Naše webové stránky používají k vylepšování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Rozumím

New York a Florida

Destinace
USA
Doprava
Praha
Strava
dle programu
Počet osob
2+1
Termín Nocí Doprava Strava Cena za osobu
-

Nahrávám termíny

Nabídka programů

Program zájezdu:

1. den ODLET Z PRAHY

Odlet z Prahy do New Yorku. Transfer do hotelu. Nocleh v New Yorku.

2. den NEW YORK

Prohlídku zahájíme plavbou na Liberty Island se sochou Svobody a ostrov Ellis Island s muzeem emigrace, jenž se stal milníkem pro miliony přistěhovalců, kteří zde často marně čekali na povolení ke vstupu do Nového světa. Pak, už suchou nohou – případně metrem, projdeme jižní Manhattan a jeho nejznámější místa jako finanční čtvrť Wall Street s burzou cenných papírů, novogotický kostel Trinity Church, rušnou Čínskou a také Italskou čtvrť či noblesní SoHo, která je největší čtrvrtí litinových fasád na světě. Z terasy mrakodrapu Empire State Building (381 m) si v podvečer vychutnáme zvolna se rozsvěcující město. Po útoku teroristů na “dvojčata” WTC v září 2001 se ESB stala nejvyšší budovou NY. Po 11 letech opět primát ztratila ve prospěch nové budovy WTC (541 m). Nocleh na Manhattanu.

3. den NEW YORK

Dnes pokračujeme prohlídkou oblastí v okolí Central Parku, Times Square. Navštívíme divadelní čtvrť a obchody na Páté Avenue. Večer se pak na rozzářeném náměstí Times Square, kde bije srdce New Yorku, nabízí ideální příležitost vstřebat jedinečnou atmosféru města. Nocleh na Manhattanu.

4. den NEW YORK – PRAHA

Dopoledne transfer na letiště a odlet do Miami. Po příletu transfer do hotelu.

5. – 7. den FLORIDA

Relaxační pobyt u moře na slavné Miami Beach ve floridském Miami nebo v Orlandu, městě Disneylandu, řady velkolepých zábavních parků a vodních světů. Obojí bude tou nejlepší tečkou za návštěvou rušného New Yorku. Pobyt na Floridě je individuální – čili bez účasti česky mluvícího průvodce.

8. den FLORIDA – PRAHA

V odpoledních hodinách odjezd na letiště a odlet do Prahy.

9. den PŘÍLET DO PRAHY

Upozornění

Poznámka: prohlídka New Yorku zpravidla pěšky a metrem - cca $3/osoba/jízda.

MOŽNOSTI PRODLOUŽENÍ:

PLAVBA KARIBIKEM na 7 nocí od 11.990,- Kč/osoba

• noc navíc v Miami: 1.650,- Kč/osoba
• půjčení vozu v Miami: od 5.900,- Kč/týden

Geografické údaje

Poloha: severní Amerika
Oficiální název: Spojené státy americké
Hlavní město: Washington - 4 100 000 obyvatel
Jazyk: americká angličtina, španělština, indiánské jazyky
Náboženství: protestanti (52,7%), katolíci (26,2%), židé (2,7%), pravoslaví (2,2%), muslimové (1,9%)

Měna a kurzy

Měna: americký dolar (USD) = 100 centů
Otevírací doba: Po - Pá 9:00-16:00 nebo 18:00
Uznávané a používané platební karty v USA jsou Visa, MasterCard, American Express, Discover. Karty usnadňují vypůjček dopravních prostředků, sportovního náčiní, nájmu ubytovacích kapacit atd. Je možno použít i cestovní šeky.

Klimatické podmínky

Území Spojených států leží v několika podnebných pásmech. Jeho severní a střední část leží v mírném pásu, ale je chladné a vlhké vlivem studeného Labradorského proudu. Na většině území je klima kontinentální, s chladnou zimou a teplým létem. Na severozápadě nízké lednové a únorové teploty někdy zmírňuje teplý vítr „chinook“, vanoucí od Skalistých hor, kde panují obvykle stejně mrazivé zimy jako v pohoří Sierra Nevada. Jižní oblasti od Atlantiku po Mexický záliv jsou subtropické, Florida a Havaj se nacházejí v tropech, s vysokými teplotami a vysokou vzdušnou vlhkostí. Na Velkých pláních západně od Mississippi je klima polopouštní a ve Velké pánvi na jihozápadě pouštní. Podnebí na Aljašce je naopak subpolární až arktické.
Na jihozápadě USA (Arizona, Kalifornie, Utah) převládá sluníčko a srážek je minimum; letní teploty stoupají na 30 až 40 °C. V národních parcích na západě (Yellowstone, Grand Canyon, Yosemite) se průměrné letní teploty pohybují okolo 18 – 20 °C a v zimě klesají pod nulu. Nejteplejším státem je Florida s průměrnými teplotami v lednu 4 – 7 °C, v červenci 32 – 34 °C; slunce svítí 2400 až 2800 hodin ročně, letní srážky jsou zanedbatelné.

Ceny

Uvedené ceny jsou pouze orientační a mohou se lišit místně, sezónně i v konkrétních prodejnách. Vyplatí se porovnat ceny ve více obchodech a využít nabízené slevy či bonusy. Výhodné jsou nákupy větších balení a nákupy večer (levnější zelenina a ovoce); nejlevnější jsou řetězce a supermarkety, některé řetězce (Safeway, Giant, Harris Teeter, Arctic Street, Farm Fresh ap.) nabízejí slevové karty. Obchody 7-Eleven a Wawa (potraviny plus drogerie) jsou otevřeny po 24 hodin. Ve většině států se alkohol (včetně piva) prodává v „Liquor store“. Konečnou cenu nákupu zjistíte až u pokladny, protože ceny zboží se uvádějí bez daně, která se v jednotlivých státech se liší (4 – 15 %). Ceny benzínu a nafty jsou rozdílné i podle ročního období.

V obchodě:
chléb 0,5 kg = USD 2,30 – 3,50
mléko 1 l = USD 1,20
vejce 12 ks = USD 2,80
plátkový sýr (24 ks) = USD 1,80
jablka libra (0,45 kg) = USD 2,00
banány libra (0,45 kg) = USD 0,30
voda 1,5 l = USD 1,90
cola 1 l = USD 0,80 – 1,50
pivo 0,4 l (dle značky) = USD 2,50 – 5,00
láhev běžného vína = USD 12,60
pomerančový džus galon (3,78 l) = USD 1,79
cornflakes 0,5 kg = USD 1,69

Další ceny:
10 pohledů = USD 1,00
známka do EU (v automatu) = USD 1,50
benzín 1 galon (3,78 l) = USD 3,90 – 4,20
diesel 1 galon (3,78 l) = USD 4,40 – 4,50

Clo, dovoz, vývoz

Do USA lze bezcelně přivézt osobní věci a dále na osobu 100 doutníků a 200 cigaret (tabákové výrobky však nesmí být z Kuby) a 1 litr alkoholu na osobu starší 21 let. Na dovoz dalšího alkoholu se vztahuje clo, jehož výše se řídí podle druhu a platí se i z alkoholu koupeného v duty-free obchodech. Dovoz předmětů v hodnotě do 100 USD je od cla osvobozena, při překročení této hranice až do USD 1000 je clo desetiprocentní, stejně tak při vývozu.
Zcela zakázán je dovoz některých potravin (a třeba i nedojedená svačina); za zatajení potravin hrozí pokuta až 10 000 USD. Konkrétně se to týká většiny druhů ovoce a zeleniny, masa, klobás, uzenin (včetně drůbežího, soleného, sušeného či v konzervách) a veškerých salámů, měkkých sýrů a tvarohu. Pečivo (chléb, obiloviny, sušenky, koláče, cukroví, čokoláda atd.) jsou přípustné. Dovézt se smí nudle, neobsahující maso nebo vejce, rýže (rýže basmati, hnědá, loupaná, leštěná), rýžová mouka a výrobky z rýže; dále tvrdé sýry (parmezán, čedar); naopak jsou zakázané sýry obsahující maso nebo salámy. Povolené jsou olej, ocet, hořčice, kečup, nakládaná zelenina, sirup, med, želé, marmelády atd. Práškové nápoje musí být uzavřeny v originálních obalech, na nichž je obsah látek uveden v angličtině. Dovoz kávy a čaje do USA je možný s výjimkou čajů, které obsahují ovoce, příp. listy zeleniny nebo semena, a to včetně citrusových listů.
Dovoz předepsaných léků pro osobní potřebu je až na výjimky dovolen (u léků obsahujících drogy je třeba mít potvrzení lékaře, že lék užíváte a na jakou diagnózu). Nedoporučuje se brát s sebou nůž, který může být považován za zbraň (dýka, vystřelovací nůž). Je zakázán dovoz narkotik. Při dovozu zbraně povolené v USA pro sportovní či lovecké účely není třeba mít povolení od úřadů USA. V případech dovozu ostatních cenných věcí je třeba žádat o povolení Ministerstva financí.
Při dovozu domácích zvířat musí být prokázáno, že netrpí nemocí přenosnou na člověka. Očkování proti vzteklině není nutné u dovozu zvířat z oblastí nepostižených vzteklinou. V případě i drobného poranění domácího zvířete je nutné, aby bylo ošetřeno zvěrolékařem. U některých domácích zvířat mohou být uplatněna i přísnější omezení (zejména u ptáků a plazů), Určité druhy je přísně zakázáno dovážet. Bez povolení nelze dovážet rostliny a neupravená semena.
Dovoz i vývoz finančních prostředků v částkách převyšujících USD 10 000 je třeba deklarovat v celním dotazníku (Customs Form 4790).

Časový posun

Středoevropský čas - 7 h v době zimního času
Středoevropský čas - 6 h v době letního času

V USA se používá dvanáctihodinové schéma. Dopolední čas se označuje „a.m.“ (ante meridiem = před polednem), odpolední „p.m.“ (post meridiem = po poledni): 9.00 p.m. je našich 21.00 hodin. Poledne se zapíše jako 12.00 p.m., půlnoc 12.00 a.m.
Vzhledem k obrovské rozloze jsou kontinentální Spojené státy rozděleny na 4 časová pásma, ve kterých je proti českému času o 6 až 9 hodin méně. Na většině území USA se využívá změna na letní a zimní čas (Daylight Saving Time, DST). Výjimkou je Arizona a některá zámořská území. Letní čas se zavádí od druhé neděle v březnu do první neděle v listopadu.

Elektřina (proud, používaní redukcí)

Napětí v elektrické síti je až na výjimky 110 – 120 V/60Hz. Zástrčka se skládá pouze ze dvou plochých kolíků, případně dvou plochých a jednoho kulatého kolíku. Je potřeba adaptér, který zakoupíte buď v ČR, nebo v USA ve specializovaných obchodech. Doporučuje se přibalit prodlužovací šňůru a rozdvojku.

Fotografování a filmování

V některých interiérech není dovoleno fotografovat ani bez blesku; zákazy a srozumitelné piktogramy zásadně respektujte. Místní obyvatele fotografujte s citem; vždy je lépe se předem zeptat.
Nezapomeňte nabíječku do videokamery či digitálního fotoaparátu, náhradní baterie a přiměřenou paměťovou kapacitu karet.

Internet

Veřejný internet je běžný v hotelích, internetových kavárnách a knihovnách. Přes internet je možné i telefonovat. Pokud si vezete vlastní notebook nebo chytrý telefon, wi-fi najdete nejen v ubytovacím zařízení, ale třeba i ve fastfoodu.

Jazyky, dohovoření

Úředním jazykem je angličtina (82 % obyvatel), druhým nejdůležitějším jazykem je španělština (11 % obyvatel); používají se i další indoevropské jazyky. Ve státě Havaj je úředním jazykem též havajština, v Novém Mexiku španělština a v Louisianě francouzština. Na závislých územích (například na Tichomořských ostrovech) jsou původní jazyky chráněny zákonem.
Pokud anglicky neumíte, doporučujeme přibalit slovníček a základní konverzaci a předem se naučit alespoň několik základních slov. Úskalím je výslovnost; v závorce ji uvádíme aspoň přibližně.
Mohlo by se hodit: hallo (helou) = dobrý den, ahoj; good by (gudbaj) = nashledanou, thank you (thenkjú) = děkuji vám (angličtina nerozlišuje tykání a vykání); please (plíz) = prosím, jako žádost; where (wér) = kde, to where (tuwér) = kam, from where (from wér) = odkud; when (wen) = kdy; bus (bas) = autobus, train (trejn) = vlak; airport (érport) = letiště; waiter, waitress (weitr, weitris) = číšník, servírka; glass/bottle (glas/botl) = sklenice/láhev; tip (typ) = spropitné; coffee (kofi) = káva, cream and sugar (krímenšugr) = smetana a cukr do kávy; milk (milk) = mléko; tea (tý) = čaj; juice (džús) = džus; scrambled eggs (skembldegs) = míchaná vejce; sunny-side up egg (sanysajdapeg) = volské oko; ham (hem) = šunka; bacon (bejkn) = opečená slanina; sausage (sosidž) = párek, potatoes (potejtouz) = brambory; bread (bred) = chléb; roll (rol) = houska; pancakes (penkejks) = palačinky; maple syrup (mejpl syrup) = javorový syrup; doughnut (donat) = sladké pečivo podobné koblize; cold (kold) = studený; hot (hot) = horký; soup (súp) = polévka; salad (selid) = salát; main course (mejnkórs) = hlavní jídlo; side order (sajdódr) = příloha; beverages (bevridžiz) = nápoje; wait to be seated (wejt tubí sítid) = vyčkejte, prosím, na usazení číšníkem; check, please (čekplíz) = účet, prosím.

Kriminalita

Celková bezpečnostní situace v Spojených státech je dobrá, ale obecně platí, že americká města mají vyšší kriminalitu než evropská. Problémem jsou zejména drogy a prostituce, ale i vraždy, znásilnění a ozbrojená přepadení. V návštěvnicky frekventovaných oblastech se i zahraniční turisté mohou stát oběťmi loupežných útoků. Týká se to zejména Kalifornie, kde se mnoho ilegálních imigrantů obtížně začleňuje do majoritní společnosti, a v Miami na Floridě, kde je početná komunita Kubánců. Zásadně se nedoporučuje chodit do neznámých a chudinských čtvrtí, především po setmění. Též se vyhněte nepovolenému vstupu na cizí pozemek, držení střelné zbraně je v USA legální i bez zbrojního průkazu a každý si svůj majetek střeží.
Zvýšená ostražitost je na místě zejména v místech s vyšší koncentrací lidí (letiště, přístavy, nádraží, veřejná doprava, tržiště), kde můžete přijít o příruční zavazadlo, peněženku, doklady nebo platební karty. Zásadně u sebe nenoste větší obnosy peněz a nenechávejte své věci a zavazadla bez dozoru, zejména pokud v nich máte doklady a peníze. Pas, letenky, platební karty a vyšší částky v hotovosti patří do hotelového trezoru, při přesunech do uzamčeného kufru v zavazadlovém prostoru autokaru. Buďte obezřetní při vybírání peněz z bankomatu. Případným žebrákům se doporučuje dát raději jídlo než peníze, případně mít v kapse menší částku, abyste nemuseli vytahovat peněženku. Zásadně se vyvarujte nákupu jakýchkoliv drog.
Pokud dojde ke ztrátě, odcizení nebo znehodnocení pasu, je třeba získat náhradní cestovní doklad na zastupitelském úřadu. Pro tento případ se doporučuje mít s sebou kvalitní fotokopii cestovního pasu (stránky, kde je fotografie a osobní údaje) pro urychlení vydání náhradních dokladů. Tuto kopii mějte uloženu odděleně od originálu. Pořiďte si rovněž kopie dokladů o pojištění, kopie či aspoň čísla kreditních karet a telefonní čísla pro jejich případné zablokování; to vše vám může pomoci, kdybyste o pas či karty přišli. Pro případ ztráty mobilního telefonu si poznamenejte důležitá osobní telefonní čísla. Pokud ke krádeži dojde, nahlaste ji policii; o odcizení dokladů je třeba sepsat protokol.
Všude, kam míří více lidí, je běžný detekční rám a rentgen pro tašky, kabelky a batohy (větší zavazadla nebývají povolena). Týká se to nejen vstupů do důležitých budov, muzeí a návštěvnických center, ale i třeba trajektů nebo zábavních parků. Kromě detekčního rámu se používají speciální průchozí komory, tzv. „Puffer Machine“, kde absolvujete sérii „ofuků“ od kotníků po hlavu: speciální senzory přitom snímají a analyzují uvolněné částice na výbušniny, drogy a další látky, které rám nezachytí. Prohlídce se samozřejmě nebraňte a naopak buďte vstřícní; jedná se i o vaši bezpečnost.
Konzumace alkoholu na veřejnosti je zakázána. Alkohol v otevřené nádobě nesmí být ani přenášen v ruce, ani převážen v motorovém vozidle; zakoupená láhev s alkoholem musí být v neprůhledném obalu. Za alkohol za volantem hrozí zatčení.

Kuchyně - jídlo a nápoje

Ve Spojených státech, už vzhledem k jejich rozloze a původu obyvatel, se setkávají kuchyně celého světa. Američané jídlo milují a užívají si spojené kuchařské umění Indiánů, evropských osadníků (zejména Španělů a Francouzů, ale také Irů, Němců, Holanďanů, Italů a Portugalců), z Afriky dovezených otroků i novodobých přistěhovalců z Mexika, Číny, Indie, Indonésie, Thajska a Japonska. V různých částech USA i návštěvníci ocení pokaždé jinou kuchyni a místní speciality.
Základem severoamerické kuchyně je kukuřice (corn), klíčová potravina původních obyvatel. K ní přistupují fazole všech velikostí a barev (pečené fazole se slaninou, baked beans), papriky (zejména zelené, plněné mletým jehněčím), rajčata (například pečená s tykvemi), dýně (s cibulí), pečený lilek, ostré omáčky z chilli papriček, z ovoce melouny. Chleba je několik druhů, přičemž mnohé druhy jsou sladké a najdeme v nich i oříšky či rozinky; v koláčích jsou běžně máslo, smetana, jablka, borůvky, brusinky a ořechy. Zapomeňte na mletý mák, v Americe je považován za drogu. Oblíbené jsou teplé moučníky, zejména nákypy a pudinky se šlehačkou, v troubě zapečené ovoce (jablka s rebarborou, švestky), koláče (pies) s různou náplní (jablečná – apple, dýňová – pumpkin, ořechová – pecan, tvarohová – cheesecake) a různé typy sušenek (cookies). Vafle z hladké mouky, kypřícího prášku a zakysané smetany připomínají naše lívance. Chléb je obvykle toastový a maže se na něj burákové máslo; z pečiva jsou běžné bagety. Převládá sladké pečivo, zejména doughnut (koblihové věnečky); náplň (nugátovou, čokoládovou, krémovou), příchuť (skořicovou, vanilkovou) a polevu si můžete vybrat.
Na severozápadním pobřeží byl a je nejoblíbenějším jídlem losos (salmon) a další ryby (fish), rabi (crabs), humři (lobster), krevety (shrimps), ústřice (oysters), mořské plody (sea food) a želvy (turtle); rovněž se loví losi, jeleni, medvědi, bažanti a husy, ale i veverky; pochutinou jsou lesní plody, zejména borůvky, maliny a brusinky. Jako první chod jsou nabízeny „chowders“, husté krémové polévky, obsahující zpravidla smetanu, zeleninu, brambory, fazole a houby, nebo mušle, krevety a ryby. Novoanglická „Yankee“ kuchyně byla jednoduchá ale sytá, v kotlících se vařily husté polévky a masa, nikdy nechyběla jablka a skořice. Na pláních se ve velkém lovili bizoni, jejichž maso se na zimu sušilo. Pemikan byl směsí sušeného masa a sádla s bobulemi šeferdie (podobné rakytníku); zpestřením jídelníčku byli pečení pstruzi (trout) a vajíčka stepních ptáků. Na tradiční jídla Indiánů dnes navazují kukuřičný chléb, i se slupkou pečené brambory, divoká rýže, ananas, avokádo, popkorn a grilování masa, „barbecue“, zejména hovězích bifteků (chop je kotleta, T-bone steak kotleta s kostí; „rare“ je biftek krvavý, „medium“ případně „medium-well“ středně propečený a „well-done“ dobře propečený), pečená žebírka (ribs) a kuřecí čtvrtky či křidýlka. Oblíbená masa jsou vepřové (pork), telecí (veal), jehněčí (lamb), kuře (chicken), krůta (turkey).
Hlavní přílohou jsou zelenina (špenát, spinach) a saláty (patří do nich především hlávkový salát, čerstvé žampiony a brokolice). Favorité jsou hranolky (french fries), bramborová kaše (mashed potatoes), těstoviny (pasta), makaróny se sýrem (cheese), pizza a houby (mushrooms). Chleba převažuje toastový nebo bílý, máslo slané (salted) nebo neslané (unsalted). Mezi sendviče (přednostně teplé) patří i hamburgery a hotdogy (párky v rohlíku); jedí se kdykoliv během dne a naplněny mohou být i fazolemi či bramborami.
Pro jižní státy jsou typická pálivá jídla ovlivněná mexickou, indickou, kubánskou a haitskou kuchyní; jejich základem je kukuřice, kukuřičné lupínky, placky plněné mletými masy a zeleninou, smažená zelená rajčata, vařené arašídy, crow fish – drobní červení korýši s ostrou skořicovou příchutí, chilli papričky a další. Hlavní ingredience ostré omáčky jsou máslo, tabasco, chilli, sůl a pepř; sýrovou omáčku tvoří majonéza s nakrájenou cibulí, prolisovaným česnekem, smetanou, octem a rozdrobenou nivou.
Oblíbenou snídaní je kukuřičná kaše, nejlepším nápojem sladký studený čaj. Z moučníků vedou zmrzlina (ice cream), zmrzlina ponořená do nápoje „root beer“ („root beer float“) nebo ovocné želé (Jello). Zážitkem je „cajunská kuchyně“, jejímž základem je rýže a nepředvídatelné množství ostrého koření; vše se vaří v jednom hrnci a každé jídlo je originál „etoufee“ (dušené v omáčce); v okolí New Orleans se jí podobá méně ostrá „kreolská kuchyně“, jejímž základem jsou jídla z divokých krocanů, kachen, želv, vepřového, žabích stehýnek, ryb, mořských plodů, rajčat a pekanových ořechů.
Na nejjižnějším americkém jihu se vaří „Soul Cooking“, založená na kuchyni amerických černochů; definují ji uzené maso, kuřata smažená i s kůží, zelené arašídy vařené ve slané vodě, rajčata, topinambury a listová zelenina Collard Greens (podobná rebarboře), dochucovaná cibulí a česnekem. Kuchyně „Tex-Mex“ se odvozuje od mexické; jsou pro ni charakteristické papričky chilli, které se kupují čerstvé, sušené, sterilované nebo i zmražené; pálivost zmírňuje kysaná smetana nebo vařená rýže. Nejoblíbenějším pokrmem je „T-bone steak“ z hovězího masa, grilovaná hovězí žebírka a „chile“ (chilli ragú), na kostky nakrájené hovězí maso, marinované, opečené a okořeněné koriandrem, římským kmínem, česnekem, oreganem, paprikou a rozdrcenými chilli papričkami, poté dušené ve vlastní šťávě a zahuštěné kukuřičnou moukou. Používá se i maso vepřové, jehněčí a kuřecí. Běžné jsou placky chalupas, enchiladas, empanadas, burritos a tacos, plněné různou náplní a poté srolované nebo přeložené. Tacos jsou buď vláčné, nebo křupavé. Tortilly jsou kukuřičné placky plněné čímkoliv, co je po ruce; masem, zeleninou, fazolemi, houbami atd.; také do omelet lze dát cokoliv. Z předkrmů je favoritem guacamole, jemně rozmixované avokádo s různými přísadami; z ryb „cat-fish“, mořský okoun, mečoun a korýši, buď s kořeněnými omáčkami, nebo obalené v kukuřičné mouce a podávané s nakrájenými limetkami. Přísadou mnoha jídel je kakao a skořice, jako dezert se nabízí ovocné saláty nebo zmrzlina.
Kalifornská kuchyně je považována za avantgardní; hitem jsou „ekologicky“ nebo „bio-organicky“ vypěstované ovoce, zelenina i víno a míchané saláty balené v sterilních plastových sáčcích, omyté a natrhané na kousky (cole slaw: zelný salát s majonézou). Hlavní plodiny jsou artyčoky, avokádo, broskve, cibule, česnek, fazole, hroznové víno, chřest, jahody, mandle, olivy, pomeranče, rajčata a špenát.
Na Aljašce se kdysi pro obživu lovili i králíci, vačice, mýval či skunk, dnes lze ochutnat horskou ovci, srnčí, divokou kozu, jelena karibu, losa nebo medvěda. První osadníci pocházeli z Holandska, Německa a Skandinávie, a mimo jiné přivezli znalost přípravy chleba. V řekách i v moři je množství ryb a mořských plodů, zejména bílých krabů (alaskan snow crabs). Lososí maso se konzervuje uzením, nakládáním anebo nasolením. Havajská kuchyně je dodnes založena na rybách, mořských želvách a ovoci; misionáři obohatili místní kuchyni o cukrovou třtinu, ananas a kávovník.
Nealkoholické nápoje se nazývají „soft drink“, sladké nápoje „soda“ (Sprite, Pepsi, Coca Cola). Alko i nealko verzi mají „Dr. Pepper“ a „Root Beer“. Mléko „half and half“ je napůl se smetanou. Označení „diet“ znamená nápoj bez cukru. Klasické nápoje mívají označení „classic“ nebo „regular“. Balená voda je nejčastěji značky Poland Spring, ze státu Maine. Z alkoholických nápojů jsou vedle piva velmi populární koktejly, míchané alkoholické nápoje. Pijí se zásadně mezi jídly nebo po jídle.

