Naše webové stránky používají k vylepšování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Rozumím

Perly severu - Stockholm, Oslo, Kodaň

Destinace
Švédsko
Doprava
Strava
snídaně
Počet osob
2+0
  • Novinka
Termín Nocí Doprava Strava Cena za osobu
-

Nahrávám termíny

Trasa

Malmö | Kalmar | Öland | Stockholm | Vasteras | Orebro | Karlstadt | Oslo | Oslofjord | Kodaň

Program zájezdu

1. den: Odjezd v ranních hodinách z Prahy, přejezd SRN, příjezd do Dánska a hlavního města Kodaně, odkud se vydáme zajímavou cestou po mostě, který spojuje Dánsko se Skandinávií, do švédského Malmö. Nocleh.

2. den: Ráno následuje cesta podél jihovýchodního pobřeží Švédska, zastávka v historickém Kalmaru s krásným renesančním zámkem. Trasa pokračuje přes více než 6 km dlouhý Ölandský most vedoucí z Kalmaru na turisticky atraktivní ostrov Öland, na kterém má letní sídlo i švédská královská rodina a který je zajímavý svou krásnou přírodou a mnoha otočnými větrnými mlýny, prohlídka ostrova, při dostatku času a dobrém počasí možnost koupání nebo procházky po ostrově. Ve večerních hodinách návrat do Kalmaru, ubytování a nocleh. Fakultativně večeře.

3. den: Snídaně, odjezd do švédského hlavního města Stockholmu, kterému se díky poloze na 14 ostrovech říká Benátky severu. Odpolední pěší prohlídka, v níž je zahrnuta světoznámá radnice, Staré město Gamlastan s královským ­zámkem, parlamentem, kostelem Storkyrkan, ve kterém se již od 15. stol. koná korunovace švédských králů, labyrint křivolakých uliček, unikátní muzeum Vasa, představující nejstarší zrestaurovanou válečnou loď, která ležela více než 300 let na mořském dně. Ubytování a nocleh ve Stockholmu. Fakultativně večeře.

4. den: Snídaně, ráno přejezd drsnou švédskou krajinou směrem k západní hranici s Norskem, přes Vasteras, Orebro a Karlstadt, kde si uděláme krátkou zastávku, ubytování a nocleh v Oslo. Fakultativně večeře.

5. den: Snídaně, prohlídka Osla, kde nebude chybět návštěva olympijského areálu Holmenkollen se skokanským můstkem, odkud je nádherný výhled na město a nezapomenutelný Oslo fjord, návštěva známých muzeí Fram a Kon-Tiki na poloostrově Bygdøy, která dokumentují polární výpravy Fridtjofa Nansena a výpravy proslulého Thora Heyerdahla, ojedinělý Frognerův park se sochami významného norského sochaře Gustava Vigelanda, moderní radnice v centru města. V odpoledních hodinách odjezd zpět do Švédska, ubytování v okolí ­Göteborgu. Fakultativně večeře.

6. den: Snídaně, přejezd do přístavu v Helsingborgu, trajektem do Dánska, odpoledne prohlídka Kodaně, radnice, královský palác ­Amalienborg, který je sídlem královské rodiny, zámek Christiansborg, architektonicky zajímavá budova Burzy s věží s tzv. dračí špicí, starobylý malebný přístav Nyhavn s mnoha rázovitými hospůdkami, pulzující pěší zóna Stroget a především proslulý symbol Kodaně Malá mořská víla. Večer nalodění na trajekt v dánském Gedseru a přeprava do SRN.

7. den: Příjezd v ranních hodinách do Prahy.

Fakultativní služby

• přípl. na jednolůžkový pokoj 6 990,- Kč
• příplatek na 4 večeře 3 790,- Kč

Tipy pro správnou volbu

* nejlepší místa severu

Informace

Minimální počet účastníků pro realizaci zájezdu je 32 osob.
Doporučujeme dokoupení večeří (dvouchodové menu nebo bufetové stoly).
Změna programu dle aktuální situace vyhrazena.

Geografické údaje

Poloha: severní Evropa
Oficiální název: Švédské království
Hlavní město: Stockholm - 1 545 000 obyvatel
Jazyk: švédština (93%), finština, laponština
Náboženství: evangelicko-luteránská církev (89%), katolíci (1%)

Měna a kurzy

Měna: SEK - švédská koruna = 100 öre
Aktuální kurz: 1 SEK = 3,06 Kč

Švédská koruna (švédsky krona, množné číslo kronor; SEK, Skr). Dělí se na 100 öre, v praxi se však setkáte jen s korunami. Mince jsou 1, 5 a 10 SEK, bankovky v hodnotách 20, 50, 100, 500 a 1000 SEK. Na lícových stranách bankovek jsou vyobrazeny významné osobnosti švédské historie. Referendum v roce 2003 rozhodlo, že se Švédsko nepřipojí k Evropské měnové unii.
V bankách lze bez problémů vyměnit běžně směnitelné cizí měny včetně českých korun v bankovkách. Povinná výměna valut neexistuje. Peníze lze měnit i v turistických informačních kancelářích a na poštách. Směnárny jsou levnější než banky, a ty zase výhodnější než směna v hotelové recepci. Některé obchody nebo hotely přijímají i cizí měnu, směnný kurs však bývá velmi nevýhodný.
Banky jsou otevřeny výhradně ve všední dny, obvykle od 9.00 do 16.00. Směnárny bývají otevřeny i v sobotu. Síť bankomatů je hustá, některé mají nastavenou minimální částku k výběru (například 500 SEK). Pokud máte potíže s vyzvednutím hotovosti nebo zadáním PIN, stiskněte tlačítko „avbryt“, které přeruší transakci a karta je vrácena. Prakticky za vše lze platit běžnými mezinárodními platebními kartami – Visa, EuroCard, Mastercard a Diners Club, řidčeji i American Express. Do odlehlých oblastí a do hor se vybavte i hotovostí.

Klimatické podmínky

Na většině území panuje klima kontinentální, které však zmírňuje teplý Golfský proud. Přesto jsou zimy velmi chladné, zejména ve vyšších nadmořských výškách a za polárním kruhem (15 % švédského území), kde trvají až sedm měsíců a klima přechází v subarktické. V krátkém létě tu panují „bílé noci“, kdy slunce nezapadá po 24 hodin. Uprostřed zimy, kdy slunce naopak nevychází nad obzor a ve dne je jen šero, lze za jasných nocí pozorovat polární záři. Botnický záliv v zimě z velké části zamrzá. Na jihu Švédska, v kraji Skane, vládne zima jen dva měsíce a léto je čtyřměsíční. Průměrná teplota ve Stockholmu činí v lednu -2,9 °C, v červenci +17,2 °C. Průměrné roční srážky činí cca 600 mm; nejvíce prší na konci léta. Na horách dosahují roční srážky až 2000 mm.

Ceny

Ve Švédsku jsou ceny zboží i služeb přibližně třikrát vyšší než v ČR, zvláště drahý je alkohol. Potraviny jsou nejlevnější v řetězcích Lidl, Netto, Willys, o něco dražší pak v RIMI, ICA a Maxi ICA; po 24 hodin jsou otevřeny prodejny 7 Eleven. Uvedené ceny jsou pouze orientační a mohou se lišit podle regionu, místně, sezónně i v konkrétních prodejnách.

V obchodě:
chléb 750 g = SEK 22
celozrnný chléb 200 g = SEK 17
toastový chléb 1 kg = SEK 27
houska = SEK 6
sladké pečivo (8 ks) = od SEK 22
bagety (6 ks) k dopečení = SEK 20
máslo, rostlinný tuk 500 g = SEK 25
mléko 1 l = SEK 8
jogurt 1 l = SEK 15 – 25
sýr 100 g = od SEK 8
ementál plátkový 200 g = SEK 23
šunka 100 g = SEK 5
párky ke grilování 1 kg = SEK 33
játrová paštika 200 g = SEK 15
müsli, cornflakes 500 g = SEK 20
vejce 10 ks = SEK 24
rajčata, paprika 1 kg = SEK 30 – 40
jablka, pomeranče 1 kg = SEK 14
banány 1 kg = SEK 24
nektarinky 1 kg = SEK 15
hotové jídlo pro 1 osobu = SEK 49
nealko, coca-cola 1,5 l = od SEK 15
minerálka 1,5 l = SEK 10
marmeláda brusinková 1,5 kg = SEK 22
pomerančový džus 1 l = od SEK 16
pivo 2,8 % plechovka 0,5 l = SEK 8
víno láhev = od SEK 45
pohlednice = od SEK 6

Clo, dovoz, vývoz

Švédsko je členem EU, čemuž odpovídají celní podmínky. Je povolen bezcelní dovoz předmětů osobní potřeby a spotřeby odpovídající délce pobytu a ročnímu období. Patří sem na osobu 200 cigaret nebo 50 doutníků nebo 250 g tabáku (od 18 let); osoba starší 20 let dále 1 litr destilátu (22 - 60 % alkoholu), 2 litry vína (15 - 22 % alkoholu), 65 litrů silného piva, do maximální celkové ceny 1700 SEK. Nelegální (nedeklarovaný) dovoz těchto produktů pro jinou než osobní spotřebu může být trestně stíhán. Doporučuje se mít s sebou pokladní doklad o zakoupeném alkoholu či tabákových výrobcích, kterým v případě namátkové celní kontroly prokážete, že byly zakoupeny ve členském státě EU.
Další komodity (50 ml parfému, 0,25 l toaletní vody, 100 g čaje nebo 40 g čajového extraktu a 500 g kávy nebo 200 g kávového extraktu; kávu či kávový extrakt pouze osoby starší 15 let) a dárky lze bezcelně dovézt do hodnoty 1700 SEK. Vše, co překročí stanovené limity, je procleno. Proclení nepodléhá osobní oblečení, toaletní potřeby, fotoaparát a kamera, dalekohled, psací stroj, hudební nástroje, magnetofon a gramofon, rádio a televize, kolo, kempinkové vybavení, sportovní vybavení (tenisové rakety apod.), rybářské náčiní. Pohonné hmoty smí být pouze v nádrži vozu (do 400 l).
Pro dovoz a vývoz cizí i tuzemské měny nejsou žádné limity.
Zakázáno je dovážet maso (kromě konzervovaného), vejce, mléčné výrobky a brambory; ryby se smí dovézt do množství 15 kg. S výjimkou několika květin v květináči a řezaných karafiátů je dovoz rostlin zakázán.
Zakázáno je dovážet jedy a drogy, jejichž držení, užívání, nákup i prodej se velmi přísně trestá, přičemž výše pokuty a trestu závisí na nalezeném množství (od pokuty po vyhoštění ze země či vězení od tří měsíců do patnácti let). Při dovozu léků se doporučuje vzít s sebou i lékařský předpis, i pokud jde o množství určené pro osobní potřebu. Zakázána jsou sedativa na bázi metylfenidátů, morfinu a metadonu, ve Švédsku považovaná za narkotikum (například rohypnol).
Zvláštní povolení švédské policie je třeba obstarat předem pro dovoz, vývoz i tranzit zbraní a střeliva i další tzv. „nebezpečné předměty“ (slzný plyn, pepřový sprej, výbušniny, vystřelovací nože, vrhací hvězdice, obušky, kolty, hole s hroty, radioaktivní, explodující a hořlavé látky atd.). Příslušné formuláře jsou k dispozici na webových stránkách celního úřadu a policie.
Pes, kočka či jiné spolucestující domácí zvíře je třeba deklarovat na celnici. Zvíře musí mít identifikační čip, pas EU (EU pet passport) a veterinární průkaz s vyznačeným očkováním proti vzteklině, odčervení a dalších prohlídkách.

Časový posun

Ve Švédsku platí středoevropský čas, nedochází k žádnému časovému posunu.

Elektřina (proud, používaní redukcí)

Napětí v elektrické síti je 220V/50Hz, zásuvky jsou kompatibilní s českými.

Fotografování a filmování

Je zakázáno fotografovat vojenské základny a příslušníky bezpečnostních sil. V muzeích a kostelech je obvykle zakázáno fotografování s bleskem; srozumitelný piktogram nelze přehlédnout. Pokud je fotografování v interiéru povoleno, obvykle se za něj platí.
Nezapomeňte nabíječku do videokamery či digitálního fotoaparátu, náhradní baterie a přiměřenou paměťovou kapacitu karet. Filmy i karty se však dají téměř všude koupit.

Internet

Internet má doma prakticky každá domácnost, proto je internetových kaváren mimo větší města málo; přístup na internet umožňují obvykle veřejné knihovny, turistické informační kanceláře, centrální nádraží, benzínové pumpy, obchodní centra a samoobslužné internetové stanice Sidewalk Express, obvykle za cenu 20 SEK za 60 minut. Internet a připojení wifi nabízejí i ubytovací zařízení, v hotelích pro vlastní hosty často zdarma.

