Turecko - Izmir a Kuşadası - Kosmopolitní Turecko s přírodou za humny

Vítejte v Izmiru a Kusadası!

Hledali jste destinaci, která uspokojí všechny vaše smysly? V tom případě jste na správném místě! Jak Izmir, tak Kusadası totiž podnikají frontální útok na vaše oči, uši i chuťové pohárky. S přehledem proto vyhrávají žebříčky nejoblíbenějších destinací Egejské riviéry.

V rukou držíte knihu, která vám bude sloužit jako odrazový můstek k poznávání této nádherné země. Je nabitá netradičními tipy, praktickými informacemi a zajímavostmi.

Po celou dobu pobytu budete ve zkušených rukou našeho delegáta. K dispozici je vám v době informačních schůzek, popřípadě na mobilním telefonu. Jejich časy naleznete v této informační knize, popřípadě na informační nástěnce v hotelu. Zvláštní pozornost prosím věnujte termínu uvítací infoschůzky, na které se dozvíte vše podstatné týkající se pobytu.

Příjemné čtení a nezapomenutelné zážitky vám přeje cestovní kancelář Čedok.

• Poloha: západní pobřeží Turecka
• Časový posun oproti ČR: během letního času +1 hodina, v zimě +2 hodiny
• Jazyk: turečtina Náboženství: islám
• Měna: turecká lira
• Rozloha: 783 562 km²
• Počet obyvatel: 85 372 377
• Hlavní město: Ankara
• Nejvyšší bod: Ararat – 5 165 m n. m.
• Letiště: Letiště Izmir (ADB)
• Doprava: dolmuše, autobusy, půjčovny aut, taxi, lodě
• Číslo tísňového volání: 112

Izmir a Kuşadası dělí necelých 100 kilometrů, přesto si nemohou být vzdálenější. Zatímco první jmenovaný patří mezi největší ekonomické tygry v zemi, Kuşadası maluje obraz typického tureckého letoviska plného písku, jachet a přímořských restaurací.

Začneme ale místem, které bude pro většinu z vás branou do Egejské riviéry. Právě v Izmiru totiž najdeme moderní mezinárodní letiště, kterým každoročně projde přes deset milionů cestujících. Jedno z nejmodernějších měst v zemi má ale lákadel mnohem víc. Skvěle totiž kombinuje kosmopolitní tvář Turecka s úctou ke tradicím. Vedle sebe tu tak koexistují třicetipatrové mrakodrapy i pozůstatky tisíce let starých měst. Vše objímá průzračné a solí provoněné Egejské moře.

Dovolte nám nyní vykouknout za jeho hranice. Celé okolní pobřeží je totiž poseté menšími či většími městečky, které lákají na to nejlepší, co umí život u moře nabídnout – čerstvé ryby, dechberoucí západy slunce a pláže jako z pohlednice. Jedním z nich je i výše zmíněné Kuşadası, které se může pyšnit hned několika plážemi oceněnými Modrou vlajkou.

Omezit svůj pobyt pouze na bulváry a městské pláže by ale byla veliká škoda. Přírodní park Sureyya totiž nabídne fascinující výhledy na vyprahlou krajinu, poloostrov Dilek zase panenské pláže, které budete sdílet s neškodnými prasátky. Tak vzhůru do objevování!

Egejská riviéra, kam spadá třímilionový Izmir i skromnější Kuşadası, patří k regionům, jejichž osídlení se datuje až hluboko do neolitu. Doposud nejstarší známky lidského osídlení byly objeveny na pahorku Yeşilova, kde se ukrývala vesnice datovaná do roku 6500 př. n. l.

Tisíce let starý příběh o historii regionu vypraví i starobylá Smyrna. Starořecké město, které posloužilo jako základ pro dnešní Izmir, totiž v dobách své největší slávy patřilo mezi největší přístavní centra celého Středomoří.

Ani jemu se ale nevyhnuly mocenské hry, tolik typické pro tehdejší překotnou dobu. Postupně se v ní vystřídali Lýdové, Peršané, Makedonci nebo Římané. Poslední zmiňovaní Smyrně zajistili veleúspěšné období. Impozantní stavby rostly jako houby po dešti a kultuře zasvěcená společnost plodila největší myslitele své doby – v čele s básníkem Homérem.

Bojechtivý středověk přinesl hned několik invazí v čele s Turkmeny nebo křižáky pod vedením papeže Klementa VI. Jako většina širokého okolí se Smyrna později stala nedílnou součástí Osmanské říše. Nic na tom nezměnila ani série ničivých zemětřesení.

