Egypt

GEOGRAFICKÉ ÚDAJE

Poloha: severní Afrika
Hlavní město: Káhira (Al-Qáhira) - 15 mil. obyvatel
Jazyky: arabština (úřední), núbijština, berberské dialekty, angličtina, francouzština
Náboženství: sunnitský islám (90%, státní náboženství), koptové (6,8%), řecké pravoslaví, katolíci, protestanti, Židé

MĚNA A KURZY

Měna: 1 egyptská libra (EGP) = 100 piastrů
Aktuální kurz: 1 EGP = 1,42 Kč

Peníze lze měnit v hotelích, ve směnárnách nebo v bance (bez poplatku za výměnu). Banky jsou otevřeny ve všední dny od 9.30 do 12.30 hodin, v pátek je zavřeno. Doklad o směně uschovejte, je nutné ho předložit při případné zpětné výměně egyptských liber na konvertibilní měnu. Striktně se nedoporučuje měnit peníze na černém trhu jak pro riziko postihu ze strany místních orgánů, tak i z bezpečnostních důvodů.
Cestovními šeky, eurošeky a mezinárodními platebními kartami (American Express, Diners Club, Eurocard, Maestro, MasterCard, VISA) lze bez problémů platit pouze ve velkých hotelích a v některých „kamenných“ obchodech. Cestovní šeky přijímají banky, ale jen některé směnárny. Na tržištích a na výletních lodích na Nilu je nutné mít hotové peníze. Na výběr z bankomatů se nelze stoprocentně spoléhat, proto do Egypta doporučujeme hotovost, nejlépe v menších bankovkách.
Nezapomeňte počítat s finanční rezervou na drobné výdaje, zakoupení výletů, nákup léků a případně menší lékařské ošetření (viz příslušnou kapitolu). Doporučená finanční rezerva na týdenní pobyt je 100 EUR na osobu.

KLIMATICKÉ PODMÍNKY

Mimo středomořské pobřeží a oblast delty Nilu panuje v Egyptě suché a horké klima téměř po celý rok. V červnu až září se denní teploty zejména v horním Egyptě šplhají až k 37 °C, v noci bývá okolo 22 °C. Déšť je jev prakticky neznámý: zaprší tak 6 dní (Káhira) – 30 dní (Alexandrie) v roce. Pobřeží Rudého moře a Sinaj osvěžuje mořská bríza. Optimální doba k návštěvě je mezi říjnem a dubnem, kdy průměrné denní teploty dosahují v Káhiře 24 °C, v Hurghadě 26 °C a voda Rudého moře okolo 23 °C.

PRŮMĚRNÉ LETNÍ TEPLOTY

Aswan 45 °C, Cairo 33 °C, Safaga 39 °C

PRŮMĚRNÁ TEPLOTA VODY

Dahab 28 °C, Hurghada 28 °C

CENY

Uvedené ceny jsou pouze orientační a mohou se místně a sezónně lišit. Zejména ve vrcholné sezóně jsou některé ceny standardně vyšší. Částky jsou uvedeny v egyptských librách (EGP).

V obchodě 
Pivo 0,5 l = od EGP 7,-
Cola = EGP 2,-
Voda 1,5 l = EGP 1,50 
Mléko 1 l = EGP 5,-
Chleba (placky) = EGP 0,25
Máslo 0,25 kg = EGP 15,- 
Sýr tavený krabička = EGP 4,- 
Tvrdý salám 1kg = EGP 55,-
Pečivo (kus) = EGP 0,25
Ovoce 1 kg od EGP 3,- 
Zelenina 1 kg od EGP 0,25

CLO, DOVOZ, VÝVOZ

Bezcelně lze dovézt předměty osobní potřeby. Drahé přístroje (počítače, fotoaparáty, dalekohledy ap.) je třeba při příletu deklarovat a ze země je musíte opět vyvézt. Konkrétně ihned po příletu do Egypta se na letišti provádí povinná registrace každé videokamery do cestovního pasu.
Dále je možné bezcelně dovézt max. 200 cigaret nebo 25 doutníků nebo 200 g tabáku, přiměřené množství parfému. Dle údajů MZV je zcela zakázán dovoz potravin, alkoholu, drog a jiných omamných prostředků, střelných zbraní, pornografie a bavlny. Za dovoz či vývoz drog hrozí i trest smrti. Z Egypta se nesmí vyvážet starožitnosti a zlato v nezpracované podobě.
Dovézt nebo vyvézt se může maximálně 5000 EGP. Egyptská libra není směnitelná mimo Egypt. Jakoukoli volně směnitelnou měnu lze dovážet i vyvážet bez omezení, ale zákon od návštěvníků vyžaduje, aby všechny peníze, které mají s sebou, zapsali do měnového celního prohlášení. Jestliže Vám nebyl na celnici nabídnut, vyžádejte si ho, vyplňte a dejte orazítkovat. Při odjezdu z Egypta jej musíte předložit i se stvrzenkami ze směnárny. Mít tento formulář v pořádku je velmi důležité, protože celníci mohou měnu neuvedenou ve formuláři zabavit.

ČASOVÝ POSUN

Standardní čas je GMT+2 hodiny, tj. o 1 hodinu více než v Praze. V době souběhu zimního času v Egyptě a letního času v ČR je v obou zemích čas shodný (v dubnu a v říjnu).

ELEKTŘINA (PROUD, POUŽÍVANÍ REDUKCÍ)

Systém 220 V / 50 Hz, zásuvky shodné jako v ČR.

FOTOGRAFOVÁNÍ A FILMOVÁNÍ

V Egyptě platí striktní zákaz fotografování veškerých vojenských a strategických objektů (mostů, přehrad, elektráren, komunikačních a telekomunikačních uzlů, přístavů, zásobovacích zařízení) a jejich bezprostředního okolí. Totéž se týká osob v uniformách, vojenské a policejní techniky. Turistům hrozí minimálně zabavení filmu nebo karty. Veškeré zákazy jsou oznámeny formou mezinárodně srozumitelných piktogramů a v každém případě je respektujte. Pokud je povoleno fotografování v mešitách, pak za poplatek a zásadně mimo bohoslužby.V některých památkových objektech je zakázáno natáčet videokamerou (Údolí králů, uvnitř pyramid ap). Poplatek za fotografování zpravidla od 6 EGP a více, poplatek za filmování od 31 EGP výše. 
Pokud chcete fotografovat místní obyvatele, je slušné požádat je o povolení a zanechat jim malé spropitné. Při fotografování dětí se předem dovolte jejich rodičů.

INTERNET

V turistických centrech najdete dostatek internetových kaváren. Ceny se pohybují mezi 10 a 25 EGP za hodinu.

JAZYKY, DOHOVOŘENÍ

Oficiální jazyk je arabština. V turistických centrech, v hotelích a s mladšími lidmi se dorozumíte anglicky, francouzsky a německy. Základní slovíčka v podobě, jak se vyslovují: ano, dobře = ajva, ne = laa, děkuji = šukran, prosím pěkně = afuan, dobrý den = salam alejkum, na shledanou = másalama, zítra = bokra, velmi dobře = mejja mejja, kolik to stojí = be kém?

KRIMINALITA

Obecně je Egypt zemí, kde se dodržují zákony. Tzv. pouliční kriminalita se samozřejmě vyskytuje, obdobně jako v Česku či jinde v Evropě. Může docházet k drobným krádežím, např. zavazadel nebo věcí na pláži. Zejména na frekventovaných místech (letiště) a v davu (tržiště) musíte s rizikem krádeže vždy počítat a dodržovat základní pravidla opatrnosti. K nim patří zejména vyhýbat se tlačenicím, hlídat si kabelky a kapsy, neoblékat se draze či výstředně. Šperky, náušnice, nápadné hodinky a vůbec vše, na čem vám záleží, nechte rovnou doma. Nenoste v peněžence víc peněz, než právě budete potřebovat. Na bezpečnost turistů dohlíží turistická policie, v případě okradení nebo jiného většího problému ji neváhejte kontaktovatHotely neručí za věci ponechané volně v hotelovém pokoji. Pokud si kamery a fotoaparáty neberete s sebou ven, patří rovněž do trezoru. Také příruční zavazadlo můžete opatřit malým zámkem. Kameru nebo fotoaparát, pokud zrovna nefotografujete, mějte uloženy v příručním zavazadle, nikoli volně na krku nebo dokonce přes rameno.
Věnujte maximální pozornost ochraně cestovních dokladů. V případě ztráty, odcizení nebo znehodnocení pasu je třeba získat náhradní cestovní doklad na českém zastupitelském úřadu. Je dobré mít s sebou fotokopii zadní dvoustrany pasu, samozřejmě uloženou odděleně od originálu, kopie dokladů o pojištění, kopie či aspoň čísla kreditních karet i telefonní číslo banky pro jejich případné zablokování; to vše vám může podstatně pomoci, kdybyste o dokumenty a cennosti přišli.
Je dobré mít uložená také důležitá telefonní čísla, pro případ ztráty mobilního telefonu.
Další rizika mohou vyplynout z kulturní odlišnosti muslimské země, na kterou není Evropan zvyklý. Podrobněji viz kapitola „Zvyklosti a obyčeje“.

