Hotel Novotel Phuket Kamala Beach

Země připomínající hlavu slona leží na Malajském poloostrově a kolem Thajského zálivu. Sever země je hornatý s nejvyšší horou Doi Inthanon (2 570 m), centrální část tvoří nížina podél ústřední řeky Chao Phraya. Největší je však hraniční řeka Mekong. Na jihu jsou rozsáhlé krasové oblasti s četnými jeskyněmi a bizarními skalními útvary. Thajské království bylo založeno v polovině 13. století a do roku 1939 bylo známo jako Siam. Jako jediný stát jihovýchodní Asie nikdy nepodlehlo evropským kolonizátorům. Dnešní konstituční monarchie vznikla z nekrvavé revoluce v r. 1932. Ve II. světové válce bylo na straně Japonska, po ní se stalo spojencem USA. Tři čtvrtiny obyvatel tvoří Thajci, zbytek tvoří čínské a malajské menšiny. Na jihu u malajských hranic žije muslimská menšina, na severu země žijí horské kmeny. Thajský kalendář, který se užívá vedle gregoriánského kalendáře, je o 543 let před ním, takže v r. 2015 má thajský kalendář již rok 2558.

Měna: 1 Baht (THB) = 100 satangů
Aktuální kurz: 100 THB = 76,5 Kč

Měnou v Thajsku je baht (THB), který se dělí na 100 satangů. Papírové bankovky jsou 20, 50, 100, 500 a 1000, kovové mince 1, 5 a 10 bahtů. Kovové satangy jsou v hodnotě 25 a 50, ale v praxi se s nimi nejspíše nesetkáte. Bankovky se snažte nepoškodit, protože je na nich vyobrazen král a mohlo by to být považováno za urážku majestátu.
Síť bank a směnáren je relativně hustá, pouze v odlehlých místech se směnou nepochodíte. Doporučujeme výměnu základní částky ve směnárně na letišti (kupodivu výhodný kurs), poté měňte peníze průběžně. Hotelové směnárny mají kurs nejméně výhodný. Pokud bahty neutratíte během zájezdu, na letišti je lze vyměnit na některou ze světových měn nebo ještě utratit. Bankomaty, označené ATM, akceptují mezinárodní platební karty (VISA, Maestro). Vždy se hodí mít po ruce bankovky nižších hodnot v eurech nebo dolarech.

Celkově je klima v Thajsku typicky tropické (s celoročními průměrnými teplotami 27 – 35 °C), avšak odlišné v jednotlivých oblastech vzhledem k velké rozloze území. Na severu a v centrální části jsou tři roční období: přibližně od března do května panuje vlhké horké léto (teploty až 40 °C), od května do listopadu období dešťů (s denními přeháňkami, jež přináší od Indického oceánu jihozápadní monzum). Pro Evropany nejpříjemnější chladné období nastává od listopadu do března, kdy denní teploty dosahují kolem 30 °C, v noci je asi o deset stupňů méně. Zatímco hornatý sever je chladnější zejména v noci, Malajský poloostrov je celoročně i celodenně horký, s teplotami až 40 °C a vlhkostí vzduchu přes 80 %. Monzunové období dešťů na nejzazším jihu trvá i 10 měsíců, směrem k severu se zkracuje. V praxi monzun znamená, že vydatně prší po několik hodin. Slunce celoročně vychází asi v 6 hodin, zapadá okolo 18 hodin.

Ceny jsou pouze orientační a mohou se lišit místně, sezónně.

Ceny v obchodě:
voda balená 1,5 l = THB 20
pivo třetinka = THB 30
nealko napoje = od THB 15
ovoce 1 kg = THB 10 – 60 (dle druhu)
zmrzlina = THB 10 – 50
víno 0,7 l thajské = od THB 150
víno 0,7 l zahraniční = od THB 350
whisky Mekong 1 l = THB 160

Další ceny:
pronájem slunečníku a lehátka na pláži = THB/den 50 – 200 (dle konkrétního letoviska)
thajská masáž = od THB 300 za hodinu (dle typu podniku a specifiky masáže, masáž pouze nohou či krční páteře je levnější než masáž celého těla nebo olejová masáž; až o 100 % je dražší masáž na hotelu)
autobusová jízdenka v Bangkoku = THB 5 – 20
metro/nadzemní dráha v Bangkoku jízdenka = od THB 15 – 40 (dle vzdálenosti)
metro/nadzemní dráha v Bangkoku, celodenní jízdenka = THB 100
moto taxi (motocykl) = od THB 20/km (cena smluvní)
taxi: 35 THB nástupní taxa, dále obvykle cca 5 THB/km, případné použití dálnice platí zákazník, pokud je dopravní zácpa, jízdné se snižuje na cca 1,5 THB/km
hedvábná košile = od THB 150
hedvábná košile = od THB 100
sandály = od THB 250
tričko = od THB 100

Zboží určené pro vlastní potřebu či spotřebu nebo jako dárky (do ceny asi 200 USD) lze dovážet volně. Za limit pro vlastní potřebu se považuje 200 ks cigaret nebo 50 ks doutníků nebo 250 g tabáku, 1 litr vína a 1litr alkoholických nápojů. Bezcelní dovoz tabákových výrobků a alkoholu neplatí pro osoby mladší 17 let. Není třeba deklarovat fotoaparáty a videokamery určené pro osobní potřebu. Dovoz cizích měn je omezen na hodnotu max. 20.000 USD. Při vývozu nesmí množství thajské měny přesáhnout 50.000,- THB, při cestě do sousedních států 500.000,- THB. Je zakázán dovoz obscénních materiálů a publikací a dovoz i vývoz drog a to jakéhokoliv množství. Tresty za pašování drog jsou drakonické, pro Thajce běžně trest smrti, pro cizince i desítky let vězení.
Mezi druhy zboží, jejichž dovoz i vývoz podléhá předchozímu povolení příslušných vládních úřadů, patří střelné zbraně a střelivo, komunikační zařízení a příruční krátkovlnné vysílačky s přijímačem, rostliny a jejich části, divoká i domácí zvířata a vodní živočichové a kosmetické výrobky. Bez povolení příslušných institucí nelze vyvážet starožitnosti, zpodobení Buddhy (s výjimkou všude nabízených suvenýrů, ne větších než cca 25 cm) a náboženské předměty (případné povolení zajišťuje prodejce). Je zakázán vývoz výbušnin včetně petard.
Cestující, přistižení při pokusu o bezcelní odbavení zboží podléhajícího clu a zboží, jehož dovoz a vývoz je zakázán nebo omezen, zaplatí pokutu ve výši čtyřnásobku ceny tohoto zboží a cla a zboží jim je zabaveno.

Časový posun vůči ČR je plus 5 hodin v létě a plus 6 hodin v zimě. Thajsko nezavádí letní čas. Buddhistický letopočet začíná dnem vstupu Buddhy do nirvány: rok 2016 v křesťanském kalendáři odpovídá roku 2559 thajského kalendáře. Změna letopočtu je k 1. lednu každého roku, oslavy až v dubnu (svátek Songkran).

Napětí je 220/230 V. Zásuvky jsou kombinované, americko-evropského typu. Lze do nich použít adaptér se dvěma plochými hroty nebo české vidlicové zástrčky se dvěma kolíky bez uzemnění.

Místní obyvatelé včetně lidí „horských kmenů“ se fotografují rádi, pokud je předem požádáte o dovolení. Očekávají odměnu 5 – 10 bahtů. Ve většině muzeí lze fotografovat za poplatek, zásadně bez blesku a stativu. Na případný zákaz fotografování v interiérech upozorňují piktogramy. Fotografování je zakázáno např. v chrámu Smaragdového Buddhy v areálu Velkého Královského paláce: nekompromisní hlídači v případě přestupku fotoaparát či kameru zabaví.
Nezapomeňte nabíječku do videokamery či digitálního fotoaparátu, náhradní baterie, dostatečnou paměťovou kapacitu karet, případně spoustu klasických filmů, které v Thajsku sice koupíte, ale mimo značkové prodejny v nezaručené kvalitě. V turisticky frekventovaných lokalitách je nabízena služba vypálení digitálních snímků na nosič (cena cca 500/1000 THB za 1 CD/DVD).

Většina hotelů nabízí připojení na internet, za ceny cca 60 THB/30 min. Prakticky všude (s výjimkou přírodních destinací jako je oblast horního toku řeky Kwai) jsou však internetové kavárny, jež nabízejí internet za 1 THB/min, na Phi Phi za 2 THB/min a na Krabi za 3 THB/min. Minimální platba je obvykle 20 THB. Někde nabízejí tisk textu i fotografií, přičemž ceny se místně liší.

V hotelích se dorozumíte anglicky, mnohem méně německy (s výjimkou letoviska Pattaya a Phuketu). Prostí lidé hovoří thajsky, většina dialektem centrálního Thajska. Thajština (jejíž abecedu tvoří 44 souhlásek a 48 samohlásek či dvojhlásek) je pro cizince obtížná, neboť je tonální.
Možná právě proto místní vždy mile překvapí, pokusíte-li se alespoň o pár slov. Uvádíme je foneticky, tedy jak se přibližně vyslovují. „Savad dý krab/ká“ (dobrý den, „krab“ dodává muž a „ká“ žena, vždy na konci věty). „Káb kun krab/ká“ je děkuji, „maj pen raj“ nevadí a „maj kao džaj“ nerozumím. Hodit by se mohlo „čá“ (čaj), „bíja“ (pivo), „pénhí“ (mapka), „satém“ (známka), „talád“ (tržnice), „prajsaný“ (pošta), „thao rai?“ (kolik?), „hóng súam“ (WC), „mó fan“ (zubař), „mó“ (lékař), „róng pajábán“ (nemocnice), „já kan jung“ (repelent), „ný araj“ (co je to), „kó tót“ (promiňte), „maj čaj“ (ne), „čúaj dúaj“ (pomoc), „jut“ (stop), „čan long táng“ (ztratil jsem se) či „tamruat“ (policie). „Farang“ je označení bílého cizince, s mírně hanlivým nádechem.
Nakupování na trhu se nebojte: při smlouvání se používají kalkulačky a na obou stranách úsměv.

