Djerba - ostrovní ráj s rebelským srdcem

Vítejte na Djerbě!

Hledali jste destinaci, která uspokojí všechny vaše smysly? Pak jste na správném místě! Pláže tu mají tak krásné, až hraničí s kýčovitostí. Pod písečným zlatem se ale ukrývá i trochu jiná tvář Djerby – nezkrotná, rebelská a neskonale autentická.

V rukou držíte knihu, která vám bude sloužit jako odrazový můstek k poznávání této nádherné země. Je nabitá netradičními tipy, praktickými informacemi a zajímavostmi.

Po celou dobu pobytu budete ve zkušených rukou našeho delegáta. K dispozici je vám v době informačních schůzek, popřípadě na mobilním telefonu. Jejich časy naleznete v této informační knize, popřípadě na informační nástěnce v hotelu. Zvláštní pozornost prosím věnujte termínu uvítací infoschůzky, na které se dozvíte vše podstatné týkající se pobytu.

Příjemné čtení a nezapomenutelné zážitky vám přeje cestovní kancelář Čedok.

• Poloha: jihozápad Středozemního moře poblíž tuniské pevniny
  
• Časový posun oproti ČR: během letního času -1 hodina, v zimě +0 hodin
  
• Jazyk: arabština, francouzština
  
• Náboženství: islám
  
• Měna: tuniský dinár
  
• Rozloha: 520 km²
  
• Počet obyvatel: 183 726
  
• Hlavní město: Houmt Souk
  
• Nejvyšší bod: bezejmenný – 54 m n. m.
  
• Letiště: Mezinárodní letiště Djerba-Zarzis (DJE)
  
• Doprava: taxi, autobusy, louage (minibusy), půjčovny aut, lodě
  
• Číslo tísňového volání: 197

Znáte příběh bájného Odyssea? Se svým mužstvem totiž během svých cest zavítal i na Djerbu. Jeho námořníci, omámení sladkostí plodů lotosu, dokonce odmítali ostrov opustit. Pomohlo až jejich spoutání a odvlečení na loď.

Homérovu jazykovou obratnost můžete brát jako metaforu pro neodolatelnou návykovost Djerby. Nejsou v ní ale žádné magické plody ani omamné Sirény – bohatě si vystačí s průzračným mořem, nekonečnými plážemi a skvěle vybavenými hotely.

Největší severoafrický ostrov je destinací přímo stvořenou k letní dovolené. Při pohledu na mapu ale klame rozlohou. Je možná stejně velký jako Praha, ale atrakce a přírodní zázraky jsou na něm rozprostřeny tak hustě, že nuda skutečně nehrozí.

Tu leží krokodýlí farma, opodál starobylá synagoga, za kopcem zase půvabná vesnice zasvěcená hrnčířství. Dopoledne strávíte na Ostrově plameňáků, večer zase v pulzujícím Houmt Souku. A nebojte – na zítřek vám toho pořád dost zbude.

Bez nadsázky se dá říct, že když se v dějinách lidstva odehrávala nějaká významná událost, Djerba nikdy nestála stranou. Výhodná poloha ji totiž vždy stavěla do popředí zájmu mnoha mocných říší.

Nejsilněji je však ostrov spjatý s berberskou civilizací – dodnes je jedním z mála míst v Tunisku, kde zaslechnete berberštinu. Nesourodý národ postupem staletí dobýval další kusy severoafrického pobřeží, Djerbu nevyjímaje. Typické pro něj byly domovy vytesané do skály nebo nízké stavby z bláta a slámy.

Své stopy tu ale zanechali také Řekové nebo později Féničané. Do období po jejich příchodu ve 12. století před naším letopočtem se také datuje první ekonomický rozmach ostrova. Ten dále akcelerovali Římané, jejichž urbanistické stopy jsou bystrým očím zjevné dodnes.

Sedmé století našeho letopočtu pro Djerbu představuje významný milník – společně se zbytkem severní Afriky se stává jedním z cílů arabské expanze. Nejednotní Arabové se však o strategicky významný ostrov neustále přeli a panovnické dynastie se měnily jako postavičky na orloji.

