Egypt - Dovolená ve stopách faraonů

Vítejte v Egyptě!

Hledali jste destinaci, která uspokojí všechny vaše smysly? Pak jste na správném místě! Mohutný proud Nilu totiž vypráví tisíce let dlouhý příběh o starověkých civilizacích, technických zázracích i nevídaném luxusu.

V rukou držíte knihu, která vám bude sloužit jako odrazový můstek k poznávání této nádherné země. Je nabitá netradičními tipy, praktickými informacemi a zajímavostmi.

Po celou dobu pobytu budete ve zkušených rukou našeho delegáta. K dispozici je vám v době informačních schůzek, popřípadě na mobilním telefonu. Jejich časy naleznete v této informační knize, popřípadě na informační nástěnce v hotelu. Zvláštní pozornost prosím věnujte termínu uvítací infoschůzky, na které se dozvíte vše podstatné týkající se pobytu.

Příjemné čtení a nezapomenutelné zážitky vám přeje cestovní kancelář Čedok.

• Poloha: severovýchod Afriky
  
• Časový posun oproti ČR: během letního času +0 hodin, v zimě +1 hodina
  
• Jazyk: arabština
  
• Náboženství: islám, koptské křesťanství
  
• Měna: egyptská libra
  
• Rozloha: 1 001 739 km²
  
• Počet obyvatel: 101 606 000
  
• Hlavní město: Káhira
  
• Nejvyšší bod: Hora svaté Kateřiny – 2 629 m n. m.
  
• Letiště: Letiště Marsa Matrouh (MUH), Letiště Taba (TCP), Letiště Hurghada (HRG), Letiště Marsa Alam (RMF) a další
  
• Doprava: půjčovny aut a skútrů, taxi, tuk-tuky, autobusy, vlaky, soukromé minibusy
  
• Číslo tísňového volání: 122

Když se řekne Egypt, většině z nás se vybaví mohutné pyramidy tyčící se k oblakům. Daleko výstižnější by však byla nekonečná poušť. Vyprahlá krajina bez známek života totiž tvoří obtížně představitelných 96 procent jeho rozlohy. Zbylá čtyři procenta v sobě ale ukrývají jedny z největších pokladů lidstva, které nyní máte možnost spatřit na vlastní oči.

Vraťme se na chvíli k již zmíněným pyramidám. Špičaté hrobky, které odnepaměti nedávají historikům spát, jsou totiž dost možná nejznámějšími stavbami na světě. Zapomeňte na všechny fotografi e a dokumenty. Jejich čirá velikost, která člověku zároveň připomene jeho nicotnost, totiž skutečně vynikne pouze naživo.

Neméně impozantní jsou i další symboly starověkého Egypta. Údolí králů, Abú Simbel nebo oáza Síwa patří mezi místa, která by měl jednou za život spatřit každý. Bez povšimnutí byste neměli nechat ani moderní egyptské zázraky. Stačí si jen stoupnout na okraj gigantické Asuánské přehrady a rázem pochopíte, co máme na mysli.

Vynechat při popisu Egypta jeho pobřeží a hotelové resorty by byl opravdový hřích. Málokterá země totiž dokázala zúročit své přírodní bohatství tak umně jako právě Egypt. Bezchybný servis, sportovní i relaxační zázemí a dostatek vyžití pro všechny věkové kategorie jsou zároveň jedním z hlavních důvodů, proč k Rudému a Středozemnímu moři každý rok zavítá skoro patnáct milionů turistů.

Na výběr mají hned z několika špičkových letovisek. Populární Hurghada, potápění zasvěcená Marsa Alam, blyštivý Sharm El Sheikh, poklidná Taba nebo bohémský Dahab, tam všude se Egypt ukazuje v té nejlepší podobě. Trochu jinou tvář pak nastavuje letovisko Marsa Matrouh, které je na rozdíl od ostatních omývané Středozemním mořem.

Číst si o přednostech Egypta je jedna věc. Zažít je ale na vlastní kůži? Tomu se skutečně nic nevyrovná. Tak vyrazte objevovat!

Historie Egypta je stejně fascinující jako jeho přítomnost. Abychom se dostali na její začátek, museli bychom se vypravit do období kolem roku 3000 př. n. l., kdy faraon Meni poprvé sjednotil rozdrobené městské státy.

