Gran Canaria - Ostrov nebo malý kontinent

Vítejte na Gran Canarii!

Hledali jste destinaci, která uspokojí všechny vaše smysly? Pak jste na správném místě! Tahle sopečná kráska totiž nabídne písečné duny, nepřístupné lesy a – pro Španělsko tolik typické – tapas na tisíc způsobů.

V rukou držíte knihu, která vám bude sloužit jako odrazový můstek k poznávání tohoto nádherného ostrova. Je nabitá netradičními tipy, praktickými informacemi a zajímavostmi.

Po celou dobu pobytu budete ve zkušených rukou našeho delegáta. K dispozici je vám v době informačních schůzek, popřípadě na mobilním telefonu. Jejich časy naleznete v této informační knize, popřípadě na informační nástěnce v hotelu. Zvláštní pozornost prosím věnujte termínu uvítací infoschůzky, na které se dozvíte vše podstatné týkající se pobytu.

Příjemné čtení a nezapomenutelné zážitky vám přeje cestovní kancelář Čedok.

• Poloha: východ Atlantského oceánu u pobřeží Maroka
  
• Časový posun oproti ČR: během letního času -1 hodina, v zimě -1 hodina
  
• Jazyk: španělština
  
• Náboženství: křesťanství
  
• Měna: euro
  
• Rozloha: 1560 km²
  
• Počet obyvatel: 865 000
  
• Hlavní město: Las Palmas de Gran Canaria
  
• Nejvyšší bod: Pico de Las Nieves – 1949 m n. m.
  
• Letiště: Letiště Las Palmas (LPA)
  
• Doprava: autobusy, taxi, půjčovny aut
  
• Číslo tísňového volání: 112

Uprostřed Atlantiku leží ostrov, který klame tělem. Gran Canaria možná na mapě vypadá nenápadně, ve skutečnosti se ale jedná o malý kontinent s duší velkého umělce. V jediném dni můžete projít písečnou pouští, brodit se vavřínovým lesem i odpočívat na pláži s černým sopečným pískem.

Ráno začíná pomalu – mezi kávovými terasami v Las Palmas, kde se město probouzí vůní čerstvého pečiva a sluncem zalitými promenádami. Ve vnitrozemí mezitím mlha opatrně sklouzává po strmých svazích, ze kterých vystupují bílé vesničky podobné perlám. Na všechnu tu krásu dohlížejí majestátní monumenty v čele s Roque Nublo, které tiše stráží poklidný ostrovní rytmus.

Gran Canaria není jen o pohledu – je o pocitu. O kontrastech, které dávají smysl. O chutích, které se nedají popsat. O západech slunce, kdy se oceán zbarví do zlata a člověk pochopí, proč se sem lidé neustále vracejí. Ne proto, že by tu bylo všechno dokonalé, ale protože je tu všechno opravdové. Lidé, jídlo, ale hlavně – zážitky.

Číst si o přednostech Gran Canarie je proto jedna věc. Zažít je ale na vlastní kůži? Tomu se skutečně nic nevyrovná. Tak vyrazte objevovat a vytvořte si vzpomínky na celý život!

První známky osídlení Gran Canarie sahají až do pátého století před naším letopočtem. Ostrov tehdy obývali Guančové – původní berberské obyvatelstvo pravděpodobně ze severní Afriky. Tito lidé žili převážně v jeskynních obydlích, živili se pastevectvím, zemědělstvím a sběrem a po sobě zanechali řadu archeologických nalezišť, posvátných míst a záhadných rytin.

Prvním významným zásahem do historie ostrova byl příchod Kastilců na konci 15. století, kteří ostrov obratem připojili ke španělskému království a místní královnu Abencharu uvrhli do vězení. Původní obyvatelé byli zčásti asimilováni, zčásti zotročeni.

Kvůli jeho strategické poloze se z ostrova stala důležitá zastávka pro lodě směřující do Nového světa. V průběhu staletí byl ostrov několikrát napaden – nejznámějšími útočníky byli nizozemský admirál Pieter van der Does nebo anglický korzár Francis Drake. Výsadní polohu ostrova na transatlantických obchodních trasách to ale nijak neumenšilo. Díky příznivému podnebí se zde navíc začalo dařit cukrové třtině a později i rajčatům a banánům.

Ve 20. století došlo k zásadní změně:

s příchodem masového turismu se Gran Canaria postupně proměnila z chudého agrárního ostrova v moderní dovolenkový ráj. Od 60. let se začal rozvíjet zejména jih ostrova, kde najdeme známá letoviska Maspalomas nebo Playa del Inglés.

