Fuerteventura - Romantika v objetí slunečných pláží

Vítejte na Fuerteventuře!

Hledali jste destinaci, která uspokojí všechny vaše smysly? Pak jste na správném místě! Jen tady totiž najdete pláže jako v Karibiku, duny jako na Sahaře a jídlo jako v michelinských restauracích!

V rukou držíte knihu, která vám bude sloužit jako odrazový můstek k poznávání této nádherné země. Je nabitá netradičními tipy, praktickými informacemi a zajímavostmi.

Po celou dobu pobytu budete ve zkušených rukou našeho delegáta. K dispozici je vám v době informačních schůzek, popřípadě na mobilním telefonu. Jejich časy naleznete v této informační knize, popřípadě na informační nástěnce v hotelu. Zvláštní pozornost prosím věnujte termínu uvítací infoschůzky, na které se dozvíte vše podstatné týkající se pobytu.

Příjemné čtení a nezapomenutelné zážitky vám přeje cestovní kancelář Čedok.

• Poloha: východ Atlantského oceánu u pobřeží Maroka
  
• Časový posun oproti ČR: během letního času -1 hodina, v zimě -1 hodina
  
• Jazyk: španělština
• Náboženství: křesťanství
  
• Měna: euro
  
• Rozloha: 1 660 km²
  
• Počet obyvatel: 106 930
  
• Hlavní město: Puerto del Rosario
  
• Nejvyšší bod: Pico de la Zarza – 807 m n. m.
  
• Letiště: Letiště Fuerteventura (FUE)
  
• Doprava: autobusy mezi většími městy, půjčovny aut, taxi, lodní doprava
  
• Číslo tísňového volání: 112

Každý ze sedmi Kanárských ostrovů představuje jedinečný mikrokosmos a Fuerteventura není výjimkou. Její surová krása v čele s vyprahlými pouštěmi je ale natolik unikátní, že ji zkrátka musíte spatřit na vlastní oči.

Už při prvních krocích vás uhranou místní kontrasty. Stačí totiž jen pár chvil a z rušného letoviska se rázem ocitnete v obklopení písečných dun. Podobně jsou na tom i obě strany ostrova. Zatímco na severu najdete pláže jako z katalogu, na jihu budete mít štěstí na téměř nedotčené kusy pobřeží.

Při procházce městy a vesničkami nejspíše narazíte na dechberoucí závoje připomínající jemně utkané pavučiny. Nejsou dílem osminohých pavouků, ale dvourukých švadlen, které krajkářskou tradici na ostrově udržují už dlouhá staletí.

Až se dosyta vynadíváte na řemeslné zázraky, zkuste nahlédnout pod mořskou hladinu. Vody okolo Fuerteventury totiž doslova kypí životem. Pozdravit se můžete třeba s delfíny, a dokonce i s velrybami!

A jak vlastně vznikl název Fuerteventura? Jméno mu daly mohutné poryvy větru, které se po jeho povrchu prohánějí. El viento fuerte, tedy „silný vítr“, ale místní dokázali přetavit ve svůj prospěch – ať už stojíte kdekoli, na obzoru zpravidla uvidíte alespoň jeden větrný mlýn.

Číst si o přednostech Fuerteventury je jedna věc. Zažít je ale na vlastní kůži? Tomu se skutečně nic nevyrovná. Tak vyrazte objevovat!

Klíčovým milníkem v historii Kanárských ostrovů bylo 2. století před naším letopočtem. Na pobřeží totiž dorazili Guančové, přistěhovalci s berberskými kořeny, kteří ostrovy obývali až do násilné asimilace Španěly v 15. století. Po pádu Římské říše však Evropa na souostroví a jeho obyvatele na více než tisíc let zapomněla.

Znovu je objevil až kapitán Lanzarotto Malocello, který dal jednomu z ostrovů i jeho jméno. Zálusk na souostroví si však dělala i portugalská koruna. Boje vyvrcholily v roce 1479, kdy výměnou za Kanárské ostrovy postoupili Španělé Portugalcům Azory, Kapverdy a Madeiru. Gunčové se s tímto obchodem odmítali smířit, avšak jejich snahy byly neúspěšné.

Roku 1483 neuhájila samostatnost Gran Canaria, za níž po pěti letech následovala La Gomera a později i La Palma. V roce 1495 padlo do područí Španělů i Tenerife, jež kladlo nejsilnější odpor. Guančové, zbaveni své půdy a přinuceni stát se otroky, začali záhy vymírat.

