Rhodos - Ostrov, kde je slunce doma

Vítejte na Rhodosu!

Hledali jste destinaci, která uspokojí všechny vaše smysly? Pak jste na správném místě! Největší z Dodekanéských ostrovů totiž míchá nebezpečně opojný koktejl ze středomořského slunce, termálních pramenů a voňavých eukalyptů. Tak na zdraví!

V rukou držíte knihu, která vám bude sloužit jako odrazový můstek k poznávání této nádherné země. Je nabitá netradičními tipy, praktickými informacemi a zajímavostmi.

Po celou dobu pobytu budete ve zkušených rukou našeho delegáta. K dispozici je vám v době informačních schůzek, popřípadě na mobilním telefonu. Jejich časy naleznete v této informační knize, popřípadě na informační nástěnce v hotelu. Zvláštní pozornost prosím věnujte termínu uvítací infoschůzky, na které se dozvíte vše podstatné týkající se pobytu.

Příjemné čtení a nezapomenutelné zážitky vám přeje cestovní kancelář Čedok.

• Poloha: východ Středozemního moře nedaleko Kréty
  
• Časový posun oproti ČR: během letního času +1 hodina, v zimě +1 hodina
  
• Jazyk: řečtina
  
• Náboženství: řecké pravoslaví
  
• Měna: euro
  
• Rozloha: 1408 km²
  
• Počet obyvatel: cca 115 000
  
• Hlavní město: Rhodos
  
• Nejvyšší bod: Attaviros – 1215 m n. m.
  
• Letiště: Mezinárodní letiště Rodos Diagoras (ROH)
  
• Doprava: taxi, půjčovny aut a motocyklů, autobusy, trajekty
  
• Číslo tísňového volání: 112

Slunce, slunce a zase slunce. V regálech rhodských obchodů byste deštníky hledali marně. I to je možná důvod, proč sem každý rok zavítá přes 2,5 milionu turistů. A každý z nich si tu bez obav najde to svoje.

Hlavní město je doslova nasáklé historií, vnitrozemí zase zdánlivě nepoznalo lidskou ruku. To vše objímá vyhřáté křišťálové moře, které ostrov posouvá ještě blíž k představě ráje. Rhodos je zkrátka sázku na jistotu.

Posetý je asi čtyřmi desítkami měst a vesniček, které si v různé míře udržují původní styl života. Odpočinek je tu stejně důležitý jako práce. Na slunci se suší prosolené ryby, stoly zdobí kostkované ubrusy a panák ouza je považovaný za lék rovný antibiotikům.

To však neplatí o moderních příměstských letoviskách. O vaši pozornost soutěží noční bary, akvaparky i perfektně vybavené pláže. Ti odvážní zkoušejí první lekce windsurfi ngu, bázlivější zase nasazují šnorchly.

A když už to vypadá, že vás Rhodos nemá čím překvapit, vytáhne další silný trumf. Ze země vyvěrá hned několik léčivých pramenů, které spolu se slunečním žárem z těla vytáhnou i ty nejodolnější neduhy.

Legenda o vzniku Rhodosu je stejně romantická jako jeho krajina. Bůh slunce Helios ho prý dostal od Dia jako revanš za to, že nebyl přizván k dělení světa. Helios ho následně zalil nekonečnou záplavou paprsků a pojmenoval jej na počest své manželky Rhody.

První skutečné důkazy o osídlení Rhodosu pocházejí už z 3. tisíciletí před naším letopočtem. Jeho výhodná poloha lákala hned několik středomořských civilizací, zejména Féničany, Kréťany a Egypťany.

Ve 12. století př. n. l. se celá oblast připletla do víru Trójské války. Asi o 400 let později se začala formovat první velká města, která známe dodnes. Zásluhu na tom mají Dórové, kteří v regionu vytvořili silný svaz zvaný Hexapolis. Po krátké nadvládě Peršanů převzali vládu nad ostrovem Athéňané a v roce 477 ho připojili k Athénskému námořnímu spolku.

Ve 3. století přichází možná nejzásadnější okamžik ostrovní historie. Úspěšné odražení makedonské invaze totiž místní chtěli náležitě oslavit. Vztyčit proto nechali takzvaný Rhodský kolos – 34 metrů vysokou bronzovou sochu, která ve světě neměla obdoby. Ne náhodou se stala jedním ze sedmi antických divů světa. Jejího lesku si však naneštěstí dlouho neužili. Zemětřesení ji totiž seslalo k zemi a spolu s ní spolklo i velkou část ostrova.

