Kos - Malý, ale bohatý

Hledali jste destinaci, která uspokojí všechny vaše smysly? Pak jste na správném místě! Co Kos ztrácí na rozloze, dohání nespočtem přírodních krás. Netknutá příroda, termální lázně a křišťálové moře jsou jen malou ochutnávkou.

V rukou držíte knihu, která vám bude sloužit jako odrazový můstek k poznávání této nádherné země. Je nabitá netradičními tipy, praktickými informacemi a zajímavostmi.

Po celou dobu pobytu budete ve zkušených rukou našeho delegáta. K dispozici je vám v době informačních schůzek, popřípadě na mobilním telefonu. Jejich časy naleznete v této informační knize, popřípadě na informační nástěnce v hotelu. Zvláštní pozornost prosím věnujte termínu uvítací infoschůzky, na které se dozvíte vše podstatné týkající se pobytu.

Příjemné čtení a nezapomenutelné zážitky vám přeje cestovní kancelář Čedok.

• Poloha: východ Egejského moře poblíž Turecka
  
• Časový posun oproti ČR: během letního času +1 hodina, v zimě +1 hodina
• Jazyk: řečtina
  
• Náboženství: řecké pravoslaví
  
• Měna: euro
• Rozloha: 290 km²
  
• Počet obyvatel: cca 34 000
  
• Hlavní město: Kos
• Nejvyšší bod: Dikaio – 843 m n. m.
  
• Letiště: Letiště Kos (KGS)
  
• Doprava: taxi, půjčovny aut a motocyklů, autobusy, výletní lodě a trajekty
  
• Číslo tísňového volání: 112
  

Pobřeží Kosu, dlouhé 112 kilometrů, může ve srovnání s kupříkladu desetkrát větší Krétou působit skromně. Jedná se však pouze o první dojem. Brzy totiž pochopíte, že každý metr čtvereční místních pláží je nabitý jedinečnou energií, která vydá minimálně za stonásobek.

Zatímco pro Brity nebo Švédy nejsou krásy Kosu žádným tajemstvím, pro naše cestovatele patří ostrov stále mezi ty méně známé. A co sem naše severozápadní sousedy žene? Jedním slovem: moře. Na Kosu totiž najdete jedny z nejkrásnějších a nejčistších pláží v celém Řecku. Zároveň nejsou přeplněné, což je zejména na vrcholku sezony malý zázrak. Místní k tomu totiž přistoupili chytře – velká část pobřeží je placená. Věřte, že se vám drobný poplatek mnohonásobně vrátí. Pláže procházejí pravidelným úklidem, na bezpečí dohlížejí plavčíci a toalety nevypadají jako z minulého století.

Jakmile se vám na prstech objeví varhánky, je čas vyrazit do vnitrozemí. Kroky turistů vedou jako první do Asklépionu, první antické nemocnice na světě. I další starořecké památky jsou vždy na dosah ruky, ať už jste ubytování v kterémkoli koutu ostrova. I to je výhoda tohoto drobného ostrůvku, o kterém kvůli jeho poloze na dohled od Turecka mnozí vtipkují, že si ho Řecko jednoduše zapomnělo vyzvednout.

Řecká mytologie přisuzuje Kos Asklépiovi, bohovi léčitelství. Není to však jediná osobnost spjatá s medicínou, která může Kos nazývat svou domovinou. Na svět tu přišel i zakladatel moderní medicíny Hippokrates, jehož přísaha dodnes provází všechny budoucí lékaře.

To už ale krapet předbíháme. Historie Kosu se totiž začala psát dávno před Hippokratem. První archeologické nálezy se datují až do doby bronzové, tedy někdy mezi 2900 až 2100 před naším letopočtem. Kolem 14. století př. n. l. se na ostrově usadili Mínojci, po nich následovali Achájové a o několik století později konečně i Dórové. Ti na Kosu vybudovali svůj typický městský stát se vším všudy.

V 5. století př. n. l. Kos dobyli Peršané. Vzápětí však byli poraženi Athéňany, kteří ostrov ovládli v bitvě u Salamíny. Během peloponéských války mezi Athénami a Spartou byli obyvatelé Kosu oficiálně spojenci dnešního hlavního města. Podle svých zájmů ale často přebíhali mezi jednotlivými stranami. V roce 394 př. n. l. se Kos finálně přiklonil k Athénám a na ostrově byla zavedena demokracie. Toto období se vyznačovalo překotným kulturním a hospodářským rozvojem.