Z ostrovů se nedlouho poté stala jedna velká cukrová plantáž. Objevení Ameriky ale učinilo prosperitě přítrž, jelikož karibský cukr byl mnohem levnější. Hospodářství Kanárských ostrovů zachránila rostoucí poptávka po víně na zahraničních trzích. V roce 1852 téměř zničila všechny vinice mšička révokaz, což zapříčinilo pád ekonomiky Kanárských ostrovů. A právě v té době se stala hlavním vývozním artiklem košenila – přírodní barvivo získávané z červce nopálovce karmínového. Kanárské ostrovy jsou dodnes jeho předním exportérem.

Po ekonomickém úpadku kvůli první světové válce se zdálo, že to nejhorší mají ostrovy za sebou. V červenci 1936 se však moci chopil generál Franco a vypukla španělská občanská válka, jež trvala až do roku 1939. Otevření hranic sluncechtivým Evropanům po druhé světové válce sice přineslo peníze, ale touha Kanářanů po samosprávě neutuchala. Změny přišly až po Frankově smrti, která přinesla rozložení moci ve Španělsku, čímž se v srpnu roku 1982 Kanárské ostrovy konečně dočkaly autonomie.

Počasí na ostrově je stabilní a mezi jednotlivými ročními období nepanují větší rozdíly. Od ledna do prosince proto na teploměru naměříte zpravidla 20 až 25 °C.

Jak už název ostrova napovídá, na Fuerteventuře umí být, hlavně v zimních měsících, větrno. Během léta vítr pocitově stahuje teplotu dolů, což ocení zejména ti, kteří nevyhledávají dusivé horko. Pláštěnku můžete protentokrát nechat doma, jelikož déšť je tu naprostou vzácností.

1) Los Molinos

Tento malebný kout Fuerteventury se pyšní všemi předpoklady pro ničím nerušený odpočinek. Poklidná vesnička totiž jako by zaspala 21. století a své tradice – od skromných bílých domů po sousedskou výpomoc – si odmítá nechá vzít.

Jen kousek od hlavní pláže najdeme skutečný přírodní fenomén, a sice pobřežní jeskyně Cuevas de los Mulinos. Skalní převisy tu vytvářejí nádherné oblouky, které přímo svádějí k vyznání lásky. Přístup k nim ale vede skrze vodu, a tak si výlet (včetně obuvi) dobře naplánujte. Pohlídat byste si měli i příliv, aby vás vevnitř nezaskočila velká voda.

Po cestě doporučujeme přibrzdit ve vesnici Tefía, kterou zdobí typický fuerteventurský větrný mlýn. Výzkumníci odhadují, že v 19. století jejich počet sahal až k jednomu tisíci. Do dnešního dne jich ale přežilo jen pár desítek.

2) Puerto del Rosario

Puerto del Rosario se dá bez přehánění nazvat živoucím srdcem ostrova. Na rozdíl od dalších podobných měst ale ve snaze vyjít vstříc turistům neztratilo svou identitu. Hledáte-li autentický „místňácký“ zážitek, jste na správném místě.

Na evropské poměry se jedná o relativně mladé centrum. Světlo světa město spatřilo v roce 1797, kdy vznikl přístav pro transport místního obilí. V polovině 19. století se přístav začal rozvíjet a do roku 1860 se stal správním střediskem ostrova.

Ještě mladší je samotný název obce. Až do roku 1957 byste totiž na mapě našli místo současného jména sousloví Puerto de Cabras čili Přístav koz. Jeho dnešní jméno, které můžeme přeložit jako Přístav růží, je přece jen o špetku poetičtější.

Za návštěvu stojí nádherná marina nebo obrovská kasárna španělské cizinecké legie. Milovníkům církevní architektury vyrazí dech kostel Nuestra Seňora del Rosario s klasicistním průčelím, nadšenci do literatury zase nemohou minout Casa Museo de Unamuno, tedy dům, kde přebýval slavný spisovatel a filozof Miguel de Unamuno.

