Skyros - Neznámý, půvabný a navždy svůj

Hledali jste destinaci, která uspokojí všechny vaše smysly? Pak jste na správném místě! Skyros totiž pod svou zdánlivě nepropustnou slupkou ukrývá to nejlepší ze Středomoří – výtečné jídlo, divokou přírodu a hlavně ultimátní klid.

V rukou držíte knihu, která vám bude sloužit jako odrazový můstek k poznávání této nádherné země. Je nabitá netradičními tipy, praktickými informacemi a zajímavostmi.

Po celou dobu pobytu budete ve zkušených rukou našeho delegáta. K dispozici je vám v době informačních schůzek nebo na mobilním telefonu. Jejich časy naleznete v této informační knize, popřípadě na informační nástěnce v hotelu. Zvláštní pozornost prosím věnujte termínu uvítací infoschůzky, na které se dozvíte vše podstatné týkající se pobyt.

Příjemné čtení a nezapomenutelné zážitky vám přeje cestovní kancelář Čedok.

• Poloha: souostroví Severní Sporady v Egejském moři
  
• Časový posun oproti ČR: během letního času +1 hodina, v zimě +1 hodina
  
• Jazyk: řečtina
  
• Náboženství: řecké pravoslaví
• Měna: euro
  
• Rozloha: 209 km²
  
• Počet obyvatel: 2994
  
• Hlavní město: Malé
  
• Nejvyšší bod: Kochylas – 792 m n. m.
  
• Letiště: Letiště Skyros (SKU)
  
• Doprava: autobusy, taxi, půjčovny aut
  
• Číslo tísňového volání: 112
  

Skyros je ostrov, na který se nejezdí náhodou. Nenajdete ho na předních stránkách katalogů ani na instagramových účtech infl uencerů. O to víc však dokáže překvapit.

Na první pohled zaujme svou dramatickou krajinou. Je totiž syrový i něžný zároveň. Sever ostrova je porostlý borovicemi a jalovci, zatímco jih přechází v téměř měsíční scenérii suchých kopců a bělavých skalisek.

Hlavní město Chora se tyčí vysoko na útesu a každé pozdní odpoledne ho rozzáří světlo zapadajícího slunce. Úzké uličky se klikatí mezi bíle natřenými domy, dřevěnými balkony a keramickými lampami zavěšenými nad hlavami kolemjdoucích. Kdo vstoupí do místních taveren, brzy pochopí, že tady se život nikam nežene – sedí se dlouho, jí pomalu a mluví nahlas.

Skyros je však známý i kvůli něčemu zcela mimořádnému: skyroským koňům, jednomu z nejvzácnějších plemen na světě. Na výšku mají jen něco málo přes metr a patří mezi nejinteligentnější koně vůbec. Dnes žijí zejména na odlehlejších farmách, kde se o ně starají dobrovolníci.

Ať už se sem vydáte kvůli klidným plážím, autentickému řeckému životu nebo lichokopytníkům, domů se vám bude vracet těžko. Jakmile totiž člověk jednou okusí Řecko v jeho nenaředěné podobě, nechce jinak.

Ve starověkých dějinách se ostrov objevuje překvapivě často. Podle legend tu pobýval athénský hrdina Théseus, který tu měl i zemřít, a před Trojskou válkou se zde ukrýval Achilles.

V roce 475 př. n. l. dobyli Skyros Athéňané a připojili ho k Délskému spolku, čímž posílili svůj vliv v Egejském moři. Později se tu střídali Makedonci, Římané a Byzantinci, za nichž ostrov prosperoval díky obchodu, chovu dobytka a keramice.

V roce 1204, po dobytí Konstantinopole křižáky, se Skyros ocitl pod západní správou – nejprve jako součást vévodství Naxos, později pod vlivem benátských rodů. Benátčané ovládali ostrov s přestávkami téměř 300 let a zanechali po sobě opevnění, jehož části jsou dodnes patrné nad Chorou.

Roku 1538 byl Skyros dobyt Osmanskou říší, která jej ovládala až do 19. století. Oproti jiným oblastem však býval spravován poměrně empaticky – ostrov odváděl daně, ale udržel si lokální autonomii a řecký jazyk.

Po řecké válce za nezávislost (1821–1830) byl Skyros oficiálně připojen k nově vzniklému Řeckému království. Roli hrál i v moderní historii země. Během první světové války zde zemřel známý britský básník a důstojník Rupert Brooke, který je na Skyrosu dodnes pohřben. Jeho hrob se stal symbolickým místem spojenecké přítomnosti v Egejském moři.