Jazyky, dohovoření

Hlavním jazykem je švédština, severogermánský jazyk, doložený runovými nápisy na kamenech již od 9. - 11. století; nejstarší rukopisy jsou z poloviny 13. století. Přestože jím mluví většina obyvatel, oficiálně není „úředním jazykem“. Ve vybraných regionech je od roku 1999 možno v úředním styku používat i pět jazyků menšin; jsou to finština, meänkieli (tornedalská finština), romština, laponština (sámština) a jidiš. V provinciích obývaných Sámy bývají nápisy dvojjazyčné. Turisté se všude dorozumějí anglicky, v hotelích i německy.
Místní obyvatele mile překvapíte, pokud se švédsky naučíte alespoň několik slov. Mohly by se hodit: hej/ tjena = obvyklý/ neformální pozdrav ahoj; hejda = nashledanou; god morgon/ god natt = dobrý den/ dobrou noc; tack = děkuji; vänligen = prosím (žádost); varsagod = prosím (nabídka / rádo se stalo); ursäkta mig = promiňte; forlat = je mi líto, omluvte mne; var ligger toaletten = kde jsou toalety; talar du engelska = mluvíte anglicky; bröd = chleba; smör = máslo; ost = sýr; fisk = ryba; kött = maso; kyckling = kuře; lingonsylt = brusinkové želé; vatten = voda; kaffe = káva; mjölk = mléko; patar = znovudoplnění kávy (často v ceně); lagom = tak akorát (téměř o všem); nja = ano a ne současně; 0 = noll, 1 = ett; 2 = tva; 3 = tre; 4 = fyra; 5 = fem; 6 = sex; 7 = sju; 8 = atta; 9 = nio; 10 = tio.

Kriminalita

Kriminalita je velmi nízká; většinou se týká vandalismu či vykrádání osobních automobilů. Ve Stockholmu a dalších velkých městech se doporučuje zvýšená pozornost v místech s vyšší koncentrací lidí (letiště, nádraží, veřejná doprava, obchodní domy). Nenoste u sebe větší obnosy peněz a nenechávejte své věci a příruční zavazadla bez dozoru, zejména pokud v nich máte doklady a peníze. Pas, letenky, platební karty a vyšší částky v hotovosti patří do hotelového sejfu, při přesunech do uzamčeného kufru v zavazadlovém prostoru autokaru. Buďte obezřetní při vybírání peněz z bankomatu. Ve Stockholmu se nedoporučuje chodit v noci sám do čtvrtí obývaných přistěhovalci.
Pokud dojde ke ztrátě, odcizení nebo znehodnocení pasu či občanského průkazu, je třeba získat náhradní cestovní doklad na zastupitelském úřadu. Pro tento případ se doporučuje mít s sebou kvalitní fotokopii cestovního pasu (stránky, kde je fotografie a osobní údaje) nebo občanského průkazu pro rychlejší vydání náhradních dokladů. Tuto kopii uložte odděleně od originálu. Pořiďte si rovněž kopie dokladů o pojištění, kopie či aspoň čísla kreditních karet a telefonní číslo banky pro možnost jejich zablokování, kdybyste o karty přišli. Pro případ ztráty mobilního telefonu si poznamenejte důležitá osobní telefonní čísla. Pokud dojde ke krádeži, nahlaste ji policii; o odcizení dokladů je třeba sepsat protokol.
Kouření je zakázáno ve všech vnitřních prostorách včetně restaurací, barů a nočních podniků.
Do hor nechoďte sami a vybavte se kvalitní obuví a teplým oblečením; nezapomeňte mapu, buzolu, nůž a mobil; případně i GPS. Nedoporučuje se koupání v moři mimo vyhrazená místa.

Kuchyně - jídlo a nápoje

Základem švédské kuchyně jsou domácí suroviny: maso skopové, jehněčí, hovězí, telecí, ryby (nejčastěji losos, treska, sleď, makrela) a dary moře (krevety, humři a kalamáry); hlavní přílohou jsou brambory (často vařené ve slupce), bramborová kaše nebo chléb, dále zelenina a houby (zejména lišky); nechybí vejce, jogurt, cibule, kopr, pažitka a petržel. Slavnostním jídlem je zvěřina, například losí steak, losí pečeně, sobí guláš či sobí ragú s brusinkovým želé nebo bělokur s moruškami. Vynikající jsou krémové polévky (houbová, chřestová, hrášková). Typicky švédským pokrmem jsou masové kuličky z mletého masa v hnědé omáčce s brusinkami. Ryby se často konzumují nakládané do octa, cibule, cukru a koření. Nejoblíbenějším kořením je kopr, podávaný téměř ke všemu. „Švédský stůl“ (smörgasbord) ve Švédsku je stůl naložený mísami s různými variacemi teplých i studených jídel: masa, paštik, lososa, slanečků, matjesů, klobás, krevet, brambor, salátů, sýra, zeleniny a ovoce. Typický švédský chleba jsou kavring a knäckebröd, obvykle tmavý žitný, v tenkých tvrdých plátcích. Pochoutkou jsou jahody, borůvky, maliny, ostružiny a morušky (druh severské ostružiny; Rubus chamaemorus), často podávané se šlehačkou.
Řada svátků má svá typická jídla. Při letním slunovratu se jedí nové brambory s naloženými sledi a kyselou smetanou, jako dezert se podávají jahody se šlehačkou. Začátkem srpna se po celém Švédsku konají račí hody (Den raků, Kräftansdag); ročně se z místních vod vyloví 500 tun raků a dalších 2500 tun se doveze z USA. Nejbohatší stůl v roce se nabízí na Štědrý den, tradičně se začíná glöggem.
Obvyklé švédské jídlo má tři chody: předkrm (zpravidla salát z ryb nebo zeleniny či uzená ryba), hlavní jídlo (většinou maso, losos nebo uzenina) a dezert (často se smetanou nebo s ovocem).
K jídlu se pije pivo (lehké, střední a silné; např. místní nízkoalkoholická Fallen Angel nebo Nils Oscar), džusy a šťávy z lesních plodů, voda či mléko; po jídle káva a šnaps nebo akvavit („živá voda“), pálenka z brambor nebo z obilí, ochucená koriandrem, jalovcem či kmínem. Glögg je kořeněné svařené víno s akvavitem.

Vybrané speciality:
biff a la Lindström: smažené vnitřnosti s červenou řepou a rozmarýnem, cibulí, bramborem a vejci, podávané s brambory a hráškem
gravad lax: marinovaný losos v hořčičném nálevu, s bramborami a často s koprovou omáčkou
janssons frestelse (Janssonovo pokušení): zapečený sleď s cibulí, bramborami a šlehačkou
kanelbullar / saffransbullar: skořicové / zázvorové pečivo
kroppkakor: plněné bramborové knedlíky (houbami, cibulí, vepřovým – dle krajových zvyků)
fiskbullar / köttbullar: rybí / masové kuličky z různě okořeněného mletého masa
pyttipanna: osmažené na kostičky nakrájené brambory se sekaným masem a cibulí
raggmunk: bramborák s pečeným vepřovým a brusinkami
renkött: sobí maso
ris a la Malta: smetanový dezert ze sladké rýže
sillsalad: salát ze sleďů s bramborami, kyselými okurkami, jablky a vejcem
stekt strömming: smažený sleď s bramborovou kaší
strömmingslador: zapékaný nasolený zkvašený sleď
svampsoppa: hustá krémová houbová polévka
vafflor: vafle, obvykle s marmeládou a šlehačkou
viltwallenbergare: zvěřina smažená v trojobalu, obvykle s bramborovou kaší, zelím a hráškem

Místní doprava a taxi

Letecká
Mezinárodní letiště se nacházejí ve Stockholmu, Göteborgu a Malmö. Největší z nich, Arlanda 40 km severně od Stockholmu odbaví ročně okolo 20 miliónů cestujících. Mezi terminály 4 a 5 se nachází obchodní centrum Sky City; k vybavení letiště patří přes třicet obchodů a stejný počet restaurací, 3 hotely, 2 banky, lékárna, kaple a konferenční zázemí. Do centra Stockholmu jezdí každou čtvrthodinu rychlovlak Arlanda Express (jízda trvá 20 min; letištní zastávka Arlanda Jih slouží pro terminály 2, 3 a 4, Arlanda Sever pro terminál 5; jednotlivá jízdenka stojí SEK 280, ale nabízejí se různé slevy). Letištní autobus Flygbussarna do centra jezdí každých 10 minut, cesta trvá 45 minut, jednosměrná jízdenka 95 SEK. Kombinovaná jízdenka na autobus (č. 583) do města Märsta a odtud vlak na letiště stojí 62 SEK a cesta trvá 60 minut. Zpáteční vlaková jízdenka stojí 260 SEK, cesta letištním autobusem 220 SEK. Taxi do centra přijde asi na 500 SEK. Letiště Stockholm – Skavsta leží 100 km jižně od Stockholmu, 7 km od Nyköpingu. Přímé autobusové spoje Flygbussama odjíždějí do centra po každém příletu letadla (80 minut jízdy, jedna cesta 150 SEK). Autobus do Nykőpingu stojí 21 SEK a vlak odtud do Stockholmu 82 SEK. Letiště Stockholm – Bromma, 8 km od centra metropole, slouží převážně pro vnitrostátní lety; jezdí sem spoje Flygbussarna (20 min, 70 SEK) a další veřejná doprava.
Pravidelnou leteckou dopravu z Prahy do Stockholmu (2 hod) a Göteborgu (1,5 hod) zajišťuje ČSA a SAS, v sezóně i Ryanair. Vnitrostátní lety provozují společnosti SAS, Norwegian, Golden Air, Skyways a Umeaflyg; cílová letiště jsou Kiruna, Umea, Lulea, Oskarshamn, Visby, Halmstad, Karlstad, Jönkoping Axamo, Borlange Dala, Kristianstad a Göteborg Landvetter.

Železniční
Ve Švédsku je 11 633 km železnic, z toho dvě třetiny elektrifikovaných. Vlaky provozuje řada soukromých společností – SJ, Veolia (dříve Connex), Airport Shuttle Arlanda Express, Tagkompaniet a další. Přepravní společnosti společně provozují zprostředkovatelskou agenturu Resplus pro informace a prodej jízdenek; jejím prostřednictvím můžete koupit jízdenky do celého Švédska, s možnostmi kombinace železničních, autobusových a lodních dopravců i s napojením na místní dopravu. Na jejích stránkách najdete všechny jízdní řády. Soupravy jsou moderní; noční vlaky mají klimatizované lůžkové vozy s kupé se 2, 3 či 6 lůžky a WC, některé i sprchu na konci vozu; vybrané spoje mají i kupé s vlastní sprchou a WC; automaty na pitnou vodu jsou samozřejmostí. V nočních vlacích do severního Švédska je zapojen jídelní vůz a inzerují i kino. Rychlovlaky X2000 jezdí rychlostí okolo 200 km/hod; cesta ze Stockholmu do Göteborgu trvá necelé 3 hodiny, do Malmö 4 hodiny, do norského Narviku celou noc a půl dne. Při více než hodinovém zpoždění dostanou cestující zdarma nápoj a malé občerstvení v jídelním voze. Po mostě přes úžinu Öresund jezdí vlaky z Kodaně do Malmö každých 20 minut. Do Stockholmu jezdí rovněž vlaky z Hamburku a Berlína.
Turistickou atrakcí je drezínová trať Arjäng – Bengtsfors, dlouhá 52 km. Drezínu poháníte vlastní silou a na každé z četných zastávek se z informačních tabulí dozvíte mnoho zajímavostí, zejména o přírodě.

Lodní
Nákladní a osobní terminály jsou Göteborg (největší ve Skandinávii), Brofjörden, Helsingborg, Lulea, Malmö, Stenungsund, Stockholm, Trelleborg a Visby. Trajekty je spojují s dalšími přístavy Baltského moře a s evropskou pevninou – relativně krátká a levná je cesta trajekty společnosti Scandlines přes Dánsko a Německo; doporučuje se rezervace předem, zejména, cestujete-li autem.
Jednotlivá švédská jezera jsou propojena kanály; celková délka vodních cest je 2052 km. Kromě linkových spojů fungují i výletní turistické lodě. Největší švédské jezero Vänern (5650 km2) je součástí vodní cesty vedoucí napříč Švédskem: s Göteborgem je spojeno kanálem Trollhätte (82 km, výškový rozdíl hladin 44 m překonává 6 zdymadel; dnes je považován za součást kanálu Göta) a se Stockholmem kanálem Göta přes jezero Vättern (1912 km2). Kanál Göta o celkové délce 190 km má 58 zdymadel (celková délka vodní cesty z Göteborgu do Stockholmu 614 km) a ročně se po něm plaví asi 2 miliony turistů.
Pravidelné lodní spojení s pevninou má i největší švédský ostrov Gotland (přístav Visby). S lodní dopravou se setkáte i ve Stockholmu, kde se mořská voda mísí s vodami jezera Mälaren (1140 km2, 1200 ostrůvků).