Kriminalita, zejména pouliční, je vyšší v Bangkoku, Chiang Mai, na Phuketu a v Pattaye, na místech s vyšší koncentrací lidí (nádraží, městská doprava, tržiště). Šperky a cenné věci nechte doma, je zbytečné provokovat: pokušení představují i luxusnější hodinky. Hotovost rozdělte na několik částek a ty uschovejte od sebe odděleně. Při placení mějte v peněžence jen malou část peněz, další peníze je nejlepší mít v uzamčeném zavazadle nebo v hotelovém trezoru. Osvědčily se například taštičky na krk, které se nosí pod oblečením apod. Pokud povezete dražší elektroniku (videokamery, digitální fotoaparáty), je vhodné ji před odjezdem připojistit. Nikdy neponechávejte bez dozoru osobní věci, hotovost, fotoaparáty, kamery. Na některých plážích vás mohou okrást i drzé opice!
Originální pas, imigrační lístek a letenku v Thajsku nenoste u sebe, ale uložte je do uzamčeného zavazadla nebo hotelového trezoru. Jestliže dojde ke ztrátě, odcizení nebo znehodnocení pasu, je třeba získat náhradní cestovní doklad na českém zastupitelském úřadu. Pro tento případ se doporučuje mít s sebou kvalitní fotokopii cestovního pasu (stránky kde je fotografie a osobní údaje), pro urychlení vydání náhradních dokladů. Tuto kopii mějte uloženu odděleně od originálu. Pořiďte si rovněž kopie dokladů o pojištění, kopie či aspoň čísla kreditních karet a telefonní číslo banky pro jejich případné zablokování; to vše vám může pomoci, kdybyste o pas či karty přišli. Pro případ ztráty mobilního telefonu si poznamenejte důležitá osobní telefonní čísla. O krádeži dokladů je bezpodmínečně nutné sepsat policejní protokol, abyste na imigračním úřadu dostali zpětné vízum do náhradního cestovního dokladu.
V žádném případě nereagujte na žádosti kohokoliv o doručení zavazadel či dárků: mohly by vám být podstrčeny drogy, za jejichž pašování jsou v Thajsku vysoké tresty. Thajci jsou mistři na padělání čehokoliv, proto rozhodně nekupujte na ulici „zaručeně pravé“ thajské safíry, rubíny či perly. Ty skutečně pravé nabízejí pouze licencované obchody se zárukou původu a kvality.
Zásadně se vyhněte čemukoli, co by mohlo být považováno za urážku královského majestátu. Pro Thajce je král živým vtělením boha Višnu a už několik cizinců skončilo pro podobný delikt ve vězení.

Thajská kuchyně je světoznámá, proslulá exotickými kombinacemi, hodně kořeněná a pálivá. Běžné přísady jsou např. několik druhů bazalky (horapa, ga-prow, manglug), cibule (horm-lek), citronová tráva (ta krai), citrusy (som saa, ma-nao a zelený ma-grut), česnek (gra-tiem), feferonky (prik kinu), hřebíček (gaan ploo), kardamon (loog gra-wan), koriandr, máta, mandarinky (som khiew wahn), muškátový oříšek (dorg a loog junn), lístky pandánu (toey), sesam (nga), skořice (ob chuey), zázvor (př. khing, khaa, gra-shai) a žampiony (hed kradum). Pepř a sůl nahrazuje fermentovaná rybí omáčka. Skutečně ostrá jídla bývají v podniku pro turisty označená jako „very hot“. Hlavní jídlo tvoří polévky se zázvorem a kokosovým mlékem, kuřecí či vepřové maso, ryby a mořské plody, převládající přílohu rýže (vařená = khán-pan, smažená = khán-phat, lepkavá = khán-nýu) a rýžové nudle, tapioka, sojové boby (tchuarea), kukuřice (khao) a taro (puak). Ze salátů je oblíbený papájový (som tam), z nezralé papáji, česneku, chilli, rybí omáčky a krevet.
Speciality na tržištích ochutnávejte s ohledem na tepelnou úpravu a hygienické podmínky místa. Nikdy nejezte nic syrového, z ovoce či zeleniny vynechte vše, co nelze oloupat nebo omýt v pitné vodě. Případné střevní potíže nestojí za exotický kulinářský zážitek. Specialitou thajské kuchyně jsou smažení brouci, larvy, červi a kobylky, což je běžný sortiment v pouličních stáncích, dále smažené olihně (druh hlavonožce), krevety a jako moučník sladká rýže (s kokosovým mlékem, banánem, strouhaným kokosem a třtinovým cukrem). Oblíbené jsou i smažené banány (klůaj-khék), banánové palačinky, rýže s mangem (kháu nýu mamuang), thajské koblihy nebo thajská zmrzlina z kokosového mléka a třtinového cukru.
Široká je nabídka celoročního i sezónního ovoce a zeleniny, některé druhy asi ochutnáte poprvé. Oblíbenou zeleninou je např. baklažán (makua jau), celer (khun chai), čínská kapusta (khana), čínská ředkev (pakkard hua), dýně (fak tchóng), fazole (tchua keak), hlávkový salát (pak kard hom), hořká tykev (mara), hrášek (tchualan), chřest (nó maj farang), kadeřávek (pakkard kao), nezralá kukuřice (khao púd na), okurka (taéng kvá), papriky (př. prik yai), rajčata (makchúa), špenát (pchak kchóm) a zelí (kalamplí). Příklady ovoce (některé nemá české jméno): ananas (sapa-rot), banány různých velikostí (kluaj), cantaloupe, durian (turian), gandaria (plum mango, ma-prang), guava (farang), goosberry (ma-yom), hroznové víno (a-ngoon), chlebovník (ka-noon), jablko custard (noj-naa), jackfruit (kanún), jahody, jujube (poodza), karambola (ma-feung), kokosový ořech (maprao), langsart, liči (linchee), langsart, longan (lumyai), mandarinka (som cheng), mango (ma-muang), mangosteen (mang-koot), meloun (tang-mo), papaya (mar-la-gor), pitahaya (kaew mangkon), pomelo (som-oh), pomeranč (som cheng), rambutan (ngaw), rose apple (cham-poo), santol (gra-torn), sapodilla (la-moot), tamarind (ma khán).
Běžná thajská piva jsou Singha a Chang, thajská rýžová whisky se jmenuje Mekong, rum z cukrové třtiny Sang Thip, víno Thajci moc nepijí. Výborné jsou džusy z čerstvého ovoce a mléčné ovocné kokteily. Kokosové mléko vznikne vymačkáním kokosové dřeně čili kopry. Rozšiřuje se nabídka thajského čaje, jedné z „náhradních plodin“, jejichž pěstování vláda prosazuje v rámci programu potlačení produkce opiového máku. Převládá zelený čaj s prokazatelně léčivými účinky, čaje „oolongy“ z částečně fermentovaných lístků snižují únavu.

Příklady běžných jídel:
bami haeng mu daeng = nudle s plátky vepřového masa
kaeng khiau wan = karí připravované v kokosovém mléce, okořeněné chilli papričkami
kaeng phanaeng = kuřecí karí obohacené krevetami, koriandrem, chilli papričkami a bazalkou
khai džíjao = omeleta
khai phat met mamuang himaphan = smažené kuře s oříšky kešu
khai tý u khai = nudlová polévka s různým masem nebo krevetami
khao kha práeo = kuře s pálivou zeleninou
khao man khai = vařené kuře s rýží
khao mú yang = kuře na grilu
khao niau = lepkavá rýže, servírovaná obvykle v košíčku s víčkem, Thajci z ní prsty uhnětou kuličku, kterou namáčejí do různých omáček (např. nam prik ong z vepřového a chilli)
khao niau mamuang = mango s lepkavou rýží, oslazené kokosovým mlékem a třtinovým cukrem, oblíbený moučník
khao phat = smažená rýže s vajíčky a kousky masa a zeleniny
khao suay = v páře vařená rýže
khao tom = rýžová kaše, někdy s vajíčkem, může být sladká s hřebíčkšm a skořicí nebo slaná s chilli papričkami
khao van khai = kuře na kari
kuatiau nam = nudlová polévka, často se zeleninou nebo masovými knedlíčky
mo sap bai kraphao = smažené vepřové okořeněné bazalkou
nam prik = chilli omáčka, do níž se namáčí syrová zelenina a fritované kousky masa
phat tai = směs širokých rýžových nudlí osmahnutých s tofu, zeleninou, vajíčkem, oříšky a sušenými krevetami, je považována za „thajské národní jídlo“
sangkhaya = kokosový pudink, studený nebo zapečený
tom yam = nejznámější thajská polévka z krevet a rajčat, okořeněná koriandrem, citronellou a chilli papričkami
yam thale = teplý nebo studený salát z darů moře, podávaný jako předkrm na salátovém listu
pha néng = maso v kokosové omáčce
phad phak = smažená zelenina
phat thai = pečené nudle
tom ian khung = ostrá polévka s krevetami

Letecká
Vnitrostátní lety se odbavují v Bangkoku z „domestic terminal“ na novém letišti Suvarnabhumi. Další letiště jsou v každém větším městě, spojení je spolehlivé a relativně levné. Mezi největší letecké společnosti patří Thai Airways a Bangkok Airways. Letenky jsou běžně v elektronické podobě.

Železniční
V Thajsku jsou čtyři státní hlavní železniční trasy. Čisté vlaky se rozlišují na osobní, zrychlené a expresní, 1., 2. a 3. třídy. Vlaky nižších tříd mají ventilátory, vyšší třída klimatizaci. Existují i noční lůžkové vlaky se spodním a horním lůžkem, které je levnější. První třída nabízí obdobu našich kupé. Cena za 100 km je 20 – 100 THB, dle typu vlaku. Jízdenka se kupuje na nádraží, místenka tamtéž v předprodeji. Hlavní nádraží v Bangkoku je Hualampong Railway Station (Rama IV. Rd.). Délka železničních tratí, převážně úzkorozchodných, je přibližně 4000 km: mezi turisty je nejznámější trať z Kanchananburi směrem k barmským hranicím, známá pod názvem „Železnice smrti“.

Lodní
Vodních cest je asi 4000 km, z toho 3700 km splavných pro lodě s ponorem pouze do 1 m. Hlavními přístavy jsou Bangkok, Laem Chabang, Prachuap Port a Si Racha. Zejména po řece Chao Phraya v Bangkoku se plaví lodě různých typů a velikostí. Plavbu po bangkockých kanálech, zvaných klongy, plují turistické lodě „rua háng jau“, vodní autobusy, taxíky i přívozy. Ceny s výjimkou přívozů jsou smluvní. Na řece se míjejí nákladní čluny, vlečené remorkérem, luxusní vyhlídkové lodi i plovoucí restaurace. Zajímavým zážitkem je plavba po Mekongu, hraniční řece mezi Thajskem, Laosem a Královstvím Myanmar.

Autobusová
Autobusy jsou státní i soukromé a relativně levné. Modré státní dálkové a klimatizované autobusy staví jen někde, první třída má v busu WC, někdy i stevardku, občerstvení a video. „VIP/Super VIP“ autobusy mají méně sedadel (30/24), navíc jsou sklápěcí. Cena za 100 km cesty se pohybuje od 60 THB, dle typu busu. Soukromé autobusy jezdí jen po frekventovaných trasách do turistických destinací a jsou dražší. Standardní autobusy staví všude, místní linky též „na znamení“ (mávnutí). V tom případě jízdenku koupíte u řidiče a zavřete oči nad počtem pasažérů a zavazadel. V Bangkoku jsou tři autobusová nádraží: ze severního Ekkamai se jezdí na sever a severovýchod, z východního na Sukhumvit Rd. na východ a z jižního ve čtvrti Thonburi na jih.