Vybrané speciality:

Apple and Cream Cheese Cake: jablečný tvarohový koláč
Appled Brussels Sprouts: uvařené kapustičky a jablka se rozškvaří na slanině a cibuli, přidá se máslo, smetana a muškátový oříšek; oblíbená příloha k rybě a kuřeti
Bean Salad: salát z bílých a červených konzervovaných fazolí se zelenými lusky a kysanou smetanou, olejem, citrónovou šťávou, solí a pepřem
Boston Scrod: bostonské filé – při pečení v troubě pod alobalem se potírá směsí másla, strouhanky, hořčičného prášku, worcesteru, tabasca, citrónové šťávy a petrželky
Buffalo Chicken Wings: ostře kořeněná smažená kuřecí křidélka; často jako předkrm
Colonial Pie: pečivo z polohrubé mouky, cukru, žloutků, kysané smetany, jablečného octa, vlašských ořechů, rozinek, muškátového oříšku, skořice a hřebíčku
Cream of Mushroom Soup: krémová žampiónová polévka
Eggs Benedict: ztracená vejce vložená do rozkrojených rozpečených housek, vymazaných máslem a vyložených plátky šunky nebo slaniny, přelitá holandskou omáčkou
Escalloped Tomatoes: zapečená rajčata, oblíbená příloha
Finch House Punch: hnědý rum, citrónová šťáva, brandy (koňak), broskvovice nebo meruňkovice, moučkový cukr a plátek citronu na ozdobu
Fried Green Tomatoes: na plátky nakrájená zelená rajčata osmažená v trojobalu, kdy do strouhanky je přidán nastrouhaný čedar; podávají se horká s tatarskou omáčkou
Green Bean Casserole: uvařené fazolové lusky smíchané s opečenými žampiony a smetanou, zapečené se sýrem a nasekanými mandlemi (oblíbená příloha)
Ham Loaf: mleté maso se šunkou, strouhankou, vejcem, ovesnými vločkami a křenem; obvykle s kečupovou omáčkou
Hash Brown Potatoes: opečené bramborové kostky
Hot Buttered Cider: horká směs jablečného moštu, medu, citrónové šťávy, hřebíčku, nového koření, skořice a hlavně brandy; na povrchu půl lžičky másla, míchá se svitkem skořice
Chicken with Apples: pečené kuře s jablky
Chilli con Carne: mleté maso okořeněné chilli, římským kmínem, oreganem, pepřem a česnekem, zaprášené moukou a skořicí, s rajčatovou šťávou a konzervou fazolí; podává se se zakysanou smetanou, strouhaným sýrem a kroužky cibule, přílohou je rýže a avokádo
Old American Gingersnaps: tradiční zázvorky, zdobené cukrovou nebo rumovou polevou
Potato Skins: vydlabané ve slupce vařené brambory, poté naplněné sýrem a slaninou a zapečené
Roast Turkey: plněný krocan, pečený pomalu, přikrytý plátky slaniny; nádivkou je bramborová kaše s cibulí, ořechy, smetanou a paprikou
Sangria: směs brandy, červeného vína, pomerančové šťávy a sody, kousky ovoce, led
Scalloped Salmon: zapečený losos
Stonewall: horký jablečný mošt smíchaný s rumem
Succotash: směs uzeného masa, fazolí, kukuřice a smetany, nakonec se přidává strouhaný sýr
Tennessee Coffee: kostky cukru zalité whisky a poté dolité kávou; šlehačka ozdobená třešní
Yankee Plum Pudding: na kousky nakrájené švestky smíchané s cukrem a pomerančovou šťávou, žloutkovou směsí, sherry a dotuha ušlehanou smetanou
Yankee Pot Roast: pečené maso přelité spařenými brusinkami, kořením je muškátový oříšek, skořice a nové koření; podává se s bílým zelím nebo kapustičkami.

Místní doprava a taxi

Letecká
Vzhledem ke vzdálenostem je využití letadla běžným způsobem vnitrostátní dopravy a letiště se nachází v každém větším městě. Letišť se zpevněným povrchem je přes 15 tisíc a 189 z nich má přistávací dráhu delší než 3047 metrů. Cena letenek je přijatelná. Na každém větším letišti se nachází kromě klasických služeb (krátkodobé a dlouhodobé parkování) i půjčovna aut a směnárna, zdravotní služba, restaurace, bankomaty, pošta a možnost připojit se na internet.
Největším letištěm v USA je John F. Kennedy International Airport v New Yorku, které ročně přepraví 48 miliónů cestujících. Celkem 9 terminálů spojuje automatizovaný vláček „Air Train“, z něhož lze přestoupit na metro, které do centra jede 45 minut; jízdenka stojí cca 5 USD. Žlutý „yellow cab“, autorizované New York City Taxi, stojí cca 50 USD a jede 25 minut. Od roku 1994 je památkově chráněný futuristický terminál TWA od finsko-amerického architekta Eera Saarinena (1910 – 1961), dnes restaurace a konferenční centrum. Druhým newyorským letištěm je La Guardia, těžící z polohy blízko Manhattanu a odbavující lety do vnitrozemí a Kanady; ročně jím projde 23 miliónů pasažérů. Třetím newyorským letištěm je Newark (36 miliónů cestujících ročně). Další klíčová mezinárodní letiště jsou supermoderní Los Angeles International Airport (stát Kalifornie, 10 terminálů, 60 miliónů cestujících ročně) a Hartsfield-Jackson Atlanta International Airport (stát Georgia, 90 miliónů odbavených pasažérů ročně, nejvytíženější na světě). Frekventované Chicago O'Hare International Airport (stát Illinois, 4 terminály, 67 miliónů pasažérů) je třetí nejvytíženější na světě.
Národním dopravcem je společnost American Airlines, největší na světě co do počtu letadel (více než 600) i počtu zaměstnanců. Další významné společnosti jsou Delta Air Lines Inc., která s výjimkou Antarktidy létá na všechny kontinenty. Společnost United Airlines nabízí lety do více než 1000 destinací v 170 státech. Další společnosti jsou Continental Airlines, US Airways a Alaska Airlines.
V turisticky atraktivních oblastech (New York, San Francisco, Grand Canyon) se nabízejí vyhlídkové lety malým letadlem nebo helikoptérou, v Novém Mexiku balónem, za cenu 100 až 700 USD, dle délky letu. Na místě se vyžaduje průkaz totožnosti. Je výhodné na internetu si porovnat cenu a podmínky u různých společností, případně si let rovnou zarezervovat.

Železniční
Na území Států je téměř 225 tisíc kilometrů tratí se standardním rozchodem a asi 1500 km úzkorozchodných tratí. Dominuje doprava nákladní a vlaky se skládají i z více než stovky vagónů, tažených a tlačených několika dieselovými lokomotivami. Přepravují zejména uhlí, kamionové návěsy a námořní kontejnery; dopravu ovládají společnosti BNSF, CSX Transportation, Noorfolk Southern a Union Pacific, z nichž každá vznikla sloučením více menších společností.
Osobní doprava se rozlišuje na dálkovou a příměstskou, kterou v každé aglomeraci provozuje jiná firma (například v Chicagu Metra, v San Francisku CalTrain, v New Jersey NJT – New Jersey Transit). Dálkovou dopravu provozuje společnost Amtrak (1971, zkratka původního American track). Vlaky se skládají z prostorných vagónů, které se rozlišují na ubytovací (kupé s vlastním sociálním zařízením nebo se sociálním zařízením na chodbě, pro dvě nebo čtyři osoby), restaurační, barový salonní, panoramatický vyhlídkový s barovým oddílem, dvouposchoďový velkoprostorový s nastavitelnými sedadly. V ceně je i teplé a studené jídlo během cesty; vlaky jezdí ve dne i v noci. Ve vyhlídkovém voze jsou nejen panoramatická okna, ale i sedačky otočené k oknům (příkladem je expres California Zephyr). Jednotlivé jízdenky jsou drahé; vyplatí se zakoupit USA Rail Pass (od 190 USD na 15 dní a od 250 USD na 30 dní), nejlépe na všechny tratě. Běžné osobní vlaky jezdí jednou až třikrát denně a na rozdíl od dálkových (Long Distance, Superliner) na ně nejsou třeba místenky. Nejrychlejší a nejpohodlnější je tzv. Metroliner (k jízdence se platí příplatek).
Turisticky zajímavé tratě jsou Aljašská železnice (Alaska Rail Road; ze Sewardu přes Anchorage, Wasillu, Talkeetnu a NP Denali do Fairbanks; luxusní vyhlídkové vagóny; vlaky Costal Classic Train, Denali Star Train a Glacier Discovery Train), úzkokolejka White Pass and Yukon Route (1898; kanadsko-americká; spojuje přístav Skagway a hlavní město Yukonu Whitehorse; trať z dob Zlaté horečky) a úzkokolejky na Havajských ostrovech (na ostrově Oahu minivláček s otevřenými vagonky, jen v neděli, cesta trvá 90 min; na ostrově Maui parní vláček, který dříve vozil cukrovou třtinu); San Francisco – New York (vlakem California Zephyr od Pacifiku k Atlantiku přes Yosemity, Kalifornii, Nevadu, Utah, Colorado, Chicago, New York, Washington D.C.), Los Angeles – Vancouver (po západním pobřeží podél Pacifiku, Kalifornie, San Francisco, Seattle, Vancouver a další), Boston – Miami (východní pobřeží, New York, Washington D.C., Disneyland, Florida) a New York – Los Angeles (středoamerická krajina, New York, kanadské Toronto, Niagarské vodopády, národní park Grand Canyon, San Francisco).

Lodní
Důležité přístavy a lodní terminály jsou Baton Rouge, Corpus Christi, Houston, Long Beach, Los Angeles, New Orleans, New York, Plaquemines, Tampa a Texas City, kontejnerové přístavy Los Angeles, Long Beach, New York/New Jersey, Savannah, Oakland a Hampton Roads. Cruisery obvykle vyplouvají z Miami a z Port Everglades. V přístavních městech se nabízejí vyhlídkové plavby a fungují zde trajekty k turisticky atraktivním cílům (například k soše Svobody); lodičkou se můžete podívat i pod Niagarské vodopády. Pravidelnou lodní dopravu provozují například New York Water Taxi, Harbor Express Boston, Rowes Wharf Water Transport Boston, Bay Link san Francisco, East Bay Ferry San Francisco a další. Vnitrozemských vodních cest je ve Státech 41 tisíc kilometrů, z nichž polovina je využitelná pro komerční plavbu. Významné řeky jsou Saint Lawrence River (sv. Vavřince, s Niagarskými vodopády, vlastní řeka 1200 km, celá soustava od pramenů řeky Saint Louis 3350 km), Mississippi (nejdelší v USA), Missouri, Ohio, Rio Grande (hraniční s Mexikem), Colorado (s Grand Canyonem), Columbia, Snake a další. Pro dopravu a vodní sporty jsou důležitá sladkovodní jezera na hranici s Kanadou: Hurónské a Michiganské (118 tis km2), Hořejší (82 tis. km2), Erijské (26 tis.) a Ontario (19 tis. km2). Bezodtoká jezera jsou mj. Velké Solné jezero (4,7 tis. km2) v Utahu, Saltonské moře v Kalifornii, Tahoe v Kalifornii/Nevadě, Utažské v Utahu a Kráterové v Oregonu. Nejznámější přehrada je Hooverova na řece Colorado (639 km2, objem vody 35 km3; délka hráze 379 m, výška hráze 221 m).

Autobusová
Na středně dlouhé vzdálenosti jde o nejlevnější způsob dopravy. Výhodou je hustá dopravní síť a časté spojení, nevýhodou nepohodlí. Obecně platí, že autobusy nejsou tak bezpečné jako vlaky; rozhodně je třeba dávat si pozor na zavazadla a osobní věci. Místních lokálních dopravců je nespočet a mnohé turistické atrakce provozují pro návštěvníky vlastní dopravu (např. Walt Disney World). Menší (většinou jen oblastní) společnosti jsou Megabus, New Century, Coach USA, Peter Pan a Green Tortois. Monopolním dopravcem pokrývajícím celé Státy je společnost Greyhound; jeho zvýhodněná časová jízdenka Ameripass stojí od 149 USD na 7 dní po 429 USD na 60 dní; nabízí se i na 10, 15, 30 a 45 dní. Jízdenka se kupuje na terminálu Greyhound (z velkých letišť na ně jezdí shuttle bus), on-line pomocí kreditní karty nebo ji lze objednat z ČR. Počet najetých mil je neomezený, platnost se počítá od prvního použití. Vozy jsou klimatizované; přibalte svetr a deku. Nutný je zavazadlový lístek (baggage tag; dostanete ho na nástupišti); jeho část se nalepí na zavazadlo, druhá slouží jako váš doklad. Zavazadlo je třeba hlídat na všech zastávkách a zejména při přestupech. Sedadla nejsou místenková.

Městská doprava
Uspokojivý systém městské dopravy mají zejména velká města, kde dopravní společnosti zajišťují více na sebe navazujících druhů dopravy (metro, autobusy, příměstské vlaky, lodě). Všechny nabízejí zvýhodněné časové i celosíťové jízdenky. New York obsluhuje společnost MTA; Boston MBTA, Washington WMATA, Los Angeles Metro. V Miami je to MDT, která provozuje mj. Metrobus zajišťující spojení mezi South Beach, Downtown a stanicemi Metrorail. Klíčovou autobusovou linkou je „S“ (SBL, South Beach Local) s přestupem na další městské linky. Letištní „Airport-Beach Express“ (linka 150) jezdí denně od 6.00 do 23.00 každých 30 minut z letiště do všech významných míst na South Beach.

Cyklistika
Populární je zejména v Miami, kde jsou i stezky pro cyklisty; nejoblíbenější „Venetian Causeway“ spojuje South Beach a Downtown. Kolo využijete i v některých rezervacích (namátkou Everglades). Společnost Adventure Cycling Association nabízí návštěvníkům cyklovýlety.

Taxi
Zásadně se doporučuje využívat autorizované taxislužby, případně letištní či hotelové, vždy označené a s taxametrem. Předem si vždy ověřte, kolik bude cesta přibližně stát. V taxíku se sedá dozadu; od řidiče jste odděleni přepážkou, na níž bývají uvedeny různé informace a také ceník.

Nákupy a suvenýry

Oblíbenými suvenýry jsou trička s potiskem, talíře, hrníčky a skleničky s místními motivy, plechové „retro“ reklamní tabule, automobilové registrační značky, magnety na ledničku, plakáty, kalendáře, pohlednice, samolepky, přívěsky na klíče, nášivky, typické indiánské suvenýry (lapače snů, korálky z přírodních surovin, obrázky místních umělců); dárkem oblečení, elektronika i javorový sirup.
„Grocery store“ je obchod se smíšeným zbožím, zejména s potravinami. „Convenience store“ je menší obchod, prodávající cukrovinky, potraviny, nápoje, noviny, časopisy a losy; na čerpací stanici nabízí i mapy a autopříslušenství. „Strip-mall“ je skupina obchůdků seřazených v jedné řadě. „Mall“ je velké nákupní centrum, zahrnující obvykle dvoupatrový komplex obchodů a jeden nebo více hypermarketů. Klasické supermarkety jsou řetězce Walmart, Target, BJ´s; na elektroniku se specializují Best Buy, Circuit City. „Flea market“ je bleší trh a „yard sale“ (= „garage sale“) bleší trh obvykle na venkově, kdy se lidé zbavují zbytečností přímo před svým domem nebo na svém pozemku. Američané zbožňují slevové kupóny, získané v tisku a ve specializovaných časopisech. „Rebate“ je sleva na nespotřebním zboží, kdy výrobce na základě zaslané účtenky vyplatí rozdíl mezi plnou a „akční“ cenou. Bill (bil) = bankovka, cash (keš) = hotovost, clearance (klírens) = výprodej, receipt (risít) = účtenka, register (redžistr) = pokladna, shopping cart (šopink kart) = nákupní vozík. Obchody bývají obvykle otevřeny sedm dní v týdnu, od 8.00/8.30 do 21.00/22.00.
K cenám zboží, s výjimkou základních potravin a léků, se při placení připočítává daň 4 až 15%, různá v každém státě. Cena uváděná na cenovkách je bez daně.
Oblečení, zavazadla
Cestujte nalehko, budete svobodnější! Jedete si užívat, nestěhujete se. Pevný středně velký uzamykatelný kufr opatřete visačkou se svým jménem. Lístek se jménem, adresou a telefonním číslem vložte také dovnitř. Do odbavovaného zavazadla uložte všechny ostré předměty jako kapesní nůž, nůžtičky, pilníček na nehty apod., které nesmíte vzít s sebou do kabiny letadla. Jako příruční se nejlépe osvědčil pevný turistický batůžek na věci, které chcete či potřebujete mít stále u sebe (například léky, které užíváte pravidelně). Neberte si tašky do ruky nebo dokonce kabelky, překážejí a snadno je někde zapomenete.
Oblečení by mělo být pohodlné a praktické, nejlépe z moderních materiálů, které odvádějí vlhkost od těla a rychle se suší. Abyste mohli oblečení vrstvit, zabalte tenké triko oblékající se přímo na kůži, trička a košile s dlouhými i krátkými rukávy, krátké a dlouhé kalhoty, lehký ale hřejivý svetr a větrovku odolnou vůči větru a dešti. Pokud míříte do hor, přibalte šátek nebo šálu, čepici, rukavice a pláštěnku. V Americe se budete cítit lépe ve značkovém oblečení, určitě si neberte nic obnošeného. Důležité jsou pohodlné turistické boty, a to i do města, na přezutí kvalitní sandály. Přibalte i deštník, plavky, pokrývku hlavy, sluneční brýle a náhradní dioptrické brýle, pokud je nosíte, repelent, opalovací krém s vyšším UV-faktorem, malou baterku, kapesní nůž, zapalovač a dalekohled. Jestliže cokoliv zapomenete, není problém to koupit.
Nezapomeňte, že do odbavovaného zavazadla nepatří peníze, kreditní karty, šeky, cennosti (šperky), osobní dokumenty (pas, řidičský průkaz), mobilní telefon, GPS navigace, kamera, fotoaparát, klíče, brýle a obecně křehké předměty – ty si vezměte do příručního zavazadla.

