Zakynthos - Ráj v obležení hyacintů

Vítejte na Zakynthosu!

Hledali jste destinaci, která uspokojí všechny vaše smysly? Pak jste na správném místě! Najít tu totiž může nejen jednu, ale rovnou dvě nejfotografovanější zátoky v celém Řecku!

V rukou držíte knihu, která vám bude sloužit jako odrazový můstek k poznávání této nádherné země. Je nabitá netradičními tipy, praktickými informacemi a zajímavostmi.

Po celou dobu pobytu budete ve zkušených rukou našeho delegáta. K dispozici je vám v době informačních schůzek, popřípadě na mobilním telefonu. Jejich časy naleznete v této informační knize, popřípadě na informační nástěnce v hotelu. Zvláštní pozornost prosím věnujte termínu uvítací infoschůzky, na které se dozvíte vše podstatné týkající se pobytu.

Příjemné čtení a nezapomenutelné zážitky vám přeje cestovní kancelář Čedok.

• Poloha: východ Jónského moře poblíž Peloponéského poloostrova
  
• Časový posun oproti ČR: během letního času +1 hodina, v zimě +1 hodina
  
• Jazyk: řečtina
  
• Náboženství: řecké pravoslaví
  
• Měna: euro
  
• Rozloha: 408 km²
  
• Počet obyvatel: cca 41 000
  
• Hlavní město: Zakynthos
  
• Nejvyšší bod: Vrachionas – 758 m n. m.
  
• Letiště: Mezinárodní letiště Zakynthos (ZTH)
  
• Doprava: taxi, půjčovny aut a motocyklů, autobusy, výletní lodě a trajekty
  
• Číslo tísňového volání: 112
  

„Ostrov vůní“, „řecké Benátky“ nebo „Květina východu“. O malebné přezdívky Zakynthos nikdy neměl nouzi. A není divu. Příroda tu vládne mocnou silou, která perfektně vyvažuje skalnaté útesy, malebné pláže a pohádkové vesničky. Proč jinak by si Zakynthos jako svůj domov vybrali rovnou dva řečtí bohové?

Sever, jih, západ i východ, téměř každý kus pobřeží umí vyrazit dech. Tu leží historický vrak lodi, tady vyvěrají sirné prameny a o kus dál zase vody brázdí mohutné želvy. Poklady se ale dají najít i ve vnitrozemí. Kdo by čekal vyprahlou pustinu, krutě by se zmýlil. Výborně se daří piniím, cedrům, jalovců, divokým orchidejím a především hyacintům, kterými je ostrov proslulý.

Na svědomí to má zejména středozemní slunce, které svítí intenzivně a v letní sezoně téměř bez přestávky. Život přitom dává nejen okrasným rostlinám, ale i mnoha druhům ovoce a zeleniny, které jsou o mnoho sladší, chutnější a výraznější, než jsme zvyklí z našich supermarketů.

Zakynthos však své krásy nevystavuje na odiv a cestovatele nechává, aby si je našli sami. Řada jeho největších atrakcí je tak přístupná výhradně lodí. Brát to můžete jako další příležitost užít si extra porci dobrodružství.

Zakynthos byl dle archeologických nálezů osídlený už během starší doby kamenné. Pamatuje na něj dokonce i dílo slavného básníka Homéra.

Název ostrov získal na počest syna arkadijského panovníka Dardana, který nesl jméno Zakynthos. Právě Arkadijci stáli za prvním zúrodňováním půdy a rozvojem infrastruktury. Hojně uctívali dvojici bohů Artemis a Apollóna, která zde měla dle legend přebývat. Zatímco v řecko-perských válkách obyvatelé Zakynthosu drželi neutralitu, v peloponéských válkách se přiklonili na stranu Athén, což se jim ale krutě nevyplatilo. Z války totiž vyšla vítězně Sparta.

V průběhu staletí si ostrov předávaly další mocné říše, zatímco Zakynthos tiše trpěl. Makedonce nejprve vystřídali Římané, kteří mu sice udělili autonomii, ale zároveň na něj uvalili tak vysoké daně, že obyvatelé měli co dělat, aby se uživili.

V roce 34 přišel velký zlom – na ostrov totiž údajně přijela samotná Máří Magdaléna, které zasadila první semínka křesťanství. Neochvějná víra přišla obyvatelům vhod. Následujících několik staletí se totiž neslo ve znamení neutuchajících nájezdů ze strany Vandalů, Arabů nebo vojáků z daleké Pisy.

