Naše webové stránky používají k vylepšování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Rozumím

Hotel FLORA, Trenčianské Teplice

Destinace
Slovensko, Lázně
Doprava
Strava
, polopenze
Ubytování
2+1 Standard, 2+0 Standard
V centru městečka, v blízkosti lázeňského parku, od termálních bazénů cca 350 m.
  • Bazén
  • Fitness
  • Vhodné pro rodiny s dětmi
  • Vhodné pro seniory
  • Wellness
  • Wellness centrum
Wellness bez procedur_5 nocí
Wellness pobyt bez procedur_5 nocí
2+0 Standard,2+1 Standard
termín Na zájezd
01.11.- 24.12. 02.01.- 14.04. 19.04.- 01.05. 4890
Wellness bez procedur_6 nocí
Wellness pobyt bez procedur_6 nocí
2+0 Standard,2+1 Standard
termín Na zájezd
01.11.- 24.12. 02.01.- 14.04. 19.04.- 01.05. 5840
Wellness bez procedur_7 nocí
Wellness pobyt bez procedur_7 nocí
2+0 Standard,2+1 Standard
termín Na zájezd
01.11.- 24.12. 02.01.- 14.04. 19.04.- 01.05. 6440
Pro seniory a nejen pro ně_5 nocí
Pro seniory a nejen pro ně_5 nocí
2+0 Standard,2+1 Standard
termín Na zájezd
01.11.- 24.12. 02.01.- 14.04. 19.04.- 01.05. 5340
Pro seniory a nejen pro ně_6 nocí
Pro seniory a nejen pro ně_6 nocí
2+0 Standard,2+1 Standard
termín Na zájezd
01.11.- 24.12. 02.01.- 14.04. 19.04.- 01.05. 6190
Pro senoory a nejen pro ně_7 nocí
Pro seniory a nejen pro ně_7 nocí
2+0 Standard,2+1 Standard
termín Na zájezd
01.11.- 24.12. 02.01.- 14.04. 19.04.- 01.05. 7240

Středisko

Trenčianské Teplice

Poloha

V centru městečka, v blízkosti lázeňského parku, od termálních bazénů cca 350 m.

Ubytování

Jedno- a dvoulůžkové pokoje a apartmá pro 2-4 osoby. Všechny mají sprchu a WC, SAT-TV, rádio, telefon s přímou volbou, apartmá navíc i ledničku. U některých pokojů balkon.

Stravování

Snídaně formou bufetových stolů, obědy a večeře výběrem z menu.

Tipy pro správnou volbu

- příjemný hotel v klidném prostředí
- odpočinek a relaxace
- vhodné pro seniory i rodiny s dětmi
- zajímavé relaxační programy
- víkendové relax pobyty

Geografické údaje

Poloha: střední Evropa
Hlavní město: Bratislava - 452 053 obyvatel
Jazyk: slovenština (84%), maďarština (11%), čeština
Náboženství: katolíci (60%), protestanti (8%), řeckokatolická církev (3%)

Měna a kurzy

Měna: 1 euro (EUR) = 100 centů
Aktuální kurz: € 1 = 28,00 Kč

Klimatické podmínky

Slovensko leží v mírném pásmu, takže se zde střídají čtyři roční období. Má téměř shodné klima jako Česká republika, pouze s výraznějšími kontinentálními prvky, zejména většími teplotními extrémy v Podunajské nížině a v Tatrách. Průměrná roční teplota je 7,4 °C, nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou teplotou 17,4 °C (na jižním Slovensku 20,1 °C), nejstudenějším leden s průměrnou teplotou –3,9 °C. Roční úhrn srážek na celém území činí průměrně 800 mm, nejnižší srážky má Podunajská nížina (550 mm), nejvíce srážek spadne v Tatrách (1200 – 1950 mm). V horách dochází na jaře a na podzim k teplotním inverzím. Na prudkých horských svazích hrozí zejména na jaře sněhové laviny.

Ceny

Uváděné ceny se mohou lišit místně, sezónně i v konkrétních podnicích.

V obchodě:

balená voda 1,5 l = 0,36 €
Coca Cola 2 l = 1,29 €
mléko 1 l = 0,52 €
pivo 0,5 l = 0,37 - 0,99 €
chléb 1 kg = 1,05 €
máslo 250 g = 1,59 €
sýr 1 kg = 5,90 €
maso 1 kg = 2,29 - 4,49 €
ovoce 1 kg dle druhu = 1 - 1,19 €

V restauraci:

káva = 0,66 - 1,32 €
pivo 0,5 l = 0,66 - 0,99 €
víno 1 dcl = 0,49 €
nealko 0,3 = 0,66 €
salát, polévka v běžné restauraci = 1 €
hlavní jídlo v běžné restauraci = 4,97 €
brynzové halušky = 2,15 €

Pohonné hmoty:
Normal Uni 91 1 l = 1,069 €
Super Uni 95 1 l = 1,069 €
Super Plus 98 1 l = 1,102 - 1,125 €
nafta 1 l = 1,069 - 1,072 €
LPG 1 l = 0,441 €

Clo, dovoz, vývoz

Zboží určené pro vlastní potřebu či spotřebu nebo jako dárky lze dovážet volně. Osoby starší 18 let mohou bezcelně dovézt 2 litry vína a 1 litr tvrdého alkoholu, 200 cigaret nebo jiné tabákové produkty s ekvivalentní hmotností, dále každá osoba 50 g parfému nebo 0,25 l toaletní vody, čaj, kávu a potraviny pro osobní účely a dárky a suvenýry do celkové hodnoty 175 EUR. Bezcelně lze dovézt maximálně 10 litrů benzinu v náhradním kanystru. Je zakázáno dovážet čistý alkohol, materiály podněcující fašismus, rasismus, pornografii a drogy.
Vývoz starožitností je dovolen výhradně se souhlasem ministerstva kultury. Pojem starožitnost je stanoven poměrně přísně, patří sem i běžné předměty starší více než 50 až 100 let. Slovensko je také signatářskou zemí CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin) a má velmi přesně stanoveny podmínky pro vývoz či dovoz zvířat a rostlin, na které se tato úmluva vztahuje.

Časový posun

Čas je shodný s ČR. Také letní čas se zavádí v obou zemích shodně, od poslední neděle v březnu do poslední neděle v říjnu.

Elektřina (proud, používaní redukcí)

Napětí je 220 V, zásuvky shodné jako v ČR. Adaptér není třeba.

Fotografování a filmování

Zásadně se nesmí fotografovat vojenská a policejní zařízení, vždy respektujte mezinárodně srozumitelné piktogramy. Nezapomeňte nabíječku do videokamery či digitálního fotoaparátu, náhradní baterie a dostatečnou paměťovou kapacitu karet.

Internet

Připojení k internetu nabízejí mnohá ubytovací zařízení, turistická informační centra, knihovny i bary. Geometrickou řadou přibývá internetových kaváren, ceny se pohybují většinou mezi 1,5 - 2 € za hodinu.

Jazyky, dohovoření

Úředním jazykem je slovenština. Pokud se na rozhovor soustředíte, nebudete mít s porozuměním potíže. Na jihu Slovenska se mluví i maďarsky (11 % z celkové populace), na severu polsky. Romsky hovoří 2 %, ukrajinsky 1 % obyvatel. Podle zákona o používání jazyků národnostních menšin mohou občané patřící k národnostní menšině, jichž je v obci minimálně 20 %, používat v úředním styku svůj rodný jazyk. V některých oblastech se dosud udržují nářečí, například v Pieninách.

Kriminalita

Bezpečnostní situace se zásadně neliší od České republiky. K drobným krádežím dochází často zejména ve městech (doporučujeme vyhýbat se individuálnímu průzkumu velkých měst v noci). Běžné jsou krádeže aut, parkujte výhradně na hlídaných parkovištích.
Šperky a cenné věci nechte doma, hotovost rozdělte na několik částek a ty uschovejte od sebe odděleně. Při placení je vhodné mít v peněžence jen malou část peněz, další peníze je nejlepší mít v uzamčeném zavazadle nebo v hotelovém trezoru. Nikdy neponechávejte bez dozoru osobní věci, hotovost, fotoaparáty, kamery.
Pro cestu na Slovensko stačí platný občanský průkaz; nemít ho však u sebe je považováno za přestupek. Totéž platí, pokud cestujete s pasem, proto je třeba věnovat uložení osobních dokladů zvýšenou pozornost. V případě ztráty je třeba vyřídit nový cestovní doklad na českém zastupitelském úřadu v Bratislavě. Veškeré doklady včetně případných letenek je vhodné uložit do uzamčeného zavazadla nebo nejlépe do hotelového trezoru. Pořiďte si rovněž kopie dokladů o pojištění, kopie či aspoň čísla kreditních karet a telefonní číslo banky pro jejich případné zablokování; to vše vám může pomoci, kdybyste o pas či karty přišli. Pro případ ztráty mobilního telefonu si poznamenejte důležitá osobní telefonní čísla. Jakoukoliv krádež nahlaste ihned policii, o odcizení dokladů je třeba sepsat protokol.