Ve 20. století Skyros zůstával oproti jiným ostrovům Řecka stranou masového turismu. Právě proto si zachoval původní architekturu, folklor a tradice – od dřevěných řezeb přes chov vzácných koní až po jedinečný skyroský festival. Dnes tak může ostrov nabídnout něco, co mnoha populárním místům chybí – autentickou tvář Řecka.

Skyros leží uprostřed Egejského moře, a tak ho po celé léto příjemně ochlazují mořské větry. Právě kvůli nim působí teploty mnohem snesitelněji než na pevnině, byť v červenci a srpnu běžně stoupají k 30 °C. Srážky jsou v létě minimální a moře mívá příjemných 24–26 °C.

Jaro nebo podzim jsou na Skyrosu taktéž velmi příjemné. Teploty se pohybují mezi 20 a 26 °C, krajina je stále zelená a ostrov si zachovává klidnou atmosféru.

1) Skyros (Chora)

Hlavní město ostrova je zároveň jeho nejpůsobivějším místem. Rozkládá se vysoko na strmém útesu a z dálky vypadá jako bílé hnízdo zavěšené nad mořem. Úzké uličky se klikatí mezi tradičními domy s plochými střechami, pro ostrov tolik charakteristickými. Každý váš krok odhaluje malou tavernu, obchod s keramikou nebo zdobený dřevěný balkon.

Chora má vše, co má správně město mít – radnici, poštu, lékárny, malé potraviny, náměstí, pekárny i řemeslné dílny. Mimo to se ale pyšní i několika unikáty, třeba Folklorním muzeem Manolise Faltaitse, které přibližuje tradiční způsob bydlení, kroje, literaturu, rytiny, hudební nástroje a řemesla Skyrosu. Sídlí v tradiční vile, která sama o sobě představuje to nejlepší z lidové architektury ostrova.

Za návštěvu stojí také Archeologické muzeum, kde jsou vystaveny nálezy z prehistorického Palamari i z antického období. Milovníci sakrálních památek ocení menší kostely rozeseté po městě, které slouží především místním a nejsou turisticky vytížené.

2) Molos

Pláž Molos je největší a zároveň nejznámější pláž celého ostrova. Táhne se v dlouhém oblouku pod svahem Chory a nabízí výhledy, které se jen tak neokoukají. Písek je jemný a světlý, moře mělké a klidné – ideální kombinace pro rodiny s dětmi i méně zkušené plavce.

Kvůli své délce působí Molos i v hlavní sezoně prostorně. Můžete si vybrat mezi organizovanými úseky s lehátky nebo odlehlejšími částmi, kde budete jen vy, písek a azurová voda.

U pláže stojí několik kaváren a taveren, které fungují podle řeckého pravidla „nic se nesmí uspěchat“. Když si dáte frappé nebo domácí citronádu, budete mít pocit, že se čas zpomaluje. Nedaleko pláže Molos se nachází i Magazia – menší, ale neméně krásná pláž –, se kterou je propojená pěší stezkou. Nejhezčí čas na návštěvu je v podvečer, kdy se město nad pláží rozežhaví zlatým světlem a skály za Chorou získají oranžový nádech.

3) Agios Ermolaos

Jen kousek od pobřeží Skyrosu, naproti pláži Molos, leží malý nenápadný ostrůvek s ještě nenápadnějším kostelíkem. V životě místních ale zaujímá výjimečné místo. Právě tady se každoročně odehrává jedna z nejstarších a nejdojemnějších tradic ostrova, spojená s ochranou dětí a vírou v léčivou sílu svatého Ermolaose.

Den před svátkem světce (27. července) se na ostrůvek vydávají matky všech generací. Připlouvají malými loděmi, aby společně uklidily interiér kostela i jeho okolí. Zdi natřou bílým vápnem, vyčistí dvorek a všechna volná místa zaplní květinami. Podle tradice se jim za to světec odvděčí tím, že bude po celý další rok bdít nad zdravím jejich dětí.

Vrchol slavnosti přichází během bohoslužby následující den. Matky podle starého zvyku odtrhnou malý kousek oblečení svých dětí a vloží jej do otvoru ve skále na východní straně ostrůvku. Vítr, který jej odnese, má symbolicky odnést i nemoc, trápení a vše zlé. Po návratu do přístavu Molos následuje lidová slavnost plná hudby, jídla a zpěvu, která často trvá až do večera. A vy jste srdečně zváni.

