Turecko - Dalaman a Marmaris - Moře, hrady a nejsladší turecký med

Vítejte v Dalamanu a Marmarisu!

Hledali jste destinaci, která uspokojí všechny vaše smysly? V tom případě jste na správném místě! Obě města totiž kromě útulného zálivu spojuje i maximální snaha zařídit pro svoje návštěvníky nezapomenutelnou dovolenou.

V rukou držíte knihu, která vám bude sloužit jako odrazový můstek k poznávání této nádherné země. Je nabitá netradičními tipy, praktickými informacemi a zajímavostmi.

Po celou dobu pobytu budete ve zkušených rukou našeho delegáta. K dispozici je vám v době informačních schůzek, popřípadě na mobilním telefonu. Jejich časy naleznete v této informační knize, popřípadě na informační nástěnce v hotelu. Zvláštní pozornost prosím věnujte termínu uvítací infoschůzky, na které se dozvíte vše podstatné týkající se pobytu.

Příjemné čtení a nezapomenutelné zážitky vám přeje cestovní kancelář Čedok.

• Poloha: jihozápadní pobřeží Turecka
  
• Časový posun oproti ČR: během letního času +1 hodina, v zimě +2 hodiny
  
• Jazyk: turečtina
  
• Náboženství: islám
  
• Měna: turecká lira
  
• Rozloha: 783 562 km²
  
• Počet obyvatel: 85 372 377
  
• Hlavní město: Ankara
  
• Nejvyšší bod: Ararat – 5 165 m n. m.
  
• Letiště: Letiště Dalaman (DLM)
  
• Doprava: dolmuše, autobusy, půjčovny aut, taxi, lodě
  
• Číslo tísňového volání: 112
  

Kout Turecka, v kterém leží města Dalaman a Marmaris, dostal od Turků přezdívku Tyrkysové pobřeží. Polohou totiž nenáleží ani k Egejské, ani k Turecké riviéře, a bylo proto třeba jej dostatečně odlišit. A jak už možná tušíte, posloužila k tomu unikátně modrá barva místního moře.

Je třeba říct, že barvami obecně se tu příliš nešetřilo. Od sytě zelených lesů přes stříbřité útesy až po sytě oranžové střechy, paleta je to vskutku různorodá. Takové je ale i celé Turecko. Útok na všechny smysly, na první pohled nepřehledný a zahlcující, na ten druhý už ale pořádně opojný.

Oproti jiným letoviskům v Anatolii se okolí Marmarisu a Dalamanu může pyšnit členitým pobřežím bez megalomanských pláží. Najít tu tak můžete i skromná zákoutí, která budete mít sami pro sebe. Ihned v blízkosti pláži na mnoha místech startuje divoká příroda, například v podobě národního parku Marmaris.

Do prozkoumávání se můžete vrhnout hned několika způsoby – pěšky, na kole, koňmo, na čtyřkolce nebo třeba na palubě jachty. Nenápadný Marmaris je totiž třetím největším jachtařským přístavem v zemi.

Základní tahy obrazu s názvem Marmaris a Dalaman namalovali už první Řekové, kteří oblast osídlili ve 3. tisíciletí před naším letopočtem. Jednotlivé barvy postupně přidávali Řekové, Arabové, Lýkové nebo Byzantinci.

Historikové se přiklánějí k tvrzení, že prvním sídlem na území dnešního Marmarisu byla takzvaná Kara pojmenovaná po svém prvním vůdci Karovi. Co sem Kara a jeho následovatele přitáhlo, můžeme jen hádat. Pravděpodobně se jednalo o kombinaci dobrého přístupu k moři, příznivého klimatu a dostatku pitné vody.

O mnoho století později vystřídala první osadníky Perská říše, kterou si dokázal podmanit až Alexandr Veliký. Invazí poznamenaný region pozvedli z popela rozpínající se Římané, kteří se s vervou vrhli do budování cest, akvaduktů a kulturních institucí. Po rozpadu Říma se vedoucí úlohy ujímá na dlouhých 650 let nástupnická Byzanc.

V 11. století oblast dobyli Seldžukové, kteří s sebou přinesli dodnes dominantní islám. Pod jejich správou vznikly první mešity, minarety a islámské školy, takzvané medresy. Ve 14. století přebírá otěže Osmanská říše, která v době svého největšího rozmachu sahala od Gruzie až po Alžírsko.

Po vzniku Turecké republiky v roce 1923 začala Ankara mohutně rozvíjet turistickou tvář země. I když Marmaris nepatřil mezi letoviska z první vlny investic, ke konci 80. let 20. století už se o jeho přírodních i historických krásách vědělo daleko za hranicemi Turecka.