KUCHYNĚ - JÍDLO A NÁPOJE

Egyptská kuchyně je tradiční arabská, která vylučuje vepřové maso a pití alkoholu. Jejím základem jsou rýže, pšenice a zelenina, skopové, kozí a jehněčí maso, kachny, husy, holubi (hamam), křepelky a samozřejmě čerstvé ryby z Nilu i ze Středozemního a Rudého moře. Typickou snídaní jsou fazole, vajíčka, nakládaná zelenina, džem a sýry. K obědu jsou oblíbené polévky (zeleninová, rybí, čočková). Jako příloha k masu se kromě rýže (arúz) nebo fazolí podává čerstvá nebo nakládaná zelenina a pita, nekvašený chléb. Arabský chléb se nazývá aysh. Grilované kuře (fiach) je na téměř každém jídelníčku. Při svátečních příležitostech se peče celé jehně nebo kůzle, buď na grilu s dřevěným uhlím, nebo v kryté peci, vytápěné dřevem. Často se předtím dlouho marinuje v čerstvých bylinách s kořením, což mu dodává nezaměnitelnou chuť. Typickou večeří je zeleninová polévka (molekija), následuje kořeněné maso (gyros, falafel, kebab, kofta) nebo ryby. Posledním chodem bývá ovoce (banány, pomeranče, fíky, guava či datle (balah), čerstvé nebo sušené). Moučníky jsou velmi sladké, je v nich hodně mandlí, ořechů a rozinek (baklava, paspusa).
Tradiční místní jídla jsou obohacena o pokrmy osmanské a britské kuchyně: v současné době každý hotel nabízí jídla mezinárodní kuchyně. 
V nabídce nápojů je místní pivo Stella nebo tmavá piva Marzen a Aswanli. Dále můžete zkusit drahá zahraniční vína, nebo vína místní, která odhalíte podle názvu (Omar Chajjám, Pharaon, Nefertiti, Cleopatra, Rubis d´Egypt). Zibib je anýzem ochucený alkohol z hroznových slupek, zajímavě chutná datlové brandy. Pivo, gin, koňak a whisky se dovážejí.
Čaj (šáj) je všudypřítomný. Servíruje se horký, slabý, v malých skleničkách, černý nebo mátový. Nápoj ze sušených květů ibišku (karkade) je rubínově červený a osvěžující, ať se podává horký či studený. Egypťané preferují výrazně silnou a z našeho hlediska značně přeslazenou kávu „zjada“. “Mazbut“ je káva středně sladká a „sádeh“ úplně hořká. Pokud ji chcete přisolit, objednejte si „arridah“.

Vybrané speciality: 
atajíf – smažený zákusek se sladkou nebo sýrovou náplní
bába ganúg – tahini s rozmixovanou dužinou baklažánu, česnekem a citrónovou šťávou
baklava – vrstvy máslem nasáklého lístkového pečiva proloženého oříšky a medem
falafell – kořeněné karbanátky z cizrny
full – silně kořeněný fazolový guláš s rajčaty
kebab – kousky masa na grilovací jehle 
kofta – smažené pikantní kuličky většinou z mletého jehněčího masa, kořeněné koriandrem
laban zabada – jogurt 
machallal – nakládaná zelenina
molocheja (molekija) – zeleninový vývar ochucený česnekem, pepřem, koriandrem 
om-ali – rýže zapečená s mlékem, rozinkami a oříšky, oblíbený moučník
ryby (samek) a dary moře – obvykle v celku grilované parmice, cejn, okoun, garnáti, humr, oliheň, sépie
švarmu – jehněčí opékané na svislém rožni, odkrajované tenké plátky se podávají se salátem (např. nářez z červené řepy nebo okurek) a chlebem pita
tabúla – drcená pšenice smíchaná s petrželí, mátou a nadrobno nakrájenými rajčaty a cibulí
támija – smažené kořeněné fazolové těsto ochucené zeleninou a petrželí 
tahini – pasta ze sezamového semene

MÍSTNÍ DOPRAVA A TAXI

Vnitrostátní letecká doprava
Společnost Egypt Air létá z Káhiry do Abú Simbelu, Alexandrie, Asuánu, Hurghady, Luxoru, Marsa Matru (na středomořském pobřeží), New Valley (v Západní poušti) i na Sinaj. Všechny letenky je třeba předem rezervovat, rekonfirmovat (potvrdit) a na letišti se doporučuje být včas, protože přebukování letadla je běžné.

Autobusová doprava a metro
V Káhiře je veřejná doprava řešena metrem a sítí minibusů po nepřehledných trasách. Jsou standardně přetížené a jejich využívání nemůžeme doporučit. Dálkové spoje mají video, občerstvení a klimatizaci a například mezi Káhirou a Alexandrií jezdí několikrát denně. 

Lodní doprava
V samotné Káhiře zajišťuje společnost „Nile bus“ plavby z náměstí Tahrir (které je významným dopravním uzlem včetně metra) ke Koptskému muzeu a do Staré Káhiry (cca 40 minut). K plavbě napříč přes Nil slouží v Luxoru a v Asuánu tradiční plachetnice „felúky“, nebo rychlejší (a levnější) motorové trajekty. Pluje se také po Asuánské přehradě (Násirově jezeře). Funguje rovněž trajekt z Hurghady do Šarm aš-Šajchu, dvakrát v týdnu.

Železniční
Nejfrekventovanější tratě jsou Káhira – Alexandrie (3 hod) a Káhira – Luxor – Asuán (asi 15 hod). Na trati podél Nilu jezdí obousměrně noční luxusní vlak, kupé je však třeba předem objednat. Cestování třetí třídou není určeno pro turisty.

Taxi
Ve městech určitě výhodnější, než přeplněná a chaotická místní doprava. Je však nutné dohodnout jízdné předem a ujistit se, že řidič porozuměl, kam chcete zavézt. Mít vlastní podrobnou mapu města se rozhodně vyplatí.

Koňské drožky (kaleš) nabízejí nevšední projížďky ve všech větších turistických lokalitách na Nilu. Nejznámější jsou v Edfu, kde tradičně vozí turisty od přistávacího mola k chrámu.

NÁKUPY A SUVENÝRY

V Egyptě budete potřebovat silnou vůli a zároveň smysl pro humor. Egyptští prodavači jsou výřeční, neodbytní a houževnatí. Je dobré si uvědomit, že smlouvání není bitva, ale spíše škola asertivity a slovní „gymnastika“. Místní ve smlouvání určitě neporazíme: nemají co ztratit a čas je nehoní. Pokud předem víte, že nabízené zboží koupit nechcete, rovnou jasně odmítněte, poděkujte a odejděte. Přijmete-li šálek čaje nebo karkade, bude se vám bez nákupu odcházet obtížně. Odpovídajícím výsledkem licitace by měla být částka ve výši 50 – 70 % prvního požadavku prodavače. Ceny klesají s blížícím se večerem, po odjezdu velkých turistických skupin a mimo sezónu. 
Vyhlášeným místem pro nákupy je Khan al-Khalili v Káhiře, jeden z nejdéle fungujících bazarů v arabském světě. Nepřehledný labyrint desítek uliček je ve skutečnosti rozdělen do několika „čtvrtí“, z nichž každá se specializuje na určité řemeslo a konkrétní typ zboží. Obdobné (pouze rozsahem menší) bazary najdete i v Luxoru a Asuánu. Turistické „minibazary“, s obdobným zbožím ale vyššími cenami, vyrostly postupně kolem všech významnějších archeologických lokalit.
Otevírací doba většiny obchodů je od 9.00 do 18.00, v pátek je zavřeno.

Typické suvenýry
Alabastr a mramor: Umění tesat kameny se přenáší staletími z generace na generaci, zejména v Údolí králů a v Asuánu. Nelze odjet bez vázy, mísy nebo sošky některého z egyptských bohů či posvátného skaraba. Bavlněné a vlněné výrobky: Egyptská bavlna je proslulá pro svoji jemnost. Kupují se vyšívané galábije (dlouhé oblečení podobné košili), trička potištěná místními motivy a různé šátky. Oblíbené a levné výrobky jsou z vlny, velbloudí srsti a nejdražší je přírodní hedvábí. Koření: Egypt byl po staletí obchodní křižovatkou dalekých cest. To z něj učinilo mezinárodní tržiště, kde můžete najít koření a byliny skutečně z celého světa. Měď a mosaz: Kromě praktických předmětů (hrnců, samovarů) se do našich domácností hodí spíše různě velké tácy případně nádobky. Papyrus: Ze stonků papyru se kdysi v Egyptě vyráběl papír. Později byla tato tradice obnovena a ve specializovaných dílnách se dnes papyrus zpracovává i na místě zdobí originálními kresbami. Na tržištích se vyskytují jeho levné náhražky, nejčastěji z listů banánovníku. Parfémy: Na bazarech se setkáte s mísiči parfémů, obklopených stovkami lahviček s četnými oleji a esencemi, z nichž vám zručně namíchají napodobeniny světových značek nebo naopak originální vůni právě pro vás. I bez parfému můžete zakoupit dekorativní ozdobnou lahvičku. Sklo, keramika, šperky: Cena zlatých a stříbrných předmětů se odvíjí podle jejich váhy. Do překrásných prstenů, náramků a náhrdelníků bývají nejčastěji vsazeny topas, lazurit a akvamarín. Jen málokdo odolá nákupu kartuše, do níž je na zakázku vyryto jeho jméno. Mezi nejexotičtější ozdoby patří núbijské šperky. Výrobky ze dřeva, rákosí, palmového listí a bambusu: Egypťané jsou po generace zruční řezbáři. Nejoriginálnějším výrobkem, vedle nejrůznějších krabiček, je „mašrabíja“, dřevěná mřížka která clonila okna, aby ženy mohly pozorovat okolní svět, aniž samy byly spatřeny. Ve stejném stylu zpracované rámečky na fotografie i velké paravány.