3) Betancuría

Bývalé hlavní město ostrova bychom našli asi 30 kilometrů od toho současného. Jeho poloha nebyla vybrána náhodou. Betancuria je usazena mezi obranné valy čedičových kopců a dnes již vyschlý potok jí v minulosti zajišťoval dostatek vláhy. Její zakladatel, normandský šlechtic Jean de Bethencourt, si tak zajistil výhodnou pozici pro obranu proti četným pirátským nájezdům.

Při procházce Betancurií si vytvoříte poměrně přesnou představu o proměnlivosti života na Fuerteventuře. Malebná skládanka nasucho stavěných kamenných zdí, mohutných palem a prostých nabílených chalup totiž dnes žije převážně z cestovního ruchu.

Vévodí jí nádherný kostel a nádvoří ze 17. století, které byste při svých toulkách ostrovem rozhodně neměli vynechat. Doporučit musíme i Museo de Arte Sacro a Archeologické a etnografické muzeum ostrova Fuerteventura.

4) La Oliva

Ve stínu pahorku Montaňa de Escantraga odpočívá pravděpodobně nejkrásnější vesnice na ostrově, která je zároveň vyhledávaným cílem turistů. Středem všeho halasu je mohutná zvonice kostela Iglesia de Nuestra Seňora de la Candelaria z 18. století, která je postavena z černého sopečného kamene, a ostře tak kontrastuje s bělostnými zdmi kostela samého.

Návštěvu si pokud možno naplánujte na úterý nebo pátek. V tyto dny totiž vesnice ožívá tradičními trhy, kde místní farmáři prodávají plody své práce. Zavítat můžete i do jedné z místních galerií, které vám pomohou lépe pochopit jedinečnou kulturu tohoto svérázného ostrova.

5) Popcorn Beach

Všeříkající název pláže Popcorn Beach snad ani nemusíme vysvětlovat. Zvětralé sněhově bílé kamínky připomínající zrnka popraskané kukuřice zdobí cca půlkilometrový pás veřejně přístupného pobřeží. Jíst se sice nedají, na kráse jim to ale nijak neubírá.

Jedinečný přírodní úkaz je dokonce pod přísnou ochranou policie, jelikož návštěvníci v minulosti tyto unikátní kamínky ve velkém odnášeli. Suvenýry proto raději pořiďte na trzích v nedalekém Corraleju.

6) Isla de Lobos

Miniaturní sopečný ostrůvek Isla de Lobos leží na půli cesty mezi Fuerteventurou a Lanzarote. Ostrov starý skoro osm tisíc let za své jméno vděčí tuleňům, kteří na jeho písečných březích kdysi žili. Španělé je ale s vidinou snadně získaného tuku, masa a kůže nakonec všechny vyhubili.

Od roku 1982 je celý ostrov přírodní rezervací a vypravit se na něj můžete výhradně na palubě trajektu. Cestu vám bude diktovat maják Punta Martiño, který zdobí severovýchodní cíp ostrova. Z výšky dohlíží hned na několik desítek vzácných druhů v čele s roztomilými buřňáky a kulíky.

Pečlivě udržované stezky vás provedou nejkrásnějšími místy ostrova, aniž byste jakkoli ohrožovali jedinečnou faunu a floru. Vystoupat můžete třeba na 127 metrů vysokou kalderu Montaña La Caldera, která je zároveň nejvýše položeným místem ostrova.

7) Dunas de Corralejo

Ač to tak může vypadat, tady opravdu nejste na Sahaře, ale na Kanárských ostrovech. Mohutné duny národního parku Dunas de Corralejo nenesou žádné stopy po civilizaci. Jen písek, ticho a spalující slunce.

Úchvatně zvlněná krajina, která kvůli větru získává každý den novou podobu, je naštěstí snadno dostupná. Kolem totiž vedou udržované silnice, a tak se až na kraj pouště můžete vydat v maximálním pohodlí.

A když už budete na samém severním cípu ostrova, nezapomeňte alespoň na chvílí zavítat i k oceánu. Pouštní a vodní svět se tu totiž setkávají tváří v tvář a jejich nekonečný souboj působí na duši jako balzám.

8) Jandía

Při pohledu na mapu Fuerteventury vás na první pohled jistě zaujme tenoučký výběžek na jihu ostrova. Poloostrov Jandía je domovem hrstky nádherných pláží s těmi nejmohutnějšími poryvy větru, za kterými se sjíždějí surfaři z celého souostroví. Jihozápadní mys se skalnatým pobřežím a osamoceným majákem je vysloveně Mekkou všech dobrodruhů.