Na nedostatek historických relikvií si nemůže stěžovat ani sousední Dalaman, který s Marmarisem spojuje velká část výše zmíněných milníků. V jeho okolí lze proto najít hned několik štědrých archeologických lokalit v čele se slavným Kaunosem.

Dnešní Dalaman ale v mnohém překračuje hranice toho, jak si představujeme moderní turecká střediska. Samozřejmě nechybí veškeré turistické zázemí, cestovatelé však navrch dostanou pořádnou porci unikátních zážitků. Ruku na srdce – už jste někdy jedli ve vězeňské restauraci? V místní open-air věznici tuto příležitost totiž dostanete.

V Marmarisu i Dalamanu vás pravděpodobněji potká úpal než déšť. Přes léto jsou tu totiž srážky vyloženě vzácné. Říct se to však nedá o tropických teplotách. Od června do srpna můžete počítat s teplotami mezi 23 a 35 °C, přičemž nejteplejším měsícem bývá zpravidla srpen.

V noci teploměr neklesá pod 18 °C. Příjemný večer na pobřeží se sklenkou vína v ruce si tak můžete užít bez obav z promrzlých nohou.

1) Dalaman

První windsurfing nebo pořádné křupavý lahmacun? V Dalamanu na vás čeká obojí, a ještě mnohem víc! Nemá možná tolik velkých a blyštivých atrakcí jako okolní města, daleko lépe se vám tu ale bude zažívat, ochutnávat a poznávat to pravé Turecko.

Smířit se však musíte s trochou absurdního humoru. Najít tu totiž můžete třeba stoletou nádražní budovu, která ale nikdy nepřivítala jediný vlak. Zápletka jako z cimrmanovské hry má jednoduché vysvětlení. Tehdejší guvernér se jakožto vášnivý lovec zamiloval do Dalamanu a jeho početné zvířeny. Rozhodl proto, že zde vznikne malý lovecký zámeček. Ve stejný den ale podepsal dekret o zřízení nového nádraží v Alexandrii. Oba listy nakonec skončily na špatných místech, a proto má Dalaman nádraží bez kolejí a Alexandrie zámeček bez divoké zvěře.

2) Marmaris

Jakmile složíte zavazadla, vydejte se na obratem na městskou pláž. Právě tam se totiž soustředí většina veřejného života. Abyste jí propadli, není třeba ani smočit nohy. Už jen krátká procházka po promenádě jasně ilustruje, proč se z Marmarisu stalo jedno z nejoblíbenějších tureckých letovisek. Jen pro ilustraci – zatímco v zimě zde žije jen asi 30 tisíc obyvatel, v létě jejich počet narůstá na závratných 400 tisíc.

Kromě krásného pobřeží v tom roli hraje šíře aktivit, kterým se dá bezstarostně oddávat. Kromě obligátního plavání zde najdete zázemí pro jachting, vodní lyže, parasailing, šlapadla nebo potápění všech úrovní. Netrápí-li vás bolesti nohou, můžete se po plážích vydat až do sousedního letoviska Icmeler.

Se soumrakem se město doslova mění před očima. Slunečníky nad lehátky nahradí paraplíčka v koktejlech a děti s rukávky zase tanci se oddávající páry. Ostatní mohou podniknout třeba podvečerní vycházku na osmanský hrad Marmara Kalesi z 15. století, který dnes slouží jako muzeum a vyhlídka v jednom.

3) Marmaris Milli Parki

Pomerančové háje, borovicové lesy a pořádný kopec středozemního slunce. Hlavní tři lákadla národního parku Marmaris, které najdete ihned za hranicemi stejnojmenného letoviska.

Milovníci divoké přírody budou nadšeni z rozmanitostí druhů, které park obývají – od mořských želv hluboko pod hladinou až po četné druhy ptáků, k jejichž pozorování je park perfektní.

Oblíbeným způsobem prozkoumávání místních krás je koňský hřbet. Pod dohledem průvodců si nejprve vyzkoušíte všechny základní povely a následně se vydáte na spanilou jízdu skrz panenkou přírodu. Žádné předchozí zkušenosti nejsou třeba – stačí jen špetka odvahy a respektu k těmto majestátním tvorům.

4) Pamukkale

Jak bychom jen mohli vynechat nejslavnější památku jižního Turecka? Někomu připomíná bavlněné chomáčky, jinému zase ledový vodopád. Tak či tak si svůj věhlas jednoznačně zaslouží. Potvrzují to nejen miliony návštěvníků, ale i zápis na seznam UNESCO.