Kuchyně - jídlo a nápoje

Slovenská kuchyně je zejména na jihu ovlivněna maďarskou (například přípravou kukuřice na jakýkoliv způsob a řadou gulášů řádně okořeněných čerstvou či sušenou paprikou), ale celkově se podobá české, kdy používá podobné suroviny i koření. Je však bohatší na bezmasá jídla, jejichž základem jsou brambory. Každý region má svoje speciality, celonárodním jídlem jsou nepochybně brynzové halušky, přelité rozpálenou slaninou a případně i kysanou smetanou (jen starší generaci k nim nepochybně bude chybět „žinčica“, kdysi nalévaná na každé salaši). Halušky jsou ze stejného těsta jako české chlupaté knedlíky a připravují se tak, že se do vařící vody těsto promačkává přes plechový cedník „haluškár“ s velkými oky. Podávají se i jako příloha ke guláši či perkeltu, „strapačky“ jsou halušky smíchané se zelím a případně ještě uzeným masem. Dalšími typickými jídly jsou bramborové šišky, liptovské droby, rezance a sladké nebo slané pirohy (plněné brynzou, tvarohem, zelím nebo masovou směsí; pokud jsou sladké, jsou plněné povidly, sypané se mákem nebo ořechy).
Maso je mnohem častější než ryby. Jako živánská pečeně se označuje maso opečené na otevřeném ohni, což je preferovaný způsob úpravy. Základem guláše (paprikáše) bývá skopové nebo jehněčí, slanina se přidává nejen do ražniči. Oblíbená je zvěřina (srnčí, jelení, dančí, bažant).
Prívarky jsou husté polévky a omáčky, prakticky z každé zeleniny, okořeněné např. petrželí a bobkovým listem. Přílohou je překvapivě chleba. Zejména na severu země se brambory kombinují se zelím, kedlubnami a fazolemi. Z polévek jsou nejoblíbenější kapustnica, houbová, fazolová a česneková.
Specialitou jsou sladká jídla, například lívance a moučníky, které se připravují zejména ve svátek nebo k slavnostnějším příležitostem: plněné záviny z kynutého těsta (makovníky, ořechovníky, tvarohovníky nebo slané kapustňáky), „české“ buchty a štrúdl.
Populární je pivo, ale pije se i víno, z bílých zejména Veltlínské zelené, Müller-Thurgau a Vlašský ryzlink, červené pak Modrý Portugal a Frankovka. Vinná réva se pěstuje především v oblasti Malých Karpat a při jižních hranicích Slovenska; v okolí Slovenského Nového Mesta se daří tokajskému. Z tvrdého alkoholu vede borovička vyráběná z jalovcového destilátu a „pravá“ slivovice. „Zbojnícka káva“ se podává s hořící lihovinou a její chuť je obohacena mj. skořicí a bylinkami.

Vybrané speciality:

brynza: měkký solený ovčí sýr hrudkovité konzistence, s nezaměnitelnou chutí a aroma (kromě Slovenska se vyrábí ještě v Polsku, Rumunsku a na Ukrajině)
brynzové halušky: typické jídlo z brambor, mouky, soli, brynzy a slaniny
korbáčiky: tradiční copánkové sýry z ovčího sýra, podávají se přírodní, ochucené mletou paprikou, fritované nebo obalované, nebo plněné masem (korbáčiky se rozpletou, zapletou znovu s masem nakrájeným na proužky, obalí se v trojobalu a smaží)
langoše: těsto z hladké mouky, kvásku, soli a případně i vejce se zprudka opeče na oleji, přísady dle chuti (česnek, kyselá smetana, kečup, tatarská omáčka nebo povidla či marmeláda)
liptovské droby: k syrovým oloupaným nastrouhaným bramborám se přidá uvařené a umleté vepřové (plecko, bůček), přidá se cibulka osmažená na slanině, krupice, sůl, pepř, majoránka a utřený česnek. Směsí se naplní střeva nebo jiný obal, aby vznikla „jitrnice“, vaří se v horké vodě, poté peče v troubě a podává s kysaným zelím
lokše bramborové: placky z vařených brambor, hrubé mouky a vejce se pečou na plotně nebo na suché pánvi, upečené se mohou podávat naslano nebo nasladko, např. s nasekanými ořechy, mákem nebo povidly
opekance s mákem (pupáčky, bobaľki): koláčky z kynutého těsta, pečené v troubě, hotové zalité horkým mlékem, sypané mletým mákem s cukrem a přelité rozpuštěným máslem, které jsou tradiční součástí štědrovečerní večeře, protože mák symbolizuje bohatství
pagáče: slané škvarkové placky z kynutého těsta, sypané sezamem nebo kmínem
parenica: jemný ovčí sýr, vyrobeny z kysaného ovčího hrudkového sýra, podává se přírodní nebo smažený (plátky parenice se proloží plátky šunky, obalí v trojobalu a smaží)
ražniči: kousky různých druhů masa, paprika, slanina a cibule, nakrájené na podobně velké kousky se střídavě navléknou na špejli nebo jehlu, okoření a poté pečou nebo grilují
rezance: nudle, jako hlavní jídlo jsou oblíbené např. s drobnozrnnou čočkou na česneku, koření se koriandrem nebo olivovým olejem

Místní doprava a taxi

Letecká
Na Slovensku je šest mezinárodních letišť (Bratislava, Košice, Piešťany, Poprad, Sliač a Žilina). Největší z nich je Mezinárodní letiště Rastislava Štefánika 15 km od Bratislavy, odkud létají pravidelné vnitrostátní linky do Košic, Popradu a Sliače. České aerolinie zajišťují spojení z Prahy do Bratislavy, Košic, Popradu, Sliače a Žiliny. Slovenský provozovatel levných leteckých spojení je společnost Sky Europe Airlines.

Železniční
 
Slovenské železnice měří přes 3600 kilometrů. Hlavní tratě vedou z Bratislavy do Vídně, Budapešti, Čopu na Ukrajině, Košic, Prahy a Varšavy. Osobní vlaky mají první a druhou třídu, lůžkové vozy jsou řazeny jen na některých tratích. Přes hranice s ČR vede šest železničních přechodů, jízda do západních Čech trvá nejdéle 15 hodin. Každý den jezdí autovlaky na trase Praha – Košice a zpět. Cena jízdenky přes hranice do ČR je nižší, pokud se koupí slovenská jízdenka až na hranice a u českého průvodčího se dokoupí na zbytek cesty. Platí též slevy City Star Slovensko, cestování v příhraničí (MPS), Euro Domino a Inter Rail.
Nevšedním dopravním prostředkem je elektrická tatranská železnice, spojující horská střediska v oblasti Vysokých Tater, a ozubnicová dráha ze Štrby na Štrbské Pleso. Turistickou atrakcí jsou dvě lesní úzkokolejné železnice, Čiernohronská a Kysucko-oravská (Vychylovka).

Lodní
 
Hlavním říčním přístavem na Dunaji je Bratislava, přičemž vodní cesta po Dunaji měří na slovenském území 172 km. Od dubna do září jsou v provozu vznášedla mezi Bratislavou a Vídní a mezi Bratislavou a Budapeští. Pokud byste se po Dunaji chtěli plavit sami, vyžaduje se mezinárodní certifikát pro lodě a mezinárodní plavební průkaz. Dalším přístavem je Komárno. Splavný je i Váh (79 km) a Bodrog (8 km).

Autobusová
 
Na Slovensku existuje hustá síť dálkové i místní autobusové dopravy. Frekventované jsou zejména dálkové linky Košice – Praha a zpět (po trase přes Prešov, Liptovský Mikuláš a Brno) a linka Bratislava – Brno – Praha a zpět. Mezinárodní spoje zajišťují mj. společnosti Eurolines a Student Agency.

Městská doprava
 
Prakticky všechna velká města mají svůj systém místní dopravy. V Bratislavě a Košicích jezdí tramvaje, tamtéž a ještě v Banské Bystrici, Prešově a Žilině trolejbusy. Autobusové spojení funguje prakticky v každém větším městě, jízdenky se kupují v novinových stáncích, v automatech na zastávkách nebo přímo v autobuse.

Taxi
 
Taxislužba existuje prakticky ve všech městech na Slovensku. Kilometrová sazba se pohybuje mezi 0,66 - 0,99 €, nástupní sazba 0,49 - 1,32 €, ve větších městech je vyšší. Na delší vzdálenosti je výhodnější cena smluvní, sjednaná předem.

Nákupy a suvenýry

Mezi oblíbené suvenýry patří obrazové publikace o Slovensku, ruční i strojové výšivky, součásti krojů, obrazy, dekorační předměty a keramika, originální výrobky z kůže, dřeva, proutí a slámy, sudová vína v dárkovém balení a typické destiláty (borovička). Smlouvání není běžné.
Obvyklá otvírací doba obchodů je od 9.00 do 18.00, někde s polední přestávkou, v sobotu od 9.00 do 12.00, v neděli zavřeno. Velké supermarkety mívají otevřeno denně od 9.00 do 21.00, v některých lokalitách od 7.00 do 22.00, případně i nonstop.

Oblečení, zavazadla

Cestujte nalehko, budete svobodnější! Jedete si užívat, nestěhujete se. Vzhledem ke stejnému klimatu budete potřebovat stejné věci a oblečení jako v České republice, počítejte pouze s drsnějším počasím v horách podle nadmořské výšky. A pokud cokoliv doma zapomenete, jednoduše si to koupíte.
Pokud cestujete letadlem, opatřete svůj uzamykatelný kufr visačkou se svým jménem. Lístek se jménem, adresou a telefonním číslem vložte také dovnitř. Do odbavovaného zavazadla uložte všechny ostré předměty jako kapesní nůž, nůžtičky, pilníček na nehty apod., které nesmíte vzít s sebou do kabiny letadla. Jako příruční zavazadlo se nejlépe osvědčil pevný turistický batůžek na věci, které chcete či potřebujete mít stále u sebe (například léky, které užíváte pravidelně).
Obuv je třeba zvolit dle povahy cesty, do hor turistickou, do lázní pohodlnou. Zejména v zimě nezapomeňte na obuv na přezutí do ubytovacího zařízení. Vždy přibalte kosmetiku s vysokým ochranným faktorem, pokrývku hlavy, brýle proti slunci, plavky a náhradní dioptrické brýle, pokud je nosíte. V létě nezapomeňte deštník a na výlet do hor pláštěnku.