Ten nepřerušilo ani začlenění do Byzantské říše. I v ní se Kos těšil prosperitě a bohatství, které však narušovaly četné pirátské nájezdy. Následovalo dlouhé období, které historikové zpravidla přecházejí, protože je chudé na jakékoli výrazné události.

Velkou změnu přineslo až 13. století, kdy ostrov obsadili Benátčané, kteří jsou zodpovědní za nemalou část námi obdivovaných památek. V roce 1522 se ostrova zmocnili Turci, kteří zde vydrželi dlouhých 400 let. Vyhnaly je až italské oddíly v roce 1912. Proč, ptáte se? Italové považovali ostrov za důležité strategické místo a později pochopili i jeho turistický potenciál. Zasloužili se proto o četné infrastrukturní projekty a archeologické vykopávky.

Vláda Říma skončila až v roce 1943, kdy ostrov obsadila nacistická vojska. Německá okupace byla pro obyvatele ostrova Kos temným obdobím, kdy téměř všichni do jednoho zažívali velké strádání. Noční můra skončila v roce 1945, kdy se Kos dostal pod britskou správu. Na základě pařížské mírové smlouvy byl v roce 1948 znovu připojen k Řecku.

Počasí na Kosu je ryze středomořské. Vysoké letní teploty, které častokrát dosahují 33 °C, naštěstí mírní jemný vánek. Hlavní sezona, která trvá od června do září, je velmi chudá na srážky.

Mimo sezonu počítejte s občasným deštěm a koupáním vhodným pouze pro otužilce. Využít případně můžete vyhřátých termálních pramenů.

1) Asklépion

Jedno z nejvýznamnějších léčitelských center starověkého světa se nacházelo právě na Kosu. Pacienti z celého Řecka sem od 3. století př. n. l. přicházeli s nadějí, že jim místní myslitelé dokážou ulevit. Jméno dostalo po řeckém bohovi léčitelství, Asklépiovi.

Jak vypadal den běžného pacienta? Léčba probíhala celkově, tedy bez specifi ckých postupů pro konkrétní nemoc. Nařízeno jste dostali notnou dávku odpočinku, dietu, pohyb, masáže, bylinné odvary, modlitby a očistné rituály. Nevíme, jak vy, ale nás by tedy přemlouvat nemuseli.

Dnes už namísto marodů jezdí spíše turisté, kteří vyrážejí obdivovat zbytky pozoruhodné architektury. Terasovitě rozložený areál je totiž i dlouho po svém uzavření přinejmenším stejně impozantní jako v dobách své největší slávy.

2) Kos

Jak bychom mohli mluvit o Kosu, aniž bychom zmínili Kos! Nebojte, nepomátli jsme se. Hlavní město totiž s ostrovem sdílí své jméno. Jeho klenotem je bezesporu středověký hrad Nerantzia ze 14. století. Vystavět ho nechali rytíři svatého Jana a dnes je v něm umístěna expozice architektonických památek ze starověkého Kosu.

Naproti němu podřimuje Hippokratův staletý strom, u kterého údajně slavný lékař sedával a přednášel svým studentům. Tento konkrétní strom je s největší pravděpodobností příliš mladý na to, aby Hippokrata zažil. Dost možná z něj však vyrostl – minimálně vám to budou tvrdit místní průvodci.

Vynechat nesmíme ani mešitu Defterdar, která stojí na náměstí Eleftherias v samém srdci města Kos. Budova totiž představuje fantastickou ukázku islámské architektury. Každý týden se na jeden den otevře veřejnosti, a tak této šance určitě využijte.

3) Kastr

Drobný ostrůvek Kastri se nachází v zátoce Kefalos na jižní straně ostrova Kos. V turistických průvodcích se můžete setkat také s názvem Paleokastro, a to kvůli středověkému opevnění, jehož pozůstatky jsou na ostrůvku stále patrné.

Čekat tu nemůžete restaurace, bary ani obchody. Kastri je skalnaté a neúrodné a každá rostlinka tu o své místo na slunci musí náležitě bojovat. Zajímavostí ostrůvku je malá kaple zasvěcená svatému Mikuláši, ochránci všech námořníků. Od mola k ní vede hrstka schodů a je zvykem, že návštěvníci zazvoní na její zvon, jakmile dorazí k jeho břehům.