Díky štědré podpoře od okolních měst se Rhodos rychle vzpamatoval a brzy se stal námořní velmocí. Mramorové sochy rostly jako houby po dešti, místní filozofové patřili mezi absolutní špičky a kultura jen vzkvétala. S přelomem letopočtu ale vypuklo období pustošení nejprve ze strany Peršanů a následně Arabů, Benátčanů a Janovanů.

Ve středověku ostrov uzmuli Turci. Během jejich nadvlády strádal, mnoho Řeků opustilo svůj domov a osud Rhodosu se zdál nejistý. Po druhé světové válce se však díky Britům vrátil zpět do řecké náruče.

Tři stovky slunečních dní v roce zajišťují Rhodosu příjemné teploty po celý rok. Během hlavní sezony, která trvá od června do září, stoupají teploměry v průměru ke 30 °C. Léta ale umějí být i pořádně horká, takže přípravu v podobě opalovacího krému a dostatku vody není radno podcenit. Kvůli hornaté pevnině se můžete spolehnout na minimum teplotních výkyvů.

Zima nabízí lákavé teploty okolo 12 °C, avšak doprovází je větší množství srážek a bouřek.

1) Lindos

Zachovalá antická akropole na vrcholu 116 metrů vysokého kopce zajišťuje Lindosu nikdy nekončící davy turistů. Naskýtá se od ní totiž jeden z nejúchvatnějších výhledů v celém Řecku. Připravit se však musíte na středně náročný výšlap. Využít můžete i tradičního dopravního prostředku, oslů. S motivací zvířecího taxi vám pomohou profesionální poháněči.

Jakmile se vaše oči nasytí, sestupte k samotné patě moře. Zátoka Sv. Pavla je totiž průzračnější než to nejčistší ouzo. Ryby tu umějí připravit na tolik způsobů, že zavaří hlavu i těm největším gurmánům.

Za pozornost ale stojí i samotná vesnice. Domky ze 17. století oslňují svou bělostí a okouzlují zdobenými dvory s černobílými mozaikovými podlahami z oblázků. Ve spleti uliček se skrývá kostel Aghia Panagia z 15. století vyzdobený nádhernými freskami.

2) Rhodos

Rhodos je jen jeden! No, ne tak úplně. Stejné jméno totiž sdílí i jeho hlavní a zároveň největší město, kde žije asi 40 procent obyvatel ostrova.

Jeho návštěvu byste si rozhodně neměli nechat ujít. Unikátní lokalita plná antických, byzantských i osmanských památek je totiž jediná svého druhu na světě. Středověké jádro města na svůj seznam památek zařadilo i UNESCO.

Nespornou dominantu představuje Palác velmistrů, impozantní pevnost ze 14. století, která je zároveň nejhmatatelnější připomínkou aktivit johanitského řádu na ostrově. Za zmínku stojí taktéž Rytířská třída, Sulejmánova mešita nebo poutavý přístav, kde je bezcílné toulání nejen dovoleno, ale přímo podporováno. Na své si ale přijdou i milovníci nákupů a nočního života. Rhodos je totiž stejně jako celý ostrov eklektickým rájem pro všechny skupiny turistů.

3) Prasonisi

Ruku na srdce – místo, kterému se přezdívá Polibek dvou moří, zkrátka musí být jedinečné. A také že ano! Na vyhlášené pláži Prasonisi se totiž každý den na chvílí střetává Středozemní a Egejské moře. Které vyhraje? O to ani tolik nejde. Důležitá je ta dechberoucí podívaná.

Během odlivu totiž jejich vody dělí úzký písečný pás, který je už od rána obsypaný slunečníky a ručníky. S blížícím se přílivem se ale pláž ztenčuje, až ji dvojice moří nenávratně pohltí. I když nenávratně není to správně slovo. Stačí jen pár hodin a písek začne zase pomalu vykukovat.

Když si výlet správně načasujete, můžete suchou nohou dojít až na stejnojmenný ostrůvek, který ukrývá nejen pohádkový maják, ale i fantastické výhledy. Kousek od pláže se rozkládají ruiny prastaré osady Vroulia, kde můžete spatřit pozůstatky raně křesťanského kostela ze 6. století.

4) Kamiros

Kdo nezná svou minulost, je odsouzen ji opakovat. Tu rhodskou můžete prozkoumat třeba v areálu archeologického naleziště Kamiros na severu ostrova.