OBLEČENÍ, ZAVAZADLA

Cestujte nalehko, budete svobodnější! Jedete si užívat, nestěhujete se. Navíc, nad 20 kg váhy odbavovaného zavazadla a 5 kg váhy příručního (kabinového) zavazadla zaplatíte na letišti poplatek za nadváhu. Pevný středně velký uzamykatelný kufr opatřete visačkou s Vaším jménem a také dovnitř vložte lístek se jménem, adresou a telefonním číslem. Léky, které užíváte pravidelně, nezapomeňte přibalit do příručního zavazadla. Jako příruční se nejlépe osvědčil pevný turistický batůžek na věci, které chcete či potřebujete mít stále u sebe (například láhev s vodou). Neberte tašky do ruky nebo dokonce kabelky, překážejí a snadno je někde zapomenete. Naopak přibalte několik plastikových tašek, hodí se skoro vždycky. 
Také oblečení na pobyt by mělo být příjemné a praktické, nejlépe z přírodních materiálů (bavlna), pohodlné a prodyšné, kalhoty dlouhé i krátké, košile s dlouhým i krátkým rukávem. K moři si vezměte oblečení co nejpohodlnější a vzdušné. Obuv volte podle toho, jak chcete trávit volný čas: na pláž a na promenádu stačí sandály, na výlety jsou lepší pevné sandály s páskem přes patu nebo botasky. Nezbytná je pokrývka hlavy, šátek a sluneční brýle, nezapomeňte plavky a náhradní brýle, pokud je nosíte. Přes den využijete láhev na pití, večer oceníte repelenty proti komárům.

OPALOVÁNÍ

PLÁŽE A KOUPÁNÍ

Podél pobřeží Rudého moře, celého Sinajského poloostrova i podél Středozemního moře se nacházejí úžasné pláže s tím nejjemnějším bílým pískem. Zatímco Středomoří je vyhledáváno především Egypťany, Evropany přitahuje Rudé moře s jeho celoročními teplotami 20 °C (leden) až 26 °C (letní měsíce). Opalování „nahoře bez“ se toleruje u luxusních hotelů, koupání bez plavek je zakázáno.

POŠTA

Poštovní schránky mají barvu podle místa určení zásilky. Pokud pohlednice necháte na hotelové recepci, ta jejich odeslání zajistí. Pohlednice do ČR dorazí za přibližně 14 dní. Káhirská hlavní pošta je otevřena 24 hodin denně, pošty v jiných městech ve všední dny 8.30 – 15.00 kromě pátku, kdy je otevřeno 8.30 – 11.30 hod.
Poštovní známky se prodávají na poště, známka na pohlednici do EU stojí 1,25 EGP.

Pronajmutí auta, DOPRAVNÍ PŘEDPISY A ŘIDIČSKÉ PRŮKAZY

Při pronajmutí auta je vyžadován mezinárodní řidičský průkaz, fotokopie cestovního pasu a složení zástavy, případně ponechání kreditní karty do zástavy. Ceny se liší podle vozů i provozovatelů služby. Cizincům se nedoporučuje řídit ve velkých městech, zejména v Káhiře.
Cestování turistů je z bezpečnostních důvodů omezeno a v Horním Egyptě se uskutečňuje pouze v konvojích a s ozbrojeným doprovodem. Pokud byste chtěli cestovat individuálně, například s vypůjčeným autem, musíte se ke konvoji přihlásit a nemůžete cestou dle svých představ zastavovat. Konvoje jezdí na trasách Luxor – Dendera – Abydos, Asuán – Luxor a zpět, Luxor – Hurghada a zpět, a z Luxoru směrem na západ do pouště. Součástí těchto konvojů jsou i turistické autokary.
Stav silnic se průběžně zlepšuje, českému standardu odpovídají pouze silnice v okolí Alexandrie a na Sinaji. Většina řidičů se neřídí žádnými dopravními předpisy, odbočovací směrovky se nepoužívají, předjíždí se, i když v protisměru není volno, a právo přednosti je právem drzejšího řidiče nebo většího vozu. Vozidla, která by u nás byla vyloučena z přepravy, kličkují z pruhu do pruhu podle momentální potřeby či nápadu, a ještě je třeba se vyhnout na silnici postávajícímu dobytku.
Teoreticky se v Egyptě jezdí vlevo a předjíždí vpravo. Nejvyšší povolená rychlost v obci je 30 km/h, mimo obec 60 km/h, na dálnici 100 km/h, pokud dopravní značky neukazují jinak. Dopravní značky se vyskytují ojediněle, údaje o vzdálenostech jsou nespolehlivé a autostop se zásadně nedoporučuje. 
Kontakt na dopravní servis Červeného půlměsíce si zjistěte zároveň při případném sjednávání vypůjčení auta. Konkrétní podmínky vypůjčení auta lze zjistit na místě. Podrobné informace poskytuje (anglicky) Automobile and Touring Club of Egypt (ATCE), nemá však vlastní silniční službu. V případě nehody je bezpodmínečně nutné volat policii.

RESTAURACE, CENY, DOPORUČENÍ

Hotelové restaurace servírují jídla místní i mezinárodní kuchyně. Některé luxusní hotely mají až pět jídelen, z nichž každá se specializuje na konkrétní zemi (Itálie, Francie, Japonsko, Thajsko...). Na bohatých švédských stolech bývá problémem si vybrat. Už snídaně představuje bufet s vločkami z obilovin, ovocem, studenými vařenými masy a teplými jídly. Večeře (opět formou přepychového bufetu) se nabízí obvykle v rozmezí 18 - 23 hodin.
Po Egypťany je hlavním jídlem dne oběd (13 – 15 hodin). Během měsíce ramadánu, kdy se muslimové za denního světla postí, fungují hotelové restaurace pro turisty normálně, ale přesto se obecně návštěva země v této době zahraničním návštěvníkům nedoporučuje.
Mimo hotel se určitě setkáte s nabídkou místních pivnic a občerstvení na tržišti, ale i britských hospod, italských pizzerií či dokonce malých amerických restaurací. Zásadním kritériem by měla být čistota a kultura veškerých podniků mimo váš hotel. Exotický zážitek nestojí za případné zdravotní problémy.

Orientační ceny v restauraci:
Káva = od EGP 6,- 
Pivo = od EGP 20,- 
Víno láhev = od EGP 80,- 
Nealko = od EGP 6,- 
Hlavní jídlo = od EGP 25,-

RŮZNÉ

Amulety 
Oblíbenými amulety jsou i dnes „vedžat“ (Horovo oko, symbol ochrany), „džet“ (Usírův sloup, symbol trvání), „vadž“ (papyrový sloupek, symbol mládí a úspěchu), „tit“ (Esetin uzel, symbol oživující mrtvého), „vas“ (Ptahovo žezlo, symbol moci a blahobytu) a skarabeus.

Etnické složení
Egypťané 98 %, Beduíni, Nubijci, Berbeři a Beja 1 %, ostatní (Řekové, Arméni, Italové a Francouzi) 1 %. Gramotnost celkově 58 % (z toho muži 68 %, ženy 32 %). 

Hieroglyfické písmo
Název pochází od Řeků (hieros = posvátný, glyfein = vrývat). Protože jím byly pokryty stěny chrámů, domnívali se archeologové, že má kultovní význam. Rozluštil ho Jean Francois Champollion v roce 1822, díky předchozímu nálezu tzv. Rosettské desky (1799). Ta pochází z Ptolemaiovského období a nápis na ní byl kromě hieroglyfů zapsán též démotickým (zjednodušeným hieroglyfickým) písmem a v řečtině.