4) Linaria

Linaria je malý, ale překvapivě dobře organizovaný přístav, který funguje jako hlavní spojnice ostrova se světem. Řecký venkov se tu setkává s troubením přijíždějících trajektů a každé připlutí lodě je malou událostí. Své kouzlo ukrývá v malých detailech – světle modrých dveřích rybářských domků nebo vůni grilované ryby, která se line z oken restaurace.

Turisty však zajímá především role Linarie v objevování okolí ostrova. Právě odtud vyplouvají malé lodě do skrytých zátok Skyrosu, k jeskyním na jihu ostrova i k místům, kde je vysoká šance spatřit delfíny. V nabídce jsou též večerní plavby za západem slunce – a právě zde, nad klidnou hladinou moře, pochopíte, proč je Skyros považován za jeden z nejromantičtějších strovů Egejského moře.

5) Kostel Agios Nikolaos v Pourii

Bíle omítnutý kostel Agios Nikolaos v Pourii patří k nejzajímavějším sakrálním stavbám na Skyrosu. Je vytesán přímo do masivní skály na místě někdejšího antického vápencového lomu, což mu dodává jedinečný charakter.

Samotná stavba je jednoduchá a nenápadná, typická pro menší venkovské kostely na Skyrosu. Interiér je taktéž velmi skromný a komorní – vejde se sem jen několik málo lidí. Výzdobu tvoří hrstka ikon, které v kombinaci s kamennými stěnami vytvářejí tiché a působivé prostředí.

Kostel ožívá především během svátku Agios Nikolaose 6. prosince, kdy se koná bohoslužba a menší komunitní setkání. I zbývajících 364 dní v roce ale stojí za návštěvu, už jen kvůli svému umístění.

6) Hrad Skyros

Hrad Skyros se tyčí na nejvyšším bodě Chory a je nepřehlédnutelnou dominantou celého ostrova. Jeho poloha je strategická – z vrcholu 179 metrů vysokého skalního masivu má dokonalý přehled nad pobřežím i vnitrozemím.

Základy opevnění pocházejí už z byzantského období, přičemž hrad byl v průběhu staletí upravován a posilován Benátčany i během osmanské nadvlády. Sloužil především jako obranný bod proti nájezdům pirátů, kteří v Egejském moři představovali po dlouhá staletí reálnou hrozbu. Co na tom, že dochované hradby, brány a zdi dnes působí spíše romanticky než jako odstrašující vojenské opevnění.

A malá zajímavost nakonec: Pod hradem se nachází klášter sv. Jiřího z 10. století, kde dodnes žije malá komunita mnichů.

7) Atsitsa

Nemá slunečníky, restaurace ani lehátka. Přesto na ni místní nedají dopustit. Řeč je samozřejmě o pláži Atsitsa, jednom z nejkrásnějších přírodních koutů Skyrosu. Zátoka obklopená borovicemi, skalními výběžky a tyrkysovou vodou v lecčems připomíná přírodní amfiteátr.

Atsitsa je skvělá jak pro koupání, tak šnorchlování – voda je tu hlubší a mořským životem se to tu jen hemží. Západy slunce patří k nejkrásnějším ostrově. Stačí se zahledět, jak večerní světlo barví borovice do zlatých hábitů.

8) Pentekali a Diatrypiti

Jižní pobřeží Skyrosu patří k nejmalebnějším místům celého ostrova. Skalnaté útesy soupeří s tyrkysovou vodou a vytvářejí kulisy jako stvořené pro antické tragédie. Právě tady také najdete hned několik působivých mořských jeskyní.

Pentekali je menší jeskyně se dvěma úzkými vstupy, jimiž dovnitř pronikají paprsky světla, které vytvářejí nádherné odlesky na hladině. Diatrypiti je naopak impozantní a prostorná – má jeden velký vchod a při ideálních podmínkách je možné do ní vplout přímo lodí. Když se vypravíte menší motorovou bárkou, projedete téměř celou její osvětlenou část. Větší lodě se zastaví před vchodem a vy se můžete do jeskyně vydat plaváním nebo šnorchlováním, což je zážitek, na který se nezapomíná.

