Za koupáním a poznáváním Francouzské riviéry

Nejnavštěvovanější lokality a střediska:
Paříž. Hlavní město, které množstvím památek a zajímavostí stojí za samostatnou cestu.
Hory. Oblast horských systémů západních Alp, od Ženevského jezera po Provence. Střediska: Alpe d´Huez, Les Deux Alpes, La Norma, Les Orres, Les Arcs – La Plagne, Puy Saint Vincent, Risoul – Vars, Trés Vallés – Les Menuires, Méribel, Val Thorens, Val d´Isere – Tignes.
Středomoří. Rozsáhlá oblast při Středozemním moři, sahající od Monaka a Azurového pobřeží na východě po podhůří Pyrenejí na hranici se Španělskem. Střediska: Antibes – Juan les Pins, Camargue, Cannes, Cap d´Agde, Giens, Gruissan, Narbonne, Nice, Port Fréjus, Saint Tropes, Villeneuve-Loubet.
Korsika. Svérázný ostrov s divokou přírodou a množstvím památek na bohatou historii, s písčitými plážemi a teplým mořem. Střediska: Borgo, Lozari, Porticcio, Porto, Propriano.

Měna: 1 euro (EUR) = 100 centů
Aktuální kurz: € 1 = 25,9 Kč

Provozní doba bank je obvykle ve všední dny 9.00 – 16.00, případně do 17.00 (mnohé mají dvouhodinovou polední přestávku), bankovní pobočky v obchodních centrech mívají otevřeno i v sobotu. Všechny banky mají zavřeno o velkých svátcích (i regionálních) a v den před svátky bývá otevírací doba zkrácena.
V obchodech, restauracích a hotelích jsou běžně akceptovány karty Visa, MasterCard a Dinners Club, méně často American Express. Prvními dvěma lze platit mýtné na dálnicích. Bankomaty jsou na každém rohu a uvedené karty přijímají. Ve Francii jsou ale používány karty s čipem; s načtením karty s magnetickým páskem proto mohou být problémy.
Cestovní šeky a eurošeky přijímají banky a některá platební místa ve velkých městech.
Nezapomeňte počítat s finanční rezervou na drobné výdaje, zakoupení výletů, nákup léků a případně lékařské ošetření. Doporučená rezerva na týdenní pobyt je 150 – 200 € na osobu.

Klima Francie je různorodé díky velké rozloze země a rozmanitosti přírodních podmínek. Hlavní vliv má vzdálenost od Atlantského oceánu a krajinný reliéf. Na západě převládá oceánské klima s vlhkými a chladnými léty, směrem na východ ubývá srážek a zvětšuje se rozdíl mezi letními a zimními teplotami. V horách se projevuje vliv vnitrozemí, léto je teplejší a zimy tuhé. Hory mají výrazně více srážek než nížiny. V centrální a severní části včetně Paříže jsou zimy chladné a léto horké.
Středomořská oblast má vlastní typ podnebí s horkými léty a občasným suchým a studeným severozápadním větrem, zvaným mistral. V létě převládají slunečné dny, většina srážek spadne v zimě. Obdobné podnebí má i Korsika, ovšem s vyššími průměrnými teplotami, což odpovídá její jižnější poloze.

Ceny jsou pouze orientační a odlišují se sezónně i místně. Nejlevnější nákupy pořídíte v hypermarketech a diskontních prodejnách, například Lidl, Carrefour nebo Cora, v menších městech v InterMarche. V sezóně je výhodný nákup čerstvých potravin na tržištích. Obecně jsou vyšší ceny v Paříži, na Korsice a v atraktivních pobřežních a horských střediscích.

V obchodě:
chléb selský 1 kg = € 2,30
chléb tmavý nebo celozrnný 500 g = € 1,30 – 1,60
bageta = € 0,80
croissant = € 0,80
sýr z kravského mléka 100 g = € 1,30 – 3,50
sýr ovčí 100 g = € 2,80 – 3,80
sýr kozí 100 g = € 2,20 – 8,10
ovocný jogurt = € 0,50
mléko 1 l = € 1,20
salám trvanlivý 100 g = € 2,40
vejce 10 ks = € 1,30 – 1,80
vejce z volných chovů, vejce bio 10 ks = € 2,30 – 3,20
rajčata 1 kg = € 2,00 – 3,50
broskve 1 kg = € 2,30
voda balená 1,5 l = € 0,30 – 0,50
víno stolní 1 l = od € 1,50
nealko 1,5 l = € 1,00 – 1,50
rostlinný tuk 250 g = € 0,90
rostlinný olej 1 l = € 1,40 – 2,10
džem 300 g (podle druhu) = € 0,95 – 1,95
čaj černý Darjeeling 100 g = € 3.80
káva instantní 100 g = € 2,65 – 5.00
kopeček zmrzliny = € 2,00
pohlednice 1 ks = € 0,20 – 0,50

Pravidla Evropské unie zaručují volný pohyb zboží mezi členskými státy, výjimkou jsou množstevní omezení pro některé druhy výrobků. Z ČR je možné pro vlastní potřebu bez poplatků vyvézt maximálně 200 kusů cigaret, 100 krátkých doutníků, 50 doutníků a 250 gramů tabáku. Pro vývoz z Francie platí čtyřnásobky uvedených množství. Dále je možno dovézt 2 litry vína a 2 litry jiných lihovin s obsahem alkoholu pod 22 % nebo 1 litr lihovin s obsahem alkoholu nad 22 % (neplatí pro mladistvé do 17 let), 60 ml parfému a 250 ml toaletní vody. Bez poplatků může být dále dovezeno jídlo na cestu, s limitem 1 kg pro maso a 2 kg pro ryby.
Benzín lze převážet pouze v nádrži auta a v kanystru do množství 10 l. Hotovost v hodnotě nad 200.000,- Kč podléhá oznamovací povinnosti. Dovoz léků nad rámec osobní potřeby, zbraní a uměleckých předmětů se řídí zvláštními předpisy.
Zakázán je dovoz výbušnin, vystřelovacích nožů, drog a narkotik, padělků a antiradarů. Vyvážet se nesmějí zbraně a munice, zlato, předměty kulturní hodnoty a rostliny a zvířata zakázaná dohodou CITES o mezinárodním obchodě s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin.

Čas je po celý rok shodný jako v ČR, tedy středoevropský, případně letní středoevropský.

Elektrické napětí 220 V / 50 Hz. Zásuvky jsou shodné jako v ČR.

Zákaz fotografování platí v okolí důležitých zbrojních podniků a dalších strategických staveb či zařízení. Pokud je fotografování zakázáno i na jiných veřejně přístupných místech, jsou na to návštěvníci upozorněni mezinárodně srozumitelnými piktogramy.

Internetové kavárny najdete v každém městě a obci. Přístup na internet nabízí také většina hotelů, ceny však jsou vyšší.

Jediným úředním jazykem v celé zemi je francouzština. V některých oblastech se lze setkat i s dalšími jazyky, které však nemají úřední statut, například s baskičtinou v Akvitánii, bretonštinou v západní části Bretaně, alsaštinou v Alsasku, provensálštinou na jihovýchodě nebo italštinou na Korsice.
Francouzi jsou velmi hrdí na svůj jazyk a většina si těžko zvyká na to, že jeho význam jako světového jazyka klesá. U návštěvníků vždy ocení znalost francouzštiny, nebo aspoň snahu, a reagují vstřícně a tolerantně. Je proto nejen zdvořilé, ale i praktické, když se naučíte alespoň několik základních frází (výslovnost je uvedena v závorce): bonjour (bonžúr) dobrý den, dobré jitro; bonsoir (bonsuár) dobrý večer; s´il vous plait (silvuplé) prosím; excusez moi (eksküze mua) promiňte; merci beaucoup (mersi boku) děkuji pěkně; au revoir (ó rvuár) nashledanou.
Mladí lidé umějí anglicky, právě tak se bez problémů domluvíte ve všech horských střediscích. V turistických oblastech, zejména na Azurovém pobřeží a v lyžařských střediscích, jsou jídelní lístky v angličtině, případně v němčině samozřejmostí a také s personálem se těmito jazyky domluvíte. S angličtinou by neměl být problém ani ve zdravotnických zařízeních a lékárnách.