Autobusová
Ze Stockholmu, z autobusového nádraží Cityterminalen vedle vlakového nádraží Centralstationen, vyjíždí denně přibližně 300 spojů, kdy autobusy spojují nejen všechna větší města, ale zajíždějí i do zapadlých osad za polárním kruhem. Největší společnosti jsou Swebus Express a Fjällexpressen; v krajích zajišťují dopravu místní společnosti (Länstrafiken). Mnoho dopravců nabízí speciální slevy pro víkendové linky. Autobusy jsou pohodlné, čisté a rychlé. Jízdenky se kupují na autobusových nádražích nebo přímo u řidiče.
Autobusovou dopravu na trase Brno – Praha – Malmö – Stockholm zajišťují Student Agency a Bohemian Lines.

Městská doprava
Všechna velká města mají vlastní systém hromadné dopravy. Ve Stockholmu ji provozuje společnost Stockholms Lokaltrafik (SL). Páteří dopravy je metro (tunnelbana, T-bana, „T“) o celkové délce přes 140 km. Tři hlavní trasy se sbíhají v centru města ve stanici T-centralen, propojené s hlavním vlakovým nádražím. Metropoli dále obsluhuje okolo 400 autobusů jezdících na etanol; nastupuje se předními dveřmi, jízdenka se kupuje u řidiče a poté označí. Rozlišují se linky ve vnitřním městě (Innerstadsbussar) a linky vedoucí do okrajových částí; mapu sítě lze získat v turistických kancelářích. Pro turisty jsou zajímavé linky č. 47 (jezdí na ostrov Djurgarden, kde je Skansen a Muzeum Vasa) a č. 69 k vyhlídkové věži Kaknästornet. Moderní nízkopodlažní tramvaje jezdí na linkách Nockebybanan a Tvärbanan; linka č. 7 Lindingöbanan je turistickou atrakcí, historická tramvaj je v provozu jen o víkendech (dvě jízdy za 30 SEK). Pravidelná lodní doprava funguje mj. od Skeppsbronu na Gamla Stan na ostrov Djurgarden, plavba stojí 40 SEK. V metropoli jsou i značené cyklostezky a jízdní pruhy pro cyklisty; od května do srpna si lze kolo půjčit např. u Djurgardsbrons Skepp o Hoj, za přibližně 250 SEK za den.
Stockholm je rozdělen do tří zón, jízdenky jsou „zónové“ a platí pro přepravu všemi prostředky hromadné dopravy po dobu 60, 75 či 120 minut podle počtu zón a typu jízdenky. Lze je zakoupit v Centru SL, v metru před turnikety, v obchodech Pressbyran, automatech nebo formou SMS. Na většině zastávek jsou automaty, přijímající mince i karty. Základní jízdenka pro jednu zónu stojí 30 SEK, existuje řada dalších typů včetně časových jízdenek a slev. Před cestou je třeba si ujasnit, kolik zón projedete, protože jízdenku není možné „dorovnat“ během cesty. Prodejny jízdenek nejsou povinny přijmout bankovky s vyšší hodnotou než 100 SEK z bezpečnostních důvodů. Tzv. Stockholm Card se slevami na návštěvu více než sedmi desítek muzeí zahrnuje i veškerou místní dopravu.

Taxi
Taxislužbu mají všechna větší města. Po Stockholmu jezdí mj. Taxi Stockholm, které mají fixní sazby; platit lze i kartami Visa a Master Card. Další společnosti jsou např. Taxi Kurir a Transfer Taxi. Taxi lze zavolat telefonicky, nastoupit na jejich stanovišti nebo je zastavit mávnutím na ulici. Taxíky s licencí (a tudíž s taxametrem) mají žlutou značku. Jízdné je drahé a doporučujeme ověřit předpokládanou cenu předem (nástupní taxa je cca 40 SEK, každý další km 11– 20 SEK, dle denní doby a dne v týdnu). V Göteborgu jezdí mj. společnosti Taxi Göteborg, Taxi Kurir, Taxigruppen a Flygtaxi.

Nákupy a suvenýry

Oblíbeným suvenýrem je sklo a originální skleněné výrobky (zejména skláren Orrefors Kosta Boda AB), upomínkové předměty s runovými nápisy z dob Vikingů, rukodělné výrobky ze dřeva, kůže a kovu, originální oblečení, trička se soby, losy, medvědy či rysy; gurmánům přivezte brusinkový džem. Za polárním kruhem nabízejí Sámové sobí kůže a výrobky z nich, drobné suvenýry ze sobího paroží a kvalitní laponské lovecké nože. Alkohol – s výjimkou nízkostupňového piva – se prodává výhradně ve státních obchodech Systembolaget, které mají otevřeno od pondělí do pátku od 10.00 do 18.00 hodin, v sobotu do 14.00. Prodej je povolen pouze osobám od jednadvaceti let. V neděli lze dostat alkohol jen v baru nebo restauraci. Pivo (öl) se rozlišuje podle obsahu alkoholu, lättöl (max. 2,25 %) a folköl (do 3,5 %) lze koupit v běžných obchodech, silné pivo (od 3,6 % výše) jen v Systembolaget. V restauracích nabízejí i vícestupňová piva starköl a mellanöl. Množství alkoholu na etiketách je udáváno v gramech.
Menší obchody mají otevřeno většinou od 9 do 16 – 19 hodin, ve Stockholmu i déle a též v neděli. Supermarkety, hypermarkety a větší řetězce (ICA, Konsum) mívají otevřeno od 10.00 do 22.00, v sobotu a v neděli do 18.00. Prodejny rychlého občerstvení, např. řetězce 7 Eleven a některé provozovny McDonald´s, jsou otevřeny nepřetržitě. V prodejnách potravin lze nakoupit i vybrané spotřební zboží, včetně drogerie. V menších obchodech, kavárnách a restauracích nelze platit mezinárodními bankovními kartami. V případě platby vyšších částek kartou bývá požadován průkaz totožnosti.
Ceny v obchodech jsou pevné, slevy jsou označeny „Rea“. Za návštěvu stojí Östermalms Saluhall, tržnice z 19. století, údajně nejkrásnější ve Skandinávii, na adrese Nybrogatan 31.

Oblečení, zavazadla

Cestujte nalehko, budete svobodnější! Jedete si užívat, nestěhujete se. Pevný středně velký uzamykatelný kufr opatřete visačkou se svým jménem. Lístek se jménem, adresou a telefonním číslem vložte také dovnitř. Do odbavovaného zavazadla uložte všechny ostré předměty jako kapesní nůž, nůžtičky, pilníček na nehty apod., které nesmíte vzít s sebou do kabiny letadla. Jako příruční se nejlépe osvědčil pevný turistický batůžek na věci, které chcete či potřebujete mít stále u sebe (například léky, které užíváte pravidelně). Neberte si tašky do ruky nebo dokonce kabelky, překážejí a snadno je někde zapomenete.
Oblečení by mělo být příjemné a praktické, do přírody sportovní. Důležité jsou pohodlné uzavřené boty, nejlépe vodovzdorné (botasky s profilovanou podrážkou nebo lehké goretexy), na přezutí sandály; dále dlouhé i krátké kalhoty, košile s dlouhými i krátkými rukávy, teplý svetr, teplé ponožky a kvalitní nepromokavá bunda s kapucí proti větru. Pokud zamíříte do kvalitní restaurace, předpokládá se přiměřeně společenské oblečení.
Přibalte i pláštěnku a deštník, pokrývku hlavy a náhradní dioptrické brýle, pokud je nosíte. Jestliže cokoliv zapomenete, není problém to koupit.

Opalování

Za slunečného počasí doporučujeme kvalitní opalovací krém, zejména při plavbě po moři či jezerech. Přestože jste na severu, sluníčko nepodceňujte.

Pláže a koupání

Švédsko není typickou „koupací destinací“, ale otužilí potomci Vikingů se koupají na plážích jižního Švédska (okolí Ystadu, Ales Stenar) či na ostrovech Öland i Gotland. Vyhledávané je i skalnaté pobřeží kraje Blekinge a dokonce i ostrůvky a pobřeží přímo ve Stockholmu. Téměř u každého jezera vás na pláž upozorní ukazatele „Bad“. Nudismus je běžný zejména v odlehlejších lokalitách, koupání „nahoře bez“ dokonce i v bazénech. Také pokud se budete převlékat na pláži, nikdo si vás ani nevšimne.
Jako „švédská riviéra“ je označován turistický komplex Pite Havsbad (Havsbadet), 10 km jihovýchodně od města Pitea v Botnickém zálivu, asi 100 km jižně od polárního kruhu. Nabízí nekryté bazény s vodními skluzavkami, kryté bazény Tropikbadet s řadou vodních atrakcí, saunou, párou a dalšími skluzavkami a nádherné pláže s jemným zlatým pískem. Nechybí ani restaurace a nudistická pláž. Turisty přitahuje mimořádné množství slunečních dní a relativně vysoké teploty vody.
Největší akvapark je Skara Sommarland, součást stejnojmenného zábavního parku (1984, 40 atrakcí; ročně 350 tis. návštěvníků). Nachází se 8 km východně od městečka Skara v kraji Västra Götaland nedaleko Göteborgu a je zde i kempink.

Pošta

Ve Švédsku je státní, ale klasické poštovní úřady byly zrušeny a poštovní služby (prodej známek, distribuce dopisů, zásilek a balíků) převzala poštovní centra v obchodních domech, benzínových stanicích, prodejnách tabáku a dalších, jejichž otevírací doba je obvykle od 8.00 do 21.00, sedm dní v týdnu. Peněžní služby vyřizují tzv. „Poštovní kasy“, nacházející se obvykle v místech bývalých pošt.
Poštovní schránky jsou označeny žlutou poštovní trubkou s královskou korunkou na modrém podkladě. Schránky pro zásilky do ciziny jsou žluté, pro místní poštu modré. Spolehlivé je odeslání pošty prostřednictvím hotelové recepce. Známka na dopis či pohled do jiné evropské země stojí od 12 SEK. Poštovní známky je možné koupit na poštovních přepážkách a v turistických informačních kancelářích.

Rent a car, dopravní předpisy a řidičské průkazy

Půjčovny aut najdete na letištích a všech větších městech. K zapůjčení vozu je třeba kreditní karta, pas a platný národní řidičský průkaz; řidič musí být starší 18 let. Od řidičů ve věku do 25 let je běžně požadována vyšší sazba nebo složení vyšší jistiny. Ceny závisejí na typu vozu, jsou nižší mimo letní sezónu a při půjčení na delší dobu; autopůjčovna na letištích Stockholm Arlanda a Skavsta nabízí zapůjčení auta od 76 EUR na den. Výhodnější sazby získáte při objednávce předem přes internet. Některé půjčovny mohou mít pojištěné pouze části automobilu, pojištění se nemusí vztahovat například na pneumatiky, hliníková kola nebo podvozek; dejte přednost kompletnímu pojištění automobilu, včetně požáru, odpovědnosti za způsobenou škodu, proti havárii a proti krádeži. Vždy podrobně prostudujte smluvní podmínky, stav vozu, rozsah pojištění a zkontrolujte, zda vůz má plnou nádrž. Některé půjčovny mají v podmínkách omezenou vzdálenost, kterou můžete za den ujet.
Ve Švédsku je přes 400 tis. km silnic, z toho dvě třetiny jsou soukromé. Z veřejných asi 100 tis. km udržuje stát, 32 tis. km místní úřady. Dálnic je necelé 2 tisíce km. Silnice jsou dobře udržované, s odpočívadly často vybavenými WC a dětskými prolézačkami. Ploty podél hlavních tahů zabraňují vniknutí lesní zvěře, zejména losů; v úsecích, kde ploty nejsou, je třeba zvýšené opatrnosti za tmy a zejména ráno a večer a na přechodu mezi lesem a polem.
Jezdí se vpravo a zásadní je přednost zprava. Povolená rychlost v obci je 50 km/hod, mimo obec 70 km/hod, na hlavní silnici 90 km/hod a na dálnici 110 km/hod, případně značením zvýšena až na 120 km/h; na přechodu pro chodce (zebra) i mimo obec je maximálně 50 km/hod. Rychlost je kontrolována avízovanými radary a pokuty za nedodržení povolené rychlosti jsou vysoké: již za překročení limitu do 10 km/h činí v obci 2000 SEK, mimo obec 1500 SEK. Celoročně platí povinnost svícení tlumenými světly. V zimním období je povinná zimní výbava (zimní vzorek o hloubce 3 mm nebo pneumatiky opatřené hřeby); pokud – zejména na severu – leží na silnicích sníh ještě v květnu, je možné používat zimní výbavu déle. Zapnuté bezpečnostní pásy (i na zadních sedadlech, pokud je jimi vozidlo vybaveno) jsou povinné; nutné jsou i dětské autosedačky do věku 7 let. Řidič i spolujezdec na motocyklu nebo mopedu, včetně osob ve vozíku, musí mít helmu. Reflexní vesta musí být oblečena při vystoupení z auta do vozovky. Výstražný trojúhelník je povinný a umisťuje se minimálně 50 m za vozidlem. Hasicí přístroj a lékárnička jsou pouze doporučené. Na neosvětlených veřejných místech musí být zapnuta obrysová a koncová světla; nejsou povinná, jen pokud vozidlo parkuje v místě s kvalitním pouličním osvětlením nebo na patřičně označených parkovacích místech. Toleruje se maximálně 0,2 promile alkoholu v krvi řidiče. Telefonování za jízdy bez „handsfree“ je zakázáno. Cyklisté mají všude přednost.
Dálnice zpoplatněny nejsou, ale mýtné se platí na mostě přes Öresund (spojující Kodaň s Malmö; za osobní auto cca 275 SEK; lze platit i eurem nebo dánskými korunami) a na novém mostě přes Svinesund (hranice Švédsko – Norsko; 20 SEK nebo 20 NOK). Vybírání mýtného při vjezdu do centra Stockholmu (mezi 6.30 a 18.30) se netýká vozidel se zahraniční registrační značkou, ale pro vozidla z autopůjčovny platí. Nevybírá se o víkendech, veřejných svátcích a den před nimi a v červenci. Mýtné se platí dodatečně do 14 dnů, například bankovním převodem, v bance nebo kioscích s novinami. Za zaplacení mýta odpovídá vlastník vozidla. Každý vjezd nebo výjezd do/z vnitřní městské zóny stojí 10, 15 nebo 20 SEK v závislosti na denní době. Problémem téměř všech měst je parkování. Nesmí se parkovat blíže než 10 m od přechodu pro chodce nebo od křižovatky či konce ulice; resp. na místech označených žlutou barvou na obrubníku. Většina míst pro parkování je zpoplatněných.
Síť čerpacích stanic je řidší než v ČR, otevírací hodiny jsou zpravidla denně od 7 do 19 hodin, na hlavních tazích nonstop. Některé stanice jsou bez obsluhy a jedinou možnost, jak natankovat, poskytuje platební karta (vložte kartu, zadejte PIN, vyberte číslo stojanu, zvolte typ paliva, natankujte; pokud chcete účtenku, vložte po natankování kartu do čtečky ještě jednou). Orientační ceny za litr pohonných hmot: benzin 13,60 SEK, diesel 12,80 SEK.