Přeplavat cirka 90 metrů široký průliv zvládnou i sváteční plavci. Pro zbytek jsou připraveny pohodlné loďky, které vás na druhou stranu převezou se suchými kotníky. Připravte se však na to, že ostrůvek je navzdory pustoprázdným scenériím oblíbený zejména mezi zamilovanými. Dost možná tu tak narazíte na právě probíhající svatbu.

4) Antimachia

Antimachia je jednou z nejtradičnějších vesnice na ostrově. A není divu – s osídlením datujícím se do 10. století před Kristem je zároveň jednou z těch vůbec nejstarších. O to větším překvapením je, že se nachází v těsné blízkosti chrámu moderních technologií, mezinárodního letiště Kos.

Dominantou obce je Benátský hrad, který nabízí nádherný výhled na ostrov. Vedle pevnosti stojí dvojice pozoruhodných kostelů – Agia Paraskevi z 18. století a Agios Nikolaos ze 16. století. Za návštěvu stojí také Tradiční dům Antimachia, autentická reprodukce domu z 20. století, kde jsou vystaveny různé řemeslné nástroje, tradiční nábytek a zařízení domácnosti.

Titul nejfotogeničtějšího místa získává tradiční větrný mlýn z 19. století. Nedávno prošel kompletní rekonstrukcí, a je tak jedním z mála plně funkčních větrných mlýnů v celém Řecku.

5) Paradise Beach

V turistických průvodcích se kromě názvu Paradise Beach setkáte i se jménem Bubble Beach. Ten podle nás daleko lépe vystihuje unikátnost tohoto kousku pobřeží.

Pláž se totiž nachází na dohled od sopečného ostrova Nisyros a z mořského dna tu k hladině stoupají jemné řetězy bublinek oxidu uhličitého. S trochou fantazie tak koupání v místním moři připomíná lázeň v pravém šampaňském.

I bez této rarity je však Paradise Beach podivuhodným koutem přírody. Kvůli její krásné zátoce, jemnému písku a široké nabídce služeb se sem dozajista budete rádi vracet. O to víc, lákají-li vás kromě plavání i vodní sporty.

6) Zia

Přírodní park Zia, který se nachází na nejvyšším místě stejnojmenné vesnice, vám umožní přijít do kontaktu s těmi největšími krásami ostrova. Projděte se po malebných dlážděných cestičkách, přivoňte k divokým růžím a unikněte od shonu rušných letovisek.

Doprovázet vás navíc budou místní průvodci – okřídlení i čtyřnozí. Zia je totiž domovem mnoha druhů zvířat, která se v areálu volně potulují. Mimo jiné potkáte želvy, krocany, jeleny, osly, králíky a bažanty. K lidem jsou zvířátka přátelská a některá z nich můžete dokonce nakrmit z ruky.

Malí návštěvníci ocení dětské hřiště s houpačkami a skluzavkou, dospělí zase odpočinkovou zónu s houpacími sítěmi, které nabízejí nádherný výhled na okolní krajinu. Ti největší zvědavci mohou zrak upřít na opačný kout ostrova díky volně přístupných dalekohledům.

7) Kefalos

Obec Kefalos nabízí rovnou dvě vesnice v jedné – starou osadu na vrcholu kopce a novější pobřežní část s malým rybářským přístavem. Starší čtvrť je nesmírně bohatá na antické památky. Do roku 366 př. n. l. totiž byla hlavním městem ostrova. Najít tu tak můžete chrám zasvěcený bohyni Démétér z 5. století, helénistické divadlo nebo malebný kostel Panagia Palatiani.

Bílé domky jsou natěsnané blízko vedle sebe, a dávají tak vzniknout vskutku specifickému labyrintu uliček. Neméně zajímavá je i zřícenina hradu Kefalos na skalnatém kopci východně od vesnice, případně stará bazilika svatého Štěpána. Opomenout nesmíme ani místní pláže, které pravidelně zdobí Modrá vlajka.

8) Thermes

Všem, kterým by ve spalujícím středomořském slunci byla přece jen zima, můžeme doporučit pláž Thermes asi deset kilometrů jižně od hlavního města. Nachází se zde totiž mořský bazén se skutečně horkými minerálními prameny.

Najít je můžeme na konci 250 metrů dlouhé oblázkové pláže a jejich teplota se obvykle pohybuje mezi 45 a 50 stupni Celsia. Prameny se následně mísí s vodou přitékající z moře, a vzniká tak příjemně teplá koupel, díky které se tato oblast stala jedním z nejvyhledávanějších míst na ostrově.