Městská doprava
Dopravu v Bangkoku zajišťuje vedle autobusů nadzemní dráha („sky train“), metro, „tuktuk“ (tříkolová motorizovaná rikša, cena smluvní předem) a „songkao“ (dodávka se dvěma lavicemi). Tuktuky a songkao jsou běžné téměř všude, např. v Pattaye, na Phuketu či Ko Samui. Jsou registrované, očíslované, a ceny se odvíjí dle délky trasy. Často jezdí po stanovených trasách a staví kdekoliv na mávnutí ruky, vystupuje se rovněž „na znamení“ a platí se po vystoupení z vozidla. V různých provinciích se liší barvou a někde je lze najmou jako taxi. V některých lokalitách jsou dosud rikši („samlor“, kolové trojkolky, cena obvykle pouze 10,- THB za svezení).

Taxi
Povinně označené střešním nápisem „taxi“ a taxametrem (ověřte si, zda ho řidič zapnul, nebo raději cenu dohodněte předem). Na rozdíl od tuktuku jsou klimatizované a tudíž dražší. Poplatek na dálnici platí pasažér. Motocyklista v tričku s číslem je „moto taxi“, cena je smluvní, jízda rychlá a spíše riskantní.

Všudypřítomná tržiště překypují nabídkou zboží, od padělků značkových firem (kufry, batohy, boty, hodinky) po úžasné rukodělné výrobky místních obyvatel (tašky přes rameno, výšivky). Cenově výhodnými nákupy jsou thajské hedvábí (kravaty, halenky, noční košile, šaty), bavlna a kašmír, zlaté i stříbrné šperky s thajskými safíry, rubíny a perlami, keramika a porcelán, dřevořezby, ratanové a cínové zboží, vějíře, slunečníky, suvenýry z lakovaného dřeva a amulety. Pokud se vám něco líbí, nezaváhejte, na stejný kousek už nenarazíte. Vývoz starožitností a náboženských předmětů včetně sošek Buddhy větších než asi 25 cm je možný pouze s příslušným povolením a vyvážet se nesmějí velké lastury a chráněné korály. Zajímavým dárkem může být rybí omáčka, whisky Mekong, neobvyklé tropické ovoce nebo řezané orchideje, jejichž nejširší nabídku (už v přepravním balení) najdete na letišti.
Specialitou jsou zakázková krejčovství zejména v Pattaye, na Phuketu, Krabi, Ko Samui a Phi Phi, kdy většinou indičtí krejčí zhotoví oblek nebo šaty během pouhých několika hodin až dnů, za výhodné ceny a s dopravou mezi konkrétním podnikem a vaším hotelem.
Při nakupování na tržištích se smlouvá, a to až na třetinu původní ceny. V kamenných obchodech jsou ceny fixní. Při nákupu nad určitou částku nabízejí lepší obchody vrácení daně z přidané hodnoty („tax refund“) na počkání už zároveň při placení. Některé obchody s potravinami a základním drogistickým zbožím (např. „7-eleven“) mají otevřeno nepřetržitě.

Cestujte nalehko, budete svobodnější! Jedete si užívat, nestěhujete se. Pevný středně velký uzamykatelný kufr opatřete visačkou se svým jménem. Lístek se jménem, adresou a telefonním číslem vložte také dovnitř. Do odbavovaného zavazadla uložte všechny ostré předměty jako kapesní nůž, nůžtičky, pilníček na nehty apod., které nesmíte vzít s sebou do kabiny letadla. Jako příruční se nejlépe osvědčil pevný turistický batůžek na věci, které chcete či potřebujete mít stále u sebe (například léky, které užíváte pravidelně). Neberte si tašky do ruky nebo dokonce kabelky, překážejí a snadno je někde zapomenete.
Oblečení na poznávací zájezd do Thajska by mělo být příjemné a praktické, nejlépe ze směsových rychle schnoucích materiálů, pohodlné a prodyšné, kalhoty dlouhé i krátké (stačí jedny, s nohavicemi „na zip“), košile s dlouhým i krátkým rukávem, několik triček a ponožek, vše přednostně tmavší barvy. Všude jsou prádelny, kde 1 kg prádla vyperou za 25 – 30 THB, nebo si koupíte tričko nové. Jako obuv postačí pevné sportovní sandály s profilovanou podrážkou a páskem přes patu. Pásek přes patu nebo uzavřená obuv je nutná, pokud zamýšlíte navštívit Velký Královský palác v Bangkoku. Nezapomeňte kosmetiku s vysokým ochranným faktorem, pokrývku hlavy, brýle proti slunci, plavky a náhradní dioptrické brýle, pokud je nosíte. Hodí se i boty do vody (které lze ale na místě koupit). Přes den využijete láhev na pití, večer oceníte repelenty proti komárům. Míříte-li rovněž do hor, přibalte lehčí svetr na večer.
Pokud patříte mezi milovníky podmořského života, potápění a šnorchlování, vyplatí se přivézt si vlastní výbavu. Lze ji samozřejmě zapůjčit: obvykle za ploutve, šnorchl a brýle zaplatíte od 100 THB/den: tato výbava bývá zahrnuta v ceně fakultativních lodních výletů.

Do Thajska se jezdí za horkem, sluníčkem a koupáním v moři, jehož teplota je často vyšší, než teplota vzduchu. Zdejší pláže jsou překrásné a světoznámé, ale záleží na tom, co si konkrétně představujete. Thajsko nabízí jak rušné pláže s nabídkou vodních sportů a hektickým nočním životem, vybavené sprchami a toaletami (ale zároveň obvykle přeplněné slunečníky, lehátky a plážovými prodavači čehokoliv), tak i „nedotčené“ rajské pláže na ostrovech, jejichž jména jste dosud neslyšeli, ovšem bez barů a slunečníků. Zatímco pláže Pattayi či některé pláže Phuketu jsou využity do posledního místa, v oblasti Krabi, Phi Phi, Ko Lanta, Ko Samui, Ko Chang či Ko Samet je turistů méně. Platí, že i pláž označená „private“ (soukromá) je ze zákona veřejnosti přístupná a pokud se budete vhodně chovat, nikdo vás nemůže vykázat.
Pokud slunečníky a lehátka na pláži patří vašemu hotelu, bývají zdarma. Jinak se obvykle platí 50 – 200 THB/den, podle lokality.

Kvalitní pohlednice stojí 5 – 10 THB, známka do Evropy 15 THB. Známky kupte nejlépe zároveň s pohledy, protože ne všude mají na jejich prodej licenci. Pošty i poštovní schránky existují, ale pohodlné a spolehlivé je odeslání pohledů prostřednictvím hotelové recepce. Do ČR jde pošta obvykle 14 dní.

K zapůjčení vozu je třeba předložit pas s platným vízem, platný národní nebo mezinárodní řidičský průkaz (kontroluje se až v případě autonehody) a většinou i složit vratnou zálohu 30 000 – 50 000 THB podle kubatury auta. Platí se výhradně kreditní kartou a musíte být starší 21 let.
Půjčoven aut včetně mezinárodních Avis či Hertz je dostatek, zejména v turistických letoviscích. Vyplatí se předem porovnat nabídku, podmínky a ceny. Jezdí se vlevo a rychle, pokud si nejste jisti, půjčte si auto se řidičem, zaplatíte pouze asi o třetinu víc. Vždy podrobně prostudujte smluvní podmínky, stav vozu a rozsah pojištění, zejména proti krádeži, nehodě a závažné poruše. Ověřte si, zda je v ceně neomezený počet najetých kilometrů a taxativně si nechte vyjmenovat, co v ceně není. Dnem se rozumí 24 hodin, pokud domluvenou dobu vrácení vozu překročíte, obvykle vám naúčtují ještě třetinu denní sazby.
Denní sazba za půjčení auta se pohybuje od 1500 THB u malého auta (Toyota Vios) až po 2400 THB u velkých vozů (Honda Accord), při výpůjčce přesahující týden jsou ceny nižší. V ceně je obvykle zahrnuto přistavení vozu (pokud platba převyšuje 5000 THB), plné pojištění při nízké spoluúčasti a osobní úrazové pojištění, plná nádrž a daň 7 %. Litr benzínu stojí asi 17 THB. Uvedené ceny se liší u konkrétních půjčoven v letoviscích, záleží rovněž na typu auta a sezónním období. V menších půjčovnách můžete pořídit vypůjčení Toyoty Soluna od 1000 THB za den. Van pro 10 osob i s řidičem vyjde na cca 1300 THB/den. Motocykl stojí od 200 THB/den, ovšem většinou bez pojištění. Helma pro řidiče je povinná, pokud má spolujezdec základní pud sebezáchovy, měl by si ji vzít také. Na motocyklu smějí jet nejvýše dva farangové (cizinci), ale neomezený počet Thajců. V Thajsku funguje autostop, ale brát stopaře ani cestovat tímto způsobem se nedoporučuje.
Dopravní předpisy se příliš nedodržují. Maximální rychlost je ve městě 60 km/hod, na dálnici 80 – 90 km/hod. Pokud vás zastaví policista, nikdy se s ním nehádejte a usmívejte se. Úplatek (asi 100 THB) není v praxi nezákonný.

Hotelové restaurace nabízejí jídla místní i mezinárodní kuchyně: snídaně, oběd i večeře bývá různě bohatý bufet s výběrem teplých a studených jídel, nápoje kromě kávy a čaje se platí zvlášť.
Mimo hotely je všude nepřeberné množství restaurací, barů a stánků s občerstvením různé úrovně, fungujících i 24 hodin denně, ale vyplatí se přihlédnout k hygienickému standardu. Pokud zvědavost převáží nad pudem sebezáchovy, ujistěte se, že máte léky proti případným střevním potížím. Koření na stole bývá rybí omáčka nahrazující sůl, ocet a pepř, chilli papričky nebo feferonky.
Pokud vám nevyhovuje thajská kuchyně, v mnoha letoviscích najdete i restaurace čínské, indické, ale i německé, ruské či rakouské, a mezinárodní řetězce McDonalds či Kentucky Chicken.
Pro Thajce je jídlo společenská událost, nikdy nejedí sami a raději v restauraci než doma. V příboru chybí nůž, pravá ruka drží lžíci, levá vidličku. Mnoho jídel se jí hůlkami, lepkavá rýže rukama. Vše se podává najednou, z přinesených mís si každý nabírá na svůj talíř.

Ceny jsou pouze orientační a mohou se lišit místně, sezónně, i v konkrétních podnicích. Ceny jsou samozřejmě nižší v běžných restauracích než v hotelových. Jídlo je velmi levné.