Islám
Věřící v Alláha, muslimové, mají vůči Bohu pět povinností: vyznání víry („Není boha kromě Alláha a Muhammad je jeho prorok“), modlitbu (5 x za den, obráceni čelem k Mekce), náboženskou daň (rozdělit se s chudšími) a půst v měsíci ramadánu (muslim je za denního světla povinen zdržet se jídla, pití, kouření i milostných her) a jednou za život pouť do Mekky. Poutník, který svaté místo navštíví, získá titul „hadží“. Na území Egypta je cca 150 000 mešit, věřící vyzývá z minaretu k modlitbě muezzin. Korán jsou shromážděné Prorokovy texty (Boží poselství), Sunna je ústní tradice (Prorokovy výroky přednesené při různých příležitostech a vyprávění o jeho činech). Z koránu a sunny vychází islámský zákoník, šaría. Islám není jen náboženství, ale životní filosofie, styl, právní a morální systém i kultura. Po Prorokově smrti se muslimové neshodli o jeho nástupnictví a nakonec se rozdělili. Většina z nich jsou více tolerantní sunnité. Šíité prosazují názor, že nástupcem Proroka měl být jeho bratranec Alí, cítí se pronásledovaní a mají několik odnoží (imámovci, ismáilovci). 
Kartuše. Ovál s vodorovnou čárou u dolního okraje, symbolizovaný provaz, svázaný do nekonečné smyčky. Od 4. dynastie se do ní zapisovala jména faraónů. Dnes, obvykle ve zlatém provedení, oblíbený turistický suvenýr.

Koptské náboženství
Koptští křesťané věří, že Ježíš Kristus byl Bůh, který se na chvíli stal člověkem. To nesouhlasí s jinými křesťanskými doktrínami a proto mají vlastní církev. Svoji příslušnost k ní zviditelňují například křížkem, vytetovaným na pravém zápěstí. Jejich patriarcha (obdoba papeže) má sídlo v Káhiře, v katedrále sv. Marka. Koptský letopočet začíná roku 284 n.l., počátkem vlády císaře Diokleciána, který nechal v alexandrijské aréně zmasakrovat tisíce křesťanů.
Miroslav Verner. Ve světě nejznámější, mezinárodně uznávaný český egyptolog. Na vykopávkách v Egyptě se podílí od roku 1964; od roku 1975 vede úspěšný tým českých archeologů provádějících výzkum lokality u Abusíru. Specializuje se na historii Egypta v době stavitelů pyramid. Je profesorem Karlovy univerzity a členem několika vědeckých společností. Kromě vědeckých publikací přibližuje tajemný a zajímavý svět starého Egypta široké veřejnosti řadou knih a filmů.

Mumifikace
Smrt pro Egypťany znamenala přestupní stanici dělící pozemské bytí od věčného života. Výzdoba v hrobkách proto často představovala „návody“, jak překonat různá úskalí při přechodu na onen svět. Protože tělo po smrti dál plní všechny funkce, muselo být co nejlépe zachováno. Toho se dosahovalo mumifikací. Od prostého vysušení horkým pískem, až po vynětí vnitřních orgánů a mozku, obalení desítkami metrů plátna a uložení i do několika sarkofágů. Natron používaný k dehydrataci těla je směs uhličitanu, hydrouhličitanu a chloridu sodného a síranu sodného. 

Název Egypta
Z řeckého slova Aigyptos, které bylo pravděpodobně odvozeno od označení hlavního města Staré říše Mennoferu Hykuptah, palác Ptahova ducha. Spisovná arabština nazývá zemi Misr. Jako Horní Egypt se označuje údolí Nilu (jeho symbolem je lotos), jako Dolní Egypt delta Nilu (jeho symbolem byl papyrus). Jejich sjednocením králem Menejem v roce 3000 př.n.l. začíná historie Egypta.

Nil
Egypťané jej nazývali „Iteru“ (Řeka), protože jinou neznali. Bohem Nilu byl Hopej. Teče od jihu k severu, ústí do Středozemního moře a s pramenným tokem Kagerou vytváří nejdelší řeku světa, neuvěřitelných 6670 km. Za hlavní zdroj jeho vod se považují Viktoriino jezero (Bílý Nil) a Etiopská vysočina (Modrý Nil). Na území Egypta nemá žádný přítok. Pro Egypt znamená Nil život. Mezi červnem a říjnem stoupala hladina řeky o 6 - 7 metrů: tyto pravidelné a toužebně očekávané záplavy přinášely z nitra Afriky novou úrodnou půdu na již vyčerpaná pole. Pokud byly záplavy malé, nastal hlad. Proto byly důležité „nilometry“ (vodočty). Kněží podle nich předpovídali rozsah záplav, tudíž i předpokládanou úrodu a podle toho vypočítali výši daní. 

Posvátná zvířata
Egypťané uctívali mnoho zvířat: mezi posvátná patřili beran, býk, hroch, husa, ibis, kobra, kočka, kráva, lev, osel, pavián, skarabeus, sokol, sup, šakal, vepř a krokodýl. Na několika lokalitách se našla dokonce pohřebiště posvátných zvířat, zejména koček, býků, ibisů, beranů a krokodýlů. Skarabeus byl považován za symbol slunce, symbol znovuzrození. Věřili, že má schopnost stvořit sám sebe (z vajíčka vloženého do kuličky trusu, kterou brouk před sebou valí, se skrytě odehrává celá přeměna v nového tvora).

Suezský průplav
Budovaný v letech 1859 – 1869 pod vedením F.M. de Lessepse byl slavnostně otevřen 17.11.1869. Během stavby v extrémních podmínkách zemřelo přes sto tisíc dělníků. Plavební trasa je dlouhá 192 km, široká 140 – 365 metrů a hluboká 20 metrů. Plavba trvá asi 14 hodin. Za rok tudy propluje asi 15 tisíc lodí. V letech 1967 – 1975 byla plavba zastavena v důsledku Šestidenní války mezi Egyptem a Izraelem. Kromě lodí využívají kanál i mořští živočichové, od planktonu po ryby. Putují zejména ve směru převládajícího proudění vody, tedy z Rudého moře do Středozemního. Kanál podchází silniční tunel asi 17 km severně od města Suezu a u al-Katary je možné průplav přejet po otáčecím mostě nebo novém zavěšeném mostě. 

Velbloud
Jeden z nejodolnějších pouštních savců, kterého člověk chová už po tisíciletí. Je dokonale přizpůsoben životu v poušti: snáší extrémní výkyvy teploty, dokáže perfektně hospodařit s vodou, vydrží i ztrátu vody ve výši 25 % hmotnosti svého těla. Umí získat vodu spalováním zásobního tuku, který má uložen v nápadném tukovém hrbu na hřbetě. Nejvyšší výkonnosti dosahuje mezi 20. a 35. rokem svého věku. Nejdražší jsou zvířata určená k jízdě, které potřebuje například armáda pro jednotky pohybující se v poušti.

Znalosti
Starověcí Egypťané znali páku, hrnčířský kruh a nakloněnou rovinu. Uměli aritmetiku, užívali desetinná čísla a zlomky, vypočítali obvod, plochu i obsah. Měli motyky, bronzová dláta, olovnici a úhloměr. Běžné byly kovy (olovo, měď, později železo), bronz a elektron (slitina zlata a stříbra). Ze Sinaje dováželi malachit a tyrkys, z Přední Asie lazurit a obsidián.

SPROPITNÉ

Dávat spropitné čili „bakšiš“ je v Egyptě odvěký zvyk. Tedy nikoli samozřejmost, ale přímo nutnost. Často je to jediný zdroj příjmu například hlídačů památek a archeologických lokalit. Doporučujeme mít stále v kapse několik drobných mincí nebo menších bankovek, protože situací, kdy se bakšiš očekává, vás během dne potká mnoho. Nedat spropitné je urážkou.
Bakšiš pro průvodce památkami a muzei organizuje vedoucí skupiny turistů. Výše spropitného činí většinou 1 EGP/1 zavazadlo pro hotelového poslíčka, 15 EGP pokojskému (v Egyptě se o váš pokoj starají muži) za týden, toaletář 1 EGP na osobu, místní průvodce 10 % ceny výletu, průvodce na výletní lodi 40 EGP na osobu, řidič taxíku 1-5 EGP, převozník na felúce 1 EGP na osobu, v restauraci 10 %, pokud spropitné není zahrnuto v účtu, jinak stačí pár drobných mincí.

SVÁTKY

Oficiálním volným dnem v týdnu je pátek. V Egyptě je větší množství svátků, z nichž některé jsou pohyblivé.

Světské svátky: 
1. leden – Nový rok
25. duben – Den osvobození Sinaje
1. květen – Svátek práce
18. června – Den nezávislosti
23. červenec – Den revoluce
6. říjen – Den ozbrojených sil
24. říjen – Den města Suez
23. prosinec Den Vítězství
Muslimské svátky se slaví, ale na turistický ruch by neměly mít vliv. Pouze v době ramadánu, jehož datum se každoročně mění, mají úřady zkrácenou pracovní dobu, většina restaurací (kromě velkých hotelů) přestane podávat alkohol a muslimové se přes den postí.