Restaurace, ceny, doporučení

Snídaně (frukost) pro Švéda sestává z černé kávy a kukuřičných lupínků nebo müsli s mlékem, případně s jogurtem. Pro turisty v ubytovacích zařízeních bývá bohatší podle kategorie ubytování a většinou formou švédských stolů (smörgasbord), kdy se nabízejí ovocné ovesné vločky, salámy, sýry, jogurt, kyselé mléko, různé druhy chleba a pečiva, káva a čaj. Oběd (lunch) bývá vydatnější; teplé hlavní jídlo, například losos (lax) nebo masové kuličky (köttbullar) doplňuje salát a chleba s máslem. Večeře (middag) se preferuje časná, okolo 18 hodiny. Obvykle ji tvoří tři chody, předkrm (förrätt), hlavní jídlo (huvudrätt) a zákusek (dessert). Běžná otevírací doba restaurací je od 11.30 do 22.00 hodin, u luxusních restaurací někdy i přes půlnoc, záleží na regionu i na konkrétním místu.
V levné restauraci pořídíte jídlo o třech chodech za cenu do 400 SEK (předkrm 90 SEK, hlavní jídlo 190 SEK, dezert 90 SEK), v restauraci střední třídy počítejte s cenami vyššími o polovinu i více. Většina restaurací nabízí mezi 11.00 a 14.00 polední menu za cenu 75 – 95 SEK. Přijatelné ceny nabízejí i bistra, kavárny, pekárny (kromě teplých sendvičů i drobnější teplé pokrmy), pouliční stánky („gatukök“), pizzerie a provozovny rychlého občerstvení (Max, McDonald, Burger King).
Do luxusnějších restaurací se zejména na večeři očekává společenský oděv. Ten naopak určitě nemusíte mít v zahradní restauraci nebo na palubě výletního parníku. Pro prodej alkoholických nápojů musí mít restaurace licenci.

V běžné restauraci:
voda v džbánku = zdarma
nealko, cola 0,5 l v plechovce = od SEK 20
džus, minerálka = od SEK 30
pivo 0,4 l dle značky a kvality = SEK 40 – 60
víno 0,2 l dle značky = od SEK 70
whisky v baru 4 cl = od NOK 70
káva, čaj, čokoláda = SEK 20 – 30
polední menu (hlavní jídlo, salát, nealko a káva nebo čaj) = SEK 75 – 95
jedno jídlo dle výběru = SEK 150 – 250
porce pizzy v pizzerii = SEK 60 – 75

Různé

Zeměpis, geografické poměry
Švédsko (rozloha 450 295 km2; z toho 39 960 km2 voda) zaujímá východní část Skandinávského poloostrova u Botnického zálivu Baltského moře; od Dánska je odděleno průlivy Kattegat a Skagerrak, od Norska Skandinávským pohořím. Asi 15 % území leží za polárním kruhem. Celková délka státních hranic činí 2233 km (hranice s Finskem 614 km, s Norskem 1619 km), mořské pobřeží měří 3218 km. Geomorfologicky se rozlišují severní zalesněné hory Norrlandu s ložisky rud, centrální Svealand s jezery ledovcového původu a jižní Götaland s vrchovinami Smalandu a nížinami Skane. Z hornin převládají žuly a ruly, ale nejznámější ostrovy Gotland a Öland jsou vápencové. Největší jezera jsou Vänern (5650 km2) a Vättern (1912 km2); hlavní řeky, stékající vesměs do Botnického zálivu, jsou Angermanälven (450 km), Byskeälven (210 km), Dalälven (520 km), Gideälven (204 km), Göta älv (95 km), Indalsälven (420 km), Kalix (450 km), Kläralven (500 km), Ljungan (350 km), Ljusnan (430 km), Lule älv (450 km), Muonio älv (333 km), Nissan (206 km), Pite älv (370 km), Skellefte älv (410 km), Torne älv (522 km), Ume älv (450 km) a Vindelälven (450 km); většina z nich slouží k plavení dřeva a jsou na nich vybudovány přehrady a hydroelektrárny. Dalším rezervoárem vody jsou rozlehlá rašeliniště. Nejvyšší horou je dvouvrcholová Kebnekaise (2103 m n.m.); nejnižší bod jezero Hamarsjon u Kristianstadu (-2 m n.m.).

Fauna a flora, ochrana přírody, národní parky
Švédsko charakterizují rozlehlé lesy, pokrývající dvě třetiny jeho území. Asi polovina jich je v soukromém vlastnictví. Na jihu převládají listnaté (převážně dubové a habrové), na severu jehličnaté; původní severské lesy se dochovaly pouze v krajích Norrland a Lappland. Tmavé tajze dominují borovice (Pinus sp.) a smrky (Picea abies), světlé tajze břízy (Betula tortuosa a další), osiky (Populus tremula) a jeřáby (Sorbus aucuparia). Dále na sever převládá lesotundra a keříčkovitá tundra s mechy, lišejníky a břízou trpasličí (Betula nana), šichou (Empetrum nigrum) či vlochyní (Vaccinium uliginosum); také rašeliniště a mokřady s rašeliníky (Sphagnum), vachtou (Menyanthes trifoliata) a severskou moruškou (Rubus chamaemorus). Z fauny jsou nejvíce známí losi, na severu částečně domestikovaní sobi, v odlehlejších oblastech vlci, medvědi, rysi (všichni na seznamu ohrožených druhů) a rosomáci, za polárním kruhem polární lišky, zajíci a sněhokur; hojný je orel skalní a veškeré vodní ptactvo. Běžné jsou i vydry a bobři. Řeky i jezera jsou bohaté na ryby. Losy můžete pozorovat mj. v oboře Grönansen Älgpark.
K ochraně přírody bylo vyhlášeno 29 národních parků a okolo dvou tisíc chráněných krajinných oblastí, přírodních rezervací a přírodních památek. Národní parky Švédska: Abisko (mezi Kirunou a Narvikem, Laponská brána); Ängsö (u Svartviken, zemědělská krajina); Björlandet; Bla Jungfrun (žulový ostrov u města Oskarshamn); Dalby Söderskog (poblíž Lundu, vápencové území); Djurö Archipelago (30 ostrůvků v jezeře Vänern); Färnebofjärden (u města Gysinge, jezera a řeky, orel mořský); Fulufjället (kraj Dalarna, původní prales); Garphyttan (u Orebro, lesy a louky); Götska Sandon (ostrůvek u ostrova Gotland, se třemi majáky, pláže s písečnými dunami); Hamra (u obce Ljusdal, bažiny a jehličnatý les); Haparanda archipelago (kraj Norrbotten, mořští tuleni); Muddus (u Gällivare, UNESCO, prales a soutěsky); Norra Kvil (u Vimmerby, prales); Padjelanta (u Jokkmokku, prales); Pieljekaise (v kraji Norrbotten, severské břízy); Sanfjället (hory, medvědi, zajímavá geologie); Sarek (u Jokkmokku, 13 vrcholů vyšších než 2000 m.n.m.); Skuleskogen (zalesněné pobřeží Baltu); Söderasen (bukový les na hřebeni v jižním Švédsku); Stenshuvud (u osady Kivik, mořské pobřeží Baltu); Stora Sjöfallet (u města Gällivare, laponské stavby); Store Mosse (bažiny u Värnamo, ornitologický ráj); Tiveden (u města Askersund, louky, pláže, ledovce, jezera); Töfsingdalen (na severu kraje Dalarna, bory na kamenných mořích); Tresticklan (v Dalslandu, původní prales); Tyresta (20 km od Stockholmu, borové lesy, jezera, infocentrum); Vadvetjakka (severozápadně od jezera Torneträsk, flora, jeskyně, úplná pustina); Kosterhavet (první švédský mořský národní park, u Strömstadu, 2009).Ve Švédsku žije 9,3 milionu obyvatel, z toho 85 % ve městech. Největší hustota zalidnění je v oblasti Öresundu, ve Stockholmu a okolí jezera Mälaren. Původní menšiny jsou Finové (172 tis. obyv.), Norové (44 tis.), Dánové (46 tis.) a Sámové (asi 15 tis.). Stále přibývá imigrantů, z nichž nejpočetnější jsou Iráčané (120 tis.), Poláci (70 tis.), občané Bosny a Hercegoviny (60 tis.), Řekové, Turci, Němci, Somálci, Číňané a Thajci. Většinu sem přivedly štědrý švédský sociální systém a velkorysá integrační politika socialistických vlád. Čechů a Slováků zde žije okolo 7 tisíc.
Průměrný očekávaný věk dožití je 81 let (muži / ženy 79 / 83 let), v rodině jsou obvykle dvě děti. Asi 80 % obyvatel je luteránského vyznání, další jsou katolíci, pravoslavní, baptisté, muslimové, židé a buddhisté. V praxi je ale země velmi sekularizovaná. Roku 2000 došlo k odloučení církve od státu.

Královská rodina
Švédský král, Jeho Veličenstvo Karel XVI. Gustav Folke Hubertus (*30.4.1946, Solna; korunován 15. září 1973) je jediným synem prince Gustava Adolfa (1906 – 1947) z dynastie Bernadotte a princezny Sibylly Sasko-Kobursko-Gothajské (1908 – 1972). Na trůn nastoupil 15. září 1973 po smrti krále Gustava VI. Adolfa, svého děda. S manželkou, královnou Sylvií Renate Sommerlath (*23.12.1943) mají tři děti: princeznu Victorii (*19.7.1977), prince Carla Filipa (*13.5.1979) a princeznu Madeleine (*10.6.1982). Jeho koníčky jsou lyžování, jachting, zahradničení a jízda na koni; jednou z mnoha státnických povinností předávání Nobelových cen. Švédská korunní princezna, Victoria Ingrid Alice Désirée, je vévodkyní z Västergötlandu (19. června 2010 se vdala za Daniela Westlinga, svého osobního trenéra fitness). Švédský princ Carl Philip Edmund Bertil má titul vévody z Värmlandu a švédská princezna Madeleine Therese Amélie Josephine je vévodkyní z Hälsinglandu a Gästriklandu. Monarchii podporuje přes 70 % Švédů.

Národní parky
Ve Švédsku se nachází 29 národních parků o celkové rozloze 5340 km2, z nichž některé, založené již v roce 1909, patří k nejstarším v Evropě (Abisko, Ängsö, Garphyttan, Gotska Sandön, Hamra, Pieljekaise, Sanfjället, Sarek a Stora Sjöfallet). Každý národní park má vlastní pravidla pro návštěvníky a jen některé mají informační centrum. Národní parky Sarek, Stora Sjöfallet, Muddus a Padjelanta jsou památkami UNESCO. Dalších okolo 1000 přírodních rezervací chrání území o rozloze 27493 km2.