Na úsvitu Turecké republiky se město dočkalo obsazení Řeky, avšak o tři roky později už do města nakráčela vojska pod vedením budoucího prvního prezidenta země, Mustafy Atatürka. Boje byly neskutečně brutální a dodnes se vedou spory o to, která strana sporu páchala větší zločiny.

Historie Kuşadası je oproti tomu o poznání klidnější a také kratší. Ještě před nedávnem to totiž bylo obyčejné rybářské městečko, jakých najdeme v celém Středomoří tisíce. Když se turecká vláda začala více soustředit na rozvoj cestovního ruchu, dostalo místní pobřeží pozornost, jakou si zaslouží.

První boom nastal v 60. letech 20. století, kdy podél celé Egejské riviéry začaly vznikat první mezinárodní hotely a letoviska. Výstavba letišť, včetně toho izmirského otevřeného v roce 1987, do oblasti přivedla další turisty. Dnes se tak pobřeží mezi Izmirem a Kuşadası řadí mezi nejlépe udržované kouty celého Turecka.

Na pobřeží Egejské riviéry si na nedostatek slunce nemohou stěžovat. V Izmiru v létě panují teploty mezi 27 a 34 °C, přičemž nejteplejším měsícem bývá zpravidla červenec. Od května do září jsou srážky velmi vzácné a prosluněné dny bez mráčku téměř zaručené.

Kuşadası nabídne obdobné teplotní podmínky, avšak kvůli nižší vlhkosti vzduchu láká na nižší pocitovou teplotu. Ta přijde spolu s jemným vánkem vhod zejména během letních teplotních ataků.

1) Izmir

Město Izmir není skoupé na dechberoucí památky ani skutečné rekordy. Nejmodernější a nejevropštější turecké město se totiž kromě hrstky turistických lákadel může pyšnit i údajně nejkrásnějšími ženami v zemi.

Dominantou města je hrad Kadifekale, který vypraví složitý příběh o řeckém osídlení v oblasti. Jako ostříž dohlíží na více než tři miliony obyvatel, kteří dnes nazývají Izmir svým domovem. Vypravit se sem doporučujeme v noci, kdy člověk skutečně pojme jeho velikost.

Přes den se zastavte na náměstí Konak, kde se křižuje většina páteřních linek MHD. V roce 1901 tu byla vztyčena takzvaná Hodinová věž, jejímž cílem bylo prý navyknout Turky na evropskou dochvilnost. Od prvního pohybu ručiček se prý mechanismus ani jednou nezastavil.

Zbude-li vám čas a zároveň netrpíte klaustrofobií, svezte se takzvaným asansörem. Historický výtah, který spojuje dvě ulice v rozdílných nadmořských výškách, totiž kromě ušetřených kroků láká i na nádherné výhledy na moře.

2) Kuşadası

Projděte se po přímořské promenádě, ochutnejte čerstvé pide nebo si prohlédněte středověký hostinec pro obchodní karavany. Kuşadası se totiž každé léto proměňuje v centrálu cestovního ruchu připravenou splnit vám veškerá vaše přání.

Nejlepším způsobem, jak je poznat, je bezcílné bloudění jeho uličkami. Cestu budou lemovat vysoké minarety, osmanské domy nebo středověké brány, a vždy tak bude na co upřít zrak. Intuice vás dříve či později přivede do starého centra zvaného Kaleici, které si dodnes drží autentický turecký ráz.

Kdybychom ale v Kuşadası měli vypíchnout jen jednu věc, budou to jeho pláže – nekonečná Long Beach, blyštivá Silver Sand Beach nebo slavná Ladies Beach, která si drží jméno ještě z dob, kdy byla vyhrazena pouze ženám. Po setmění pobřeží ovládnou blyštivé neony a taneční hudba, a turistům tak začíná druhá směna plná noční zábavy.

3) Dilek

Na dohled od řeckého ostrova Samos vybíhá z turecké pevniny drobný poloostrov zvaný Dilek. Co ztrácí na rozloze, vynahrazuje nádhernou přírodou, která mu vynesla rovnou ten nejvyšší stupeň ochrany v podobě národního parku.

Kromě procházky strhujícím kaňonem si můžete užít dost možná nejkrásnějších pláží v Turecku. Napočítat tu můžete celkem čtyři a místní se dušují, že čím je pláž vzdálenější od vchodu do parku, tím je půvabnější. Kdo by se vypravil hledat pláž pátou, narazí. Na samém konci vám totiž cestu zahradí armáda, která se zde usadila kvůli blízkosti již zmíněného Samosu.

Když se sem nevypravíte na špionáž, není se čeho bát. Stejně neškodná jsou i stáda prasátek, které okolí pláží obývají. Turistický ruch jim, zdá se, nijak nevadí, a klidně si budou pochrupávat jen pár metrů od vás.