Vše se změnilo s příchodem středověku. Benátčané, kteří ostrov získali od Byzantinců, totiž zahájili období velkého budování, které s sebou neslo rozmach umění a vědy. Po dlouhém handrkování mezi Ruskem, Tureckem a Anglií se v roce 1864 Zakynthosu konečně podařilo získat nezávislost a připojit se k nově vzniklému Řecku.

To, co na ostrově nezničila druhá světová válka, následně smetlo ničivé zemětřesení, které prý podle svědků přežily pouhé tři budovy v hlavním městě. Dnes už byste jeho stopy ale hledali marně. Obyvatelé se do obnovy svých domovů vrhli se skutečnou vervou, a krásu Zakynthosu si tak dnes můžete užít i vy.

Kromě typicky středomořského podnebí se Zakynthos může pyšnit i jedním rekordem. Jedná se totiž o vůbec nejslunečnější řecký ostrov. Během července a srpna teploměr pravidelně atakuje 32 °C, občas i 37 °C. Srážky jsou během sezony vzácné a přijdou stejně rychle jako odejdou.

Moře bývá zpravidla příjemně vyhřáté, avšak ve špici sezony může vystoupat na teplotu, která připomíná termální lázeň. V takové dny přijde vhod slunečník a vychlazený nápoj.

1) Navagio

Strmé bílé útesy, křišťálově čistá voda, ale především mohutný vrak lodi Panagiotis přímo v jejím středu. Pláž Navagio je zkrátka světové unikum, které musíte vidět na vlastní oči.

Zeptáte-li stovky obyvatel, jak se loď na pláž dostala, dostanete stovku různých odpovědí. Její historie je totiž zahalená řadou mýtu, nepravd a nepřesností, kterým přidává i fakt, že loď se kolem ostrova plavila nelegálně – převážela totiž neproclené cigarety.

Podle většiny historiků loď podlehla mohutné bouři v roce 1980 a vlny ji následně zanesly až na Navagio. Část přeživší posádky ale tvrdí, že se jedná pouze o marketingový výmysl a loď sem doplavila samotná vláda, aby získala další turistické lákadlo.

Tak či tak je Navagio skutečným divem světa, který stojí za trochu námahy. Dostat se sem totiž dá pouze lodí. Ty naštěstí vyplouvají v hojných počtech z přístavů Porto Vromi a St. Nicholas, a tak se nemusíte obávat, že by na vás nezbylo místo.

2) Modré jeskyně

Modré jeskyně nejsou ke svým návštěvníkům zcela upřímné. Ve skutečnosti jsou bílé jako sníh. Tyrkysovou barvu jim totiž dodává moře, které se v jejich alabastrových stěnách kouzelně zrcadlí.

Jeskyně vznikly působením vody na jemné vápencové skály. Vlny po dlouhá tisíciletí vydlabávaly do skalního masivu drobné skulinky, které se postupem času rozšířily až v dnešní prostorné místnosti.

I tuto nádheru na Zakynthosu zamyká moře, a tak vám nezbude nic jiného než využít nabídek jedné z mnoha plavebních společností. Během výletu navíc dostanete jedinečnou šanci si v prostorách jeskyní i krátce zaplavat. Silně doporučujeme si v tento den přivstat – nejpozoruhodnější tanec světla a vody totiž příroda předvádí v ranních a dopoledních hodinách.

3) Banana

Pláž Banana poblíž oblíbeného turistického centra Vassilikos je jednou z největších a nejdelších na ostrově. Zlatavý písek a křišťálově čisté moře dodávají pláži vzhled jako z pohlednice, okolní kopce zase trochu divokosti.

Vysvětlení, jak přišla ke svému jménu, má hned dvě verze. Podle některých za něj může křiklavě zlatavá barva písku zrcadlící banánovou slupku, podle jiných zase její tvar připomínající toto tropické ovoce.

Pláž je skvěle organizovaná a půjčovny lehátek a slunečníků doplňuje veškerý servis, který si jen člověk může přát. Navzdory výbavě si ale zachovala autentické kouzlo, které ostatní „profesionální“ pláže dávno ztratily. Díky pozvolnému vstupu do moře se nemusíte bát na pláž vyrazit i s malými dětmi. S sebou nezapomeňte vzít i milovníky vodních sportů – domov tu totiž našla i velká provozovna adrenalinových aktivit.

4) Keri

Jihozápadní pobřeží ostrova, které v mapách najdete pod názvem Keri, je domovem hned několika jedinečných přírodních úkazů. Divoké pobřeží plné bílých vápencových útesů, skalnatých útvarů a romantických vesniček láká k letmým návštěvám i celodenním výletům.