Francie je z hlediska bezpečnosti standardní evropskou zemí. V Paříži a v dalších velkých městech a dále ve středomořské oblasti je třeba zvýšené opatrnosti. Riziko hrozí na všech frekventovaných místech a v tlačenici (letiště, tržiště a další místa s větší koncentrací lidí). Proto je třeba dodržovat základní pravidla opatrnosti. Hlídejte si kabelky a kapsy a neoblékejte se draze; šperky, náušnice, nápadné hodinky nechte rovnou doma. Neprovokujte zloděje ležérně zavěšenými fotoaparáty, peněženkami v zadní kapse kalhot a zlatými řetízky na krku. Na pláž nenoste větší množství peněz a nenechávejte zde doklady, fotoaparáty a videokamery bez dozoru.
Také nocování na pláži nebo na parkovišti se nedoporučuje kvůli nebezpečí přepadení. Pokud jedete vlastním vozem, buďte opatrnější v Calais a na Korsice, kde jsou častější krádeže aut. Zásadně neponechávejte nic cennějšího v autě, ať svém či vypůjčeném.
Hotely neručí za věci ponechané volně v hotelovém pokoji. Pokud si kamery a fotoaparáty neberete s sebou ven, patří do trezoru společně s pasem a letenkou. Pokojový trezor nebo bezpečnostní schránku na recepci si lze obvykle pronajmout za poplatek přibližně 10 € za týden, pokud není v ceně pokoje.
V případě ztráty, odcizení nebo znehodnocení pasu je třeba získat náhradní cestovní doklad na českém zastupitelském úřadu. Je proto dobré mít s sebou fotokopii zadní dvoustrany pasu, samozřejmě uloženou odděleně od originálu, kopie dokladů o pojištění, kopie či aspoň čísla kreditních karet i telefonní číslo banky pro jejich případné zablokování; to vše vám může pomoci, kdybyste o pas či karty přišli. Poznamenejte si také důležitá osobní telefonní čísla pro případ ztráty mobilního telefonu.
V rámci bezpečnostních opatření proti teroristickým útokům počítejte s možností zesílených kontrol totožnosti nebo zavazadel. Na řadě nádraží také není možné dát zavazadlo do úschovny.
Ve vysokohorských oblastech nepodceňujte náročnost terénu a klimatické podmínky, zejména riziko náhlého obratu počasí. Případné zákazy a omezení vždy respektujte.

Kuchyně, jídlo a stolování jsou jednou ze základních součástí francouzské kultury. Pokud jde o druhy jídel, spíše než o kuchyni francouzské je namístě mluvit o kuchyni jednotlivých regionů či dokonce departementů. Některé rysy však mají společné: pestrost jídel, bohatství zeleniny a ovoce, co nejčerstvější suroviny a šetrné způsoby jejich úpravy, vynikající sýry a víno. Velmi často se používají vejce, ať již přímo, nebo v moučnících.
Francouz jí zásadně třikrát denně, případně má ještě dopolední svačinu, děti ještě svačinu odpolední. Hlavním jídlem dne je večeře, podávaná zpravidla kolem 20. hodiny.
Ve Francii se vyrábí na čtyři stovky druhů sýrů, a to z kravského, ovčího a kozího mléka. Sýry jsou završením oběda či večeře a servírují se zpravidla v několika druzích.
Kromě sýrů je vždy součástí stolu bílý francouzský chléb, nadýchaný jako vata a s křupavou kůrkou, takže jej nelze krájet a k jídlu se láme. Nejlepší je čerstvý a ještě teplý. Jeho nejběžnějším tvarem jsou bagety, ale pečou se i velké bochníky a další tvary. K jídlu se podávají také tmavé a celozrnné druhy. Chleba je často jedinou přílohou (odborníci ve Francii rozlišují přes třicet základních druhů chleba). Francouzi chleba zásadně nakupují v malých místních pekárnách (boulangeriích).
Zelenina je součástí menu v každé době, syrová jako salát, sterilovaná nebo zapečená. Nejčastěji to jsou artyčoky, chřest, špenát (v celých listech), baklažány a čekanka, karotka, květák, zelený hrášek nebo fazolové lusky.
Běžnou součástí jídel jsou též omáčky a polévky, připravované v překvapivě mnoha druzích, které se jedí především k večeři. V přímořských regionech se těší velké oblibě ryby a mořské plody („fruits de mer“), od nejrůznějších mušlí a ústřic, mořských ježků a hvězdic až po humry a langusty.
Alsaská kuchyně
Alsasko stojí již po staletí svou kulturou mezi Francií a Německem, což je znát i v charakteru kuchyně. Místní specialitou je kysané zelí podávané s nejrůznějšími masovými a uzeninovými specialitami, nejčastěji s vepřovým nebo s párkem. Alsasko je také známé produkcí ovoce, používáním husích a kachních jater a slanými koláči zvanými kiš (quiche). V produkci piva je Alsasko na prvním místě ve Francii, známé značky jsou Kronenbourg a Fischer. Region je rovněž vyhlášený svými bílými rýnskými víny.
Bretaňská kuchyně
Bretaň je rybářský kraj a tomu odpovídá i kuchyně, v níž vládnou především ryby – sardinky, tuňák nebo platýz, dále humři a mušle v nejrůznější úpravě a další mořské plody. Vyhlášenou specialitou Bretaně jsou palačinky (crepes), které se plní vším možným – sýrem, šunkou, rybami, zeleninou, ale právě tak čokoládou nebo zmrzlinou.
Normandská kuchyně
Normandská kuchyně je těžší, založená na kvalitním mase a mléčných výrobcích z dobytka, volně se pasoucího v rovinaté krajině. Na několik způsobů se připravují dršťky, v oblibě jsou černá jelita (boudin noir) a jitrnice (andouille). Dalším tradičním produktem jsou jablka, která ve zdejším menu najdete na všechny způsoby až po jablečné víno cider (cidre) a calvados. Smetana, máslo, jablečný mošt a calvados jsou běžným základem omáček k masu. Typická je hustá zeleninová polévka, podávaná jako hlavní jídlo, či marmitte de poisson („rybí kotlík“), vařená z několika druhů ryb na bílém víně a smetaně se zeleninou, doplněná slávkami, mušlemi a krevetami (obdoba marseillské bouillabaise). Z Normandie pochází camembert.
Burgundsko
Často je považováno za kolébku typické francouzské gastronomie. Oblast se proslavila především vínem a hovězím masem. Místními specialitami jsou bourguignonne (hovězí na víně) nebo coq au vin (kohout na víně). Neodmyslitelné jsou zvěřina, houby, lanýži, sladkovodní ryby a smetana. Zde má domov dijonská hořčice jako přísada do omáček k masům a likér z černého rybízu (cassis).
Jihozápadní Francie
Oblast při Biskajském zálivu u španělských hranic má kuchyni, která nezapře blízkost moře ani vliv jižního souseda. Ke klasickým pokrmům patří slepice v nejrůznější úpravě a rovněž paella – směs rýže, krevet, langust, oliv, kuřecího masa a hrášku. Běžným jídlem jsou kachny a husy, husí sádlo, koroptve i drobní ptáci (hrdličky, drozdi, strnadi) a samozřejmě mořské ryby. Najdeme zde i ostřejší jídla, chilli papriky, slané ryby. Pěstuje se víno bordeaux, jehož destiláty se užívají i při vaření. Ze sýrů převažují kozí. Typickým alkoholem je armagnac.
Provensálská kuchyně
Provensálská kuchyně je barevná a plná vůní. Charakterizuje ji olivový olej, bohaté použití zeleniny a mořských plodů a zejména místní bylinky – tymián, estragon, bazalka, šalvěj, fenykl, vavřín (bobkový list). Z masa se konzumuje jehněčí, skopové a králík. Mezi speciality patří proslulý rybí pokrm bouillabaisse (často označovaný jako rybí polévka), vždy z několika druhů ryb, se šafránem a dalšími druhy koření. Podobná je bourrida, připravovaná výhradně z mořských ryb, nejlépe z mořského ďasa. Další lahůdkou jsou dršťky, ze zeleniny jsou oblíbené baklažány, rajčata, artyčoky. Proslulé jsou také paštiky, často z masa drobných ptáků (drozdi, skřivani).

Letecká doprava 
Národním leteckým dopravcem je Air France, mezinárodní lety přijímá asi dvacet letišť, z toho dvě pro Paříž (Orly a Roissy – Charles de Gaulle). Vzhledem k rozloze země jsou velmi důležité i místní letecké spoje.
Železnice 
Úroveň železniční dopravy je velmi dobrá. Francouzské státní železnice (SNCF) provozují přes 29 tisíc kilometrů tratí, z toho asi polovinu elektrifikovaných. Rychlovlaky TGV dosahují cestovní rychlosti až 300 km/h a spojují všechna velká města. Jízdenky je třeba objednat předem. Vlaky Eurostar spojují Paříž s Londýnem prostřednictvím Eurotunelu.
Cena jízdenek není jednotná, řídí se dnem nástupu cesty, rozlišení dnů je uvedeno v jízdních řádech. Jízdenky na vlak musí být označeny před nástupem do vlaku v příslušném strojku při vstupu na nástupiště, obdobně jako v metru.
Autobusová doprava 
Francie má velmi kvalitní a hustou síť silnic, prakticky zde však nenajdeme dálkové autobusové spoje.
Lodní doprava
Mezinárodní trajektová spojení směřují do Anglie, Irska, Itálie, Španělska, Alžírska, Maroka a Tuniska a dále na ostrovy Guerney a Jersey.Vnitrostátní trajekty spojují pevninu s Korsikou a jsou provozovány také na několika vnitrozemských řekách, zejména na Seině. Ve Francii je více než 8500 km splavných úseků řek a plavebních kanálů, které propojují všechny hlavní řeky. Nejdůležitějšími přístavy jsou Bordeaux, Calais, Dunkerque, La Pallice, Le Havre, Marseille, Nantes, Rouen a Strasbourg.
Metro v Paříži má 14 linek, které představují nejlepší prostředek k přesunům uvnitř města. Na ně navazuje hustá síť autobusů.
Taxi
Taxíky jsou výrazně označeny nápisem na střeše, jejich stanoviště modrou tabulkou „Taxis“. V centru Paříže jich je dostatek. Ceny za jízdu, přestože jsou viditelně vyvěšeny, poskytují cizinci jen hrubou orientaci, protože jsou závislé nejen na vzdálenosti a na denní době (v Paříži tři pásma A, B, C a noční jízdné je vyšší), ale i na hustotě provozu, protože při příliš pomalé jízdě se přepíná čekací tarif. K ceně jsou navíc různé přirážky, například za zavazadlo nebo za čtvrtou osobu ve voze. Cesta z letiště do centra stojí kolem 70 €, pro větší skupinu se vyplatí tzv. minibus taxi. Praktická zkušenost z přeplněných pařížských ulic hovoří ve prospěch veřejné dopravy, a to nejen co do ceny, ale i co do rychlosti.