Následující období je však, co se historických pramenů týče, značně rozkolísané. Z některých dob máme poznatků přehršel, jindy zase kroniky zejí prázdnotou klidně i po několik století. S jistotou však dokážeme určit například mantinely takzvané Staré říše. Právě z té doby (2635–2180 př. n. l.) totiž pocházejí slavné pyramidy nebo hieroglyfy.

Egyptská říše se pak na několik století rozpadá, dokud ji v roce 2040 př. n. l. znovu nesjednotí Mentuhotep II. Za jeho vlády a panování jeho následovníků říše vzkvétá, města bohatnou a obchodu se daří jako nikdy předtím. Každé období rozmachu ale jednou skončí a Egypt se v roce 1650 znovu rozpadá.

Historie se ráda opakuje a po dalším sjednocení a rozpadu využívají situace Peršané, kteří zemi na Nilu ovládnou, dokud je neporazí mladičký vojevůdce Alexandr Veliký. Na trůn následně usedá dynastie Ptolemaiovců, jejíž poslední zástupkyní není nikdo jiný než slavná Kleopatra. Otěže nad Egyptem následně převezmou Římané, Byzantinci a nakonec Arabové, kteří zahájí úspěšnou islamizaci. Křesťanství se do popředí vrátí pouze na krátkou dobu během křížových výprav.

V 16. století Egypt spadne do sféry vlivu Osmanského impéria. Tuto etapu historie ukončí až Naopoleon Bonaparte, který zemi dobije, byť jen pouhé tři roky, než jej vystrnadí Britové. V 19. století začne sílit evropský vliv, vznikají první knihy a noviny, hospodářství je každým dnem silnější. Důkazem je i megalomanská stavba Suezského průplavu mezi roky 1859 a 1869.

Sílící hlasy volající po nezávislosti ale Britové zatím ignorují. Ještě během první světové války zemi prohlásí za svůj protektorát. Po vleklé hospodářské krizi zemi zasáhne další pohroma, druhá světová válka. S vidinou odtržení od Britů část Egypťanů uspořádá převrat ve prospěch fašismu. To ale nevydrží nadlouho a po vyhlášení republiky země zažívá několik válek s Brity, Francouzi a Izraelci, které definitivně končí až v roce 1979 sérií mezinárodních dohod.

Od roku 2010, kdy Egypt zastihlo „arabské jaro“, byla politická situace v zemi značně proměnlivá. Docházelo k častým pučům a vliv armády rostl. Těkavé období je ale zdá se u konce. Momentálně je kladen důraz na bezpečnost, podporu turismu, ekonomické reformy a budování infrastruktury.

Subtropickému Egyptu panuje pouštní klima s mírnou zimou a velmi horkými léty. Výjimkou jsou pouze pobřežní oblasti a části Dolního Egypta, kde je vlhkost vyšší.

V Egyptě nenajdete klasická čtyři roční období, na která jsme zvyklí. Rok totiž Egypťané dělí na zimu (listopad až březen), léto (duben až červenec) a druhé léto (srpen až říjen). Zatímco v zimě a v létě panuje příjemné teplo, během druhého léta už mohou být teploty atakující 40 °C pro našince obtížně snesitelné. Úlevu ale přinášejí suché pouštní větry, jejichž poryvy dokážou tělo příjemně ochladit.

1) Káhira

Největší aglomerace na černém kontinentu je frontálním útokem na všechny smysly. Oči netuší, na jakou z památek upřít pohled jako první. Uši podléhají hlasitému koncertu troubících aut, trhovců a reklam. Tělo občas bičuje pouštní prach a nos neví, jakou restauraci má právě před sebou. Kouzlo Káhiry se zkrátka nedá slovy přesně popsat. Je nezbytné ji zažít.

Dvacetimilionová metropole je městem několika světů. Od historických čtvrtí zapsaných na seznamu UNESCO až po hypermoderní kancelářské budovy. Na všechen ten lomoz z výšky dohlíží tisíce útlých minaretů, které si můžete vychutnat ve dny, kdy zrovna město nezahaluje smog, což je poslední dobou bohužel docela časté.

