Mallorca - Ostrov prvních lásek i celoživotních pout

Vítejte na Mallorce!

Hledali jste destinaci, která uspokojí všechny vaše smysly? Pak jste na správném místě! Tento smaragdový klenot Středomoří totiž nabízí skutečnou kanonádu chutí, zvuků a výhledů. Nechte se inspirovat!

V rukou držíte knihu, která vám bude sloužit jako odrazový můstek k poznávání této nádherné země. Je nabitá netradičními tipy, praktickými informacemi a zajímavostmi.

Po celou dobu pobytu budete ve zkušených rukou našeho delegáta. K dispozici je vám v době informačních schůzek, popřípadě na mobilním telefonu. Jejich časy naleznete v této informační knize, popřípadě na informační nástěnce v hotelu. Zvláštní pozornost prosím věnujte termínu uvítací infoschůzky, na které se dozvíte vše podstatné týkající se pobytu.

Příjemné čtení a nezapomenutelné zážitky vám přeje cestovní kancelář Čedok.

• Poloha: západní část Středozemního moře
  
• Časový posun oproti ČR: během letního času -0 hodin, v zimě -0 hodin
  
• Jazyk: španělština, katalánština
  
• Náboženství: křesťanství
  
• Měna: euro
  
• Rozloha: 3648 km²
  
• Počet obyvatel: 920 605
  
• Hlavní město: Palma de Mallorca
  
• Nejvyšší bod: Puig Major – 1436 m n. m.
• Letiště: Letiště Palma de Mallorca (PMI)
  
• Doprava: autobusy, vlaky, metro, půjčovny aut, taxi, lodní doprava
  
• Číslo tísňového volání: 112
  

Plážový ráj, vinná velmoc nebo rodiště tenisového šampiona Rafaela Nadala. Mallorca ukazuje světu hned několik přitažlivých tváří naráz. Mohlo by se zdát, že taková stálice cestovních katalogů už nás nemůže ničím překvapit. Dovolte nám dokázat opak.

Za perfektně upraveným pobřežím se totiž skrývá ostrov pravěkých hřbitovů, skalních oblouků a opevněných hradů. Přezdívka „evropský Karibik“ je sice lichotivá, ale nepřesná. Pláže jsou tu jen jedním – byť neskonale půvabným – dílem skládačky.

Stejně lákavé je třeba i nahlédnutí pod ruce místních kuchařů a kuchařek, kterým musí jeden jen závidět. Čarovat z takové nabídky čerstvých a aromatických surovin, které rostou přímo za okny kuchyně, je totiž sen mnoha z nás.

Na závěr je nutno říct, že Mallorku můžete poznat zcela ve vlastním tempu. Křižují ji autobusové i vlakové linky, historické tramvaje, výletní trasy a v případě hlavního města i metro. Preferujete-li absolutní svobodu, chopte se volantu a vytyčte si vlastní trasu. Odměna za odvahu bude sladká, voňavá a jedním slovem nezapomenutelná.

První zmínky o osídlení ostrova se datují do 4. tisíciletí před naším letopočtem. Trvalo však dalších minimálně tři tisíce let, než se na Mallorce objevili první obyvatelé, kteří pro historiky nejsou pouze anonymními osadníky. Podle typických megalitických staveb, které napříč Baleárskými ostrovy vztyčovali, je souhrnně označujeme jako zástupce talayotské kultury.

V 8. století k břehům Mallorky připluji dální Féničané. Mistrní námořníci a obchodníci pilně rozvíjeli svá řemesla, dokud se prohra Kartága v punských válkách nepromítla i do jeho kolonií. Mallorca tak nově přešla pod správu Říma. Vinice se v té době rozrůstají, větve olivovníků praskají pod tíhou plodů a mallorští vojáci patří kvůli svým prakům k nejcennějším legionářům.

Po dobytí Vandaly a zhruba jedné dekádě v náručí Byzance přichází období nekonečných arabských nájezdů, které kulminovaly v roce 902 kompletním dobytím vojsky pod vedením Issama al-Khawlaniho. Nově vzniklý Córdobský chalífát si dal práci s rozvojem zemědělských technik a vzdělanosti, klid mu to ale nepřineslo. Následné otřesy mezi maurskými provinciemi povzbudily aragonského krále Jakuba I. Dobyvatele, který dostál svému jménu a Mallorku v roce 1229 dobyl.

V roce 1715 dynastickou unii napříč Španělskem vystřídalo sjednocené španělské království v otěžích Bourbonů. Právě Baleárské ostrovy v čele s Mallorkou přitom byly úplně posledním územím, které si nový panovník musel podmanit.

