Lesbos - Rodná krajina toho nejštiplavějšího ouza

Vítejte na Lesbu!

Hledali jste destinaci, která uspokojí všechny vaše smysly? Pak jste na správném místě! Divadla, akvadukty, chrámy a svatyně, toho všeho si na tomto slunném ostrově užijete, co hrdlo ráčí. A už jsme zmínili to nádherné pobřeží?

V rukou držíte knihu, která vám bude sloužit jako odrazový můstek k poznávání této nádherné země. Je nabitá netradičními tipy, praktickými informacemi a zajímavostmi.

Po celou dobu pobytu budete ve zkušených rukou našeho delegáta. K dispozici je vám v době informačních schůzek, popřípadě na mobilním telefonu. Jejich časy naleznete v této informační knize, popřípadě na informační nástěnce v hotelu. Zvláštní pozornost prosím věnujte termínu uvítací infoschůzky, na které se dozvíte vše podstatné týkající se pobytu.

Příjemné čtení a nezapomenutelné zážitky vám přeje cestovní kancelář Čedok.

• Poloha: Egejské moře nedaleko Turecka
• Časový posun oproti ČR: během letního času +1 hodina, v zimě +1 hodina
• Jazyk: řečtina
• Náboženství: řecké pravoslaví
• Měna: euro
• Rozloha: 1630 km²
• Počet obyvatel: cca 86 000
• Hlavní město: Mytiléna
• Nejvyšší bod: Olympos – 968 m. n. m.
• Letiště: Mytiléna (MJT)
• Doprava: autem nebo taxi, autobusová doprava je celkem zdlouhavá
• Číslo tísňového volání: 112

Máte-li na nás chvilku času, zkuste prosím zavřít oči. Představte si útulnou tavernu na kamenitém pobřeží. Zpoza stolu vykukuje azurové moře, horký vzduch je nasycený solí a jasně modré okenice poutají zrak už z veliké dálky. To je Lesbos.

O všelijakých destinacích se říká, že je třeba poznat je skrz žaludek. I když Lesbos není žádnou výjimkou, máme v rukávu ještě lepší tip. Cesta k poznání ostrova totiž vede skrz jeho obyvatele. Stačí vlídný úsměv, zvídavá otázka a pochvala jejich domácí pálenky a rázem jste jako rodina. U stolu se klábosí, směje, tancuje a užívá klidně i celý den. Spěchání proto doporučujeme nechat na letišti.

Jakmile budete mít vesniček dost, vyrazte hlouběji do vnitrozemí. Lesbos, kterému se pro jeho zelený ráz přezdívá Smaragdový ostrov, je totiž proslulý svou úchvatnou přírodou. Nenajdete tu žádné větší řeky ani jezera, ale v severní části ostrova leží několik vodopádů a potoků. Díky malebným výhledům, průzračné vodě a tradičním domkům zažijete na malé ploše skutečnou esenci starého Řecka.

Vzhledem k jeho členitosti a množství skrytých pokladů je nejlepším způsobem k objevování zapůjčené auto. Pohodlně se tak dovezete kamkoli, kam vás srdce táhne – třeba k vlastním odlehlým plážičkám. Ty mají často podobu oblázkových zátok. Některé jsou skvěle organizované, jiné zase zcela divoké i v hlavní sezoně. Atmosféru jim dodávají svěží borovicové lesy, které zdobí obzor, ať už jste zrovna kdekoli.

Starověký mýtus spojuje Lesbos se slavným hráčem na lyru Orfeem, jehož hudba prý dojímala všechny živé duše na zemi. Svým umem prý mladý hudebník dokázal ovlivnit i bohyně pomsty Furie, které to však těžce nesly. Jeho tělo proto rozsápaly na kusy a hodily do řeky. Vlny Orfeovu hlavu a lyru přinesly na Lesbos, kde je místní uložili do Apollónova chrámu.

Archeologické vykopávky odhalily, že osídlení ostrova se datuje až hluboko do neolitu. Dlouhá staletí byl centrem uměleckých a filozofických úspěchů a velkou námořní mocností. V případě Lesbu však bohužel platí staré rčení, že každý úspěch musí být po zásluze potrestán.