Gran Canaria je dnes součástí autonomního společenství Kanárských ostrovů a zároveň jedním z jeho nejdůležitějších hospodářských i kulturních center. Přestože jsou Guančové i piráti dávno pryč, v jeskynních vesnicích, horských vesničkách i na archeologických nalezištích stále dýchá dávná historie, která je neodmyslitelnou součástí místní identity.

Gran Canaria se pyšní mírným subtropickým podnebím, které je často označováno jako celoroční jaro. Díky své geografické poloze poblíž obratníku Raka a stabilizujícímu vlivu studeného mořského proudu má ostrov velmi příjemné a vyrovnané teploty.

V létě zde teploměry ukazují cca 27 °C, na jaře a na podzim zhruba o 5 °C méně. Zatímco jih je sušší a teplotně nadprůměrný, na severu a v horách počítejte s častějším deštěm, zejména během zimních měsíců.

1) Las Palmas de Gran Canaria

Hlavní město ostrova, Las Palmas, je živým důkazem, že Gran Canaria je víc než jen pláže, soutěsky a přírodní rezervace. Město totiž může nabídnout skutečnou kosmopolitní atmosféru, která ale nijak nepopírá historický půvab starého jádra.

V čtvrti Vegueta se projdete stejnými uličkami, kterými kráčel Kryštof Kolumbus před svou slavnou cestou. Jeho dům dnes slouží jako muzeum a spolu s barokní katedrálou Santa Ana a měšťanskými paláci tvoří srdce města. Nedaleká nákupní ulice Triana nabízí zajímavý kontrast – moderní butiky, živé kavárny a elegantní městskou promenádu, která svádí k zastavení (a utrácení).

Na druhém konci města najdete Las Canteras – jednu z nejdelších a nejkrásnějších městských pláží v Evropě. Místní sem chodí surfovat, běhat, odpočívat, a když slunce zapadne, život se pozvolna přesouvá do barů a restaurací přímo na okraji oceánu.

2) Teror

Navzdory děsivě znějícímu názvu je Teror jedním z nejpůvabnějších městeček na ostrově. Leží v centrální části Gran Canarie a je považován za její duchovní srdce.

Hlavní atrakcí je bazilika Panny Marie Boromejské (Nuestra Señora del Pino), patronky Kanárských ostrovů. Městečko je známé i svými tradičními balkony z tmavého dřeva, které zdobí barevné domky ve starém centru.

Každou neděli se tu konají trhy s typickými produkty, například místními sýry, pečivem nebo oblíbenými měkkými klobáskami, které nemohou chybět na žádném slavnostním stole. Pro ty, kdo chtějí poznat autentický život v horách a zároveň si užít příjemnou atmosféru bez davů, je Teror téměř povinnou zastávkou.

3) Maspalomas

Další z našich tipů vás donutí pochybovat, že jste ještě stále v Evropě. Duny Maspalomas totiž vypadají spíše jako výjev z africké Sahary.

Chráněná přírodní rezervace o rozloze přes 400 hektarů nabízí zcela unikátní krajinu, která je navíc každý den jiná. Vítr každý den vtiskává písku unikátní podobu, a tak ani opakovaná návštěva člověka neomrzí. Nejlepší způsob, jak duny prozkoumat, je pěšky – ideálně brzy ráno nebo při západu slunce, kdy světlo rozehrává svoji symfonii.

Zajímavým bodem je i blízká laguna La Charca, kde hnízdí vzácní ptáci, nebo historický maják Maspalomas, který tu stojí od konce 19. století. Součástí rezervace Dunas de Maspalomas jsou i dvě pláže, které patří mezi nejlepší na Gran Canarii – Playa de Maspalomas a Playa del Inglés. Kvůli délce přes tři kilometry nabízejí dostatek soukromí i zázemí pro všechny druhy přímořských radovánek.

4) Puerto de Mogán

Když si vysloužíte přezdívku „kanárské Benátky“, nemůže to být náhodou. Malebný přístav Puerto de Mogán si ale takovou poctu dozajista zaslouží. Najít jej můžete na jihozápadě ostrova, kde kanály propojují jachtařskou marinu s barevnými uličkami, rozkvetlými květinami a tradiční architekturou.