Opalování

Sluníčko ani na Slovensku nepodceňujte a vybavte se opalovacím krémem s ochranným faktorem dle typu vaší pokožky, zejména pro pobyt v zimě na horách. Nezbytné jsou kvalitní sluneční brýle s UV filtrem a pokrývka hlavy. Láhev s vodou nebo vitamínovým či iontovým nápojem je dobré mít stále při sobě a pít pravidelně, i když nemáte pocit žízně.

Pláže a koupání

Na Slovensku je řada přírodních jezer i umělých vodních nádrží. K nejznámějším patří vodní díla Buková (Trnava), Čierny Váh (Liptov), Drahovce (Trnava), Gabčíkovo (Bratislava), Kráľová (Kaskády, na Váhu), Liptovská Mara (pod Tatrami), Oravská přehrada (na severu), Orešanská přehrada (Trnava), Ružín (Margecany), Slňava (Piešťany), Starina (Zemplín), Veľká Domaša (Vranov nad Topľou), Zemplínská Šírava (Michalovce) a Žilinská přehrada (Žilina). Slouží k zavlažování a výrobě elektrické energie, na většině z nich je možné i koupání a rekreace.
Slovenské horké prameny jsou světoznámé, na mnoha byla zřízena veřejná termální koupaliště a lázně. K nim patří např. Bardejovské kúpele, Bojnice, Brusno, Číž, Dudince, Korytnica, Lučivná, Lúčky, Nimnica, Piešťany, Rajecké Teplice, Sklené Teplice, Sliač, Smrdáky, Štós, Trenčianské Teplice, Turčianské Teplice a Vyšné Ružbachy. Kromě léčebných procedur a pitných kúr provozují rehabilitační, regenerační a wellnes programy.
K největším akvaparkům patří Aqua Park Tatralandia u Liptovského Mikuláše, Aquacity Poprad, Aquathermal Senec, Podhájska, Thermal Park Velký Meder – Čalovo, Thermal Park Bešeňová, termální koupaliště Vadaš – Štúrovo a Meander park Oravice. Kromě bazénů se skluzavkami a tobogány, vířivkami, vodopády, vodními děly a dalšími atrakcemi nabízejí relaxační programy typu „Vitální svět“ se saunami, masážemi a omlazovacími kúrami. Samozřejmostí jsou restaurace a občerstvení, sprchy, šatny, úschovny a parkoviště, v některých lokalitách i ubytování.

Pošta

Poštovní známka do zemí EU stojí 0,60 € a lze ji koupit téměř všude, nejlépe rovnou s pohledy. Poštovní schránky jsou žluté. Pohodlné a spolehlivé je odeslání pohledů prostřednictvím hotelové recepce. Pohled stojí od 0,33 € výše.

Rent a car, dopravní předpisy a řidičské průkazy

Při cestách na, nebo přes
Slovensko doporučujeme mít
KARTU PRVEJ POMOCI u lékárničky ve
vozidle.


S autopůjčovnami Hertz, Europcar a Autopožičovňou se setkáte již na letišti a jejich provozovny jsou v každém velkém městě. Potřebujete národní řidičský průkaz starý minimálně jeden rok a musí vám být víc než 21 let. Denní sazba činí od 30 – 50 EUR výše, podle typu vozu a délky zapůjčení. V ceně je zpravidla pojištění a neomezený počet najetých kilometrů, přičítá se 19 % DPH. Vždy pečlivě prostudujte smluvní podmínky, stav vozu a rozsah pojištění, zejména proti krádeži, nehodě a závažné poruše. Výslovně si nechte vyjmenovat, co v ceně není.

Na Slovensku je přes 43 tisíc kilometrů silnic, ale přibližně jen 300 km dálnic; jejich výstavba

intenzivně pokračuje. Po dálnici je možné jet výhradně s platnou dálniční známkou (neplatí pro motocykly), tu lze zakoupit na pobočkách ÚAMK, Autoturistu, na hraničních přechodech, na vybraných poštách a u čerpacích stanic na hlavních tazích. Jediný dálniční úsek bez poplatku vede od rakouské hranice do Bratislavy. Celoroční dálniční známka pro osobní automobil stojí 36,52 €, měsíční 9,96 € a týdenní 4,98 €.

Dopravní předpisy jsou prakticky shodné s českými. Maximální rychlost osobního auta na dálnici je 130 km/h, na ostatních silnicích 90 km/h, v obci 60 km/h. Alkohol v krvi se netoleruje. Za jízdy není povoleno telefonování ani jakákoli jiná činnost, která nesouvisí s řízením. Na předních sedadlech je zakázáno přepravovat děti do 12 let nebo menší než 150 cm. Nehodu, kdy došlo ke zranění nebo hmotná škoda zjevně přesáhla desetinásobek minimální mzdy, je nutno hlásit policii. Obecně lze však jen doporučit při nehodě v cizině volat policii vždy. Tísňové volací číslo pro policii, hasiče i lékařskou pomoc je 112. K předepsané výbavě vozidla patří lékárnička, vlečné lano, výstražný trojúhelník a funkční rezervní kolo.

Hlavní tah mezi Českou republikou a Slovenskem představuje dálnice D2/E65 a cesta nezabere více než několik hodin. K nejfrekventovanějším hraničním přechodům patří Břeclav, Hodonín a Jablunkov. Čerpací stanice na mezinárodních silnicích, ve velkých městech a v turistických oblastech mají obvykle otevřeno nonstop, přičemž většinou akceptují i platební karty. Při cestě vlastním autem je nutné mít s sebou osvědčení o evidenci vozidla a potvrzení o zaplacení povinného ručení (zelená karta).

Restaurace, ceny, doporučení

Hotelové restaurace obvykle nabízejí snídaně, často i oběd a večeře formou bufetu, s výběrem teplých i studených jídel. Nápoje, s výjimkou snídaně, se platí zvlášť. Obědy se podávají obvykle mezi 12.30 až 15.00 hod., večeře od 19.00 do 21.00 hod.
Běžné restaurace se svým charakterem ani jídelníčkem neliší od českých. Mají otevřeno obvykle od 10.00 do 22.00, případně až do 24.00 hodin. Řada z nich podává denní menu, zpravidla s výběrem dvou až tří jídel, které stojí 2,50 - 3,20 €.
Tradiční slovenskou restaurací je koliba, případně „zbojnícka koliba“, která často nabízí posezení ve stylovém prostředí s živou hudbou. Nechybí speciality slovenské kuchyně, například uzený ovčí sýr, brynza, slanina, klobásy a maso na rožni (nejčastěji beran). Zážitkem je zbojnícka káva.
Přibývá fast-foodů a pizzerií (každá šestá restaurace je pizzerie). Ve větších městech se postupně objevují také restaurace asijské, zejména čínské, a creperie.

V restauraci:
káva = 0,66 - 1,32 €
pivo 0,5 l = 0,66 - 1 €
víno 1 dcl = 0,49 €
nealko 0,3 = 0,66 €
salát, polévka v běžné restauraci = 1 €
hlavní jídlo v běžné restauraci = 4,97 €
brynzové halušky = 2,15 €

Různé

Cimbálovka
Cimbálová hudba, často i romských kapel, je pro Slovensko neodmyslitelná. Kapela obvykle sestává z hráče na cimbál a dalších dvou až tří na housle a kontrabas. Vlastní cimbál je deskový úderný strunný hudební nástroj, jehož struny jsou rozeznívány úderem jedné nebo více dřevěných paliček různého tvaru a zakončení (př. potažení plstí), čímž lze v průběhu hry měnit barvu zvuku. Rezonanční skříň je lichoběžníková a pro každý jednotlivý tón je nataženo 3 až 5 strun, které jsou vedeny střídavě přes dvě kobylky, což umožňuje přesný úder paličkou. Cimbál se objevil v Evropě ve středověku, patrně ze Středního východu. Do dnešní podoby byl zdokonalen v Maďarsku v 19. století. V téže době jej rozvoj klavíru vytlačil do oblasti lidové hudby. Na Slovensko se rozšířil z Rumunska a Maďarska.