Sámové
Sámové (též Laponci, v severní sámštině Sámit) jsou nejstarším etnikem žijícím v Laponsku (Sápmi, Lappland, Sameland, Lappi), oblasti zahrnující severní části Norska, Švédska a Finska a ruský poloostrov Kola; dnešní státní hranice kdysi Sámové překračovali volně. Jejich počet se odhaduje na 85 – 100 tisíc, z čehož asi dvě třetiny jich žijí v Norsku, asi 17 tisíc ve Švédsku, zejména v regionu Dalarna a Lappland. Sámové mluví deseti sámskými jazyky, které jsou samostatnou větví ugrofinských jazyků. Specifickým výrazovým prostředkem je zpěv „jojk“. Do 16. století byli rybáři a lovci a kočovali podle migrace sobů; později kolonizovali pobřeží fjordů a řek a začali soby domestikovat. Podle způsobu obživy se rozlišovali na Sámy „horské“, „lesní“ (zejména ve Švédsku a Finsku) a „pobřežní“. Tradičním obydlím je lavvu, stan podobný indiánskému teepee; dnes však většina Sámů žije v dřevěných domcích nebo obytných přívěsech. Tradiční lov, rybolov a chov polodivokých sobů ustupuje; soby chová asi 10 % Sámů a duodji (sámská řemesla, např. výrobu laponských nožů) ovládají jen jednotlivci. Sámové měli šamany i léčitele a uctívali „seity“, posvátná místa nebo objekty. Používali obrázkové písmo a laponské pověsti a pohádky odrážejí skutečné příběhy a víru v nadpřirozené bytosti. Po roce 1970 probíhá národní obrození Sámů; píseň „Sámi soga lávlla“ z roku 1906 se stala sámskou hymnou; od roku 2003 existuje i univerzální sámská vlajka. V roce 1989 vznikl v Norsku sámský parlament (Sámediggi) a „Den sámského lidu“, 6. únor, se slaví v Norsku, Švédsku, Finsku i Rusku. Datum připomíná první sámský kongres z roku 1917, který zahájil spolupráci mezi Sámy bez ohledu na hranice. Unikátní příležitostí spatřit Sámy v tradičních krojích je každoroční sámský trh v Jokkmokku (Jahkamahkke, 3 tis. obyv.) konající se vždy v únoru a pyšnící se třistapadesátiletou tradicí. V nabídce jsou typická jídla i nápoje, živá představení, prodej rukodělných výrobků a závody sobů. Teploty však mohou klesnout až na mínus 40 °C. Laponské skanseny najdete kromě Jokkmokku i v Kiruně a v Karesuando, nejsevernější švédské obci.

Vlajka
Švédská vlajka, žlutý kříž na modrém poli, vznikla asi roku 1521, podle tradice v boji proti Dánům, který vedl regent a pozdější král Gustav I. Vasa. Od roku 1916 se 6. června slaví „Den vlajky“; datum připomíná den korunovace Gustava Vasy v roce 1528 a zároveň den, kdy Švédsko přijalo novou ústavu v roce 1809. Švédská vlajka je pro Švédy symbolem státní hrdosti a uvidíte ji kterýkoliv den vlát na téměř všech zahradách švédských rodin. Původně byla trojcípá, ale trojcípý tvar je dnes vyhrazen královské rodině a armádě.

Švédské ostrovy
Největším švédským ostrovem je Gotland (2960 km2, 60 tis. obyv.), který spolu s okolními ostrůvky (mj. Farö, Stora Karlsö a Lilla Karlsö) tvoří stejnojmenný kraj. Celý Gotland je protkán cyklostezkami, protože kolo je ideálním prostředkem pohybu po unikátním vápencovém ostrově s krasovými jevy, porostlém ze 44 % jehličnatými i listnatými lesy. Hlavní město a přístav je Visby, s impozantními hradbami (3,5 km, 40 věží) a středověkým jádrem, zdůrazněným letním středověkým festivalem Medeltidsveckan. Pýchou města jsou kostely Helge And Kyrka a Sankta Maria Kyrka a zříceniny dominikánského kláštera St Nicolai Kyrka (1230); celkem je na Gotlandu 92 románsko-gotických kostelů. Další zajímavosti jsou kamenné lodě a runové kameny (Stora Hammars Stone), cisterciácký klášter Romakloster (letní divadelní představení), městečko Dalhem (parní lokomotivy), přístav Klintehamn (plavba do přírodní rezervace na ostrůvku Stora Karlsö), Tjelvars grav (loď z doby bronzové, menhiry), Uggarderojr (mohyla) a Gotlands Djurpark (ZOO). Trajektem z Farösundu a z Nynäshamnu se dostanete do národního parku Gotska Sandön (ostrůvek s písečnými dunami a majáky). Turistickou zajímavostí je poutní cesta sv. Olafa, norského krále z let 1015 – 1028, kopírující jeho údajnou cestu z vyhnanství v Kyjevské Rusi přes Švédsko zpět do Norska. Vede ze St. Olofsholmu do Visby; průvodce s mapkou a popisem lze koupit ve většině gotlandských kostelů.
Vápencový ostrůvek Öland (1342 km2, 20 tis. obyv.), nejmenší švédská provincie, je vyhledávaným prázdninovým letoviskem Švédů včetně královské rodiny, která zde má letní sídlo Solliden Palace s veřejnosti přístupnou zahradou. Turisty přitahuje krajina s vřesovišti a větrnými mlýny, i slunné pláže (nejživější je Lyckesand). Hlavním městem je samostatný malý ostrůvek Borgholm se zříceninou Borgholms Slott. Zajímavosti ostrova jsou dále VIDA Museum & Konsthall (sklářský design a moderní umění) v městečku Halltorp, rybářská vesnička Gräsgards Fiskehamn, sedmipatrový větrný mlýn Sandvikskvarn v Sandviku, kruhové opevnění Graborg ze 4. stol. n.l., opevnění Ismantorp uprostřed lesů (pozůstatky bývalé vesnice), runové kameny, zábavní park a akvapark Ölands Djurpark ve Färjestadenu a skanzen Himmelsberga. Jižní část Ölandu je chráněna UNESCO díky unikátní vápencové planině Stora Alvara se specifickou faunou a flórou a krajině, zemědělsky využívané nepřetržitě od doby kamenné. O fungování původní opevněné vesnice se lze poučit v rekonstruované vesnici Eketorp. Öland je spojen s pevninou 6 km dlouhým mostem.

Slavní Švédové
Carl Linnaeus (Linné, 1707 – 1778), nejznámější švédský přírodovědec, autor moderní klasifikace a pojmenování flóry a fauny. Jeho kniha Systema Naturae vyšla v roce 1735.
Alfréd Bernhard Nobel (1833 – 1896), švédský vědec a průmyslník se zajímal o chemii, přírodní vědy i literaturu. Vlastnil 355 patentů; mezi jeho nejslavnější objevy patří sestrojení rozbušky a vynález dynamitu (1867). Byl po něm pojmenován chemický prvek nobelium. Nashromážděný obrovský majetek vložil do fondu, z jehož výnosů se na základě jeho poslední vůle každoročně od roku 1901 udělují Nobelovy ceny v oborech fyzika, chemie, literatura a fyziologie a medicína. Nobelova cena za mír je jako jediná předávána v Oslo.
August Strindberg (1849 – 1912) byl významný dramatik a spisovatel, fascinovaný utopickým socialismem; jeho nejznámějším dílem je sarkastický společenský román Červený pokoj (1879, česky v roce 1901).
Selma Lagerlöfová (1858 – 1940), představitelka švédského novoromantismu, získala jako první žena na světě Nobelovu cenu za literaturu v roce 1909. Její nejznámější knihou je Podivuhodná cesta Nilse Holgerssona Švédskem, která je svérázným cestopisem po Švédsku a která sloužila jako učebnice švédské vlastivědy.
Harry Martinson (1904 – 1978), námořník a básník, získal Nobelovu cenu za literaturu roku 1974; jeho zčásti autobiografické dílo Nässlorna blomma (1935) bylo přeloženo do více než 35 jazyků (česky Kopřivy kvetou, 1939).
Astrid Lindgrenová (1907 – 2002) napsala řadu knih pro děti (Pipi Dlouhá Punčocha, Děti z Bullerbynu, Ronja, dcera loupežníka), které byly přeloženy do 70 jazyků.
Carl Milles (1875 – 1955), sochař a architekt, se proslavil fontánami (Poseidon v Göteborgu) či sochou Gustava Vasy před Nordiska Museet ve Stockholmu. Jeho muzeum bylo zřízeno v jeho posledním domově ve Millesgardenu na ostrově Lidingö ve Stockholmském archipelagu.
Ingmar Bergman (1918 – 2007), filmový a divadelní režisér, spisovatel a dramatik, byl největší osobností skandinávské kinematografie. Jeho autorské filmy se zabývají mezilidskými a rodinnými vztahy, smrtí, osaměním, pravdou a vírou; nejznámější jsou Úsměvy letní noci, Sedmá pečeť, Lesní jahody, Mlčení, Hodina vlků, Šepoty a výkřiky, Podzimní sonáta, Fanny a Alexandr.

Hospodářství, přírodní rizika a ekonomika
Z nerostného bohatství se těží železná ruda (s obsahem přes 63 % kovu; asi 15 miliónů tun ročně), barevné kovy (měď, olovo, zinek), pyrit, zlato a stříbro, uran, arzén a wolfram, kalcit, mastek a fosfáty; zdrojem jsou také dřevo a vodní energie.
Hlavní průmyslová odvětví jsou lesní hospodářství a těžba dřeva (kromě dřeva pro stavby a papírenský průmysl se z něj získává i pryskyřice a terpentýn), výroba železa a oceli, průmysl důlní, strojírenský (výroba osobních i nákladních automobilů, mj. Volvo, Saab, Scania), dále výroba lodí, letadel, zbraní, strojů, nástrojů, výroba energetických zařízení, elektrotechniky a laboratorních a lékařských přístrojů, dále obráběcích strojů a strojů na těžbu a zpracování dřeva; důležitý je i průmysl potravinářský včetně zpracování ryb a chemický (výbušniny). Švédsko je třetím největším výrobcem celulózy na světě, významná je produkce papíru, nábytku a zápalek.
Zemědělská půda představuje pouhých 6 % území, největší podíl je v kraji Skane. Farmy, o průměrné rozloze 35 ha, pěstují ječmen, pšenici, oves, cukrovou řepu a brambory, chovají se ovce, kozy, skot a prasata; významný je i chov norků a lišek včetně polárních. Sámové na severu chovají soby; doplňkem je lov (zejména losů) a rybolov (v řekách, jezerech i v moři). Hlavní lovené ryby jsou sledi, makrely a tresky.
Hlavním problémem životního prostředí je znečištění Severního a Baltského moře a kyselé deště, jejichž zdroje však leží mimo Švédsko. Zamrzání Botnického zálivu komplikuje lodní dopravu.
Pracovní síla představuje 5 miliónu obyvatel, z toho v zemědělství pracují 1 %, průmyslu 28 % a službách 71 %. Nezaměstnanost se pohybuje kolem 8 %. HDP na hlavu činí 39 tis. USD; podíl zemědělství na HDP činí 2 %, průmysl 27 % a služby 71 %.

Státní zřízení, administrativní uspořádání
Švédsko je konstituční a dědičná monarchie; v čele státu je král, od roku 1973 Carl XVI. Gustaf, korunní princeznou je Victoria Ingrid Alice Desiree. Zákony vydává jednokomorový parlament (Riksdag), jehož 349 poslanců je voleno na 4 roky. Výkonnou moc má vláda v čele s ministerským předsedou.
Švédsko je od roku 1814 neutrálním státem a proto není členem žádné vojenské aliance. Švédští vojáci se účastní mírových misí v Demokratické republice Kongo, Kypru, Bosně a Hercegovině, Kosovu, Libérii, Libanonu, Afghánistánu a Čadu.
Administrativně se Švédsko dělí na 290 obcí a historicky (od roku 1634) na 21 regionů (län), z nichž dva mají vlastní samosprávu: Skane a Västra Götaland. Švédské regiony: Blekinge, Dalarnas, Gävleborgs, Gottlands, Hallands, Jämtlands, Jönköpings, Kalmar, Kronobergs, Norrbottens, Örebro, Östergötlands, Skane, Södermanlands, Stockholms, Uppsala, Värmlands, Västerbottens, Västernorrlands, Västmanlands a Västra Götalands.
Zároveň se ovšem Švédsko tradičně (rovněž od středověku) rozlišuje na 25 provincií, které se v několika případech vymezením neshodují s výše uvedenými regiony (nejsou to administrativní nebo politické jednotky, ale kulturní a historické celky). Švédské provincie (v závorce jejich centrum): Blekinge (Karlskrona), Bohuslän (Uddevalla), Dalarna (Falun), Dalsland (Amal), Gotland (Visby), Gästrickland (Gävle), Halland (Halmstad), Härjedelan (Sveg), Hälsingland (Bollnäs), Jämtland (Östersund), Lappland (Kiruna), Medelpad (Sundsvall), Närke (Örebro), Norrbotten (Lulea), Skane (Lund), Smaland (Jönköping), Södermanland (Nyköping), Uppland (Uppsala), Västergötland (Göteborg), Västerbotten (Umea), Västmanland (Västeras), Värmland (Karlstad), Angermanland (Örnsköldsvik), Öland (Borgholm) a Östergötland (Linköping).