Přestože je Puerto de Mogán vyhledávaným cílem turistů, zachoval si svůj původní šarm. Na rozdíl od rušnějších letovisek je tu i ve 21. století atmosféra komorní, klidná, až rodinná. Každý pátek se tu konají trhy s lokálními produkty a řemesly, kde se prolínají místní i návštěvníci.

Přímo u přístavu najdete drobnou, ale krásnou pláž s klidnou vodou ideální pro děti i šnorchlování. Výborné restaurace servírují čerstvé ryby a mořské plody s výhledem na západ slunce. Puerto de Mogán je zkrátka ideálním místem pro zpomalení – ať už na pár hodin nebo na celý týden.

5) Tamadaba

Obyvatelé Gran Canarie jsou si dobře vědomi, jakou krásu jejich ostrov ukrývá, a proto ji také náležitě ochraňují. Přesvědčit se o tom můžete v přírodním parku Tamadaba na severozápadě ostrova, který představuje jeden z posledních zachovalých kousků původního borového lesa.

Park se rozkládá na ploše více než 7500 hektarů a z četných vyhlídek nabízí úchvatné výhledy na okolní strže, útesy a oceán. Z některých míst – například z vyhlídky Mirador del Balcón – se vám otevře „zubaté pobřeží“, které s trochou představivosti připomíná siluetu draka. Oblast je navíc součástí UNESCO biosférické rezervace, což její ekologický význam ještě podtrhuje.

V Tamadabě si na své přijdou jak zkušení turisté, tak rekreační výletníci. Najdete zde trasy všech obtížností, místa pro pikniky, a dokonce i prostory vyhrazené pro kempování.

6) Roque Nublo

Roque Nublo je bez debat jednou z nejslavnějších ikon Gran Canarie. Tento 80 metrů vysoký „Mračný kámen“ totiž sedí na pomyslném trůnu uprostřed hor, odkud má skvělý výhled na celý ostrov. Po staletí sloužil jako posvátné místo původních obyvatel ostrova, Guančů. Dnes se řadí mezi turisty nejhojněji navštěvovaná místa.

Už samotná cesta k Roque Nublo je zážitkem. Po nenáročném výšlapu (cca 1,5 kilometru) vás čeká výhled, který vám vezme dech. Východ nebo západ slunce tu patří k nejmagičtějším momentům, které lze na Kanárech zažít.

K návštěvě Roque Nublo je nově nutné si předem bezplatně zarezervovat vstup – opatření slouží k regulaci počtu návštěvníků a ochraně místní přírody.

7) Caldera de Bandama

Caldera de Bandama je jedním z nejpůsobivějších přírodních útvarů Gran Canarie a zároveň příležitostí zažít ostrov jinak než z plážového lehátka. Tento vulkanický kráter se pyšní průměrem téměř jednoho kilometru a hloubkou okolo 200 metrů. Stejně působivé je i jeho stáří – podle odborníků totiž vznikl před více než 5000 lety.

Z vyhlídky Mirador de Bandama, která leží na jeho okraji, spatříte nejen chřtán samotné kaldery, ale i hlavní město Las Palmas, pobřeží Atlantiku a při dobré viditelnosti i hornatý jih. Pro odvážnější návštěvníky se otevírá možnost sestoupit až na dno kráteru – výprava trvá zhruba 30 minut jedním směrem a odmění vás kontaktem s jedinečnou flórou včetně endemických rostlin, které jinde na světě nenajdete.

V oblasti se nachází i starobylý vinný sklep, který napovídá, že výživná sopečná půda je ideální pro pěstování révy. Jestliže hledáte výlet, který spojí přírodu, aktivní pohyb a dramatické výhledy drama, Bandama vás nezklame.

8) Fataga

Fataga není jen horská vesnička – je to malý zázrak ukrytý v místním „údolí tisíce palem“.

Kdo hledá autentičnost daleko od plážových resortů, bude nadšený. Bílé kamenné domky, dlážděné uličky a barevné květiny vytvářejí přímo pohádkovou kulisu. Vesnice má kořeny až v guančské éře a dnes patří k nejlépe zachovaným horským sídlům ostrova. Místní kostel San José stojí za krátké zastavení, stejně jako malé řemeslné obchůdky a galerie.

Z Fatagy navíc vedou pěší trasy do okolních hor – například směrem k přehradě Presa de Fataga nebo ke skalnímu útvaru Roque Nublo. I proto je vesnice oblíbeným cílem výletníků i malířů, kteří čerpají inspiraci z výjimečného světla během západu slunce.