Obchodní domy jsou otevřeny od 9.00 až 10.00 do 19.00 hodin. Malé obchody a obchody s potravinami obvykle otvírají i zavírají dříve. Jeden den v týdnu (obvykle středa nebo čtvrtek) mají obchodní domy otevřeno do 22.00 hodin.
V globalizované a sjednocené Evropě budou suvenýrem nejspíše drobnosti, něčím připomínající místo, které jste navštívili. K nejlepším upomínkám z cest tak v Paříži patří Eiffelovka téměř na čemkoli od triček až po záložky do knihy, v jiných oblastech to může být keramika nebo porcelán s charakteristickými regionálními prvky. Vděčným suvenýrem jsou typické potraviny, pochutiny a vína.
Zásadně nekupujte předměty vyrobené z chráněných druhů zvířat – slonovina, korály, krokodýlí kůže, vyhnete se tak riziku nemalých potíží.

Cestujte nalehko, budete svobodnější! Jedete si užívat, nestěhujete se. Navíc jste v běžné evropské zemi s bohatou možností nákupů prakticky kdekoli. Pevný středně velký uzamykatelný kufr opatřete visačkou se svým jménem a také dovnitř vložte lístek se jménem, adresou a telefonním číslem. Léky, které užíváte pravidelně, nezapomeňte přibalit do příručního zavazadla. Jako příruční se nejlépe osvědčil pevný turistický batůžek na věci, které chcete či potřebujete mít stále u sebe (například láhev s vodou). Neberte si tašky do ruky nebo dokonce kabelky, překážejí a snadno je někde zapomenete.
Oblečení na pobyt by mělo být příjemné a praktické, nejlépe z přírodních materiálů (bavlna), pohodlné a prodyšné, kalhoty dlouhé i krátké, košile s dlouhým i krátkým rukávem. K moři si vezměte oblečení co nejpohodlnější a vzdušné, na hory praktické a teplé.
Obuv volte podle toho, jak chcete trávit volný čas: na pláž a na promenádu stačí sandály, na výlety jsou lepší pevnější boty nebo botasky, na hory potřebujete kvalitní a teplou obuv. Nezbytná je pokrývka hlavy, šátek a sluneční brýle, nezapomeňte plavky a náhradní dioptrické brýle, pokud je nosíte. Do kostelů a klášterů je potřeba mít přiměřené oblečení, tedy ne šortky a tílka.

Nepodceňujte slunce, zejména bezprostředně po příletu. Během pobytu u moře je rozumné nevystavovat se přímému slunci mezi jedenáctou a třetí odpoledne, což platí především pro děti (kojenci na slunce nepatří vůbec). Ve stínu, při plavání či šnorchlování se opálíte rovněž. Na horách pamatujte, že sluníčko opaluje leckdy stejně jako u moře a vliv UV záření je silný dokonce i přes zataženou oblohu.
Při opalování používejte mléka a krémy s faktorem vyšším než 15. Krémy označené „waterproof“ poskytují ochranu 80 minut, „water resistant“ 40 minut. Před UVA a UVB zářením chrání nejlépe krémy se zinkoxidem nebo avobenzonem. Pokud se přesto spálíte, použijte pantenol gel. Před sluněním nepoužívejte deodoranty a voňavky, mohly by se vám na pleti udělat nepříjemné skvrny. Pijte pravidelně, i když nemáte pocit žízně.

Pláže tvoří asi třetinu celkové délky francouzského pobřeží, jak u La Manche, tak na atlantském pobřeží a zejména na břehu Středozemního moře. Nejznámější se nacházejí v Normandii a na Azurovém pobřeží, nově se buduje infrastruktura západní části středomořského pobřeží směrem ke španělským hranicím. Pláže jsou písčité, oblázkové i skalnaté, podle konkrétní lokality. Moře při Azurovém pobřeží je průzračné a čisté, s teplotami od 19 °C v červnu a v říjnu do 22 °C v srpnu. 
Koupání bez plavek je na některých plážích zakázáno pod vysokou pokutou, což platí na většině pláží bretaňských a korsických; někde se toleruje a existují i pláže oficiálně naturistické. V naturistických střediscích se vyžaduje členství v INF (světová federace naturistů).

Pošty jsou označeny písmeny PTT a otevřeny po – pá 8.00/9.00 – 18.00/19.00, v sobotu pouze do 12.00. Poštovní schránky jsou žluté. Známky můžete koupit na poště nebo v prodejnách tabáku. Tam také dostanete karty (télecarte), nutné pro telefonování z automatu.
Poštovné pro pohlednici do zemí EU a Švýcarska činí 0,80 €. Pohledy s nalepenou známkou je rovněž možné zanechat na hotelové recepci, která zajistí jejich odeslání.

Pro zapůjčení auta potřebujete národní řidičský průkaz platný minimálně jeden rok. Od řidiče mladšího 25 let se vybírá příplatek 20 € na den. Pečlivě prostudujte smlouvu, zkontrolujte povinnou výbavu (zejména výstražný trojúhelník) a zda vše funguje, stav pneumatik a místní název paliva, které budete tankovat. Zjistěte, kolik můžete ujet kilometrů, požadované množství paliva v nádrži při vracení, rozsah pojištění a kontaktní telefon. Ceny se pohybují od 250 € za týden.
Pravidla silničního provozu jsou velmi podobná jako v ČR. V horách platí, že při prudkém stoupání mají přednost vozidla jedoucí nahoru. Maximální povolená rychlost auta v obci je 50 km/h, mimo obec 90 km/h, na dálnici 130 km/hod. Řidiči, kteří nemají řidičský průkaz starší dvou let, mají limity mimo obec sníženy na 80 km/h a na dálnici 110 km/h. Za vlhka je povolená rychlost nižší o 10 km/h, na dálnici o 20 km/h, za mlhy je na všech silnicích maximální rychlost 50 km/h. Radarové detektory jsou zakázány pod pokutou 1500 € a s možnou sankcí zabavení vozidla. Je zakázáno používat mobilní telefony za jízdy a v prostoru čerpacích stanic.
Pokuty za nedodržení pravidel silničního provozu jsou vysoké a musí být zaplaceny na místě. Jakákoliv snaha o snížení pokuty je bezpředmětná. Řízení pod vlivem omamných látek je trestné.
Na dálnicích se platí mýtné podle kategorie vozidla, druhu dálnice a vzdálenosti. Pro osobní automobil lze počítat průměrně s částkou 7 € na 100 km. Na některých úsecích, zejména kolem velkých měst, se poplatky nevybírají. Zpravidla si řidič vyzvedne kartu při vjezdu na dálnici a platí při výjezdu, někde se však platí již při vjezdu.
Zelené šipky vyznačují trasu Bison Futé („Prohnaný Bizon“), které vedou po vedlejších silnicích, což umožňuje se vyhnout silničním zácpám na dálnicích a hlavních tazích.
Omezení parkování je vyznačeno značkami nebo žlutou čárou na okraji vozovky. Místa určená k parkování jsou vyznačena na vozovce bílou přerušovanou čarou, poplatek se platí v automatech (horodateurs). V tzv. modrých zónách je ve všední dny mezi 9.00 a 19.00 povoleno parkování maximálně na 90 minut. Ke kontrole slouží parkovací disky (disques de stationnement), které lze dostat na benzínové pumpě nebo v informačních kancelářích. Na disku nastavíte čas, kdy jste od auta odešli, a necháte jej viditelně za předním sklem. Podzemní parkoviště najdeme v centrech měst, cena je asi 2 € za hodinu, často je parkování časově limitováno.
Při cestách s vlastním vozidlem nezapomeňte technický průkaz a zelenou kartu. Není-li řidič zároveň vlastníkem vozidla, musí mít u sebe plnou moc o zapůjčení vozidla s ověřeným podpisem.
Pokud dojde k nehodě, je povinností účastníků místo označit výstražným trojúhelníkem ve vzdálenosti 50 metrů a vzájemně si prokázat svoji totožnost. V případě, že dojde ke zranění, musí být přivolána policie, doporučujeme však zavolat policii vždy. Nepodepisujte žádné dokumenty, kterým nerozumíte; při výslechu u policie má cizinec právo na tlumočníka. Při problémech v zahraničí je nejlépe obrátit se na asistenční službu.