Opalování

Při opalování stačí dodržovat běžné zásady podle vašich osobních dispozic. Vždy použijte opalovací krém raději s vyšším UV faktorem, než je tolerance vaší pokožky. Opalování na veřejných plážích bez oblečení nebo „nahoře bez“ není, až na vyslovené a velmi vzácné výjimky, dovoleno.

Pláže a koupání

Na běžných plážích musí nejen dospělí, ale i batalota mít na sobě při koupání a opalování plavky, muži pokud možno typu delších trenýrek. Nedovolené je i opalování „nahoře bez“. Nudistické pláže se v USA vyskytují jen velmi výjimečně.
Nejkrásnější americké pláže se nacházejí v Miami na jihovýchodní Floridě. Právě zde si můžete vychutnat veškeré plážové aktivity, nebo se jen tak procházet po promenádě podél vlnolamů. Pokud dáváte přednost soukromí, vždy se lze doptat na „místní pláže“, nepřeplněné turisty, kde bývá možné se koupat a opalovat „nahoře bez“. Nejznámější pláže jsou překrásná South Beach (od South Pointe Park ke Collins Park), 12th Street Beach, Gay and Lesbian (jak název napovídá, pro gaye a lesbičky, označená duhovými praporky), Haulover Beach, Clothing Optional (tedy je zde možné i koupání bez plavek na pláži dlouhé 1,3 míle); Crandon Park (Key Biscayne North; vstupné 5 USD, parkování zdarma, ideální pro šnorchlování, dvě míle dlouhá, bílý písek, všelijaké zábavy v centru „Crandon Park Beach Amusement Center“); Bill Baggs Park, Cape Florida (Key Biscayne South; poblíž majáku Florida Lighthouse; krásné pobřeží, minimum návštěvníků, šnorchlování, pozor na spodní proudy).

Pošta

Poštu spravuje USPS (United States Postal Service). Poštovní známky (samolepky) se kupují na poštách (do EU v ceně 1,05 USD), v recepci některých hotelů a motelů, v automatech v obchodech se smíšených zbožím (grocery stores) nebo v supermarketech (Wall-Mart). Automaty obvykle fungují pouze na mince v hodnotě 0,25 USD a známka do EU v nich stojí 1,50 USD. Pokud na domovní schránce (mail box; většinou velmi originální) uvidíte červený praporek, znamená to, že pošťák z ní má vyzvednout poštu k odeslání.
Spolehlivé je odeslání pošty prostřednictvím hotelové recepce. Pouliční poštovní schránky jsou modré. Doba doručení pohledu z USA do Evropy je zhruba 5 dnů.
Běžné otvírací hodiny pošt jsou od pondělí do pátku 8.30 – 17.00, někdy s hodinovou polední přestávkou, a případně i v sobotu od 9.00 do 12.00.

Rent a car, dopravní předpisy a řidičské průkazy

Zapůjčení auta umožní dostat se na některé jinak nedostupné atraktivní lokality. Podmínkou zapůjčení je věk 21 let (někde 25 let), národní a mezinárodní řidičský průkaz a kreditní karta, případně složení zálohy v hotovosti. Vyjednat lze vše předem u české pobočky některé z amerických půjčoven automobilů nebo na internetu. Týdenní pronájem osobního vozu střední kategorie stojí přibližně 300 až 400 USD, plus havarijní pojištění okolo 20 USD na den. Na více než 10 dní se vyplatí auto koupit; 10 – 15 let starý vůz stojí kolem 1000 USD.
Výhodné je zajistit si před odletem do USA „balíček služeb“, kombinující letenku a půjčení auta; členové věrnostních programů leteckých společností mají obvykle slevu. Slevy jsou inzerovány jako „promotional code“ nebo „discount code“. Cenovou nabídku si ověřte u více společností. Výhodou zapůjčení auta již v České republice je smlouva psaná v češtině. Renomované společnosti jsou Avis, Hertz, Dollar, Alamo, Budget, Enterpsise, Thrifty, National Car Rental. Ceny závisí na délce půjčky, třídě vozu, počtu ujetých mílí (a počtu mil zdarma). Obvyklé jsou denní příplatky za dalšího řidiče (5 až 20 USD) a řidiče mladšího 25 let (30 USD). Většina aut má centrální zamykání a automatickou převodovku, doporučuje se tempomat (cruise control) a klimatizace. Ve výbavě vozu by měl být návod k použití, který si určitě přečtěte; ověříte si, co natankovat a na kolik hustit pneumatiky. Doporučuje se volit kategorie vozu Standard nebo Intermediate, nedoporučuje se Fullsize, Economy a Compact. Ověřte si, které státy jsou zahrnuty do „Unlimited mileage“, zda auto smí do Death Valley, Utahu, Nevady, nebo dokonce do Kanady či Mexika a kolik benzínu musí být při vracení v nádrži. Drop off fee je poplatek za jednosměrný pronájem, tedy vrácení vozu na jiné pobočce (běžně USD 250).
Zkontrolujte, zda v ceně půjčky je i LDW (Loss Damage Waiver = základní pojištění auta, v USA nepovinné, ale doporučované, cca USD 17 denně; pokrývá odpovědnost za škody, které způsobíte na autě a nebo pokud vám je někdo ukradne); CDW (základní pojištění pronajatého auta proti poškození nebo odcizení), SLP (obdoba našeho povinného ručení, obvykle automaticky v ceně půjčovného, limit plnění pouze 10 tisíc USD; proto je vhodné i připojištění SLI (Supplemental Liability Insurance, připojištění odpovědnosti za provoz auta do výše 1 milionu USD). Důležité je i pojištění pro případ autonehody: CCP je zdravotní pojištění, PAI (Personal Accident Insurance) pojištění osoby při nehodě, PEP (Personal Effects Protection; pojištění zapůjčovatele, auta i dalšího autorizovaného řidiče; pokrývá smrt při nehodě, lékařské výdaje při nehodě, výdaje záchranné služby a věci zničené nebo odcizené při nehodě) a v mnoha státech povinné ALI (Additional Liability Insurance), zvýšené plnění za zranění, smrt a škodu (obvykle pojištění na 1 milión USD za 5 – 9 USD denně). SLI UMP (Uninsured Motorist Protection) je připojištění pro případ, kdy jste zraněni nebo poškozeni nepojištěným řidičem jiného auta a PAI-PEC (Personal Accident and Effect Coverage) zdravotní pojištění pro případ úrazu při autonehodě.
Silnice a dálnice. Klíčové dálnice jsou označeny „I“ (Interstate) plus číslem na červeno-modro-bílé značce. Mezistátní dálnice vedoucí z východu na západ mají čísla sudá, ze severu na jih lichá. Hlavní dálnice se označují dvěma číslicemi (I-68), vedlejší dálnice třemi (I-268). Rychlostní silnice (Interstate, Highway, Motorway, Parkway, Speedway, Freeway, U.S. Route, Expressway, Turnpike apod.) mají obvykle dva jízdní pruhy v každém směru, ale u velkých měst až sedm. Čáry rozdělující provoz v protisměru jsou žluté, čáry oddělující pruhy ve stejném směru bílé. Nikdy nepřejíždějte plnou čáru! Na některých frekventovaných úsecích, mostech a tunelech se platí mýtné, obvykle až na výjezdu.
Čerpací stanice (kromě států New Jersey a Oregon) mají obsluhu a na většině se benzín či nafta platí před tankováním přímo u stojanu platební kartou, nebo u obsluhy v hotovosti (nebo také kartou). Čerpadlo automaticky pustí do auta jen zaplacené množství, případný přeplatek je vrácen v hotovosti. Čerpá se 85 – Unleaded (vhodný pro většinu aut), 87 – Super Unleaded (pro auta vyžadující benzín s vyšším oktanovým číslem, 91 – Premium Unleaded pro auta s přívěsem a Diesel pouze na vybraných stojanech. Cena benzínu se pohybuje v rozmezí 3,90 – 4,20 USD za jeden galon (3,8 l), v závislosti na lokalitě a době. V létě se do benzínu přidává ethanol E85, aby se snížily emise. Spotřeba paliva se někdy uvádí jako číslo s údajem „mpg“ (počet mílí na galon).
Řidič musí mít u sebe mezinárodní řidičský průkaz, nájemní smlouvu od půjčeného vozu, doklady od vozidla, pas či jiný identifikační průkaz. Jezdí se vpravo a bezpečnostní pásy jsou povinné pro řidiče i spolucestující. Nejvyšší povolená rychlost se liší stát od státu a je označena značkou s textem Speed limit (maximum Speed). Obvykle je maximální povolená rychlost 104 km/h (65 mph), ale někde i 128 km/h (85 mph). Jízdní pruh označený kosočtvercem (zejména ve městech) může využít výhradně vůz s více než jedním pasažérem. Do křižovatky označené ze všech čtyřech stran značkou „stop“ se vjíždí v pořadí, v jakém řidiči zastavili, tzn. kdo dřív přijel, ten dřív vjíždí; bývají označeny značkou 4-WAY nebo ALL-WAY. Semafory bývají umístěny až za křižovatkou; z červené naskakuje rovnou zelená. Blikající žlutá znamená „projíždějte opatrně“, blikající červená „zcela zastavte“. Na červenou je povoleno odbočovat doprava, kromě výjimek označených „No turn on red“. Předjíždění je povoleno z obou stran, tedy i zprava. Školní (žlutý) autobus má vždycky přednost. Výstražné dopravní značky mají pozadí žluté, příkazové bílé. Směrové značky jsou zelené, turistické informativní značky hnědé a servisní značky modré. Hlavní textové značky: BUCLE UP (připoutej se!), BUMP (hrbol, nerovnost), CIRCLE (kruhový objezd; přednost mají přijíždějící vozidla!), DEER XING (pozor zvěř), DIP (výmol), HIDDEN DRIVEWAY (špatně viditelná připojující se komunikace), LOOSE GRAVEL (volný štěrk), ONE WAY (jednosměrná ulice), PED XING (přechod pro chodce), SPEED ENFORCED BY AIRCRAFT (helikoptéra s radarem pro měření rychlosti), YEILD (dej přednost v jízdě), WORK AREA (pracovní zóna). NO PASSING ZONE upozorňuje na zákaz předjíždění (žlutá čára mezi pruhy). Parkujte výhradně na vyhrazených parkovištích; do parkovacích automatů se vhazují mince v hodnotě 5, 10 a 25 centů; za překročení času očekávejte pokutu. Na ulicích jsou obrubníky označeny barevně: červená = parkování zakázáno, žlutá = zóna k nakládání, zelená = parkování povoleno po dobu 10 minut, modrá = parkování vyhrazeno pro tělesně postižené. Přímo před obchody je na silnici žlutá zóna s nápisem „Fire Lane“, což znamená přístup pro hasičská auta a tedy zákaz parkování. Za nesprávné parkování hrozí pokuta a botička. Pokud na vás zabliká policie, zajeďte ke kraji silnice a zastavte. Nevystupujte z vozu a počkejte, až k vám policista dojde. Ruce mějte na volantu, aby na ně viděl. Hlavní sledované přestupky jsou nezastavení na stopce (no STOP stopping), překročení povolené rychlosti (speeding), telefonování za jízdy (talking on the phone), jízda na červenou (through red light driving), nedodržování bezpečné vzdálenosti mezi vozidly (tailgating) a nesprávné či nebezpečné předjíždění (wrong passing). Pokud dostanete pokutu, ve většině států se neplatí na místě, ale posílá na účet. Stopování je zakázáno.

Restaurace, ceny, doporučení

Americká snídaně je vydatná. Obvykle se podávají vejce a opečená slanina, toasty s burákovým máslem, pražené kukuřičné lupínky s mlékem, teplé lívance se skořicí nebo marmeládou nebo vafle se šlehačkou, na jihu krupicová kaše. Pije se káva, pomerančový džus a cola. Během dne je běžné dát si malé občerstvení kdykoli (corn dog – párek v kukuřičném těstě na špejli, funnel cake podobný langoši, churro – smažené bramborové těsto); průběžně se popíjí ledový čaj a sladké nápoje z plechovek. Oběd bývá jen symbolický, hlavním jídlem dne je večeře.
Restaurací je nepřehledné množství od stylových podniků po řetězce rychlého občerstvení jako jsou McDonald's, Arby’s, Wendy’s, In-n-Out Burger a Burger King (hamburgery), KFC (kuřata), Taco Bello (mexická jídla; taco, nachos, cinnamon twists, cheese roll-up; nejlevnější), Pizza Hut a Domino´s Pizza (pizza), Waffle House (steaky, rychlé občerstvení, saláty, omelety). Porce jsou velké a kečup, hořčice či majonéza zdarma; studené nápoje (Cola, Pepsi, Sprite, 7-UP) lze zdarma doplnit („free re-fill“), obvykle v automatu (fontain), přičemž druh nápoje můžete obvykle změnit. Led do nápojů je samozřejmostí. Shoeny’s nabízí „all you can eat buffet“, po zaplacení paušálu (4 – 8 USD na osobu) můžeme jíst a přidávat si bez omezení, nic se však nesmí odnášet.
Běžné jsou restaurace italské, indické, vietnamské, řecké, čínské, japonské, korejské či francouzské. V každém větším městě jsou i bezmasé jídelny a vegetariánské kavárny („veggie café“); Dunkin' Donuts a Krispy Kreme nabízejí sladké pečivo (koblihy), Subway bagety, které vám naplní dle vaší objednávky (salát, zelí, okurky, maso atd.). Specialitou jsou restaurace drive-through a drive-in, kde vás obslouží, aniž byste museli vystoupit z auta. Jídlo či pití dostanete na podnose, který se upevní na stažené okénko. Voda v pouličních pítkách je pitná.
V lepší restauraci je běžné, že hosty ke stolu uvádí číšník, který společně s jídelním lístkem donese i vodu k pití zdarma. Kuře a pizzu můžete vzít do ruky. Nealkoholické nápoje jsou běžně doplňovány stylem „re-fill“ (vypitou sklenku vám znovu zdarma naplní). Účtenka je společná pro všechny u stolu. Spropitné (tip) je očekáváno automaticky a mělo by činit minimálně 10 % z účtu. Při placení kartou připíšeme „tip“ do kolonky účtu, nebo necháme peníze na stole. Běžné je nechat si nesnědené jídlo zabalit s sebou (požádejte o „doggie bag“). „Lunch special“ jsou levnější jídla v poledních hodinách. „Happy hour“ jsou hodiny, kdy jsou vybraná jídla a nápoje levnější. Při objednávce alkoholu a vstupu do barů či klubů je požadováno předložení identifikačního průkazu (pasu).
V běžné restauraci dostanete snídani za 9 – 15 USD, polévku za 3 – 4 USD, hlavní jídlo k obědu od 8 do 16 USD, přílohy 2 – 4 USD. Dobrou večeři, bez dezertu a bez alkoholu, lze dostat za cenu do 30 USD.

Ceny ve fastfoodu / restauraci:
combo-hot dog s přísadami, chipsy a 1 l coly = USD 2,70
hamburger / cheeseburger = USD 3,00 / 4,20
sendvič v Burger King = USD 1,69
burger menu v Burger King = USD 5,00
rychlé občerstvení (1 jídlo plus nápoj) = USD 4,00
smažený sýr / chipsy = USD 2,90 / 0,80
all you can eat buffet = USD 7,00
oběd = USD 8,00 – 20,00
večeře = USD 15,00 – 30,00
místní pivo točené 0,5 l = USD 3,20
pivo z dovozu 0,33 l = USD 4,40
cola / pepsi 0,33 l = USD 1,50
voda 0,33 l = USD 1,30
jídlo v běžné / lepší restauraci = USD 11,00 / 17,00
tapas v mexické restauraci = USD 9,00
salát k jídlu = USD 6,00
dezert = USD 5,00

Různé

Vlajka a hymna
Vlajka Spojených států má třináct vodorovných pruhů (sedm červených a šest bílých) a modrý kanton o šířce sedmi pruhů, v němž je padesát bílých pěticípých hvězd v devíti řadách střídavě po pěti a šesti. Pruhy symbolizují třináct původních zakládajících států Unie, hvězdy jejich současný počet.
Vlajka je spojena s americkou hymnou. Pohled na vlajku vztyčenou nad pevností Fort McHenry, kde Američané v roce 1814 zvítězili v bitvě u Baltimoru anglo-americké války, inspiroval Francise Scotta Keye k napsání básně, která později vyšla pod názvem „The Star-Spangled Banner“ (Prapor s hvězdami) jako slova k melodii oblíbené písně britského skladatele Johna Stafforda Smithe. Píseň se začala hrát při oficiálních příležitostech a 3. března 1931 ji prezident Herbert Hoover vyhlásil oficiální hymnou USA.

George Washington

Americký voják a politik (1732 – 1799), který se stal prvním prezidentem USA. Narodil se jako prvorozený syn v rodině bohatého plantážníka a soudce ve Virgínii; měl soukromé učitele a od 17 let se živil jako zeměměřič, průvodce v neprozkoumaných oblastech a osídlovací agent. Většinu života pak prožil na pronajaté usedlosti Mount Vernon. Ve 22 letech se stal plukovníkem virginské milice, polovojenské, dobrovolnické organizace, která pomáhala v koloniích anglické armádě v boji proti Indiánům, Španělům a Francouzům, později pěstoval tabák na pozemcích u Mount Vernon; ke svým otrokům se choval příkladně. Opakovaně se pokusil o vstup do britské armády, ale byl odmítnut. V roce 1759 se oženil s Marthou Dandridge Custisovou, vdovou se dvěma malými dětmi, které adoptoval. Sňatkem získal několik tisíc hektarů půdy. Zároveň vzrůstalo napětí mezi kolonisty a mateřskou zemí, kdy osadníci požadovali za zbytečné odvádět Anglii daně a živit anglickou byrokracii; závislost na Anglii byla považována za brzdu rozvoje. V roce 1775 došlo k prvním ozbrojeným střetům; král Jiří III. odmítl petici Američanů a začala americká válka za nezávislost. Washington byl jmenován velitelem koloniální armády a rychle se mu ji podařilo zkonsolidovat. 4. července 1776 došlo ve Filadelfii k Prohlášení nezávislosti: třináct vzbouřeneckých kolonií vyhlásilo samostatnost a vytvořilo unii nazvanou Spojené státy americké. Boje s Brity nadále pokračovaly a hrozila i občanská válka; nakonec však George Washington roku 1781 Brity drtivě porazil v bitvě o Yorktown. Následujícího roku britský král uznal nezávislost Spojených států a George Washington, jenž předsedal Ústavnímu konventu, který vytvořil ústavu, byl jednomyslně zvolen prezidentem. Osobně vybral místo pro založení nové metropole, která nakonec dostala jméno na jeho počest. Zemřel na nachlazení na své farmě Mont Vernon.

Barack Hussein Obama

Původní profesí právník, narozený v roce 1961, byl v roce 2008 zvolen 44. prezidentem USA a je první osobou v tomto úřadě s černošskými předky. Jeho otcem byl Keňan Barack Hussein Obama z kmene Luo, matkou běloška, Američanka Stanley Ann Dunhamová. Studoval na soukromé elitní akademii a později politologii na Columbia University. Působil jako terénní komunitní pracovník v Chicagu ve Far South Side, největší chudinské černošské čtvrti na světě. Při dalších studiích na právnické fakultě Harvardovy univerzity se seznámil s afroamerickou právničkou Michelle Robinsonovou, s níž se v roce 1992 oženil. V letech 1997 – 2004 byl senátorem státu Illinois, do roku 2004 přednášel ústavní právo na Chicagské univerzitě. V roce 2004 byl za Demokraty zvolen do Senátu Spojených států.; jeho heslem bylo už tehdy „Yes, we can“ (Ano, můžeme). V prezidentských volbách 4.11.2008 zvítězil díky podpoře mladších, vzdělanějších voličů a Afroameričanů, kterých ho volilo více než 90 %. V roce 2008 jej časopis Time vyhlásil osobností roku; v roce 2009 získal Nobelovu cenu míru a navštívil Českou republiku. S manželkou Michelle mají dvě dcery, Malii (1998) a Sashu (2001).

Měrné jednotky
K měření teploty se v USA používají místo stupňů Celsia (°C) stupně Fahrenheita (°F); 0°F odpovídá -17,8 °C, bod mrazu 0°C = 32°F a bod varu vody 100°C = 212°F. Vzdálenosti se měří na míle (1 míle = 1,6 km), rychlost se udává v mílích za hodinu. Menší jednotky jsou yardy (1 yard = 0,9144 m). Tělesná výška a kratší vzdálenosti jsou ve stopách (foot = 30,48 cm) a palcích (inch = 2,54 cm); jedna stopa má 12 palců. Rozloha se udává v akrech (akr = 0,405 ha). Nejčastější jednotkou hmotnosti je libra (pound, lb = 0,454 kg), její šestnáctinou je unce = 28,35 gramů. Objem se udává v kapalinových uncích (fluid ounce, oz.) o objemu 0,03 litrů a v galonech (gallon) o objemu 3,785 litrů. 1 pinta je 0,473 litru.
PET láhve se prodávají s objemem 8 oz., 12 oz., 20 oz. a 33,8 oz. (= litrová). Nápojové kelímky jsou nejčastěji o objemu 20 oz. (0,7 l; „Gulp“), 32 oz. (1 l; „Big Gulp“), 44 oz. (1,2 l; „Super Big Gulp“) a 64 oz. (2 l; „Double Gulp“). Káva u Starbucks má kelímky o objemech 8 oz. („Short“), 12 oz. („Tall“), 16 oz. („Grande“), 20 oz. („Venti“) a 24 oz. u studených nápojů.