Nejprve byl v 6. století př. n. l. dobyt Peršany. O půl staletí později převzali otěže Athéňané, následně ho pod svou správu získal Alexandr Makedonský. Stačilo asi 140 let a na řadu přišlo další střídání moci, tentokrát ve prospěch Římanů. Mocenskou rošádu završili Saracéni a Janované a Byzantská říše.

Navzdory turecké porobě si v sobě obyvatelé Lesbu pěstovali víru a naději na svobodu. Kláštery a kostely se proměnily v intelektuální a revoluční centra a tajné školy vznikaly jako houby po dešti. Vysvobození však přišlo až v roce 1912, tedy po více než 450 letech. Stopy turecké nadvlády však zůstávají na Lesbu živé dodnes. Ilustrací jsou četné mešity a špičaté minarety, které zdobí místní města a vesnice.

Další významnou událostí v historii Lesbu byl rok 1922, kdy na ostrov přišli uprchlíci z Malé Asie, kteří do místní společnosti přinesli tolik potřebný hospodářský impulz. Na počest uprchlíků vytvořily úřady v Mytiléně sochu Matky Malé Asie. Po vyhnání Němců během druhé světové války započalo období míru, které trvá dodnes.

Na nedostatek slunce si na Lesbu rozhodně nemohou stěžovat. Svítí tu totiž skoro nejvíc ze všech středozemních ostrovů. Od dubna do října se tu proto můžete spolehnout na teplotu okolo 26 stupňů.

Velké rozdíly však panují v množství srážek, které se mění podle polohy na ostrově. Na východě totiž prší mnohem více než na západě, což je dáno specifickými geografickými podmínkami.

1) Mytiléna

Hlavní město Mytiléna, jehož historie sahá až do doby před rokem 1000 př. n. l., je kulturním centrem celého ostrova. Na první pohled zaujme svými kontrasty. Starověké ruiny jsou zasazeny do blízkosti moderních budov a na mnoha místech spolu soupeří řecký a turecký vliv.

Turisté, kteří do města míří po moři, obvykle jako první zaregistrují kopuli kostela sv. Therapóna, který se klene nad historickým jádrem města. Kromě něj Mytilénu zdobí i jeden z největších hradů ve Středomoří.

Centrum je poměrně malé a lze ho snadno prozkoumat pěšky. Víc o jeho historii vám odhalí místní Archeologické muzeum nebo tradiční trhy v ulici Ermou. Náhled do života místních zase nabídnou útulné kavárny, pohodové bary a taverny, kde můžete strávit celé odpoledne i noc. K dalším zajímavým místům patří staré antické divadlo a také několik osmanských staveb v čele s mešitami Valide a Yeni.

2) Zkamenělý les

Zkamenělý les na Lesbu je takový unikát, že ho zmiňuje každý průvodce. Vznikl v důsledku postupných sopečných erupcí, které se odehrály před zhruba 20 miliony let a pokryly velkou část ostrova lávou a popelem.

V oblasti se nacházejí celkem čtyři naleziště zkamenělin, která můžete navštívit. Jednotlivé parky propojuje síť stezek. Skvělý odrazový můstek nabízí Přírodovědné muzeum Lesboského zkamenělého lesa v Sigri, které je samo o sobě důvodem k návštěvě této oblasti. Stálé i dočasné výstavy představují unikátní flóru lesa a seznamují návštěvníky s původem tohoto přírodního zázraku.

Obrovská ekologická, geologická a paleontologická hodnota zkamenělého lesa neunikla ani pozornosti odborných institucí. Nejprve jej řecký stát vyhlásil přírodní památkou a následně si park vysloužil i mezinárodní uznání, když se stal zakládajícím členem sítě evropských geoparků v rámci UNESCO.

3) Polichnitos

Obec Polichnitos představuje synonymum pro to nejlepší z řeckého lázeňství. Nachází se asi 40 kilometrů od hlavního města a láká na ty údajně nejteplejší přírodní prameny v celé Evropě. V zimním období jsou prameny vidět už z dálky, protože z nich stoupá horká pára.

Z pěti minerálních pramenů se využívají pouze tři – dva patří obci a jeden je v soukromém vlastnictví. Jejich voda se doporučuje k léčbě chronického revmatismu, artritidy, kožních onemocnění, ischiasu kyčelního kloubu a gynekologických onemocnění. Na duši i na těle však pohladí i ty, kteří zrovna žádným akutním neduhem netrpí.