Ve větších městech naleznete tradiční restaurace (brasseries), nebo menší bistrots, případně cafés, kde dostanete nápoje všeho druhu, sendviče a zákusky. Pokud je provozovna označena jako café-restaurant, podávají se tam i teplá jídla. Na venkově plní roli běžné restaurace auberge (hostinec). V pouličních obchodech (traiteurs) a charcuteries (uzenářství) je možné si koupit jídlo s sebou, ať již studené, nebo teplé. Ve městech najdete čínské, ale i africké, italské či řecké restaurace. Aby byl výčet úplný, i ve Francii najdete provozovny fastfoodových řetězců.

Lze jen doporučit, dát si regionální menu (zpravidla předkrm, hlavní chod a desert) za pevnou cenu mezi 12 a 25 €, což je levnější než jídlo a la carte. Seznámíte se tak s typickými jídly místní kuchyně, aniž byste se trápili s francouzskými názvy francouzských pokrmů, ve kterých se většina cizinců vůbec neorientuje. Vyvěšený ceník musí informovat, zda je v uvedených cenách započtena obsluha (service compris), u menu musí být uvedeno, zda cena zahrnuje i nápoj (boisson comprise) či nikoli (boisson non comprise). Víno se obvykle podává v karafách po čtvrt (quart) nebo půl (demi) litru.

Francouzský oběd je obřad, při kterém se nesmí spěchat. Začíná se alkoholickým aperitivem (apéritif) a něčím k zakousnutí (hors d´oeuvres), následuje předkrm (entrée), hlavní chod (plat principal), salát (salade), sýry (fromages), desert či ovoce (desserts, fruits) a na závěr káva a digestiv (café, digestif). K pití se podává nejčastěji víno. Na stole stojí vždy i džbán s vodou.

Předkrm (entrée) bývá lehký a v nevelkém množství – syrová zelenina (crudités), různé druhy uzenin a studeného masa (charcuterie), husí nebo vepřová paštika (rilettes), (jambon) šunka, ryby apod. To vše pěkně upravené, aby pohled na pokrm lahodil oku.

Maso očekávejte méně propečené, než v jiných zemích. Nejméně propečené je „bleu“, krvavé „saignant“, středně vypečené „a point“ a dobře propečené s kůrčičkou „bien cuit“. Většina Francouzů dává přednost „krvavé úpravě“, kdy střed pokrmu je téměř syrový.

Francouzi konzumují přílohy (těstoviny, knedlíky) méně, než jsme zvyklí u nás. Přílohou je nejčastěji čerstvý chléb, zejména pak tradiční bagety. K některým jídlům se podávají pečené brambory ve slupce.

Snídaně (petit déjeuner) představuje pečivo s máslem a kávu, čaj nebo čokoládu.

Hlavním jídlem dne je večeře, která se prodává ve 20.00 nebo 20.30, v Paříži nebo mondénních letoviscích i později. V elegantních podnicích se u pánů předpokládá sako, ne však nutně s kravatou.



Orientační ceny v restauraci:

rychlé občerstvení = od € 2,00

menu „prix fix“ v samoobslužné jídelně = € 9 - 13

regionální menu (3 chody) = € 12 – 22

pivo 0,33 l = € 3,10 – 4,20

nealko 0,33 l = € 2,20 – 3,20

káva = € 2,20

Alpy. Největší a nejvyšší horský systém v Evropě, vytvořený vrásněním starších hornin od konce druhohor a zejména v třetihorách. Nepatrným pozůstatkem mohutného čtvrtohorního zalednění jsou dnešní ledovce. Největší zaledněná plocha se nachází v masívu Mont Blanc (asi 170 km2). Na území Francie leží pouze část Západních Alp, táhnoucí se v délce asi 300 km podél švýcarské a italské hranice. Nejcennější oblasti jsou chráněným územím – národní parky Mercantour a Mont Blanc a regionální park Queyras. V alpských střediscích, z nichž nejznámější jsou Chamonix, Val d´Isere a Briançon, byla vybudována kvalitní infrastruktura jak pro letní, tak zejména pro zimní sporty.
Levice a pravice. Rozdělování na levicové a pravicové politické směry, které se dnes používá v celém světě, původně pochází z uspořádání křesel Národního shromáždění, jež uzákonilo revoluční změny. Přívrženci revoluce seděli vlevo, její oponenti vpravo.
Lyžování. Lyžovat se dá především v Alpách, Pyrenejích, Středofrancouzském masivu, Vogézách a dalších pohořích. Z hlediska počtu středisek a dostupnosti jednoznačně vedou Alpy s několika desítkami středisek. Ve čtyřech z nich se dá lyžovat i v létě – L´Alpe d´Huez, Les Deux Alpes, Tignes a Val Thorens.
Minitel. V osmdesátých letech minulého století nabídl France Télécom jako první na světě svým zákazníkům široké možnosti interaktivních informací po telefonu – telefonní seznam, rezervaci místenek, informace o počasí a podobně, s využitím technologie pevných linek a terminálů. Počet uživatelů Minitelu přesáhl 6 miliónů. Značné rozšíření a obliba tohoto systému určitým způsobem zdržely počáteční nástup internetu proti jiným západoevropským zemím.
Pétanque. Původem provensálská hra boules neboli pétanque je rozšířenou zábavou Francouzů, provozovanou v městských parcích. Spočívá v soupeření družstev nebo dvojic, kdo umístí své koule blíže k malé kuličce zvané „prasátko“. Je oblíbena pro svou nenáročnost na fyzickou zdatnost a také proto, že ji lze hrát prakticky všude.
Víno. Francie má světové prvenství jak v rozmanitosti pěstovaných druhů vína, tak v jeho kvalitě; v objemu produkce soupeří s Itálií. Vinnou révu zde pěstovali již Keltové, vinařství rozvinuli Féničané a Řekové a po nich je dále podporovali Římané. Dnes činí rozloha vinic přes milión hektarů a roční výroba představuje kolem 70 miliónů hektolitrů vína, z toho dvě třetiny jsou vína červená. Asi 15 % celkové produkce se vyváží, především vína nejvyšší kvality. Nejvýznamnějšími vinařskými oblastmi jsou Bordeaux, Burgundsko, Champagne, údolí Loiry, Alsasko, údolí Rhôny, Languedoc-Roussilon, Provence a Korsika.
Francie jako první zavedla ve třicátých letech minulého století systém kontroly původu a kvality vín. Asi polovinu vyrobeného množství tvoří běžná stolní vína (Vin de Table). Vyšší kategorii tvoří krajová vína (Vin de Pays), která pocházejí z přesně definované oblasti a splňují povinné parametry kvality. Většina těchto vín pochází z oblasti Languedoc-Roussilon. Další jakostní stupeň je označován jako Vin Délimité de Qualité Supérieure (VDQS) a na vrcholu klasifikace stojí vína se zárukou původu, pravosti a výrobních podmínek, Apellation d´Origine Contrôlée (AOC). Francouzský systém klasifikace je podrobnější, než požaduje evropská legislativa, která rozlišuje pouze vína stolní a vína jakostní původem z definované oblasti. Přibližně desetina vyrobeného vína se dále zpracovává na destiláty.

V restauračních a hotelových účtech je většinou zahrnut 15% poplatek za obsluhu. Pokud jste s obsluhou spokojeni, nechávají se další 2 – 3 %. Je zvykem dát spropitné vrátnému, pokojské nebo obsluze čerpací stanice. Běžná výše spropitného: hotelový nosič za zavazadlo 1,50 €, pokojská za den 1,50 €, číšník 2 – 3 % (1 – 2 €), taxikář 10 – 15 %, kadeřník 10 %, průvodce 1,50 – 3 €.

Státními svátky jsou:
1. leden: Nový rok (Jour d´An)
1. květen: Svátek práce
8. květen: Den vítězství (konec 2. světové války)
14. červenec: Národní den (Fete Nationale - výročí pádu Bastilly)
15. srpen: Nanebevzetí Panny Marie (Assomption)
1. listopad: Všech svatých (Toussaint)
11. listopad: Den armádních vysloužilců, Den příměří (1. světová válka)
25. prosince: Vánoce (Noël)
Časově pohyblivé jsou velikonoce (Velikonoční pondělí), Nanebevstoupení Páně a Svatodušní svátky (Pentecôte).

Mezinárodní předvolba pro Francii je 33, předvolba pro volání z Francie do mezinárodní sítě je 00. Volací číslo do České republiky je 00420. Většina veřejných automatů funguje na karty, které lze zakoupit v hodnotách 6 € (50 jednotek) nebo 15 € (120 jednotek) na poštách, v trafikách a v obchodech s logem telefonní karty. Hovory v době od 22.00 do 8.00 jsou levnější. V budkách označených modrým zvonkem můžete hovory i přijímat. Telefonovat z hotelového pokoje je drahé ve srovnání s voláním pomocí telefonní karty z automatu.
Všichni čeští operátoři poskytují do Francie roaming. Ověřte si, že jej máte aktivován a informujte se na ceny podle vámi používaného tarifu.