V takové dny není nic snazšího než přesměrovat pozornost na poklady ukryté za zdmi káhirských budov. Zavítat můžete do desítek drobných knihkupectví, obřích nákupních center nebo do nejtradičnějšího ze všech míst, tržnice Khan al-Khalili. V závislosti na vaší výřečnosti můžete za skvělou cenu získat zlaté šperky, koření, koberce, nádobí nebo výrobky z kůže. O poznání tišší zážitek nabízejí káhirské kulturní instituce v čele s Egyptským muzeem.

2) Oáza Síwa

Větší kontrast s nehostinnou Libyjskou pouští si lze jen těžko představit. V samém západním cípu Egypta, uprostřed nekonečných dun a vyprahlých koryt totiž vzkvétá místo, které popírá vše, co o pouštích víme.

Není tomu tak dlouho, co do Síwy nevedla jediná silnice. Dnes už ale vesnice stojí v popředí zájmu egyptské vlády i zahraničních turistů. Ti do oázy nejčastěji směřují ze středomořského střediska Marsa Matrouh. Odměnou za cca čtyřhodinovou jízdu je jim hned několik přírodních a historických zázraků.

Tím nejznámějším je Studené jezero. Název mu dala, jak už se dá odtušit, jeho nezvykle nízká teplota. Další dominantou je bezpochyby Hora mrtvých ze 7. století před naším letopočtem, jedno z nejvýznamnějších pohřebních míst Egypta. Vynechat byste neměli ani Amonův chrám nebo slavnou Kleopatřinu lázeň.

Většinu místního obyvatelstva tvoří Berbeři, pro které je Síwa tím vůbec nejvýchodnějším místem jejich diaspory. Před vámi se tak objeví jedinečná šance se alespoň na chvílí ponořit do této, pro Evropany značně nezvyklé kultury.

3) Pyramidy v Gíze

Egypt je považován za světovou pyramidovou velmoc. V nedalekém Súdánu jich přitom najdeme mnohokrát více. Čím to, že zrovna egyptské pyramidy už po staletí fascinují odborníky i cestovatele?

Jedním z důvodů je jejich impozantní velikost. Cheopsova pyramida, která je nejvyšší na světě, ční až do výšky 137 metrů. Po dokončení přitom měla ještě o devět metrů více. Její postupné zmenšení ale musíte omluvit. Vždyť už na místě stojí celých 4500 let!

Mohutné stavby původně sloužily jako hrobky králů a později také jako místo posledního odpočinku jejich významných manželek a matek. Navzdory obecnému přesvědčení nejsou pyramidy izolovanými stavbami, ale jsou součástmi velkých komplexů spojených tunely. Každá pyramida má také svůj údolní chrám, kde probíhala mumifikace.

Toužíte-li tyto kamenné obry spatřit na vlastní oči, nejsnadnější cestu budete mít z oblíbeného letoviska Hurghada nebo stále populárnějšího Marsa Matrouh, odkud vám cesta zabere zhruba čtyři až pět hodin.

4) Asuán

Jihoegyptský Asuán si v minulosti vydobyl přezdívku „brána do černé Afriky“. Na jih od něj se totiž odvážili jen ti nejodvážnější dobrodruzi a nebojácní obchodníci.

Historie tohoto důležitého místa na křižovatce obchodních cest ale nebyla vždy růžová. Za dob římské nadvlády sem byly do vyhnanství odváženi nepohodlní občané, kteří tak kvůli vzdálenosti Asuánu od zbytku civilizace nemohli nijak ovlivňovat politiku impéria.

Dnes si většina světa Asuán spojuje zejména s jedinou stavbou. Megalomanská Asuánská přehrada z roku 1970 se dá bezpochyby označit za stavbu s největším dopadem na život běžných Egypťanů. Dřívější periodické záplavy a období sucha totiž dokázala zregulovat a vyrobila přitom dosud nevídané množství elektřiny, které podpořilo industrializaci země. Její čirá velikost je společně s nekonečnou hladinou Násirova jezera jednoduše uhrančivá.