Jako první by vaše kroky měly směřovat ke stejnojmennému mysu. Okolo něj se tyčí až 150 metrů vysoké útesy, které nabízejí nádherný výhled na Jónské moře. Skalnaté břehy místy podlehly silám vody, a daly tak vzniknout hrstce kamenných oblouků. Tam, kam nedohlédnete z pevniny, vás dopraví výletní loď, která vám otevře další fantastické výhledy.

Všechnu tuto přírodní krásu doplňuje jedna další, kterou má však na svědomí jen a jen člověk. Obyvatelé ostrova totiž vztyčili vlajku, která nese titul největší řecké vlajky na světě. Váží úctyhodných 80 kilogramů, a její vztyčení se tak neobejde bez výkonného motoru.

5) Skinari

Bude-li vám přát počasí, dohlédnete z nejsevernějšího bodu Zakynthosu až na patnáct kilometrů vzdálenou Kefalonii. Obracet se k Zakynthosu zády se však nevyplatí. Právě v tomto koutu ostrova se totiž ukrývají jedny z jeho největších krás.

Jednoznačnou dominantou je tradiční větrný mlýn s autentickou řeckou restaurací. O pozornost bojuje se stále funkčním majákem, který dodnes dohlíží na lodě proplouvající kolem. Místní útesy jsou totiž stejně zrádné jako půvabné.

Zatímco další cestovatelé kolem vás budou zkoušet skoky do vody nebo se bez špetky zábran přiblíží až k samotné hraně srázu, my pro vás máme o něco poklidnější tip. Zkuste se na chvíli usadit, zavřít oči, vnímat pouze poryvy větru spolu se šumem moře a rázem pochopíte, proč je Skinari tolik oblíbené mezi příznivci přírody a spiritualismu.

6) Marathonisi

Ostrůvek Marathonisi najdete v turistických průvodcích spíše pod názvem „Želví ostrov“. Je totiž jedním z posledních útočišť karet obrovských ve Středozemním moři.

Během roku tito mohutní tvorové migrují mezi Afrikou a Evropou, aby se v jarním období vraceli k břehům Zakynthosu a někdy během léta zde nakladli vajíčka. Potřebují na to však dostatek soukromí a turisticky populární Zakynthos jim ho nedopřává. Daleko raději proto využijí neobydlené pobřeží skalnatého Marathonisi, které od hlavního ostrova dělí dva kilometry široký průliv.

Zatoužíte-li karety spatřit na vlastní oči, berte prosím v potaz jejich křehkou náturu. V době hnízdění je dokonce hlídají autoritativní strážci, kteří vám nedovolí se k nim přiblížit na méně než dvacet metrů. Během dne je ale můžete spatřit v okolních mělkých vodách. I tak k nim ale přistupujte s respektem, který si zaslouží.

7) Porto Vromi

Malebná zátoka Porto Vromi nabízí azyl všem, kteří hledají úprk od rušných pláží, reproduktorů a hluku letovisek. Najít tu můžete jen jeden osamělý bar a kromě pár desítek cestovatelů narazíte pouze na výletní lodě, které vyrážejí k nedalekým Modrým jeskyním a pláži Navagio.

Už jen obyčejné plavání v moři tu díky dramatickým vrcholkům získává na atraktivitě. Odpočinout si následně můžete na hrubém bílém písku, které středozemní slunce vyhřívá na příjemnou teplotu. Kousek na jih najdete podobně ukrytou zátoku Porto Steniti, která je tajným tipem všech potápěčů.

8) Laganas

Největší, nejrušnější, nejstylovější! Letovisko Laganas nabízí na pět kilometrů dlouhém pobřežním pásu vše, na co jen vaše srdce pomyslí. Lehátka, slunečníky, šlapadla, nafukovací banány a vodní lyže dohromady tvoří místo, kde je nuda sprostým slovem.

Zahanbit se přitom nenechá ani stejnojmenné městečko. Pyšnit se může rušnou hlavní třídou táhnoucí se od pláže směrem do vnitrozemí, která je z obou stran obsypána bary, diskotékami, nočními kluby a tavernami. Ty v závislosti na denní době poskytují všechny myslitelné formy zábavy.

Asi patnáct minut chůze vás dělí od slavného ostrůvku Cameo, který je s pevninou spojen zhruba 80 metrů dlouhou dřevěnou lávkou. Fotografy nadchne jeho přirozený půvab, milovníky netradičních zážitků místní noční klub a nadšence do historie zase příběh o jeho vzniku. Od Zakynthosu se totiž ostrůvek oddělil teprve před asi 400 lety během třeskutého zemětřesení.

9) Xigia

Pláž Xigia ucítíte na hony daleko. Ze země tu totiž vyvěrají sirné prameny s charakteristickou vůní, kterou leckdo přirovnává ke zkaženým vejcím. Naštěstí se okamžitě mísí s mořskou vodou, která jejich koncentraci dostatečně zmírňuje.