Ceny v restauracích:
pivo třetinka = od THB 60 (dle typu restaurace)
nealko napoje = THB 20
hamburger, rychlé občerstvení = od THB 30
hlavní jídlo = THB 30 – 150 (podle typu restaurace)

Architektura
Základní typy thajské architektury jsou khmérská (9. – 13. stol.), sukhothajská (13. – 15. stol.), ayutthajská (14. – 18. stol.), Lanna (Dváravátí, 13. – 19. stol.) a styl rattanakosin (od konce 18. stol. do současnosti). Khmérské svatyně „phrasat“ opatrovaly falický symbol boha Šivy. „Prangy“ jsou věže tvaru kukuřičného klasu, symbolizující horu Méru, sídlo bohů a střed vesmíru, s reliéfy či sochami hinduistických božstev. Příkladem je Phra Prang Sam Yot v Lopburi. Sukhotajská architektura staví „bothy“ a „viharny“ pro sochy Buddhy a zvonovité věže „chedí“ (čedí), inspirované architekturou Srí Lanky, s vrcholem tvaru poupěte lotosu. Ayutthayská architektura vytáhla čedí do štíhlých špiček „poskládaných“ z prsténců, viharny ozdobila zrcátky a zlatem. Ve výklencích prangů (khmérský prvek) jsou sošky Buddhů. Většina těchto staveb byla bohužel zničena Barmánci. Styl Lanna charakterizují čedí o čtvercovém půdorysu, vyřezávané bohatě zlacené štíty a nízké, jakoby „prolomené“ střechy. Tyto stavby najdeme v Chiang Mai na severu Thajska, kdysi hlavním městě království Lanna. Styl Rattanakosin (př. v Bangkoku) se inspiruje královstvím Ayutthaya. Ukázkami jsou Wat Phra Dusit a Wat Phra Kaeo (se soškou Smaragdového Buddhy), jejichž střecha vybíhá do špiček „cho fa“ (čofa): převládá zlatá, červená, oranžová a zelená barva. Wat se nazývá areál buddhistického chrámu obsahující různé stavby. Both určený pro mnichy je označen hraničními kameny (baj sema), viharn přístupný veřejnosti mívá i více soch Buddhy. Chedí, pagody různého tvaru, obsahují obvykle svaté relikvie. Může zde být i knihovna, obydlí mnichů, krematorium, škola či nemocnice.

Buddha a buddhismus
Buddha se narodil v 6. stol. př.n.l. v království Šákjů na hranicích dnešní Indie a Nepálu jako princ Sidhárta Gautama neplodné královně Maje poté, co se jí zdál sen o bílém slonovi. Ve 29 letech opustil ženu, syna a bohatství královského paláce, aby se za jeho zdmi setkal se s nemocí, bolestí a smrtí. To ho vedlo ke hledání smyslu lidského života a žízni po poznání, jež by zánik a lidské utrpení navždy odstranilo. Díky odříkání a meditaci dosáhl nakonec onoho osvícení a stal se „Probuzeným“ či Buddhou. Strom „bódhi“ (Ficus religiosa), pod kterým dosáhl osvícení, se stal jedním ze symbolů buddhismu, dalším je např. nádherný lotosový květ, vyrůstající z bahna nevědomosti do světla poznání. Buddha kázáními a zázraky předával své poznání dalším, do své smrti roku 543 př.n.l. Tento rok je počátkem buddhistického letopočtu a Buddhovy ostatky se staly relikviemi. Buddhovo učení bylo po jeho smrti sepsáno do knihy Tripitaka. Buddhismus vede k přemýšlení a sebepoznání, cvičí sebekontrolu, sebeovládání a propaguje etiku: mj. je zakázáno zabíjení, lhaní, krádež a cizoložství, cílem je dosažení „nirvány“, dokonalé blaženosti a ukončení koloběhu převtělování (reinkarnace). Buddhismus rozlišuje svět pekla, zvířat, lidí, duchů a bohů. Pravidla pro mnichy jsou přísná a v detailech jich je 228. Mnich nesmí mít žádný majetek kromě základních věcí, smí jíst jen dopoledne a pouze to, co dostane, dodržuje celibát, nesmí zahálet, pít alkohol, nosit šperky, tančit, může spát jen na zemi. Mnichem ale nebývá navždy, z kláštera může kdykoliv svobodně odejít. Podstatně méně je buddhistických jeptišek (mají oholenou hlavu a oblékají se bíle). Čtyři pravdy buddhismu jsou 1) život je strastný a vše je pomíjivé, 2) příčinou utrpení je touha po čemkoliv, 3) odstraní-li se touha, zmizí utrpení, 4) k nirváně vede „osmidílná stezka“ (správné porozumění, přemýšlení, mluvení, ovládání těla, řádný život, snaha, pozornost a soustředění). Tři pilíře buddhismu jsou morálka, meditace a snaha o moudrost. Tři vonné tyčinky zosobnuji Buddhu, dharmu (jeho učení) a sanghu (mnišskou obec). Svíčka nese světlo poznání a lotos je symbolem čistoty Buddhovych myšlenek. Jasmínový věnec připomíná krásu Buddhova učení a také pomíjivost lidského života. Meditace očisťuje mysl. Každý nese odpovědnost za svoji karmu (osud), protože nové znovuzrození (reinkarnaci) ovlivní konkrétní skutky současného života. Nirvánou (osvícením) končí koloběh znovuzrození. Karma, kolo zákona, je zobrazena na buddhistické vlajce. Do Thajska se theravádový buddhismus, respektující originální učení, dostal přibližně ve 2. – 3. stol. př.n.l. a stal se národním náboženstvím. Za buddhisty (sekty mahanikaj) se považuje asi 94 % obyvatel (islám vyznávají 4 %, křesťanství 1 %). Zobrazení Buddhy jsou posvátná a poškození soch Buddhy se trestá vězením i pro cizince. Proto nikdy při fotografování nesedejte nebo dokonce nestoupejte na žádné sochy! Návštěva buddhistických chrámů je možná pouze se zakrytými rameny a koleny, vstupuje se bez obuvi a uvnitř je třeba většinou usednout na zem, s chodidly směřujícími od sochy Buddhy. Ženy se nesmí dotýkat mnichů, rozeznatelných dle oholené hlavy a oranžového roucha. Ve 32 000 klášterech jich žije až půl milionu.

Drogy
Zajímavá je návštěva maličkého Muzea opia ve Zlatém trojúhelníku, kde se na severu země při řece Mekong stýkají hranice Thajska, Království Myanmar (dříve Barma) a Laosu. Lidé horských kmenů opiový mák běžně pěstovali, protože kouření opia jim pomáhalo přežít v tvrdých podmínkách. Poté, co se ze ztuhlé makové šťávy začal vyrábět morfin, později heroin a metamfetaminové tablety, tedy drogy o tisíckrát vyšší koncentraci než ve výchozí surovině, začala s výrobci, pašeráky a překupníky vláda tvrdě bojovat. Obchodování s drogami je pod trestem smrti zakázáno, výrobny derivátů ničeny, pašeráci zatýkáni a místní lidé prostřednictvím královských projektů motivováni k pěstování náhradních plodin (čaj, káva, řezané květiny).

Etnické složení
Thajci 75 %, Číňané 11 %, „horské kmeny“ asi 10 %, Malajci a ostatní asi 4 %. Gramotnost je přibližně 92 %. Průměrný věk dožití je 71,5 roku. „Horské kmeny“. Odhadem 600 tis. lidí, v thajštině označovaných „chao thao“ (lidé z hor), celkem cca 20 – 30 kmenů, z nichž každý má svůj jazyk, kroj, tradice a víru. Do Thajska přesídlily většinou v průběhu posledních 200 let, většinou z Tibetu, Barmy, Číny a Laosu. Jazykově se rozlišují do skupiny tibetomyanmarské (Lisu, Lahu, Akha), karenské (Kareni, Kayah) a austro-thajské (Hmong, Mien). Zejména ženy „horských kmenů“ se dosud oblékají do tradičních krojů. Kmeny Lahu (85 tis.) a Lisu (32 tis.) jsou původem z Tibetu, převážně animisté. Pěstují rýži, kukuřici a mák jako zdroj opia, jsou tkalci a zejména vynikající lovci, znalci přírodních léčiv. Hmongové (115 tis.) přišli ze severní Číny, pěstují rýži, kukuřici, opiový mák, jsou polygamní a věří v ducha oblohy, který stvořil celý svět. Kareni (360 tis.) pocházejí z Myanmaru, pěstují zeleninu a chovají dobytek. Patří sem i podskupina Padaung, tzv. „žirafí ženy“, jež mají zdánlivě protažený krk díky těžkým kovovým kruhům, považovaným za ozdobu či možná kdysi ochranu. K nejchudším kmenům patří Akha (55 tis.), lidé nápadně malého vzrůstu původem z Tibetu, kteří pěstují rýži, kukuřici, kouří opium a jsou rovněž polygamní. Nápadné čepce žen jsou zdobeny korálky a starými mincemi. Mien (44 tis.) pocházejí z Číny, pěstují rýži, kukuřici a opium, jsou animisté i taoisté a svůj jazyk píší čínsky.

Hinduismus
Posvátnou horou je Méra, na níž sídlí panteon bohů. Brahma je stvořitel, Višnu učitel a Šiva ničitel i udržovatel (bůh plodnosti). Ganéša je Šivův syn se sloní hlavou, bůh umění a moudrosti, Indra jezdí na tříhlavém slonu Erawanovi, je králem bohů ovládajícím déšť, Nága je král hadů. Mnohé z nich spatříte jako vnější výzdobu chrámů (např. Wat Arun v Bangkoku).
Království. Od roku 1932 je Thajsko konstituční monarchií. Král Bhumibol Adulyadej (*5.12.1927), který nastoupil na trůn v roce 1946 po předčasné smrti svého staršího bratra Anandy Mahidola, je nejdéle vládnoucím panovníkem světa. S královnou Sirikit má čtyři potomky, z nichž následníkem trůnu je princ Maha Vajiralongkorn (*1952, ženatý, celkem 7 dětí). Jeho sestrami jsou princezny Ubol Ratana (*1951), Sirindhorn (*1955) a Chulabhorn (*1957). Svobodná Sirindhorn je korunní princeznou a nejbližší spolupracovnicí krále, obě další mají děti, ale jsou rozvedené. Král je uctíván jako živé vtělení boha Višnu, pro jeho lidské vlastnosti ho všichni Thajci milují a svoji úctu a podporu momentálně vyjadřují nošením žlutého trička s thajským znakem. Žlutá-žlutooranžová je posvátnou barvou buddhismu a tudíž i barvou krále. Ve veřejnosti nepřístupném královském paláci Citralada v bangkocké čtvrti Dusit královská rodina sídlí, částečně přístupný je Letní královský palác Bang Pa Inn, v parkovém areálu severně od metropole.

Prostituce
Je oficiálně zakázána od roku 1960, ale protože je obrovským zdrojem příjmů, je mlčky tolerována. Její příčinou je chudoba a nízké vzdělání žen a prostitutky najdete všude, na ulici, v barech i na inzerát. Teoreticky musí každému předložit průkaz o testu na HIV, v Thajsku se však dá koupit cokoliv, tedy i průkaz a výsledek testu. Podle statistik je virem HIV v Thajsku nakaženo 1 milion lidí, nemocných AIDS se udává přes sto tisíc. Bez ohledu na riziko přilétají každoročně do Thajska tisíce turistů s vidinou exotických sexuálních zážitků. Dívky v barech však už netančí nahé, omezena jsou „sexuální představení“ a kontroluje se zletilost dívek. Dívky jsou ale přítulné a vdát se za faranga je snem mnohé z nich. Příliš hezká dívka je obvykle muž.