Měnou je americký dolar; bankovky jsou v hodnotě USD 1, 5, 10, 20, 50 a 100; velmi vzácně dostanete bankovku v hodnotě 2 USD. U starších emisí mají všechny bankovky stejnou barvu, což při placení vyžaduje zvýšenou pozornost. Nové emise jsou o něco barevnější. Na bankovkách jsou zobrazeni američtí prezidenti: USD 1 George Washington, USD 5 Abraham Lincoln, USD 10 Alexander Hamilton, USD 20 Andrew Jackson, USD 50 Ulysses S. Grant a USD 100 Benjamin Franklin. Americké mince se razí v hodnotách 1 USD a 1, 5, 10, 25 a 50 centů. Jednocentová mince se běžně nazývá „penny“, 5 centů „nickel“, 10 centů „dime“, 25 centů „quarter“, půldolar „half dollar“ a dolar „buck“.
Peníze směňují banky, směnáren je málo. Téměř všude jsou bankomaty. Platit běžnými mezinárodními platebními kartami (American Express, Diners Club, MasterCard a Visa) je možné prakticky všude. Pro placení v hotovosti se doporučuje mít u sebe bankovky nižších hodnot. Z mincí se nejčastěji používá 25 centů (v parkovacích automatech, automatech na pití, v telefonních budkách). Jednocenty využijete jako „souvenir penny“ (pressed penny), což je legální znehodnocení mince v „lisovačkách“, abyste získali suvenýr na památku.
Nejběžnější otvírací doba bank je v pondělí až pátek od 9.00 do 17.00 hodin, výjimečně i v sobotu od 9.00 do 13.00 hodin.

Demografie a náboženství
V USA žije 313 milionů obyvatel (2011); průměrný věk je 37 let, předpokládaný věk dožití 78 let (muži 76, ženy 81); v rodině jsou obvykle dvě děti. Téměř 82 % obyvatel žije ve městech; největší aglomerace jsou New York-Newark (19 mil. obyv.), Los Angeles (15 mil. obyv.), Chicago (9 mil. obyv.), Miami (5 mil. obyv.), Washington D.C. (5,5 mil. obyv.). Čtyři pětiny populace tvoří běloši, 13 % černoši (Afroameričané), 4,5 % Asiaté, 1 % domorodí Američané (Indiáni a Inuité). Hispánci (jakékoliv rasy nebo etnické skupiny) tvoří asi 15 % obyvatel; patří sem Mexičané, Kubánci, Portoričané, Dominikánci, Španělé a Středoameričané žijící v USA.
Pro většinu Američanů je náboženství významnější než pro Evropany, ateistů je dle odhadů pouze 14 %. Nejvíce je křesťanů (81 %); z toho protestanti činí 52 % (baptisté, metodisté, luteráni), římští katolíci 24 %, mormoni 1,7 % a další křesťané 1,6 %. Židů je 1,7 %. Buddhisté tvoří 0,7 %, muslimové 0,6 % a hinduisté 0,4%. Gramotnost dosahuje 99 %. Počet nelegálních imigrantů se odhaduje na 12 miliónů. Naopak v zahraničí žije 3 – 7 miliónů Američanů.

Spojené státy americké (9 826 675 km2, z toho asi 5 % vodní plocha; třetí největší na světě po Rusku a Kanadě) se rozkládají v Severní Americe a sahají od Tichého oceánu na západě po Atlantický oceán na východě. Pozemní hranice měří 12034 km, z toho 8893 km s Kanadou (včetně 2477 km dlouhé hranice s Aljaškou) a 3141 km s Mexikem. Aljaška sahá k břehům Severního ledového oceánu a od Ruska ji dělí Beringova úžina. Přidružené státy s vnitřní samosprávou jsou Portoriko a Severní Mariany; samosprávná území Spojených států jsou Guam, Panenské ostrovy, Americká Samoa a další.
Z kompaktního území vybíhají dva významné poloostrovy: na jihovýchodě Florida (odděluje Mexický záliv od Atlantiku), na jihozápadě Kalifornie. Od Aljašky se v poledníkovém směru táhnou mohutné hory, součást horského systému Kordillery, sahajícího od Aleutského souostroví až po Ohňovou zemi. Pásmo podél Tichého oceánu se nazývá Coast Range, pásmo ve vnitrozemí Skalnaté (též Skalisté) hory. Mezi nimi jsou sníženiny jako Coloradská plošina nebo Velká pánev s nejníže položeným bodem USA, Death Valley (-86 m). Nejvyšším bodem je naopak na Aljašce Mount McKinley (6194 m n.m.) a mimo Aljašku Mount Whitney (4421 m n.m.) v kalifornském pohoří Sierra Nevada. Na většině území Států se rozprostírají Centrální roviny a Velké planiny; na východě se nacházejí Apalačské hory, Pobřežní nížina a Mississippská nížina. Klíčové řeky jsou Mississippi s přítokem Missouri (celkem 6212 km), Rio Grande (hranice s Mexikem) a řeka Sv. Vavřince (hranice s Kanadou) vlévající se do Atlantiku; další velké řeky jsou Columbia a Colorado. Obrovskou zásobou sladké vody jsou ledovcová jezera Hořejší, Huronské, Michiganské, Erijské a Ontario na hranici s Kanadou. V Utahu se nachází bezodtoké Velké Solné jezero (4400 km2), které na západě obklopuje poušť. Jeho salinita dosahuje 137 – 300 ‰ a ročně se z něj vytěží 8 tisíc tun kuchyňské a Glauberovy soli.

Fauna a flora, ochrana přírody, národní parky
Na území USA bylo vyhlášeno 58 národních parků o celkové rozloze cca 210 tisíc km2 (z nich 14 je chráněno i UNESCO). Jako první to byl NP Yellowstone v Idahu v roce 1872, zatím posledním je Great Sand Dunes v Coloradu v roce 2004. Nejvíce národních parků je na Aljašce (8), v Kalifornii (8), Utahu (5) a Coloradu (4). Rozlohou největší je Wrangell – St. Elias (32 tisíc km2), nejmenší Hot Springs (24 km2). Strážní služba v parcích (National Park Service), rangers, byla zřízena v roce 1916; nosí typické stejnokroje, číslované odznaky a mají velkou autoritu. Jejich úkolem je i ekologická výchova návštěvníků. Všechny parky spravuje ministerstvo vnitra prostřednictvím organizace National Park Service. Do národních parků se platí vstupné; pro turisty je výhodná roční permanentka „America the Beautiful – Agency Annual Pass“ platná po dobu jednoho roku ode dne zakoupení (u vstupu do kteréhokoliv z parků); stojí 80 USD (2006) a je platná pro čtyři osoby. V autě musí být viditelně umístěna na předním skle. Každý park má perfektně vybavené návštěvnické centrum, jehož obvyklou součástí jsou i restaurace, toalety, obchod se suvenýry a informační služba; brožury, mapy a plánky parku bývají zdarma. Rangeři zodpovídají otázky, poradí s trasou, vydávají povolení k táboření ve volné přírodě (dřevo na oheň se v parcích kupuje) i povolení k rybolovu; nabízejí se zde i přednášky, promítání a výstavy. Další kategorie ochrany jsou státní parky (State Park), národní lesy (National Forest) nebo státní lesy (State Forest), národní památky (National Monument), národní historická místa (National Historic Site) a chráněné oblasti (National Preservation).

Národní parky USA (v závorce stát a datum vyhlášení; tučně jsou památky UNESCO): Acadia (Maine, 1919), Americká Samoa (1988), Arches (Utah, 1971), Badlannds (Jižní Dakota, 1935), Big Bend (Texas, 1935), Biscayne (Florida, 1980), Black Canyon (Colorado, 1999), Bryce Canyon (Utah, 1928), Canyonlands (Utah, 1964), Capitol Reef (Utah, 1971), Carlsbad Caverns (Nové Mexiko, 1930), Congaree (Jižní Karolína, 2003), Crater Lake (Oregon, 1902), Cuyahoga Valley (Ohio, 2000), Death Valley (Kalifornie, Nevada, 1994), Denali (Aljaška, 1917), Dry Tortugas (Florida, 1992), Everglades (Florida, 1934), Gates of the Arctic (Aljaška, 1980), Glacier (Montana, 1910), Glacier Bay (Aljaška, 1980), Grand Canyon (Arizona, 1919), Grand Teton (Wyoming, 1929), Great Basin (Nevada, 1986), Great Sand Dunes (Colorado, 2004), Great Smoky Mountains (Severní Karolína, Tennessee, 1926), Guadalupe Mountains (Texas, 1966), Haleakala (Havaj, 1916), Hawaii Volcanoes (Havaj, 1916), Hot Springs (Arkansas, 1921), Channel Islands (Kalifornie, 1980), Isle Royale (Michigan, 1931), Joshua Tree (Kalifornie, 1994), Katmai (Aljaška, 1980), Kenai Fjords (Aljaška, 1980), Kings Canyon (Kalifornie, 1890), Kluane (Aljaška, Kanada, 1994), Kobuk Valley (Aljaška, 1980), Lake Clark (Aljaška, 1980), Lassen Volcanic (Kalifornie, 1916), Mammoth Cave (Kentucky, 1926), Mesa Verde (Colorado, 1906), Mount Rainier (Washington, 1899), North Cascades (Washington, 1968), Olympic (Washington, 1938), Petrified Forest (Arizona, 1962), Redwood (Kalifornie, 1968), Rocky Mountain (Colorado, 1915), Saguaro (Arizona, 1994), Sequoia (Kalifornie, 1890), Shenandoah (Virginie, 1926), Theodore Roosevelt, 1978), Virgin Islands (Americké Panenské ostrovy, 1956), Voyageurs (Minnesota, 1971), Wrangell – St. Elias (Aljaška, 1980), Waterton Glacier (přeshraniční s Kanadou, 1995), Wind Cave (Jižní Dakota, 1903), Yellowstone (Wyoming, Montana, Idaho, 1872), Yosemite (Kalifornie, 1890) a Zion (Utah, 1919). Od roku 2010 je na seznamu UNESCO i oblast ostrůvků a atolů Papahanaumokuakea (360 tis. km2, 250 km severozápadně od Havaje).

Hospodářství, přírodní rizika a ekonomika

Nerostné bohatství je značné: těží se uhlí (27 % světových zásob), železná ruda, měď, olovo, zinek, nikl, molybden, zlato a stříbro, uran, vzácné kovy a rtuť, fosfáty, bauxit a mastek, ropa a zemní plyn. Dalším bohatstvím je dřevo a vodní energie.
Průmysl: Je vysoce rozvinutý, přičemž v mnoha odvětvích jsou USA na světové špici, mj. v technologiích, telekomunikacích a kosmonautice. Důležitá je těžba a zpracování ropy a uhlí, průmysl strojírenský, letecký a automobilový, chemický, farmaceutický, potravinářský, dřevařský a výroba spotřebního zboží.
Zemědělství: Pěstuje se pšenice a další obiloviny, kukuřice, zelenina, ovoce, bavlna a tabák, chovají se krávy, prasata a drůbež. Významný je rybolov a těžba dřeva. Podíl zemědělské půdy činí 18 %.
Vyváží se surová ropa (40 % celkového exportu), průmyslové zboží (elektronika, letecké motory, součásti aut, elektronika, počítače, telekomunikační zařízení), spotřební zboží (automobily, léky, textil a obuv) a zemědělské produkty (kukuřice, rýže, ovoce, káva, čaj, mořské ryby a krevety). Dovážejí se ropné a zemědělské produkty, automobily, stroje a zařízení, plasty, nábytek, hračky.
HDP na hlavu činí 47,2 tisíc USD ročně (2010), na čemž se podílí zemědělství 1 %, průmysl 22 %, služby 77 %. Z celkem 313 miliónů obyvatel představuje pracovní sílu 154 miliónů osob. Z nich v zemědělství (včetně rybolovu a těžby dřeva) pracuje necelé 1 %, těžbě, zpracování, dopravě a výrobě 20 %, manažerských a technických pozicích 37 %, prodeji a administrativě 24 % a dalších službách 18 %. Rozpočet je nevyrovnaný, výdaje státu významně převyšují jeho příjmy.
Přírodní rizika představují vulkanická aktivita zejména na Havaji a na Aljašce: nejznámější sopky jsou na Havaji Mauna Loa (4169 m n.m.) a Mauna Kea (4205 m n.m.), na Aljašce Pavlof (2519 m n.m.), na Mariánských ostrovech Anahatan, ve státě Washington Mount Rainier (4392 m n.m.,) a St. Helens (2549 m n.m.); zemětřesení při pobřeží Tichého oceánu a související tsunami; sezónní hurikány na pobřeží Atlantického oceánu a v Mexickém zálivu; tornáda na středozápadě a jihozápadě; zemní sesuvy a lesní požáry v Kalifornii a na západě a pobřežní záplavy v Mexickém zálivu.
Problémy životního prostředí jsou kyselé deště, znečištění vod pesticidy a hnojivy, nedostatek zdrojů pitné vody v západní části země a desertifikace (rozšiřování pouští na úkor půdy).

Státní zřízení, administrativní uspořádání

Spojené státy jsou federativní demokratická republika, skládající se z 50 států a jednoho federálního distriktu, v čele s prezidentem. Od 20. ledna 2009 je prezidentem Barack H. Obama, který je zároveň i předsedou vlády. Prezident je volen na čtyři roky maximálně na dvě volební období. Jmenuje členy vlády, které však musí schválit senát. Zákonodárnou moc má dvoukomorový kongres, který tvoří senát (100 senátorů; dva za každý stát; jsou voleni přímou volbou na funkční období 6 let) a sněmovna reprezentantů (435 poslanců, volených přímo na funkční období 2 let; jejich zastoupení je poměrné dle počtu obyvatel konkrétního státu). Dvě hlavní politické strany jsou demokraté a republikáni. Nejvyšším zákonným dokumentem amerického právního systému je Ústava Spojených států (poslední verze z roku 1992).
Administrativně se USA člení na 50 států plus „federální distrikt“, což je statut, který má hlavní město Washington, D.C. (uváděný nesprávně jako 51. stát nebo zaměňovaný se státem Washington). V čele každého státu stojí guvernér, každý má svoji vlajku a motto.
Americké státy: Alabama, Aljaška, Arizona, Arkansas, Jižní Karolína, Kalifornie, Colorado, Connecticut, Delaware, Florida, Georgia, Havaj, Idaho, Illinois, Indiana, Iowa, Jižní Dakota, Kansas, Kentucky, Louisiana, Maine, Maryland, Massachusetts, Michigan, Minnesota, Mississippi, Missouri, Montana, Nebrasca, Nevada, New Hampshire, New Yersey, New Mexico, New York, Ohio, Oklahoma, Oregon, Pensylvánie, Rhode Island, Severní Dakota, Severní Karolína, Tennessee, Texas, Utah, Vermont, Virgínie, Washington, Wyoming, Wisconsin a Západní Virginie.
Významným vnitřním problémem je nelegální transfer drog (kokainu, heroinu a marihuany), osob a zbraní přes hranice zejména s Mexikem. USA je útočištěm uprchlíků zejména ze Somálska, Laosu, Kuby, Haiti a Íránu.

Spropitné

Spropitné je běžné a automaticky ho očekávají číšníci či servírky v restauracích. Obecné pravidlo v restauraci nebo kavárně je 15 – 20 % celkového účtu; méně znamená, že jste nebyli příliš spokojeni; při špatné službě samozřejmě nemusíte dát nic, ale pak se často dávají 2 centy jeden vedle druhého, aby bylo zřejmé, že nízké spropitné je úmysl a nikoli opomenutí. Při placení kartou připíšeme „tip“ do kolonky účtu, lépe je však peníze předat přímo osobě, která se vám věnovala. V rychlém občerstvení se spropitné nedává.
Spropitné očekává i taxikář (10 – 20 % z účtu podle chování, pomoci se zavazadly apod.), nosiči zavazadel v hotelích a na letištích (1 USD za běžné zavazadlo). Pro pokojskou v hotelu se nechávají na polštáři 2 – 3 USD za noc, v lepších hotelech více; podobná částka za zvlášť vyžádanou službu. Obsluha, která se postará o váš vůz, 2 – 5 USD. Minimální částka je vždy 1 USD a nedává se v mincích – ne náhodou si USA zachovaly papírové jednodolarovky.
V baru je běžné spropitné 1 dolar za drink u pultu, nebo 10 % z účtu pro obsluhu. V některých případech je spropitné již zahrnuto v účtu (v položce „gratuity“), zejména v turistických hotelech. To ale nemusíte akceptovat – pokud jste se službou nebyli spokojeni, můžete si říci si o odečtení příslušné částky.
Kadeřnice očekává spropitné 10 – 20 % z účtu a k tomu každá další osoba, která vás obsluhuje, 2 – 5 USD. Podobně je to u dalších osobních služeb (např. v lázních). Při cestách minibusem se průvodci a řidiči dávají 3 – 5 USD na účastníka a den, případně 15 – 20 % z účtu podle kvality služeb.

Svátky

Svátky se rozlišují na federální, státní a místní; volno bývá jen o svátcích federálních.

Další významné svátky jsou například:
Den americké vlajky (Flag Day, 14. červen)
Volební den (Election Day, úterý po prvním pondělí v listopadu ve volebním roce)
velikonoce (Easter, první neděle po prvním jarním úplňku)

Společenské svátky jsou:
Den zamilovaných (Valentine's Day, 14. únor)
Den matek (Mother´s Day, druhá neděle v květnu)
Den otců (Father´s Day, třetí neděle v červnu)
Den rodičů (Parents' Day, čtvrtá neděle v červenci)
Den Spojených národů (United Nations Day, 24. říjen)
Halloween (31. říjen) 

Federální svátky:
1. leden: Nový rok (New Year’s Day)
třetí pondělí v lednu: Výročí narození Martina Luthera Kinga Jr. (Birthday of Martin Luther King Jr.)
20. leden každý čtvrtý rok: Inaugurační den (Inauguration Day; Den uvedení do úřadu); přísaha nově zvoleného presidenta (pouze ve Washington, D.C., a přilehlých okresech států Maryland a Virginia)
3. pondělí v únoru: Výročí narození George Washingtona (Washington’s Birthday), tradičně označovaný jako Den amerických prezidentů (Presidents´ Day)
březen – duben: Velikonoce (Easter); Velký pátek je státním svátkem ve 12 státech
poslední pondělí v květnu: Den obětí války (Memorial Day); připomínka obětí padlých ve válkách (původně v Občanské válce)
4. červenec: Den nezávislosti (Independence Day); podepsání Deklarace nezávislosti
první pondělí v září: Den práce (Labor Day)
druhé pondělí v říjnu: Kolumbův Den (Columbus Day); výročí objevení Ameriky; některé státy slaví tento den jako Den původních národů (Indigenous People´s Day)
11. listopadu: Den veteránů (Veterans Day); oslava veteránů všech válek, jichž se USA účastnily
čtvrtý čtvrtek v listopadu: Den díkůvzdání (Thanksgiving Day); symbolické poděkování za úrodu
25. prosinec: Boží hod vánoční (Christmas Day); připomínka narození Ježíše Krista

Telefonování + roaming

Místní i mezinárodní hovory lze uskutečnit z automatů na karty nebo i na předplacené karty pro mezinárodní hovory. Ještě levnější volání do zahraničí je přes internet, například pomocí Skype.
Novější typy mobilů bez problémů zvládají jak evropskou, tak americkou síť; musí umět fungovat ve frekvenčních pásmech 900/1800/1900 MHz. Samozřejmě je třeba mít aktivovaný roaming. Pokud si nejste jistí, zeptejte se svého operátora.
Při vytáčení telefonního čísla v USA (kromě místního hovoru) se nejprve volí jednička, pak směrové číslo oblasti a poté samotné telefonní číslo. Čísla začínající 1-800 nebo 1-888 jsou zdarma. Do České republiky lze volat pomocí služby Czech Direct, kdy voláte na účet volaného (zdarma i z telefonního automatu). Cena pro volaného je stejná, jako kdyby volal on do USA, plus jednorázový poplatek 63 Kč. Čísla pro volání jsou 1-800-422-9324 (společnost MCI), 1-800-609-4690 (SPRINT) nebo 1-800-883-0042 (AT&T); ozve se česky mluvící operátorka, kterou požádáte o spojení.
Předvolba při telefonování z ČR do USA je 001. Předvolba při volání do ČR je 011 420 (z mobilního telefonu stačí zadat +420).

Tísňová volání

policie, záchranná služba a hasiči: 911
americký Automotoklub AAA: 1-800-222-4357 (800-AAA-HELP)

Víza, vstupní formality

Občané ČR nepotřebují pro krátkodobý pobyt v USA víza; musíte mít zakoupenou zpáteční letenku, prokazující, že opustíte Spojené státy během 90 dnů. Podmínkou je biometrický pas se strojově čitelnými údaji a internetová autorizace formuláře ESTA (Electronic System for Travel Authorization) provedená minimálně 72 hodin před nastoupením cesty na webové stránce https://esta.cbp.dhs.gov/; výtisk autorizace se doporučuje si vzít s sebou. Vydání formuláře stojí 14 USD. Bezvízová registrace ESTA je platná dva roky od dne schválení a po tuto dobu můžete do USA cestovat opakovaně (pas ale musíte mít stále týž). Při každém vstupu obdržíte povolení k pobytu až na 3 měsíce. Formulář ESTA je nutné vyplnit i při pouhém tranzitu přes území Spojených států. Pozor je třeba dát při psaní čísel – jednička se píše jenom jako svislá čárka a sedmička se nepřeškrtává.
Do USA můžete cestovat i s klasickým (nebiometrickým) pasem, pokud v něm máte platné klasické vízum. Děti mohou cestovat mimo území ČR výhradně s vlastním cestovním dokladem.
Udělení ESTA znamená pouze možnost přicestovat na hranice USA a požádat o vstup do země, hlavní slovo má nadále imigrační úředník. Může položit jakoukoliv otázku, a není-li s odpovědí spokojen, může vstup bez udání důvodu odmítnout. Občan ČR má právo spojit se s velvyslanectvím či konzulátem ČR kdykoliv během pohovoru. Každý cestující se musí podrobit digitálnímu vyfotografování a sejmutí otisků všech deseti prstů, do pasu přibude razítko (admitted) a imigrační karta (formulář I-94) s vyznačeným datem nejpozdějšího návratu. Překročení povolené doby pobytu má za následek velmi přísné sankce.
V případě ztráty cestovního dokladu je nutné se obrátit na nejbližší český zastupitelský úřad ČR, který vystaví náhradní cestovní doklad za účelem návratu domů.