Pozornost přitom Pamukkale budilo už ve starověku. Zvěsti o léčivých účincích zdejších termálů se rychle rozkřikly a u travertinových teras se brzy začaly tvořit fronty. Tato situace trvá dodnes.

Kromě jedinečných bazénků se v Pamukkale nachází i antické město Hierapolis. Obdivovat můžete zbytky antického divadla, chrámů, lázní a nekropolí. Procházka mezi starověkými ruinami vám umožní se alespoň na chvíli vrátit nazpět v čase. Torza mohutných staveb nabídnou alespoň špetku tolik vzácného stínu.

5) Fethyie

Na turecké poměry je Fethyie poměrně velkým letoviskem. Jeho další rozmach je nicméně velmi omezený – městečko je totiž usazené uprostřed kopců a skal a budování hotelových komplexů by tak bylo značně nákladné.

Navzdory rostoucí popularitě si Fethyie zachovalo i podstatnou část své autentické „tureckosti“. V centru města se proto pohodlně najíte po boku místních a nebude vás to stát víc než pár desítek korun. Je to ideální příležitost pro všechny, kteří chtějí poznat zemi bez příkras, ale zároveň to mít vždy kousek k upravenému pobřeží.

Všemu totiž kraluje nekonečná pláž Calis pojmenovaná podle moderní čtvrtí, která k ní přiléhá. Jako náhrdelník ji objímá nádherná přímořská promenáda posetá bary, stánky a kavárnami. Za pozornost stojí i městský přístav, kde ve vzduchu soutěží vůně mořské soli a ryb právě stažených z grilu.

6) Bayir

Historie pohádkové vesničky Bayir sahá až do 3. století před naším letopočtem. Je proto víc než trefné, že jejím symbolem je mohutný rozvětvený platan, který podle odborníků zapustil kořeny před více než 2500 roky.

Nekonečné letokruhy stromu zajišťují pravidelný příliv návštěvníků. Ti kolem něj zpravidla mlčky krouží a do vesmíru vysílají svá přání a modlitby. I kdyby se žádná z nich nevyplnila, jeho větve alespoň nabídnou tolik žádaný stín.

Před několika lety přitom velkou část okolí obce zpustošil požár, který zasáhl i několik domů. V roce 2021 proto vesnice prošla rozsáhlou rekonstrukcí, která z dřevěných domů vytáhla prachem zapadanou krásu. Bayir tak dost možná nikdy nebyl půvabnější než právě dnes.

7) Datça

Dlouhý a úzký výběžek země zvaný Datça odděluje Egejské a Středozemní moře. Na první pohled zaujme svou divokostí, tolik odlišnou od nedalekých letovisek Marmarisu a Bodrum.

Přísné zákony týkající se výstavby totiž Datçu chrání před rozsáhlými turistickými projekty. Poloostrov si tak ponechává jen stejnojmenné přístavní městečko, hrstku vesnic a občasné zemědělské stavení.

Jako všude jinde ve Středomoří i tady je epicentrem všeho živého městský přístav. Nábřeží lemují rybí restaurace s jednoduchými dřevěnými stoly, kolmé uličky zase zaplňují židličky určené milovníkům pravé turecké kávy. Bezstarostný rytmus života tu tak navzdory moderním výdobytkům zůstává nenarušen. No není to krása?

8) Dalyan

Dustin Hoffman, Sting, David Bowie, ale i slavná Kleopatra. Ti všichni propadli jedinečným účinkům bahenních lázní ve městě Dalyan. A my přidáme hned několik důvodů, proč byste si měli na hrochy zahrát i vy.

Místní bahno prý totiž pomáhá na všechny kožní problémy, ischias nebo žaludeční potíže. Podle průvodců každý, kdo se jím pomaže od hlavy až k patě, z lázně vyleze o deset let mladší. Vstup je naštěstí tak levný, že když se tato věštba nenaplní, není třeba ztrácet hlavu.

Netradiční koupel doporučujeme spojit i s návštěvou již zmíněného města. Dech vám vyrazí jedinečné skalní hrobky, které sloužily jako místo odpočinku jen pro ty nejváženější členy společnosti. Přístup k nim je sice z pochopitelných důvodů zakázán, vychutnat si je však můžete třeba z paluby lodi.

9) Köyceğiz

Vypravíte-li se z Dalayanu ještě kousek na sever, rozevře se před vámi 5200 hektarů vodní hladiny nádherného jezera Köyceğiz. Na svět přišlo před více než 7500 roky následkem vulkanických erupcí. Dnes patří k jedněm z největších přímořských jezer v celé zemi.