Dvě století relativního klidu přerušila až španělská občanská válka v letech 1936 a 1939. Mallorku při ní dokonce obsadila Mussoliniho Itálie a mnohá místa, která dnes zdobí romantické pohlednice, tehdy skončila pod nánosy prachu, krve a kamení.

Válečné šrámy se podařilo zacelit i díky nově se rozvíjejícímu turistickému průmyslu, který začal nabírat na obrátkách v 50. letech 20. století. Mnoho mladých lidí, kteří tehdy nemohli na pevnině najít práci, se na Baleáry přistěhovali s vidinou nového zaměstnání. Tento trend se v současnosti spíše obrací, a Mallorca proto musí získávat pracovní sílu mimo země Evropské unie.

Mallorca patří mezi místa, kde můžete strávit třeba i celý měsíc a zaprší vám všeho všudy jednou. Na nedostatek slunečního svitu si tak místní ani turisté nemohou stěžovat. Během léta teploměr tancuje mezi 27 a 32 °C, přičemž výjimečně může atakovat i 40 °C. Ve vnitrozemí bývají teploty o stupeň či dva vyšší.

Ostrov má však co nabídnout i mimo hlavní sezonu. Na jaře je příroda nejzelenější a teploty okolo 20 °C přímo svádějí k túrám a poznávání. Podzim vynahradí občasný déšť přívětivými cenami.

1) Palma de Mallorca

Na začátek pro vás máme jeden slib. Temperamentní Palma de Mallorca totiž nadchne všechny, kteří ji navštíví. A my můžeme slíbit, že ohromí i vás.

Hlavní město ostrova, kterému nikdo neřekne jinak než „Palma“, je totiž skutečným kaleidoskopem zážitků. Kruhový hrad Bellver vyrazí dech výhledy na okolní krajinu, gotická katedrála La Seu zase jedinečným šarmem, který ji vtiskl uznávaný architekt Gaudí. Obě památky však blednou ve srovnání s maurským palácem Almudaina, které si za své letní sídlo zvolila španělská královská rodina.

I zdánlivě obyčejné stavby mají co nabídnout. Zavítat můžete třeba na Oliver Market, dvoupatrový krytý trh, kde seženete vše od čerstvého ovoce přes mořské plody až po nejnovější drby. S blížícím se večerem vyrazte zabrat stůl v baru Abaco, který je vyhlášený silnými koktejly a obzvlášť upovídanými papoušky.

2) Es Pontàs

Skála a voda. Tak málo stačí kamennému oblouku Es Pontàs, aby každý den přitáhl tisícovky návštěvníků. Nabízí totiž uhrančivou podívanou, při které nárazové vlny pomalu ukousávají ze skalního masivu droboučká sousta. Podle geologů však zatím není nutné se bát – Es Pontàs tu s námi ještě nějakou chvíli pobude.

Při pohledu z dálky se může zdát, že po něm lezou barevní mravenci. Jedná se totiž o jeden z nejpopulárnějších cílů pro takzvaný deep-water soloing čili lezení na vlastní pěst, kde vás v případě pádu zachrání vodní hladina.

Méně dobrodružným typům nabízíme kraťoučký výlet se vskutku skvostnou odměnou. Stačí vyrazit asi dvacet minut podél pobřeží, dokud nenarazíte na dobře ukrytou úzkou zátoku. Nachází se v ní pláž Cala Llombards, která je považována za jednu z nejkrásnějších na ostrově.

3) Cuevas del Drach

Mají dva kilometry čtvereční, jedno z největších podzemních jezer a milují vážnou hudbu! Na mysli máme samozřejmě unikátní Dračí jeskyně (Cuevas del Drach) nedaleko letoviska Porto Cristo.

Sestávají ze čtyř vzájemně propojených jeskynních sálů, z nichž každý má svůj jedinečný charakter. Všechny do jednoho lákají na tisíce stalagmitů, stalaktitů, stalagnátů, krápníkových závojů a dalších roztodivných uměleckých děl Matky Přírody.

Nečekejte přitom další nudnou prohlídku. Asi hodinovou procházku vám zpříjemní koncert vážné hudby v podání hudebníků plovoucích po podzemním jezeře. Navrch přidají dechberoucí světelnou show a odvážným nabídnou možnost projet se po pramici s nimi. Zážitek pro všechny vjemy si dobře zapamatujte – během vystoupení není možné fotografovat ani natáčet. Těm, co v klíčový moment mrknou, pak nezbude než se na Mallorku vydat znovu.