Zajímavá místa

Washington, D.C.
Od roku 1800 hlavní město USA (177 km2; 600 tis. obyv. / metropolitní oblast 5,5 milionu), nesoucí jméno prvního prezidenta George Washingtona, je sídlem prezidenta, Kongresu a nejvyššího soudu. Administrativně má zvláštní statut D.C. (District of Columbia). V mnoha budovách sídlí veřejné instituce a Kapitol, sídlo Kongresu (87,6 m) smí převýšit stavby až za řekou Potomac. Původními obyvateli byli Algonkinové, první osady vznikaly od konce 17. století. Na konci občanské války tu byl roku 1865 zavražděn prezident Abraham Lincoln. Dnes zde žije asi 33 % bělochů, 57 % černochů; ostatní jsou Asiaté, původní Indiáni a míšenci. Zajímavosti jsou vlastní Kapitol (1800), park, který ho propojuje s Washingtonovým památníkem (1888; bílý obelisk o výšce 169 m), Bílý dům (1811, sídlo a pracoviště prezidenta; 5 tisíc návštěvníků denně), Lincolnův památník (Lincolnova socha v kopii stavby řeckého Parthenonu), Jeffersonův památník (bronzová socha třetího amerického prezidenta v neoklasicistní budově), Smithsonova instituce (komplex muzeí), Arlingtonský národní hřbitov (již ve Virginii) s hrobem J. F. Kennedyho (1917 – 1963), Knihovna Kongresu (americká národní knihovna, 30 miliónů knih ve 470 jazycích; největší na světě). Páteří dopravy je metro (5 linek, 86 stanic), autobusy a vlaky (Amtrak – dálkové spoje, MARC – příměstské spoje směr Maryland a VRE – příměstské spoje směr Virginie). Letiště jsou tu tři: Ronald Reagan Washington National Airport, Washington Dulles International Airport a Baltimore/Washington International Airport.

Annapolis

Hlavní město státu Maryland (36 tis. obyv.), jedno z nejhezčích měst USA, sídlo elitní námořní akademie, kde studovali někteří američtí prezidenti, astronauti nebo příslušníci speciálních komand SEALS.

Atlantic City

Město (45 km2, z toho 39 % voda; 40 tis. / v aglomeraci 275 tis. obyv.) ve státě New Jersey na ostrově Absecon při pobřeží Atlantiku je přezdíváno „Las Vegas východu“, neboť od roku 1976 je centrem hazardních her a gamblingu. Zimní teploty klesají až k nule, letní stoupají až ke 30 °C (rekord 41 °C). Asi polovinu obyvatel tvoří černoši, čtvrtinu běloši, zbytek Hispánci, Asiaté, míšenci a původní obyvatelé; čtvrtina je mladší 18 let a čtvrtina žije pod hranicí chudoby. Město inspirovalo americkou verzi stolní hry Monopoly. Zajímavostí je maják Absecon Light (1857), třetí nejvyšší zděný maják v USA, a šestipatrová budova v podobě slona, národní historická památka, dnes muzeum.

Buffalo

Město (136 km2; 300 tis. obyv.) ve státě New York na východním břehu Erijského jezera při ústí řeky Niagara bylo založeno na radiálním půdorysu v roce 1804 na původním území Seneků. Bylo prvním americkým městem s umělým osvětlením (1881). V roce 1927 byl postaven most Peace´s Bridge, spojující ho s kanadským Fort Erie. Dnes jeho význam podtrhuje automobilový průmysl, Erijský kanál, přístav a Niagarské vodopády, ležící pouhých 27 km od centra. Zima se sněhem trvá od prosince do března, léta jsou suchá a slunečná.

Florida

Stát USA (170 tis. km2, 16 mil. obyv.), rozkládající se na stejnojmenném poloostrově. Jméno pochází ze španělštiny a znamená „květinový“; symbolem státu je pelikán. Hlavním městem je Tallahassee, zastíněné známějším Miami. Od června do listopadu se objevují hurikány. Letní teploty stoupají až ke 30 °C, stejná je i teplota moře. Turistická lákadla jsou národní park Everglades, Kennedyho vesmírné centrum na mysu Canaveral a zábavní parky Universal Orlando Resort či Walt Disney World.

Gettysburg

Městečko (7,5 tis. obyv.) v Pensylvánii, založené roku 1786 a pojmenované po jednom z prvních osadníků, Samuelu Gettysovi. Jsou zde významné školy: Luteránský teologický seminář (založený 1826), Gettysburská kolej (1832) a Harrisburská oblastní veřejná kolej, do dějin však vešlo jako dějiště klíčové bitvy americké Občanské války. Bitva u Gettysburgu, střetnutí s největším počtem obětí v Občanské válce, se odehrála 1. až 3. července roku 1863. Bojovalo v ní 166 tisíc mužů, z nichž téměř 8 tisíc zahynulo a přes 27 tisíc bylo zraněno; další skončili v zajetí. Bitva, v níž vojska Unie vedená Georgem G. Meadem zastavila ofenzívu jednotek Konfederace pod velením Roberta E. Lee, je považována za bod obratu ve válce, která však pokračovala ještě další dva roky.

Chesapeake Bay Bridge

Dvojmost ve střední části zálivu Chesapeake Bay, známý jako Bay Bridge a dlouhý 7 km, spojuje jeho západní a východní pobřeží. Má celkem 5 dopravních pruhů, 2 na staré a 3 na nové mostovce, přičemž jeden slouží střídavě pro oba směry. V roce 1952 byl nejdelší ocelovou konstrukcí přes vodní plochu, druhá mostovka byla přistavěna v roce 1973. Je oficiálně pojmenován po Williamu Prestonu Laneovi Jr., který jako guvernér státu Maryland se o stavbu zasloužil. Je velmi frekventovaný a jednosměrně zpoplatněný.

Jezero Erie

Nejjižnější jezero (25 700 km2, objem vody 484 km3, 173 m n.m.) v systému pěti Velkých jezer; prochází jím státní hranice mezi Kanadou (provincie Ontario) a USA (státy Michigan, Ohio, Pennsylvania a New York). Vzniklo v tektonické sníženině přemodelované ledovcem. Je 388 km dlouhé, maximálně 92 km široké, o průměrné hloubce 19 m, největší 64 m a bývají na něm až metrové vlny. Průměrná roční teplota vody je 12,4 °C. S výše položeným Hurónským jezerem je spojeno řekou Detroit, s níže položeným Ontariem řekou Niagara se stejnojmennými vodopády. Lodní dopravu umožňuje Wellandský kanál, který je obchází; výškový rozdíl 100 metrů řeší plavební komory. Niagara a Erijský kanál spojují Erie s řekou Hudson. V zimě jezero na okrajích zamrzá. Významná města na březích jezera jsou Buffalo, Erie, Toledo, Monroe a Cleveland (USA) a Port Colborne (Kanada); kvůli nim je jezero znečištěno průmyslovými odpady. Vlády USA i Kanady vytvořily společně program na zlepšení kvality vody, který by umožnil revitalizaci jezera a návrat ohrožených druhů organismů.

Kalifornie
Jeden z nejbohatších států USA (California; 423 970 km2, z toho 19 270 km2 voda, 35 mil. obyv.; 14 % HDP celé federace) se nachází na jihozápadě při pobřeží Tichého oceánu. Hlavním městem je Sacramento, další významná města jsou San Francisco a Los Angeles. Nachází se tu nejvyšší i nejnižší bod Ameriky, Mount Whitney (4421 m n.m.) v pohoří Sierra Nevada a Badwater (86 m pod úrovní hladiny oceánu) v Death Valley (Údolí smrti). Turisty přitahují i NP Yosemite, jezero Tahoe, Mohavská poušť, Hollywood a Silicon Valley, mekka elektronického průmyslu. Pěstuje se zde ovoce, zelenina a vinná réva. Podnebí je suché a horké, problémem jsou požáry a častá zemětřesení. Sociální problém vytváří vysoké množství přistěhovalců z chudších států a nelegálních imigrantů a s tím spojená kriminalita. Květinou státu je sluncovka kalifornská a stromem sekvoj vždyzelená.

Monterey
Město (28 tis. obyv.; 8 m n.m.; 30 km2, z toho 20 km2 voda) ve stejnojmenné zátoce Tichého oceánu ve státu Kalifornie. V letech 1777 – 1846 bylo hlavním městem tzv. Horní Kalifornie, osídlené tehdy Španěly i Američany. V roce 1846 se tu odehrála jedna z bitev Mexicko-americké války, po níž připadla Kalifornie Spojeným státům. Město a překrásné pobřeží (v délce 444 km je dnes federálně chráněným územím) bylo vždy útočištěm malířů a spisovatelů; žili a tvořili zde John Steinbeck, Robinson Jeffers, Henry Miller či Louis Stevenson. Zajímavosti jsou vyhlídková promenáda, akvárium s vědeckými laboratořemi, bývalá továrna na zpracování sardinek (dnes galerie a restaurace), jazzový festival a připojené městečko Carmel-by-the-Sea (založené 1902; 4 tis. obyv.), kde byl v letech 1986 – 1988 starostou hollywoodský herec Clint Eastwood.

Lake Powell
Vodní plocha (658 km2, max. hloubka 170 m, objem vody 30 km3) ve státech Utah a Arizona. Jméno dostalo po průzkumníkovi amerického jihozápadu, Johnu Wesley Powellovi, který toto území mapoval roku 1869. Navzdory názvu to není jezero, ale přehrada na řece Colorado asi 200 km nad Grand Canyonem. Hráz Glen Canyon Dam o výšce 220 m řeku v roce 1963 přehradila a zaplavila tak Glen Canyon v délce téměř 298 km. Členité pobřeží vodní plochy měří přes 3 tisíce km, přehrada se napouštěla 17 let. Voda je využívána k zavlažování oblasti, v níž převažuje poušť a polopoušť a krajina je téměř neobydlená, a k výrobě elektrické energie (elektrárna má 8 generátorů o maximálním výkonu 1,3 GW). U hráze se nachází ocelový most z roku 1959 o délce 388 m a výšce 213 m (tohoto typu druhý nejvyšší v USA). Přístaviště lodí je u hráze (u města Page), v Bullfrogu a Halls Crossing asi v polovině přehrady a v Hite na jejím konci. U hráze je zřízeno návštěvnické centrum a ve skupinách s průvodcem je přístupná i vlastní hráz (koruna i interiér). Nejimpozantněji vyhlíží hráz zdola od řeky a z vyhlídky dále po proudu. Na přilehlém indiánském území se nachází fotogenický Antilopí kaňon, vymodelovaný v červených pískovcích. Optimální světelné podmínky jsou v poledne; parkoviště stojí 6 USD a vstupné včetně dopravy ke kaňonu a zpět 25 USD. Kousek odtud se naskýtá letecký pohled na meandr řeky Colorado, výstižně přezdívaný Horseshoe Bend (Podkovový ohyb).

Las Vegas
Město (340 km2, 0,6 mil. / aglomerace 1,6 mil. obyv.) ve státě Nevada. Osídlení uprostřed Mohavské pouště umožnily podzemní prameny, které využívali i původní obyvatelé, Indiáni Anasaziové. Španělské jméno města („Louky“) pochází z roku 1829, kdy toto území patřilo Mexiku. Po prohrané válce s USA se stalo součástí teritoria Nové Mexiko, kam se stěhovali zejména mormoni. V roce 1905 tudy vedla železnice a téhož roku byla nedaleko pevnosti Fort Baker založena osada s názvem Las Vegas, která roku 1911 získala statut města. Rozvoj podnítila stavba Hooverovy přehrady a fakt, že roku 1931 byly ve státu Nevada zlegalizovány hazardní hry. Započala výstavba hotelů a kasin a dnes se zde na 7 km dlouhém bulváru, přezdívaném The Strip, nachází 18 z 25 největších hotelů světa. S hazardem samozřejmě souvisí bohatý noční život a vyšší zločinnost. Mezi hlavními hotely na Stripu jezdí Monorail (jednorázová časově neomezená jízdenka stojí 2 USD, celodenní 5 USD).

Los Angeles
Druhé největší město („LA“; 1 291 km2, 4 mil. / aglomerace 15 mil. obyv.) Spojených států, jehož metropolitní oblast tvoří přes 80 samostatných měst a městeček, leží ve státu Kalifornie na pobřeží Tichého oceánu u hranice s Mexikem. Vyrostlo na území původně mexickém, v místě španělské misijní stanice El Pueblo de Nuestra Senora la Reina de los Ángeles de la Porciúncula (Město naší Paní, královny andělů z Porciunkule) a připadlo Spojeným státům roku 1850. V roce 1932 a 1984 se tu konaly X. a XXIII. letní olympijské hry. Dnes je městem kontrastů, kdy je jak městem bohatých (předměstí Beverly Hills), ale i chudých, zejména imigrantů, žijících v etnických čtvrtích (korejské, čínské, arménské) a hovořících asi dvěma sty jazyky. Přibývá zejména Hispánců a Asiatů; čtvrť Watts je centrem losangeleských gangů. Klíčové městské části jsou Harbor Area (přístav, jeden z nejvýznamnějších na světě) a Downtown s mrakodrapy. Zdrojem příjmů je výroba, technologie, mezinárodní obchod, turistika a filmový průmysl. Městskou dopravu obstarává LACMTA (Los Angeles County Metropolitan Transportation Authority), provozující autobusy, metro (5 barevně odlišených linek) a rychlodrážní tramvaje. Los Angeles International Airport má 9 terminálů a je 6. největší na světě. Dálnice napříč městem a okolo města jsou osmiproudé. Zajímavosti jsou vyhlídka na město z Hollywoods Hills (s observatoří), Hollywood s Chodníkem slávy (Hollywood Walk of Fame) a studii Universal (možnost prohlídky; kulisy slavných filmů), Finanční centrum, skleněný chrám Crystal Cathedral, premiérové kino Mann’s Chinese Theatre, radnice (nejvyšší budova ve městě), Dorothy Chandler Pavilion (sídlo opery, baletu a filharmonie), nákupní třída Rodeo Drive v Beverly Hills, sídlo Nadace J. P. Gettyho v komplexu moderních budov, nejvyhlášenější americká pláž Venice Beach či milionářské předměstí Santa Monica s pěší zónou a pláží kolem mola), z parků Griffith Park, Exposition Park a zábavní park Disneyland. Long Beach je honosným přímořským letoviskem; největší atrakcí je přístav s plovoucím hotelem na lodi Queen Mary a největší letadlo na světě Spruce Goose.

Hollywood
Největší soustředění filmového průmyslu na světě vzniklo v roce 1907 v Los Angeles; leží severozápadně od městského centra, má asi 300 tisíc obyvatel a „čestného starostu“ pro zvláštní příležitosti. Najdete zde Hollywoodský chodník slávy (Walk of Fame), filmová studia (kde lze shlédnout atrakce inspirované filmy Jurský park, King Kong, Mumie či Terminátor) a odehrávají se tu filmové premiéry a udělování Oscara. Kromě podpůrných a technických služeb (střih, efekty, postprodukce, osvětlovači) se vše ostatní přesunulo do Burbanku a Westside. Hollywood proslavili Carlie Chaplin (ještě v dobách němého filmu), Walter Disney (kreslený film), režiséři Alfred Hitchcock, Elia Kazan, Woody Allen nebo Steven Spielberg. Herců spojených s Hollywoodem je nespočet: Marilyn Monroe, Harrison Ford, Elisabeth Taylor, Dustin Hoffman, Meryl Streep, Eddie Murphy, Tom Hanks, Tom Cruise či Brad Pitt a další.

Miami
Druhé největší město (143 km2, z toho 50 km2 voda; 430 tis. / aglomerace 5 mil. obyv.) ve státě Florida se nachází mezi bažinami Everglades a pobřežím Atlantického oceánu, obklopeno národními parky Everglades a Biscayne. Původními obyvateli byli Indiáni Tequestové, za zakladatelku města je považována Julia Tuttle („Matka Miami“), která zde roku 1891 vysadila citrusové plantáže. Předchozí pokusy o založení misií a osad byly neúspěšné, když osadníci opakovaně bojovali s Indiány Seminoly. Zavedení železnice a stavba prvních hotelů znamenaly prudký nárůst obyvatel. Hlavní část města dnes leží na pobřeží zátoky Biscayne se stovkami přírodních i umělých ostrůvků, z nichž největší jsou Miami Beach a South Beach. Klima je tropické monzunové, zmírňované Golfským proudem. Celoročně vysoká je vzdušná vlhkost, průměrné roční srážky činí 1400 mm a prakticky všechny spadnou od května do října. Přírodním rizikem jsou hurikány. Přezdívku „Brána do Ameriky“ zajistily městu přístav a letiště. V centru města je největší koncentrace mezinárodních bank v celých USA. Imigranti z Latinské Ameriky tvoří 65 % obyvatel a španělština převládá nad angličtinou. V osmdesátých letech se Miami stalo jedním z největších amerických překladišť kokainu z Kolumbie, Bolívie a Peru. Z významných osobností město navštívili papež Jan Pavel II., královna Alžběta II. a prezident Ronald Reagan. Zajímavosti jsou Florida International University (1972), čtvrtě Little Havana (v Miami žije asi milion Kubánců), moderní Coconut Grove či Coral Gables s luxusními domy ve španělském a italském slohu 20. let minulého století a hlavně světoznámé pláže.

Mohavská poušť
Písčito-kamenitá poušť (Mojave Desert; 35 tis. km2) zasahující do států Kalifornie (východní část), Utah, Nevada a Arizona a do jižní části Velké pánve (Great Basin); na jihu na ni navazuje Sonorská poušť. Původními obyvateli byli Indiáni Mohawkové, odtud název. Roční srážky činí 45 – 130 mm. Teplotní rozdíly jsou extrémní: v Death Valley (Údolí Smrti) v Kalifornii činí v létě až 50 °C, štít Telescope Peak (3392 m n.m.) je zasněžený a nejnižší naměřené teploty jsou -32 °C. Cenné ekosystémy chrání Národní rezervace Mojave a Národní park Joshua Tree. Z vegetace jsou nápadné juky (Zucca brevifolia, juka krátkolistá, joshua tree), kaktusy a palmy, z živočichů pumy (Puma concolor), kojoti (Canis latrans), fenci (Vulpes zerda), chřestýši, tarantule, štíři a pavouci. V poušti se nachází řada opuštěných sídel, mezi nimi Calico (kdysi stříbrné doly) nebo Kelso (dochovaná železniční stanice); naopak velmi živé je Las Vegas a přistávací místo amerických raketoplánů, Edwardsova letecká základna.

Naples
Město (37 km2, z toho 6 km2 voda; 22 tis. obyv.) ve státě Florida, které roku 1880 založili bývalý generál konfederační armády John Stuart Williams a obchodník Walter N. Haldeman; články v časopisu, který vydával, daly městu jméno dle italské Neapole. Hlavním zdrojem příjmů převážně bělošských obyvatel (92 %) je turistický průmysl, kdy oblast města, společně s ostrovem Marco je známa jako „Paradise Coast“ (Rajské pobřeží). Několik km dlouhé pláže s bílým pískem zahrnují státní park Delnor-Wiggins Pass, Clam Pass Beach Park, městskou pláž a rybářské molo, pláž Vanderbilt, North Gulfshore Boulevard Beach a Lowdermilk Beach Park. Turisty přitahují i národní park Everglades, Corkscrew Swamp Sanctuary (45 km2; turistická povalová stezka), národní rezervace Big Cypress, Florida Panther National Wildlife Refuge, Ten Thousand Islands National Wildlife Refuge, Picayune Strand State Forest, Naples ZOO a botanická zahrada. Atrakcí je i obchodní centrum se stánky pod širým nebem, třikrát ročně závody bugin v bažinách a 80 golfových hřišť. V místě je letiště.

Indiáni
Když se Kolumbus při své první plavbě roku 1492 vylodil na jednom z ostrovů dnešních Baham, nazval jejich obyvatele „indiány“, protože věřil, že doplul do Indie. Nikdy se nedozvěděl nebo si nepřiznal, že vlastně téměř objevil nový kontinent, později nazvaný dle amerického kartografa Ameriga Vespucciho Amerikou. Na území USA dnes žije 556 indiánských kmenů uznávaných federální vládou; dalších 245 kmenů nemá oficiální statut. Jedná se o 2 – 2,5 miliónu Indiánů (včetně Inuitů žijících na Aljašce), které odborníci řadí do skupin dle kultury nebo podobného jazyka. Nejpočetnější jsou Čerokíové (Cherokee), Navahové (Navaho, Navajo), Čipevajané (Chipewyan) a Siouxové (Sioux), díky medializaci jsou známí Algonkinové (Algonquin), Apačové (Apachi), Arapahové (Arapaho), Assiniboini (Assiniboin), Delavarové (Delaware), Hopiové (Hopi), Huroni (Huron), Irokézové (Iroquios), Kajovové (Kiowa), Komančové (Comanche), Kríové (Cree), Mikmakové (Micmac), Mohavkové (Mohawk), Mohykáni (Mohican), Póniové (Pawnee), Ponkové (Ponca), Odžibvejové (Ojibwa), Seminolové (Seminole), Čejeni (Cheyenne), Šošoni (Shoshone) a Vraní Indiáni (Absaroka, Crow). Úřad pro záležitosti Indiánů (BIA) ministerstva vnitra USA řídí celkem 310 indiánských rezervací (Indian reservation; 225 410 km2, 2,3 % území USA); některé kmeny mají rezervací několik, jiné žádnou. Tato území vláda předala do samosprávy domorodým kmenům za účelem ochrany jejich kultury a svébytnosti a řídí je konkrétní kmenová vláda. Mají i vlastní soudy a zákony, které však platí výhradně na jejich území. (Mohou tak mít například kasina, aby získaly vyšší příjem z turismu, ačkoliv ve státě, kde rezervace leží, je hazard zakázán.) Nákupní centra či turistický ruch jsou řešením pro vysokou nezaměstnanost, v rezervacích běžnou; problémem zůstávají alkohol a drogy. Mnozí Indiáni vytvářejí vysoce ceněná umělecká díla (koberce, obrazy, keramiku) a lákadlem pro turisty jsou indiánská „pow-wow“, festivaly hudby, tanců a vyprávění, s tradičními oděvy, třásněmi, výšivkami a pérovými čelenkami.