Rámakien
Thajská verze staroindického eposu Rámajána, vzniklého před více než 2000 lety a zprvu předávaného ústní tradicí. Jméno hlavního hrdiny „Ráma“, převzali králové dynastie Chakrí. Příběh prince Rámy (živého vtělení hinduistického boha Višnu) a jeho ženy Síty (vtělení bohyně Lakšmí) se odehrává v Indii a v království Lanka (dnešní Srí Lanka) a je alegorií vítězství dobra nad zlem. Ráma, za pomoci bratra Lakšmany a krále opic Hanumana poráží desetirukého vládce démonů Tósakana, krále Srí Lanky, který Sítu unesl. Poté se vrací do království Ajódha (odsud odvozen název thajského království Ayutthaya). Nádherná vyobrazení příběhu najdete na stěnách vnitřní galerie okolo chrámu Wat Phra Kaeo (Smaragdového Buddhy) v Bangkoku.

Siamská kočka a siamská dvojčata
Siamská kočka je útlá, světle zbarvená, s černým obličejem, černýma špičatýma ušima a modrýma očima. Na „nesiamské“, většinou značně zubožené kočky narazíte v každém buddhistickém chrámu i hotelové jídelně. Jako „siamská dvojčata“ se označují v prenatálním vývoji srostlé lidské plody, neboť taková dvojčata narozená v Siamu tehdy nejen přežila, ale ještě se proslavila.

Thajská masáž
Turistům nabízí fyzickou úlevu a zážitek, pro Thajce má duchovní rozměr a je každodenní součástí života. Masírovat se každý naučí odmalička v rodině, ale budoucí profesionál navštěvuje fyzioterapeutickou školu, např. vynikající masérský institut v chrámu Wat Po v Bangkoku. Podstatou tradiční thajské masáže je ovlivňování „energetických toků“, jimiž proudí lidským tělem životní energie, tisknutím tlakových bodů a chiropraktickým cvičením s klouby. Cílem je nastolení tělesné i duševní rovnováhy a nabuzení životní energie. Thajci masáž používají nejen k relaxaci, ale i jako prevenci onemocnění. Masérka používá prsty, ruce, lokty, kolena i nohy, masáže se liší délkou trvání (optimálně 2 hodiny), místem (masážní salon s atmosférou, nachystaným nažehleným oblečením a pohodlnými lehátky, nebo rákosová rohož na pláži), a rovněž tím, zda se masíruje „nasucho“ nebo s použitím oleje, celé tělo nebo jen krční páteř či velmi často chodidla a nohy. Za učitele, jenž objevil prospěšnost masáží a vypracoval jejich metodiku, je považován staroindický lékař Džívaka, Buddhův přítel, jehož thajští maséři uctívají dodnes. Na závěr: tradiční thajská masáž nemá nic společného s erotikou či sexem: „erotické“ masáže poskytují slečny v podnicích označených jednoznačnými obrázky, neony i nápisy a záleží na vás, kam až necháte „masérku“ zajít.

Vlajka a bílý slon
Původně byla červená, v letech 1816 – 1917 s bílým slonem. Dnes ji tvoří pět vodorovných pruhů tří barev: červený symbolizuje zemi, bílý buddhismus a modrý monarchii. Kdo našel bílého slona, musel jej odevzdat králi, a bílí sloni nesměli pracovat. Na den 13.3. se slaví „Den slonů“ a nejvyšším státním vyznamenáním je „Řád bílého slona“. Každý slon musí být zaregistrovaný u příslušného úřadu, mladý stojí asi 300 tisíc THB. Národním i královským symbolem je garuda, na které létal bůh Višnu, mýtická bytost z hinduistického pantheonu, napůl pták a napůl člověk. Zdobí královské žezlo i standartu a je součástí znaku mnoha ministerstev a institucí, včetně thajských aerolinií.

Místní průvodci a řidiči očekávají spropitné (cca 1 – 2 USD/os/den), v případě organizovaných zájezdů předávané obvykle prostřednictvím průvodce doprovázejícího skupinu. Hotelovým nosičům se dává 10-20 THB za zavazadlo, malou pozornost byste měli ponechat i pokojské. V lepších restauracích účtují automaticky 10%, spropitné dejte jen pokud jste byli opravdu spokojeni. Za fotografování místních obyvatel, po jejich svolení, se očekává 5-10 THB nebo malý dárek, tužka, propisovačka ap. Zdvořilé je dát alespoň 50 THB do kasičky v chrámu či klášteře. V taxíku můžete smluvní cenu mírně zaokrouhlit nahoru.

Thajci milují “sanuk”, nepřeložitelný výraz vyjadřující celkovou pohodu i umění radovat se. Slaví rádi a při každé příležitosti. Thajských celonárodních svátků je nespočet a navíc každá z provincií a každý chrám slaví během roku i několik vlastních svátků. Náboženské svátky (většinou závisející na úplňku) jsou časově pohyblivé.

Státními svátky, kdy je mj. vše zavřeno, jsou:
Nový rok (1. leden)
Maha Puja (únorový úplněk, připomínka Buddhova kázání, procesí se svíčkami okolo chrámů)
Den Chakrí (6. duben, výročí založení dynastie Chakrí 1782),
Songkran (thajský Nový rok, dubnový úplněk, sochy Buddhy a lidé vzájemně se omývají vodou)
Svátek práce (1. květen)
Den korunovace (5. květen, výročí korunovace krále Bhumibola Adulyadeje)
Svátek královské orby (začátek května, na Sanam Luang v Bangkoku král sází požehnanou rýži s cílem zajistit dobrou úrodu)
Visakha Puja (květnový úplněk, výročí současně Buddhova narození, osvícení i úmrtí, průvody se svíčkami)
Asanha Puja (červencový úplněk, výročí Buddhova prvního kázání)
Kchao Pchansá (následující den, vysvěcení nových buddhistických mnichů)
Narozeniny královny Sirikit (12. srpen, Den matek)
Den krále Chulalongkorna (23. říjen, připomínka úmrtí Rámy V.)
Narozeniny krále Bhumibola (5. prosinec, všeobecné oslavy a úchvatná výzdoba)
Den ústavy (10. prosinec)
Silvestr (31. prosinec).
Dalšími oblíbenými svátky jsou Čínský Nový rok (většinou únor), Svátek květin v Chiang Mai (únor), pouštění draků (březen, Sanam Luang v Bangkoku, připomínka oblíbené zábavy krále Chulalongkorna), vegetariánský festival (září/říjen, dle čínského lunárního kalendáře, zejména na Phuketu), Ok Phansa (úplněk v říjnu, konec období dešťů a připomínka znovusestoupení Buddhy na zem, mniši dostávají nová roucha), Loi Krathong (úplněk v listopadu, svátek světel, na vodu se pouštějí ozdobené lodičky, na severu do vzduchu balónky), Wat Saket (začátek listopadu, chrámový trh v Bangkoku), festival slonů v provincii Surin (třetí víkend v listopadu, přehlídka jejich dovednosti), „Nesení vlajky“ (3. prosinec, v Bangkoku přísaha královské gardy králi). Průběžně se po celé zemi konají sezónní festivaly ovoce a květin a zejména na ostrově Ko Phangan oblíbené slavnosti úplňku.

O2, T-mobile i Vodafone mají v Thajsku roamingové partnery: před odjezdem si ověřte, zda máte aktivovaný roaming, operátor vám sdělí aktuální sazby. Předvolba do ČR je +420 (00420), předvolba do Thajska +66 (0066). V odlehlejších lokalitách je pokrytí signálem slabší nebo žádné.
Telefonní budky se rozlišují na národní a mezinárodní, do nichž potřebujete mezinárodní telefonní kartu v ceně od 300 THB. Hovor do ČR stojí asi 50 THB/min. Hovory z hotelů jsou významně dražší.

turistická policie (Tourist Service Centre): 1155 (bezplatně)
turistická policie v Bangkoku: 1699 (bezplatně)
policie: 191 (bezplatně)
první pomoc: 2551133-6
spojení na zastupitelský úřad: viz příslušnou kapitolu.

Od 11. srpna 2011 nepotřebují občané České republiky víza pro vstup a pobyt na území Thajského království do 30 dnů za účelem turistiky. Pro vstup na území Thajska přes pozemní přechod je maximální dovolená doba pobytu pouze 15 dnů.

Ke vstupu do země je nutné předložit platný cestovní doklad, jehož platnost je v době vstupu více než 6 měsíců, a prokázat finanční prostředky ve výši 10.000 THB na osobu nebo 20.000 THB na rodinu. Povolenou dobu pobytu nelze prodloužit. Výjimkou může být např. hospitalizace nebo jiný závažný důvod.
Při opakovaném vstupu do země platí, že součet všech pobytů v 6 kalendářních měsících nesmí přesáhnout 90 dnů. Při vstupu do země je imigračním úředníkem vyznačena doba povoleného pobytu. Doporučujeme si vždy tento údaj zkontrolovat.

Zdroj: MZV ČR

Bangkok
Název Bangkok („Místo zelených švestek“) používají cizinci, Thajci své hlavní město (7 mil. obyv., 1569 km2) na řece Chao Phraya (vzniklé soutokem řek Ping a Nan v Nakhon Sawan) nazývají Khrung Thep, „Město Andělů“. Celé jméno, zapsané v Guinesově knize rekordů, zní „Khrung Thep Maha Nkhon Amorn Rattanakosin Mahindrayutthaya Mahadilokpop Noparattana Radchhani Burirom Udom Rachnivet Mahastan Amorn Pimarn Avatarn Satit Sakatuttiya Vishnukarm Prasit“. V přibližném překladu to je „Město andělů, velké, nikdy nepodrobené věčné a nádherné sídlo hinduistického boha Indry, vznešené město s devíti vzácnými drahokamy, diamantem, rubínem, smaragdem, žlutým safírem, granátem, modrým safírem, měsíčním kamenem, zirkonem a tygřím okem, královské sídlo s nebeským palácem a mnoha velkolepými stavbami, věčné město kde sídlí bohové a má svůj domov hinduistický bůh Krišna, město stvořené bohem Višnou“.
Thajská metropole je plná kontrastů: z vody trčí chatrče a tradiční „domečky pro duchy“ na dohled moderních výškových budov a prosklených bank. Město je sídlem královské rodiny, největším thajským přístavem a ekonomickým i finančním centrem země, kde jezdí 80 % všech osobních aut, působí 50 % všech lékařů a studuje 80 % všech studentů.
Nejvýznamnější památky jsou na ostrově Rattanakosin: Velký Královský palác (založený roku 1782, plocha 218 tis.m2), komplex přibližně 100 staveb, z nichž jen část je přístupna veřejnosti. Nejvýznamnější je chrám Wat Phra Kaeo (1784) s nefritovou soškou, jež je symbolem Thajska. Wat Pho (nejstarší v Bangkoku, ze 16. stol., Chrám ležícího Buddhy) se pyšní sochou 46 x 15 m, s chodidly vykládanými perletí a dodnes tu funguje nejslavnější masážní institut. Wat Traimit (Chrám Zlatého Buddhy) se pyšní 5,5 tuny vážící sochou Buddhy z 18 karátového zlata. Wat Arun (Chrám úsvitu či červánků) v Thonburi má 79 m vysoký prang zdobený keramickými úlomky a hinduistickými božstvy. Mezi dalšími cca 500 chrámy jsou mj. zajímavé Wat Saket (Zlatá hora, umělý kopec se zlatou pagodou), Wat Benchamabophit (Mramorový chrám, s evropskými barevnými okny), Wat Mahathat, který je národním centrem sekty Mahanikaj a svatyně Erawan, zaplavená květinovými věnci a dárky za splněná přání. Wimanmek je největší palác z týkového dřeva na světě. Známé parky jsou Lumphini, Chatuchak, Královský park krále Ramy IX., Sanam Luang, ZOO Dusit a Safari World. Královské lodní námořní muzeum vystavuje tradiční královské čluny. Pomník demokracie s kopií thajské ústavy připomíná zřízení konstituční monarchie a Památník vítězství je věnován padlým Thajcům. Mrakodrap Baiyok Tower II (1998, 309 m, 2060 schodů, rychlovýtahy) má vyhlídkovou plošinu. Poučná je plavba po kanálech (klongy), které jsou pro místní obyvatele ulicí, koupelnou, prádelnou i myčkou nádobí. Nejznámější obchodní centra jsou Suriwang a Silom, Sukhumvit Rd. a Čínská čtvrť. Noční tržiště Patpong je dnes už jen kulisou. Asi 1,5 hod jízdy (cca 100 km SZ od Bangkoku) leží proslulý vodní trh Damnoen Saduak, nejatraktivnější ráno. Směrem do Pattaye se v Samuth Prakan nachází farma, hostící více než 60 tisíc krokodýlů.
Dopravu zajišťují 2 linky nadzemní dráhy (sky train), metro, městské busy, taxíky, tuktuky, motocykly, lodě a přívozy. Jsou zde tři hlavní autobusová a dvě železniční nádraží. Mezinárodní letiště se jmenuje Suvarnabhumi.

