Turecká riviéra - Místo, kde je modrá nejmodřejší

Vítejte na Turecké riviéře!

Hledali jste destinaci, která uspokojí všechny vaše smysly? V tom případě jste na správném místě! Středozemní moře se tu totiž předvádí v tom nejlepší světle. Přidejte andělské vodopády, hluboké jeskyně nebo tu nejsladší baklavu a destinace snů je na světě.

V rukou držíte knihu, která vám bude sloužit jako odrazový můstek k poznávání této nádherné země. Je nabitá netradičními tipy, praktickými informacemi a zajímavostmi.

Po celou dobu pobytu budete ve zkušených rukou našeho delegáta. K dispozici je vám v době informačních schůzek, popřípadě na mobilním telefonu. Jejich časy naleznete v této informační knize, popřípadě na informační nástěnce v hotelu. Zvláštní pozornost prosím věnujte termínu uvítací infoschůzky, na které se dozvíte vše podstatné týkající se pobytu.

Příjemné čtení a nezapomenutelné zážitky vám přeje cestovní kancelář Čedok.

• Poloha: jihozápadní pobřeží Turecka
  

• Časový posun oproti ČR: během letního času +1 hodina, v zimě +2 hodiny

• Jazyk: turečtina Náboženství: islám Měna: turecká lira Rozloha: 783 562 km²

• Počet obyvatel: 85 372 377

• Hlavní město: Ankara

• Nejvyšší bod: Ararat – 5 165 m n. m.

• Letiště: Letiště Antalya (AYT)

• Doprava: dolmuše, autobusy, půjčovny aut, taxi, lodě

• Číslo tísňového volání: 112
  

Turecká riviéra patří mezi hrstku míst na světě, kde může zlatavý třpyt pláží soutěžit s oslnivými vrcholky v pozadí. Nehledejte však žádná umělá letoviska. Místní města totiž nevznikla na zelené louce, ale na pozůstatcích mnoha mocných civilizací. Bez nadsázky lze proto říct, že co obec, to světově významná památka.

Riviéra svou náruč otevírá všem turistům bez ohledu na jazyk, kulturu nebo finanční možnosti. Písečné pláže jsou obklopeny skromnými kempy, útulnými apartmány i luxusními komplexy s infinity bazény. Je tedy pouze na vás, s jakou mírou dobrodružství se do poznávání Turecké riviéry vrhnete.

Bude-li to jen trochu možné, věnujte alespoň část své dovolené výletům do přírody. Národní park Olympos je totiž přírodním zázrakem doslova biblických rozměrů. Podle místních dokonce sloužil jako inspirace pro autory svaté knihy při popisu ráje. A moře? To je modřejší než kdekoli jinde.

Se stejnou vervou doporučujeme se ponořit do místní gastronomie a pouliční kultury. Vůně čerstvě grilovaného masa vás bude provázet uzoučkými uličkami, kde se prodejci předhánějí nejen v cenách, ale i v úslužností. O suvenýry tak dozajista nebude nouze.

Turecké pobřeží patří mezi největší kronikáře lidských dějin. Vidělo rozmach i pád mnoha mocných říší, a ačkoli dnes víc než námořníky přitahuje turisty, na impozantnosti mu to nijak neubírá.

Oblast byla osídlena již během pravěku a později byla začleněna do mocného starověkého Řecka. Města v čele s Antalyí, Side, Aspendosem a Perge se stala významnými centry obchodu a kultury. Dodnes nám to připomínají desítky dechberoucích amfiteátrů, chrámů a akvaduktů.

Řecké osadníky postupem času nahradila další mocná říše, Řím. Stejně jako v případě jiných území pod jejich správou, i tady se Římané vrhli do rozvoje infrastruktury. Položili tak základy mnoha obchodních stezek, které jsou využívány dodnes. Ve 4. století n. l. se oblast stala součástí Byzantské říše, což přineslo první významné křesťanské památky – včetně slavné baziliky v Side.

V 11. století oblast dobyli Seldžukové, kteří s sebou přinesli dodnes dominantní islám. Pod jejich správou vznikly první mešity, minarety a islámské školy, takzvané medresy. Ve 14. století přebírá otěže Osmanská říše, která v době svého největšího rozmachu sahala od Gruzie až po Alžírsko.