4) Eresos

Eresos a jeho sesterské plážové středisko Skala Eresou se počítají mezi nejnavštěvovanější místa ostrova. A není divu. Místní dramatické pobřeží patří k tomu nejkrásnějšímu, co Středomoří nabízí. Dodnes se zde dochovaly pozůstatky antického města i hradeb, blízko u pobřeží vrak turecké válečné lodi Moving Mountain, která šla ke dnu během války za řeckou nezávislost v roce 1821.

Město proslulo také jako domov botanika Theofrasta, filosofa Phaniase a básnířky Sapfó. Nejslavnější rodačku, díky jejíž náklonnosti k něžnému pohlaví dnes máme označení pro ženy milující ženy, připomíná i vyhlášený festival, který se koná na začátku září.

5) Molyvos

Přímořské městečko Molyvos, známé také jako Mithymna, se dá popsat jako ztělesněné Řecko. Ba co víc, údajně je jedním z těch vůbec nejhezčích míst v celé zemi.

Většina obyvatel města se totiž rozhodla držet tradičních stavebních materiálů, což se projevuje na malebném výhledu z vrcholu místního kopce i od hladiny vody. Křivolaké uličky se proplétají mezi starým byzantským hradem, kaskádovitými domečky a původními tavernami. Ticho rozráží jen ptačí trylky a horké slunce zase občasný vítr s vůní soli. Ráj na zemi? Dost možná.

6) Mantadamos

Mantamados je místem, kam se vydat za tradičním uměním. Město totiž nabízí největší výběr ručně vyráběné keramiky v zemi. Stojí za ní často hrnčíři, kteří se tomuto řemeslu učili už od dětství a dnes ho předávají svým potomkům. Ve městě se pravidelně konají velké výstavy těch nejlepších děl, což z něj společně se spoustou místních obchůdků činí ideální místo pro nákup suvenýrů.

Další z místních pokladů zase udělají radost všem kuchařům a milovníkům kvalitních potravin. Nejenže se v místních mlékárnách vyrábí lahodný sýr, najít tu můžete i zrestaurovaný lis na olivový olej starší více než 120 let.

7) Petra

Mnozí znají skalní město Petra v Jordánsku, ale i její lesboská sestra má ke skalám blízko. Vždyť samotné slovo Petra můžeme do češtiny přeložit jako „kámen“. Malebná vesnice asi s třemi tisíci obyvatel totiž leží pod bedlivým dohledem asi třicetimetrového skalního útvaru, jehož vrcholek zdobí neméně impozantní klášter Panagia Glykofilousa z 18. století.

Co sem ale táhne statisíce turistů, je místní pohádková pláž s přímořským náměstím a šumem tamaryšků. Pyšnit se může nejen bezchybnou čistotou, ale i oceněním Modrá vlajka.

8) Kalloni

Srdce zátoky Kalloni patří mezi nejvýznamnější místa ostrova už více než tři tisíce let a za celou dobu nezměnilo své jméno. Nekonečné piniové lesy zastavují až písečné pláže, které tvoří kontrastní bariéru mezi tlumenou zelení a intenzivní modří Egejského moře.

Vypravit byste se sem měli zejména na začátku srpna. Ulice totiž ovládne sardinkový festival, na němž tyto drobné a aromatické rybičky doprovází to nejštiplavější ouzo. Oblast je zároveň populární mezi profesionálními i amatérskými ornitology. Napočítat tu totiž můžete skoro 140 druhů ptáků v čele s divokými husami a kormorány.

9) Plomari

Plomari je považováno za hlavní město ouza. Leží tu totiž lihovar značky Isidoros Arvanitis, nejslavnějšího zástupce tohoto nápoje. Najít ho můžete uprostřed nádherného olivového háje, jen několik minut od slavné pláže Agios Isidoros.

Navštívit můžete dokonce i ouzu zasvěcené muzeum, kde vám průvodce představí všechny zastávky na cestě z hroznových výlisků až po štiplavý národní nápoj. A ano – ochutnávka samozřejmě nesmí chybět!