4) Pamukkale

Jak bychom jen mohli vynechat nejslavnější památku jižního Turecka? Někomu připomíná bavlněné chomáčky, jinému zase ledový vodopád. Tak či tak si svůj věhlas jednoznačně zaslouží. Potvrzují to nejen miliony návštěvníků, ale i zápis na seznam UNESCO.

Pozornost přitom Pamukkale budilo už ve starověku. Zvěsti o léčivých účincích zdejších termálů se rychle rozkřikly a u travertinových teras se brzy začaly tvořit fronty. Tato situace trvá dodnes.

Kromě jedinečných bazénků se v Pamukkale nachází i antické město Hierapolis. Obdivovat můžete zbytky antického divadla, chrámů, lázní a nekropolí. Procházka mezi starověkými ruinami vám umožní se alespoň na chvíli vrátit nazpět v čase. Torza mohutných staveb nabídnou alespoň špetku tolik vzácného stínu.

5) Zeus Mağarası

Jak krásná musí být jeskyně, aby dostala jméno zrovna po nejmocnějším ze všech řeckých bohů? Přesvědčit se můžete na vlastní pěst. Diova jeskyně totiž leží jen kousek od letoviska Kuşadası a je celoročně volně přístupná.

Podle legendy se v ní Zeus ukrýval, když se snažil uniknout před hněvem svého bratra Poseidona. Vládce moří totiž ve vzteku rozpoutal obrovské vlny, a právě mohutné zdi jeskyně byly tím, co Dia před Poseidonovým hněvem zachránilo.

Jestli je legenda založená na pravdě, necháme na vás. Co však rozporovat nejde, je dechberoucí přírodní krása, která jeskyní prostupuje. Prostorný sál ve všech odstínech stříbrné zakončuje blankytně modré jezírko, které přímo svádí ke koupání. Díky poloze na dně jeskyně je voda navíc o poznání svěžejší než vyhřáté Egejské moře.

6) Pergamon

Jak už jste si asi odvodili, byl to právě řecký Pergamon, který dal jméno vyhlazené zvířecí kůži určené ke psaní, tedy takzvanému pergamenu. Vynález přitom vznikl kvůli nouzi. V dobách, kdy Alexandrie zakázala vývoz papyru, nezbylo vynalézavým Řekům nic jiného než vymyslet vlastní materiál k zapisování hlubokých myšlenek.

Omezit význam Pergamonu pouze na pergamen by však byl hřích. Obzvlášť v dobách těsně po skonu Alexandra Velikého se totiž jednalo o významné regionální středisko s bezpočtem grandiózních budov.

Tou nejpůsobivější je bezpochyby staré divadlo, které se od všech ostatních liší už jen svojí polohou na vrcholku kopce. Zajímavostí je, že další z místních památek, Diův chrám, dnes najdeme až v 1700 kilometrů vzdáleném Berlíně, kam byl na konci 19. století převezen.

7) Efes

Efes je město s tak bohatou historií, že jeho jméno najdeme dokonce i v Novém zákoně. Co na tom, že už je více než 600 let kompletně opuštěné. Kombinaci zemětřesení, dobyvačných invazí a přístavu zaneseného pískem zkrátka nedokázalo odolat ani jedno z nejmocnějších sídel v oblasti.

Naštěstí pro nás je ale ke konci 19. století z pod nánosu bahna vytáhla skupina zapálených archeologů. Dnes se tak Efes řadí po boku Pompejí na seznam nejzachovalejších antických měst na světě. Jeho srdce tvoří asi kilometr dlouhá Mramorová stezka, podél níž najdeme pozůstatky těch vůbec nejvýznamnějších staveb v čele s Celsovou knihovnou.

Ve spodní části města pak dřímá gigantické divadlo s kapacitou přesahující 20 tisíc sedících diváků. Minout nesmíte ani zbytky Artemidina chrámu, jednoho ze starých sedmi divů světa.

8) Adaland

Pod názvem Adaland se skrývá jeden z největších a nejmodernějších akvaparků v celém Turecku. Nachází se jen kousek severně od Kuşadası a nabízí širokou škálu atrakcí a aktivit všem věkovým kategoriím.

Strmé skluzavky, dětský svět a nespočet bazénů doplňují paintball, bungee jumping nebo jízda na čtyřkolkách. Neštítíte-li se trochy svalového vypětí, vezměte do ruky pádlo a vydejte se na adrenalinovou jízdu skrz umělou raftingovou dráhu.