Největší náboženské svátky jsou:
7. leden – Koptské vánoce 
pohyblivý – Qurban Bairam (svátek poutníků)
pohyblivý – muslimský Nový rok
pohyblivý – Mulid an-Nabi (Prorokovy narozeniny)
pohyblivý – koptský Velký pátek a velikonoce (duben) 
pohyblivý, první pondělí po koptských velikonocích – Šam an Nessim (Národní den jara)
pohyblivý – Ramadan Bairam (konec postního měsíce ramadánu)

TELEFONOVÁNÍ + ROAMING

Mezinárodní předvolba pro Egypt je +20, do ČR +420. Telefonování z hotelů je spolehlivé, ale drahé. Většina telefonních automatů Nilephone přijímá karty místo mincí. Jsou v hodnotách 5, 10, 20 a 40 jednotek. Z pošty lze telefonovat z budky a zaplatit po skončení hovoru. Minimální poplatek činí cca 30 EGP/3 min. Kód vstupu do mezinárodní sítě je v Egyptě 00.
Společnosti Eurotel, T-Mobile i Vodafone poskytují do Egypta roaming. Ve všech běžně turisticky využívaných oblastech je dostatečné pokrytí. Ověřte si, že máte aktivován roaming a informujte se na ceny podle Vámi používaného tarifu.

TÍSŇOVÁ VOLÁNÍ

Policie: 122
Turistická policie: 126
Lékařská záchranná služba (první pomoc):123 
Delegát Čedoku v místě pobytu – Mr. Ahmed (hovoří česky): +20 127 382637 
Zastupitelský úřad – viz příslušnou kapitolu

VÍZA, VSTUPNÍ FORMALITY

OBECNÉ VÍZOVÉ INFORMACE

Pro turistické cesty do resortů na Sinajském poloostrově (vstup přes letiště Sharm El Sheik, Saint Catherine nebo Taba) není zapotřebí vízum, nepřekročí-li doba pobytu 15 dnů. Pokud během cesty plánujete vycestovat mimo Sinaj, je vízum zapotřebí.
Občané ČR mohou získat vízum přímo na letišti v Hurghadě a v Marsa Alam (aktuální cena 25 USD) - platí pro skupinové zájezdy. Je nutnost mít cestovní pas platný minimálně 6 měsíců po návratu. Pro občany třetích států platí povinnost si vízové a pasové formality zajistit individuálně. 

Upozornění ( platí pro občany třetích států ):

Udělení víza je plně v kompetenci zastupitelských úřadů, proti jeho zamítnutí není odvolání a poplatek je v takovém případě nevratný. CK Čedok nemůže nést zodpovědnost za případné neudělení víza. Klientům doporučujeme podávat žádosti o víza s dostatečným předstihem a k žádosti dokládat všechny požadované dokumenty.

ADRESA VELVYSLANECTVÍ

Velvyslanectví Egyptské arabské republiky 
Pelléova 14 
Praha 6 – Bubeneč 
16000 
Tel.: 224 311 506 
Fax: 224 311 157 
E-mail: embassyegypt@centrum.cz

ADRESA VELVYSLANECTVÍ ČR

Velvyslanectví České republiky v Egyptě 
Embassy of the Czech Republic 
4 Dokki Street 
Gize-Cairo 
12511 
Tel.: 00202–33339700, 33339701, 33339702
Fax: 00202–37485892 
E-mail: cairo@embassy.mzv.cz

UPOZORNĚNÍ

Udělení víza je plně v kompetenci zastupitelských úřadů, proti jeho zamítnutí není odvolání a poplatek je v takovém případě nevratný.
Uvedené lhůty vyřízení jsou pouze orientační, nemůžeme nést zodpovědnost za jejich dodržení.
Klientům doporučujeme podávat žádosti o víza s dostatečným předstihem a k žádosti dokládat všechny požadované dokumenty.

ZAJÍMAVÁ MÍSTA

Poznámka. Vzhledem k množství památek v Egyptě uvádíme pouze vybrané lokality. Nejednotné přepisy názvů lokalit a především osobních jmen jsou i v seriozní literatuře dosud běžné (například Nefertari = Nefertiti, Rachev = Chefren= Chafre, Chufu = Chufev = Cheops, Snofru = Snofrev, Amenophis = Amenhotep, Hatšepsovet = Hatšepsut, Ramses = Ramesse, Menkaure = Mykerínos, Senenmut = Senmut, Meni = Menej).

Alexandrie
Město s asi 3 mil. obyvateli, nejdůležitější přístav Egypta, založený Alexandrem Makedonským 332 př.n.l. na místě rybářské vesnice Rhakotís. Centrum vědy i kultury starověkého světa. Tady svedla Kleopatra Marka Antonia a začal tak jeden z nejbouřlivějších milostných vztahů ve světových dějinách. Kdysi se zde nacházely hned dva divy starověkého světa: proslulá alexandrijská knihovna a maják na ostrově Faros. Na přelomu 19. a 20. století místo navštěvované umělci z celého světa je dnes vyhledáváno turisty. Vybrané památky: Řecko–římské muzeum (40 000 exponátů), Římské divadlo s deseti půlkruhovými řadami, Vila Al Toyour (Vila ptáků) s byzantskými mozaikami, mohutná pevnost Kait-Bey z 15. století, postavená na základech bývalého majáku Faros, dnes muzeum lodní plavby. Maják se sochou Poseidona měřil údajně 125 metrů a zřítil se v 7. století. Hroby Kom El-Schquafa, třípatrové 35 metrů hluboké katakomby z 1. a 2. stol.n.l. Pompeiův sloup, 25 m vysoký, z římské doby. Palác Montazah, dnes hotel, přímo vedle nejkrásnější alexandrijské pláže.

Al – Alamejn
Tři velké vojenské hřbitovy a malé muzeum asi 60 km západně od Alexandrie připomínají 80 000 vojáků padlých ve významné bitvě 2. světové války. Na přelomu října a listopadu 1942 zde britská armáda pod velením generála Montgomeryho porazila německo-italská vojska vedená generálem Rommelem.

Asuán
Ve starověku hranice faraonské říše, na prvním kataraktu asi 850 km jižně od Káhiry. Lomy na proslulou asuánskou žulu. Od 19. století přitahoval bohaté Evropany svým suchým a mírným klimatem. Dnes asi 150 000 obyvatel, slavný trh s kvalitním kořením, velký hospodářský význam (přehrada, elekrárna), vynikající botanická zahrada se sbírkou tropických a subtropických rostlin na Kitchenerově ostrově. Vysoko v příkré skále hroby šlechticů z doby před začátkem našeho letopočtu, s cennými malbami. Na Nilu se pohupují plovoucí turistické hotely, i drobné tradiční felúky s bílou kosou plachtou. Nedaleký koptský klášter Simeon (6. stol. n.l.) se pyšní bazilikou s cennými freskami. 

Asuánské přehrady 
Jsou dvě. První přehrada, která se nachází pod současnou hrází, byla postavena v letech 1898 – 1902 (délka hráze 2 km, výška 51 metrů). Nová přehrada, Sadd el Ali, pojmenovaná „Násirovo jezero“, byla postavena v letech 1960 – 1970 (sypaná zemní hráz s délkou 3800 m, výškou 111 m, pata hráze šíře 980 m, koruna hráze 40 m, po koruně vede silnice). Dnes čtvrtá největší přehrada světa (s objemem asi 150 km3 zadržené vody) je 500 km dlouhá a přesahuje na území Súdánu.
Záměrem bylo zamezit každoročním povodním a zavlažit 550 000 ha pouštní půdy, získat třikrát ročně sklizeň a instalací 12 Francisových turbín (12 x 175 MW) zásobit elektřinou celou zemi. V důsledku stavby bylo třeba přesídlit na 60 000 Núbijců a přestěhovat, nebo alespoň zdokumentovat před zatopením, řadu staroegyptských chrámů. Tak byly za mezinárodní pomoci včetně UNESCO zachráněny například Abú Simbel a Nová Kalabša. Ekologické problémy vyvstaly časem: gigantická stavba narušila přírodní rovnováhu – tedy to, co není na první pohled vidět. Životodárné bahno se neukládá na polích podél Nilu, ale zanáší přehradu. Tlak na hráz je neúměrný a hladina vody klesá v důsledku nadměrného výparu. Okolí přehrady je zasolené, pěstovat se zde nic nedá. Přírodní hnojivo, které kdysi Nil každoročně dovalil až do Středozemního moře, citelně chybí, a stejně tak i sladká voda, která snižovala jeho salinitu. To následně ohrožuje dosavadní zdroje pitné vodě v nilské deltě a mění poměry v přilehlých vodách Středozemního moře. Ubývá planktonu a s ním mizí i komerčně zajímavé ryby. Delta Nilu, místo aby se rozšiřovala, je erodována vodou, takže ubývá i půdy využitelné pro egyptské zemědělství. Zjevný příklad, že nemůžeme „poručit větru a dešti“, aniž bychom předem domysleli důsledky takového rozhodnutí. 