Po vzniku Turecké republiky v roce 1923 začala Ankara mohutně rozvíjet turistickou tvář země. Zprvu divoké pobřeží začaly obsazovat nejprve drobné hotely, ke kterým po druhé světové válce přibyly i obří a skvěle vybavené komplexy. Na přelomu tisíciletí si už Turecká riviéra držela pevné místo mezi předními evropskými destinacemi pro letní dovolenou.

Na Tureckou riviéru lze za sluníčkem vyrazit už na začátku května. Většina návštěvníků sem však zavítá mezi červnem a zářím, kdy je moře nejteplejší a slunečné dny nejčastější. Teplota se v tu dobu pohybuje mezi 32 a 37 °C, vzácně atakuje i 40 °C. Srážky jsou během letních prázdnin ojedinělé a většinou netrvají déle než několik desítek minut.

Plánujete-li během dovolené prozkoumat i turecké vnitrozemí a horské oblasti, bude lepší vzhledem k vysokým letním teplotám vyrazit v červnu nebo září. V každém případě se ale vyplatí s sebou vzít dostatek vody, opalovací krém a pokrývku hlavy.

1) Antalya

Antalya je pro většinu návštěvníků vůbec první ochutnávkou Turecké riviéry. Právě zde totiž sídlí mezinárodní letiště, které každoročně odbaví skoro 40 milionů pasažérů. I když se většina z vás rozuteče do letovisek v jejím okolí, vaší pozornosti by neměla utéct ani samotná metropole.

Kromě nekonečného zástupu restaurací, obchodů a zábavních parků totiž láká i na jedinečné historické centrum Kaleiçi. Vstup do něj střeží slavná Hadriánova brána, ale jeho hranice byste snadno poznali i bez ní. Uličky se totiž rázem zúží a asfalt vystřídá kamenná dlažba.

Kdo by myslel, že je Antalya bohatá výhradně na městské památky, bude překvapen. Stačí se vydat k východnímu cípu města, kde vysoké útesy malují obraz podobný čtyři tisíce kilometrů vzdálené Madeiře. Obří vodopád Duden se tu totiž ze skály žene přímo do moře.

2) Olympos

V gigantickém národním parku Olympos byste mohli strávit měsíc a stejně byste neprozkoumali všechna jeho zákoutí. Táhne se totiž od majestátního pohoří Taurus až k pobřeží, kde se líhnou vzácné karety.

Nejvyšším vrcholem je hora Olympos, kterou Turci nazývají Tahtali Dag. Ční do výšky 2366 m n. m. a díky atraktivním trasám přitahuje všechny milovníky horské turistiky. Odměnou za výšlap vám kromě nádherných výhledů bude i chutná restaurace nebo možnost vyzkoušet si adrenalinový paragliding. Ale nebojte – vrcholek je přístupný i těm, kterým se třesou kolena. Až nahoru totiž vede pohodlná lanovka.

Nejslavnější úkaz ale leží o pár stovek metrů níže a nese vskutku hrůzu nahánějící jméno – Chiméra. Jedná se přitom o „pouhé“ vývěry zemního plynu, který už od starověku hoří jasným oranžovým plamenem. Právě sem proto legendy umísťují dílnu řeckého boha ohně Héfaista.

3) Alanya

Alanya je od své větší a známější sestřičky Antalye vzdálená asi 120 kilometrů. Pobřeží mezi nimi přitom vyplňují desítky drobných i rozlehlých pláží, a i obyčejná cesta z bodu A do bodu B je tak zážitkem sama o sobě.

Historický název města odkazuje na kopcovitý výběžek, na jehož vrcholu dnes stojí slavná Alanyjská pevnost. Dnešní podobu jí z velké části vtiskli Seldžukové už ve 13. století. O více než 600 let později její surovou tvář doplnily honosné vily vtisknuté mezi hradby.

Chcete-li si většinu alanyjských památek prohlédnout během jediného dne, naskočte na oblíbený turistický vláček, který vyráží od Červené věže v místním přístavu. Závěr dne doporučujeme strávit na jedné ze dvou městských pláží, které sbírají ocenění napříč celou Evropou.

4) Pamukkale

Jak bychom jen mohli vynechat nejslavnější památku jižního Turecka? Někomu připomíná bavlněné chomáčky, jinému zase ledový vodopád. Tak či tak si svůj věhlas jednoznačně zaslouží. Potvrzují to nejen miliony návštěvníků, ale i zápis na seznam UNESCO.