Logo zábavního parku vám napoví, s kým budete mít tu čest. Součástí areálu je totiž i slavné delfinárium, kde tito skotačiví savci předvádějí dechberoucí kousky. Neméně roztomilou konkurenci představují vycvičení tuleni.

9) Çeşme

Drobné, ale živé Çeşme patří mezi místa, kde se na plážích ve stejné míře mísí místní i turisté. Obě skupiny návštěvníků totiž nedají dopustit na horké prameny, které posouvají teplotu moře o několik stupňů nahoru.

Termály přitom nejsou pouze příjemné, ale vyloženě zdraví prospěšné. Podle průvodců dokážou ulevit při léčbě revmatismu, rachitismu, gynekologických onemocnění nebo ekzému. Turecké ženy jsou ochotny dát ruku do ohně za jejich omlazující účinky.

Popularita Çeşme mezi movitější klientelou mu zajistila i pěknou řádku špičkových restaurací, a to jak s tradiční tureckou, tak mezinárodní kuchyní. V podvečer brány otevírají nejrůznější obchůdky a excentrické bazary, které lákají návštěvníky k útratě.

10) Sardis

Město Sardis, česky Sardy, většina turistických průvodců neprávem vynechává. Nenajdete tu totiž stovky historických památek jako v případě jiných nalezišť. Hrstka těch, kterými se může chlubit, ale patří k těm vůbec nejzachovalejším v celém Turecku.

Příkladem budiž impozantní budova římského gymnazionu, kde se římští mladíci připravovali na atletická klání. Zajímavostí je, že se zde cvičilo, soutěžilo i relaxovalo výhradně v Adamově rouchu. Prohlídku naštěstí můžete absolvovat i oblečení.

Vzácnou památkou, která ilustruje bohatou náboženskou minulost města, představuje torzo místní synagogy. Ta přitom není žádným drobečkem, ale největším židovským svatostánkem antického světa. Její kapacita přesahující tisíc věřících dává tušit, jak velké – minimálně na tehdejší poměry – musely Sardy být.

Turkové jsou přesvědčeni, že jejich kuchyně patří mezi ty nejlepší na světě. A my jim musíme dát za pravdu! Kromě známého kebabu, který se zde připravuje na tisíc různých způsobů, musíte ochutnat také pide – dlouhou variantu pizzy –, dolmu – masem plněné vinné listy – nebo kofte – drobné jehněčí karbanátky.

Vegetariáni ocení plněné cuketové květy, milovnicí všeho sladkého budou bezradní, co ochutnat dřív. Za nás vede jemná baklava, hutná chalva s pistáciemi nebo šťavnaté citronové dortíky.

Skutečné speciality ale nabízí i samotná oblast Izmiru a Kuşadası. V prvně jmenovaném například ve velkém připravují takzvaný boyoz. Zdánlivě jednoduché bochánky z mouky, slunečnicového oleje a tahini pasty totiž vyžadují skutečně notnou dávku trpělivosti, kterou jinde než v Izmiru, zdá se, nemají. Vychutnat si je doporučujeme v tradičním provedení s natvrdo uvařeným vejcem a špetkou čerstvě mletého pepře.

Kousek na jih na jídelních listích narazíte na velmi neobvyklou surovinu, slanorožce evropského. Kdo by tipoval mořskou rybu, mířil by špatně. Jedná se totiž o sytě zelenou rostlinu, jejíž stonky v lecčems připomínají chřest. A podobně jako jeho známější bratříček je i slanorožec výtečným základem pro předkrmy a svěží saláty.

Bez jízdy dolmuší se návštěva Turecka ani nedá považovat za kompletní. Tyto speciální mikrobusy s pevnou trasou a volnými jízdními řády zastaví kdekoli podél cesty. Oproti taxíku jsou navíc nesporně levnější. Občas se ale může stát, že si na nejbližší dolmuši chvilku počkáte.

Sladká chalva, známá od Bulharska až po Pákistán, je dost možná tou nejznámější orientální cukrovinkou. Nárok na její původ si dělá hned několik států, v každém se přitom receptura liší. Zatímco v zemích bývalého sovětského bloku nejčastěji narazíte na chalvu slunečnicovou, v Turecku ji vyrábějí hlavně ze sezamu nebo pistácií. Nemáte-li strach o zubní plomby, rozhodně se s chutí zakousnete!

Alláhovo oko, známé také jako Evil Eye nebo Oko Fatimy, patří k nejznámějším symbolům Turecka. Kolik jich zdobí místní obchody, úřady a zpětná zrcátka, snad ani nelze spočítat. Tento jednoduchý talisman modré, bílé a černé barvy má totiž jeho nositele chránit před neštěstím. Turkové proto nenechávají nic náhodě a zdobí jím prakticky cokoli.