Kvůli jedinečné panenské přírodě zde byla vyhlášena přírodní rezervace, ve které našlo útočiště mnoho vzácných živočichů. Unikátní vlhké mikroklima zároveň vytváří ideální podmínky pro tucet endemických rostlin, které bychom nenašli jinde na světě.

9) Pico de la Zarza

Výše zmíněný poloostrov je zároveň domovem nejvyšší hory ostrova, 807 metrů vysoké Pico de la Zarza. Téměř na samotný vrchol vede turistická stezka, kterou bezpečně zdoláte ze 2,5 hodiny. Výhled z hory na surovou okolní krajinu vás dobije energií a obdivem ke schopnostem Matky přírody.

Cestou si určitě všimnete mohutného plotu, na kterém se už ale značně podepsal zub času. Vlastně tedy i zuby někoho jiného. Místní samospráva ho totiž nechala postavit na obranu proti stádům koz, které na vrcholku okusovaly vzácné květiny. Nutno však podotknout, že marně, jelikož si tito vynalézaví sudokopytníci našli cestu k potravě úředníkům navzdory.

10) Corralejo

Srdce nejseverněji situovaného města na Fuerteventuře leží v jeho malebném přístavu, odkud několikrát denně vyrážejí trajekty do Playa Blanky na Lanzarote. Kouzlo této staré rybářské vesnice umocňují větrem ošlehávané rybářské čluny kotvící na nábřeží a také hrstka restaurací podávajících ty nejvybranější rybí speciality.

Milovníci adrenalinu ocení výborné podmínky k surfování a windsurfingu. Na své si přijdou i noční sovy. Právě zde se totiž koncentrují ty nejlepší kluby, bary a restaurace na ostrově. Perfektně nachystaní jsou tu na vyznavače poklidných rytmů samby i dunivých beatů moderní taneční hudby. Stačí si jen vybrat!

Už při prvním kontaktů s kanárskou kuchyní se vaše ústa mohou těšit na skutečný festival chutí. Pohárky vám roztančí směsice španělských, afrických a latinskoamerických pokrmů, která je pro turisty častokrát ještě větším lákadlem než místní sopečné pláže.

Asi nepřekvapí, jak důležitou roli v místní stravě hrají ryby a mořské plody. Přední příčky jídelních lístků okupuje kančík červenohlavý, jehož jemné maso zpravidla podtrhuje směs citrusů nebo jednoduchá kombinace cibule, česneku a rajčat.

Jako přílohu vám restauratéři nejčastěji nadělí štědrou porci papas arrugadas neboli vařených a následně pečených brambor zalitých štiplavou omáčkou mojo rojo. Populární je i dušená čočka, vepřové klobásky nebo kozí maso. Z kozího mléka se na Fuerteventuře vyrábí také místní specialita, sýr majorero. Chutná po oříšcích a skvěle doplňuje místní čerstvé ovoce.

Tradiční kanárské dezerty zahrnují bienmesabe, lahodný krém z mandlí, vajec a medu, nebo truchas, smažené taštičky s náplní vonící po skořici. V případě sladkostí ale nemůžete sáhnout vedle.

Spisovná španělština sice říká „autobús“, obyvatelé Kanárských ostrovů ale tomuto druhu dopravy neřeknou jinak než „guagua“. O původu slova se vedou dlouhé spory. Někdo tvrdí, že se jedná o zkomoleninu výrazu pro malé dítě. Jiní pro změnu říkají, že pochází z anglického slova „wagon“. Jisté však je, že se „guagua“ poprvé začala používat na daleké Kubě, odkud si přes oceán našla cestu až na Fuerteventuru.

Znáte ten pocit, když se vám při představě dalšího sousta zvedá žaludek? Obyvatelé Kanárských ostrovů v těchto situacích pronesou asertivní „abollado“, čímž dají hostiteli najevo, že už jsou plní k prasknutí. Vzhledem k pohostinnosti místních vám toto slovíčko dozajista přijde vhod.

Jakmile z úst místních uslyšíte frázi „hace pelete“, víte, že je zle. Teplota totiž klesla pod 16 °C, což se v lokálních podmínkách rovná bodu mrazu. Nedivte se proto, že zatímco vy z hotelu vyrazíte v krátkých rukávech, lidé na ulicích se budou třást v péřových bundách.