Ayutthaya
Bývalé hlavní město říše (v letech 1350 – 1767) leží asi 80 km severně od Bangkoku, v místě, kde je založil generál U Thong (pozdější král Ráma Thibodi I.), na ostrově vzniklém soutokem řek Chao Phraya, Pa Sak a Lopburi, propojených kanálem. Po 417 let, bylo hlavním městem království, jemuž postupně vládlo 33 králů a nádherou ohromovalo i evropské návštěvníky. Protože Barmánci město opakovaně dobyli a nakonec srovnali se zemí, jsou v historickém areálu (památka UNESCO) k vidění pouze impozantní ruiny, např. chrámů Wat Phra Mahathat, Wat Ratchaburana, Wat Phra Ram s vysokým prangem a Wat Phra Si Sanphet se třemi mohutnými čedí. V rekonstruovaném Wat Phra Mongkhon Bophit se nachází 15 m vysoká bronzová socha sedícího Buddhy z 15. stol., ze zcela zničeného Wat Lokaya Sutharam přetrvala socha ležícího Buddhy, dlouhá 42 m. Další zajímavosti jsou Národní muzeum Chao Sam Phraya, Centrum pro studium dějin a Palác Chandra Kasem. V areálu lze spatřit také slony, kteří po rozpáleném asfaltu pochodují s turisty v červených sedačkách upevněných na hřbetě.

Chiang Mai
Nejvýznamnější město (200 tis. obyv.) na severu Thajska na řece Ping, asi 700 km od Bangkoku (letadlem 1 hodinu, vlakem nebo autobusem 14 hodin), bylo ve 13. stol. hlavním městem říše Lanna („Království milionu rýžových polí“), založené roku 1296 králem Mengrajem. Jihozápadně od města je nejvyšší hora Thajska, Doi Inthanon (2595 m.n.m, národní park s vodopády, 400 druhy ptáků a dvěma nádhernými chedí). Historické jádro uzavřené vodním příkopem a částečně dochovanými hradbami s pěti branami dodnes zdobí pozoruhodné chrámy ze 13. – 16. století. Ze tří set chrámů ve městě a okolí jsou nejznámější Wat Phra Singh (z roku 1345) a Wat Phra Viharn Lai Kam se sochou Phra Singh Buddha, s typickou detailní výzdobou sloupů a dveří. Město v letech 1556 – 1775 ovládali Barmánci. Významným poutním místem je Wat Phra That Doi Suthep (1383, král Ku Na) na hoře Doi Suthep (1676 m n.m.), postavený na místě, které vybral posvátný bílý slon, nesoucí schránku s Buddhovou relikvií. Kromě schodiště lemovaného sedmihlavými hady nágy sem vede pozemní lanovka. Areálu s dalekým rozhledem dominuje zlatá stúpa obklopená překrásnými sochami Buddhy a pro věštby a požehnání sem přicházejí lidé zblízka i zdaleka. Okraje chrámových střech zdobí zvonky s prosbami i poděkováním. Žijí tu i buddhistické jeptišky.
V nové Chiang Mai se dobře nakupuje na proslulém nočním tržišti a v rukodělných dílnách na předměstí nakupují turisté šperky s thajskými safíry, malované hedvábí, slunečníky a vějíře, lakované krabičky a další suvenýry. V okolí žijí lidé tzv. „horských kmenů“, jimž je věnováno i univerzitní muzeum, je tu arboretum královny Sirikit, hadí a orchidejové farmy a výcvikové středisko slonů Mae Sa, kde lze slony obdivovat a také se na nich svézt.

Chiang Rai
Město založené roku 1262 králem Mengrajem leží přibližně 180 km od Chiang Mai a jeho překrásné okolí je cílem i vícedenních výletů. Ve Wat Phra Kaeo se v chedí do roku 1434 ukrývala soška smaragdového Buddhy, která byla objevena až díky úderu blesku. Nedaleko na soutoku Sop Ruak a Mekongu se nachází vesnice Chiang Saen, centrum tzv. „Zlatého trojúhelníku“, kde se stýkají hranice Laosu, Barmy (nyní Království Myanmar) a Thajska. Je tu malé Muzeum opia a lze se plavit po veletoku, jehož hladina bohužel významně klesla v důsledku postavení kaskády čínských přehrad. Nejlepší vyhlídka na „Trojmezí“ je od chrámu na kopci nad muzeem. V Chiang Rai je pěkné noční tržiště, s nejširší nabídkou rukodělných výrobků kmenů Akha, Yao (Mien) a Hmong.

Kanchanaburi
Město (40 tis. obyv.) s legendárním „mostem přes řeku Kwai“ leží 130 km severozápadně od Bangkoku, v místě, kde soutokem Kvé Noi a Kvé Yai vzniká řeka Mae Klong. Město založil Rama I. na obranu proti vpádu Barmánců přes Průsmyk Tří pagod. V okolí se těží safíry a pěstuje cukrová třtina. Proti proudu je úchvatná příroda s množstvím vodopádů a jeskyní, vesměs začleněných do národních parků. V okolí řeky i přímo na ní byla vybudována řada turistických resortů, hotelů a raftelů (plovoucích hotelů). Jsou zde menší výcviková střediska slonů a možnost plavby na vorech. Oblíbená je jízda po trati zvané „Železnice smrti“, kterou o délce 415 km stavěli v letech 1942 – 1943 váleční zajatci (většinou Australané, Američané, Britové a Holanďané), aby mohli Japonci přes pevninu zásobovat v Barmě svá vojska. Stavba trati v příšerných terénních a tropických podmínkách stála životy desítek tisíc lidí. Válečné muzeum JEATH v Kanchanaburi dokumentuje hrůzy, které museli zajatci ze strany Japonců snášet a na válečném hřbitově Don Rak je jich 6982 pochováno. Další zajímavosti jsou např. Muzeum "Průsmyku pekelného ohně", jeskynní chrám Wat Tham Mangkhon Thong a vodopády Sai Yok Noi a Sai Yok Yai v údolí řeky Kvé Noi.

Ko Chang
Sloní ostrov, druhý největší ostrov Thajska (30 x 10 km, asi 5 tis. obyv.) a hlavní z celkem 52 ostrůvků, které jsou od roku 1982 Mořským národním parkem Mu Ko Chang, leží v provincii Trat na východním pobřeží Thajského zálivu, asi 8 km od pevniny, nedaleko kambodžské hranice. Převážně hornatý ostrov s nejvyšším vrcholem Khao Jom Peasat (744 m n.m.), zarostlý deštným pralesem, je řídce obydlen a není tu žádné město. Na západním pobřeží je několik hotelových resortů s tropickými zahradami a bungalovy přímo na nádherných plážích. K vodopádu s jezerem uprostřed ostrova vede stezka. Oblíbené cíle výletů jsou mj. ostrovy Ko Kut, Ko Mak a Ko Kradat. V sousední provincii Chantaburi se těží proslulé thajské rubíny a safíry.

Ko Lanta
Souostroví 52 ostrůvků, od roku 1990 národní park. V počtu 20 tis. obyvatel převládají muslimové a mořští cikáni živící se rybolovem, pěstují se banány a kešu, těží se kaučuk. Nejnavštěvovanější je Ko Lanta Yai. Na východním pobřeží jsou mangrove, na západním pěkné pláže. Trajekty z Krabi (1,5 hod) a Phi Phi (1,5 hod) připlouvají do Ban Sala Dan. Po ostrově jezdí taxíky-motocykly.

Ko Phi Phi Don
Největší (28 km2) z celkem šesti ostrovů a ostrůvků ležících v provincii Krabi, cca 40 km od ostrova Phuket, má půdorys osmičky: zúžení lemují dvě pláže: na západní Ao Ton Sai přistávají trajekty i výletní lodě z Phuketu, na protilehlé východní, vzdálené pouhých několik desítek metrů, je řada hospůdek, lehátka se slunečníky a vodní sporty. Další pláže, vesměs lemované kokosovými palmami, objevíte při vyhlídkové plavbě okolo ostrova. Na ostrově je několik kvalitních hotelů a řada turistických resortů s chatkami či bungalovy. Vesnice mořských cikánů byla zničena tsunami v roce 2004. Asi 30 minut plavby odtud leží menší a neobydlený ostrov Phi Phi Le (7 km2, národní park). Na jeho strmých útesech a v jeskyních hnízdí salanga ostrovní, druh vlaštovky, jejíž hnízda jsou pochoutkou v čínské kuchyni. V krápníkové Vikingské jeskyni jsou nástěnné malby lodí. Natáčel se tu film „Pláž“ a v tyrkysových vodách je plno korálů a ryb. Na Krabi je odtud 1,5 hod plavby, na Phuket 1,5 – 2 hod, dle typu lodi.

Ko Samet
Krásný tropický ostrov (8 x 2 km2) s písečnými plážemi a korálovými útesy leží asi 6 km od osady Ban Phe v provincii Rayong. Je tu několik ubytovacích zařízení s bungalovy, ale další výstavba byla zakázána, když byl ostrov prohlášen národním parkem. Je cílem výletů z Pattaye (přes přístav Bang Pé, molo Sapán Nuan Tip) a nabízí především průzračnou vodu. Zejména jižní pobřeží je nedotčeno turistickým ruchem. Sladká voda se musí dovážet.