Hrady a zámky

K zajímavostem Slovenska patří množství hradů a zámků. Řada z nich byla sloužila jako pohraniční hrady, v 16. a 17. století pak jako vojenské pevnosti proti tureckému ohrožení. K nejznámějším patří:
Beckov: Malebná zřícenina původně nevelkého pohraničního královského hradu s předhradím a dvěma paláci ze 13. stol., postaveného na strmé vápencové skále při starém brodu přes Váh. Hrad odolal i tureckému obléhání 1599, od 18. století však již zůstal opuštěn. Patří mezi národní kulturní památky.
Betliar: Původně gotický hrádek poblíž Rožňavy, přestavěný a rozšířený v renesanční době. Do dnešní podoby loveckého zámku uprostřed rozlehlého anglického parku byl upraven v 19. století v romantickém stylu. Dnes je zde Múzeum bytovej kultúry.
Bojnice: Na místě hradu z počátku 12. století byl koncem 19. století vybudován zámek v romantickém stylu, architekturou připomínající francouzskou gotiku a se stylově zařízenými interiéry a bohatými sbírkami.
Branč: Zřícenina zdálky viditelného, rozlehlého hradu ze 13. stol. na stejnojmenném kopci mezi Myjavou a Senicou, chránícího cesty přes Karpaty, který byl v 17. století významnou protitureckou pevností. Od 18. století již neužíván.
Bytča: Jedna z nejzachovalejších renesančních staveb na Slovensku. Původně menší gotický vodní hrad, v 16. století přestavěný na opevněný renesanční zámek se čtyřmi okrouhlými nárožními věžemi a dvoupatrovým arkádovým nádvořím. V roce 1611 zde soudili Čachtickou paní společně s jejími pomocníky, kteří pak byli na nádvoří popraveni. Sloužil zde také v císařské armádě pozdější zbojník Juro Jánošík. Dnes je v hlavních budovách umístěn státní archív.
Čachtice: Zřícenina gotického hradu, jednoho z prvních pohraničních uherských hradů ze 13. století, spojený se známou historií jedné z jeho majitelek, Alžběty Báthoryové. Po požáru v 18. století již zůstal zpustlý.
Červený Kameň: Mohutný, zdálky viditelný zachovalý hrad na křemencovém bradle v Malých Karpatech, postavený jako královský ve 13. století. V 16. století byl rozšířen a přestavěn na odolnou protitureckou pevnost a zároveň rozsáhlý sklad obchodního zboží. Národní kulturní památka, zároveň patří k nejnavštěvovanějším slovenským hradům.
Ilava: Původně královský hrad z 15. století, přestavěný v 16. století na pevnost s obranným systémem využívajícím blízkost Váhu. Od poloviny 19. století až dodnes slouží jako věznice.
Krásna Hôrka: Hrad ze 14. století na návrší nedaleko Rožňavy, postavený na ochranu cest k rudným dolům Slovenského Rudohoří. Dnešní podoba je ze 16. století, kdy byl přestavěn na nedobytnou pevnost na obranu proti Turkům. Národní kulturní památka.
Lednica: Působivá zřícenina pohraničního, původně královského hradu, postaveného v polovině 13. století na nepřístupné strmé skále v Bílých Karpatech při cestě na Moravu. Byl považován za jeden z nejnedostupnějších hradů na Slovensku; od 19. století je již opuštěn.
Lietava: Rozlehlá a dosud dobře zachovaná zřícenina hradu ze 13. století, jedna z nejkrásnějších na Slovensku, se vypíná nad okolní krajinou několik kilometrů jižně od Žiliny. Hrad byl významným správním a vojenským centrem, od poloviny 18. století pak již opuštěný.
Modrý Kameň: Hrad postavený ve 12. století, zničený válečnými událostmi v 17. století. Jeho horní část již zůstala zříceninou, dolní část byla přestavěna na barokní zámek, v němž dnes sídlí Muzeum loutkářství a hraček.
Oravský hrad: Rozsáhlá stavba původně ze 13. století tyčící se do výšky 112 m nad řekou při obchodní cestě, jeden z nejmalebnějších slovenských hradů, národní kulturní památka. Skládá se z Horního, Středního a Dolního hradu, dnešní podoba je ze 16. a 17. století. Sídlí zde Oravské múzeum.
Považský hrad: Malebná zřícenina na strmém návrší na pravém břehu Váhu. Hrad byl postaven koncem 13. století na ochranu důležité povážské cesty, od 17. století již zůstal opuštěný.
Spišský hrad: Jeden z nejrozsáhlejších hradních komplexů ve střední Evropě a národní kulturní památka. Jeho jádro vzniklo v polovině 12. stol, v 15. století jej získal Jan Jiskra z Brandýsa, který vybudoval dnešní dolní nádvoří. Hrad nebyl nikdy dobyt vojensky. Zpustnul po požáru v roce 1780. Zřícenina je zapsána na seznamu kulturního dědictví UNESCO současně s významnými památkami v jejím nejbližším okolí, jimiž jsou Spišské Podhradie, Spišská Kapitula a raně gotický kostel v obci Žehra.
Strečno: Atraktivní dominanta Pováží, zřícenina kdysi královského hradu, postaveného ve 13. století na ochranu obchodní stezky společně se Starhradem na protějším břehu řeky. Od 18. století byl v ruinách, koncem 20. století byl zrekonstruován do současné podoby. Národní kulturní památka.
Topoľčiansky hrad: Vypíná se na mohutném dolomitovém skalisku v jihovýchodní části Považského Inovce. Byl postaven ve 13. století, v první polovině 15. století byl krátce v držení husitských vojsk. Koncem 19. století byla na pustnoucím hradu opravena hlavní věž v romantickém slohu, čímž získal charakteristickou siluetu.
Trenčiansky hrad: Rozsáhlý hrad, původně postavený jako pohraniční pevnost a významné správní centrum, s nejstaršími stavebními částmi z 11. století. V 18. století byl poškozen požárem, do dnešní podoby byl obnoven v druhé polovině 20. století. Patří mezi národní kulturní památky. Expozice obrazů, zbraní a archeologických nálezů.
Vršatec: Malebná silueta a krajinná dominanta, postavená ve 13. století jako jeden z pohraničních hradů v Bílých Karpatech ve výhodné poloze na vysokém a členitém skalním bradle. Od 18. století již jen zřícenina, z jejíž věže je výhled na několik dalších povážských hradů.

Jeskyně

Vápencová krasová území zabírají na Slovensku přes 2700 km2. Typické pro kras jsou škrapová pole, závrty, ponory, propasti, vyvěračky a jeskyně, kterých je na Slovensku více než 5350. Nejdelší jeskynní systém je Demänovský (35,044 km) a nepřístupná Stratenská jeskyně (Psí díry, 21,987 km, s největším jeskynním dómem o objemu 79 tis. m3). Slovenskou správou jeskyní je veřejnosti zpřístupněno celkem 12 jeskyní, z nichž všechny mají statut národní přírodní památky (v závorce je uvedena délka prohlídkové trasy).
Belianská: Belianské Tatry, TANAP, sintrové vodopády, pagodovité stalagmity a jezírka, 7 druhů netopýrů (1370 m)
Bystrianská: Nízké Tatry, NAPANT, krápníková a sintrová výzdoba, 8 druhů netopýrů, léčba astmatu (545 m)
Demänovská jaskyňa Slobody: Nízké Tatry, nejnavštěvovanější, barevné krápníky a sintrové vodopády (2150 m)
Demänovská ľadová: Nízké Tatry, krasová i ledová výzdoba, 8 druhů netopýrů (650 m)
Dobšinská ľadová: Slovenský ráj, zařazena na seznam světového dědictví UNESCO, objem ledu 110 tis. m3, mocnost až 25 m, v nezaledněné části sintrová výzdoba, 12 druhů netopýrů (515 m)
Domica: Slovenský kras, zařazena na seznam světového dědictví UNESCO, celý jeskynní systém má délku asi 25 km, z toho asi jedna čtvrtina je na Slovensku, maďarská část se jmenuje Baradla, jeskyní prochází státní hranice. Mimořádná výzdoba, plavba po říčce Styx (1180 m)
Driny: Malé Karpaty, puklinová jeskyně s bohatou sintrovou výzdobou a jezírky, 11 druhů netopýrů (450 m)
Gombasecká: Slovenský kras, na seznamu světového dědictví UNESCO, impozantní barevná výzdoba, především unikátní až 3 metry dlouhá 2 – 3 mm silná „brčka“ (300 m)
Harmanecká: Velká Fatra, rozsáhlé dómy a pagody, záclony a sintrová jezírka, 11 druhů netopýrů (720 m)
Jasovská: Slovenský kras, na seznamu světového dědictví UNESCO, krápníky a kamenné vodopády, sintrová výzdoba, 19 druhů netopýrů. Nejstarší zpřístupněná jeskyně na Slovensku, známá již od středověku (720 m)
Ochtinská aragonitová: Slovenský kras, na seznamu světového dědictví UNESCO, aragonit vykrystalovaný v modrých mramorech (trsy jehlic a heliktitů) představuje světový unikát (230 m)
Važecká: Nízké Tatry, krápníky a sintrová jezírka, tenká „brčka“ (235 m)
Dále jsou přístupné Bojnická hradní jeskyně na Bojnickém zámku jako součást prohlídky, Zlá diera (též Lipovská jaskyňa) u Prešova (300 m), Krásnohorská u Krásnohorskej Dlhej Lúky ve Slovenském krasu, na seznamu světového dědictví UNESCO, stalagmit vysoký 33 metrů, neosvětlená, systém lávek přes vodu, zapůjčuje se potřebná výstroj (450 m) a Jaskyňa mŕtvych netopierov, Nízké Tatry, celkem 19 km délky, z toho 1 km prohlídková trasa.

Náboženství
Na Slovensku je přes 4,5 milionu věřících, tedy 84 % celkového počtu obyvatel. Z věřících je 82 % římských katolíků, 8 % protestantů augsburského vyznání, 5 % řeckých katolíků, 2,5 % patří k reformované křesťanské církvi a 1 % k církvi pravoslavné. Celkem je registrováno 15 církví a náboženských společností. Bez vyznání je 13 % obyvatel.

Národnostní složení

Statistika posledního sčítání obyvatel (2001) uvádí 86 % Slováků, 9,7 % Maďarů, 1,7 % Romů, 0,8 % Čechů, 0,4 % Rusínů a 0,2 % Ukrajinců.