4) Caló d‘es Moro

Fotoaparát s sebou! Caló d‘es Moro je totiž bezpochyby tím nejfotogeničtějším místem na celé Mallorce. A není divu. Kombinace drobné zátoky, nejmodřejší vody široko daleko a masivní hradby zeleně je skutečnou potěchou pro oko.

Na rozdíl od mnoha dalších pláží na ostrově sem navíc ještě nedosáhla chapadla turistického průmyslu, a příroda tu tak dává vyniknout své přirozené kráse. Tuto soukromou, avšak veřejnosti přístupnou pláž totiž spravuje jedna z místních nadací, která ji udržuje v perfektním stavu 365 dní v roce.

Na návštěvu pobřeží se ale raději vybavte pevnou obuví. Nejbližší místo k parkování leží několik set metrů od moře a cesta není žádný med. Doporučujeme si také trochu přivstat, neboť popularita pláže v posledních letech stoupá a před polednem už můžete mít problém roztáhnout ručník.

5) Puig de Massanella

Možná si říkáte, proč jsme na seznam zajímavých míst nezařadili nejvyšší vrcholek ostrova, Puig Major. Vysvětlení je prozaické – na jeho vrcholku se totiž nachází vojenská základna, a je tak veřejnosti nepřístupný. Dobrou zprávou je, že se budoucna uvažuje o jeho otevření, a dokonce i o vybudování lanovky.

Prozatím si však musíme vystačit se sousedním vrcholem Puig de Massanella, který je o pouhých 71 metrů nižší. Naštěstí ale nabízí panoramatický výhled na celé pohoří Serra de Tramuntana a podstatnou část ostrova k tomu. Za dobrého počasí dohlédnete dokonce až na sousední ostrov Menorca.

V sedle pod vrcholem si můžete povšimnout ruin domů, kde ještě do začátku 20. století bydleli lidé se zvláštním povoláním. Jejich úkolem bylo sbírat horský sníh, který se po zbytek roku používal v provizorních lednicích.

6) Necrópolis de Son Real

O takovémto zdroji poznání se většině archeologů může jen zdát. V Necrópolis de Son Real totiž na jediném místě najdeme přes sto hrobek kruhového, čtvercového i nepravidelného tvaru, které sloužily jako místo posledního odpočinku už v 7. století před naším letopočtem.

Jejich počet byl dokonce ještě vyšší, ale kvůli jejich poloze přímo na hranici moře dobrou čtvrtinu už pohltila voda. Ve zbývajících hrobkách byly nalezeny předměty z kovu, kostí, skla nebo keramiky, které naznačují, že byly určeny pro místní elitu.

Působivé pohřebiště nenajdete ve většině cestovatelských průvodců, přesto za návštěvu jednoznačně stojí. Vydáte-li se k němu navíc z letoviska Son Baulo, čeká vás asi půlhodinová cesta skrz přírodní rezervaci, která je bohatá jak na vzácné rostliny, tak dechberoucí výhledy.

7) Cap de Formentor

Nejsevernější cíp Mallorky je skutečnou řidičskou zkouškou. Klikaté serpentiny, místy užší, než je zdrávo, totiž umějí potrápit i závodníky formule 1. Silný vítr, který tu panuje, na obtížností jenom přidává. Na konci cesty ale stojí nádherný a fotogenický maják, který je pro většinu řidičů dostatečnou motivací.

Kvůli velkému zájmu je v letních měsících cesta přes den uzavřená. Když si nechcete přivstat, budete muset využít místního autobusu. Zvolíte-li první možnost, odmění se vám mys nejkrásnějším východem slunce vašeho života. Okolí majáku obývají sokoli stěhovaví, a tak se dost možná domů vrátíte s novými opeřenými přáteli.

Jen o kousek dál leží pláž Cap de Formentor, která patří díky špičkové výbavě mezi ty nejvyhledávanější (a také nejdražší) na ostrově. Jemný bílý písek a tyrkysová voda za tu cenu ale jednoznačně stojí.

8) Sóller

Od nížin hlavního města se vine historická železniční trať, které cestující zaveze až do údolné horské kotliny pod pohořím Sierra de Tramuntana. Trať z roku 1913 cestou zdolá čtrnáct tunelů, několik stoupání a nabídne výhledy jako z pohlednice.

Konečnou zastávkou je městečko Sóller ukryté v náručí pomerančových sadů. Představuje klasickou ukázku horské architektury, které je pro mallorské vnitrozemí typická. Přirozený střed města představuje náměstí Plaça de la Constitució, kde si můžete prohlédnout secesní palác, radnici nebo impozantní kostel Sant Bartomeu.

