Keňa - Ulovte svou "velkou pětku"!

Vítejte v Keni!

Hledali jste destinaci, která uspokojí všechny vaše smysly? Pak jste na správném místě! Stačí navštívit jeden z uhrančivých národních parků a rázem pochopíte, proč se z Keni stala nová cestovatelská závislost.

V rukou držíte knihu, která vám bude sloužit jako odrazový můstek k poznávání této nádherné země. Je nabitá netradičními tipy, praktickými informacemi a zajímavostmi.

Po celou dobu pobytu budete ve zkušených rukou našeho delegáta. K dispozici je vám v době informačních schůzek, popřípadě na mobilním telefonu. Jejich časy naleznete v této informační knize, popřípadě na informační nástěnce v hotelu. Zvláštní pozornost prosím věnujte termínu uvítací infoschůzky, na které se dozvíte vše podstatné týkající se pobytu.

Příjemné čtení a nezapomenutelné zážitky vám přeje cestovní kancelář Čedok.

• Poloha: východní pobřeží Afriky přímo na rovníku
  
• Časový posun oproti ČR: během letního času +1 hodina, v zimě +2 hodiny
  
• Jazyk: svahilština, angličtina
  
• Náboženství: křesťanství, islám
  
• Měna: keňský šilink
  
• Rozloha: 580 367 km²
  
• Počet obyvatel: 55 864 655
  
• Hlavní město: Nairobi
  
• Nejvyšší bod: Mount Kenya – 5 199 m n. m.
  
• Letiště: Mezinárodní letiště Jomo Kenyatta Nairobi (NBO), Mezinárodni letiště Moi Mombasa (MBA), Mezinárodní letiště Kisumu (KIS)
  
• Doprava: autobusy mezi většími městy, půjčovny aut včetně těch s řidičem, taxi, vnitrostátní lety, tuk tuky
  
• Číslo tísňového volání: 112 nebo 999

Patříte-li mezi ty cestovatele, kteří si život užívají plnými doušky, jste na správném místě. Keňa je totiž natolik bohatá, že si tu každý může dopřát, co mu hrdlo ráčí. Nemáme teď na mysli ropu, akcie nebo snad diamanty. Tady se jmění měří jinak – na přírodní zázraky a otevřená srdce.

Žádná návštěva Keni se neobejde bez výletu do jednoho z 24 národních parků. Po Masajích pojmenovaný Masai Mara je každý rok svědkem mohutné migrace pakoňů, zeber a dalších sudokopytníků, kteří se v tisícových stádech vydávají na dlouhou cestu přes řeku Mara. Jejich cílovou stanicí není o nic méně slavnější národní park Serengeti v sousední Tanzanii. Stačí mít jen kapku štěstí a třeba se vám zadaří naráz spatřit celou „velkou pětku“ – lva, levharta, buvola, slona a nosorožce.

Za pozornost ale stojí i keňská milionová města. Kosmopolitní Nairobi je místem, kde se koncentrují jak vládnoucí elita, tak přední umělci, obchodníci a podnikatelé. Pobřežní Mombasa nabízí o něco tradičnější zážitek se špetkou arabských kulturních vlivů navrch.

Číst o přednostech Keni je jedna věc. Zažít je ale na vlastní kůži? Tomu se skutečně nic nevyrovná. Tak vyrazte objevovat!

Keňu lze bez přehánění označit za kolébku lidstva. Právě zde, konkrétně v oblasti Velké příkopové propadliny, totiž výzkumníci našli ostatky prvních lidí a jejich přímých předků včetně člověka zručného nebo člověka vzpřímeného.

Historických pramenů se však příliš nedochovalo. První konkrétní zmínky tak máme až z období středověku, kdy se během 8. století na pobřeží usadili první arabští obchodníci. Místní přírodní bohatství již předtím lákalo obyvatele různých koutů světa – stopy tu zanechali Indové, Řekové i staří Římané.

Nejvýrazněji se však do historie Keni zapsali Portugalci. Na dlouhých 200 let obsadili lukrativní místa na pobřeží, což se místnímu obyvatelstvu mírně řečeno protivilo. Za pomoci ománských Arabů se jim nakonec podařilo Portugalce v 17. století vyhnat. Ománský sultán dokonce na čas přesunul své sídlo na nedaleký Zanzibar, aby mohl oblast lépe chránit před evropskými okupanty.