5) Luxor

Město Luxor, dříve známé pod názvem Théby, bývalo hlavním městem celé země dlouho předtím, než v Káhiře vztyčili první budovu. Pyšnit se tak může titulem největšího muzea pod otevřeným nebem na světě.

Zastavit byste měli například u chrámového komplexu v Karnaku, jehož výstavba zabrala skoro dva tisíce let. Unikátní je zejména desítka

dochovaných pylonů, alej sfing, dva obelisky královny Hatšepsut a kolosální socha Ramesse II. Návštěva Luxoru by nebyla kompletní ani bez prohlídky chrámu bohyně Hatšepsut nebo ttakzvaného Údolí královen, místa vyhrazeného pro pohřbívání těch nejváženějších „královských manželek“.

6) Hora Sinaj

Celé okolí hory Sinaj je považováno za posvátné v naukách hned tří světových náboženství – judaismu, křesťanství i islámu. Právě zde měl totiž Hospodin Mojžíšovi předat Desatero přikázání.

Na vrcholku poutníci naleznou malý kostel a také mešitu. Celou cestu lemují stánky s vodou a jídlem a občas dokonce i prodejci suvenýrů. Vcelku monotónní a fyzicky náročnou cestu rozbíjejí občasné skupiny velbloudů, na jejichž hřbetech si část poutníků výšlap zjednodušuje.

Na severním úpatí hory se ukrývá další poklad tohoto svérázného poloostrova, řecký ortodoxní Klášter svaté Kateřiny. Místní bazilika, Mojžíšova studna a malá mešita se díky svému historickému významu dokonce probojovaly až na seznam světového dědictví UNESCO.

7) Alexandrie

Jak už její jméno napovídá, Alexandrie za svůj vznik vděčí věhlasnému vojevůdci Alexandru Makedonskému. Ten během svých bojových výprav položil základy desítek obcí, přičemž většině z nich dal neskromně právě své jméno. Egyptská Alexandrie však svým významem všechna ostatní města daleko předčila.

Její dominantou je nová Alexandrijská knihovna z roku 2002. Počtem knih a svitků se sice nemůže rovnat té původní, poutavá však není o nic méně. Svou předchůdkyni chce navíc co nejdříve dohnat. Tým egyptských knihovníků totiž vyhledává a shromažďuje vědecké publikace z celého světa s cílem vytvořit jejich největší sbírku na světě.

Za návštěvu stojí dřívější sídlo královské rodiny Monteza Palace, Římský amfiteátr nebo pevnost Qaitbay. Oproti Káhiře má navíc Alexandria jednu nespornou výhodu. Leží totiž přímo u břehů Středozemního moře, a kromě útočiště vědění je tak také populárním letoviskem domácích i zahraničních turistů.

8) Dendera

Vydáte-li se z Luxoru podél toku Nilu, narazíte zhruba po šedesáti kilometrech na magické místo, které dodnes podává svědectví o uměleckém cítění a vynalézavosti starých Egypťanů.

Obec Dendera se řadí mezi ta nejcennější archeologická naleziště v celém Egyptě. Cestovatele, archeology i fotografy láká zejména rozlehlý chrámový komplex bohyně Hathor obehnaný cihlovou hradbou. Už samotný vstupní portál dokáže vyrazit dech. Je třináct metrů vysoký, třikrát tak široký a podepřený šesticí mohutných sloupů s motivy zvěrokruhu a dalších astrologických symbolů.

Na portál navazuje patrně nejslavnější část chrámu, Síň zjevení. Zachovaná výzdoba zachycuje celý proces stavby chrámu – od položení základního kamene až po předání chrámu do rukou samotné bohyně. Budovu doplňuje posvátné jezírko a několik neméně uhrančivých mastab a menších chrámů roztroušených v blízkém okolí.

9) Abú Simbel

Nejjižnější ze všech míst na našem seznamu má o mnoho blíž k sousednímu Súdánu než k hlavnímu městu země. Leží totiž na západním břehu Násirova jezera, dalších 300 kilometrů hlouběji na jih od hranic Asuánu. Navzdory svojí odlehlosti by ale tato archeologická lokalita neměla na vašem cestovatelském seznamu chybět.