Spropitné

Ve švédské restauraci je téměř vždy obsluha připočtena na účtu, ale pokud jste skutečně spokojeni, zaokrouhlete účet až do 10 % z celkové útraty Taxikářům se cena dorovnává na nejbližších 10 – 20 SEK.

Svátky

Nejkrásnějším dnem adventu je svátek sv. Lucie: bíle oblečená vybraná dívka v čele průvodu nese na hlavě korunu se svíčkami jako předzvěst konce nejtemnějšího období roku – světlo se lidem zase vrátí. Její doprovod tvoří podobně oblečené dívenky, chlapci se zlatou hvězdou na vysoké čepici a vánoční skřítci s červenými čepičkami: přihlížejícím rozdávají pečivo s příměsí šafránu, perníčky (peparkakor) a svařené víno (glögg). Nejoblíbenější svátky jsou vánoce (Jul). Na Štědrý večer nesmí chybět ozdobený stromeček a vánoční švédský stůl „julbord“ s tradičními pokrmy; dárky nosí vánoční skřítek a zejména ve městech i Santa Claus. Velikonoce (Pask) předchází čtyřicetidenním postní období a vrcholí velikonoční nedělí a pondělím: rozdávají se malovaná vajíčka a oblíbenou zábavou dětí je jejich hledání v domě i na zahradě. Bujaře se slaví letní slunovrat (Midsommar), kdy nechybí stavba májky (Midsommarstang), okolo níž se tančí kolové tance „hambos“ a „polskas“; ohně symbolizují vítězství světla nad temnotou a zlými duchy. Ženy a děti si zdobí hlavu květinovým věncem a listy stromů dekorující vchody mají obyvatele ochránit před nemocemi.
Svátky, kdy se vyvěšuje státní vlajka, jsou kromě dále uvedených i 28. leden (královy jmeniny), 12. březen (svátek princezny Viktorie), 30. duben (královy narozeniny), 14. červenec (narozeniny princezny Viktorie), 8. srpen (svátek královny Silvie), 21. září (Den voleb), 24. říjen (Den Spojených národů), 6. listopad (Den Gustava Adolfa), 10. prosinec (Den Alfreda Nobela) a 23. prosinec (narozeniny královny Silvie). O státních svátcích (helgdagar) je všude zavřeno, někde již v předvečer svátku.

Státní svátky:

1. leden: Nový rok (Nyarsdag)
6. leden: Tří králů (Trettondedag jul)
březen / duben (pohyblivý): velikonoce (Pask; Velký pátek a Velikonoční pondělí; Zelený čtvrtek není oficiálním svátkem, ale banky mají omezenou pracovní dobu)
1. květen: Svátek práce (Första maj)
květen / červen (pohyblivý): Nanebevstoupení Páně (Kristi Himmelsfärdsdag)
6. červen: Státní svátek Švédského království (Sveriges nationaldag, výročí korunovace Gustava Vasy 1523)
květen / červen (pohyblivý): Svatodušní svátky (Pingst)
pátek a sobota po 21. červnu (pohyblivý): Předvečer letního slunovratu a letní slunovrat
sobota 31.10. – 6.11. (pohyblivý): Všech svatých (Alla helgons dag)
13. prosince Svátek sv. Lucie (pracovní den)
24. prosinec: Štědrý den (Julafton, není oficiální svátek, ale banky mají omezenou pracovní dobu)
25. a 26. prosinec: Vánoce (25. Juldag, 26. Annandag Jul)
31. prosinec: Předvečer Nového roku (Nyarsafton, není oficiální svátek, ale banky mají omezenou pracovní dobu)

Telefonování + roaming

Telefonování je levné a veřejné telefony (telebutiken) jsou prakticky všude. Telefonní karty i SIM-karty do mobilních telefonů koupíte v kioscích.
Předvolba při telefonování do Švédska je +46, předvolba při volání do ČR je +420. Kombinace pro vstup do mezinárodní sítě je ve Švédsku 00 (tedy např. volání do ČR vytáčíte 00420 a pak české číslo). Při meziměstském hovoru se před směrové volací číslo vkládá číslice 0.
Čeští operátoři Telefónica O2, T-Mobile i Vodafone mají ve Švédsku roamingové partnery. Ceny roamingu v závislosti na vašem tarifu zjistíte u svého poskytovatele služeb. Signál je po celé zemi, s výjimkou odlehlých oblastí.

Tísňová volání

integrovaný záchranný systém: 112
informace o lékárnách a zdravotní péči: 1177
informace o telefonních linkách ve Švédsku: 118 118
informace o telefonních linkách v zahraničí: 118 119
nepřetržitá pomoc motoristům (placená) 020 912 912

Víza, vstupní formality

Švédsko je členem EU a Schengenské dohody. Občan ČR může cestovat do Švédska na základě platného cestovního pasu nebo občanského průkazu, který je vybaven strojově čitelnou zónou a nemá oddělenou vyznačenou část (tj. odstřižený roh). Doklady by měly být platné minimálně po dobu plánovaného pobytu na území Švédska. Občan mladší 15 let musí být vybaven vlastním cestovním pasem. Pokud rodič cestuje s občanským průkazem společně s dítětem mladším 15 let, nestačí, že je dítě zapsáno v jeho občanském průkazu, protože ten slouží jako cestovní doklad pouze pro jeho držitele. Přihlašovací povinnost neexistuje, ale ubytovací zařízení (hotely, penziony, kempy) musí návštěvníky registrovat a registrace odesílat policii. Občané České republiky mohou ve Švédsku pracovat bez pracovního povolení.
V případě ztráty cestovního dokladu je nutné se obrátit na nejbližší zastupitelský úřad ČR, který za účelem návratu vystaví náhradní cestovní doklad, který slouží k jednorázově cestě do ČR.

Zajímavá místa

Stockholm
Od roku 1523 hlavní město (830 tis. obyv.; 377 km2) Švédska a dnes i kraje Stockholm (Stockholms Län) leží na pobřeží Baltského moře, jehož vody se mísí s vodami jezera Mälaren. Leží na 14 ostrovech, a městská doprava tak zahrnuje i lodní linky. První písemná zmínka z roku 1252 uvádí, že se zde obchodovalo se železem z dolů v Bergslagenu. Nejpozoruhodnější čtvrtí je Gamla Stan (Staré město) na ostrově Stadsholmen, kde úzké uličky lemují královský palác Kungliga Slottet, oficiální sídlo švédského krále, před nímž se odehrává slavnostní střídání hradní stráže (vždy v 12.15, o víkendech a svátcích ve 13.15). Soukromou rezidencí královské rodiny je renesanční zámek Drottningholm (UNESCO, 17. stol., barokní zahrady, částečně přístupný veřejnosti). Na ostrově Djurgarden turisté obdivují Skansen, založený roku 1891, jenž se stal vzorem pro všechna „muzea pod otevřeným nebem“ po světě, a nedaleké muzeum lodi Vasa (švédská válečná loď, postavená v letech 1625-1628, která se potopila hned po slavnostním spuštění se na vodu). V sále radnice Stadshuset se každoročně vyhlašují Nobelovy ceny. Další zajímavosti jsou katedrála Storkyrkan (13. stol., nejstarší stavba ve Stockholmu, místo královských korunovací); Nationalmuseum (16 tisíc exponátů), Historiska museet (archeologické sbírky), Nobelmuseet (historie udílení Nobelovy ceny) a vikingské sídliště Birka na ostrově Björkö (UNESCO). Nedoceněným pokladem Stockholmu jsou městské parky (Ekoparken, Hagaparken) a výletní plavby po jezeře Mälaren a na Alandy (Alandské souostroví), autonomní kraj Finska.

Alandské souostroví
Alandy (švédsky Aland, finsky Ahvenanmaa, laponsky Alánda), žulové souostroví v Baltském moři ve vstupu do Botnického zálivu, je autonomním krajem Finska, ale úřední řečí je pouze švédština. Z celkové rozlohy 13,3 tis. km2 pouze 1555 km2 tvoří pevnina, a to 6757 ostrovů a útesů, z nichž jen 60 je obydlených (celkem 28 tis. obyv.); ze 16 obcí je největší hlavní město a přístav Mariehamn. Hlavním ostrovem je Aland (685 km2, 90 % obyvatel) s nejvyšším bodem Orredals Klint (129 m n.m.). Další ostrovy jsou Lemland (92 km2), Eckerö (91 km2), Lumparland (33 km2), Vardö (29 km2), Kumlinge (23 km2), Östersocknen (23 km2), Hummersölandet (17 km2), Degerö (14 km2), Hellsö (13 km2), Enklinge (12 km2), Kökar (10 km2), Sonnbodalandet (10 km2) a Seglinge (10 km2). Průměrná roční teplota činí 5,8 °C, roční úhrn srážek 631 mm. Alandy patřily po staletí Švédsku, které je však po prohrané válce muselo spolu s Finskem přenechat Rusku (1809). V roce 1856 uzavřely Velká Británie, Francie a Rusko tzv. Alandskou konvenci, dle níž měly ostrovy zůstat demilitarizované (bez pevností, vojenských posádek či námořních základen). Když Finsko získalo roku 1917 nezávislost, žádali švédští obyvatelé Aland téměř jednomyslně (96 %) připojení ke Švédsku. Spor mezi Švédskem a Finskem rozhodla roku 1921 Společnost národů, která je přiřkla Finsku pod podmínkou udělení autonomie. Dnes mají Alandy vlastní parlament a velkou autonomii, jsou součástí EU a Schengenského prostoru, v přístupové smlouvě Finska k EU jim však zůstala potvrzeny výjimky potvrzující výlučná práva místních občanů. Zdrojem obživy obyvatel je zemědělství, námořní průmysl a turistický ruch. Mezi ostrovy fungují pravidelné přívozy, často bezplatné. Zajímavosti jsou Alandské muzeum, Muzeum mořeplavectví a muzejní loď Pommern v Mariehamnu; pro filatelisty alandské poštovní známky, vydávané od roku 1984.

Botnický záliv
Nejsevernější část Baltského moře (švédsky Bottniska viken, finsky Pohjanlahti) mezi Švédskem a Finskem, který je v hrdle zálivu oddělen od Baltského moře souostrovím Alandy. Délka zálivu je 725 km, šířka 80 – 240 km, rozloha cca 117 tis. km2; maximální hloubka v jižní části 295 m, v severní 112 m. Ostrůvky, skaliska a mělčiny u Vaasy, které jsou součástí průlivu Kvarken (UNESCO), rozdělují záliv na dvě části: severní Bottenviken (Botnická zátoka) a jižní Bottenhavet (Botnické moře). Do zálivu se vlévá mnoho řek; ve Švédsku to jsou od jihu k severu Angermanälven, Byskeälven, Dalälven, Gideälven, Indalsälven, Ljusnan, Pite älv a Ume älv, ve Finsku od severu k jihu Kemijoki, Oulujoki, Pyhäjoki, Lapuanjoki a Kokemäenjoki. Díky těmto řekám, jejichž roční celkový přítok činí 135 km3 a srážky dalších 26 km3, má Botnický záliv na severu téměř sladkou vodu (slanost 1 až 3 ‰), zatímco v okolí Aland jsou jeho vody brakické (smíšené slané a sladké (4 až 5 ‰). Rozdíl hladin mezi přílivem a odlivem je v severní části pouhých 10 cm. Záliv v zimě zamrzá a na severu led vydrží od října někdy až do konce května, námořní dopravu v zimě udržují ledoborce. Významné švédské přístavy jsou Lulea, Umea, Örnsköldsvik, Söderhamn a Gävle, finské Tornio, Oulu, Kokkola, Vaasa, Pori a Mariehamn.

Göteborg
Druhé největší švédské město (500 tis. obyv.) leží v provincii Västergötland na západním pobřeží Švédska u zálivu Kattegat. Jeho pýchou jsou parky. Na dvou univerzitách zde studuje téměř 60 tisíc studentů. Vyrábějí se zde automobily Volvo a přístav je největší ve Skandinávii; trajekty odtud míří mj. do Fredrikshavnu, Kielu, Kristiansandu a Newcastlu. Kdysi významné loděnice dnes slouží jen jako opravny lodí. Letiště Landvetter je druhé největší ve Švédsku; dalším letištěm je Göteborg City Airport. Zajímavosti jsou pevnost Gamla Älvsborg (3 km od centra) a čtvrť Klippan (památkové centrum se zachovanými obydlími námořníků a řemeslníků), Hamnkanalen (Přístavní kanál) a na něj navazující Vallgraven (Hradní příkop), Drottningtorget (Královnino náměstí), jezdecká socha Gustava II. Adolfa, kostel Tyska kyrkan (17. stol.), moderní budova opery (Operan, 1994) na nábřeží, výšková budova Utkiken (výstižně přezdívaná „Rtěnka“, s vyhlídkovou terasou), náměstí Kungsportsplatsen se sochou Karla IX., bulvár Avenyn, náměstí Götaplatsen s Poseidonovou kašnou od švédského sochaře Milese, městské divadlo Stadsteatern, muzeum umění Konstmuseet, umělecká hala Konsthallen a koncertní síň Konserthuset, kostel Masthuggskyrkan (1914, interiér vyhlíží jako převrácená loď), rybí tržnice Feskekörka, plovoucí muzeum lodí Maritiman (19 vzájemně propojených lodí, včetně ponorky dlouhé 69 m), Městské muzeum (Stadsmuseum) s původní vikingskou lodí, futuristické muzeum Varldskulturmuseet zaměřené na multimediální výstavy, interaktivní přírodovědné muzeum Universeum a zábavní park Liseberg, jeden z největších v Evropě. Z četných parků jsou nejznámější Trädgardföreningen s rosáriem (2500 odrůd růží), Slottsskogsparken a Keiller (vyhlídka na město). Po městě jezdí modré tramvaje. Turistická karta Göteborgskortet nabízí slevy či bezplatné vstupy do muzeí a využití městské dopravy zdarma.