Další zlom přinesla v roce 1884 Berlínská konference pod vedením kanceláře Otty von Bismarcka. Evropské mocnosti si na ní rozdělily Afriku na jednotlivé bloky a území dnešní Keni spadlo do rukou Britského impéria. To zemi spravovalo nejprve jako protektorát a od roku 1895 jako kolonii.

Sedm dekád pod britskou korunou se vyznačovalo překotným ekonomických rozmachem, ale také extrémně rasistickou politikou zaměřenou proti původnímu obyvatelstvu, kterému byla vyvlastněna úrodná půda a sebrána možnost podílet se na vládě mimo lokální úroveň.

Ve 20. letech proto začaly vznikat první národní spolky, které zintenzivnily svou aktivitu po druhé světové válce. Tehdejší povstání bylo surově potlačeno vládou Winstona Churchilla a statisíce Keňanů skončily v internačních táborech. Touhu po nezávislosti už však nešlo utišit a v roce 1963 se Keňa stala nezávislou zemí.

Exotickou Keňu protíná rovník, a tak není překvapením, že tu slunce umí vyčarovat skutečné horko. Jedná se však zároveň o poměrně rozlehlou zemi s velkými regionálními rozdíly.

Nejpříznivější klima panuje na pobřeží, kde se teploty stále drží okolo 30 °C. Déšť je tu rovnoměrně rozptýlen po celý rok, avšak největší srážky jsou na přelomu května a června. Vysoko v horách teploty klesají až k bodu mrazu. V oblasti Viktoriina jezera dokonce každý rok padají kroupy.

1) Masai Mara

Patnáct set kilometrů čtverečních, kde je příroda svým vlastním pánem. I tak se dá shrnout patrně nejslavnější národní rezervace na území Keni, Masai Mara. Nekonečné travnaté pláně a na africké poměry vysoké množství srážek lákají mohutná stáda býložravců, kterým jsou v patách nejobávanější predátoři savany.

Na jednom místě tak lze pozorovat fascinující potravní řetězec, na jehož vrcholku stojí lvi a levharti, zatímco opodál spásají zeleň buvoli, sloni a nosorožci. Ti dohromady tvoří takzvanou velkou pětku – uskupení zvířat, jejichž pouhé pozorování patří mezi ty nejnáročnější vůbec.

Dalekohled byste ale s sebou měli vzít i kvůli dalším zástupcům zvířecí říše, kteří rezervaci obývají. O vaši pozornost budou soutěžit vychytralé hyeny, mrštní gepardi nebo více než 500 rozličných opeřenců.

2) Jezero Naivasha

Druhé největší jezero v Keni sice nepodléhá žádné zvláštní ochraně, na kráse mu to však nijak neubírá. Díky čisté vodě a nádherným okolním scenériím se z něho stalo oblíbené rekreační středisko obyvatel Keni a v posledních letech i turistů. Název mu daly mohutné vlny, které na jeho hladině občas vyčaruje vítr. Masajské „Nai’posha“, které lze přeložit jako „drsná voda“, totiž Britové zkomolili do dnešní podoby.

Jezero samotné i jeho okolí překypují životem. Žirafy okusují všudypřítomné akácie, opice vesele poskakují mezi větvemi a spící hroši dávají klidnou sílou najevo, kdo je tu pánem.

Nezradí-li vás síly, můžete vystoupat na nedalekou vyhaslou sopku Mount Longonot, odkud je výhled na okolní krajinu bez přehánění dechberoucí. Vrcholek zdobí gigantický zarostlý kráter, který je dnes připomínkou ničivé síly vulkánu, jenž naposled chrlil lávu v 19. století.

3) Nairobi

Nairobi poráží všechna ostatní hlavní města jednou zásadní předností. Přímo totiž sousedí s národním parkem. Kombinace ruchu velkoměsta a zenového klidu přírody během jediného dne tak snad ani nemůže být snazší. Našince jistě potěší i fakt, že díky vysoké nadmořské výšce, která ve všech čtvrtích přesahuje naši Sněžku, je tu klima mírnější, než bychom na černém kontinentu čekali.

Historie Nairobi je nezvykle krátká. Ještě na konci 19. století tu totiž nestálo nic než zastávka železnice. Překotný rozmach města, které je dnes domovem skoro 4,5 milionu obyvatel, si nejlépe představíte při pohledu z výšky. Vystoupat můžete třeba na vyhlídkovou plošinu místního konferenčního centra, ze které budete mít Nairobi jako na dlani.