Pozornost přitom Pamukkale budilo už ve starověku. Zvěsti o léčivých účincích zdejších termálů se rychle rozkřikly a u travertinových teras se brzy začaly tvořit fronty. Tato situace trvá dodnes.

Kromě jedinečných bazénků se v Pamukkale nachází i antické město Hierapolis. Obdivovat můžete zbytky antického divadla, chrámů, lázní a nekropolí. Procházka mezi starověkými ruinami vám umožní se alespoň na chvíli vrátit nazpět v čase. Torza mohutných staveb nabídnou alespoň špetku tolik vzácného stínu.

5) Side

Side je ve většině cestovatelských průvodců vykreslováno jako turistický ráj plný zlatavých pláží, noční zábavy a špičkového turistického zázemí. Stačí nahlédnout pod jeho slupku a rázem se před vámi rozevře jedinečné historické muzeum pod otevřeným nebem.

Svůj původ totiž datuje až do období antiky. Za pozornost stojí nejen staré centrum, ale i památky mimo vyšlapané stezky. Příkladem budiž rozsáhlý komplex tvořený zříceninou někdejší baziliky a biskupského paláce. Obě budovy pocházejí z přelomu 5. a 6. století, kdy bylo v Side zřízeno biskupství.

Tajným tipem jsou alternativní způsoby prozkoumávání místních krás. Vybírat můžete jak z lodních výletů, které nabídnou zcela nový úhel pohledu, tak z výkonných čtyřkolek. Na hotel se možná vrátíte s trochou vody nebo bláta, zato s nezapomenutelným zážitkem.

6) Perge

Starobylé Perge bylo jednou z prvních křesťanských oáz v Anatolii. Jednu dobu zde dokonce sídlil i biskup. Co vedlo k pádu kdysi mocného města, nevíme. Podle některých stálo za zkázou Perge zemětřesení, podle jiných zase nájezdy Arabů.

I když se zub času na městě značně podepsal, řada budov mu dodnes neochvějně vzdoruje. Příkladem je rozlehlé divadlo z 3. století, které se v téměř neporušené podobě dochovalo až do 19. století. Dnes si ale můžete povšimnout nápadných děr, za kterými stojí pokoutné krádeže stavebního materiálu. Za vidění stojí taktéž gladiátorský stadion, který v době své největší slávy pojal až dvanáct tisíc diváků.

Důmyslně vystavený areál najdete jen kousek od Antalye. Asi 20 minut od něj staví městská tramvaj, využít případně můžete i taxíku nebo organizovaného zájezdu.

7) Kekova

Okolí ostrůvku Kekova nabízí ideální příležitost k zamyšlení nad pomíjivostí času. Nejzajímavějším místem jsou totiž potopené ruiny starého města Simena. Pod hladinu jej poslalo mohutné zemětřesení, které naštěstí zbytek Kekovy ušetřilo. Díky průzračné vodě si tak můžete prohlédnout dokonale zachovaný tehdejší způsob života.

Vyrazit budete muset na palubu lodi, a to nejlépe té s proskleným dnem. Doporučit musíme také výběr zkušeného průvodce, který vás včas upozorní na ty nejpozoruhodnější stavby a úkazy pod peřinou z modré laguny.

Samotný ostrůvek je dnes neobydlený, a jeho návštěva je tak pouze krátkodobou záležitostí. Větší pozornost doporučujeme zaměřit na koupání, opalování a potápění, pro které je v jeho okolí bezpočet příležitostí.

8) Köprülü

Skrz hřebeny mohutného pohoří Taurus se prodírá řeka Köprülü, která po sobě zanechává ještě impozantnější stejnojmenný kaňon. Ten se vyznačuje nejen nespornou fotogeničností, ale i pozoruhodným římským mostem z 1. století našeho letopočtu.

Navzdory všem těmto půvabům se ale Köprülü do srdce turistů zapisuje něčím zcela odlišným. Jedná se totiž o nejznámější raftařskou destinaci v celém Turecku. Adrenalinem nabité sjíždění řeky patří mezi nejoblíbenější jednodenní výlety v oblasti a ujít byste si ho neměli nechat ani vy.

Bude-li se jednat o vaše první setkání s raftem, není třeba se obávat. Řeka Köprülü je sice svérázná, ale trať patří mezi jednodušší a zvládnou ji i úplní začátečníci. V půjčovnách vám navíc vše do detailů vysvětlí. Nejvyšší čas popadnout pádlo!