Helsingborg
Významný přístav (95 tis. obyv.), ležící při severním ústí mořského průlivu Öresund naproti dánskému Helsingöru s pevností Kronstadt (Kronborg, dějiště Shakespearovy hry Hamlet), je jedním z nejstarších švédských měst. Byl založen již v roce 1085 ve strategické poloze na břehu úžiny široké pouhé čtyři kilometry, ale až do roku 1658 kontrolovali oba její břehy Dánové, kteří zde od proplouvajících lodí vybírali mýtné. Roku 1710 bylo Dánsko definitivně poraženo a Helsingborg se stal švédským městem. Od roku 1892 spojuje oba břehy trajekt (plavba 15 minut). Ve městě sídlí IKEA a na předměstí se lahvuje minerální voda Ramlösa. Turistické zajímavosti jsou náměstí Stortorget s neogotickou radnici Radhuset (vitráže zobrazující historii města), věž Kärnan (jediný pozůstatek středověkého hradu; vyhlídka), moderní kulturní dům Dunkers Kulturhaus, cihlový kostel Mariakyrkan (15. stol., cenný interiér) a kousek od města skansen (Fredriksdal Friluftsmuseum) a bývalé letní královské sídlo, zámek Sofiero s překrásným parkem.

Jönköping
Město (85 tis. obyv.) a starodávné obchodní centrum na jižním okraji jezera Vättern dnes téměř splývá se sousední Huskvarnou, městem, jež se stalo světoznámé díky továrně na zbraně, kterou založila v roce 1689 švédská armáda (dnes vyrábí mj. řetězové pily, sekačky na trávník, traktory a šicí stroje). Jönköping se proslavil vynálezem a výrobou bezpečnostních zápalek; muzeum zápalek Tändsticksmuseet je tím nejdůležitějším ve městě. Zajímavostí je tropická ZOO Tropikhuset a vyhlídkové plavby po jezeře.

Mälaren
Třetí největší jezero Švédska (0,7 m n.m., 1140 km2), tektonického i ledovcového původu, je pomyslnou kolébkou švédského království, neboť v něm na ostrově Björkö vybudovali Vikingové své první město Birka (kolem 760 n.l., vikingské pohřebiště, muzeum). Průměrná hloubka je 10 m, maximální 66 m (v odtokové části poblíž Stockholmu). Hlavní přítoky jsou Arbogaan, Hedströmmen, Kolbacksan, Sagan a Eskilstunaa. S Baltským mořem je spojují kanál Södertälje, průlivy Norrström a Söderström a propust Hammarby. Pobřeží je mimořádně členité. Na jezeře se nachází přibližně 1200 ostrovů; největší jsou Selaön (95 km2), Svartsjölandet (82 km2), Ekerö-Munsö (68 km2), Tosterön-Aspön (66 km2), Adelsö (26 km2) a Ängsö (21 km2). V jezeře žije přes třicet druhů ryb, mj. siven obrovský a losos obecný. Po jezeře plují pravidelné trajekty i vyhlídkové lodě. Významná města na březích jsou Stockholm, Köping, Västeras a Mariefred se zámkem Gripsholm.

Vänern
Největší švédské jezero o rozloze 5650 km2 (44 m n.n., 140 km dlouhé, 80 km široké) je tektonického původu; průměrná hloubka činí 27 m, maximální 106 m; členité pobřeží měří cca 2000 km; břehy jsou povlovné. S objemem 153 km3 je největší zásobárnou pitné vody v Evropě. Vlévá se do něj více než 30 řek, z nichž největší je Klarälven; vytéká pouze Göta Älv, ústící do průlivu Kattegat. Jezero je součástí vodní cesty vedoucí napříč Švédskem: s Göteborgem je spojuje kanál Trollhätte a se Stockholmem kanál Göta přes jezero Vättern. V zimě obvykle zamrzá. Z několika tisíc ostrovů je největší Torsö (62 km2), Kallandsö (57 km2) a Hammarö (49 km2); na ostrově Husön leží klášter Lurö a na souostroví Djurö byl vyhlášen stejnojmenný národní park. Jezerní fauna je unikátní, protože v geologické minulosti bylo spojeno s mořem, a proto se v něm i dnes vyskytují mořské druhy, které se ovšem přizpůsobily životu ve sladké vodě (například výhradně sladkovodní losos). Ze 34 druhů ryb je nejhojnější koruška evropská (Osmerus eperlanus) a lososovitá ryba síh severní (maréna; Coregonus lavaretus). Z jezera se ročně vyloví stovky tun ryb. Z ptáků zde hnízdí mořští orli, kormoráni, rybáci, racci a potáplice severní. Po jezeře se pořádají vyhlídkové plavby. Významná města na pobřeží jsou Karlstad, Kristinehamn, Mariestad, Lidköping, Vänersborg a Säffle.

Vänersborg a ekopark Halle-Hunneberg
Město (22 tis. obyv.) na jižním břehu jezera Vänern; název znamená pevnost na Vänern. V erbu z roku 1644 je zlatá loď se dvěma švédskými vlajkami. Po požáru v roce 1834 bylo vystavěno znovu, na šachovnicovém půdorysu. Pýchou městského muzea je ornitologická sbírka z jihozápadní Afriky místního rodáka Axela Erikssona. Jihovýchodně od města se nacházejí zalesněné stolové hory Halleberg a Hunneberg, kam turisté míří, aby mohli spatřit losy, kterých zde žijí stovky. Předmětem ochrany v ekoparku Halle-Hunneberg jsou více než dvěstěleté borovice ohnuté větrem a mohutné solitérní duby, které jsou biotopem pro více než 1000 druhů živočichů. Informace a další služby poskytuje muzeum Kungajaktmuseet Älgens Berg ve Vargönu, vzdálené od Vänersborgu 10 km.

Vättern a ostrov Visingsö
Druhé největší švédské jezero, o rozloze 1912 km2 (88 m n.m., 129 km dlouhé, 28 km široké) leží v jižní části země. Stejně jako Vännern je tektonického původu a i ono bylo kdysi spojeno s mořem, čemuž odpovídá jeho fauna. Průměrná hloubka činí 39 m, maximální 119 m, objem vody 74 km3 (využívána jako zdroj pitné vody). Břehy jsou strmé, zejména ve východní části, a okolo jezera se každoročně jezdí rekreační cyklistický závod Vätternrundan (300 km). K rybolovu na udici není třeba povolenka. Turisticky atraktivní je ostrov Visingsö (24 km2, 800 obyv., 30 km od Jönköpingu), spojený s městečkem Gränna trajektem (6 km); zajímavosti jsou dubové lesy, zříceniny středověkého hradu, kostel Kumlaby kyrka (12. stol., nástěnné malby, vyhlídka), četné vikingské hroby a projížďky koňskou bryčkou. Významná města na pobřeží jsou Ammeberg, Askersund, Hjo, Huskvarna, Jönköping, Motala, Karlsborg a Vadstena.

Zábava, kultura, sport

Trávení volného času je pro Švédy většinou spojeno s přírodou. Lyžovat na sjezdovce lze nejen za polárním kruhem, ale i ve Stockholmu; v hokeji je Švédsko proslulá velmoc. Pro náročnější se nabízí námořní i jezerní jachting, vyhlídkové lety, rýžování zlata (na severu, nedaleko Kiruny) nebo v zimě jízda se psím spřežením či rybolov na zamrzlém jezeře. Letní specialitou je plavba po Göta kanálu, vodní cestě spojující Stockholm a jezero Vänern. Plavit se můžete na vlastní nebo pronajaté lodi, případně využít výletní motorovou loď, zajišťující v turistické sezóně pravidelnou 4 – 6 dní trvající plavbu mezi oběma městy. Za proplutí kanálem rekreační lodě platí podle délky proplouvaného úseku a velikosti lodě.
Běžné oblíbené aktivity jsou:
Pěší turistika:
Díky švédskému zákonu Allemansrätten se lze po krajině pohybovat volně a můžete i sbírat lesní plody. Značené trasy jsou různé délky i náročnosti; nejzajímavější procházejí přírodními rezervacemi. Nejsevernější národní parky spojuje 450 km dlouhá „Kungsleden“ (Královská stezka), začínající v Abisko a končící na jihu švédského Laponska v Hemavänu. V chatách po cestě (fjällstationer), o které se stará Svaz švédských turistů (Svenska Turistföreningen), lze přenocovat (poplatek cca 380 SEK, venku ve stanu 50 SEK), uvařit si jídlo, doplnit zásoby či využít saunu. Některé, například chata Kebnekaise, jsou východiskem pro túry s najatým horským vůdcem (zde je cílem dvouvrcholová nejvyšší hora Švédska Kebnekaise – zaledněný vrchol 2103 m n.m., nezaledněný 2097 m n.m., ležící 150 km za polárním kruhem). Na túru se ve Švédsku nikdy nevydávejte sami a nezapomeňte na kvalitní oblečení i vybavení, kompas a podrobnou mapu oblasti.
Kanoistika:
Většina švédských řek slouží především k plavení dřeva nebo jsou na nich postaveny řady elektráren. I tak zde najdeme 20 tisíc km vodních cest a přibližně čtyři sta vyznačených tras. Náročnější vodáci vyhledávají řeky Kalixälv, Piteälv u Moskosel nebo Torneälv s peřejemi Kukkola u města Haparanda a mezi městy Haparanda a Pajala; méně náročné jsou řeky v kraji Värmland. Trasy můžete sjíždět na kánoích či kajacích sami, nebo s místním průvodcem; kanoe, kajaky i rafty lze i vypůjčit. Adrenalinovým sportem je splouvání řeky Klarälven na vorech, které si můžete sami postavit. Atrakcí jsou vyhlídkové plavby po jezerech, mj. Vänern, Vättern, Mälaren a Storsjön.
Rybaření:
S výjimkou rybaření na udici na jezerech Vänern, Vättern, Mälaren, Storsjön a Hjälmaren potřebujete povolenku (rybářský lístek, fiskekort). Lze ji zakoupit v informačních kancelářích, čerpacích stanicích nebo v obchodech se sportovními potřebami. Doba platnosti i cena se liší dle konkrétní lokality; omezeno může být i množství nachytaných ryb či minimální velikost úlovku. V odlehlých oblastech si povolenku vyplníte sami a peníze v zalepené obálce vložíte do stejné bedny, z níž jste si vzali formulář. Vždy se ujistěte, zda nelovíte v soukromých vodách, což může být i jenom určitá část pobřeží řeky či jezera. V mořských zátokách povolenku nepotřebujete. Nezapomeňte repelent.
Cyklistika:
Krajina ve Švédsku je pro cyklisty jako stvořená a větší města mají cyklistické stezky. V metropoli funguje program Stockholm City Bikes. Od dubna do října, od 6 do 22 hodin je v provozu 90 stanovišť, na nichž zakoupenou čtečkou uvolníte kolo, které musíte zase do kteréhokoliv jiného stojanu do tří hodin od vypůjčení vrátit. Kartu (čtečku) lze zakoupit i na tři dny. V celé zemi je množství značených tras, mezi nimi nejznámější 2590 km dlouhá „Sverigeleden“z Helsingborgu až na severní hranici s Finskem.
Jízda drezínou:
Drezínová trať Arjäng – Bengtsfors měří 52 km a vede hustými lesy kolem Dalslandského kanálu. V provozu jsou tříkolové drezíny, a to buď v klasickém provedení 1+1, nebo tandemové 2+1 (šlapající osoby sedí za sebou). Drezínu si lze vypůjčit na jeden i více dní; cestu si zpestříte zastávkami u informačních tabulí. Orientační ceny: singl 1+1 od 42 EUR/den (53 EUR/den + noc), tandem 2+1 od 53 EUR/den (70 EUR/den + noc).
Golf:
Nejznámější golfová hřiště jsou v kraji Skäne. Jsou to Kristianstads Golf Club u města Ahus (osmnáctijamkové plus dvě devítijamková, těžké, obklopené vřesovišti; klubovna, půjčovna, restaurace, škola golfu, cena za hru 700 – 900 SEK), Ljunghusens Golf Club nedaleko Malmö (nejstarší, osmnáctijamkové na písečných plážích Baltu, celoroční; klubovna, půjčovna a golfová škola) a Barsebäcks Golf Club (dvě mistrovská osmnáctijamková a jedno devítijamkové hřiště na břehu Öresundu; golfová akademie, klubovna, restaurace a půjčovna; cena za hru je 45 – 65 euro).
Lyžování:
Nejznámější jsou střediska Vemdalen (Jämtland, 710 – 940 m n.m., pro děti a začátečníky), Riksgränsen (Norrbotten, 500 – 900 m n.m., 16 sjezdovek, 2 sedačky, čtyři vleky, lázeňské centrum), Kittelfjäll (Västerbotten, 42 sjezdovek, 2 sedačky, 2 vleky, snowpark, sněžnice i běžky, lyžařská škola), Kläppen (Dalarna, 32 sjezdovek, 15 vleků a lanovek, lyžařská škola, 2 snowparky, sněžnice i běžky, noční lyžování, sněžné skútry) a Are (Jämtland, 400 – 1300 m n.m., hlavní švédské centrum alpského lyžování, 112 sjezdovek, 4 kabinkové lanovky různého typu. 5 sedaček, 32 vleků, sněžné skútry, akvapark, bowling).
Kulturním zážitkem jsou švédské hudební festivaly, například rockový festival u Sölvesborgu, červnový festival v Hultsfredu nebo červencový ve Sundsvallu a Östersundu. V červenci se rovněž koná jazzový festival ve Stockholmu a celotýdenní festival klasické i jazzové hudby u jezera Siljan. Festival lidové hudby probíhá v srpnu ve Falunu.