112: Integrovaný záchranný systém
15: První pomoc (SAMU - Service d´aide médicale urgence)
17: Policie – pohotovostní služba
18: Hasiči
Spojení na zastupitelský úřad viz příslušnou kapitolu.
Telefonování na účet volaného do České republiky: 0800 99 0421

Pro cestu do Francie potřebuje občan České republiky platný cestovní pas nebo občanský průkaz se strojově čitelnými údaji, pokud nemá oddělenu vyznačenou část (odstřižený roh). Občanský průkaz je cestovním dokladem pouze pro svého držitele, nemůže na něj proto cestovat dítě jeho držitele bez vlastního cestovního dokladu. Turistický a studijní pobyt v kontinentální Francii a zámořských departementech je časově neomezený, pro zámořská území Francie platí bezvízový styk při cestě kratší třiceti dnů. U osob do 18 let cestujících bez doprovodu dospělé osoby mohou francouzské úřady vyžadovat písemný souhlas rodičů s cestou do zahraničí.

Dále uvedené lokality jsou klíčová místa na trasách poznávacích zájezdů Čedoku. Konkrétní pobytové destinace mají svůj vlastní informační místopis.
Aigues Mortes. Zachované středověké město, založené ve 13. století v deltě Rhôny na obdélníkovém půdorysu. Jeho hradby jsou mimořádně zachované a je možné po nich podniknout vycházku. Vyplouvaly odtud dvě poslední křižácké výpravy (1248 a 1270). Postupné zanášení delty způsobilo, že je město dnes od moře vzdáleno 8 kilometrů.
Aix en Provence. Město založené Římany ve 2. stol. př.n.l. při termálních pramenech, sídlo univerzity založené r. 1409, rodiště Paula Cézanna. Za návštěvu stojí katedrála St. Sauver s klášterem, římské lázně, Musée Granet (umění, historie), Muséum d´Historie naturelle (příroda, mineralogie) a Ateliér Paula Cézanna.
Amboise. Město (11 tis. obyv.) a jeden z nejkrásnějších zámků na Loiře, asi 25 km východně od Tours. Nejzachovalejší část pochází z 15. století, s bohatou výzdobou ve stylu pozdní gotiky. Cenná je kaple sv. Huberta, stojící na hradbách, v níž jsou údajně uloženy též pozůstatky Leonarda da Vinci, který ve městě pobýval a zemřel.
Annecy. Lázeňské město (55 tis. obyv.) na břehu stejnojmenného jezera v Savojských Alpách. Zajímavý je hrad z 12. století, katedrála sv. Petra a moderní bazilika salesiánů.
Antibes. Město (70 tis. obyv.) založené Řeky ve 4. stol. př.n.l. poblíž Nice, jedno z největších evropských center pěstování květin. Pozoruhodné jsou zbytky starověkého opevnění, Musée Grimaldi s několika desítkami děl Pabla Picassa, Musée Archéologique (historické expozice) a 4 km severně od města u Brague mořská zoologická zahrada „Marineland“.
Arles. Město (52 tis. obyv.) asi 40 km od ústí Rhôny, založené Řeky v 6. stol. př.n.l., jedno z nejvýznamnějších měst Francie počtem starověkých stavebních památek a muzejních sbírek. Římané je spojili s mořem umělým kanálem, císař Konstantin zde roku 308 zřídil svou rezidenci. Ve středověku bylo dějištěm řady církevních koncilů. Je spojeno se jmény mnoha umělců (Bizet, Daudet, Gounod, Mistral, Vincent van Gogh). K nejzajímavějším stavebním památkám patří amfiteátr (Arenes), za Arabů proměněný v pevnost, pozůstatky antického divadla, Konstantinův palác, pohřebiště Les Alyscamps, podzemní chodby z římské doby a další stavby. Řada muzeí uchovává exponáty lidového umění z krajiny Camarque. K zajímavostem okolí patří zejména ruiny Les Baux de Provence, archeologická lokalita Le Antiques a přírodní park Camargue.
Avignon. Město evropského významu (87 tis. obyv.) na řece Rhôně asi 40 km severovýchodně od Nîmes s mnoha památkami z doby svého největšího rozkvětu ve 14. a 15. století. Nejvýznamnější stavbou je papežský palác, užívaný papeži a vzdoropapeži od r. 1309 do r. 1417 jako jejich sídlo a zároveň pozoruhodná pevnost, stavebně členěný do dvou částí, Starého a Nového paláce. V jeho těsné blízkosti stojí chrám Notre-Dame-des-Doms ze 12. stol. Proslulé jsou též most přes Rhônu, muzea Musée Calvet (archeologické sbírky, obrazy, umělecké zámečnictví), Musée lapidaire (místní plastiky od římské doby do novověku) a Musée du Petit Palais s výtvarnými sbírkami.
Azurové pobřeží. Označení pro pobřeží Provence od Cassis po hranice s Itálií. Charakter pobřeží je velmi různorodý, od romantických útesů po pláže v nížině. Převládá cestovní ruch, k čemuž přispívají velmi příznivé klimatické poměry s trvale jasnou oblohou v létě a s příjemnými teplotami po celý rok.
Les Baux de Provence. Monumentální zbytky středověkého hradu a města, které ve 13. století ovládalo Provence, v 17. století se však stalo obětí mocenských bojů s francouzským králem a bylo zničeno. Jméno místa dalo název hliníkové rudě (bauxit).
Bayeux. Původně keltské, později římské a konečně normanské město (15 tis. obyv.) asi 30 km severozápadně od Caen, první město osvobozené 7.6.1944 po invazi Spojenců do Normandie. Katedrála Notre-Dame z roku 1077 je jednou z nejkrásnějších staveb normanské gotiky. Jedinečný místní exponát představuje tapiserie královny Matyldy, vyšívané plátno o délce 70 m, znázorňující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem.
Caen. Významné přístavní město (120 tis. obyv.), které bylo v létě 1944 zničeno při dvouměsíčních osvobozovacích bojích. Za návštěvu stojí hrad založený Vilémem Dobyvatelem, románské kláštery (mužský Abbaye aux Homme s kostelem St-Étienne, ženský Abbaye aux Dames s kostelem Trinité), normanské muzeum a muzeum krásných umění s obrazy od 15. do 20. stol. V okolí se nachází mnoho památek na bojiště 2. světové války.
Les Calanques. Úsek romantického skalnatého pobřeží od Marseille k jihovýchodu, se skalnatými mořskými zálivy, hluboce zaříznutými do pevniny a přístupnými většinou pouze z moře kvůli výšce stěn měřících desítky i stovky metrů.
Camargue. Regionální přírodní park v deltě Rhôny, původně vyhlášený v r. 1928 na 110 km2 a dnes zahrnující téměř osminásobek původní plochy, chrání jedinečnou krajinu mokřadů, lagun, pastvin a slanisek. Kromě bohatého zastoupení rostlinných i živočišných druhů (zejména vodní ptáci) je znám koloniemi růžových plameňáků a stády místních polodivokých koní, považovaných za potomky původních místních plemen. Oblast je částečně využívána i zemědělsky (obilí, vinná réva, rýže) a těží se zde sůl.
Carcassone. Město (45 tis. obyv.) středověkého původu, v jehož sousedství leží unikátní středověké opevněné město Cité, s dokonale zachovamými stavbami a celkovým rozvržením městského prostoru. K opevnění přiléhá hrad z 12. století Château Comtal s vlastním opevněním.
Carnac. Městečko (4 tis. obyv.) v jižní Bretani, zajímavé především známými prehistorickými památkami v okolí, zejména megality a hrobkami. Nejznámější pozoruhodností jsou tři skupiny menhirů, Ménec, Kerlescan a Kermario, z doby 4. – 2. tisíciletí př.n.l.
Colmar. Město (65 tis. obyv.) v jižním Alsasku, se stylovým historickým jádrem s hrázděnými domy a bohatou řezbářskou výzdobou. Nejzajímavější částí jsou tzv. Petite Venise (Malé Benátky).
Compiegne. Město 80 km severovýchodně od Paříže (42 tis. obyv.), s královským hradem ze 14. století a muzeem automobilů a cestovního ruchu. Poblíž města bylo podepsáno příměří, jímž skončila první světová válka.
Concarneau. Rybářské město (19 tis. obyv.) na jihu Bretaně, zajímavé historickou částí Ville Close (Uzavřené Město) obklopenou gotickými hradbami. Rybářské muzeum.
Dijon. Historické hlavní město Burgundska (150 tis. obyv.) se zachovalými římskými památkami a gotickými chrámy St-Michel a Notre-Dame z doby největšího stavebního rozkvětu města.
Etretat. Přímořské lázeňské městečko v Normandii asi 30 km severně od Le Havre, se známými křídovými útesy a skalními branami vystupujícími z moře.
Fontaineblau. Město (20 tis. obyv.) asi 60 km jižně od Paříže, s královským zámkem a rozlehlým zámeckým parkem. Okolí tvoří Foret de Fontaineblau, lesnaté území třetihorních pískovců se zajímavými skalními útvary. Zde byla roku 1853 vyhlášena první francouzská přírodní rezervace.
Fréjus. Město na Azurovém pobřeží (45 tis. obyv.) bylo založeno jako římský přístav, dnes je centrem turistického ruchu. Řada římských památek (divadlo, akvadukt, brány) i středověkých staveb, archeologické muzeum.
Giverny. Obec poblíž normandského města Vernon, proslavená zahradou, kterou vytvořil malíř Claude Monet a osázel ji rostlinami z celého světa. Malíř zde žil a tvořil od roku 1883 až do své smrti. Zahrada i dům jsou přístupné veřejnosti.
Gordes. Městečko (2 tis. obyv.) asi 30 km východně od Avignonu na okraji krasové plošiny Vaucluse leží v regionálním přírodním parku Luberon (celkem 1700 km2). Nedaleko je kamenná vesnička Village des Bories a mohutná vyvěračka Fontaine de Vaucluse.
Grand Canynon du Verdon. Velký kaňon řeky Verdon, součást stejnojmenného regionálního přírodního parku, představuje dvacetikilometrový zářez o hloubce 250 až 600 m, jehož část je turisticky přístupná. Atraktivní jsou zejména plavby kaňonem.
Grenoble. Nejvýznamnější francouzské alpské centrum (150 tis. obyv.) s historickým jádrem (románský kostel St-Laurent, gotická katedrála Notre-Dame, časně renesanční Justiční palác), moderními budovami (výstavní palác Alpexpo, radnice, olympijská vesnice) a zajímavými muzei.
Haut-Koenigsbourg. Největší alsaská pevnost zachovaná v podobě z 15. století leží asi 40 km jihozápadně od Strasbourgu.
Chambord. Renesanční skvost mezi zámky na Loiře a zároveň největší z nich (přes 400 místností, 365 komínů), asi 50 km jihozápadně od Orléans, je charakteristický čtyřmi mohutnými věžemi a proslulým vnitřním šroubovým schodištěm. Zámecký park je chráněnou přírodní památkou.
Chateau d´If. Hrad ze 17. století na ostrůvku u Marseille, proslavený Dumasovým románem Hrabě Monte Christo. Ze starého přístavu se k němu dostanete motorovou lodí.
Chenonceaux. Známý renesanční zámek 25 km východně od Tours, zčásti postavený na mostě nad řekou Cher.
Chaumont sur Loire. Zámek nad lesnatém pahorku 40 km východně od Tours, postavený ve stylu pozdní gotiky a renesance.
Korsika. Hornatý ostrov (8700 km2) vzdálený od francouzského pobřeží asi 180 km. Divoké hory dosahují výšky 2710 m n.m. vrcholem Monte Cinto. Členité pobřeží o délce přes 800 km je většinou skalnaté. Blízkost moře má vliv na bujnost a rozmanitost vegetace. Najdeme zde lesy, sady, vinice a všudypřítomné makchiové porosty. Nejstarší nálezy dokládají osídlení již přes pět tisíc let. V 6. století př.n.l. založili Féničané dnešní přístav Aleria, ale současný charakter ostrova je dědictvím šesti století římské nadvlády. V hlavním městě Ajacciu se narodil Napoleon Bonaparte. Ostrov se postupně vylidňuje, dnešní počet obyvatel nepřesahuje 150 tisíc, z toho dvě třetiny žijí ve městech Ajaccio a Bastia.
Le Havre. Významný evropský přístav (200 tis. obyv.) při ústí Seiny. Staré město bylo během 2. světové války zcela zničeno a po válce nově vybudováno v moderním stylu.
Locronan. Starobylá bretaňská vesnička 20 km severozápadně od města Quimper, se zachovalou tradicí řemeslné výroby, zejména plátna a hrnčířského zboží.
Lourdes. Nejznámější mariánské poutní místo světa na místě, kde se Bernadettě Soubirousové zjevila Panna Maria. Město se 17 tis. stálými obyvateli na úpatí Pyrenejí hostí ročně přes dva milióny návštěvníků. Poutní objekty vystavěné v poslední čtvrtině 19. století jsou zejména Horní bazilika a Růžencová bazilika. Podzemní chrám z poloviny 20. století je druhý neprostornější na světě (po sv. Petru v Římě). Muzea Musée de Notre-dame-De-Lourdes a Musée Bernadette.