Přítrž tomu v 16. století učinili Osmané, kteří si oblast podmanili jako jednu ze svých provincií. Tuniské provincii však rychle narůstala ramena a Istanbul přestávala poslouchat. To už si na ni však začaly zuby brousit evropské mocnosti, ze kterých vyšla vítězně Francie, jež v Tunisku roku 1881 vyhlásila protektorát. Touhu po tuniské nezávislosti se podařilo naplnit až o více než 70 let později, kdy se země odtrhla od Paříže a vyhlásila vlastní svobodnou republiku.

Od června do září se na Djerbě můžete spolehnout na příjemné letní teploty a téměř nulové srážky. Každý rok tu naměří přes 320 slunečných dnů. Teploty se pohybují okolo 32 °C, moře je zpravidla vyhřáté na cca 24 °C. Na jaře a na podzim počítejte s nižšími teplotami vhodnými k poznávání a pěší túry.

Napříč ostrovem nepanují žádné výrazné rozdíly. Na rozdíl od tuniské pevniny zde v hlavní sezoně neútočí tak silná vedra, což ocení zejména rodiny s dětmi a senioři.

1) Guellala

Kdyby byl Harry Potter Tunisan, určitě by pocházel z Guellaly. Ne snad že by vesnice byla místem pro čáry a kouzla. Slovo Potter však v překladu z angličtiny znamená hrnčíř. A kde jinde by měl hrnčíř bydlet než v místě s více než čtyři tisíce let dlouhou keramickou tradicí.

Těžko byste tu hledali domek, který neukrývá hrnčířskou dílnu nebo alespoň malý krámeček. Výjimkou nejsou ani amatérské hrnčířské kruhy, kde si můžete obtížnou práci mistrů hlíny vyzkoušet na vlastní pěst. Rázem pochopíte, proč se jedná o umění, které člověk zdokonaluje celý svůj život.

Hliněné výrobky všech druhů a barev schraňuje Guellalské muzeum, které se soustředí na ukázky tradičních řemeslných výrobků. Najít tu můžete i ručně tkané koberce, šperky, oblečení nádobí nebo ornamentální kuřácké potřeby.

2) Djerbahood

Ruku na srdce – když se řekne Djerba, nejspíš si nepředstavíte pouliční malby a politicky laděná graffiti. Právě ta jsou ale od roku 2014 jedním z jejích největších lákadel.

Za unikátní streetartovou galerii Djerbahood se musíte vypravit do městečka Erriadh nedaleko hlavního města. Právě sem se po konci arabského jara sjelo přes 150 umělců z celého světa, kteří v rámci mezinárodního happeningu vyzdobili zdejší ulice více než 250 uměleckými díly.

Zprvu nedůvěřiví místní potřebovali notnou dávku přemlouvání. Jakmile se ale začaly rodit první mistrovské kusy, sami se začali hlásit, aby se umělci zastavili i u nich. Dnes k původní várce přibývají desítky dalších děl, častokrát odvážnějších, než bychom čekali. Malby totiž zobrazují i náročná témata, jako korupci nebo odliv mladých lidí ze země. I z toho důvodu si Djerbahood během svého relativně krátkého života vydobyla renomé jako útočiště svobodného myšlení.

3) Djerba Explore Park

Máme skvělý tip na den plný nezapomenutelných zážitků. Stačí se vypravit do Djerba Explore Parku, ráje poznávání a zábavy na samém okraji ostrova.

Kdo by čekal jen jeden areál, bude překvapen. Architekti si pro vás totiž připravili rovnou čtyři svébytné části, z nichž tou patrně nejslavnější je krokodýlí farma. Prohlédnout si můžete přes šest stovek těchto impozantních predátorů od čerstvě vylíhnutých až po několikametrové samce.

Za pozornost stojí i další čtvrti. Skanzen představuje tradiční způsob obyvatel ostrova, muzeum Lalla Hadria zase výkvět islámského umění z Tuniska i ze světa. Zapomenout nesmíme ani nákupní vesničku, kde kromě suvenýrů pořídíte vše, čím je Djerba proslavená – datle, dekorace i ten nejsilnější mátový čaj.

4) Houmt Souk

Největší město ostrova nesmíme při návštěvě Djerby vynechat. Se svými zhruba 60 tisíci obyvateli nepatří zrovna mezi megapole, i tak je ale na místní poměry velkoměstem.