Dříve se tu rozkládalo tříúrovňové město, jedno z nejvýznamnějších na Rhodosu. Dokonce i samotný Homér opěvoval místní keramiku, kterou počítal mezi „hliněné zlato“ Nechyběly mohutná akropole, řady měšťanských domů i chrám zasvěcený bohu Apollónovi.

Možná se ptáte, proč je zde dnes pouze naleziště, a ne pulzující město. Za všechno může příroda. Oblast totiž v roce 226 př. n. l. postihlo mohutné zemětřesení. Obyvatelé se tehdy sice ještě zmohli na opravu, další otřesy o pár desítek let později ale zlomily vůli i těch nejsilnějších. Místní poklady tak na světlo vynesly až archeologické práce v polovině 19. století.

5) Údolí motýlů

Víte, co je callimorpha quadripunctaria? Nemusíte být zrovna přírodovědci, abyste její půvab dokázali ocenit. Nádherná černožlutá křídla tohoto drobného motýla totiž fungují jako univerzální řeč – jejich kráse rozumějí všichni.

Setkat se s nimi můžete v asi pět kilometrů dlouhém údolí Petaloudes, kterému však nikdo neřekne jinak než Údolí motýlů. Vede tu upravená stezka podél drobného potůčku, která je doslova obsypána tisíci a tisíci zástupci tohoto dechberoucího živočišného druhu.

Láká je sem vůně pryskyřičných stromů, které rostou pouze na ostrově Rhodos. Naštěstí pro nás patří mezi noční motýly, a přes den tak poklidně odpočívají na skalách a listech. Tak je od nás pozdravujte!

6) Tsambika

Věříte na věci za hranicí známého? V tom případě je na čase zpozornět. Místní kostelík totiž oplétají legendy na pomezí nebe a země.

Pověst vypraví příběh manželského páru, který už dávno vzdal naději na vlastního potomka. Jednoho dne však muž spatřil nad kopcem oslnivou ohnivou záři. Když se k ní vyšplhal, našel u její paty ikonu Matky Boží. Klekl na kolena a přísahal, že když se mu se ženou poštěstí, vystaví mohutný klášter. Na prahu domova ho čekalo překvapení – jeho žena byla těhotná! A jelikož to byl muž svého slova, ihned se vrhnul do práce.

Dnes je tak kostel poutním městem pro všechny ženy, které z různých důvodů nemohou počít a věří, že se na ně usměje štěstí. Ostatní potěší nádherný výhled, který se naskýtá z jeho věžičky.

7) Filerimos

Asi deset kilometrů jižně od hlavního města se k nebi tyčí majestátní vrcholek Filerimos. Na první pohled zaujme osmnáct metrů vysokou rozhlednou ve tvaru kříže, která nabízí nádherný výhled na okolí. Podle průvodců z ní za dobrého počasí dohlédnete až k pobřeží Turecka.

Vrcholek kopce zdobí stejnojmenný klášter v objetí cypřišů. Během 13. století ho založili anonymní poustevníci, o dvě stě let později si ho přivlastnili johanité. Klášter opevnili, postavili nový chrám a přemístili sem svatou ikonu. Za turecké nadvlády byl následně zničen. Naštěstí pro nás ho však ve 20. století zrekonstruovali Italové.

V případě Filerimosu platí, že cesta je cíl. Výšlap plný zákrutů a strmých stoupání je totiž zážitkem sám o sobě. To je dobrá zpráva zejména pro ty, kteří nevyhledávají davy – sportovní výkon totiž během letních veder řadu cestovatelů odradí.

8) Sedm pramenů

Uniknout na Rhodosu slunci je úkolem takřka nemožným. O to cennější jsou místa, kde si na vás paprsky nepřijdou. Jedním z nich je přírodní lokalita Sedm pramenů asi čtyři kilometry od letoviska Kolymbia.

Park získal jméno díky sedmi pramenům, které zde vyvěrají ze země. O kousek dál se spojují ve skromnou říčku, kde na vás čeká ono stinné tajemství. Část jejího toku totiž vede přibližně 200 metrů dlouhým tunelem, v němž vám ledová voda sahá až po kotníky.

Na konci tunelu se říčka vlévá do jezírka, jehož břehy obývají honosně zbarvení pávi. Nejedná se však zdaleka o jediné zvířecí obyvatele parku. Narazit můžete na početná kachní hejna a dokonce i divoké kozy. Ve stínu borovic se zkrátka schází početná, avšak různorodá rodinka.