Klíčové vládní organizace
CIA (Central Intelligence Agency) je zpravodajská služba zřízená v roce 1947, kdy byly do jedné nezávislé státní organizace sloučeny všechny vládní struktury zabývající se zpravodajstvím (špionáží) a tajnými operacemi, s ročním rozpočtem okolo několik miliard USD. Je zodpovědná přímo prezidentovi Spojených států; veřejnou kontrolu má Kongres a Národní bezpečnostní rada. Bojuje zejména proti extremismu a terorismu, výrobě a transferu drog a ekonomické špionáži. Jejími základními úkoly jsou sběr, analýza a vyhodnocování zpravodajsky významných dat z celého světa, zásadně mimo území USA. Centrála CIA v Langley ve státě Virginia patří k nejhlídanějším budovám světa.
FBI (Federal Bureau of Investigation) je Federální úřad pro vyšetřování, podléhající ministerstvu spravedlnosti, zřízený v roce 1908. Působí jako federální vyšetřovací úřad i jako kontrarozvědná služba. Vyšetřuje zvlášť závažné zločiny nebo zločiny spáchané v několika státech federace najednou. Také má chránit USA před teroristickými útoky, bojovat proti zločinným organizacím a společnostem, a to jak místním, tak mezinárodním, proti korupci ve státní správě a chránit občanská práva a občany Spojených států amerických. Centrála FBI sídlí ve Washingtonu DC a má 400 poboček v USA a nespočet poboček v zahraničí (včetně ČR).
NASA (National Aeronautic and Space Agency). Národní úřad pro letectví a vesmír vznikl zákonem z roku 1958 a odpovídá za kosmický program a výzkum v oblasti letectví. První programy byly zaměřeny na lety člověka do vesmíru a v roce 1962 se John Glenn stal prvním Američanem, který obletěl zeměkouli v kosmické lodi Mercury-Atlas 6. Poté byl zahájen program Apollo, jehož hlavním cílem bylo přistání člověka na Měsíci; to se podařilo 20. července 1969 posádce Apolla 11; prvním člověkem, který stanul na Měsíci, byl Neil Armstrong, druhým Edwin Aldrin. Důležité byly i bezpilotní programy: sonda Mariner 2 proletěla kolem Venuše, dvě sondy Viking přistály na Marsu a sondy Pioneer a Voyager získaly barevné snímky Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu. První družicová stanice Skylab byla vypuštěna roku 1973, s připojenou lodí Apollo vážila 91 tun, a vystřídaly se na ní tři tříčlenné posádky. V roce 1975 se v programu Sojuz-Apollo spojila americká loď Apollo se sovětským Sojuzem 19. První raketoplán (Space Shuttle) jménem Columbia odstartoval v roce 1981; o 9 let později vynesl raketoplán na oběžnou dráhu kolem země Hubbleův dalekohled; posledním raketoplánem byl Atlantis v roce 2011. V čele NASA stojí ředitel, který je zároveň poradcem prezidenta Spojených států pro vesmír.

Nejvýznamnější národní parky
Bryce Canyon (178 km2, 1928) leží v jihozápadní části státu Utah, pojmenovaný podle mormonského osadníka Ebenezera Bryce, který se zde roku 1874 usadil. Cílem ochrany je pískovcová plošina Paunsaugunt, větrem, vodou a ledem erodovaná do bizarního města skalních věží, věžiček, hřebenů a hrotů, kam turisty a zejména fotografy přitahuje labyrint oranžových, načervenalých i rudých věží „hoodoo“ vysokých až 61 metrů, překrásně zbarvených zejména při východu a západu slunce. Po horní hraně území vede silnice Rim Drive se 13 vyhlídkami, na jejímž konci je Rainbow Point, nejvyšší bod parku (2775 m n.m.) s vyhlídkou na Aquarius Plateau, Bryce Amphitheater, Henry Mountains, Vermillion Cliffs a White Cliffs. Nejnižším bodem parku je Yellow Creek (2020 m n.m.). Dolů mezi věže vede obousměrná stezka „Queens Garden Trail“, navazující na delší „Navajo Loop Trail“; je zde 10 značených stezek o celkové délce 80 km. Specialitou jsou noční pozorování hvězdné oblohy a červnový astronomický festival. Roční srážky činí 380 – 460 mm, průměrné lednové teploty -13 °C, průměrné červencové teploty 28 °C. Odborníci zaznamenali 400 druhů rostlin a 170 druhů ptáků, z velkých zvířat tu žijí pumy, černí medvědi, kojoti, lišky a antilopy. Je zde návštěvnické centrum, dva kempy a jedna chata.

Everglades (6110 km2; 1947, průměrně 2 m n.m.) ve státě Florida je největší subtropickou „divočinou“ na území USA, významnou biosférickou rezervací, mokřadem mezinárodního významu a lokalitou chráněnou UNESCO (1979), která zahrnuje asi 25 % vápencového území původních bažin a mokřadů. Voda vytéká z jezera Okeechobee velmi pomalým, místy až 100 km širokým a 160 km dlouhým proudem o nepatrné hloubce, nazývaným seminolskými indiány Pahayokee, „Travnatá voda“. Cílem ochrany jsou křehké ekosystémy a neuvěřitelná biodiverzita flóry i fauny. Pozoruhodné jsou zejména mangrove (rodů Rhizophora, Avicennia a Laguncularia), halofytní vegetace a mořská vegetace (podmořské prérie), ze živočichů 40 druhů savců (kriticky ohrožené pumy, dále mývali a jelenovití, vačice, krokodýli, aligátoři, kapustňáci, želvy), 50 druhů plazů, 350 druhů ptáků (zejména vodních) a 300 druhů ryb. Mimořádné množství je i bezobratlých. Klima je subtropické; průměrné roční teploty činí 20 až 35 °C, průměrné roční srážky 1500 mm; nejvíce prší od května do listopadu. V letních měsících dosahuje vzdušná vlhkost 90 %; optimální doba pro návštěvu je od prosince do března. Park má několik kempů a více návštěvnických center (Tamiami Trail, Shark Valley, Ernest Coe, Royal Palm a Flamingo); Gulf Coast Visitor Center nabízí kanoistickou trasu Wilderness Waterway o délce 160 km. Západní část parku a Ten Thousands Islands a některé korálové útesy jsou dostupné pouze lodí. Specialitou Everglades jsou „airboats“, vznášedla poháněná vrtulí, které se bažinami a kanály pohybují rychlostí i 70 km/h. Atrakcí jsou i turistické trasy, vyhlídkové věže a naučné stezky. Koupání se nedoporučuje.

Grand canyon (4927 km2; 1919; cca 2400 m n.m.) ve státě Arizona chrání především třetí nejhlubší kaňon světa (po kaňonech Colca a Cotohuasí v Peru), vyhloubený ve starohorních a prvohorních horninách řekou Colorado. Je asi 5 – 6 miliónů let starý, 446 km dlouhý, až 1600 metrů hluboký a 0,5 – 29 km široký. Pozornost vzbuzují jeho monumentalita plus různobarevné vrstvy stěn, odkryté erozí. Původními obyvateli tohoto území byli Indiáni Anasaziové (správně „Pueblo People“). Prvně je kaňon písemně zmíněn v roce 1540 (kdy zde španělští conquistadoři hledali zlato) a první vědeckou expedici vedl v 19. století major americké armády a geolog J. W. Powell. Srážky jsou v létě nízké, ale v zimě na hraně kaňonu vyšší sněhové (až 3000 mm). Teploty na dně kaňonu jsou v létě vysoké (průměrně 38 °C), naopak zimní teploty na hraně mohou klesnout až na -18 °C). Na území parku bylo ujištěno 1737 druhů vyšších rostlin, 167 druhů hub, 64 druhů mechorostů a 195 druhů lišejníků; 34 druhů savců (z toho 15 druhů hlodavců a 8 druhů netopýrů). Ročně sem zavítá přes 5 miliónů turistů (83 % z USA), z nichž většina se spokojí s pohledem z vyhlídkových plošin. Nabízejí se však i vyhlídkové lety helikoptérou nebo malým letadlem, rafting po řece Colorado nebo sestup na dno kaňonu na hřbetě mul nebo pěšky, což se doporučuje jen zdatným turistům a je to spojeno s přenocováním. Problémem je zejména velké převýšení a hrozící dehydratace. „Skywalk“ na území kmene Hualapai je nová možnost nahlédnout ze skleněného chodníku do kaňonu (poplatek je však 85 USD a nesmíte mít u sebe nic, co by při pádu mohlo sklo rozbít; týká se to i fotoaparátu a videokamery).

Joshua Tree
(3196 km2, 1994) ve státě Kalifornie měl již od roku 1936 statut přírodní památky (national monument). Cílem ochrany jsou pouštní a polopouštní ekosystémy a unikátní krajina žulových skal. Východní část parku tvoří Coloradská poušť (Colorado Desert) nepřevyšující 900 m n.m. s kaktusy „cholla“ (Cylindropuntia bigelovii), západní část o něco chladnější Mohavská poušť (Mojave Desert) s porosty juky (Yucca brevifolia, Joshua tree; odtud jméno parku). Pro tuto část parku jsou charakteristické obnažené skály, většinou rozlámané do samostatných balvanů, nejznámější z nich je Skull Rock (Lebka). Místa výskytu vody prozradí oázy s palmami washingtonií vláknitých (Washingtonia filifera). Turisticky atraktivní jsou napajedlo zvěře Barker Dam a ptačí pozorovatelny (250 druhů ptáků; např. ve Smith Water Canyon). V parku je devět tábořišť, ale jen Black Rock Canyon a Cottonwood mají zdroj vody a splachovací toalety. Je zde naučná stezka a několik turistických stezek (Hidden Valley, Indian Cove, Cholla Cactus Garden, Lost Horse Mine, Lost Palms Oasis a Fortynine Palms Oasis). Park je vyhledávaný horolezci.

Monument Valley, 371 km2, kmenový park (obdoba národního parku, tedy chráněné území), se nachází v Navajské autonomní oblasti na náhorní planině Colorado, na hranici států Utah a Arizona nedaleko Four Corners; protíná jej mezistátní silnice č. 163. Rudé tabulové hory a skalní útvary o výšce až 300 metrů, tyčící se z ploché pouštní krajiny, se staly jedním ze symbolů amerického Západu. Skály jsou tvořeny pískovcem a jejich zabarvení způsobují oxidy železa a manganu; tvary jsou výsledkem vodní a větrné eroze, která je formuje i dnes. Průměrné zimní teploty jsou 4 – 7 oC, letní 15 – 27 oC, průměrné roční srážky činí 150 mm, z nichž většina spadne od září do ledna. Převládajícím ekosystémem je polopoušť s xerofytní vegetací, ze živočichů se vyskytují hlodavci, ještěrky, plazi (včetně chřestýše), štíři a pavouci. Indiáni kmene Navajo profitují z turistického ruchu; do parku se platí vstupné a ceněné jsou i jejich rukodělné výrobky, atraktivní suvenýry. Park má návštěvnické centrum, hotel s vyhlídkovou terasou (nezapomenutelný východ i západ slunce), restauraci, toalety, obchod se suvenýry a organizuje túry s indiánským průvodcem, které se vyplatí pro možnost bližšího poznání minulosti i současnosti kmene Navajo (cena 40 – 90 USD dle délky trasy). Některé lokality jako Ear of the Wind, Mystery Valley a Hunts Mesa jsou přístupné pouze s průvodcem. Hlavní trasa pro všechny vozy představuje 27 km dlouhá nezpevněná „Valley Drive“ s vyhlídkovými zastávkami; projede se za dvě až čtyři hodiny. Všechny skalní formace mají místní jména (The Mittens and Merric Butte, Elephant Butte, Three Sisters, John Ford´s Point, Camel Butte, Totem Pole, Yei Bi Chei, Sand Spring, Artist´s Point, North Window, The Thumb). Značená pěší stezka je jen jedna (Wildcat Trail, 5 km) a vede okolo útvaru West Mitten Butte. Možné jsou vyjížďky na koni a v létě let horkovzdušným balónem.

Capitol Reef (979 tis. km2; 1971) ve státě Utah je úzkým pruhem území o délce 160 km; přezdívá se mu „Wayneova Země divů“. Optimální doba k návštěvě je od května do září. Předmětem ochrany jsou barevné kaňony se skalními útesy, věžemi, bránami a monolity. Zvlášť chráněna je jeho část Waterpocket Fold, táhnoucí se od Thousand Lake Mountain po jezero Powell, kdy nejmalebnější částí je „Capitol Reef“ u řeky Fremont, jehož útesy a stolové hory jsou vytvořeny z bílého navajského pískovce. Parkem vede krátká vyhlídková automobilová trasa, ale zajímavější pohledy nabízejí pěší vycházky. Po roce 1870 se zde usadili mormoni, kteří v roce 1880 osídlili údolí řeky Fremont a založili město Junction (později přejmenované na Fruita). V oblasti se těžil i vápenec a později uran. Zajímavosti jsou mj. Wingate Sandstone (písečné duny), Carmel Formation (střídající se vrstvy pískovce, vápence a sádrovce), Entrada Sandstone (pískovce z bariérových útesů), Curtis Formation (slepenec, pískovec a mušle); též zbytky mormonské osady a figurální petroglyfy kultury Fremont. Nejbližším městem je Torrey, od něhož je návštěvnické centrum vzdáleno 13 km; v parku je i kempink.

Sequoia (1635 km2; 1890) v Sierra Nevadě byl vyhlášen jako druhý národní park Spojených států po Yellowstonu. Zahrnuje i nejvyšší vrchol pevninských USA, Mount Whitney (4421 m n. m.) a na severu na něj navazuje národní park Kings Canyon, spadající pod tutéž správu. Park neprotíná žádná silnice. Proslavily ho lesy sekvojovců obrovských (Sequoiadendron giganteum) včetně stromu generála Shermana, s obvodem 32 m jednoho z největších stromů na Zemi. Roste v části zvané Giant Forest (Obří les), propojeném silnicí s Grantovým hájem (Grant Grove) v Kings Canyonu, kde se nachází strom generála Granta. Dalším chráněným ekosystémem jsou jehličnaté lesy (z různých druhů borovic a jedlí), v nižších polohách pak dubiny (mj. Quercus douglasii), podhorské stálezelené křoviny a zakrslé stromy, louky a říční rokle. Z fauny se vyskytují pumy, baribalové, rysi, lišky, jelenci, zemní veverky, chřestýši. Nejznámější (a náročnou) stezkou je High Sierra Trail stoupající až na vrchol Mount Whitney, kde se stýká se stezkami John Muir Trail a Pacific Crest Trail („Tichomořská hřebenová cesta“), který pokračuje do divočiny NP Kings. Původními obyvateli byli Indiáni kmene Monachee, což dokumentují skalní malby. Unikátní jsou místní jeskyně, vytvořené vodní erozí v mramorech; popsáno jich bylo 240 a stále jsou objevovány další. Nejdelší je Lilburn Cave (32 km) a jediná zpřístupněná Crystal Cave (5,5 km). Další atrakce jsou Tunnel Log (Tunelový kmen), padlý sekvojovec, kterým mohou projíždět automobily, Crescent Meadow (Půlměsíční louka) obklopená sekvojemi a Moro Rock (žulový výchoz nabízející rozhled). Tábořišť je zde sedm, v různých nadmořských výškách.

Death Valley (Údolí smrti, 13 647 km2; 1994). Národní park Death Valley se nachází ve státu Kalifornie, jihozápadně od pohoří Sierra Nevada ve Velké sníženině a na severním okraji Mohavské pouště. Zaujímá oblast Saline, Eureka Valley a vlastní Údolí smrti (8 tis. km2), 230 km dlouhé a 8 – 25 km široké, jedno z nejsušších a nejteplejších míst celé Severní Ameriky: 3. července 2001 zde byla naměřena nejvyšší teplota v USA; 57,1 °C. Průměrné roční srážky činí 50 mm. Cílem ochrany jsou kaňony, barevné terénní útvary, slatiny, prameny, skalní suky, písečné duny a vysoká biodiverzita rostlinných i živočišných druhů. Nejnižším místem USA je místní solné jezero Badwater, ležící 86 metrů pod úrovní moře. V údolí žije několik rodin, ve Furnance Creek a kaňonu Grapevine. Anglické jméno dostalo údolí v dobách kalifornské zlaté horečky (1849); roku 1880 tu byl objeven a těžen borax (tetraboritan sodný, využitelný mj. ve sklářství).

Yosemite (3081 km2; 1890) ve státě Kalifornie v horách Sierry Nevady je od roku 1984 chráněn i UNESCO. Cílem ochrany je krajina modelovaná ledovcem a jen málo dotčená příroda s několika vegetačními pásmy: jsou to pásmo stálezelených křovin a zakrslých dřevin, podhorské doubravy, nižší horské, vyšší horské, subalpinské a alpinské pásmo. Cenné jsou sekvojové lesy (Mariposa Grove, Tuolumne Grove a Merced Grove) a vysoká biodiverzita druhů. Ročně park navštíví přes 3,5 milionu turistů, z nichž většina projde jen Yosemitským údolím podél řeky Merced, se sezónním Yosemitským vodopádem o celkové výšce 739 m (Horní vodopád 425 m, Dolní vodopád 97 m a kaskády mezi nimi 205 m); nejvíce vody má v dubnu až červnu. Nedaleký Ribbon Falls měří 492 m. Unikátní je žulový monolit El Capitan (2130 m n.m.), s téměř svislou stěnou o převýšení 1095 metrů; v roce 1978 ho jako první sólolezec zdolal Miroslav Šmíd, který pak roku 1993 zahynul skalním pilíři Lost Arrow, rovněž v Yosemitech. Další ohromující žulovou stěnou je 1450 m vysoký Half Dome s nedalekými vodopády Vernal. Turisticky vděčné jsou i Tuolumne Meadows, Dana Meadows, Clark Range, Cathedral Range a Kuna Crest. Parkem protékají řeky Tuolumne a Merced, je zde přes 3200 jezer a dvě přehrady. Nejvyšším vrcholem je Mount Lyell (3999 m n.m.), kde se nachází i největší yosemitský ledovec. Průměrné roční srážky činí 930 mm, ve vyšších nadmořských výškách 1200 mm, většina z nich spadne v zimě jako sníh (až 170 cm). Střední červencová teplota se pohybuje od 12 do 32 °C, ale klesá se zvyšující se nadmořskou výškou; okolo 2600 m n.m. jsou denní teploty 0 – 11,5 °C. V parku jsou stovky kilometrů značených cest (včetně Pacific Crest Trail) a mnoho silnic.

Zion (593 km2; 1909; 1120 – 2660 m n.m. Horse Ranch Mountain) ve státě Utah, na rozhraní Colorado Plateau, Velké pánve a Mohavské pouště, byl původně vyhlášen jen v dnešní části Kolob Canyons pod jménem Mukuntuweap National Monument; v roce 1919 byl rozšířen a přejmenován na Zion (v hebrejštině Sion, posvátné místo, jeden z názvů Jeruzaléma) dle návrhu mormonského osadníka Issaca Behunina. Původními obyvateli byli Indiáni Anasaziové. Turisty přitahují červeno-bílé pískovcové skalní věže oddělené hlubokými kaňony a různorodá vegetace, zahrnující polopouštní ekosystémy i listnaté a jehličnaté lesy. Mimořádně bohatá je fauna, zahrnující 79 druhů savců včetně pum, 28 druhů plazů, 7 druhů ryb, 6 obojživelníků a 289 druhů ptáků včetně vzácných sněžných sov. Nejzajímavější místa parku jsou Virgin River Narrows, Emerald Pools, Hidden Canyon, Angels Landing, The Great White Throne, Checkerboard Mesa, The Three Patriarchs a Kolob Arch. V roce 2009 bylo chráněné území rozšířeno o navazující „Zion Wilderness“ (503 km2). V parku je sedm značených tras a návštěvnické centrum, tři kempy a jedna chata. Povoleno je horolezectví a jízda na koni.