Oblíbené jsou pochopitelně zejména mezi těmi, kteří dokážou mírný aromatický nekomfort překousnout kvůli pozitivnímu vlivu síry na zdraví. Ta totiž ulevuje jak pohybovému aparátu, tak neurologickým a kožním potížím.

Kromě příznivých účinků na zdraví mají místní vody ještě jednu důležitou přednost. Jsou totiž o poznání chladnější než ty kolem zbytku ostrova. Zčásti za to mohou jednak okolní vysoké skály, které na pláž vrhají stín, a také hloubka mořského dna, které klesá nezvykle prudce.

10) Zakynthos

Hlavní a v podstatě jediné město ostrova doslova bobtná před očima. Každým rokem totiž kvůli rostoucí poptávce po ubytování zasahuje hlouběji do vnitrozemí. Ačkoli vám místní budovy budou připadat staré stovky let, nenechte se zmást. Naprostá většina z nich je mladší než 70 let.

V roce 1953 drtivou většinu města srovnalo se zemí mohutné zemětřesení. Mezi hrstkou budov, které řádění přírody přežily, byl shodou náhod i kostel sv. Dionýsa, což si místní vyložili jako znamení, že ne vše je ještě ztraceno. Díky jejich odhodlání se podařilo většinu významných budov opravit nebo znovu vystavět.

Spolu s kostelem stojí za pozornost také samostatně stojící zvonice, která ční do výšky 20 metrů. Trochu nadhledu vám poskytne budova starého benátského hradu Bóchali, ze kterého budete mít město jako na dlani. Zastavit byste se měli i na Solomosově náměstí, kde se sbíhá veškerý veřejný život ostrova.

Sýry a sladkosti – to jsou dvě nejcennější pochoutky z kuchyně tohoto fascinujícího řeckého ostrova. První jmenované potěší zejména milovníky výrazných chutí. Takový sýr tirokafteri je totiž stejně pikantní jako populární. Tvrdému sýru ladotyri vyráběnému z ovčího a kozího mléka chuť dodává dlouhý odpočinek v lázni z olivového oleje.

Odskočme si ale na chvíli k předkrmům. Kromě obligátních tzatziků a pita chlebu se setkáte i s méně známými, avšak neméně chutnými pokrmy. Pro rozproudění chutí totiž stejně dobře poslouží například dolmadakia, vinné listy plněné rýžovou náplní, nebo jemná pomazánka melitzanosalata připravovaná z lilků, česneku, citronu a olivového oleje.

Středobodem každé slavnostní tabule kromě ryb a mořských plodů bývá králičí maso. Připravuje se v mnoha podobách, přičemž nejslavnější je králík na červeno, tedy v omáčce z červeného vína ovoněného bobkovými listy. Setkat se ale můžete i s králíkem v rajčatové omáčce nebo v jednoduché marinádě ze soli, citronové šťávy a olivového oleje.

Na začátku jsme vám slibovali sladkosti, a tak svým slovům dostojíme. Narazíte-li někde na fytouru, určitě ji vyzkoušejte. Smažený puding ze semolinové mouky, který se ještě horký obalí v cukru, je totiž skutečnou lahůdkou. Všem, kteří se nebojí vytahaných plomb, udělá radost mantolato, místně vyráběný nugát z vaječných bílků, mandlí a medu.

Řecké citoslovce „opa“ nejde spoutat jediným významem. Slyšet ho můžete na důkaz nadšení, euforie, překvapení nebo jako zvolání člověka, který právě udělal nějakou drobnou chybu. Nejčastěji však doprovází bujaré tance, kdy zastupuje povel „běž“ nebo „do toho“. Kdo by tušil, že si s jedním slovíčkem vystačíte v tolika situacích?

Dánové mají hygge, Řekové zase siga siga. Co přesně znamená? Pomalu, v klidu, beze spěchu, tedy vše, co v této zemi během dovolené dodržujeme. Pod tímto svébytným životním stylem si můžete představit třeba společné jídlo, poklidné pití kávy a oslavu každého okamžiku. Tady je totiž spěchání hřích!

Řecké pozdravy a loučení by vydaly na vlastní knihu. Zatímco jednoho člověka přivítáte výrazem „ya su“, pro skupinku už musíte použít „ya sas“. Řekové si však věci rádi usnadní, a proto se setkáte i s neutrálním „ya“. A aby toho nebylo málo, v případě, že spěcháte, můžete urgenci zdůraznit zdvojením a za běhu zvolat „ya ya“.