Během své existence se jezero proměnilo z obyčejné vodní nádrže v ekologicky nesmírně atraktivní oblast. Spolu se svými břehy je proto chráněno v rámci přírodní rezervace Köyceğiz-Dalyan. Najít tu můžeme například rozsáhlé bažinaté lesy s endemickým pryšcem orientálním. Drobné mokřady v okolí jezera přitahují pozornost bujným cvrkotem ptáčků a svištěním vážčích křídel.

Největší ruch ale jezero zažívá každé pondělí. Na břehu totiž stánky rozbalí desítky trhovců a výletní lodě se předbíhají v tom, která sem turisty přiveze dřív – každý přece ví, že kdo dřív přijde, vybírá z větší nabídky. Jestli si ten den přivstanete, nebo necháte nákupy osudu, je už pouze na vás.

10) Rhodos

Nebojte, nezbláznili jsme se. Moc dobře víme, že řecký Rhodos spadá pod Řeckou republiku a ne Turecko. Od Marmarisu a Dalamanu ho však dělí pruh moře tak úzký, že by byla škoda ho nezmínit.

Vypravíte-li se s námi na největší z Dodekanéských ostrovů, namíchá si pro vás nebezpečně opojný koktejl ze středomořského slunce, termálních pramenů a voňavých eukalyptů. Posetý je asi čtyřmi desítkami měst a vesniček, které si v různé míře udržují původní styl života. Na slunci se suší prosolené ryby, stoly zdobí kostkované ubrusy a panák ouza je tu považovaný za lék rovný antibiotikům.

Na své si ale přijdou i milovníci historie. Hlavní město láká na kombinaci antických, byzantských i osmanských památek, která zaujala i UNESCO. Za pozornost stojí také Palác velmistrů – impozantní pevnost ze 14. století, která je zároveň nejhmatatelnější připomínkou aktivit řádu johanitů na ostrově. Tou dobou už ale přijde čas naskočit na trajekt a vrátit se zpět do pohodlí vašeho hotelu.

Turkové jsou přesvědčeni, že jejich kuchyně patří mezi ty nejlepší na světě. A my jim musíme dát za pravdu! Kromě známého kebabu, který se zde připravuje na tisíc různých způsobů, musíte ochutnat také pide – dlouhou variantu pizzy –, dolmu – masem plněné vinné listy – nebo kofte – drobné jehněčí karbanátky.

Vegetariáni ocení plněné cuketové květy, milovnicí všeho sladkého budou bezradní, co ochutnat dřív. Za nás vede jemná baklava, hutná chalva s pistáciemi nebo šťavnaté citronové dortíky.

Skutečné speciality ale nabízí i samotná oblast mezi Marmarisem a Dalamanem. Jeden příklad za všechny – marmariský borový med. Místní borovice se totiž mohou pyšnit vysokým obsahem pryskyřice, která dodává medu jedinečnou barvu, vůni a lehce nahořklou chuť.

Pořádnou výzvu představuje takzvaný kokoreç. Představte si nezvykle tlustou klobásu s ještě bizarnějším složením. Základ totiž tvoří jehněčí droby obalené v jehněčích střívkách. Troufnete si?

Bez jízdy dolmuší se návštěva Turecka ani nedá považovat za kompletní. Tyto speciální mikrobusy s pevnou trasou a volnými jízdními řády zastaví kdekoli podél cesty. Oproti taxíku jsou navíc nesporně levnější. Občas se ale může stát, že si na nejbližší dolmuši chvilku počkáte.

Sladká chalva, známá od Bulharska až po Pákistán, je dost možná tou nejznámější orientální cukrovinkou. Nárok na její původ si dělá hned několik států, v každém se přitom receptura liší. Zatímco v zemích bývalého sovětského bloku nejčastěji narazíte na chalvu slunečnicovou, v Turecku ji vyrábějí hlavně ze sezamu nebo pistácií. Nemáte-li strach o zubní plomby, rozhodně se s chutí zakousnete!

Alláhovo oko, známé také jako Evil Eye nebo Oko Fatimy, patří k nejznámějším symbolům Turecka. Kolik jich zdobí místní obchody, úřady a zpětná zrcátka, snad ani nelze spočítat. Tento jednoduchý talisman modré, bílé a černé barvy má totiž jeho nositele chránit před neštěstím. Turkové proto nenechávají nic náhodě a zdobí jím prakticky cokoli.