9) Pico de las Nieves

S výškou 1949 metrů nad mořem je Pico de las Nieves suverénně nejvyšší horou Gran Canarie. Mimo to je také jedním z nejlepších míst na ostrově, kde můžete zažít jeho geologickou a přírodní rozmanitost na vlastní kůži. Vrchol je snadno dostupný autem, ale největší odměnu získají ti, kteří se k němu vydají pěšky po některé z panoramatických tras vinoucích se vnitrozemím.

Z vyhlídky u vojenské stanice na vrcholu je za jasného dne vidět prakticky celý ostrov. Zrak turistů nejčastěji spočine na Roque Nublo, ikonickém kamenném monolitu, který kdysi uctívali Guančové. Při dobré viditelnosti lze zahlédnout i zasněženou špičku sopky Teide na Tenerife vzdálenou přes 100 kilometrů.

Na vrcholku se doporučujeme na chvíli zastavit. Horský vzduch, ticho narušované jen zpěvem ptáků a výhledy, které se mění s každou hodinou dne – to všechno dělá z Pico de las Nieves skutečné pohlazení na duši. Nezáleží navíc ani na tom, jaké počasí vás zrovna potká. Skalnatá krajina zalitá sluncem je totiž stejně půvabná jako ostrov schovaný pod čepicí z hustých mraků.

10) Arucas

Arucas, město obklopené lávovými poli a plantážemi banánovníků, je jedním z nejmalebnějších míst severní Gran Canarie. Jeho dominantou je kostel sv. Jana Křtitele z tmavého čediče, který svou monumentálností připomíná katedrálu. Zdaleka však není jedinou atrakcí, kterou může Arucas nabídnout.

Kromě architektury město proslavila i jedna „tekutá“ specialita, konkrétně rum Arucas. Místní palírna Destilerías Arehucas, fungující od roku 1884, patří k nejstarším v Evropě a dodnes vyrábí rum tradičními metodami. Je oblíbenou zastávkou mnoha návštěvníků – nejen díky ochutnávkám, ale i historii, která je s výrobou spjatá.

Už při prvním kontaktu s kanárskou kuchyní se vaše ústa mohou těšit na skutečný festival chutí. Pohárky vám roztančí směsice španělských, afrických a latinskoamerických pokrmů, která je pro turisty častokrát ještě větším lákadlem než místní sopečné pláže.

Vzhledem k poloze ostrovů vás asi nepřekvapí, jak důležitou roli v místní stravě hrají ryby a mořské plody. Přední příčky na jídelních lístcích okupuje kančík červenohlavý, jehož jemné maso zpravidla podtrhuje směs citrusů nebo jednoduchá kombinace cibule, česneku a rajčat.

Jako přílohu vám restauratéři nejčastěji nadělí štědrou porci papas arrugadas neboli vařených a následně pečených brambor zalitých štiplavou omáčkou mojo rojo. Populární jsou i dušená čočka, vepřové klobásky nebo kozí maso.

A co ochutnat speciálně na Gran Canarii? Minout by vás neměl sýr Flor de Guía, který se pyšní chráněným označením původů. Výjimečný je použitím květu bodláku (cardoon) ke srážení mléka, což mu dodává charakteristickou jemnou chuť a aromatickou zemitost. Doporučit můžeme i mazací klobásku z městečka Teror na severu ostrova nebo unikátní medový rum.

Spisovná španělština sice říká „autobús“, obyvatelé Kanárských ostrovů ale tomuto druhu dopravy neřeknou jinak než „guagua“. O původu slova se vedou dlouhé spory. Někdo tvrdí, že se jedná o zkomoleninu výrazu pro malé dítě. Jiní pro změnu říkají, že pochází z anglického slova „wagon“. Jistě však je, že se „guagua“ poprvé začala používat na daleké Kubě, odkud si přes oceán našla cestu až na Gran Canarii.

Znáte ten pocit, když se vám při představě dalšího sousta zvedá žaludek? Obyvatelé Kanárských ostrovů v těchto situacích pronesou asertivní „abollado“, čímž dají hostiteli najevo, že už jsou plní k prasknutí. Vzhledem k pohostinnosti místních vám toto slovíčko dozajista přijde vhod.

Jakmile z úst místních uslyšíte frází „hace pelete“, víte, že je zle. Teplota totiž klesla pod 16 °C, což se v lokálních podmínkách rovná bodu mrazu. Nedivte se tak, že zatímco vy z hotelu vyrazíte v krátkých rukávech, lidé na ulicích se budou třást v péřových bundách.