Volnou chvíli doporučujeme věnovat také Muzeu železnice nebo nákupu suvenýrů. Ty nejlepší pořídíte na vyhlášeném Maasai Marketu v samotném středu města. Kvalitní lokální výrobky zde nakoupíte za směšné částky a navíc podpoříte místní řemeslníky a zemědělce.

4) Mount Kenya

Vyhaslý vulkán Mount Kenya drží hned několik „nej“. Jedná se totiž o nejvyšší horu Keni a po Kilimandžáru o druhý nejvyšší bod celé Afriky. Navzdory poloze u rovníku masiv zdobí ledovcové vrcholky, které jeho impozantnost jenom umocňují.

Výšlap na 5199 metrů vysokou horu představuje několikadenní výzvu, kterou byste neměli brát na lehkou váhu. Stejnojmenný národní park však naštěstí nabízí spoustu dechberoucích krás i ve výškách, které vám nezamotají hlavu. Zatímco v nejnižších polohách narazíte na nepoddajný deštný prales, směrem k vrcholku můžete obdivovat husté lesy a bambusový porost.

Unikátní klimatické podmínky dávají život skoro tisícovce rostlinných druhů, z nichž mnoho je endemických. Návštěvníci nejčastěji fotografují obrovité lobélie nebo desítky druhů roztodivných křovin. Ze zástupců zvířecí říše narazíte třeba na roztomilé damany nebo ladné antilopy.

5) Nakuru

Nakuru bývá často označováno za nejrůžovější jezero na světě. Nestojí za tím však barva vody ani odraz zapadacího slunce, nýbrž početná hejna plameňáků, kteří se zde zabydleli.

Domov tu však nenašli pouze opeřenci, ale i další zástupci zvířecí říše. Zmínit musíme například žirafy Rothschildovy, které sem byly přesunuty v 80. letech 20. století kvůli ochraně před pytláky. Ty tu až překvapivě dobře prospívají, škádlí je pouze nenechaví kočkodani.

Jezero napájejí rovnou tři řeky, které jsou pro návštěvníky přinejmenším stejně lákavé jako vodní plocha samotná. Jejich proud totiž zdobí četné vodopády, kterým to na fotografiích obzvlášť sluší.

6) Tsavo

Národní park Tsavo, rozdělený železnicí na části Tsavo West a Tsavo East, patří mezi největší rezervace světa. Se svými 22 tisíci kilometry čtverečními totiž zaujímá rovná čtyři procenta území celé Keni.

Potkat tu můžete všechny zástupce velké pětky, nepočetnější jsou sloni afričtí. Pravděpodobně vás však zaskočí a možná i vyděsí svým unikátním vzhledem. Už z dálky totiž zaujmou svou sytě rudou barvou. Nejedná se přitom o žádný zvláštní poddruh nebo zaschlou krev, nýbrž o nános červeného prachu z místní zeminy.

Neméně čarovné jsou však i neživé skalní útvary. Místní krajina získává jedinečné kouzlo na konci období dešťů, kdy se jinak vyprahlá zem alespoň na pár týdnů zazelená.

7) Mombasa

Přístavní Mombasa je na rozdíl od Nairobi starší, spletitější a silněji poznamenaná arabskými vlivy. Na první pohled si jich lze povšimnout už v přístavu, který zdobí hned několik arabských plachetnic.

Neoficiálním znakem města a zároveň jeho nejznámější dominantou jsou umělé sloní kly, které byly vztyčeny roku 1952 při příležitosti návštěvy britského královského páru. Chybět by neměly ani na vašem seznamu, už jen kvůli své impozantnosti.

Dostatek času si ale vyhraďte na místní pláže. Jen málá část pobřeží Indického oceánu se totiž může pyšnit tak podmanivou přírodní krásou. Zavítat můžete například na veleslavnou Diani Beach nebo neméně krásnou pláž Bamburi. Chybu ale neuděláte, ať už do moře vstoupíte kdekoli. Zlaté pravidlo ale říká, že v severní části města jsou letoviska rušnější a noci živější, na jihu si více cení klidu.

8) Taita

Pohoří Taita bylo ještě před 30 miliony let pokryté hlubokým pralesem. Postupem času se ale jeho níže položené oblasti proměnily v typické africké savany, ze kterých dnes vykukují pouze zelené ostrůvky vysoko v oblacích.