9) Farma skyroských koní

Skyros je jedním z posledních míst na světě, kde přežívá vzácné plemeno skyroských koní – malých, elegantních tvorů, kteří se podle genetiků řadí k nejstarším evropským plemenům. Žili zde již ve starověku a mnozí odborníci předpokládají, že právě jejich podoba inspirovala řecké sochaře.

Hlavní centrum záchrany tohoto vzácného plemene najdete v severní části ostrova, kde funguje organizace Skyros Island Horse Trust. Farma se nachází přibližně 10 kilometrů od Chory a je dobře dostupná autem po zpevněné silnici.

Návštěvníci mohou pozorovat koně v jejich přirozeném prostředí – na velkých pastvinách mezi borovicemi a skalami. Zvířata jsou přátelská, ale chovatelé dbají na jejich klid, proto je návštěva spíše vzdělávací než „zábavní“.

10) Euboia

Jen necelé dvě hodiny plavby trajektem z přístavu Linaria najdete Eubóiu, druhý největší řecký ostrov. Málokdo si uvědomuje, jak blízko Skyrosu se nachází, a přitom jde o fascinující destinaci plnou dramatických hor, termálních pramenů, borovicových lesů a historických městeček.

Trajekty z Linarie obvykle míří do města Kymi, malého přístavního letoviska na východním pobřeží Euboie. Odtud můžete pokračovat dál – buď po horské silnici do města Chalkida, nebo si užít toulání po severní části ostrova, kde borové lesy sahají až k moři.

Eubóia je výrazně větší a rozmanitější než Skyros. Najdete zde zátoky s tyrkysovou vodou, dlouhé písečné pláže, skalnaté útesy i rybářské vesnice, kde se dodnes vyrábí tradiční rybí pochoutka „avgotaracho“. Místní kuchyně je založená na medu, olivách a sardinkách – před návratem na Skyros si proto doporučujeme vyhradit dostatek času na oběd u moře.

Skyros patří mezi ty řecké ostrovy, které si dodnes uchovaly silně lokální kuchyni. Není zahlcený turismem, a tak se tu vaří převážně z toho, co ostrov sám dá: čerstvých ryb, kozího a ovčího mléka, medu, místních bylinek a zeleniny. Zdejší gastronomie proto působí velmi „domácky“ – a talíři možná vypadá skromně, ale chutě jsou skutečně výrazné.

Základem jídelních lístků jsou tradiční řecké klasiky doplněné řadou specialit. Nejznámější je sýr skyriano vyráběný z ovčího a kozího mléka, který se pyšní jemně pikantní chutí a výrazným aroma. Podává se jako předkrm, zapéká se s těstovinami nebo se drobí na saláty.

Dalším typickým pokrmem je fava – hustá pomazánka z hrachu, která se často servíruje s cibulkou, petrželí a olivovým olejem. V horských oblastech se připravuje také uzené nebo pomalu pečené jehněčí, zatímco na pobřeží dominují sardinky, chobotnice a malé pražené rybky.

Sladkosti vycházejí z ostrovní tradice – nejznámější je pasteli, tenká medová tyčinka s mandlemi a sezamem, která se vyrábí ručně. I samotný med je jednou z chloub Skyrosu: kvůli rozmanité flóře má intenzivní aroma a používá se jak v dezertech, tak k ochucení sýrů a marinád.

Řecké citoslovce „opa“ nejde spoutat jediným významem. Slyšet ho můžete na důkaz nadšení, euforie, překvapení nebo jako zvolání člověka, který právě udělal nějakou drobnou chybu. Nejčastěji však doprovází bujaré tance, kdy zastupuje povel „běž“ nebo „do toho“. Kdo by tušil, že si s jedním slovíčkem vystačíte v tolika situacích?

Dánové mají hygge, Řekové zase siga siga. Co přesně znamená? Pomalu, v klidu, beze spěchu, tedy vše, co v této zemi během dovolené dodržujeme. Pod tímto svébytným životním stylem si můžete představit třeba společné jídlo, poklidné pití kávy a oslavu každého okamžiku. Tady je totiž spěchání hřích!

Řecké pozdravy a loučení by vydaly na vlastní knihu. Zatímco jednoho člověka přivítáte výrazem „ya su“, pro skupinku už musíte použít „ya sas“. Řekové si však věci rádi usnadní, a proto se setkáte i s neutrálním „ya“. A aby toho nebylo málo, v případě, že spěcháte, můžete urgenci zdůraznit zdvojením a za běhu zvolat „ya ya“.