Ko Samui
Třetí největší thajský ostrov (cca 21 x 25 km) leží asi 650 km jižně od Bangkoku a 35 km od přístavu Surat Thani, odkud na ostrov plují osobní i nákladní trajekty, ale nejvíce turistů přilétá letadlem. Většinu území pokrývají zalesněné kopce a kokosové a kaučukovníkové plantáže. Oblíbená letoviska (s vyššími cenami) jsou na dvou hlavních písečných plážích na východním pobřeží. Chaweng, kde je více hotelů než na Lamai, je dlouhá 6 km, na Lamai jsou známá skaliska bizarních tvarů. Na obou je široká nabídka zábavy na vodě, v restauracích i barech. Celý ostrov lze objet po 58 km dlouhé silnici, z níž jsou odbočky na turisticky zajímavá místa. Největšími atrakcemi jsou cvičené opice, několik vodopádů (např. Hin Lad a Na Muang), mořský národní park Angthong (40 ostrůvků s deštným pralesem), perlorodková farma a socha sedícího Buddhy na ostrůvku Ko Fan u severního pobřeží. Viz samostatný popis destinace.

Ko Tao
Želví ostrov, 21 km2, 750 obyv.). Je významným potápěčským centrem, s viditelností ve vodě až 25 metrů, optimální podmínky v dubnu až červnu a září-říjnu. Ponor přijde na cca 30 USD, čtyřdenní kurs cca 250 USD, lze získat licenci instruktora. Plavání je nejlepší na pláži Hat Luk na jihovýchodě ostrova. Ceny jsou cca dvakrát dražší než na pevnině. Ostrov denně obeplouvá loď z Hat Sai Rí, která staví na pěkných místech na koupání a šnorchlování. Plují sem trajekty ze Surat Thani (8 hod), Ko Phangan (1 – 2,5 hod) a Ko Samui (1,5 – 3,5 hod, dle typu lodi), po ostrově jezdí pick-upy, motocykly a chodí se pěšky.

Krabi
Provincie Krabi má jedny z nejkrásnějších přírodních scenerií světa. Do moře zanořená krasová plošina vyčnívá z průzračné vody v podobě stovek bizarních útesů a ostrůvků se skalními převisy s prastarými krápníky, tunely a jeskyněmi. Hlavním střediskem je Ao Nang, s překrásnými plážemi Ao Phra Nang a Laem Phra Nang. město Krabi leží v ústí stejnojmenné řeky do Andamanského moře a je obklopeno mangrovy. Lze odtud plout na neobydlené ostrovy, na Ko Lanta, k „muzeu lastur“ (pobřežní skály staré 75 milionů let), k horolezeckým stěnám v zálivu Au Nang nebo na mysu Laem.

Lampang
Provinční město Lampang leží cca 100 km jihovýchodně od Chiang Mai. Turisté vyhledávají zejména Wat Phra Keo Dom Tao, chrámový komplex sestávající ze staveb jak thajské, tak barmské architektury, kde byl dle legendy v polovině 15. století po 32 let uložen Smaragdový Buddha. Nedaleko leží Centrum pro záchranu slonů, které lze navštívit a které je i útulkem pro stará či nemocná zvířata.

Lopburi
Město (40 tis obyv.) ležící cca 150 km severně od Bangkoku, bylo slavné zejména v 7. – 11. století, kdy bylo centrem říše Dvaravati (= „Místo s branami“). V 10. – 13. století bylo střediskem Khmerů (říše na území dnešního Laosu, Thajska a Kambodže, s hlavním městem Angkor) a v 17. století se stalo vedle Ayutthayi druhou metropolí krále Naraje, obdivovatele francouzského dvora Ludvíka XIV. Významnými památkami jsou chrámy a palác z doby krále Naraje a hinduistická svatyně Phra Prang Sam Yot ze 13. století, se třemi prangy. Město ovládají tři tlupy drzých makaků, které škodí obyvatelům, ale zároveň do města přitahují turisty a proto je jim odpouštěno.

Mae Hong Son
V okolí města obklopeného zalesněnými svahy žije řada horských kmenů, zejména Lisu a Karenů skupiny Padaung, jehož ženy jsou známy „dlouhými krky“. Kruhy, které se navlékají na krk dívenkám od čtyř let věku jsou mosazné, a váží až několik kg. Důvody snad byly obranné či okrasné, dnes je to zvýšený zájem turistů jako zdroj příjmů.

Mae Sai
Nejsevernější město Thajska a hraniční přechod do Barmy (Myanmar), kde jsou rozlehlá pole opiového máku. Zatímco v Thajsku se ročně vyprodukuje kolem 20 tun opia, v Barmě je to přibližně 3000 tun. Na mae-saiském tržišti je záplava zboží, včetně drahokamů.

Pattaya
Proslulé plážové letovisko leží v Thajském zálivu, 145 km jihovýchodně od Bangkoku. Když toto pobřeží objevili roku 1959 američtí vojáci ze základny v Nakhon Ratchasima a prohlásili ho za dovolenkový ráj, byly původní rybářské vesnice zakrátko pohlceny stavbami hotelů. Zejména za vietnamské války, kdy Američané využívali nedaleké letiště U Tapao, zaznamenala Pattayu nekontrolovatelný stavební boom, formálně však bylo město založeno až v roce 1978 (a spojeno se sousední Na Klua). Dnes v Pattaye (60 tis. obyv.) stráví alespoň několik dnů až polovina všech turistů, jež navštíví Thajsko, mezi nimi zejména ti, které přitahuje nejen celoročně teplé moře i vzduch, ale i exotika, ruch, prodejný sex a nepřeberné množství zábavy i restaurací thajských, čínských, indických, německých, italských či amerických. Noční vyžití zaručují kluby, bary, go-go bary, kabarety s travesti show (př. Alcazar či Tiffany´s) a diskotéky, z nichž laserové Palladium pojme 5 tisíc návštěvníků. Pattaya dále nabízí vodní sporty, výlety i výletní plavby a nákupy.
Tři městské části (sever, centrum a jih) oddělují skalnaté výběžky: nejpohodovější jsou pláže v severní Pattaya North. V centrální části je 4 km odděluje promenáda dlouhou úzkou pláž od frekventované jednosměrné silničky Beach Road, propojené se souběžnou Second Pattaya Road příčnými uličkami (Soi), nabitými hotely, bary, obchodními domy, tržišti a restauracemi. Od této pláže vyplouvá řada lodí a soustřeďují se sem vodní sporty. Na jižní okraj pattayského zálivu navazuje jižní Jomtien, kde jsou rovněž hotely a další úzká pláž. Doprava v celém letovisku je řešena pick-upy (songkao), které jezdí prakticky nonstop a staví na znamení (pásmová cena 10 až 30 THB dle vzdálenosti, platí se u řidiče při vystupování), taxíky a motocykly. Nejbližší letiště je Utapao (25 km jižně).
Nejčastějšími cíli výletů jsou mj. aquapark u pláže Jomtien (bazény, tobogany a další adrenalinové atrakce, výtah i lanovka na 240 m vysokou vyhlídkovou věž), divadlo Alangkarn (s moderní iluminační a laserovou technikou, specializované na tradiční thajskou kulturu a spojené s restaurací), dvouvrcholový kopec Khao Pattaya (jeden s chrámem Wat Khao Phra Bat, radiovou námořní stanicí a vyhlídkou na město, druhý s Wat Phra Yai se zlatým Buddhou a fitness parkem Suan Chaloemphrakiat na úpatí), krokodýlí farma (s krokodýlí show), Lakeland (možnost vodního lyžování na sladkovodním jezeře, kdy vás táhne zvláštní lanovka), Milion Years Stone Park (nádherná zahrada plná vzácných květin, zkamenělých dřevin araukaritů a thajských bonsají), Mini Siam (se zmenšeninami staveb thajských i světových), motokárová závodní dráha (pro profesionály i amatéry), Muzeum lahví (autorem cca 300 uměleckých děl v lahvích je Holanďan Petr Bedelais), Muzeum „Ripley's Believe It Or Not“ (sbírka záhadných předmětů založená americkým dobrodruhem Ripleyem v nákupním centru Royal Garden), Nong Nooch Village (tropická zahrada s orchidejemi i slony, s ukázkami thajské kultury), orchidejová farma Siriporn (s prodejní výstavou orchidejí), třetí největší mořské akvárium v Asii Podvodní svět (Underwater World, v němž lze ve 100 m dlouhém podmořském tunelu obdivovat až 4500 živočichů, na ploše 4200 m2 bylo postaveno roku 2003 a stálo 270 milionů THB), ponorka Vimantaitalay (o kapacitě 48 osob, ponořuje se na 30-45 minut do hloubky až 100 m), sloní vesnice (Pornprapanimitr Rd., show a možnost výletu na slonech do džungle). Středisko sportů Bamrung Sailing na jezeře Huai Sak Nok nabízí windsurfing, jachting, paragliding a pronájem nejrůznějších lodí. Svatyně pravdy (Sanctuary of Truth) na mysu Rachvate (Na Klua) je gigantická dřevostavba (3000 m2, 105 m výška), vyzdobená reliéfy a obohacená delfíní show. Na závodní dráze Bhira, 15 km od Pattaye, se konají kromě víkendových místních i mezinárodní automobilové a motocyklové závody. Lodí se nejčastěji pluje na Ko Larn (korálový ostrov s pěknými plážemi, plavba asi jednu hodinu) nebo Ko Samet (ostrov ideální pro šnorchlování, asi 60 min transfer do přístavu a odtud plavba lodí).

Phan Nga
V zátoce lemované mangrovovými bažinami a vápencovými krasovými útvary leží mj. ostrov Ko Khao Phing Kan (se skálou Ko Khao Tapu), proslavený natáčením „bondovky“ Muž se zlatým koltem (1974): fotogenická skála s převislými stěnami nechybí na žádném thajském prospektu.

Phitsanulok
Město, ležící asi 55 km jihovýchodně od Sukhothai na řece Nan, se pyšní nádherným chrámovým komplexem Wat Phra Sri Ratana Mahathat se sochou Phra Buddha Chinarat, s neobvyklou „aurou“. Chrám je proslavený věštbami, kvůli kterým sem Thajci míří z celé země. Ve městě se odlévají sochy Buddhů.

Phuket
Největší thajský ostrov (550 km2) a jedna z nejbohatších thajských provincií je s pevninou spojen mostem. Ostrov je hornatý s hlavním pohořím severojižního směru, jediná větší rovina je na jihu. V minulosti se zde těžil cín, dnes kaučuk a pěstují se oříšky kešu. Přestože na Phuket přilétá ročně přes milion turistů, zachovává si relativně čisté moře a několik klidných pláží. Velice rušná je pláž Patong, klidnější jsou Karon a Kata I a Kata II. na severozápadě a jihozápadě jsou ještě další, ale již menší pláže. Dobře vyvinutá infrastruktura (kompletně obnovená po nešťastné tsunami v roce 2004) a množství atrakcí uspokojí každého návštěvníka. Viz samostatný popis destinace.