Romové
Romové jsou etnikum indického původu. Do Evropy doputovali ve 13. – 14. století a dostalo se jim označení Cikáni. Jejich životní styl (kočování, potulky, drobné krádeže) vzbuzoval averzi a byli proto pronásledováni a vyháněni na okraj sídel i společnosti. Základem romské společnosti je početná a soudržná rodina, autoritou pro několik rodin dohromady je „vajda“, který bývá i jejich mluvčím. Romština jako jazyk má asi 60 dialektů. Na Slovensku je v současnosti přes 600 romských osad, z nichž v mnoha žijí lidé pod hranicí bídy. Většina slovenských Romů je nezaměstnaná, což je dáno nejen jejich nízkou kvalifikací, ale i fobií potenciálních zaměstnavatelů. Jedním z důsledků je vyšší kriminalita v rámci romské populace, která své problémy nedokáže v dravém konkurenčním prostředí sama řešit. Mnoho Romů emigrovalo do zahraničí.

Zeměpis, geografické poměry
Slovensko je vnitrozemský stát (48 845 km2) ve střední Evropě, na křižovatce cest mezi Baltským a Jaderským a mezi Severním a Černým mořem. Délka hranic je 1524 km (Rakousko 91 km, Česká republika 215 km, Maďarsko 677 km, Polsko 444 km a Ukrajina 97 km).
Povrch tvoří od západu Malé Karpaty, Bílé Karpaty, Javorníky a Oravské Beskydy (Babí Hora 1725 m n.m.); k východu pokračují Tatry (Gerlachovský štít 2655 m n.m., nejvyšší hora Slovenska), Nízké Tatry (Ďumbier 2043 m n.m.), Malá Fatra (Velký Kriváň 1709 m n.m.), Velká Fatra (Ostredok 1592 m n.m.), Slovenské Rudohoří (Stolica 1476 m n.m.), Bukovské vrchy a Vihorlat. Na jihozápadě leží Podunajská a Záhorská nížina, na východě Východoslovenská nížina. Nejnižším bodem je Streda nad Bodrogom (94 m n.m.) Územím prochází hlavní evropské rozvodí. Významné řeky jsou Bodrog, Dunaj, Dunajec, Hnilec, Hron, Poprad, Tisa, Torysa a Váh. Na Dunaji bylo vybudováno vodní dílo Gabčíkovo, na Váhu kaskáda přehrad. V Tatrách jsou četná plesa, jezera ledovcového původu. Slovensko je bohaté na krasové jevy (zejména jeskyně), léčivé minerální termální prameny a nerostné suroviny. V okolí Kremnice a Banské Štiavnice se vyskytuje zlato, stříbro a galenit, chalkopyrit (též na Spiši), železné rudy v Rožňavě, rumělka u Spišské Nové Vsi, opály u Dubníku. Ve Slovenském Rudohoří se těží antimon, železo a magnezit.

Flóra a fauna, ochrana přírody, národní parky

Nádhernou slovenskou přírodu chrání devět národních parků, NP Malá Fatra, NP Muránska Planina, NP Nízke Tatry, NP Poloniny, NP Slovenský kras, NP Slovenský Raj, NP Veľká Fatra, Pieninský národný park a Tatranský národný park, a 11 chráněných krajinných oblastí: Biele Karpaty, Cerová vrchovina, Duhajské luhy, Horná Orava, Kysuce, Latorica, Malé Karpaty, Poľana, Ponitrie, Strážovské vrchy, Štiavnické vrchy, Vihorlat, Východné Karpaty a Záhorie. Další kategorie ochrany přírody představují národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky.
Rozmanitost vegetace odpovídá geomorfologické rozmanitosti prostředí a výškovým vegetačním stupňům, na Slovensku nalezneme bučiny, smrčiny, pásmo kosodřeviny, alpinské louky, dubiny, habřiny, lužní lesy, slaniska, bažiny i rašeliniště a slatiny. Vyskytuje se řada zákonem chráněných rostlin i živočichů.

Státní zřízení, administrativní uspořádání
Slovensko je parlamentní demokracií v čele s prezidentem voleným na pětileté funkční období (od 15. června 2004 Ivan Gašparovič). Prezident jmenuje ministerského předsedu a na jeho doporučení pak vládu.
Slovensko se administrativně dělí na 8 samosprávných vyšších územních celků (VÚC): Banskobystrický, Bratislavský, Košický, Nitrianský, Prešovský, Trenčianský, Trnavský a Žilinský, pojmenované podle krajských měst. Dalším členěním je 79 okresů, 138 měst a 2883 obcí.
Hlavním městem je Bratislava (442 tis. obyv., 368 km2), druhým největším Košice (235 tis. obyv.), dále Prešov (93 tis. obyv.), Nitra (87 tis. obyv.), Žilina (85 tis. obyv.) a Banská Bystrica (83 tis. obyv.).

Hospodářství a ekonomika
Hlavní ekonomické aktivity představují těžba hnědého uhlí a lignitu, železné, měděné a manganové rudy a těžba soli. Zemědělská půda zaujímá 29,2 % rozlohy státu. Pěstují se brambory, cukrová řepa, chmel, ovoce; chovají se prasata, dobytek a drůbež, významné je lesnictví a dřevařský průmysl.
Rozvinuto je strojírenství, potravinářský průmysl, jaderná a vodní energie, chemický průmysl a umělá vlákna, průmysl papírenský a tiskařský, keramika, dále výroba dopravních prostředků, textilních strojů, elektrických a optických zařízení a gumárenských produktů. Energie se získává spalováním fosilních paliv (30 % ), z vodních (16 %) a jaderných (54 %) elektráren.
HDP na osobu v přepočtu na paritu kupní síly je 18 200 USD. V zemědělství pracuje přibližně 4 %, v průmyslu 31 % a ve službách 65 % obyvatel. Nezaměstnanost se pohybuje kolem 10 % (2006).

Spropitné

Spropitné uvítají všichni pracovníci ve službách, od pokojské v hotelu po číšníka v restauraci. Běžná výše je asi 5 až 10 % z účtu, pokud jste byli se službou spokojeni. Zaokrouhlení částky nahoru očekávají i taxikáři.

Svátky

Je jich plejáda a slaví se se vší pompou, včetně svátků náboženských.

Státní svátky:

1. leden: Nový rok, Den vzniku Slovenské republiky
5. červenec: Svátek sv. Cyrila a sv. Metoděje
29. srpen: Výročí Slovenského národního povstání
1. září: Den Ústavy Slovenské republiky
17. listopad: Den boje za svobodu a demokracii

Další dny pracovního klidu:
6. leden: Zjevení Páně (Tři králové a hlavní vánoční svátek pravoslavných křesťanů)
pohyblivé: velikonoční svátky Velký pátek a Velikonoční pondělí
1. květen: Svátek práce
8. květen: Den vítězství nad fašismem
15. září: Sedmibolestná Panna Marie
1. listopadu: Svátek Všech svatých
24. prosinec: Štědrý den
25. prosinec: 1. svátek vánoční
26. prosinec: 2. svátek vánoční

Památné dny:

25. březen: Den boje za lidská práva
13. duben: Den nespravedlivě stíhaných
4. květen: Výročí úmrtí M. R. Štefánika
7. červen: Výročí Memoranda národa slovenského
5. července: Den zahraničních Slováků
17. července: Výročí Deklarace o svrchovanosti Slovenské republiky
4. srpen: Den Matice slovenské
9. září: Den obětí holocaustu a rasového násilí
19. září: Vznik Slovenské národní rady
6. říjen: Den obětí Dukly
27. říjen: Výročí černovské tragedie
28. říjen: Vznik samostatného československého státu
29. říjen: Narození Ľudovíta Štúra
30. říjen: Výročí Deklarace slovenského národa
31. říjen: Den reformace
30. prosinec: Vyhlášení Slovenska za samostatnou církevní provincii

Telefonování + roaming

Předvolba do ČR je +420 (00420), předvolba na Slovensko +421. Roaming mají na Slovensku všichni čeští operátoři. Pokrytí signálem je až na výjimky dobré.

Tísňová volání

Integrovaný záchranný systém (policie/záchranná služba/hasiči): 112
Policie: 158
Hasiči: 150
Záchranná služba: 155
Horská záchranná služba: 18 300
Letecká záchranná služba: 18 155

Víza, vstupní formality

Pro cestu na Slovensko potřebujete platný cestovní pas nebo občanský průkaz se čtecí zónou. Pokud nebudete mít průkaz totožnosti u sebe, je to hodnoceno jako přestupek. Nezletilí musí mít vlastní cestovní doklad nebo být zapsáni do cestovního dokladu rodičů. Vízum pro české občany není třeba.

Zajímavá místa

Bardejov
Město (32 tis. obyv.) od 14. století královské, se zachovanými částmi městského opevnění, obdélníkovým goticko-renesančním náměstím a dalšími stavebními památkami je na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. K nejvýznamnějším pozoruhodnostem patří gotická trojlodní bazilika sv. Egidia (Jiljí), v jejímž interiéru se zachovalo jedenáct gotických křídlových oltářů v původním uspořádání, a raně renesanční budova radnice ze 16. století. Proslulé lázně, u nich významný skanzen slovenské a rusínské lidové architektury. V okolí řada dřevěných kostelíků, nedaleko je též památník na Dukle (těžké boje za 2. světové války).