9) Lýkijské hrobky

Mezi městy Fethiye a Antalya se před moha lety rozkládala starověká Lýkie. Kdysi mocná konfederace městských států se sice již proměnila v prach, památky, které po sobě zanechala, ale vyrážejí dech i dnes.

Na mysli máme zejména takzvané Lýkijské hrobky starší více než 2500 let. Při jejich prozkoumávání si budete připadat jako Indiana Jones dobývající tajemství starých civilizací. Strmý svah totiž ukrývá celou řádku pozoruhodných detailů od složitých řezeb až po zdobné sloupy.

Poblíž najdete také populární Muzeum lýkijské civilizace, které nabízí příjemný odpočinek od středozemního slunce. Než se vydáte zpět do hotelu, můžete se zchladit koupáním ve vodě na rozsáhlé oblázkové pláži Taşdibi plajı, která patří mezi nejkrásnější v širokém okolí.

10) Dim

Jeskyně Dim je druhou největší jeskyní v celém Turecku. Jaké to štěstí, že ji najdeme pouhých dvanáct kilometrů od centra Alanye. Za pár minut se tak z rušných bulvárů ocitnete v podzemním světě plném bizarních krápníkových útvarů všech barev, tvarů i velikostí.

Ačkoli je jeskyně starší než milion let, veřejnosti je otevřená teprve od roku 1999. Areálem provází dvojice stezek, která umožní návštěvníkům nahlédnout Matce přírodě pod pokličku bez toho, aniž by hrozilo poškození krápníků. Každý krápník je navíc mistrně nasvícen tak, aby vynikly jeho přednosti.

Ve srovnání s okolím se Dim těší „mrazivým“ teplotám okolo osmnácti stupňů, proto se nezapomeňte vhodně obléknout. Většině turistů znavených tureckým sluncem ale krátkodobé zchlazení přijde víc než vhod.

Turkové jsou přesvědčeni, že jejich kuchyně patří mezi ty nejlepší na světě. A my jim musíme dát za pravdu! Kromě známého kebabu, který se zde připravuje na tisíc různých způsobů, musíte ochutnat také pide – dlouhou variantu pizzy –, dolmu – masem plněné vinné listy – nebo kofte – drobné jehněčí karbanátky.

Vegetariáni ocení plněné cuketové květy, milovnicí všeho sladkého budou bezradní, co ochutnat dřív. Za nás vede jemná baklava, hutná chalva s pistáciemi nebo šťavnaté citronové dortíky.

Skutečné speciality nabízí i samotná oblast Turecké riviéry. Zdejší vinná réva, která tu zapustila kořeny již ve starověku, dává regionu oceňovaná vína s mezinárodním věhlasem. Patrná je pokora a úcta k hroznům, a to zejména k endemickým odrůdám, které se v posledních letech úspěšně daří vzkřísit.

V okolí Antalye na svět přichází i další nezaměnitelný symbol Turecka – granátové jablko. Místní sady plodí přes 60 procent celkové produkce v zemi, což je patrné i při letmém pohledu na jídelní lístky. Jen s obtížemi totiž najdete pokrm, který neobsahuje granátová semínka, sirup, extrakt nebo džem.

Bez jízdy dolmuší se návštěva Turecka ani nedá považovat za kompletní. Tyto speciální mikrobusy s pevnou trasou a volnými jízdními řády zastaví kdekoli podél cesty. Oproti taxíku jsou navíc nesporně levnější. Občas se ale může stát, že si na nejbližší dolmuši chvilku počkáte.

Sladká chalva, známá od Bulharska až po Pákistán, je dost možná tou nejznámější orientální cukrovinkou. Nárok na její původ si dělá hned několik států, v každém se přitom receptura liší. Zatímco v zemích bývalého sovětského bloku nejčastěji narazíte na chalvu slunečnicovou, v Turecku ji vyrábějí hlavně ze sezamu nebo pistácií. Nemáte-li strach o zubní plomby, rozhodně se s chutí zakousnete!

Alláhovo oko, známé také jako Evil Eye nebo Oko Fatimy, patří k nejznámějším symbolům Turecka. Kolik jich zdobí místní obchody, úřady a zpětná zrcátka, snad ani nelze spočítat. Tento jednoduchý talisman modré, bílé a černé barvy má totiž jeho nositele chránit před neštěstím. Turkové proto nenechávají nic náhodě a zdobí jím prakticky cokoli.