Ranong
Jedna z jižních provincií Thajska na pobřeží Andamanského moře. Patří do ní 62 ostrovů a šíje Kra, nejužší místo Thajska na Malajském poloostrově. Mezi turistické zajímavosti patří horké prameny Raksa Warin uprostřed rekreačního lesa. Přírodní bazény s horkou léčivou vodou jsou vyhledávány pro celkovou rekonvalescenci, pitná kůra snižuje vysoký tlak.

Sukhotai
Kdysi hlavní město Sukhotajské říše, sahající až po dnešní Singapur, které založil vojevůdce Sri Intradit (1238 – 1376) v době považované za „zlatý věk thajských dějin“, leží zhruba uprostřed mezi Bangokem (430 km) a Chiang Mai (350 km). Vznikly zde první sochy Buddhy, zejména nejméně obvyklý „kráčející“ Buddha. Mimo moderní město (162 tis. obyv.) leží rozlehlý „Historický park“ (70 km2) chráněný UNESCO, s Národním muzeem krále Ramkamhaenga (1278 – 1299), jenž vytvořil thajské písmo a nahradil khmérský hinduismus théravádovým buddhismem. Památkami jsou zejména Wat Mahathat, Wat Sra Si a Wat Sri Chum. Staré město bylo ve 14. stol. opuštěno, když Sukhotai byla pohlcena říší Ayutthaya.

Surat Thani
V překladu "Město dobrých lidí", dnes asi 100 tis. obyvatel. Bývalé centrum říše Srivichaya připomíná pagoda chrámu Wat Phra Boromathat Chaiya s ostatky Buddhy. Chrám Wat Suan Mokkha Phalaram (též Wat Than Nam Lai, Klášter tekoucí vody) obklopený přírodním parkem je vyhledávaným meditačním centrem. V nedaleké „opičí škole“ se opice učí sklízet kokosové ořechy (rekord je údajně 1000 ořechů denně). Ve stejnojmenné provincii je několik národních parků, např. Khao Sok (1980, 640 km2) s deštným pralesem, v němž žijí tygři, sloni i malajští medvědi. V lokalitě Tiang Nam se vyskytuje Rafflesia, rostlina o průměru květu přes 1 metr, největším na světě. Národní park Mu Ko Angthong (250 km2) severozápadně od Ko Samui tvoří přes 40 ostrovů: Mae Ko má krásnou pláž a sopečné jezero, na Wua Talap sídlí Správa parku, Sam Sai charakterizuje kamenný oblouk a korálové útesy. Ostrov Ko Tae Nai má rovněž korálové útesy, dlouhé pláže a navíc kopce zarostlé pralesem. Ko Tao je pojmenován „Želví“ podle mořských želv, kladoucích tu vejce. Pláže zdobí obrovské kamenné valouny, okolí je vyhledáváno potápěči. Na Ko Phangan míří denně trajekty z 20 km vzdáleného Ko Samui. Dosud má panenské pláže a vnitrozemskou džungli. Korálové útesy lákají potápěče a pláž Hat Rin mládež celého světa na noční hektickou „Full Moon Party“.

V Bangkoku, Pattaye a všech turisticky frekventovaných lokalitách je množství nejrůznějších barů a diskoték, kabaretů či travesti show: kdo nebere vážně statistiky o počtu nakažených HIV, zamíří i do výmluvně označených erotických podniků.
Kromě koupání (šnorchlování a potápění) v prohřátém moři můžete vyzkoušet řadu vodních sportů: surfing i windsurfing, paragliding i parasailing, vodní lyže či jízdu na banánu, v Pattaye jsou mj. aquapark, akvárium, půjčovny vodních skútrů, člunů různých typů i velikostí, bungie jumping, nebo můžete rybařit, soutěžit v lukostřelbě, kuželkách, střelbě z pistole, nebo si zajít na golf, bowling nebo paintball. Novou atrakcí je plavba na kajacích zejména na Phuketu, Krabi a Phi Phi, evergreenem naopak plavba na raftech na řece Kwai, jízdní kola v Sukhotai, trekking k horským kmenům.
Na mnoha místech jsou opičí, sloní či krokodýlí show, atraktivní zahrady a zvířecí i rostlinné farmy. Podrobněji jsou možnosti zábavy rozvedeny u jednotlivých lokalit, pokud toužíte po hlubším poznání, jsou tu kurzy vaření thajských jídel, kurzy thajských masáží či meditace.
Oblíbeným sportem Thajců je takraw (takró), tradiční hra s proplétaným ratanovým míčem o průměru cca 12 cm. Cílem je udržet ho co nejdéle ve vzduchu (hráči stojí v kruhu), nebo se hraje obdobně jako nohejbal přes síť na dvou polovinách hřiště. Proslulý je thajský box, v němž lze použít téměř kteroukoliv část těla.

České velvyslanectví v Thajsku
Embassy of the Czech republic
71/6 Ruam Rudee Soi 2, Ploenchit Road
Bangkok 10330
Tel.: +66 22509223, 22509224
Fax: +66 22554978
email: bangkok@embassy.mzv.cz
web: www.mzv.cz/bangkok
Konzulární pohotovost (24 hodin denně, pouze pro případ nouze): +66 899228692

Velvyslanectví Thajska v Praze
Velvyslanectví Thajského království
Romaina Rollanda 3, 160 00 Praha 6 - Bubeneč
Tel: 420/220 570 055, 220 571 435
fax: 220 570 049
e-mail: info@thaiembassy.cz
web: www.thaiembassy.cz
Provozní hodiny úřadu 09.00 - 12.30 14.00 - 17.00

Je třeba mít sjednáno cestovní pojištění zdravotních výloh, protože ČR a Thajsko nemají dohodu o bezplatném poskytování zdravotní péče. Veškeré výdaje související s ošetřením např. v nemocnici, budete hradit na místě v hotovosti a je nezbytné, abyste si nechali vystavit lékařskou zprávu s diagnózou a uschovali veškeré originály účtů, receptů a dalších případných dokladů (např. rtg. snímků) pro pozdější jednání s Českou a vaší zdravotní pojišťovnou. Úroveň státních zdravotnických služeb v Thajsku je dobrá a zejména soukromá zdravotnická zařízení jsou na špičkové úrovni, čemuž ovšem odpovídají ceny.
Lékárny, nacházející se zejména ve městech, jsou označeny zeleným nebo modrým křížem a nápisem „Pharmacy“. Veškeré léky (i předepsané lékařem) se platí v hotovosti. nezapomeňte si vzít v dostatečném množství léky, které pravidelně užíváte, nejlépe v originálním balení.
Příruční lékárnička by měla obsahovat léky proti horečce (Anopyrin, Paralen, Acylpyrin), analgetika (Brufen, Korylan), léky na zastavení průjmu (Ercefuryl, Imodium, Reasec, Carbosorb), na střevní dezinfekci (Endiaron, Endiform, Mexaform), případně antibiotika předepsaná lékařem (Ampicilin, Augmentin, Deoxymykoin), antihistaminika na zklidnění při poštípání (Dithiaden, Fenistil), oční kapky (Ophtalmoseptonex), mast proti kožním mykózám (Canesten, Mykoseptin), mast na hnisající rány (Framykoin), mast na otoky (Ketazon, Yellon), obyčejné i pružné obinadlo, několik náplastí s polštářkem i bez, vodě odolnou náplast, Panthenol gel na spáleniny, malý dezinfekční sprej (Septonex, Jodisol), nerozbitný teploměr, nůžtičky, jehlu, pinzetu, jelení lůj a šátek.
Žádné zvláštní očkování ze strany Thajska se nevyžaduje. Doporučuje se očkování proti žloutence A a B, břišnímu tyfu, žluté zimnici a tetanu. Proti případným komárům doporučujeme účinný repelent, večer oblékat ponožky, dlouhé kalhoty a košili s dlouhým rukávem. Nehlaďte zvířata, mohla by mít vzteklinu. O užívání antimalarik se poraďte s odborným lékařem.
Nedoporučujeme pít vodu z vodovodu, riskujete cestovní průjem. Všude lze koupit vodu balenou. V restauracích ji vyžadujte neotevřenou (zkontrolujte neporušenost uzávěru), nepijte vodu servírovanou v karafách a odmítněte led do nápojů. Nepodceňujte sluneční záření ani při zatažené obloze. Používejte opalovací krémy s vyšším faktorem (minimálně 20), pokrývku hlavy a kvalitní sluneční brýle. Pijte, i když nepociťujete žízeň. Toalety jsou klasické i turecké, veškeré papíry se odhazují do připravené nádoby, a to i na hotelích. Mnoho hotelů na jihu nemá „horkou“ vodu v našem slova smyslu, z obou kohoutků většinou teče shodně teplá voda.

Animismus a pověrčivost. Většina Thajců věří v amulety, šťastná a nešťastná čísla, posvěcení nových věcí (autem počínaje) a všudypřítomné duchy („phí“), které si musíme předcházet, aby neškodili. Půvabné a nepřehlédnutelné „domečky pro duchy“ jsou doslova u každé stavby, ať je to chatrč, hotel nebo sídlo banky. Jsou novým příbytkem duchů, kterým stavba zabrala místo a duchové jsou denně zásobováni jídlem, pitím, vonnými tyčinkami a čerstvými květinami. Nešlapte na práh, ať nerozzlobíte ducha prahu a zujte si boty, aby pod podrážkami nemohl zlý duch vniknout do interiéru.
Žádný Thajec neučiní významnější rozhodnutí bez věštby, za kterou putuje buddhistického chrámu. Pokud se uchází o zaměstnání nebo potřebuje půjčku, podílí se na rozhodování o jeho osudu přizvaný expert na chování a mimiku. Nedaří se stavba? Odborník – geomantolog vám řekne, že zvolené místo není vhodné, měli jste se poradit předem.

Nově platí, že občané ČR nepotřebují do Thajska vízum, pokud cestují na dobu nepřesahující 30 dnů a vstoupí-li do země přes mezinárodní letiště. Pas musí být platný min. 6 měsíců při vstupu do země.

Pokud přicestujete do Thajska přes pozemní přechody či přístavy, vízum obdržíte pouze na 15 dní.

V případě delších cest je nutné vízum vyřídit předem přes ambasádu Thajska v Praze.



Dle instrukcí konzulárního oddělení je nutné mít na žádostech o víza 2 podpisy shodné s podpisem v pase.
Podmínky vstupu však doporučujeme před cestou ověřit u příslušného zastupitelského úřadu.

Pro občany třetích států platí povinnost si pasové a vízové formality zajistit individuálně.



Upozornění:


Udělení víza je plně v kompetenci zastupitelských úřadů, proti jeho zamítnutí není odvolání a poplatek je v takovém případě nevratný. CK Čedok nemůže nést zodpovědnost za případné neudělení víza, rovněž tak nemůže refundovat cenu zájezdu, pokud jej klient zrušil z titulu neudělení vstupního víza, popřípadě je-li z dané země vyhoštěn.
Klientům doporučujeme podávat žádosti o víza s dostatečným předstihem a k žádosti dokládat všechny požadované dokumenty.