Bratislava
Hlavní město Slovenska (442 tis. obyv.) leží na Dunaji, druhé největší evropské řece, na úpatí Malých Karpat. Na jihu sousedí s Maďarskem, na západě s Rakouskem a od východních hranic s Českou republikou ji dělí pouhých 100 km. Má 17 městských částí, mezinárodní letiště M. R. Štefánika a přístav, který umožňuje lodní spojení s Vídní a Budapeští. Turistům slouží mj. infopointy na velkých nádražích, na autobusovém nádraží, na letišti, v přístavu a na výstavišti Incheba. Jsou na nich i cizojazyčné informace o akcích, památkách, programech institucí nebo místní dopravě.
Bratislavský hrad. Monumentální hrad, jedna z hlavních dominant Bratislavy a významný symbol slovenských dějin, byl postaven v 10. století na místě osídlení již z keltské a velkomoravské doby. Po zániku Velké Moravy se stal pohraničním hradem uherského státu, 1241 se ubránil nájezdu Tatarů. V první polovině 15. stol. jej znovu opevnil Zikmund Lucemburský. Dnešní dispozice pochází ze 16. a 17. století. V dobách tureckého ohrožení se Bratislava na 200 let stala korunovačním městem Uher a hrad byl sídlem panovníka a místem zasedání uherského sněmu. Po přenesení ústředních úřadů zpátky do Budína hrad ztratil význam správního sídla a požárem v roce 1811 byl prakticky zničen. Nově byl rekonstrován až v 50. letech 20. století. Dnes hostí reprezentační prostory a historické expozice dokumentující slovenské národní dějiny.
Dalšími zajímavostmi jsou televizní věž s otáčející se restaurací a s krásným výhledem na město na vrchu Kamzík, kde se dá v zimě i lyžovat a vede na něj sedačková lanovka, a akvapark Aulandia. Vzdálenější okolí Bratislavy je ideální pro výlety pěšky, na kole nebo lodí. K oblíbeným cílům patří Malokarpatská vinná cesta s hrady, zámky a dobrým vínem, atraktivní Podunajsko s pozoruhodnou architekturou, areál vodních sportů Čunovo, termální koupaliště v Senci, přehrada Gabčíkovo nebo etnograficky zajímavé obce Myjava a Skalica.

Kežmarok

Město (17 tis. obyv.) založené na křižovatce nejstarších obchodních cest, které získalo městská práva již ve 13. století. Významná městská památková rezervace Slovenska se dvěma národními kulturní památkami, jimiž jsou barokní dřevěný evangelický kostel z r. 1717 se zajímavým interiérem a evangelické lyceum s proslulou knihovnou se 150 tisíci svazky. Součástí města je i zámek s gotickým jádrem, tzv. Kežmarský hrad (Thökölyho hrad).

Košice
Město (235 tis. obyv.) připomínané již ve 13. století, poté až do počátku 18. století druhé nejvýznamnější město Uher, s univerzitou založenou roku 1657. Historické jádro města tvoří nejrozlehlejší památkovou rezervaci na Slovensku. Z mnoha zajimavých stavebních památek ve městě je nejpozoruhodnější pětilodní dóm sv. Alžbety, postavený ve 14. – 15. století ve stylu vrcholné gotiky, s cenným interiérovým vybavením, zejména pozdně gotickým hlavním oltářem.

Lesní železnice
Čiernohronská lesní železnice ve Veporských vrších u Brezna spojuje Čierny Balog a Hronec. Stavba dráhy Feketegaramvölgyi Vasút (F.G.V.) byla zahájena v roce 1908 a s odbočkami do okolních dolin, odkud se sváželo vytěžené dřevo. V době svého největšího rozvoje dosáhla celkem 133 km a stala se jednou z nejvýznamnějších na Slovensku. Kromě dopravy dříví zajišťovala i pravidelnou osobní dopravu, která skončila v roce 1962. Transport dřeva byl zastaven 31. prosince 1982. Z nařízení vlády SSR měla být dráha do konce roku 1985 zcela zlikvidována a koleje i parní lokomotivy skončit ve šrotu. Díky zápalu zastánců železničky se ji však ještě v roce 1982 podařilo zapsat do seznamu státních kulturních památek, a tím byla zachráněna. Od roku 1983 dodnes působí ve Vydrovské dolině pracovní tábory „Strom života“, kdy dobrovolníci zdarma pomáhají při obnově a provozu, který byl znovu zahájen 1. 5. 1992. Železnička s parními lokomotivami a historickými vozy je provozována v sezóně od 1. května do 30. září nebo na objednávku.
Kysucko–oravská lesní železnice (známá podle jedné ze stanic rovněž jako „Vychylovka“ ) vznikla roku 1926 spojením dvou původně samostatných železniček, Kysucké (1915, Bystrická dolina, 29 km) a Oravské (1914-1918, Oravská Lesná, 23 km), později dosáhla délky tratí 110 km a propojení překračovalo sedlo Beskyd (939 m n.m.). Zachovaný osmikilometrový úsek s úvraťovým systémem patří mezi světové unikáty a je slovenskou národní kulturní památkou (1991). V úvratích mění vlak směr jízdy a střídavě je souprava tažena a tlačena. V roce 1969 však byla trať zrušena a do roku 1971 měla být demontována. Jen její část se podařilo zachránit skupině nadšenců. Od roku 1974 patří pod Kysucké muzeum a je součástí jedné z jeho expozic, skanzenu Muzeum Kysuckej dediny. Úzkokolejka se nově nazývá Historická lesná úvraťová železnica (HLÚŽ) a turisty vozí od května do října (přibližně 3,2 km, 45 minut).

Nízké Tatry

Mohutný hřeben Nízkých Tater o nadmořské výšce 720 – 2024 m n.m. se táhne od západu na východ mezi údolím Váhu na severu a údolím Hronu na jihu v délce 80 km. Nejvyšší štíty se nacházejí v centrální části hlavního hřebenu: Ďumbier (2043 m n.m.), Chopok (2024 m n.m.), Dereše (2004 m n.m.), východní části dominuje Kráĺova Hoĺa (1948 m n.m.). Dvě třetiny celkové plochy pokrývají lesy, vrcholy jsou však převážně holé a poskytují daleké rozhledy. V nádherné přírodě obdivují turisté – kromě unikátní květeny – zejména kamzíky a sviště. Národní park Nízké Tatry (NAPANT, 72 842 ha, ochranné pásmo 110 162 ha ) byl vyhlášen v roce 1978. Z Kráľové hole do Donoval lze projít po hřebenové cestě Hrdinů SNP. Z řady jeskyní byly pro turisty zpřístupněny Bystrianská, Demänovská ledová, Demänovská jaskyňa slobody, Jeskyně mrtvých netopýrů a Važecká. Proslulé středisko Jasná pod Chopkom je největším centrem zimních sportů na Slovensku, s 21 km sjezdovek a nejmodernějším technickým vybavením. Pro lyžaře a snowboardisty byly vymezeny i zóny volného lyžování (free ride) a vybudován snowpark, běžkařům slouží denně upravované tratě. K dispozici jsou sjezdové tratě všech náročností, školy lyžování pro začátečníky, kryté bazény, fitnes, masáže a jiné. Přibývá uměle zasněžovaných svahů s večerním osvětlením a celková vybavenost uspokojí rodiny s dětmi, sportovce i ty dříve narozené.

Tatry

Tatry leží v severní části Slovenska. Náležejí do horského systému Západní Karpaty a zasahují až do Polska. Zaujímají plochu asi 750 km2, z toho 600 km2 na Slovensku. Mají výrazně alpínský ráz a 25 z jejich vrcholů přesahuje 2500 m n.m. Z geomorfologického hlediska se dělí na Západní (Červené vrchy, Liptovské Tatry, Liptovské Kopy, Osobitá, Roháče a Sivý vrch) a Východní (Vysoké Tatry a Belianské Tatry), na Slovensku od sebe oddělené Tichou dolinou. Východní Tatry leží převážně na Spiši, Západní na Liptově a Oravě. Nejvyšším vrcholem Tater je Gerlachovský štít (2655 m), druhým nejznámějším je Lomnický štít (2632 m). Oba jsou dostupné výhradně s horským vůdcem, Lomnický štít navíc kabinkovou lanovkou přes Skalnaté pleso. Denní limit návštěvníků je 420 osob, proto se doporučuje rezervace lístků přes internet předem. Z dalších vrcholů jsou volně přístupné Kriváň (2495 m n.m.), Rysy (2503 m n.m.) a Slavkovský štít (2452 m n.m.). Z nádherných tatranských dolin jsou nejznámější Batizovská, Bielovodská, Furkotská, Javorová, Malá a Velká Studená, Mengusovská a Tichá. Štrbské pleso a Skalnaté pleso jsou jen příkladem desítek horských jezer, rozesetých v ledovcových karech. Nejvyšší vodopád je Kmeťov v Koprovské dolině, dále vodopád Skok v Mlynické a Obrovský vodopád na Studeném potoku. Ze 330 zmapovaných jeskyní je veřejnosti přístupná pouze Belianska v Tatranské kotlině. Na území Tater byly vyhlášeny dva národní parky, na Slovensku Tatranský národný park (TANAP, 1949, 738 km2, ochranné pásmo 307 km2) a v Polsku Tatrzaňsky Park Narodowy (TPN, 1955, 212 km2.). Společně byly v roce 1993 prohlášeny biosférickou rezervací UNESCO.
Východní Tatry se dělí na Vysoké Tatry (nejvyšší vrchol Gerlachovský štít, 2655 m n.m.) a Belianské Tatry (nejvyšší vrchol Havran, 2152 m n.m.). Vzájemně jsou odděleny Kopským sedlem, dolinami Zadné Meďodoly a Predné Meďodoly, Javorovou dolinou a Dolinou Siedmich Prameňov. Vysoké Tatry jsou převážně žulové, Belianské z dolomitických vápenců, s unikátní květenou. Belianské Tatry jsou rozlohou relativně malé (68 km2), s pouhými devíti vrcholy a hlavním hřebenem délky 14 km. Mají typický krasový reliéf a chybí tu ledovcová plesa.
Západní Tatry se rozkládají na území přibližně 400 km2, z čehož 260 km2 je od roku 1987 zahrnuto do Tatranského národního parku (TANAP). Nejvyšší horou je Bystrá (2248 m n.m.), k dalším významným vrcholům na slovenské straně patří Baranec (2184 m n.m.), Baníkov (2178 m) a Tri Kopy (2136 m n.m.). Na polsko-slovenské hranici je nejznámější Kasprov vrch (1987 m n.m.), na nějž vede z Polska lanovka. Nejmalebnější částí Západních Tater jsou tzv. Roháče s vrcholem Ostrý Roháč (2087 m n.m.). Oblíbené turistické trasy vedou na Sivý vrch, Bobrovec, do Smutné doliny, k Roháčským plesům nebo Spálenou dolinou k Roháčskému vodopádu. V oblasti je i řada cyklotras, včetně Oravské cyklomagistrály (83 km). V nedaleké Brestové – Zuberci se nachází skanzen regionální lidové architektury (Muzeum oravské dediny).