New York
Nejlidnatější město (1214 km2, z toho voda 429 km2; 19 mil. obyv.; nejvyšší bod Todt Hill 125 m n.m.) Spojených států se nachází ve státě New York. Přezdívá se mu „Big Apple“ (Velké jablko) nebo „Město, které nikdy nespí“. Má pět obvodů: Bronx, Brooklyn, Manhattan, Queens a Staten Island, zástavba je soustředěna na ostrovy Manhattan, Staten Island a Long Island. New York je největším centrem světového obchodu a finančnictví a sídlem OSN. Mluví se zde přibližně 170 jazyky a více než třetina obyvatel se narodila mimo Spojené státy; zejména v 90. letech došlo k masovému přílivu imigrantů z Asie a Latinské Ameriky. Léta jsou horká a suchá, zimy vlhké, se sněhem. Původními obyvateli byli Indiáni Lenape, od nichž Nizozemci koupili ostrov Manhattan za 60 guldenů a vybudovali zde, v ústí řeky Hudson do Atlantiku, první evropskou osadu. Nazvali ji Nieuw Amsterdam a hlavní činností byl obchod s kožešinami. V roce 1664 ji dobyli Angličané, přejmenovali na New York a vybudovali z ní významný přístav (dnes největší nákladní překladiště světa). V roce 1754 tu vznikla Kings´s college, dnešní Columbijská univerzita. V roce 1789 zde byl George Washington zvolen prvním prezidentem Spojených států; v té době byl New York hlavním městem. V roce 1904 byla postavena první linka metra, které je dnes největším na světě (1056 km, 26 linek, 468 stanic). Přes polovinu obyvatel nemá vlastní automobil, protože efektivní hromadnou dopravu obstarávají i tři příměstské železniční sítě, autobusy (5900 vozů většinou na zemní plyn; 30 linek), mikrobusy, lodě a lanovka na Rooseveltově ostrově (1 kabina pro 125 osob); multifunkční jízdenky „MetroCards“ fungují na principu kreditní karty. Taxíků („cabs“) je přes 14 tisíc a jsou svítivě žluté. Cyklostezek je 680 km. Pitnou vodu získává New York z Catskill Mountains. Město bylo jedním z cílů útoků z 11. září 2001; při zničení Světového obchodního centra zahynulo přes tři tisíce lidí.
Typické je mimořádné množství mrakodrapů (přes pět tisíc, z toho 48 je vyšších než 200 m), zejména na Manhattanu: mj. Empire State Building (art deco, 1931, 381 m, 102 pater, národní kulturní památka, vyhlídková plošina), Chrysler Building (art deco, 1930, 318 m) a Woolworth Building (neogotika, 1913, 241 m, národní historická památka). Symbolem USA je socha Svobody (Statue of Liberty; plným názvem „Liberty Enlightening the World“, Svoboda přinášející světlo světu; 1886; 47 m podstavec, 46 m socha vážící 205 tun), autorem konstrukce je Gustave Eiffel a sedm paprsků její koruny vyzařuje svobodu přes sedm moří do sedmi kontinentů). Další zajímavosti jsou mj. Wall Street na Manhattanu (Newyorská burza cenných papírů se sochou býka), zavěšený Brooklynský most s vyhlídko na panorama Manhattanu, Times Square (křižovatka Broadway a Sedmé Avenue), Battery Park s pevností Castle Clinton (1812, národní památka), Památník 11. září 2001 (dvě vodní nádrže na místech dvou věží Světového obchodního centra, na okrajích se jmény obětí útoků; Ground Zero bylo přejmenováno na Memorial Plaza a roste zde mrakodrap Freedom Tower o výšce 571 m); sloup označující místo, kde evropští osadníci koupili Manhattan od Indiánů; Trinity Church (1846, novogotický), katedrála sv. Patrika (katolická), metropolitní ZOO v Bronxu, budova Radnice (1812, národní kulturní památka), čtvrtě Chinatown (největší čínská enkláva mimo Asii) a Little Italy (italské obchody a restaurace), Madison Square Garden (multifunkční velkokapacitní hala na 7. Avenue v centru Manhattanu), Macy´s (největší obchodní dům světa), Grand Central Terminal (podzemní nádraží, 44 nástupišť), budova OSN (prohlídka s průvodcem, 45 min); Rockefellerovo centrum (11 komerčních budov na křižovatce 5. a 6. Avenue se 49. a 50. ulicí; vyhlídková plošina, zlatá socha Prométhea); mrakodrap The Trump World Tower (68 pater, rezidenční kondominium s arkádami), luxusní hotel Plaza (1907; Manhattan), Metropolitní muzeum umění (1870; nejstarší a největší v USA, 2 mil. exponátů), Guggenheimovo muzeum (galerie moderního umění) a expozice Interpid zaměřená na leteckou, námořní a kosmickou techniku (mezi exponáty jsou letadlová loď Intrepid, jaderná ponorka Growler či supersonické letadlo). Vyhledávané atrakce jsou projížďka lodí kolem Manhattanu (po řece Hudson a East River; panorama mrakodrapů), přívoz Staten Islands Ferry (spojující Staten Island s parky, lesy a turistickými stezkami a Manhattan; nabízí skvělý výhled na sochu Svobody a mrakodrapy; 24 hod denně, jízda 20 min); projížďka vyhlídkovým patrovým autobusem horní částí Manhattanu (kolem Carnegie Hall, Kolumbova sloupu, Centrálního parku, domu Dakota House, kde byl zavražděn John Lennon, kolem Kolumbijské univerzity do čtvrti Harlem a na další zajímavá místa); panoramatický let helikoptérou nad Manhattanem či lodní výlet na ostrov Ellis Island (muzeum imigrace).

Niagarské vodopády
Vodopády (Niagara Falls) mají dvě části, neboť proud Niagary naráží před skalním stupněm na Goat Island (Kozí ostrov). Hlavní masa vody, asi 5 600 m3/s, spadá na kanadskou stranu, kde se vodopád nazývá Horseshoe (Koňská podkova). Je 55 m vysoký a 900 m široký, řeka je pod ním hluboká 55 metrů a ročně se vlivem eroze posune proti proudu až o jeden metr. Na americké straně je vodopád 51 m vysoký a 50 m široký, o objemu asi 300 m3/s, bez vodní tříště. Oba toky se poté spojují a kaňonem hlubokým až 105 m míří do jezera Ontario. Na kanadské straně byly postaveny vyhlídkové věže Skylon Tower a Minolta Tower, na americké Observation Tower (vstup 1 USD). Na americké i kanadské straně jsou návštěvnická centra, vyhlídkové trasy, plošiny a výtahy ke spodní části vodopádů; americký výtah pod vodopád (Cave of the Winds) stojí 11 USD. Z obou břehů se lze také plavit pod vodopád na výletních lodích Maid of the Mist (14 USD). Na americké straně jezdí turistický vláček a atrakcí je noční světelná show, promítaná na vodní stěnu.

Orlando

Město (240 tis. / aglomerace 2 mil. obyv.) ve střední části poloostrova Florida. Je známé především centrem Walta Disneye (Disney World), vzdáleném asi 30 km a rozkládajícím se na ploše přes 120 km2, a centrem Universal Orlando Resort, tvořeným zábavními parky Universal Studios Florida a Universal´s Islands of Adventure a dalšími, stále nově budovanými příležitostmi pro rekreaci a zábavu.

Overseas Highway
Dálnice, která protíná Floridu a v délce přes 205 km spojuje asi 30 korálových ostrovů a útesů, nazývaných „keys“. Při její stavbě bylo využito několik původních železničních mostů železnice z roku 1912 a zničené hurikánem roku 1935; jiné byly nahrazeny moderními. Mostů je 50, nejdelší měří 11 km; národní historické památky uzavřené pro dopravu a přeměněné na rybářská mola jsou Seven Mile, Bahia Honda a Long Key. Celkově byla dálnice modernizována v roce 1980 a jednotlivé úseky jsou označeny ukazateli mílí, počítáno od Key West. Maximální povolená rychlost je 48 km/h, někde 72 km/ h. V roce 2001 bylo rozhodnuto o zřízení „Florida Keys Overseas Heritage Trail“, víceúčelové naučné stezky pro pěší a cyklisty, propojující všechny ostrovy od Key Largo po Key West, jejíž součástí jsou i místa pro pikniky, přístupy k vodě, vyhlídky, rybářská mola a stezky pro jogging; využití tak získalo i 23 historických železničních mostů. Na ostrově Key West (19 km2), 208 km od Miami, leží stejnojmenné město (26 tis. obyv.), které je nejjižnějším v USA. Místní zajímavosti jsou karibská atmosféra, dům spisovatele Ernesta Hemingwaye, kontrasty luxusních rezidencí a chatrčí, rybolov, pláže a státní park John Pennecamp Coral Reef (potápění a šnorchlování). Je zde letiště a přístav výletních cruiserů.

Philadelphia
Největší město (Filadelfie; 369 km2; 1,7 mil. / aglomerace 6 mil. obyv.) státu Pensylvánie, v roce vyhlášení nezávislosti (1776) i později hlavní město USA. Byla zde sepsána Deklarace nezávislosti (1776) a v roce 1787 Ústava Spojených států, nejstarší dosud platná psaná ústava na světě. Původními obyvateli byli Indiáni kmene Delaware, od nichž roku 1682 území koupil William Penn a založil zde Philadelphii jako místo náboženské svobody. Jméno pochází z řečtiny a znamená „bratrská láska“. Silnou komunitou jsou kvakeři (Quakers, resp. „Religious Society of Friends“, Náboženská společnost přátel), náboženské hnutí vycházející z křesťanství, které v polovině 17. století založil v Anglii George Fox; mj. neuznávají autoritu státu, odmítají přísahu a službu v armádě. Pýchou města je prestižní Pensylvánská univerzita a hokejový klub NHL Philadelphia Flyers; dopravu zajišťují dvě linky metra, příměstské vlaky, autobusy, trolejbusy a tramvaje; je zde mezinárodní letiště. Zajímavosti jsou Independence National Historic Park s gregoriánskou Independence Hall (křeslo, na němž sedával George Washington, a „Liberty Bell“, zvon, jenž je pro všechny Američany symbolem svobody a národní nezávislosti). Na řece Delaware je zakotvena vlajková loď americké flotily Olympia z války se Španělskem. Dále zde najdeme Rodinovo muzeum, Přírodovědecké muzeum, Vědecké muzeum Franklinova institutu, Afroamerické muzeum a Muzeum amerického židovství.

Pittsburgh

Město (151 km2; 306 tis. / aglomerace 2,4 mil. obyv.; 373 m n.m.) ve státě Pensylvánie, na soutoku řek Allegheny a Monongahela do řeky Ohio, má přezdívku „Město mostů“, kterých je celkem 446 (o tři mosty méně mají italské Benátky). Jméno připomíná britského státníka Williama Pitta. Původně ocelářská průmyslová metropole dnes zaujímá přední místo v medicíně, technologiích a finančních službách. Ve městě je několik univerzit, Carnegie Institute's Museums of Art and Natural History, Soldiers and Sailors Memorial Hall, ZOO a Akvárium; klubem NHL jsou Pittsburgh Penguins. Město má mezinárodní letiště.

Route 66
Silnice známá také jako „The Mother Road“ a „The Will Rogers Highway“ byla první silnicí, která spojila východ se západem. V celkové délce 3940 km vedla z Chicaga v Illinois do Los Angeles v Kalifornii, přes Missouri, Kansas, Oklahomu, Texas, Nové Mexiko a Arizonu. Později byla nahrazena soustavou dálnic (interstate) a roku 1985 vyřazena z Amerického dálničního systému. Úseky, které nebyly využity při stavbě nových dálnic, se staly turistickou atrakcí pod názvem „Historic Route 66“. Na trase mezi městečky Seligman a Golden Shores v Arizoně leží Kingman, přezdívané „Srdce Route 66“, s muzeem Route 66. Po celé trase je možno zakoupit dobové suvenýry.

San Diego
Přímořské město (964 km2; 1,3 mil. obyv.) ve státě Kalifornie je osmé největší v USA; na hranici na ně navazuje mexická Tijuana. Dvě třetiny obyvatel jsou běloši. Název San Diego nese od roku 1602, kdy tak místo svého vylodění pojmenoval španělský conquistador Sebastian Viscaino. V 18. století tu vznikla misijní stanice a objevení nalezišť zlata v roce 1869 nastartovalo zlatou horečku, která sem přivedla železnici. Dnes zde sídlí vrchní štáb Americké pacifické flotily (US Pacific Fleet), který sem byl přesunut po napadení přístavu Pearl Harbour; námořnictvo Spojených států amerických tu zaměstnává 55 tisíc osob. Zdrojem příjmů obyvatel je také turistický ruch: podnebí je přímořské, průměrná roční teplota 18 °C a jsou zde krásné pláže. Důležité jsou i stavba lodí, biotechnologie a elektronika. Nedaleké Salton Sea je jednou z nejstarších prehistorických lokalit na kontinentě s doloženým osídlením. Zajímavosti jsou Gaslamp Quarter (Čtvrť plynových lamp; 19. stol.), čtvrť Little Italy se středomořským charakterem, Balboa Park (pojmenovaný po španělském conquistadorovi Vascovi de Balboa) s budovami v pseudokoloniálním španělském stylu (Casa de Balboa, Muzeum člověka; dnes hostící různá muzea), se ZOO a Botanickou zahradou, Mezinárodní vesnicí (společný pavilon tu mají i Česko a Slovensko) a divadlem „Old Globe“. Atrakcí je i přístav Embarcadero (19. stol.) s promenádou, mořským muzeem a supermoderním Konferenčním centrem, automobilový most „Coronado Bridge“ a hotel „El Coronado“, kde se natáčel film „Někdo to rád horké“ (1959) s Marilyn Monroe, a zábavní tematický park Sea World s oceanáriem u Mission Bay (1964; vyhlídková věž, interaktivní programy; jsou zde delfíni, velryby, lvouni, tučňáci, polární medvědi).

San Francisco
Město (121 km2; 809 tis. / aglomerace 6 mil. obyv.) ve státě Kalifornie je považováno za jedno z nejkrásnějších na světě; patří k němu ostrovy Alcatraz a Treasure Island i neobydlené Farallonské ostrovy v Tichém oceánu. Prvním Evropanem byl Španěl Don Gaspar de Portola v roce 1770, misie sv. Františka z Assisi byla založena v roce 1776 (dnes Mission Dolores). V místě dnešního Prezidia stávala vojenská tvrz, na ostrově Alcatraz vznikla vesnice „Yerba Buena“ (Dobrá tráva). Když Mexiko roku 1847 o území přišlo, bylo přejmenováno na San Francisco. Zlatá horečka, těžební průmysl a stavba železnice v roce 1869 zapříčinily raketový nárůst obyvatel. V roce 1876 se tu narodil spisovatel Jack London. V druhé polovině 20. století se San Francisco stalo magnetem pro malíře, spisovatele, rockové muzikanty a hippies; dnes se tu odehrává největší gay festival na světě. Krajina je kopcovitá, přírodním rizikem jsou zemětřesení, sociálním problémem drogy. Průměrné letní/zimní teploty jsou 21/15 °C. Léta jsou suchá, v zimě prší. Pro jaro jsou typické mlhy. Sídlí zde světově proslulé univerzity Berkeley a Stanford. Významné je mezinárodní letiště. Všude je cítit španělský a mexický vliv a podstatnou část obyvatel tvoří Italové, Číňané, Vietnamci a Kambodžané. Zajímavosti jsou muzea, Akademie věd, Golden Gate Bridge (1937; art deco, 2737 m dlouhý, 27 m široký, zavěšený, výška věží 227 m), Golden Gate Park (koncerty pod širým nebem), pitoreskní China Town a čtvrť generace beatniků Haight-Ashburry, Mission Dolores (od roku 1776, nejstarší misie v Kalifornii; bazilika), pozemní lanovka Cable car (vyhlížející jako žlutá tramvaj; 2 USD), Fisherman´s Wharf (starý přístav s obchůdky, bary a restauracemi, ale také lvouny; je zde vodní cirkus, mořské akvárium, muzeum námořnictví, lodní muzeum a možnost vyhlídkových plaveb). Atrakcí je ostrov Alcatraz (9 ha, 2 km od pobřeží); jméno vzniklo ze španělského Isla de los Alcatraces (Ostrov pelikánů). V roce 1850 tu byla vybudována pevnost, která později sloužila jako vojenská věznice; federální věznicí byla v letech 1934 až 1963 a proslula i jako místo, kde svůj vliv konečně pozbyl mafián Al Capone, vězněný zde 1934 – 1939. Od roku 1972 patří pod správu národních parků (kolonie mořských ptáků a další ekosystémy) a je zde i nejdéle fungující maják na západním pobřeží USA.

Sierra Nevada
Španělsky „Sněžné horské pásmo“ je pohoří ve státě Kalifornie a Nevady, ohraničené průsmyky Fredonyer Pass na severu a Tehachapi Pass na jihu. Západní svah směrem do Central Valley je mírný, východní do Velké pánve příkrý. Pohoří je rozvodím, kdy řeky směrem na západ končí v Tichém oceáně, směrem na východ v poušti. Největší pozoruhodnosti jsou jezero Tahoe (489 km2; 1897 m n.m.), ledovcová údolí Hetch Hetchy Valley, Yosemite Valley, Kings Canyon, Tehipite Valley a Kern Canyon, Yosemitský národní park a Mount Whitney (4421 m n.m.), na východní hranici NP Sequoia.

St. Petersburg
Turistické letovisko (345 km2, z toho 190 km2 voda; 250 tis. / aglomerace 2,7 mil. obyv.) ve státě Florida, oblíbená dovolenková destinace severoamerických i evropských turistů. Bylo založeno roku 1876 a pojmenováno po ruském Petrohradu. Pýchou města jsou prvotřídní pláže a znalci ceněná sbírka 1500 děl katalánského surrealisty Salvadora Dalího (1904 – 1989), druhá největší na světě po jeho rodišti ve Figueres. Směrem na jih z něj přes Tampský záliv vede Bob Graham Sunshine Skyway Bridge, most z předpjatého železobetonu se střední zavěšenou částí o délce 6,6 km, šířce 29 m a výšce 131 m, otevřený roku 1987, který je „vlajkovým mostem“ Floridy a patří mezi deset nejpozoruhodnějších mostů světa. Od roku 2005 nese jméno floridského guvernéra a amerického senátora, který se zasloužil o jeho stavbu.

Tampa
Třetí největší město (442 km2; 1,2 mil. / aglomerace 2,7 mil. obyv.) státu Florida; jeho ekonomika je založena na turistickém ruchu a službách. Původními obyvateli byli Indiáni Seminolové. Sídlí zde tým NHL Tampa Bay Lightning. Zátoka Tampa (Tampa Bay) je přírodní zátoka v Mexickém zálivu, která se větví do Old Tampa Bay a Hillsborough Bay; koupání nabízí mj. pláž Apollo. Nejkrásnějším kinem na jihu Floridy je Tampa Theatre. V přístavu staví běžné výletní lodě i velké cruisery. U města je mezinárodní letiště.
Zajímavosti jsou tematický park Rainbow Adult Cabaret a mosty přes zátoku Tampa: Sunshine Skyway Bridge (od ústí Tampa Bay z Bradentonu na jihu po St. Petersburg na severu), Gandy Bridge (přes „Starou zátoku“ z Tampy na východě po St. Petersburg na západě), Howard Frankland Bridge (přes střed Old Tampa Bay z Tampy do St. Petersburgu), Courtney Campbell Causeway (spojující severní okraj Old Tampa Bay z Tampy do Clearwateru) a Bayside Bridge (vedoucí podél západního pobřeží Old Tampa Bay z Largo na jihu do Clearwater na severu).

Zábava, kultura, sport

Oblíbené aktivní i divácké sporty jsou hokej (nejvyšší soutěží je NHL – National Hockey League a trofejí Stanley Cup), baseball (pálkovací míčová hra s obíháním met), basketbal (basketbalový koš je u každého domu), soccer (kopaná, klasický fotbal), football (americký fotbal, připomínající spíše rugby; hraje se v chráničích a s šiškou, kterou lze házet nebo ji přenášet v ruce) a rugby (ragby; míč se smí kopat, ale v rukou přenášet a nahrávat pouze dozadu; hráč držící míč smí být zastaven protihráčem i sražením na zem). Divácky vděčné jsou tenisové turnaje (US Open, Masters Cup, Miami Masters a další). Golf je v USA lidovým sportem; jsou zde tisíce hřišť, zejména na Floridě, v Kalifornii, Arizoně a Texasu; mnohé v krásných lokalitách a navržené předními designéry. Prestižní profesionální turnaje hostí mj. Bethpage v New Yorku, Pebble Beach v Kalifornii, Pinehurst resort v Severní Karolíně či TPC Sawgrass na Floridě.
Nejznámější lyžařská střediska se nacházejí v Kalifornii (Lake Tahoe), ve Skalistých horách v Coloradu (známé ale nezajímavé Aspen, Vail a Winter Park, neznámé ale skvělé westernové Steamboat 2200 m n.m., kovbojské městečko Crested Butte 3000 m n.m. a zlatokopecké Telluride 2800 m n.m.; další výborné jsou Beaver Creek, Keystone, Copper Mountain, Breckenridge); lyžuje se tu od začátku listopadu do konce dubna a bonusem je neuvěřitelně jemný a sypký prašan s podílem vlhkosti 3 až 10 %. Obecně je lyžování v Americe komfortní; sjezdovky jsou perfektně upravené, nepřelidněné, rozlišené na lehké (zelené kolečko), středně obtížné (modrý čtverec) a těžké (černý kosočtverec resp. „diamant“), s dostatečnou kapacitou vleků i lanovek, s mapkami areálů a přátelskou obsluhou. Na bezpečnost lyžařů a stav sjezdovek dohlíží patrola, obdoba horské služby; jídlo nabízejí samoobslužné velkobufety. Špičkovou úroveň mají lyžařské školy pro děti i dospělé. Celodenní skipas v renomovaném lyžařském centru stojí 60 – 70 USD, místním se vyplatí celoroční permanentky. Adrenalinovým zážitkem je free-ridové lyžování na Aljašce, kde ročně napadne až 30 metrů sněhu. Do terénu vás vysadí vrtulník a lyžaře doprovází specializovaný průvodce, výborný lyžař i snowboardista a hlavně znalec místních podmínek. I zde jsou klasická lyžařská střediska s vleky, restauracemi a hotely a upravenými sjezdovkami, pro běžkaře pak stovky perfektně udržovaných tras, které vedou městskými parky i chráněnými územími.
K vodním sportům patří surfing, windsurfing, mořský kayaking, kitesurfing, rafting na horských řekách, plavba na kánoích i kajacích, rybaření na řekách i jezerech, pozorování a fotografování živé přírody (medvědů, losů, bobrů, pižmoňů, velryb, tuleňů či lvounů), pěší turistika v národních parcích, jízda na sněžném skútru nebo se psím spřežením (optimálně na Aljašce), jízda terénem na čtyřkolce a vyhlídkové lety nad nejatraktivnějšími lokalitami, ať je to Manhattan nebo Grand Canyon (malým letadlem, helikoptérou, hydroplánem, balónem). Vynikající podmínky pro šnorchlování jsou například na Floridě, v celé délce podél Overseas Highway od Key Largo po Key West (106 km); pozor je třeba dát na silný proud při odlivu. Mimo národní parky je pod hrozbou pokuty povinné mít potápěčskou vlajku na plováku jako signalizaci pro lodě; koupí se v potápěčských centrech. Šnorchlování a potápění na korálových útesech se doporučuje s místní agenturou, která nejlépe zná podmínky v konkrétní lokalitě.
Zábavní parky jsou cílem zejména rodinných výletů; hlavními atrakcemi jsou různé kolotoče a horské dráhy, ruská kola, střelnice, nafukovací skluzavky a skákací hrady, autodromy, horolezecké stěny, divoké peřeje, strašidelné domy apod. Atraktivní jsou například Six Flags Great Adventure & Wild Safari v New Jersey poblíž New Yorku (denní vstupenka po internetu cca 40 USD, horská dráha o rychlosti 206 km/h); čtrnáct horských drah (jedna o rychlosti až 193 km/h) v Cedar Point Parku v Ohiu a park Six Flags Magic Mountain v Kalifornii s dráhou o rychlosti 161 km/h. Přitahují i rychlodráhy v parku Six Flags Over Arlington v Texasu a Kennywood Parku v Pensylvánii. Nejmenší zábavní park světa se nachází na vrcholu nejvyšší pozorovací věže v USA, Stratosphere v Las Vegas (345 m výšky, 110 pater, celodenní vstupné cca 34 USD). Zábavní a zároveň naučné jsou tematické parky: populární jsou mj. Disneyland v kalifornském Anaheimu (od roku 1955 přes 515 milionů návštěvníků), Walt Disney World Resort (101 km2 – největší rekreační oblast na světě) u Orlanda na Floridě, zahrnující čtyři tematické parky (Magic Kingdom zaměřený na pohádky, Epcot věnovaný technologickým novinkám, kultuře a kuchyni 11 států, Disney´s Animal Kingdom přibližující svět zvířat a ochranu přírody a Disney´s Hollywood Studios představující svět filmu), dva vodní parky, 20 hotelů, 8 golfových hřišť, nákupní a zábavní komplex; ročně přivítá přes 15 miliónů návštěvníků; v jeho blízkosti pak Universal Islands of Adventure (Ostrovy dobrodružství) v lokalitě Universal Orlando Resort na Floridě. Vyhledávané jsou i Universal Studio v Los Angeles a Marina World Africa – USA u Sacramenta, oba v Kalifornii.