Lyon. Významné město (420 tis. obyv.) na soutoku Saôny a Rhôny, vzniklé již v předřímské době. Zachované římské stavby (akvadukty, mauzolea, divadla), gotická katedrála St-Jean, bazilika Notre-Dame, několik set paláců ve staré části města, několik významných muzeí včetně muzea odbojového hnutí za 2. světové války.
Marseille. Druhé největší město Francie (1 mil. obyv.), největší obchodní přístav Francie a celého Středozemního moře, bylo založeno jako řecká osada v 6. stol. př.n.l. Zajímavé jsou zejména starý přístav a celá řada muzeí, ze stavebních památek románský chrám St-Laurent, opevněná bazilika St-Victor a poutní chrám Notre-Dame-de-la-Garde.
Monaco. Oficiálně Monacké knížectví s hlavním městem Monaco Ville (1,95 km2, 32 tis. obyv., 90 % katolíci, měnou je Euro). Po Vatikánu druhý nejmenší stát světa s nejvyšší horou Mont Agel (140 m n.m.) se nachází při břehu Ligurského moře asi 10 km od italských hranic. Nejbližší letiště je ve francouzském Nice. Díky poloze má středomořské podnebí i vegetaci, prakticky celé území je zastavěné. Městské části jsou jednak vlastní Monako s knížecím palácem (13 – 16. stol.), novorománskou katedrálou, oceánografickým muzeem, exotickou botanickou zahradou a s přístavní čtvrtí La Condamine, jednak luxusní lázně Monte Carlo s kongresovým centrem a světoznámým kasinem. Na náspu vybudovaném na úkor moře vznikla čtvrť Fontvielle s přírodním parkem, sportovišti a jachetním přístavem.
Název pochází od Římanů, kteří dali malé fénické osadě jméno Herculis Monoeci Portus. Po nich se zde vystřídali Vizigóti, Frankové a Janované. Samostatnost získalo monacké knížectví v roce 1297 a patří tak k nejstarším státním útvarům v Evropě. Od roku 1912 tvoří celní a měnovou unii s Francií. V parlamentní monarchii vládne princ Albert z dynastie Grimaldi, jejíž kořeny sahají až do 13. století (s dědičným nárokem na trůn od roku 1419). Obyvatelé jsou převážně Francouzi a Italové, občané Monaka tvoří jen 20 %. Mluví se francouzsky, v zahraničí je Monako zastupováno Francií. Příjmy plynou zejména z turistického ruchu, daně se nevybírají.
Mont Saint Michel. Žulový ostrůvek při bretaňském pobřeží uprostřed mořských písčin, spojený s pevninou hrází. Na ostrůvku stojí opevněný klášter zčásti románský, jinak gotický, po Paříži a Versailles turisticky nejnavštěvovanější lokalita Francie. Další zajímavostí je vysoký příliv a odliv zároveň s mírným sklonem mořského dna, které se tak při odlivu odkrývá do vzdálenosti 10 až 15 km od pobřeží.
Nice. Město (350 tis. obyv.) na Azurovém pobřeží, založené Řeky ve 4. stol. př.n.l. Zajímavé je Staré město, římské vykopávky, muzeum Henriho Matisse a památník Mémorial Chagall. Na místě významného prehistorického osídlení Musée in situ Terra Amata.
Nîmes. Město (130 tis. obyv.) na úpatí pohoří Cévennes, proslavené římskými památkami (amfiteátr, sloupový chrám, obranná věž, lázně). Archeologické muzeum a obrazová galerie (Musée des Beaux-Arts). V okolí Avignon, Pont du Gard, Camargue.
Orange. Město (27 tis. obyv.) na středním toku Rhôny, které mělo za římských dob čtyřnásobný počet obyvatel než dnes. Zachovalý římský vítězný oblouk a divadlo, pozoruhodná katedrála z 12. století.
Orléans. Město (100 tis. obyv.) na středním toku Loiry, známé historickou postavou Jany z Arku, které je zde mj. věnováno samostatné muzeum Centre Jeanne d´Arc a jejíž památku připomínají každoroční slavnosti začátkem května. Město silně utrpělo za 2. světové války, ze zachovalých či renovovaných památek je významná katedrála St-Croix a cihlový kostel St-Pierre-du-Martroi ze 16. století.
Paris (Paříž). Nejpřitažlivější a pro mnohé nejromantičtější hlavní město západní Evropy na řece Seině, stojící na místě již neolitického, předřímského a římského osídlení, ve středověku centrum světské i církevní moci a vzdělanosti (založení univerzity 1255) a rovněž sídlo králů, ústřední dějiště Velké francouzské revoluce a hlavní město moderní Francie. Původní historické centrum na ostrovech Île de la Cité a Île St-Louis se na obou březích řeky rozrostlo v tzv. Vnitřní Paříž (2,2 mil. obyv.), členěnou na 20 městských částí, jejíž dnešní ráz byl v zásadě určen stavebním vývojem v poslední třetině 19. století. Její hranici tvoří dálniční okruh Boulevard Périphérique, na který navazují další čtvrti, které společně vytvářejí tzv. Velkou Paříž (6,4 mil. obyv.).
Město jako celek zaujme na první pohled velkorysým a přitom francouzsky propracovaným řešením veřejných prostranství, ať již je to hlavní třída Champs Elysées, začínající u náměstí Svornosti (Place de la Concorde) a Tuilerijských zahrad (Jardins des Tuileries), Lucemburské zahrady (Jardins du Luxenbourg) navazující na stejnojmenný palác, Martovo pole (Champ de Mars) se symbolem Paříže – Eiffelovou věží (Tour Eiffel) na jedné a s budovou Vysoké vojenské školy (École Militaire) na druhé straně nebo Velký vítězný oblouk společně s náměstím Ch. de Gaulla (Arc de Triomphe de l´Etoile) a jeho menší obdoba na náměstí Caroussel, oba postavené na památku Napoleonových vítězství. Zvláštní zahradou je hřbitov Pére Lachaise s hroby mnoha významných osobností a s památníkem pařížské Komuny.
Z historických chrámů je nejznámější gotická katedrála Notre-Dame-de-Paris na ostrově Cité z druhé poloviny 12. století a novorománsko-byzantská bazilika Nejsvětějšího srdce Ježíšova (Sacré Coeur) na pahorku Montmartre či kostel sv. Magdaleny (Église de la Madeleine) ve formě starořeckého sloupového chrámu. Rovněž se zde nalézá množství pozoruhodných světských staveb – monumentální Invalidovna (Hotel des Invalides) ze 17. století, palácový komplex Louvre budovaný po půl tisíciletí a dnes nejrozsáhlejší galerie světa, královský palác (Palais Royale) postavený kardinálem Richelieu se stejnojmennou zahradou (Jardin du Palais Royal), mauzoleum a alegorický památník Panthéon umístěný v Latinské čtvrti, stavba napodobující antický a byzantský sloh, či honosná budova Opery z poslední třetiny 19. století.
Moderní architekturu zastupuje v centru například kulturní středisko Centre Pompidou a nedaleké nákupní středisko Forum des Halles, v místě bývalé proslulé tržnice. V prodloužené ose třídy Champs Elysées, za bulvárem Périphérique a dalším ohybem Seiny, se vypíná čtvrť mrakodrapů a moderní architektury La Défense, s nejznámější stavbou L´Arche (Oblouk) ve tvaru duté krychle, tvořící kontrapunkt k Velkému vítěznému oblouku.
Paříž má kvalitní systém veřejné dopravy, založený na přehledné a spolehlivé síti metra (14 linek) a navazujících autobusů. Nejzajímavější památky se vyplatí shlédnout projížďkou po Seině ve vyhlídkových člunech Bateau Mouche. Kromě poznávání pamětihodností si Paříž nejlépe přiblížíte aspoň malou procházkou mimo hlavní trasy, nebo naopak návštěvou četných atrakcí, jako je klasický kabaret La Belle Epoque či dokonce nejproslulejší Moulin Rouge. Jiné možnosti nabízí akvapark Aquaboulevard a máte-li děti, pak zábavní centra Asterixpark nebo Disneyland vzdálený od Paříže pouhých 30 km.
Reims (Remeš). Hlavní město (180 tis. obyv.) vinařského kraje Champagne, od 5. do 19. století korunovační město francouzských králů. V roce 1945 zde byla podepsána kapitulace Německa. Dominantou je katedrála Notre-Dame ze 13. století, jedna z nejznámějších gotických památek vůbec. Pozoruhodné jsou římský vítězný oblouk Porte de Mars ze 3. století, bazilika St-Remi z 11. století, arcibiskupský palác ze 12. století a benediktinský klášter s muzeem zbraní a muzeum vína.
Riquewihr. Starobylé alsaské městečko (1 tis. obyv.), centrum místního vinařství, s typickou hrázděnou architekturou, příkrými střechami, vysokými komíny a barevnými fasádami domků v úzkých uličkách.
Rouen. Největší normandské město (105 tis. obyv.), původem z římské doby. Přístav na Seině je čtvrtým největším ve Francii, vplouvají sem i zaoceánské lodě. Z památek je nejslavnější gotická katedrála Notre-Dame. Ve starém centru se stovkami domů ze 14. – 18. století najdeme kostely v pozdně gotickém slohu, renesanční bránu s orlojem Gros-Horloge a několik muzeí.
Saint Malo. Bretaňský přístav (48 tis. obyv.). Staré město je obklopeno hradbami ze 13. – 14. století. V místním akváriu najdeme mořské i sladkovodní živočichy.
St. Maries de la Mer. Opevněný kostel, od 15. století poutní místo na pobřeží v přírodním parku Camargue, v květnu sem směřují každoroční poutě Romů z celé Evropy ke své patronce.
St. Remy de Provence. Městečko (9 tis. obyv.) jižně od Avignonu, uprostřed římských památek Les Antiques a Glanum.
Saint Tropez. Proslulé letovisko Azurového pobřeží (6 tis. obyv.) s citadelou a námořním muzeem.
Strasbourg. Hlavní město Alsaska (260 tis. obyv.), sídlo Evropského parlamentu a Rady Evropy. Z památek je nejvýznamnější katedrála Notre-Dame jako vrcholné dílo gotické architektury s nejvyšší chrámovou věží ve Francii (142 m), ve staré části města jsou malebné hrázděné domy či zachovalá stará čtvrť Petite France s kanály vytvořenými z ramen řeky Ill. Několik muzeí v místním zámku Château des Rohan, z nich archeologické má nejbohatší sbírky ve Francii.
Toulon. Největší vojenský přístav Francie (170 tis. obyv.) asi 50 km východně od Marseille. V těsné blízkosti atraktivní pláže s možnostmi vodních sportů. Z památek stojí za shlédnutí katedrála Ste-Marie, pevnost St-Louis a řada muzeí.
Tours. Město (130 tis. obyv.) na Loiře bývalo v minulosti častým sídlem francouzských králů. Za vidění stojí staré centrum města s mnoha zachovanými domy a gotická katedrála St-Gatien.
Vallauris. Staré hrnčířské městečko spojené s působením Pabla Picassa a s několika jeho díly.
Vaux-le-Vicomte. Zámek asi 40 km jihovýchodně od Paříže, velmi zachovalý v původní podobě, která byla jakousi předlohou pro královské Versailles.
Versailles. Satelitní město (88 tis. obyv), z Paříže dobře dostupné metrem nebo vlakem, si zachovalo charakter z doby svého vzniku v 18. století. Navazuje na ně nejznámější francouzský zámek, vybudovaný v letech 1661 – 1710, který byl po dobu jednoho století sídlem krále a jeho dvora. Zde byl po vpádu Prusů v roce 1871 korunován pruský král Vilém na německého krále, v roce 1919 byl v témže sále uzavřen mír mezi poraženým Německem a vítěznými státy Dohody. Rozlehlý zámek je doplněn rozsáhlým komplexem volně přístupných zahrad s důmyslným systémem vodních kanálů, nádrží, fontán a dalších atrakcí, s mnoha sochami a rozptýlenými drobnými stavbami. Zahrady plynule přecházejí do anglického parku. Doplňky ke královskému zámku tvoří v zahradách položené zámky Velký Trianon (zde byla v roce 1920 podepsána Trianonská smlouva) a Malý Trianon, které sloužily královnám a dvorním dámám.
Vienne. Město (30 tis. obyv.) na Rhôně asi 50 km jižně od Lyonu, jehož historie sahá do třetího století př.n.l. Zachovalé římské divadlo pro 13 tisíc diváků hostí známý jazzový festival. Další pozoruhodností je katedrála Saint-Maurice budovaná od 12. do 16. století. Na protějším břehu Rhôny se nachází jedno z nejrozsáhlejších římských archeologických nalezišť Saint-Romain-en-Gal.
Villandry. Významný zámek na Loiře z poloviny 16. století, s proslulými rozlehlými zahradami.

