Okruh Makedonií a Albánií

Berat – Historické město na seznamu Unesco

Jedná se o jedno z nejstarších měst Albánie. Říká se, že pamatuje historii starou 2 400 let. Díky své úchvatné architektuře je právem považováno za nejhezčí město Albánie. Od roku 2008 je zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO. Berat založil ve 3. století př. n. l. ilyrský kmen, který zde postavil opevněné město zvané Antipatrea. Roku 1417 okupovali pevnost Osmané. Berat se nachází na úpatí hory Tomorri, a na břehu řeky Osun. Díky bílé barvě na zeleném svahu s řekou pod úpatím se nabízí úžasný pohled. Právě bílá okna, která vypadají jakoby postavená na sobě, dala Beratu jméno “město tisíce oken“. Uchovává jedinečný styl architektury, s úzkými a kameny dlážděnými uličkami. Město má jedinečný styl architektury s vlivy několika civilizací, které se podařilo zachovat po staletí v celé historii. Jako mnoho měst v Albánii, je to staré opevněné město plné kostelů a mešit malované s velkolepým bohatstvím viditelných nástěnných maleb a fresek. Návštěva

S téměř čtvrt milionem obyvatel je Drač (alb. Durrës, urč. Durrësi) druhým největším městem Albánie a zároveň jejím největším přístavem. Díky přirozené poloze v zátoce vhodné ke kotvení lodí je město trvale obydlené již od antiky. Na místě dnešního Drače založili již v roce 627 př. n. l. osadu řečtí kolonisté, nesla jméno Epidamnos. Ve 3. století př. n. l. se jí zmocnili Římané a nazvali ji Dyrrhachium. Začínala tu obchodní a vojenská cesta Via Egnatia vedoucí přes Ochridské jezero až do řecké Soluně. Město tou dobou vzkvétalo, neboť bylo největším obchodním střediskem široko daleko. Po Římanech zbyl v Drači amfiteátr, který je největší na Balkáně.

Kruja (neurč. Krujë) zaujímá mezi albánskými městy zcela výjimečné místo. Lidové rčení dokonce tvrdí, že kdo nebyl v Kruje, vůbec nebyl v Albánii. Důvod je jediný: Kruja byla v 15. století centrem ozbrojeného odporu Albánců proti Turkům v čele s albánským knížetem a národním hrdinou Skanderbegem. Hlavní atrakci tu představují starý bazar a majestátní hrad. Milovníci přírody si oblíbili nedaleký národní park Qafë Shtamë nebo také mys Rodon. Skanderbeg z místního hradu učinil své hlavní sídlo. Až ho spatříte, hned pochopíte proč: tyčí se na skalním ostrohu vysoko nad údolím a zároveň je jakoby ukryta pod hradbou více než 1100 metrů vysoké stolové hory. Je odtud krásný výhled přes pláně střední Albánie až k Jadranu. Kruja je jedním z mála z albánských měst, které se orientují téměř výhradně na turistiku. Starý bazar je plný obchůdků se suvenýry, od hrnečků s albánským orlem, přes popelníky ve tvaru bunkru až po orientální koberce.

Tirana je jediným skutečným albánským velkoměstem. Její poloha v geografickém středu Albánie ji takřka předurčila k tomu, aby se stala administrativním, politickým a kulturním centrem země. Jedná se o nesmírně dynamickou metropoli, která se mění a roste doslova před očima. Přibývají tu turisticky zajímavá místa, zlepšují se služby, ale také houstne doprava. Tirana do dnešní podoby vyrostla takřka z ničeho. Ještě v 19. století to byla v podstatě větší vesnice. Později, když se v roce 1920 shodou okolností stala hlavním městem, v ní bydlelo sotva deset tisíc obyvatel. V roce 2011 měla už přes 550 tisíc obyvatel a předpokládá se, že nyní se již počet Tiraňanů blíží k jednomu milionu.

Otevírací doby obchodů jsou v Albánii od pondělí do soboty od 8:00 do 12:00 hodin a od 15:00 do 19:00 hodin. Také v neděli mají mnohé obchody otevřeno. Pro nakupování suvenýrů jsou nejvhodnější města a místa uvedená v průvodcích, protože zde se zákonitě shromažďují prodejci těchto věcí. Vyhlášená je například Kruja se svým překrásným starobylým bazarem. Zde nakoupíte dekorativní předměty s albánskou tématikou (talíře na stěnu, kroje, sošky Skanderbega apod.), ale i užitečné věci – ručně tkané koberce různých rozměrů, džezvy, hrnečky na kávu, nádobí, nábytek, látky, filigrány ze stříbra či mědi, řezbářské výrobky, keramiku.

Albánská kuchyně je z velké části hodně podobné té balkánské. V jídelních lístcích tedy najdeme mnoho pokrmů z masa, jemuž vévodí skopové, případně telecí, vepřové a další. Oblíbeným způsobem přípravy pokrmů je zde grilování, a je proto běžné, že v každé menší restauraci anebo i ve stánku na ulici najdeme gril připravující nějakou čerstvou delikatesu. Albánci mají rádi také ryby, kterých je ve zdejších sladkých i mořských vodách opravdu hodně. Prakticky u žádného hlavního jídla nechybí také porce zeleninového či jiného salátu. Ty zeleninové se dělají převážně z domácí zeleniny, kterou jsou tu nejčastěji rajčata, olivy, okurky nebo papriky. V Albánii se také vyrábí mnoho sýrů a jogurtů, které dotvářejí chuť místních jídel k dokonalosti. Samotnou kapitolou jsou pak albánské dezerty. I ty jsou inspirovány řeckou a tureckou kuchyní, a často se zde tak můžeme setkat se sladkostmi z filo těsta na nejrůznější způsoby. Za ochutnání v Albánii určitě stojí místní víno, především merlot nebo cabernet. Vyrábí se zde také pivo, které má oproti tomu českému mírně nasládlou chuť. Nejznámějšími značkami jsou Tirana nebo Korcë. Z tvrdšího alkoholu pak stojí za zmínění Skandëber, což je místní brandy, anebo hroznová pálenka zvaná raki.

Podrobnější informace k destinaci, naleznete v informační knize Čedok na vašem hotelu.