Zastupitelské úřady

Velvyslanectví České republiky ve Švédsku
Embassy of the Czech Republic
Box 26156, 100 41 Stockholm
Villagatan 21, 114 32 Stockholm
tel.: 0046-(0)8-4404210 (nepřetržitě)
fax: 0046-(0)8-4404211
e-mail: stockholm@embassy.mzv.cz
www.mzv.cz/stockholm

Honorární generální konzulát v Göteborgu
Bryggerigatan 13, 457 72 Grebbestad
tel: +46-525-10490
mob: +46-(0)-707531257
e-mail: goteborg@honorary.mzv.cz; antonin.petr@swipnet.se
provozní hodiny po – pá 10.00 – 12.00

Honorární konzulát v Malmö
Skanditrä AB,Västergatan 22, 211 21 Malmö; Box 137, 201 21 Malmö
tel.: +46-(0)40-120382 //MZV +46-409-73698
úřední hodiny po, st, pá 10-12, út, čt 13-15//
e-mail: mats.baath@skanditra.com

Velvyslanectví Švédského království v České republice
poštovní adresa: Velvyslanectví Švédska, P. O. Box 35, 160 12 Praha 612
adresa: Úvoz 13, Praha 1, Hradčany
tel: (+420) 220 313 200
fax: (+420) 220 313 240
e-mail: ambassaden.prag@foreign.ministry.se

Zdravotní péče, očkování, hygiena

Lékařská péče, pobyt v nemocnici a další služby podléhají ve Švédsku poplatkům, kromě péče o těhotné ženy a o děti. Výše poplatku, který pacienti platí, je určována krajskou radou a kraj od kraje se liší. V akutních závažných případech je možné se obracet přímo na nemocnici s Evropským průkazem zdravotního pojištění. Doporučuje se mít uzavřeno i cestovní připojištění, které pokryje případné další léčebné a související výlohy (spoluúčast, repatriace apod.). Pohotovost je „akutmottagningen“.
V případě lehčího onemocnění vyhledejte nejbližší ambulanci, nemocnici nebo smluvního oblastního lékaře a předložte Evropský průkaz zdravotního pojištění. Seznamy smluvních lékařů jsou k dispozici v lékárnách. Za ošetření zaplatíte spoluúčast; za lékařské ošetření 100 – 250 SEK, za ambulantní akutní ošetření asi 250 SEK, za hospitalizaci 80 SEK za den. Náklady na stomatologické ošetření budete muset zaplatit celé (raději se na cenu ošetření zeptejte předem, protože například vytažení nervu a provizorní vložka stojí kolem tří tisíc švédských korun a karta evropského pojištěnce není v těchto případech akceptována).
Pokud jste museli zaplatit péči v hotovosti, uschovejte si originály účtů a po návratu do ČR se obraťte na pobočku své české zdravotní pojišťovny. Česká zdravotní pojišťovna vám náklady proplatí do výše, kterou by uhradila švédská strana. Na tuto úhradu budete muset určitou dobu počkat. Pokud účet nepřesahuje 1000 EUR, můžete svou českou zdravotní pojišťovnu požádat o proplacení účtu do výše českých tarifů. V každém případě je nezbytné nechat si vystavit lékařskou zprávu s diagnózou a uschovat veškeré originály účtů o zaplacení ošetření či léků, receptů a dalších dokladů (např. rtg. snímků) pro pozdější jednání se svou zdravotní pojišťovnou.
Rozhodně doporučujeme svěřit se v případě potřeby výhradně nemocnici, která je smluvním partnerem České pojišťovny, jejíž pojištění je součástí zájezdu u CK Čedok. Jeho rozsah a podmínky se dozvíte při koupi zájezdu. Rizikové sporty je třeba připojistit (rafting, jachting, sjíždění divoké řeky, motorové sporty na vodě, paragliding, bungee jumping, vysokohorskou turistiku, horolezectví a lyžování).
Lékárny
Lékárny (Apotek) jsou označeny bílo-zeleným štítem se stylizovaným hadem nebo křížem. Obvyklá otevírací doba je 9.00 – 18.00 ve všední den a 10.00 – 14.00 o sobotách; v neděli a ve svátek je zavřeno. V každém větším městě je však jedna lékárna otevřená po 24 hodin. Telefonicky získáte tuto informaci na čísle 1177.
Roční maximální spoluúčast pro švédského pojištěnce činí u léků na předpis 1800 SEK, přičemž do dosažení limitu 900 SEK je spoluúčast stoprocentní. Za léky bez předpisu se platí plná cena a některé volně prodejné léky lze zakoupit i v drogeriích nebo na benzínových čerpadlech.
V lékárně tedy budete platit v hotovosti; u léků na předpis si účtenky ponechejte po pozdější jednání s vaší zdravotní pojišťovnou. Na předpis jsou často i léky, v jiných zemích volně prodejné. Pokud nějaký lék užíváte pravidelně, nezapomeňte si ho vzít na cestu dostatečné množství, nejlépe v originálním balení (v lékárně jej na český předpis nevydají).
Příruční lékárnička by měla obsahovat léky proti horečce (Anopyrin, Paralen, Acylpyrin), analgetika (Brufen, Korylan), léky na zastavení průjmu (Ercefuryl, Imodium, Reasec, Carbosorb), na střevní dezinfekci (Endiaron, Endiform, Mexaform), případně antibiotika předepsaná lékařem, antihistaminika na zklidnění při poštípání (Dithiaden, Fenistil), oční kapky (Ophtalmoseptonex), mast proti kožním mykózám (Canesten), mast na hnisající rány (Framykoin), mast na otoky (Ketazon, Yellon), obyčejné i pružné obinadlo, několik náplastí s polštářkem i bez, vodě odolnou náplast, Panthenol na spáleniny, malý dezinfekční sprej (Septonex, Jodisol), nerozbitný teploměr, nůžtičky, jehlu, pinzetu, jelení lůj a šátek.
Očkování není povinné, ale doporučuje se mít očkování proti tetanu, záškrtu a obrně. Voda z vodovodu je pitná. V lesích dejte pozor na klíšťata; pokud jsou nakažená, mohou přenést lymskou boreliózu nebo klíšťovou encefalitidu. Používejte účinné repelenty a po výletě se zkontrolujte a případné klíště šetrně odstraňte. Do travních porostů si oblékněte ponožky a dlouhé kalhoty. Komáři a muchničky. Některý rok jsou jich miliardy, jindy se nevyrojí vůbec. Obtěžují zejména u vodních toků, mokřadů, rašelinišť a hlavně za bezvětří. Z běžných repelentů je nejúčinnější „Off!“, lepší jsou však místní repelenty a síťka chránící obličej, případně rovnou síťovaná bunda.

Zvyklosti a obyčeje

Švédové jsou přátelští (nicméně rezervovanější než Češi) a skromní; jejich krédem je rovnost (všichni si tykají a oslovují se křestním jménem) a solidarita (sympatizují se slabšími). Mají smysl pro pořádek, jsou ukáznění a dochvilní; jednají věcně a před konflikty dávají přednost kompromisům. Jsou velmi seriózní a dohodnuté podmínky považují za závazné. Nesnaží se na sebe upoutávat pozornost a neradi riskují. Obecně jsou velmi neformální, jako pozdrav většinou stačí „hej!“. Oblečení musí být formální jen výjimečně. Jsou umírnění: ve všem platí „lagom“, překládané jako „tak akorát“, které se může týkat čehokoliv, od jídla po konverzaci. Zákaz kouření se respektuje, právě tak jako pořadí při jakémkoli čekání.
Vyznávají hodnoty tzv. „folkhemmet“, sociálního státu, kdy „všichni mají stejné právo dosáhnout všeho“ (patří sem mj. rovnoprávnost, bezpečnost, právo na práci a kvalitní životní prostředí). Rodina je pro ně důležitá a čas dělí obvykle rovnoměrně mezi práci, rodinu a sportovní aktivity; preferují zdravý životní styl a milují přírodu a domácí zvířata. Těžko si hledají nové přátele – celoživotní vztahy se často udržují už od základní či střední školy. Jsou hrdí na svou vlast a respektují královskou rodinu. Oblíbenými koníčky jsou chataření, turistika a rybaření.

Obecné vízové informace

Občané ČR a občané třetího státu, kteří mají v ČR dlouhodobý nebo trvalý pobyt, mohou pobývat na území země bez omezení.

Jako cestovní doklad lze použít platný cestovní pas nebo občanský průkaz se strojově čitelnými údaji vydávaný po druhé polovině roku 2000.

Historie

10 tis. př. n. l.: První doložené osídlení; lovci a sběrači.
98 n.l.: Římský historik Tacitus zmiňuje panovníka, vládnoucího nad zemí Svealand.
800 – 995: Doba Vikingů, kteří pronikají k břehům Anglie, Skotska, Francie, východní Evropy a po ruských řekách až k Černému a Kaspickému moři.
995 – 1060: Za krále Olofa Skötkonunga sjednocení země a přijetí křesťanství.
10. stol.: Za krále Erika VIII. (970 – 995) spojeno území Svealandu a Götalandu; vznik Švédska.
1157: Erik IX. Svatý obsadil jihozápadní Finsko a vyhlásil křížové výpravy.
1164: Zřízeno arcibiskupství v Uppsale.
1284: Finsko se stalo švédským vévodstvím.
1350: Sjednocení země zákonem krále Magnuse Erikssona.
1397: Vznik Kalmarské unie; Norsko, Dánsko a Švédsko spojeny do jednoho království.
1434 – 1436: Povstání sedláků a horníků v čele s Engelbrektem Engelbrektssonem.
1477: Založení university v Uppsale.
1521: Protidánské povstání. Švédsko vystoupilo z Kalmarské unie.
1523: Gustav Eriksson Vasa korunován králem. Za jeho vlády přestup země od katolické církve k luteránství.
1541: Překlad celé bible do švédštiny.
1563 – 1570: Švédsko-dánská válka.
1610 – 1615: Švédsko-ruská válka.
1611 – 1613: Švédsko-dánská tzv. Kalmarská válka, odevzdání Finnmarky Norsku.
1630 – 1648: Švédsko se účastní třicetileté války na straně protestantů.
1632: Po smrti krále Gustava II. Adolfa vede Švédsko říšský kancléř Axel Oxenstierna.
1658: Švédsko-finská říše zahrnuje i Estonsko, Lotyšsko, část středního Norska a území na jižní, pobřeží Baltu; z hlediska rozlohy i vojenské moci dosahuje vrcholu.
1700 - 1721: „Velká severská válka“ s Ruskem, Saskem, Polskem, Dánskem a Norskem; Švédsko poraženo.
1772: Státní převrat Gustava III.
1809: Jako důsledek Napoleonova spojenectví s Ruskem Švédsko přichází o Finsko ve prospěch Ruska; Dánsko bylo nuceno se vzdát Norska.
1810: Francouzský maršálek Jean Baptiste Bernadotte zvolen za švédského korunního prince, o osm let později nastupuje jako Karel XIV. na trůn.
1814 – 1905: Personální unie s Norskem.
1818: Francouzský maršálek Jean Baptiste Bernadotte korunován švédským králem; přijímá jméno Karl XIV. Johan.
1905: Osamostatnění Norska.
1912: Přijaty zásady neutrality.
1973: Na trůn nastupuje Carl XVI. Gustaf.
1986: Zavražděn předseda vlády Olof Palme.
1995: Vstup Švédska do EU.
2003: V referendu odmítnuto zavedení eura jako národní měny.