V překladu do češtiny by jeho název zněl „okolí trhu“. Napoví vám tak, jaká činnost tu bujela už od starověku, a nezdá se, že by polevovala. Na tržištích pořídíte jednoduše vše a to, co nemají, vám rádi do zítřka seženou. Nebudete-li vědět, jak se k nejbližšímu trhu dostat, rada je jednoduchá – jděte za vůní čerstvě mletého koření.

Další povinnou zastávku představují tradiční tuniské lázně Hammam El Barouni, kde vás specialisté s vervou sobě vlastní zbaví všech zdravotních i duševních neduhů. Za prohlídku stojí i městský přístav nebo synagoga El Ghriba, které společně s hrstkou nádherných mešit ilustruje pestrou náboženskou mozaiku ostrova.

5) Borj El Kebir

Pevnost Borj El Kebir sice stojí na okraji hlavního města, ale patří mezi vůbec nejslavnější historické památky Djerby i Tuniska jako celku.

Pevnost ze 13. století vznikla na ruinách starobylého ribatu (viz „Tři pojmy, které je dobré znát) na příkaz tehdejšího sicilského krále. V dalších stoletích procházela mnoha rozšířeními a přestavbami, které se nakonec ukázaly jako potřebné, avšak nedostatečné. V roce 1560 se totiž pevnost ocitla v epicentru boje mezi piráty a Španěly, ze kterých vyšli vítězně právě korzáři.

Prohlédnout si dnes můžete jak impozantní exteriér, tak skromné komnaty a muzeum. V něm najdete i kresby dnes již rozebrané pyramidy z lidských lebek, které sloužila jako odstrašující příklad pro všechny potenciální uzurpátory.

6) Sidi Jemour

Vesnička Sidi Jemour leží na západním pobřeží ostrova, které je o poznání klidnější než jeho východní část. Do cestovatelských magazínů se zapsala především dvěma výraznými atrakcemi – pohádkovou pláží a středověkou mešitou, která od roku 2023 zdobí seznam světového dědictví UNESCO.

Nejprve něco málo ke zmíněné pláži. Už jen fakt, že se jedná o tajný tip samotných obyvatel ostrova, vám napoví o jejích přednostech. Na rozdíl od rušných turistických center tu totiž stále panuje klid a ticho. Písek je hebký jako pudr, moře klidné a vyhřáté. Zvláštní kouzlo získává v podvečer, kdy slunce začíná malovat pomocí všech barev ohně.

Opodál stojící mešita zase přitahuje zejména fanoušky sci-fi žánru. Zahrála si totiž v prvním díle slavné série Star Wars s Lukem Skywalkerem. Těm, kteří jsou Hvězdnými válkami nepolíbení, nabízí alespoň impozantní výhledy na širé moře.

7) Midun

Druhé největší město na Djerbě bychom našli ukryté mezi nekonečnými datlovými sady ve východní části ostrova. Odedávna bylo centrem obchodu a řemesel, avšak temnou kapitolou v historii města představují trhy s otroky, které se tu konaly až do poloviny 19. století.

Dnes už na místním centrálním tržišti Souk Ejemáa naštěstí pořídíte jen zdobnou keramiku, čerstvé i sušené ovoce, tradiční ozdoby, šperky nebo mořské plody. Jakmile vás nákupy zmohou, můžete se usadit v jedné z kaváren, kde Tunisané dobíjejí baterky pomocí silné kávy a čaje.

Netradiční zastávku představuje tradiční lisovna olivového oleje, jejíž stáří přesahuje tři století. Možná vás překvapí její umístění. Nachází se totiž pod úrovní země. Důvod to má jednoduchý – spalující tuniské slunce nedělá olivovému oleji dobře, a tak má každý ušetřený stupeň Celsia hodnotu zlata.

8) Ostrov plameňáků

Kdo je zvyklý na vypiplanou krásu hotelových pláží, bude divokostí Ostrova plameňáků překvapen. Toto okouzlující místo totiž láká na pusté pláže s bílým pískem, tradiční rybářské chýše z palmových listů a výjimečnou surovou přírodu.

Maskoty tohoto poloostrova jsou hejna majestátních růžových plameňáků, kteří jej berou útokem od listopadu do března. Aby toho nebylo málo, turistům se často poštěstí z pláže spatřit delfíny, kteří připlouvají až téměř ke břehům.