Na své si přijdou i milovníci umění. Najít tu můžete třeba známou uměleckou galerii Can Prunera, která schraňuje díla Miróa, Mattise nebo Picassa a dalších velikánů. Pro ty, kterým cesta vláčkem nestačila, město připravilo historickou tramvaj, která spojuje centrum s půvabným přístavem.

9) Valldemossa

Ocitnete-li se na severozápadě Mallorky, byl by hřích nenavštívit městečko Valldemossa, konkrétně jeho stejnojmenný klášter. Ten láká na středověkou lékárnu a potemnělou, avšak romantickou atmosféru.

Pobýval zde dokonce i světoznámý klavírista Frederyk Chopin. Z tuberkulózy ho sice vyléčit nedokázali, ale místní inspirativní prostředí ho nasměrovalo k tvorbě hned několika z jeho nejznámějších děl.

Ačkoli je městečko půvabné v jakoukoli roční dobu, doporučit můžeme návštěvu směřovat buď na 28. července, nebo 24. srpna. V oba dny totiž probíhají autentické mallorské fiesty zasvěcené sv. Kateřině a sv. Bartolomějovi. Ulice jsou obsypány barevnými girlandami, ze všech míst na vás shlížejí ikony světců a potkat na tvářích účastníků něco jiného než úsměv, je skoro nemožné.

10) Cabrera

Téměř neobydlený ostrůvek Cabrera může při pohledu z nebe působit jako nehostinné místo bez známek života. Tak proč jen ho španělská vláda v roce 1991 prohlásila za národní park?

Jedná se totiž o jednu z nejlépe zachovaných pobřežních krajin v celém Španělsku. Zástupy slunečníků, lehátek a tapas barů tu proto nehledejte. Místo nich jsou tu keporkaci, volavky, vorvani nebo karety. Za pozornost stojí i zřícenina hradu ze 14. století.

V minulosti byl ostrov využíván třeba jako pirátská základna nebo vězení pod otevřeným nebem, kam byli sváženi francouzští zajatci během napoleonských válek. Ti všichni už jsou ale naštěstí dávno pryč. Místo nich zde kotví jen občasná výletní loď plná turistů toužících po troše panenské krásy. Stanete se dalšími z nich?

Mallorca má oproti jiným turistickým destinacím značnou výhodu. Navzdory mohutnému cestovnímu ruchu se tu dodnes udržely pomerančovníkové, mandlovníkové a olivové háje, vinice i políčka, které zásobují místní kuchařky těmi nejčerstvějšími potravinami.

Pohled na jídelní lístek nám připomene, že ačkoli jsme více než 200 kilometrů od pevniny, pořád se nacházíme ve Španělsku. Čestné místo proto zabírají oblíbené jednohubky tapas na milion způsobů. Na výběr máte rybí, vepřové, hovězí a v neposlední řadě také zeleninové.

Svébytnou mallorskou kuchyni zastupují převážně speciality z ryb a mořských plodů, kterých mají na Mallorce dostatek. Ochutnat můžete třeba vyhlášenou langustovou polévku. Filipínskou tradici opékání selete připomene neméně chutná mallorská lechona.

Do role dezertu jsou nejčastěji obsazovány pomerančové sušenky crespells nebo kynuté spirálky ensaïmada. Opomenout nesmíme ani nápoje a aperitivy. Plejádu kvalitních ostrovních vín doplňuje dobře známá sangria nebo anýzový likér hierbas.

Ovládáte-li francouzštinu, možná vám řeč místních bude připadat v lecčems povědomá. Mallorquín, jak se místnímu dialektu katalánštiny přezdívá, totiž leží někde na pomezí španělštiny a francouzštiny. Od obou se ale liší jak slovní zásobou, tak výslovnosti. Se všeobecně známým muchas gracias tady proto nepochodíte. Zkuste namísto toho použít moltes gràcies a místní rázem pookřejí.

Letní počasí na Mallorce přímo svádí k otevřeným botám. Na sousední Menorce proto už dávno vymysleli pohodlné sandály zvané avarques, které se díky své praktičnosti rozšířily napříč celými Baleárskými ostrovy. Těžko tak budete hledat lepší suvenýr.

Češi mají polku, Mallorčané zase Ball dels Cossiers. Tento lidový tanec vyžaduje v tradičním pojetí sedm tanečníků – tři páry mužů a jednu dívku, kterou se snaží uchránit před ďáblem. Na diskotéce se proto s tímto tancem nesetkáte, avšak jedná se o oblíbené rozptýlení během všemožných slavností, festivalů a ceremoniálů.