Abú Simbel
Oba unikátní chrámy byly zachráněny před zatopením vodami Asuánské přehrady tak, že byly rozřezány, přeneseny a znovu sestaveny na současném místě (1968) za mezinárodní pomoci včetně UNESCO celkovým nákladem 40 milionů dolarů. Velký chrám (postavený Ramessem II.) byl zasvěcen bohům Amon-Re, Re-Harachte, Ptah a samotnému faraónovi. Je výmluvným svědectvím o zbožštění Ramesse II. ještě za jeho života. Fasáda (33 m výšky, 38 m šířky) je známa čtyřmi dvacetimetrovými sochami Ramsese II., menší postavy pod jeho koleny představují členy rodiny. V nitru chrámu je na osmi pilířích zobrazen Ramses II. jako bůh Osiris, stěny jsou zdobeny válečnými scénami z jeho vítězných tažení. Menší chrám byl zasvěcen bohyni Hathor a královně Nefertari, jeho manželce. Fasádu tvoří čtyři postavy Ramesse II. a dvě postavy Nefertiti, uvnitř je šest pilířů zdobených hlavou bohyně Hathor. Nástěnné scény zobrazují bojujícího Ramsese II. a královský pár ve styku s bohy.

Chrám Kalabša
Jeden z nejkrásnějších núbijských chrámů postavil římský císař Oktavián (30 př.n.l. – 14 n.l.) přibližně 55 km jižně od Asuánu. Na současnou lokalitu jihozápadně od hráze byl přemístěn v rámci záchranných prací v letech 1962-1963.

Chrám Philae (postaven v letech 250 př.n.l. – 11 n.l.) 
je okázalou svatyní bohyně Isis, matky bohů a ochránkyně žen. Před zatopením byl přesunut z ostrova Philae na nynější místo na ostrově Agilika. Konají se zde každovečerní úchvatná představení „Světlo a zvuk“.

Mauzoleum Aga Khan
Velkolepý náhrobek vůdce sekty ismaelitů. Poté, co v roce 1957 zemřel, jeho manželka francouzského původu přikázala klást na náhrobní desku každý den rudou růži. Je odsud vynikající rozhled na město i do kraje.

Nedokončený obelisk a hřbitov Fatimidů
Ohromující žulový obelisk neuvěřitelných rozměrů (4 x 41 metrů) o hmotnosti 1000 tun, který si objednala královna Hatšepsovet, zjevně praskl při uvolňování od mateřské skály a zůstal ležet tam, kde ho dnes obdivujeme. Obelisky snad mohly představovat zhmotnělé paprsky slunce.

Ostrov Elefantina
Mezi růžově, modře a žlutě natřenými domky se nacházejí zbytky chrámu zasvěceného bohu Chnumovi (s beraní hlavou) a 3000 let starý nilometr, který umožňoval egyptským kněžím předpovídat rozsah záplav. Núbijské muzeum. Núbie, území ležící na jih od prvního nilského kataraktu (katarakt = peřejnatý úsek způsobený většinou žulovými balvany v korytě a tudíž bránící plavbě), bylo podle některých archeologů kolébkou egyptské civilizace a mj. rodištěm slavné Kleopatry. Byla zdrojem zlata, nerostů a dřeva. Zejména za vlády Ramesse II. byly na jejím území budovány skalní chrámy. 

Chrámy mezi Asuánem a Luxorem 
Edfu
Ptolemaiovský chrám, nacházející se asi 123 km severně od Asuánu, je nejzachovalejším chrámem v Egyptě, navíc s čistou klasickou dispozicí. Vybudován z pískovce v letech 237 – 40 př.n.l. Na půdorysu 137 x 40 metrů se pyšní impozantním pylonem (vstupem do chrámu) o rozměrech 76 x 35 metrů. Hlavice sloupů na nádvoří mají úžasné tvary palmových listů i několikanásobných papyrových okolíků, stěny zdobí velkolepé reliéfy. Turisty od nilského přístaviště vozí k jeho jedinému vchodu koňské drožky.

Kom Ombo
Přibližně 45 km severně od Asuánu shlíží zvysoka na řeku z levého břehu. Byl postaven za vlády Ptolemajovců a jeho bohatá reliéfní výzdoba je z římské doby. Na stěnách jsou zpodobeni ve společnosti egyptských bohů římští císaři Augustus, Tiberius a Trajánus. Chrám o původním půdorysu 84 x 62 metrů má hlavní pylon se dvěma vchody, protože byl zasvěcen dvěma bohům současně: krokodýlímu bohu Sobekovi (východní část) a Horovi se sokolí hlavou (západní část).

Káhira
Největší město Afriky (16 milionů obyv.) má bohatou historii. V roce 642 n.l. zde byl založen vojenský tábor; v 8. století pak město za mnoha bojů vyhořelo. Vítězní Abbasidové ho poté začali znovu budovat. Za vlády Ahmeda Ibn Tuluna (868 – 883 n.l.) se jeho centrem stala mešita Ibn-Tulun (s minaretem, jenž má schodiště z vnější strany). Původ dnešního jména se odvozuje od éry Fatimidů, kteří ho dobyli v roce 969 n.l. pojmenovali „El Kahir“ (Vítězný), podle tehdejší konstelace planety Mars. Bezmála 300 let vlády Mamlúků (1250 – 1570) představovalo zlaté časy: vzkvétal obchod a Káhira vyrostla v pohádkový labyrint paláců, mauzoleí a mešit. V 16. století Káhiru dobyli Osmané (Selim I.), roku 1805 ji obsadil Napoleon a citadelu převzal Mohamed Ali, který začal budovat nové městské čtvrti. Dnes je centrem města náměstí Midan el-Tahrir. Po Nilu plují tradiční felúky i moderní plovoucí restaurace. 
Metropole nacházející se obrazně na rozhraní tří kontinentů, kde se po 5000 let střetaly a prolínaly kultury Evropy, Blízkého východu, Asie a Afriky, má návštěvníkovi co nabídnout. Kromě církevních památek (mešit a koptských kostelů) zaujme pozoruhodné Egyptské muzeum (250 000 starověkých exponátů, mezi nimi zlatý Tutanchamonův poklad), věž na ostrově Al-Gazíra (ve tvaru lotosu o výšce 187 metrů, restaurace a vyhlídka na panorama města), tržiště Khan al-Khalili (nejslavnější orientální bazar). Dále stojí za prohlídku Citadela s dvojicí bašt, mešita Amr-ibn-el-As (nejstarší v Egyptě), mešita Al-Azhar (10. století, důležité centrum islámského světa), mešita sultána Hasana (14. století, čtyři madrasy, mauzoleum zakladatele a osmdesátimetrový minaret), mešita Mohamed-Ali (= „alabastrová“, z 19. století ale dle vzoru klasických istanbulských mešit), kostel Al-Mo´allaqua („visutý kostel“, 5. století, na zbytcích římské pevnosti Babylon), Mariánský strom (pod nímž odpočívali Marie a Ježíš, když svatá rodina dorazila do Egypta), kostel sv. Sergia (nejstarší v Káhiře, dle legendy se v něm na útěku z Egypta skrývala svatá rodina), katedrála sv. Marka (moderní stavba největšího kostela v Africe, ostatky evangelisty Marka). Koptské muzeum (sbírky z raně křesťanského období), Muzeum islámského umění (70 000 exponátů).

Gíza
Grandiózní pyramidy v Gíze (dnes předměstí Káhiry) leží na kraji Libyjské pouště: Chufevova pyramida (= Cheopsova, 4. dynastie, asi 2540 př.n.l., základna 230 x 230 m, výška 146 (dnes 137) m, ze 2,5 milionů vápencových kvádrů). Chefrenova pyramida (= Rachefova, základna 210 x 210, výška 136 m, 2 vchody). Menkaureova pyramida (= Mykerínova, výška 62 m) je nejmenší. V okolí jsou další pyramidy a hrobky členů rodiny či vysokých hodnostářů a tzv. sluneční bárky. Sfinga, lev s obličejem krále (70 x 20 m), pravděpodobně zobrazovala faraona Chefrena. 
Memphis. Nejstarší egyptská metropole, asi 25 km jižně od Káhiry, s unikátní vápencovou sochou Ramsese II. (výška 13 m, 120 tun), alabastrovou sochou Amenopsise II a chrámem pro balzamování posvátných býků.

Sakkára
Jedno z nejstarších pohřebišť z doby faraónů, odkud je známo celkem 15 královských pyramid. Džoserova pyramida (3. dynastie, asi 2630 př.n.l., základna 123,5 x 107 m, šest stupňů) postavená lékařem a architektem Imhotepem, je nejstarší kamennou stavbou světa. Stala se vzorem pro pyramidy v Gíze. Unasova pyramida (5. dynastie) se žulovým sarkofágem má stěny hrobových komor pokryté texty. Serapeum, několik set metrů dlouhá podzemní galerie byla pohřebištěm posvátných býků. Tzv. mastaby (vyvýšené lavice) jsou hrobkami šlechticů. K nejkrásnějším patří Ptahotepova a Mererukova (z doby 6. dynastie, 32 prostor). 

Karnak, Luxor a Údolí králů 
Karnak
Rozsáhlá konglomerace chrámů a staveb různého data na ploše 1,5 x 1 km, komplex budovaný panovníky mnoha dynastií po více než dva tisíce let, zasvěcený více bohům. Nejstarší část pochází z 11. dynastie. S chrámem bohyně Mut a svatyní Amona v Luxoru je spojen alejí sfing. Unikátní je zejména deset dochovaných pylonů, dva obelisky královny Hatšepsovet, obří skarabeus, kolosální sochy Ramesse II. (zvlášť působivá ta s princeznou Bentantou) a hala se 134 pískovcovými, překrásně zdobenými sloupy ve tvaru papyru. Nezapomenutelné večerní představení „Světlo a zvuk“ je nejlepší v celém Egyptě. 