Jste-li ochotni v zájmu divoké krásy na den oželet prostorné převlékárny a plážové restaurace, rozhodně dejte Ostrovu plameňáků šanci.

9) Pirátská loď

Ostrov plameňáků můžete samozřejmě navštívit všem známou cestou po souši. Jestliže jste se však stejně jako my chtěli v dětství stát alespoň na chvílí svobodomyslnými piráty, můžete dát šanci stylové pirátské lodi kotvící v přístavu hlavního města.

Malé i velké aspirující korzáry vezme na fascinující plavbu podél severního pobřeží ostrova, během které můžete nasávat desítky nezapomenutelných výhledů do krajiny. Doprovázet vás bude autenticky oděná posádka, která nikdy nevychází ze své role.

Po přistání vám čas strávený na pláži zpříjemní kejklíři, tanečníci a zpěváci, po kterých následuje výtečný oběd z tradičních potravin. Tak vzhůru na palubu!

10) Zarzis

Poslední z našich doporučení se od ostatních liší. Město Zarzis totiž neleží na Djerbě, ale v její těsné blízkosti na tuniské pevnině. Spojuje je pohodlná silnice, a tak se není třeba obávat, že by vám cesta zabrala víc než pár chvil.

Mezi turisty je město o cirka 75 tisících obyvatelích vyhlášeno jako skutečné Tunisko bez příkras. Jedná se zároveň o to vůbec nejjižněji situované letovisko, které se od centra města táhne více než patnáct kilometrů podél moře na sever.

Jak už to v případě středomořských měst bývá, i v Zarzisu je středobodem všeho života místní přístav. Ten jako by stál v přímém kontrastu s nedalekou pouští, kam desítky výletních společností vysílají dobrodruhy za netradičními zážitky. Častým místem setkávání je i sytě zelená mešita Sidi Kbir, jejíž exteriér patří k těm nejpůsobivějším v severní Africe.

Olivový olej, mořské plody, koření, rajčata a jehněčí. Pět základních pilířů tuniské, potažmo djerbské kuchyně. Kdo ještě neměl tu čest, nemá šanci pochopit, jaká kouzla z nich umějí místní kuchaři a kuchařky vytvořit.

Jako snad každý ostrov na planetě nedá ani Djerba dopustit na čerstvé ryby. Kdo by čekal složité a pikantní kreace, bude překvapen. Oblíbenou pražmu doprovází jen trocha česneku a soli. Kdo by přece jen toužil po ohni na jazyku, může sáhnout po tuniském národním pokladu, harisse. Pasta z červených paprik, kterou Tunisané používají jako univerzální dochucovadlo, je totiž stejně žhavá jako středozemní slunce.

Roli přílohy nejčastěji obsazuje kuskus. Nikdy se však nepřipravuje zvlášť, ale vaří se spolu s masem nebo luštěninami. Krásně naaranžovaný se podává v kameninových mísách s berberskými vzory s typickými kónickými pokličkami.

Přepadne-li vás mlsná, skočte si do stánku pro bambalouni – velký kotouč smaženého těsta podobný donutu, které k dokonalosti dotahuje pouze práškový cukr nebo med. Děti nedají dopustit na zouza. Představte si sušenky ve tvaru vlašských ořechů plněné karamelem z kondenzovaného mléka.

Opomenout nesmíme ani nápoje. Typický je vlažný čaj, nejčastěji zelený nebo mátový. Káva je o poznání silnější, než jsme zvyklí v Evropě. Připravte se také na to, že obsahuje minimálně stejné množství cukru jako kávových zrnek. Zvláštní chuťový akord doplňuje růžová voda, kterou zde tento nápoj vylepšují.

Ribaty představují historické opevněné kláštery vybudované v raném období islámu. Jejich cílem byla obrana odlehlých pohraničních území Arabské říše včetně Tuniska.

Menzel pro změnu označuje druh tradičního ubytování typický pro Djerbu. Sestává z několika menších budov obklopených zemědělskou půdou, kterou obhospodařuje většinou jedna rozvětvená rodina. Částečně tak připomíná statek, drobnou pevnost nebo klášter.

Medina odkazuje na původní historickou část města v severní Africe, kde od 9. století Arabové stavěli opevnění okolo svých sídel s cílem ochránit obyvatele, často formou komplexního labyrintu úzkých uliček.