Zastupitelské úřady

Velvyslanectví České republiky ve Washingtonu
Embassy of the Czech Republic
3900 Spring of Freedom St. NW
Washington, D.C. 20008
tel.: +1 (202) 274 9100, konzulární oddělení 274 9103
fax: +1 (202) 244 2147, 966 8540, KO 469 8161
nouzová linka +1 (202) 570 3028
e-mail.: washington@embassy.mzv.cz
konzulární oddělení: con_washington@embassy.mzv.cz
konzulární působnost: pro USA s výjimkou území pod působností generálních konzulátů Chicago, Los Angeles a New York
provozní hodiny úřadu: po – čt 8.00 – 17.00, pá 8.00 – 14.30

Generální konzulát Chicago
Michigan Plaza Bldg., 205 N Michigan Avenue, Suite 1680
Chicago, IL 60601
tel: +1-312-8611037
fax: +1-312-861-1944
e-mail: chicago@embassy.mzv.cz
www: www.mzv.cz/chicago
působnost úřadu: Illinois, Indiana, Iowa, Kansas, Michigan, Minnesota, Missouri, Nebraska, North Dakota, South Dakota a Wisconsin
provozní hodiny úřadu: po – pá 08.30 – 17.00
úřední hodiny KO pro veřejnost: po – pá 9.30 – 12.30

Generální konzulát v Los Angeles
Consulate General of the Czech Republic,
10990 Wilshire Blvd., Suite 1100
Los Angeles, CA 90024
tel: +1-310-473-0889
fax: +1-310-473-9813
e-mail: losangeles@embassy.mzv.cz
www: www.mzv.cz/losangeles
působnost úřadu: Aljaška, Arizona, California, Colorado, Havaj, Idaho, Montana, Nevada, Nové Mexiko, Oregon, Utah, Washington, Wyoming
provozní hodiny úřadu: 8.30 – 17.00
úřední hodiny pro veřejnost: po – pá 9.30 – 12.30

Generální konzulát New York
Consulate General of the Czech Republic
321E 73rd Str., NY 10021 New York
tel: +1-646-422-3344, KO 3305
fax: +1-646-422-3311, KO 3363
e-mail: newyork@embassy.mzv.cz, konzulární úsek cs.ny@mzv.cz
www: www.mzv.cz/ny
působnost úřadu: Connecticut, Delaware, Maine, Massachusetts, New Hampshire, New Jersey, New York, Pennsylvania, Rhode Island, Vermont
úřední hodiny pro veřejnost: provozní hodiny po – pá 9.00 – 17.30, úřední hodiny pro veřejnost po, út, čt, pá 9.30 – 12.30, čt navíc 14.00 – 17.00

Velvyslanectví USA v České republice
U.S. Embassy in Prague
Tržiště 15
118 01 Praha 1 - Malá Strana
tel: (+420) 257 022 000, 257 022 352 (po úředních hodinách)
fax: (+420) 257 530 583
web: http://czech.prague.usembassy.gov/cs/index.html
e-mail: hroprague@state.gov
provozní hodiny po – pá 8.00 – 16.30

Zdravotní péče, očkování, hygiena

Zdravotní péče je zpravidla kvalitní, avšak velmi drahá. Cestovní pojištění léčebných výloh pro cesty do USA není povinné. Jeho sjednání se však důrazně doporučuje (minimálně do výše USD 50 000), protože Česká republika nemá s USA uzavřenu dohodu o poskytování bezplatné zdravotní péče. Ošetření a léky je nutné hradit v hotovosti a na výši platby se doporučuje informovat se předem. Vždy byste měli mít pro tyto případy finanční rezervu. Pomoci mohou i platební karty (zejména Visa, MasterCard a American Express), které pokrývají pojištění na náklady léčebného pobytu v zahraničí; jeho rozsah a výši pojistného si však před cestou ověřte. Zásadně mějte u sebe doklady o sjednaném pojištění plus kontaktní adresu a telefon partnera pojišťovny v USA.
Vždy se snažte ještě před ošetřením telefonicky kontaktovat smluvního partnera České pojišťovny, jejíž pojištění je součástí zájezdu u CK Čedok (rozsah a podmínky se dozvíte při koupi zájezdu); případně kontakt, který jste získali od své cestovní pojišťovny. Vždy doporučujeme uzavření cestovního připojištění, které pokryje případné další náklady (spoluúčast, repatriace apod.).
V každém případě je nezbytné nechat si vystavit lékařskou zprávu s diagnózou a uschovat veškeré originály účtů o zaplacení ošetření či léků, receptů a dalších dokladů (např. rtg snímků) pro pozdější jednání se svou zdravotní pojišťovnou.
Pokud užíváte nějaké léky pravidelně, doporučuje se mít u sebe předpis na jejich vydání dle vzoru „To Whom It May Concern: Mr./Mrs (vaše jméno) is under ongoing treatment for various medical conditions. Part of this treatment regimen includes the use of drug (název léku), strenght (síla léku, např. 100 mg), form (forma léku – tablety, kapsule, kapky), quantity (množství), daily dose (denní dávka), which have been prescribed by (jméno, podpis a razítko lékaře).“
Žádné očkování se od občanů ČR nevyžaduje, doporučené je očkování proti virové hepatitidě B, tetanu, záškrtu a spalničkám. Nehlaďte volně se pohybující zvířata, mohla by mít vzteklinu. V případě kousnutí ránu vydezinfikujte a vyhledejte lékaře. V pouštních lokalitách dejte pozor na hady, štíry a trnité keře. Proti klíšťatům se chraňte vhodným oděvem, přenášejí mj. lymskou boreliózu.
Voda z kohoutku je pitná.

Lékárny se nacházejí téměř všude a mnoho léků koupíte i v „drugstorech“ (drogeriích). Pokud užíváte nějaké léky dlouhodobě, vybavte se jimi z domova v dostatečném množství a originálním balení.
Příruční lékárnička by měla obsahovat léky proti horečce (Anopyrin, Paralen, Acylpyrin), analgetika (Ibalgin, Korylan), léky na zastavení průjmu (Ercefuryl, Imodium, Reasec, Carbosorb), na střevní dezinfekci (Endiaron, Endiform, Mexaform), případně antibiotika předepsaná lékařem, antihistaminika na zklidnění při poštípání (Dithiaden, Fenistil), oční kapky (Ophtalmoseptonex), mast proti kožním mykózám (Canesten), mast na hnisající rány (Framykoin), mast na otoky (Ketazon, Yellon), obyčejné i pružné obinadlo, několik náplastí s polštářkem i bez, vodě odolnou náplast, Panthenol na spáleniny, malý dezinfekční sprej (Septonex, Jodisol), nerozbitný teploměr, nůžtičky, jehlu, pinzetu, jelení lůj a šátek.

Zvyklosti a obyčeje

Američané mají spoustu dobrých vlastností a typické jsou pro ně úsměv a originalita. Jsou individualističtí, sebevědomí, vždy dochvilní a v přístupu k řešení problémů pružní. Věří doslova, že je možné všechno a vzdálenosti pro ně nic neznamenají. Ve společnosti se můžete bavit o všem (žádné téma není tabu), jsou velmi přátelští, pohostinní a ochotní, ale není zvykem si stěžovat, na nikoho a na nic. Na návštěvě jsou vždy zdvořilí a hostitelku chválí; tykání a oslovování jen křestním jménem je běžné. V některých věcech jsou však pro nás nesrozumitelně puritánští (alkohol, koupání bez plavek, sexuální obtěžování – jsou zde zákony nejen proti násilí vůči ženě, ale i dotěrnému chování nebo slovním vulgarismům). Za cizí ženu v restauraci se neplatí.
Indikátorem společenského postavení je oblečení, důležité v zaměstnání i při neformálních akcích; image otevírá cestu k spěchu. Mít prestižní školu je skvělé, ale důležitější je, co umíme doopravdy. Muži i ženy jsou pyšní na své úspěchy a neskrývají je. Stěhování za prací je běžné. Měřítkem úspěšnosti jsou peníze, na druhé straně musí rodina počítat s výdaji na lékaře a vzdělání (studenti mají buď bohaté rodiče, nebo stipendia, nebo při studiu pracují). Je běžné, že žena je v domácnosti s dětmi, nebo se věnuje sobě a charitě, domácnost je maximálně automatizovaná. Domy a auta se běžně nezamykají, ale soukromý majetek označují nápisy „Private property“ nebo „No trespassing“ (průchod zakázán) a tyto zákazy se respektují.
Většina Američanů žije konzumním způsobem, auto má každý a pěšky se chodí jen výjimečně. Mnoho relativně drahých věcí (fotoaparáty, počítače) se kupují nové a nové. Televizi sledují i několik hodin denně; děti preferují komiksy před hranými pohádkami. Nečtou ani dospělí, přednost mají obrázky a grafy; snadno tak podléhají vlivu médií. Události mimo USA je zajímají jen výjimečně. Dítě je podporováno v budování své osobnosti a je nedotknutelné: čím je „drzejší“ a „neústupnější“, tím lépe si v dospělosti povede.
Američané jsou hrdí na svou vlast. Při státní hymně pokládají ruku na prsa a děti skládají každý den před začátkem vyučování slib vlajce. Nemají rádi zákazy a příkazy. Moderní je nekouřit (existuje i protikuřácký test při nástupu do zaměstnání) a chovat se ekologicky (třídit odpad, preferovat papír před plasticko hmotou). Zdravý životní styl znamená sportovat a kupovat biopotraviny. Obézní však nejsou předmětem posměchu – je jich hodně.
Oblíbenou aktivitou je grilování s přáteli a cestování autem (autobusem jezdí jen nemajetní, studenti a vojáci) po krásách vlasti, zejména národních parcích, indiánských rezervacích, historických památkách, muzeích, zábavních parcích či moderní architektuře

Obecné vízové informace

ESTA - Informace k získání povolení k cestě do USA


ESTA
– je automatizovaný systém používaný ke zjištění, zda je návštěvník způsobilý ke vstupu do Spojených států v rámci bezvízového programu. Registrace cesty systémem ESTA před vstupem na palubu letadla je povinná pro všechny občany, děti cestující s rodiči musí mít vlastní biometrický pas a samostatnou žádost. Toto schválení pouze opravňuje cestující vstoupit na palubu letadla za účelem cesty do Spojených států v rámci bezvízového styku. Stejně jako platné vízum nezaručuje vstup do USA, tak ani odsouhlasení systémem ESTA neznamená povolení ke vstupu. Toto povolení vydávají pouze pracovníci Úřadu celní a hraniční ochrany USA (U.S.Customs and Border Protection) v
vstupu do USA.

Pokud cestuje nezletilé dítě do USA bez vlastních rodičů /nebo jedním z nich/, je nutné mít s sebou notářsky ověřený rodný list + notářsky ověřené souhlasy obou rodičů. V případě, že cestuje nezletilý pouze s jedním z rodičů, je nutný souhlas druhého.
POKUD JSTE CESTOVAL PO 1. BŘEZNU 2011 DO IRÁKU, SÝRIE, LÝBIE NEBO ÍRÁNU, NELZE VYUŽÍT REGISTRACI ESTA - JE NUTNÉ POŽÁDAT O NEPŘISTĚHOVALECKÉ VÍZUM NA VELVYSLANECTVÍ USA.




Každá odsouhlasená žádost ESTA je platná 2 roky nebo do vypršení platnosti pasu, během kterých může žadatel cestovat opakovaně do USA max. do 90 dnů pobytu. Žádost ESTA musí být vyplněna v angličtině (zařizuje ČEDOK a.s.)



Žádost ESTA může být:



a) Odsouhlasena - žadatelé mohou vycestovat do USA.

b) Čekat na projednání - žadatelé musí čekat na vydání konečného rozhodnutí dalších 72 hodin.

c) Neodsouhlasena - žádost bude zamítnuta. Jestliže žadatel bude chtít cestu uskutečnit, musí zažádat po uplynutí 10 dní o nepřistěhovalecká víza na Velvyslanectví USA a jít na pohovor.
Velvyslanectví nebude poskytovat důvody zamítnutí systémem ESTA.



Do systému ESTA se nemohou zaregistrovat cestující, kterým byl zamítnut vstup do USA.
Poplatek: 900,- Kč (400,- kč popl.za vízum + 500,- Kč popl.Čedoku)




NEPŘISTĚHOVALECKÁ VÍZA - lepená do pasu, možnost pobytu 6 měsící v USA, většinou použitelná na 10 let
O nepřistěhovalecká víza musí žádat každý, kdo není způsobilý ke vstupu do USA v rámci bezvízového programu ESTA, nebo nemá výjimku z vízových požadavků, nebo mu v minulosti bylo vízum zamítnuto, nebo jehož cestovní registrace ESTA byla zamítnuta.

Od 18. ledna 2014 došlo ke změně v procesu žádání o tato víza. Klient si musí sám vyplnit žádost DS - 160, následně si v online systému vytvořit vlastní profil, udělat platbu za vízum buď online nebo osobně v kterékoliv bance a na základě svého referenčního čísla CGI nebo čísla transakce si může naplánovat schůzku pohovoru na US velvyslanectví v Praze.

Veškeré informace jsou na stránkách www.usembassy.cz

Vzhledem k tomuto způsobu vyřízení žádosti o víza CK ČEDOK tato víza zprostředkovat nemůže.

Historie

paleolit: Území osídleno obyvatelstvem z Asie přes zamrzlou Beringovu úžinu. Jejich potomci jsou Inuité (Eskymáci) a Indiáni.
1000 - 1001: U břehů Ameriky přistál Viking Leif Eiriksson (970/980 – asi 1020) a přezimoval na území, které nazval Vinland (Země vína), dnes kanadský Newfoundland (vykopávky v L'Anse aux Meadows). Další území, která objevil a pojmenoval, byly Helluland (Země plochých kamenů, dnes Baffinův ostrov) a Markland (Země lesů, dnes východní pobřeží Kanady).
1492: „Nový svět“ objevil Kryštof Kolumbus (1451 – 1506), který 12. října přistál na ostrově Guanahaní, dnes Bahamy, a pojmenoval ho San Salvador. Zemi nazval Západní Indie a obyvatele Indiány.
15. století: Hlavními kolonizátory nového území jsou Španělé, Portugalci, Britové a Francouzi.
1507: Poprvé použit název kontinentu Amerika, na mapě Universalis Cosmographia kartografa Waldseemüllera, a to podle italského cestovatele a objevitele Ameriga Vespucciho (1451 – 1512), který jako první popsal východní pobřeží.
1664: Anglická kolonizace atlantického pobřeží. Británie se postupně zmocnila nizozemských a části francouzských osad v Severní Americe.
1664 - 1773: Vznik 13 kolonií na atlantickém pobřeží (Massachusetts, New Jersey, New York, Rhode Island, Connecticut, New Hampshire, Pennsylvania, Delaware, Virginia, Maryland, North Carolina, South Carolina, Georgia), základ budoucích USA.
1775: Válka o nezávislost mezi koloniemi a Velkou Británií.
1776: Dne 4. července vyhlášena Deklarace nezávislosti Spojených států amerických. Prvním prezidentem se stal George Washington.
1781: Podle Článků Konfederace si každý ze států Unie zachoval samostatnou vnitřní a ekonomickou politiku.
1783: Británie uznala nový stát.
1787: Konfederace nahrazena federací.
1789 – 1791: Schválena a ratifikována Listina lidských práv (Bill of Rights) jako prvních deset doplňků ústavy.
1791: Do Unie přijat Vermont, 1792 Kentucky, 1796 Tennessee.
1803: Do Unie přijato Ohio a od Francie odkoupena Louisiana.
1812: Část Louisiany přijata do Unie jako stejnojmenný stát.
1812 – 1815: Britsko-americká válka, která byla pokusem Američanů rozšířit svá území o zbytky britského panství na území dnešní Kanady. Výsledkem bylo obnovení původního statu quo.
1816: Do Unie přijata Indiana, 1817 Mississippi, 1818 Illinois, 1819 Alabama, 1820 Maine a 1821 Missouri.
1819: USA získaly od Španělska území Floridy (za 5 miliónů dolarů).
1836: Do Unie přijat Arkansas, 1837 Michigan.
1845: Do Unie přijata Florida a anektován Texas, 1846 přijata Iowa.
1846 – 1848: Americko-mexická válka.
1848: Do Unie přijat Wisconsin.
1850: Do Unie přijata Kalifornie.
1858: Do Unie přijata Minnesota, 1859 Oregon.
1860 – 1861: Vyhlášení konfederace: 11 jižních států (Jižní Karolína, Mississippi, Florida, Alabama, Georgia, Louisiana, Texas, Virginia, Arkansas, Severní Karolína, Tennessee) se od Unie odtrhlo. Jednou z klíčových otázek bylo zrušení či zachování otrokářského systému na plantážích.
1861: Vznik nového státu Kansas, další nové státy jsou Západní Virginie (1863), Nevada (1864), Nebraska (1867), Colorado (1876), Severní Dakota, Jižní Dakota, Montana, Washington (1889), Idaho, Wyoming (1890) a Utah (1896).
1861 – 1865: Válka Konfederace (Jihu) proti Unii (Severu), která skončila vítězstvím Severu.
1867: Americká vláda odkoupila od Ruska Aljašku.
1890: USA jsou hospodářsky nejsilnější zemí světa.
1898: Expanze do Karibiku a Tichomoří (protektorát nad Portorikem a Kubou, ostrov Guam, Filipíny, anexe Havajských ostrovů roku 1898, rozdělení ostrovů Samoa s Německem roku 1899, Průplavové pásmo v Panamě).
1907: Připojena Oklahoma, 1912 Arizona a Nové Mexiko.
1917: Vstup USA do první světové války přispěl k vítězství států Dohody.
1929: Pád newyorské burzy odstartoval začátek světové hospodářské krize.
1941: Přímý vstup USA do války poté, co Japonci napadli Pearl Harbor.
1945: Konec druhé světové války a začátek tzv. studené války mezi USA a SSSR, jejíž součástí byly mj. závody ve zbrojení, Korejská válka a válka ve Vietnamu.
1946: Po 2. světové válce bylo USA svěřeno do správy poručenské území OSN v Tichém oceánu a většina z něj nově konstituovaných států se později stala volně přidruženými státy Spojených států (Marshallovy ostrovy, Severní Mariany, Mikronésie atd.).
1950 – 1953: Válka v Koreji. Jižní Korea pod správou USA a OSN se brání proti ovládnutí celého Korejského poloostrova komunistickou severní Koreou, řízenou Sovětským svazem.
1959: Vznik posledních dvou států Unie, Aljašky a Havaje.
1964 – 1973: Válka ve Vietnamu. USA bojují na straně jižního Vietnamu proti komunisty ovládanému severnímu Vietnamu, podporovanému Čínou a Sovětským svazem.
1986: Setkání prezidentů Reagana (USA) a Gorbačova (SSSR) v islandském Reykjavíku je považováno za začátek konce studené války; jednání se týkala podstatného omezení jaderného zbrojení a úlohu v něm sehrála i havárie jaderné elektrárny v Černobylu téhož roku.
1991: Rozpad Sovětského svazu znamenal faktický konec studené války, která byla formálně ukončena v roce 1989 Maltskou dohodou mezi prezidenty Bushem (USA) a Gorbačovem (SSSR).
2001: Teroristickým útokem 11. září zničena budova Světového obchodního centra v New Yorku, napaden byl i Pentagon a cílem útoku měl být i Bílý dům. Počátek boje proti světovému terorismu.
2008: 44. prezidentem USA zvolen Barack Obama, jako první Američan s černošskými předky v tomto úřadu.