Francouzi jsou národ žijící kulturou. Divadla a hudební festivaly jsou po celý rok středem zájmu a také vláda věnuje kultuře již tradičně velkou pozornost. O tom svědčí i pečlivá údržba významných architektonických památek, která by nebyla možná bez vynaložení veřejných prostředků. Země oplývá množstvím muzeí a galerií, výstav, koncertů a lokálních událostí.
Muzea mají otevřeno zpravidla 10.00 – 17.00/18.00, zavírací den je pondělí nebo úterý. Státní muzea bývají zavřena o svátcích a v úterý. Větší muzea mívají jeden den v týdnu otevřeno do 21.00 nebo 22.00 hodin.
V přímořských střediscích existuje široká nabídka sportovních a relaxačních aktivit. Windsurfingové vybavení si můžete zapůjčit v každém větším letovisku. Surfování (tj. na prkně bez plachty) se provozuje pouze na atlantském pobřeží. V některých obchodních přístavech jsou organizovány plavby na výletních lodích.
Mořský rybolov je možný na základě povolení zdarma. Podmořský rybolov je dovolen pouze bez dýchacích přístrojů a osobám starším 16 let, které musí navíc mít pojištění. Pro lov na udici (bez sítě) a sběr mořských živočichů na plážích není zapotřebí žádné povolení. Rybolov ve sladkých vodách je možný jen pro organizované rybáře a na povolení; vody jsou rozděleny stejně jako v ČR na pstruhové a ostatní.
V mnoha oblastech poskytuje zajímavou příležitost k zpestření pobytu turistika. V místních informačních kancelářích (syndicat d´initiative) lze dostat mapy a plánky značených cest v okolí, případně i anglicky mluvícího průvodce.