Domov tu našly dva starověké skalní chrámy vytesané v 13. století př. n. l. v době vlády Ramesse II. Schválně říkáme „našly“, jelikož jejich původní lokace dnes leží hluboko na dně Asuánské přehrady. Jen díky nákladné mezinárodní iniciativě tak byly v roce 1968 stejného osudu ušetřeny a přesunuty do svého nového útočiště.

Ve své době chrámy sloužily k uctívání významných bohů, ale také ke vzývání krále samotného i jeho manželky Nefertiti. Stavba je navržena tak, že každé ráno sluneční paprsky pronikají do útrob 20 metrů hlubokého chrámu a rozehrávají uvnitř malý světelný koncert. Fasádu po celém světe proslavily čtyři dvacetimetrové sochy Ramesse II., které doplňují menší sochy u jejich kolen představující královy rodinné příslušníky.

10) Dahab

Slovo „dahab“ lze z arabštiny přeložit jako „zlato“. Část obyvatel je přesvědčená, že byl jejich domov pojmenován podle dávných nalezišť tohoto drahého kovu. Ostatní ale kontrují svojí verzí příběhu, kdy za skutečný poklad města považují jeho zlatavé písečné pláže.

Dahab se zbytku Egypta tak trochu vymyká. V posledních letech se totiž objevil v hledáčku hipsterů a digitálních nomádů, a místní atmosféra je tak o poznání uvolněnější. Nábřeží lemují svérázné kavárny a z moderních barů vyhrává poklidná instrumentální hudba.

Stejně oblíbená je obec i v řadách potápěčů a milovníků šnorchlování. Přímo ve městě lze totiž najít spoustu vynikajících lokalit prošpikovaných podmořskými kaňony a kolmými korálovými stěnami.

Jste-li přesvědčeni, že žádný pokrm z egyptské kuchyně neznáte, vyvedeme vás z omylu. Příkladem může být třeba křupavý falafel. Jeho původ se sice mylně připisuje Izraeli nebo Libanonu, do horkého oleje ho ale poprvé hodili právě poblíž Nilu.

Na žádné slavnostní i prosté tabuli nesmějí chybět ani další blízkovýchodní speciality v čele s hummusem, lilkovým dipem baba ganoush nebo hojně kořeněným taboulehem.

Asi vás nepřekvapí, že na jídelních lístcích nenajdete vepřové maso. Zdatně ho však nahrazují ryby, drůbež a univerzálně oblíbené skopové. Vychutnat si ho můžete napíchnuté na špejli, grilované, uplácané do chutných válečků nebo formou šavarmy.

Samostatnou kapitolou jsou egyptské sladkosti. Na své závislost tvořící cukrovinky jsou tu opravdu pyšní. Nezáleží, jestli dáte přednost mahalabiye – sladkému krému s pistáciemi a růžovou vodou –, nebo ořechy nadívané baklavě. Roztančené chuťové pohárky vám poděkují tak či tak.

Zatímco alkoholu se v Egyptě příliš neholduje, čaje a bylinné nálevy mají v místní kultuře neotřesitelné místo. Oblíbená je i káva, která se však podává o dost silnější a sladší, než jsme v Evropě zvyklí.

Zapomeňte na supermarkety! Za nákupy vyrazte raději na tradiční arabský souk. Tato orientální tržiště zdobí většinu arabských měst, ta egyptská nevyjímaje. Pořídíte na nich koření, šperky, oblečení, keramiku, ovoce, umění, a když víte, kde se zeptat, i ty nejčerstvější klepy.

Bohatý člověk by podle islámu nikdy neměl zpychnout a o své jmění se pravidelně dělit. Taková je víra egyptského lidu, který bakšiš vyžaduje téměř za každý úkon nebo odvedenou službu. Pro našince může být obtížné odhadnout, která aktivita už bakšiš vyžaduje a která naopak ne. Zlaté pravidlo zní, že spropitným odměňujete pouze ty služby, o které jste opravdu stáli.

Slovo medína odkazuje na původní historickou část města v severní Africe. Medíny vznikaly už od 9. století, kdy Arabové začali okolo svých sídel stavět opevnění s cílem ochránit své obyvatele. Výsledkem byl zpravidla komplexní labyrint úzkých uliček a vysokých zdí, který dodnes objímá nejcennější stavby v daném městě.