Luxor
Doslova „město paláců“ bylo vystavěno na místě Théb, od roku 1540 př.n.l. hlavního města sjednoceného Egypta a kultovního místa boha slunce Amona-Ré. Amon byl původně bohem větru, Ré zosobněním slunce. V Thébách obě božstva splynula v krále všech bohů. Chrámové stavby na levém břehu sloužily k uctívání bohů, západní břeh byl určen pro zádušní chrámy, pyramidy a hroby v Údolí králů a Údolí královen (říše mrtvých totiž ležela za západním obzorem). Amonův chrám v Luxoru stojí přímo na břehu Nilu, stavěli ho zejména Amenhotep III. a Ramses II. Z původních šesti Ramsesových soch se zachovaly tři. Obelisk z červené asuánské žuly přišel o své dvojče, kterému se od roku 1836 stýská po Egyptě na náměstí Place de la Concorde v Paříži. Muhammad Alí ho tehdy velkoryse daroval Francouzům. Veškeré sloupoví je také hodno obdivu. Muzeum Luxor. Jádrem expozice jsou exponáty z období vlády Achnatona, „kacířského“ faraona Amenhotepa IV. Jediný se odvážil „zamítnout“ panteon bohů a za státní náboženství prohlásil uctívání pouze jediného boha Atóna, Slunce. Zároveň přeložil hlavní město z Théb do nově vybudovaného Tell-el-Amarna. Na rozdíl od ostatních se nenechal idealizovat: jeho sochy mají dlouhý krk, úzký obličej, velké uši, pokleslá ramena, tenké ruce a široké, nízko posazené boky. Častá jsou zobrazení ze soukromého života jeho rodiny. 

Memnonovy kolosy
Dvě sedící postavy, 18 m vysoké a 700 tun těžké, představují Amenhotepa III. Křemencové sochy přetrvaly věky a jediné připomínají hliněný pohřební chrám tohoto faraona. Jméno z řecké mytologie je podle Memnóse, kterého v trojské válce zabil Achilles. Zvuky, které sochy po staletí vždy po ránu vydávaly, připomínaly nářek jeho matky Eos, bohyně ranních červánků. 

Údolí králů
Postupně bylo objeveno přes 64 skalních hrobů, které se lišily umístěním, délkou, hloubkou a zejména výzdobou. Mezi nejzajímavější patří: Sethos I. (největší a nejkrásnější, sto metrů hluboký, má několik komor se skvostnými reliéfy), Tut-ench-Amun (Tutanchamon, objevený v roce 1922 Angličanem Howardem Carterem, jediný který nebyl vyloupen: vyzvednuté poklady nevyčíslitelné ceny lze vidět v Egyptském muzeu v Káhiře), Haremheb (zajímavé nástěnné malby), Ramses III. (zajímavě členěný hrob z doby 20. dynastie), Thutmos III. (neobvykle zakulacená pohřební komora a dekorace inspirované hvězdnou oblohou). 

Údolí královen
Dosud bylo objeveno na 70 hrobek královen, princů a princezen, z 18. až 20. dynastie. K nejzajímavějším patří hrobka královny Nefertari (nejhezčí a nejokázalejší, s působivými malbami) a hrobka královny Titi. O denním životě vypovídá zejména výzdoba hrobů neurozených lidí, například dělníka Menena (doba Thutmose IV.), Ramose (vezír Amenhotepa III.), Nacht (astronom Thutmose IV.), Sennodjem (překrásně zdobená komora).
Chrám královny Hatšepsovet (Dair al-Bahri, 1479 - 1457). Působivá stylově čistá a krajně neobvyklá stavba vtesaná do nitra skály je geniálně zakomponovaná do krajiny. Celkem tři terasy zdobí scény zrození královny a popis jejích obchodních cest, zejména proslulé výpravy do bájné země Punt. Celé dílo kdysi obklopené zahradami vytvořil její dvorní architekt a zřejmě i osobní přítel Senenmut.

Chrám Sethi I
Stavbu chrámu zasvěceného Amonovi dokončil až jeho syn Ramses II. Stěny zdobí mistrovské reliéfy.

Ramesseum
Zbytky Amonova chrámu ohromujících rozměrů, zachovaly se pozoruhodné reliéfy. Stavitelem byl opět Ramses II.

Deir el-Medína
Chrám z doby Ptolemajovců byl zasvěcen bohyni Hathor a Maat. Za ním žili dělníci pracující na nekropoli, kteří požívali nejen výhod, ale i omezení, například nesměli svou vesnici opustit. 

Oázy
V Libyjské poušti se celá staletí nic nezměnilo. Egypťané se do ní nehrnuli: soudili, že v ní vládne Osiris, bůh zemřelých. Teprve když byly objeveny oázy, ostrovy života skryté mezi nekonečnými písečnými přesypy, zjistili, že jsou cenným zdrojem polodrahokamů a koření. Klima je extrémně suché, vlhkost vzduchu dosahuje maximálně 9 %. Dnes se obyvatelé živí zemědělstvím (sklizeň až třikrát ročně) a turistickým ruchem. Nejkrásnější je v poušti rudý západ slunce a noční nebe s miliardami hvězd. Nejznámější oázy:

Al-Baharija
Asi 1000 km2 a 30 000 obyvatel. Hlavní atrakcí jsou palmové háje a 398 horkých minerálních pramenů s vysokým obsahem sirovodíku a železa. Našlo se zde několik desítek pozlacených mumií. Jezdí sem pravidelná autobusová linka z Káhiry. 
Al-Fajjum. Asi 100 km jižně od Káhiry. Je to tzv. nepravá oáza, neboť voda je přiváděna z Nilu říčním ramenem Bahr Júsuf (Josefova řeka) do jezera Quarun. Odtud se větví ve složitou síť zavlažovacích kanálů a na pole je rozváděna prastarými vodními koly. Místní tržiště je proslulé kameninovými nádobami, kořením a zlatými šperky. 

Farafra
Rozlohou nejmenší, žije zde asi 2000 původních beduínů. Palmová oáza s důmyslnou sítí vodních kanálů, které umožňují pěstování datlí, oliv, manga a zeleniny, s krásnými zahradami a několika horkými prameny, na kterých jsou vybudovány lázně. Při cestě do oázy Baharija leží tzv. Bílá poušť, s bizarními skalními útvary, vytvořenými vodní a větrnou erozí z jemného křídového vápence.

Dakhla
Oáza proslulá bludištěm hliněných domků, s opevněnou vesnicí Al-Qasr. Nachází se zde na šest set minerálních pramenů, z nich nejvýznamnější jsou sirné.

Kharga
Leží nedaleko Luxoru, na staré obchodní cestě, rozlohou cca 6000 km2 největší v oblasti, 100 tis. obyvatel. Jižně odtud se nacházejí léčivé termální prameny (léčení revmatismu, žaludečních potíží a alergií).

Vádí Natrun
Čtyři kláštery z 9. století ležící ve 32 km dlouhém údolí na pouštní cestě mezi Káhirou a Alexandrií.

Rudé moře
Jedno z nejseverněji položených korálových moří, s příjemnými teplotami vody po celý rok, ideální pro koupání a potápění, snadno dostupné. Vzniklo na prasklině v zemské kůře, kde se od sebe vzdalují dvě pevninské desky, africká a euroasijská. Táhne se v délce přes 1900 km mezi Afrikou a Arabským poloostrovem a neústí do něj žádná řeka. Patří k nejslanějším mořím světa (salinita až 40 promile), protože výpar z jeho hladiny je zvyšován horkým pouštním klimatem okolních zemí. Jeho neobvyklé jméno se odvozuje od měkkýšů na jeho dně, z nichž se získávalo barvivo purpur, nebo od barev okolní pouště při západu slunce. 
Na západním břehu (pevninské části Egypta) se kromě Hurghady nacházejí letoviska Ain-Sukhna (nejblíže Káhiře, asi 55 km jižně od Suezu, s jedněmi z nejkrásnějších pláží Rudomoří), Al Qussair (od 10. století hlavní přístav Rudého moře, s mešitou ze 12. století a obrovskou pevností, krásnými a liduprázdnými plážemi), Safaga (letovisko při pouštní cestě z Hurghady do Luxoru, léčivé prameny a krásné korálové útesy) a Marsa Alam (nejjižněji položené turistické letovisko, skutečný ráj pro potápěče a rybáře). 
Další výlety z pobytových resortů
Pouštní safari na velbloudu, čtyřkolkách nebo terénním automobilu. Nabídka včetně ceny podle konkrétních podmínek v místě. Výlet většinou sestává z jízdy džípem se zastávkou v poušti, krátké vyjížďky na velbloudu, prohlídky beduínské osady spojené s vycházkou k pramenu a s občerstvením v typickém beduínském stanu. Pokud se vracíte za tmy, pohled na hvězdné nebe je nezapomenutelný.
Giftun. Plavba na zářivě bílou písečnou kosu jen nepatrně vystupující z vody, výlet spojený s koupáním na volném moři a šnorchlováním na korálových útesech v mělkém moři. 
Podmořské muzeum. Nachází se severně od Hurghady a je provozováno Národním institutem pro oceánografii a rybářství. Obdivovat zde můžeme ryby a další obyvatele Rudého moře.