10) Agiassos

Agiassos je krásná horská vesnice s úzkými uličkami a kamennými domy jako z pohlednice. Tradiční řemeslníci stále ručně tkají látky a v ulicích vytvářejí krásnou keramiku. Kromě toho v malých obchůdcích čarují i vysoce kvalifikovaní truhláři, kteří nabízejí zakázkové výrobky těm, kdo se odváží vstoupit do jejich dveří. Tady se zkrátka na řemesla nezapomnělo.

Za ruční umění je tu považován i čaj. V Agiassosu proto najdete spoustu barevných tradičních kaváren nazývaných také „kafeneio“. Od časného rána do pozdních nočních hodin se v nich podává výluh z místních bylinek doprovázený chutnými regionálními pokrmy. Na závěr je tak nutné připomenout, že do Agiassosu se vám skutečně vyplatí přijet hladoví.

Řekové mají jednu z nejzdravějších kuchyní na celém světě a Lesbos není výjimkou. Pilíř každého hodování proto představují kvalitní regionální produkty a čerstvé mořské plody – třeba populární chobotnice.

Chobotnice se musí nejprve alespoň jeden den sušit na slunci. Jinak se maso jen zapaří a změní se v „gumovou hmotu”. Proto je často uvidíte zavěšené na šňůrách jako prádlo. K dokonalosti jim pak stačí trocha citronu a prudkého ohně.

Lesbos je také známý svou dlouholetou tradicí výroby sýrů. Tvrdý sýr ladotyri, vyráběný z ovčího mléka nebo ze směsi ovčího a kozího mléka, se dělá jen na dvou místech v Řecku: na Lesbu a v regionu Epirus. Tvrdý smetanový sýr feta nebo kaseri, žlutý sýr s pikantní chutí, jsou rovněž delikátním a oblíbeným předkrmem.

Titul nejpopulárnějšího místního produktu však jednoznačně získávají solené sardinky Kalloni. Těžko byste našli tavernu, která je nemá na menu. Přidávají se do salátů, na pizzu nebo do těstovin, lze je ale také smažit nebo grilovat.

Místní hospodyňky jsou velmi hrdé na své tradiční recepty, z nichž některé byste si při návštěvě neměli nechat ujít. Vyzkoušejte sougania, což jsou plněné cibule s mletým masem a rýží, sýrové koláče giouzlemedes nebo omeletu sfoufgato s cuketou a bylinkami. Výborná jsou i plněná rajčata a lilky s chobotnicí nebo grilované sardinky zabalené do vinných listů.

Domů si můžete přivézt med, který je k dostání téměř všude. Lesboský med se vyrábí tradičními metodami, jež se v průběhu staletí příliš nezměnily. Včely sbírají nektar z místních rostlin, například tymiánu, šalvěje a rozmarýnu.

Dalším darem lesboské přírody je pochopitelně chuť a vůně místního olivového oleje. Na Lesbu roste více než jedenáct milionů olivovníků a lesboský olivový olej byl na mezinárodních výstavách mnohokrát oceněn pro svou kvalitu.

Řecké citoslovce „opa“ nejde spoutat jediným významem. Slyšet ho můžete na důkaz nadšení, euforie, překvapení nebo jako zvolání člověka, který právě udělal nějakou drobnou chybu. Nejčastěji však doprovází bujaré tance, kdy zastupuje povel „běž“ nebo „do toho“. Kdo by tušil, že si s jedním slovíčkem vystačíte v tolika situacích?

Dánové mají hygge, Řekové zase siga siga. Co přesně znamená? Pomalu, v klidu, beze spěchu, tedy vše, co v této zemi během dovolené dodržujeme. Pod tímto svébytným životním stylem si můžete představit třeba společné jídlo, poklidné pití kávy a oslavu každého okamžiku. Tady je totiž spěchání hřích!

Řecké pozdravy a loučení by vydaly na vlastní knihu. Zatímco jednoho člověka přivítáte výrazem „ya su“, pro skupinku už musíte použít „ya sas“. Řekové si však věci rádi usnadní, a proto se setkáte i s neutrálním „ya“. A aby toho nebylo málo, v případě, že spěcháte, můžete urgenci zdůraznit zdvojením a za běhu zvolat „ya ya“.