9) Kolymbia

Několik ulic, nádherná pláž a autentické taverny. Nic víc Kolymbia k úspěchu nepotřebuje. Moderní hotely doplňuje původní venkovská zástavba, avšak vše je navrženo citlivě, aby nebyl narušen intimní ráz letoviska. Slova o jeho půvabech už se samozřejmě stihla rozkřiknout, ale stále se dají najít místa, která mohou být jen vaše.

Přirozený střed letoviska představuje takzvaná Eukalyptová alej. Dlouhá ulice lemována těmito aromatickými stromy vás navede nejen k většině hospůdek a jedinému supermarketu, ale i k místnímu pobřeží.

To je rozděleno malým skaliskem na dvě poloviny. Severní pláž je širší a prostornější, takže se na ní bez obav vyřádí i početné rodiny. Její jižní sestra je zase dvakrát tak dlouhá a vlny jsou o něco mírnější. Teď kterou vybrat?

10) Attaviros

Panoramatický výhled na celý Rhodos a pocit nekonečné svobody. Kde to zažít? No přece na vrcholu nejvyšší hory ostrova, 1215 m vysokého Attavirosu.

Nenechte se odradit absencí turistického značení a milosrdného stínu. Výšlap opravdu stojí za to. Počítejte však s tím, že kolem vás prosviští turisté v automobilech – na vrchol totiž vede snadno sjízdná cesta, takže se nahoru mohou podívat i ti, kteří horské turistice neholdují.

Na vrcholku je překvapivě docela prázdno. Kromě radaru a ruin starobylého Diova chrámu tu najdete jen pustou přírodu a občasného štěbetavého ptáčka. Ideální příležitost na chvíli zavřít oči, vypnout hlavu a začít vnímat, co vše vám ostrov nabízí.

Řekové mají jednu z nejzdravějších kuchyní na celém světě a Rhodos není výjimkou. V čem je však ze všech řeckých ostrovů nejlepší, je v pěstování vína. Nezvykle vysoký počet slunečných dnů totiž ze země vytahuje ty nejlepší rostliny vinné révy, které za odměnu plodí ty nejsladší plody. V kufru si proto doporučujeme nechat dostatek místa na tekuté suvenýry.

Co se jídla týče, najdeme tu nejen všechny stálice řecké kuchyně, ale i všudypřítomné vlivy Turecka, které nad ostrovem dlouhá staletí drželo ruku. Kdybychom za celý ostrov měli vybrat jen jediného reprezentanta, volba padne na lahodný pokrm zvaný lacan. Kombinuje v sobě totiž vše, co mají místní rádi – kozí maso, cizrnu, římský kmín, rajčata a pořádně vysmaženou cibuli.

O své místo na slunci se ale hlásí i placičky pitaroudia, které skvěle symbolizují vynalézavost ostrovanů. Recept se totiž mění v závislosti na tom, která zelenina právě dozrává. Roli přílohy skvěle hrají fazolky v česneku, které k dokonalosti dotahuje jen troška olivového oleje a citronu.

A sladká tečka? O té mají místní jasno. Malí, velcí, mladí i staří, ti všichni do jednoho nedají dopustit na melekouni – křupavé pláty sezamových semínek a mandlí zalitých zlatavých rhodským medem. A pak že mlsání nemůže být zdravé!

Řecké citoslovce „opa“ nejde spoutat jediným významem. Slyšet ho můžete na důkaz nadšení, euforie, překvapení nebo jako zvolání člověka, který právě udělal nějakou drobnou chybu. Nejčastěji však doprovází bujaré tance, kdy zastupuje povel „běž“ nebo „do toho“. Kdo by tušil, že si s jedním slovíčkem vystačíte v tolika situacích?

Dánové mají hygge, Řekové zase siga siga. Co přesně znamená? Pomalu, v klidu, beze spěchu, tedy vše, co v této zemi během dovolené dodržujeme. Pod tímto svébytným životním stylem si můžete představit třeba společné jídlo, poklidné pití kávy a oslavu každého okamžiku. Tady je totiž spěchání hřích!

Řecké pozdravy a loučení by vydali na vlastní knihu. Zatímco jednoho člověka přivítáte výrazem „ya su“, pro skupinku už musíte použít „ya sas“. Řekové si však věci rádi usnadní, a proto se setkáte i s neutrálním „ya“. A aby toho nebylo málo, v případě, že spěcháte, můžete urgenci zdůraznit zdvojením a za běhu zvolat „ya ya“.