Voda je bohatá na síru, draslík, vápník či hořčík a další prvky, díky kterým se pyšní mnoha léčebnými účinky. Podle studií prospívá svalům, dýchacímu systému a pomoci může i při dermatologických onemocněních. Tak vzhůru do plavek!

9) Alykes

Oblast Alykes najdeme mezi městy Marmari a Tigaki, asi třináct kilometrů jižně od hlavního města. Jejím středobodem je slané jezero ve tvaru srdce obklopené rozsáhlými zelenými mokřady. Vodní plocha je domovem desítek vzácných rostlin a živočichů, což je jeden z důvodů, proč byl Alykes zařazen do soustavy Natura 2000. V oblasti se vyskytují pelikáni, volavky nebo vodní želvy, v zimě přibývají stovky migrujících plameňáků.

Během léta jezero zpravidla vysychá a na jeho místě se zjevuje zcela bílá krusta ze zbytků soli. Nenápadně vám tak napoví, jaký průmysl oblasti dominoval. Kolem jezera vede asi čtyři kilometry dlouhá stezka, která vám umožní nasát jedinečnou přírodní atmosféru a solí prosycený vzduch. Najít tu můžete i stáje, která vám dovolí se kolem jezera projet na koňském hřbetě.

10) Hippokratova zahrada

Hippokratova zahrada do ostatních památek na Kosu tak nějak nezapadá. Její stáří se totiž nepočítá na staletí, ale na roky. Vznikla teprve v roce 2008 jako přesná replika starořecké osady z 5. století před naším letopočtem.

Dům, divadlo a chrám obklopují rozsáhlá vinice a neméně krásná zahrada plná léčivých bylinek. Podlahy, stěny i stropy zdobí detailní mozaiky, vše přitom doplňují autentické předměty, nástroje a dekorace z dávných dob.

Hippokratova zahrada však není obyčejným muzeem, nýbrž žijícím kulturně-filozofickým centrem. Místní knihovna schraňuje spisy těch největších myslitelů a její zdi pravidelně hostí debaty a setkání, která mají za cíl přiblížit ty nejkomplexnější myšlenky všem, kteří zatouží po trošce vědění.

Dovolenou v Řecku si snad ani nelze představit bez neutuchajícího hodování. Kos vám v tomto ohledu nabídne víc, než by se při pohledu na mapu mohlo zdát. Obzvlášť když se nebojíte i krapet exotických pokrmů.

Třeba takové chtapodokeftedes. Pod tímto jazykolamem se skrývají drobné knedlíčky plněné chobotnicí a směsí výrazných bylinek. Kdo dává přednost jednodušším pokrmům, může vyzkoušet místní pitaridia – dlouhé tenké těstoviny, které k dokonalosti dotahují pouze máslo a sýr.

Hydrataci zajistí tradiční nápoj zvaný kaneláda. Jeho základ tvoří dlouho vařený sirup s velkým množstvím skořice a hřebíčku, který se na základě ročního období vychutnává buď s drceným ledem, nebo s horkým čajem.

Vynechat samozřejmě nesmíme ani sladkou tečku, která je v případě Kosu křupavá a jemná zároveň. Místní ji říkají maeria a setkat se s ní můžete zejména kolem Velikonoc. V jemném průhledném pudinku zakonzervovává vše, co mají ostrované rádi – vlašské ořechy, skořici, ouzo nebo listy citrusů. Dobrou chuť!

Řecké citoslovce „opa“ nejde spoutat jediným významem. Slyšet ho můžete na důkaz nadšení, euforie, překvapení nebo jako zvolání člověka, který právě udělal nějakou drobnou chybu. Nejčastěji však doprovází bujaré tance, kdy zastupuje povel „běž“ nebo „do toho“. Kdo by tušil, že si s jedním slovíčkem vystačíte v tolika situacích?

Dánové mají hygge, Řekové zase siga siga. Co přesně znamená? Pomalu, v klidu, beze spěchu, tedy vše, co v této zemi během dovolené dodržujeme. Pod tímto svébytným životním stylem si můžete představit třeba společné jídlo, poklidné pití kávy a oslavu každého okamžiku. Tady je totiž spěchání hřích!

Řecké pozdravy a loučení by vydaly na vlastní knihu. Zatímco jednoho člověka přivítáte výrazem „ya su“, pro skupinku už musíte použít „ya sas“. Řekové si však věci rádi usnadní, a proto se setkáte i s neutrálním „ya“. A aby toho nebylo málo, v případě, že spěcháte, můžete urgenci zdůraznit zdvojením a za běhu zvolat „ya ya“.