ZÁBAVA, KULTURA, SPORT

Všechny nejvýznamnější památky v Egyptě provozují představení „Světlo a zvuk“, které je obvykle skutečně strhující. U pyramid v Gíze se toto představení (v angličtině) pořádá každý večer. V Luxoru se představení odehrává v chrámu v Karnaku, během první části sedí diváci v hledišti, během druhé části procházejí mezi obelisky a sloupy. Představení v Asuánu se koná u chrámu v Philae. Co se týče menšin, někteří Beduíni (především na Sinaji) umožňují turistům nahlédnout do svého světa při návštěvě vesnic. Vystoupení Núbijců (zejména v Horním Egyptě) probíhá na tanečních parketech větších hotelů. Ukázky břišního tance jsou všude atraktivní pro turisty i Egypťany. 
V Káhiře je více než desítka kasin, ale protože muslimové mají hazard zakázaný, jsou určeny především zahraniční klientele, starší 21 let. K dispozici jsou i herní automaty. V Káhiře je rovněž opera a cirkus, který se v letní sezoně stěhuje kvůli vedru do Alexandrie. 
Kromě místní nabídky kaváren, klubů, barů a stále oblíbenějších diskoték je pestrá nabídka všemožných aktivit součástí služeb každého turistického letoviska. Každý větší hotel organizuje vlastní animační programy, případně dětské kluby a programy pro děti. 
Ze sportovních aktivit je běžně v nabídce windsurfing, vodní lyžování a vyhlídkové plavby (lodičkou s průhledným dnem nebo ponorkou Aquascope), potápění se šnorchlem i dýchacím přístrojem. Začátečníkům i profesionálům jsou k dispozici kvalitní potápěčská střediska a školy včetně PADI (Profesionální asociace instruktorů potápění). Oblíbené je též rybaření ze člunu, úlovek vám kvalitní společnost také kulinářsky připraví. K nezapomenutelným aktivitám patří pouštní safari. Některé hotely nabízejí tenis i squash, nebo můžete relaxovat na osmnáctijamkovém golfovém hřišti doslova „ve stínu pyramid“.
Atraktivní vyjížďku na velbloudech lze podniknout ve většině lokalit, v Gíze kolem pyramid, v Asuánu, Luxoru, na Sinaji. Rozsahově menší je nabídka vyjížďky na koních.

ZASTUPITELSKÉ ÚŘADY

Velvyslanectví České republiky v Egyptě
Embassy of Czech Republic, 4, Dokki Street, Giza 125 11, Cairo, Arab Republic of Egypt;
Tel.: +202/33339701, 33339702, 33339700
Fax: +202/37485892 
Provozní hodiny úřadu: neděle – čtvrtek 8.00 - 16.30
e-mail: cairo@embassy.mzv.cz
web: www.mzv.cz/cairo

Veľvyslanectvo Slovenskej republiky
3, Adel Hussein Rostom, Dokki, Giza
11794 Káhira
tel: +20-2 /3358240, 3357 544, 337 6901
mobil: +20-1 000060968
fax: +20-2 /3355810
e-mail: emb.cairo@mzv.sk

Velvyslanectví Egyptské republiky v ČR
Pelléova 14, Praha 6;
tel.: +420 224311506
fax.: +420 224311157
e-mail: egembassy.prague@gmail.com
provozní hodiny úřadu: 09.00 – 16.00

ZDRAVOTNÍ PÉČE, OČKOVÁNÍ, HYGIENA

V Egyptě neexistuje systém zdravotního pojištění pro cizince. Lze tedy jedině doporučit uzavření zdravotního pojištění pro cestu do zahraničí. Lékařská péče v Egyptě je celkově na nižší úrovni. Místní nemocnice se zaměřují především na očkování dětí, přednášky o antikoncepci a bilharzióze. Evropskému standardu odpovídají pouze soukromé nemocnice ve velkých městech. Hotovostní úhradu Vám pojišťovna proplatí na základě potvrzení po návratu do vlasti. 
Žádné zvláštní očkování není vyžadováno. Doporučuje se mít očkování proti oběma typům žloutenky, břišnímu tyfu, meningitidě a tetanu. Proti případným komárům doporučujeme přibalit účinný repelent.
K nejčastějším rizikům onemocnění patří nachlazení, jehož příčinou bývají velké teplotní rozdíly mezi dnem a nocí, nebo příliš klimatizované pokoje a autobusy. Dalším rizikem zejména pro děti a seniory je sluníčko, kdy hrozí úpal (nebezpečné přehřátí organismu) nebo úžeh (poškození přímým slunečním zářením). Je třeba zajistit ochlazení organismu a doplnit chybějící tekutiny. 
Výjimečné nejsou ani nepříjemné střevní potíže. Nedoporučujeme kupovat občerstvení u pouličních stánků a konzumovat ovoce či zeleninu, kterou nelze oloupat (např. jahody, hlávkový salát ap.). V hotelích teče z kohoutku upravená nilská voda, která není ani po převaření vhodná k pití. Proto pijte výhradně kupovanou balenou vodu a tou si rovněž čistěte zuby. 
K mytí můžete vodu z kohoutku použít bez obav. Doporučené léky proti střevním potížím: Antinal (lze koupit na místě za cca 5 EGP), Imodium, Smecta, Ercefuryl. Při vážnějších projevech nebo trvání přes tři dny je třeba vyhledat lékaře.
Lékárny mají otevřeno každý den od 11.00 do 23.00. Slouží také jako drogérie a většina léků se dá zakoupit bez lékařského předpisu. Přesto rozhodně nezapomeňte doma léky, které běžně užíváte.
Vaše příruční lékárnička by měla obsahovat léky proti horečce (Anopyrin, Paralen, Acylpyrin), analgetika (Brufen, Korylan), léky na zastavení průjmu (Imodium, Reasec, Carbosorb), na střevní dezinfekci (Endiaron, Endiform, Mexaform, Ercefuryl), případně antibiotika předepsaná lékařem (Ampicilin, Augmentin, Deoxymykoin), antihistaminika na zklidnění při poštípání (Dithiaden, Fenistil), oční kapky (Ophtalmoseptonex), mast na hnisající rány (Framykoin), mast na otoky (Ketazon, Yellon), obyčejné i pružné obinadlo, několik náplastí s polštářkem i bez, vodě odolnou náplast, Panthenol gel na spáleniny, malý dezinfekční sprej (Septonex, Jodisol), nerozbitný teploměr, nůžtičky, jehlu, pinzetu, jelení lůj a šátek.

ZVYKLOSTI A OBYČEJE

Základní odlišností Egypta od evropských států je faktor islámu. Muslimové jsou velmi citliví na některé projevy evropského chování, které urážejí jejich náboženské cítění. 
Chování. Pít alkoholické nápoje na veřejnosti je nevhodné (muslimům je pití alkoholu zakázáno zcela), rovněž tak vodění se ženy s mužem za ruce, objímání se či dokonce líbání. Žena bez doprovodu musí počítat s tím, že ji budou místní muži obtěžovat, přinejmenším poznámkami. Ukazování rukou na někoho nebo poloha nohou tak, že jsou vidět podrážky bot, je vrchol neslušnosti. Zásadně se podává pravá ruka, protože levá je v arabském světě považovaná za nečistou (používá se k omývání po použití toalety).

Oblékání
Nevhodné jsou krátké šortky, zejména pro ženy, dámské šaty bez ramínek a hluboké výstřihy. V Egyptě samotném se mísí arabský styl oblékání s evropským. Muži, zejména na venkově, nosí tradiční oděv „galabeja“ (volná košile dlouhá až na zem). Mnoho žen nosí na hlavě šátek. V zaměstnání je nezbytný formální oděv. 

Čas a témata k rozhovoru
V Egyptě plyne čas pomaleji a nedochvilnost je pravidlem. Spěch je přímo podezřelý. „Ano“ neznamená vždycky bezpodmínečné ano, je to spíše schválení úmyslu, než slib. „Ne“ vám není schopen říct nikdo do očí. Nevhodnými a rizikovými tématy hovoru jsou náboženství, politika a ženská otázka. 
Hodnoty a normy egyptské společnosti se řídí islámem. Arabové věří, že život řídí osud, moudrosti přibývá s věkem a ženy nejsou rovny mužům. Společnost je velmi konzervativní a ctí tradice. V Egyptě je důležitý rodinný původ a čest rodiny, čímž se myslí veškeré příbuzenstvo. Protože skutek jednotlivce může pošpinit pověst ostatních, všichni se o své rodinné příslušníky zajímají. Vyšší autoritu a respekt má člověk výše společensky postavený nebo majetný. Klíčové jsou příbuzenské vztahy, osobní kontakty a známosti. Při jednáních i návštěvách se očekávají dárky.