Vlkolínec

Typická horská obec s lidovou architekturou, součást světového kulturního dědictví UNESCO, ležící v národním parku Velká Fatra. Předmětem ochrany je unikátní soubor 45 lidových domů, zachovaný v podobě většinou z 19. století, z nichž desítka je trvale obývaná. Administrativně je částí města Ružomberok.

Zábava, kultura, sport

Kulturní nabídka je obdobná jako v České republice. Zejména ve městech najdeme divadla, kina, koncertní sály, kluby, bary i diskotéky. Zpestřením jsou nejrůznější festivaly, např. Slovenský loutkový festival, mezinárodní festival Divadelní Nitra, festival satiry a humoru Kremnické gagy, outdoorové festivaly Horalfest a Kotlík, Artfilm v Trenčíně, Festival dobrej hudby Sigord v Prešově, Truck country v Piešťanech, Summerbeach Rudava v Levárech, Bláznivé léto na Domaši, Country fest Rozmarín v Terchové, Hudební maratón Lodenica v Piešťanech nebo folklorní festival Setkání muzik v Hriňové pod Poľanou a další. Největší festivaly se konají ve Východné, Myjavě a Detvě. Zajímavý je veletrh Agrokomplex v Nitře.
Možnosti sportovních aktivit jsou téměř neomezené. V nabídce je turistika a vysokohorská turistika s využitím nejdokonalejší sítě turistického značení na světě, cykloturistika a jezdectví po nově značených trasách a cyklostezkách, skálolezectví a horolezectví (kromě horských štítů i umělé lezecké stěny ve velkých městech), paragliding (Chopok a Donovaly), windsurfing, rafting (říčka Belá nebo umělé vodní kanály v Liptovském Mikuláši a v Čunově u Bratislavy), golf (osmnáctijamková golfová hřiště mají např. Báč, Bernolákovo, Tále a Veľká Lomnica, devítijamkové Piešťany), dále lyžování, snowboarding, squash, paintball, střelba (např. Liptovský Mikuláš), speleoalpinismus a motokáry. Téměř každé ubytovací zařízení nabízí bazén, saunu, tenis, minigolf. Splouvání řek je možné zejména na Hronu, Váhu a Dunajci, zde i na tradičních vorech (pltích). Adrenalinovou atrakcí je překonávání lanových tras (např. v Jasné, na Podlesku ve Slovenském ráji nebo Tarzania, 34 plošin pospojovaných lany s 95 překážkami, tři různě obtížné trasy ve výšce 4 – 7 metrů, u areálu Tatralandia). Samostatnou kapitolou jsou zábavní prvky a atrakce ve všech akvaparcích.

Zastupitelské úřady

Velvyslanectví České republiky
Hviezdoslavovo nám. 8
811 02 Bratislava 1
P.O.BOX 208
tel.: 00421-(0)2-59203303, 304
fax: 00421-(0)2-59203330
e-mail: bratislava@embassy.mzv.cz
konzulární oddělení tel.: 00421-(0)2-59203301
úřední hodiny: Po – Čt 9.00 – 12.00; Po, St (ne víza) 14.00 – 16.00

Vel'vyslanectvo Slovenskej republiky
Pod Hradbami 1, 160 00 Praha 6
Tel.: 233 113 051
Fax: 233 113 054
e-mail: skembassy@praha.mfa.sk
konzulární oddělení tel.: 233 113 060
úřední hodiny: Po – Pá 8.30 – 12.00

Zdravotní péče, očkování, hygiena

Každému občanu Evropské unie je při přechodném pobytu v kterémkoli členském státě poskytnuta nutná zdravotní péče, bez ohledu na účel pobytu, přičemž je na něj pohlíženo jako na pojištěnce členského státu, ve kterém se nachází. Znamená to, že se vždy platí spoluúčast podle podmínek konkrétní země, tedy kterou na Slovensku platí slovenský pojištěnec.
Pokud při pobytu v kterékoliv členské zemi EU budete potřebovat zdravotní péči, měli byste ji zásadně čerpat ve státních zdravotnických zařízeních nebo v síti smluvních zařízení zdravotních pojišťoven. Proto je nezbytné, abyste cestovali s Evropským průkazem zdravotního pojištění, který vám vydá vaše zdravotní pojišťovna. Doporučujeme obstarat si několik fotokopií tohoto dokladu spolu s občanským průkazem, což se může hodit, když si tuto kartičku bude chtít ošetřující lékař ponechat, aby mohl od pojišťovny požadovat proplacení poskytnutého ošetření.
Na Slovensku se platí léky 5 SK za recept, plus spoluúčast podle kategorie zařazení léku, zdravotnické pomůcky 20 SK za poukaz, ambulantní lékařská služba první pomoci 60 SK a dopravní zdravotní služba (s výjimkou zásahu zdravotní záchranné služby) 2 SK za 1 km jízdy. V případě jakýchkoli plateb v hotovosti si uschovejte lékařské zprávy, účty a doklady, abyste je mohli po návratu do vlasti předložit k proplacení své zdravotní pojišťovně. Doporučuje se též uzavřít pojištění léčebných výloh, které nejsou kryty zdravotním pojištěním. Součástí zájezdu u CK Čedok je pojištění u České pojišťovny, jehož rozsah a podmínky se dozvíte při koupi zájezdu.
Pokud jedete v zimě do hor, zásadně dbejte výstrah lavinového nebezpečí a dodržujte případný zákaz vycházení na horské hřebeny. Opatrnosti není nazbyt ani při túře v létě, protože od roku 2006 nejsou akce Horské záchranné služby hrazeny ze zdravotního pojištění. Osoba, které se týkalo pátrání nebo záchranná akce, je povinna uhradit Horské službě Slovenské republiky vzniklé náklady. Do slovenských hor byste proto neměli vyjet bez příslušného připojištění.
Lékárny. Na celém Slovensku je více než tisíc lékáren, označených shodně jako v ČR zeleným křížem, ve větších městech mívá alespoň jedna lékárna pohotovostní službu. Nezapomeňte si vzít v dostatečném množství léky, které pravidelně užíváte, nejlépe v originálním balení.
Příruční lékárnička by měla obsahovat léky proti horečce (Anopyrin, Paralen, Acylpyrin), analgetika (Brufen, Korylan), léky na zastavení průjmu (Ercefuryl, Imodium, Reasec, Carbosorb), na střevní dezinfekci (Endiaron, Endiform, Mexaform), případně antibiotika předepsaná lékařem, antihistaminika na zklidnění při poštípání (Dithiaden, Fenistil), oční kapky (Ophtalmoseptonex), mast proti kožním mykózám (Canesten), mast na hnisající rány (Framykoin), mast na otoky (Ketazon, Yellon), obyčejné i pružné obinadlo, několik náplastí s polštářkem i bez, vodě odolnou náplast, Panthenol na spáleniny, malý dezinfekční sprej (Septonex, Jodisol), nerozbitný teploměr, nůžtičky, jehlu, pinzetu, jelení lůj a šátek.
Zdravotní rizika. Jsou podobná, jako v České republice. Je rozumné mít v pořádku očkování proti tetanu, oběma žloutenkám, případně borelióze a klíšťové encefalitidě. Pokud cestujete k vodě, nezapomeňte repelent. Nehlaďte volně pobíhající zvířata, mohla by mít vzteklinu.
Voda z vodovodu je pitná, všude však lze koupit vodu balenou.