Velvyslanectví České republiky ve Francii
15, Avenue Charles Floquet, Paris, 75007
Tel.: +331/40651300, +331/40651301
e-mail: paris@embassy.mzv.cz
web: www.mzv.cz/paris
Úřední hodiny: po – pá 09.00 – 13.00, 13.30 - 17.30

Konzulární oddělení velvyslanectví České republiky ve Francii
Ambassade de la République Tcheque - Section consulaire
18, rue Bonaparte, Paris, 75006
Tel.: +331/44320200 (při volání z Francie) 0033/144320200 (při volání z ČR)
e-mail: consulate.paris@embassy.mzv.cz
web: www.mzv.cz/paris
Úřední hodiny pro veřejnost: po,st,pá - 09.30 - 12.30

Veľvyslanectvo Slovenskej republiky v Paríži
125 rue du Ranelagh, 75016, Paris
tel: 0033 171937333
fax: 0033 1 42887653
mobil: 0033 672076832 (pohotovostní mobil)
e-mail: emb.paris@mzv.sk

Velvyslanectví Francouzské republiky v Praze
Velkopřevorské nám. 2, 118 00 Praha 1
Tel.: +420/251171711
e-mail: consulat@france.cz
Provozní hodiny po – pá 09.00 – 12.30
Konzulární oddělení
Nosticova 10, 118 00 Praha 1
Provozní hodiny po – pá 09.00 - 12.30

Lékařsky nezbytná zdravotní péče s přihlédnutím k povaze onemocnění je v Evropské unii hrazena z veřejného pojištění. To se vztahuje i na české občany při jejich pobytu ve Francii. Je nezbytné mít u sebe Evropský průkaz zdravotního pojištění, který vám vydá vaše zdravotní pojišťovna. S ním se pak v cizině dostáváte do postavení místního pojištěnce, tedy využijete smluvní zdravotnické zařízení nebo lékaře a platí pro vás také stejná pravidla spoluúčasti. To platí i při vyzvednutí léků v lékárně.
Jak ambulantní ošetření, tak i léky v lékárně musíte nejdříve uhradit sami. Od lékaře obdržíte potvrzení, tzv. „Feuille de Soins“, do kterého přelepíte i etiketu od případně převzatých léků. S tímto potvrzením a Evropským průkazem zdravotního pojištění pak v nejbližší pobočce Caisse Primaire d´Assurance Maladie (CPAM) vyřídíte refundaci pojišťovnou hrazených nákladů. Ty neobdržíte hned, ale budou vám zaslány na účet nebo adresu, kterou uvedete. Pokud byste tuto pobočku nemohli navštívit, obrátíte se s účty a s žádostí o úhradu na svou zdravotní pojišťovnu po návratu. Spoluúčast pacienta činí na nákladech ošetření přibližně 30 %, na lécích 35 % až 85 % podle druhu léku; nezbytně nutné léky jsou bez spoluúčasti. V nemocnici činí spoluúčast 20 % a současně si platíte stravu.
Pokud byste byli ošetřeni v zařízení, které není napojeno na veřejný systém (například někteří smluvní lékaři hotelů), uhradíte veškeré náklady. Jestliže byste z jakéhokoli důvodu museli uhradit celý náklad i ve veřejném systému (například proto, že jste u sebe neměli Evropský průkaz zdravotního pojištění nebo při pochybení poskytovatele péče), uschovejte originály účtů a po návratu se s nimi obraťte na svoji zdravotní pojišťovnu.
S ohledem na rizika nákladů plynoucích ze spoluúčasti se vždy vyplatí uzavřít před cestou vlastní soukromé pojištění léčebných výloh. Součástí zájezdu s Čedokem je pojištění u České pojišťovny, jehož rozsah a podmínky se dozvíte při koupi zájezdu. Ošetření ve smluvním zařízení České pojišťovny (s využitím asistenční služby Axa) se nehradí.
Lékárny se vyskytují v dostatečném množství. Jsou označeny zeleným křížem a mají otevřeno v pracovní dny od 9.00 do 19.00, v menších městech většinou s dvouhodinovou polední přestávkou. Na dveřích najdete adresu a telefon nejbližší pohotovostní lékárny. Léky budete platit v hotovosti i v případě, že vám je lékař předepíše. Nechte si proto vystavit lékařskou zprávu s diagnózou a uschovejte všechny účty a recepty pro jednání s pojišťovnou. Vzhledem k cenám se vyplatí mít všechny osobní léky s sebou na celou dobu pobytu.
Vaše příruční lékárnička by měla obsahovat léky proti horečce (Anopyrin, Paralen, Acylpyrin), analgetika (Brufen, Korylan), léky na zastavení průjmu (Imodium, Reasec, Carbosorb), na střevní dezinfekci (Endiaron, Endiform, Mexaform, Ercefuryl), případně antibiotika předepsaná lékařem (Ampicilin, Augmentin, Deoxymykoin), antihistaminika na zklidnění při poštípání (Dithiaden, Fenistil), oční kapky (Ophtalmoseptonex), mast proti kožním mykózám (Canesten, Mykoseptin), mast na hnisající rány (Framykoin), mast na otoky (Ketazon, Yellon), obyčejné i pružné obinadlo, několik náplastí s polštářkem i bez, vodě odolnou náplast, Panthenol gel na spáleniny, malý dezinfekční sprej (Septonex, Jodisol), nerozbitný teploměr, nůžtičky, jehlu, pinzetu, jelení lůj a šátek.
Žádné zvláštní očkování není zapotřebí.

Francouzská společnost má bohaté demokratické tradice a příliš si nepotrpí na používání titulů. Obvykle vystačíte s oslovením Monsieur, Madame a Mademoiselle (pane, paní, slečno), ale raději bez příjmení. Akademické tituly se uvádějí pouze v akademických tiscích. Na druhé straně jsou Francouzi v denním kontaktu velmi zdvořilí a například vždy zdraví Bonjour nebo Au revoir, když vstupují do obchodu či kavárny nebo odcházejí. Vůči cizinci, který na zdvořilost zapomíná, se chovají chladně. Naopak můžete být překvapeni, když vás v menším obchodě či kavárně pozdraví ostatní hosté.
Při představování se každý představuje sám za sebe, a to nejen příjmením, ale též křestním jménem. Obvyklé je dlouhé potřásání rukou, a to jak při setkání, tak i při rozloučení. Polibek na tvář, „bise“, zůstává vyhrazen pro dobré známé a přátele.
Francouzi a zvláště Francouzky přikládají tradičně velký význam oblékání a vnějšímu vzhledu. Cení si nevtíravou a nedbalou eleganci. Při oblékání nejsou velké rozdíly mezi lidmi v jednotlivých oborech ani ve společenské hierarchii.
Při rozhovoru je pro Francouze typická živá spontánní mimika a gestikulace. Francouzi se neostýchají dát najevo své emoce, s určitými regionálními rozdíly. Lidé ze severu země jsou preciznější a pragmatičtí, jižané uvolněnější a spontánnější. Východní část země prozrazuje germánský vliv.
Francouzi si vysoce cení schopnosti komunikace, která se pěstuje již od základní školy. Květnatější jazyk je považován za projev zdvořilosti. Toleruje se skákat druhému do řeči a mluvit jeden přes druhého. Pokud jde o témata, je nutné být opatrný na politické či sociální poměry hostitelské země a totéž platí o náboženství. Ani soukromé záležitosti není možné probírat, nejste-li opravdu velmi dobrými přáteli. Vhodnými konverzačními náměty může být francouzské umění, architektura, dějiny, jídlo a sport.
Francouzská rodina je soudržná a mnoho činností dělá společně. V soukromí i ve společenském styku hraje velmi důležitou úlohu jídlo. U stolu se přeje Bon appétit.
Francouzi mají také rádi sport a tráví mnoho času v přírodě. Rybaření, tenis, horská turistika a různé vodní sporty, právě tak jako silniční cyklistika se ve Francii těší velké oblibě.

Občané ČR mohou pobývat na území země bez omezení.

Jako cestovní doklad lze použít platný cestovní pas nebo občanský průkaz se strojově čitelnými údaji vydávaný po druhé polovině roku 2000.



ZÁMOŘSKÉ DEPARTAMENTY A ZÁMOŘSKÁ ÚZEMÍ

Zámořské departementy – Départements d´outre-mer (DOM): Guadeloupe, Guyana, Martinik, Réunion, Saint-Pierre-et-Miquelon, Mayotte.

Zámořská území – Territoires d ´outre-mer (TOM): Nová Kaledonie, Francouzská Polynésie, Wallis-et-Futuna.

Režim vstupu je pro občany ČR totožný s režimem vstupu do metropolitní Francie. Vzhledem ke vzdálenosti a možnosti mezipřistání v jiných státech se doporučuje do zámořských území a departementů cestovat s pasem.

Podmínky vstupu však doporučujeme před cestou ověřit u příslušného zastupitelského úřadu.

Pro občany třetích států platí povinnost si pasové a vízové formality zajistit individuálně.



Upozornění:
Udělení víza je plně v kompetenci zastupitelských úřadů, proti jeho zamítnutí není odvolání a poplatek je v takovém případě nevratný. CK Čedok nemůže nést zodpovědnost za případné neudělení víza, rovněž tak nemůže refundovat cenu zájezdu, pokud jej klient zrušil z titulu neudělení vstupního víza, popřípadě je-li z dané země vyhoštěn.
Klientům doporučujeme podávat žádosti o víza s dostatečným předstihem a k žádosti dokládat všechny požadované dokumenty.