Dlouhodobá izolace oblasti má na svědomí jedinečný přírodní koktejl plný endemických druhů. Vydejte se na dobrodružné treky, na nichž budete obklopeni bujnou vegetací, poslechnete si zpěv exotických ptáků a objevíte tajemná místa, kde se zdánlivě zastavil čas.

Řada cestovatelů míří do Taita Hills s cílem pozorovat divokou zvěř v čele se slony, levharty nebo zebrami. Vaší pozornosti by ale neměly uniknout ani tiché přírodní scenérie a výhledy na africké krásy pod vašima nohama. Za dobrého počasí lze dokonce dohlédnout až na Kilimandžáro!

9) Lamu

Nenápadný ostrůvek Lamu v severní Keni mnoho průvodců nezmiňuje. Jaká škoda! Vždyť ho jeho podmanivé krásy dostaly až na Seznam světového dědictví UNESCO.

Jedná se totiž o místo nejstaršího svahilského osídlení ve východní Africe. Jedinečná, ale zároveň jednoduchá architektura s vyřezávanými dveřmi, drobnými náměstíčky a ještě menšími verandami zkrátka nemá ve světě obdoby.

Své stopy tu kromě původních obyvatel zanechali i Peršané, Portugalci nebo Indové, a vznikl tak unikátní mix kultur, který musíte vidět na vlastní oči. Obzvlášť ve Starém městě jsou ale silně zakořeněné náboženské tradice, a je proto třeba dbát na zahalená kolena a ramena. Pánové by neměli vrchní číst oděvu sundávat ani v tom největším horku.

10) Ukunda

Toužíte poznat skutečnou tvář Afriky? Pak by na vašem cestovatelském seznamu neměla chybět vesnice Ukunda na jižním pobřeží Keni. Nevsází totiž na naleštěné vitríny a pětihvězdičkové resorty, ale autentický život bez příkras. Leží navíc přímo u slavné Diani Beach, dost možná nejkrásnější pláže celé východní Afriky.

Spolehnout se můžete na jemný bílý písek, tyrkysové moře a hustý palmový porost. Milovníci podmořského života ocení nedaleký Kisite-Mpunguti Marine Park, kitesurfaři zase stálý vítr a mělké vody. Klidnější duše si mohou užít projížďku na tradiční plachetnici dhow nebo romantickou večeři přímo na lodi při západu slunce.

Až vás moře omrzí, vydejte se spolu s průvodcem k jedné z mnoha místních chatrčí. Na vlastní oči budete moct sledovat přípravu kaše, která je základem keňského jídelníčku, nebo obdivovat mrštnost sběračů kokosů. Nedaleká dřevěná stezka skrz spletité mangrovy vám zase ukáže to nejcennější z místní přírody – včetně hejn štěbetavých ptáčků.

Rozhodnete-li se vyzkoušet autentickou keňskou kuchyni, vydáte se na cestu dlážděnou intenzivním kořením, netradičními kombinacemi a jednoduchými, avšak výraznými surovinami.

Keňská kuchyně stojí na třech základních pilířích: kukuřici, fazolích a mase. Kukuřice, nazývaná „ugali“, je základem stravy a podává se v podobě husté kaše, která doplňuje maso, zeleninu a omáčky. Fazole, ať už hnědé, červené nebo černé, se používají do polévek, omáček a dušených jídel a pokrmům dodávají sytost a bílkoviny. Maso, nejčastěji hovězí, kozí a skopové, se griluje, dusí nebo smaží a dochucuje pestrou paletou koření, která je pro našince občas za hranou únosné pikantnosti.

Tím, čím je pro nás svíčková, je pro Keňany nyama choma. Pozvolna grilované kozí maso marinované v pepři, soli, cibuli, zázvoru a citronové šťávě si tu vychutnáte jak ve skromných stáncích, tak v luxusních restauracích. Přílohou bývá nejčastěji již zmíněná ugali a čerstvý salát kachumbari z červené cibule, rajčat a chilli. Oblíbená je též kaše mukimo vyráběná z brambor, hrášku a dýňových listů.

V Keni se jídlo běžně konzumuje rukama, konkrétně tedy rukou pravou. Levá ruka je totiž považována za nečistou a používá se k jiným činnostem. Pokrmy se zpravidla sdílí s rodinou a přáteli, a proto je důležité si na znak respektu vzít ze společných nádob jen tolik, kolik doopravdy sníte.