Zvyklosti a obyčeje

Běžné denní zvyklosti jsou shodné s českými, což plyne z kulturní blízkosti i z mnohaleté existence společného státu v minulosti.
Folklór a dochované tradice jsou největší pýchou Slovenska, Každý region, město, obec i osada má svůj vlastní charakter – architekturu, kroje (které se od sebe liší formou, látkou, barvou, výšivkami, šňůrami a krajkami, u vdaných žen rovněž čepci), zvyky, hudbu, písně, tance a nářečí. Jedinečnou příležitostí vidět tyto tradice živé a poznat zblízka mentalitu Slováků jsou folklórní festivaly. Nejvýraznějšími regiony jsou Dolný a Horný Zemplín, Gemer, Horehronie, Horné Považie, Kysuce, Liptov, Novohrad, Orava, Podpoľanie, Podunajsko, Pohronie, Ponitrie, Považie, Spiš, Šariš, Tatry, Turiec, Záhorie a Zamagurie.
Tradiční architekturu zprostředkují rovněž skanzeny v Banské Štiavnici, Bardejově, Bojnicích, Čičmanech, Humenném, Martině, Nitře, Pribylině, Staré Ľubovni, Svidníku, Vlkolínci, Vychylovce, Zlatně a Zuberci-Brestové.

Historie

střední paleolit: jen výjimečné nálezy, nejznámější je travertinový výlitek lebky neandertálce v Gánovcích u Popradu.
mladší paleolit: homo sapiens sapiens, 20 000 př.n.l. nález sošky Venuše v Moravanech nad Váhom
5000 – 4000 př.n.l.: nálezy kamenných seker, klínů, škrabadel a nádob, např. v jeskyni Domica
1900 – 700 př.n.l.: doba bronzová, lužická kultura, povrchová těžba mědi ve Slovenském rudohoří, množství archeologických nalezišť
4 stol. př.n.l.: příchod Keltů
1. stol. př.n.l. – 2. stol. n.l.: Germáni, Dunaj je severní hranicí Římské říše
21 – 50 n.l.: kvádské království Vanniovo, první státní útvar na území Slovenska, pod ochranou Římanů
6. stol.: příchod Slovanů
7. stol.: území je součástí Sámovy říše
791: Karel Veliký poráží Avary, vzniká Nitranské knížectví v jihozápadní části dnešního Slovenska
833 – 907: Nitranské knížectví je součástí Velké Moravy
863: Příchod Cyrila a Metoděje, hlaholice, překlad bible do slovanského jazyka
907: zánik Velké Moravy, Slovensko postupně obsazují Maďaři a stává se tak součástí uherského státu (tzv. Horní Uhry) až do roku 1918
997 – 1038: kníže a od roku 1000 král Štěpán I. konsoliduje a stabilizuje uherský stát a začleňuje jej do křesťanské Evropy; Nitranské knížectví je údělem pro vedlejší členy královské rodiny
1110: zánik Nitranského knížectví správní reformou
1241 – 1242: vpád Tatarů vylidnil a zpustošil rozsáhlá území, jež jsou následně kolonizována Němci, v Banské Štiavnici a Banské Bystrici těžba zlata a stříbra, v Kremnici se razí mince
počátek 13. stol.: Matúš Čák Trenčianský ovládá celé území západního Slovenska nezávisle na uherském králi
1301: smrtí Ondřeje III. vymírají Arpádovci
1307: na trůn nastupuje Karel Robert z Anjou, jeho vláda a poté vláda jeho syna Ludvíka I. Velikého je obdobím rozvoje, prosperity a stability
1387: uherským králem se stává Zikmund Lucemburský
třetina 14. století: husitské vpády („Spanilé jízdy“), husité dočasně obsazují některé hrady
1437: po Zikmundově smrti zmítají královstvím mocenské boje, Slovensko ovládá Jan Jiskra z Brandýsa v zájmu nástupnických práv Ladislava Pohrobka
1458 – 1490: vláda Matyáše Korvína opět přináší období stability
1465: založení univerzity v Bratislavě
1490 – 1526: slabá vláda Vladislava II. Jagellonského a po něm jeho syna Ludvíka
1526: po prohrané bitvě s Turky u Moháče (smrt Ludvíka Jagellonského) nastupuje na uherský trůn Ferdinand I. Habsburský, Uhry včetně Slovenska se stávají součástí habsburské monarchie
1536: Bratislava se stává hlavním městem Uher, zmenšených tureckou expanzí, sídlem sněmu a korunovačním městem (v dómu Sv. Martina korunováno 11 králů včetně Marie Terezie)
16. století: šíření reformace
17. století: protireformace, násilná rekatolizace, náboženské boje, stavovská povstání
1740 – 1790: vláda Marie Terezie a po ní jejího syna Josefa II., provázená řadou reforem a rozvojem školství a hospodářství
1783: hlavní město je přeneseno zpět do Budína.
konec 18. století: rozvíjí se národní obrození, na druhé straně sílí maďarizace
1787, 1790: Anton Bernolák vydává knihu o slovenském pravopisu a slovenskou gramatiku, které se stávají základem pro kodifikaci slovenštiny
1848: Slováci usilují o zlepšení národnostních podmínek, avšak bez výsledku
1863: založena Matice slovenská na podporu slovenské kultury, vzdělání a umění
1867: Rakousko-uherské vyrovnání, po něm sílí maďarizace
konec 19. století: zhoršování hospodářských poměrů, masová emigrace, zejména do USA
1907: Černovská tragedie, kdy lidé podporující místního kněze Andreje Hlinku brání vysvěcení nového kostela maďarským biskupem a policejní střelba do davu má za následek 15 mrtvých a přes 50 zraněných.
1915: Clevelandská dohoda mezi slovenskými a českými krajanskými spolky v USA poprvé formuluje myšlenku společného státu Čechů a Slováků, a to ve federaci s úplnou autonomií Slovenska
1918: slovenský zahraniční i domácí odboj se shodují na vytvoření společného státu s Čechy, vzniká dočasná vláda ČSR (Milan Rastislav Štefánik ministrem obrany)
30. 10. 1918: Martinská deklarace (Deklarace slovenského národa) vyslovuje souhlas s připojením Slovenska k nově vznikajícímu společnému státu
1919: stabilizace ČSR a obhájení jeho hranic, potlačení Slovenské republiky rad, neúspěch slovenských snah o autonomii
1938: jako důsledek Mnichovské dohody získává Slovensko autonomii, avšak Vídeňskou arbitráží je odtržena pětina jeho území (jižní a východní část) a připojena k Maďarsku
14. 3. 1939: vyhlášena Slovenská republika, formálně samostatná, ve skutečnosti však závislá na Německu
29. 8. 1944: začátek Slovenského národního povstání (SNP), Slovensko se hlásí k ČSR
1. 5. 1945: osvobozeno celé území Slovenska, zasedání dočasné vlády ČSR v Košicích
1945: předání Podkarpatské Rusi Sovětskému Svazu
1948: komunistický puč
1960: nová „socialistická“ ústava mění název státu na Československou socialistickou republiku
1968: Alexander Dubček zvolen prvním tajemníkem ÚV KSČ, začátek Pražského jara
21. 8. 1968: invaze sovětských vojsk do ČSSR, okupace Sovětským Svazem, „normalizace“
27. 10. 1968: Zákon o česko-slovenské federaci
1. 1. 1969: ČSSR rozdělena v rámci federace na dvě samostatné národní republiky
19. 11. 1989: vznik společnosti Verejnosť proti násiliu (VPN), demonstrace proti režimu
prosinec 1989: Václav Havel československým prezidentem, Alexander Dubček předsedou Federálního shromáždění ČSSR
1990: změna názvu státu na Česká a Slovenská federativní republika (ČSFR)
1992: volby vyhrává Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS), odštěpené od VPN
31. 12. 1992: ústavní zánik ČSFR
1. 1. 1993: Vznik nezávislé Slovenské republiky
1. 9. 1993: slovenský parlament přijímá slovenskou ústavu
2004: Slovensko vstupuje do Severoatlantické aliance a stává se členem Evropské unie

Základní informace

Léčebné pobyty se realizují v lázeňských domech a jednotlivé procedury jsou indikovány lékařem po vstupní prohlídce. Pobyt zpravidla zahrnuje 2-3 léčebné procedury denně (mimo svátků a nedělí, kdy může být provoz lázní upraven) a výstupní lékařskou prohlídku. Doporučená doba pobytu je 7-14 dní, optimální je však pobyt 3-4 týdny.
Relaxační/regenerační pobyty poskytují lázeňské domy a některé hotely s rozšířenou působností. Jsou určeny pro širokou veřejnost. Pobyty příznivě působí na regeneraci a relaxaci organismu. Procedury jsou nenásilné, není zde nutná vstupní ani výstupní lékařská prohlídka. Zpravidla jsou poskytovány 2 procedury denně, ve většině případů se také využívají léčivé účinky minerální nebo termální vody a délka pobytu se doporučuje min. na 7 dní. Do kategorie relaxačních pobytů se řadí i speciální programy určené např. pro manažery, BEAUTY programy pro ženy, programy na snížení nadváhy, zaměřené na bolesti zad a podobně. Oblíbené jsou i pobyty krátkodobé 3-5 denní, zvláště pak víkendové pobyty, nebo předvíkendové pobyty.
Wellness pobyty lze čerpat u vybraných hotelů zpravidla vyšší kategorie, kde kromě běžných ubytovacích a stravovacích služeb nabízejí možnost relaxace ve „Wellness centru“, které většinou zahrnuje bazén, masážní nebo perličkovou vanu, různé druhy saun, masážní sprchy a podobně.
Dále jako doplňkové služby je zde možnost masáží, kosmetiky, solária, manikúra, kadeřník. Pobyty jsou zaměřeny na relaxaci a obnovu vitality, čerpání služeb se řídí podle výběru klienta.

Poloha hotelu na mapě