Naše webové stránky používají k vylepšování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Rozumím

Petrohrad a Novgorod

Destinace
Rusko
Doprava
Praha
Strava
snídaně
Počet osob
2+1
  • Skvělá cena
Termín Nocí Doprava Strava Cena za osobu
-

Nahrávám termíny

Trasa

Petrohrad | Petrodvorce | Novgorod | Kronstadt | Puškino | Pavlovsk

Program zájezdu

1.den: Odlet z Prahy v dopoledních hodinách do Petrohradu, cestou z letiště základní seznámení s městem, transfer do hotelu, ubytování, poté fakultativní výlet lodí po Něvě, návrat do hotelu, fakultativně večeře.
2. den: Snídaně v hotelu, odjezd do Petrodvorce – „království fontán“, prohlídka unikátních zahrad s šedesáti fontánami, desítkami pozlacených soch a plastik a palácem, jejichž vznik se datuje na počátek 18. století – Velký palác, fontána se sousoším Samsona, Velká kaskáda... volno, návrat do Petrohradu, volno nebo fakultativní návštěva Ermitáže, ubytování, fakultativně večeře, fakultativně vstupenka na balet či operu.
3.den: Po snídani prohlídka města s návštěvou katedrály sv. Isáka, památníku Petra I. a Petropavlovské pevnosti, Smolnyj, volno k individuálním prohlídkám, návštěvám muzeí a galerií nebo fakultativně polodenní výlet do Kronstadtu – donedávna uzavřená vojenská základna a přístav válečných lodí a ponorek, návrat do Petrohradu, ubytování, fakultativně večeře.
4.den: Po snídani volno k prohlídkám muzeí, galerií, nákupům nebo celodenní výlet do Novgorodu, kolébky ruské kultury – Památník Tisíciletí, chrám sv. Sofie, Kreml… prohlídka kláštera sv. Jiří a Vitoslavlického skanzenu lidové architektury, návrat do Petrohradu, ubytování, fakultativně večeře, fakultativně vstupenka na folklorní představení ,,Ruský Národní večer‘‘.
5.den: Po snídani odjezd do Puškina – cca 25 km vzdálené místo slavného Puškinova lycea a residence carevny Kateřiny I. – prohlídka paláců a zahrad – bohatě zdobený Velký palác – skvost ruského baroka, včetně proslulé Jantarové komnaty, volno, přejezd do další carské residence – Pavlovska – prohlídka palácového a parkového komplexu z 18. století, největší krajinný park Ruska s Velkým palácem, pokladnice uměleckých skvostů, návrat do hotelu, ubytování, fakultativně večeře.
6. den: V časných ranních hodinách transfer na letiště a odlet do Prahy. Snídaně formou balíčku s sebou.

Fakultativní služby

• 5 večeří 2.490,- Kč

• příplatek za jednolůžkový pokoj 4.390,- Kč

• vstupenka do opery/baletu 2.890,- Kč

• návštěva Ermitáže s místním průvodcem 1.290,- Kč

• vstupenka na folklorní představení "Ruský národní večer" 1.690,- Kč

• výlet lodí po Něvě 990,- Kč

• výlet do Kronstadtu 1.990,- Kč

• ruské vízum 2.190,- Kč

Tipy pro správnou volbu

• detailní poznání Petrohradu a okolí
• jediná nabídka na trhu

Informace

Změna programu vyhrazena.

Geografické údaje

Poloha: východní Evropa a severní část Asie
Oficiální název: Ruská federace
Hlavní město: Moskva - 12 410 000 obyvatel
Jazyk: ruština (87%), tatarština, ukrajinština, čuvaština
Náboženství: ruské pravoslaví (50%), muslimové, buddhisté

Měna a kurzy

Měna: 1 rubl = 100 kopejek
Aktuální kurz: 1 RBL = #RBL#

V Rusku je platnou měnou 1 rubl (RUB), který se dělí na 100 kopějek. Bankovky jsou v hodnotách 5000, 1000, 500, 100, 50, 10 a 5 rublů, mince v hodnotách 10, 5 2 a 1 rubl a 50, 10, 5 a 1 kopějka. Bankovky 5 a 10 rublů jsou postupně stahovány z oběhu a nahrazovány mincemi o stejné nominální hodnotě.
Peníze směníte v bankách, hotelových směnárnách, na letištích, v přístavech a na hraničních přechodech; vyplatí se předem porovnat několik nabídek, zejména co se týče směnáren. Za nelegální výměnu jsou vysoké pokuty. Platby jsou preferovány v hotovosti, mezinárodní platební karty (Visa, Eurocard/Mastercard, American Express a Diners Club) lze použít prakticky jen ve větších městech (Moskva, Petrohrad apod.), kde je přijímají velké hotely, cestovní kanceláře, luxusní obchody a dražší turistické restaurace. Cestovní šeky vymění na hotovost jen některé banky nebo hotely, za vysoký poplatek. Placení jinou měnou než rubly je nelegální (přestože někde uvidíte ceny uvedené v USD). Bankovky nesmějí být nijak poškozené (natržené, počmárané). Banky jsou obvykle otevřeny od pondělí do čtvrtka od 09.30 do 17.00, v pátek od 09.30 do 16.00 hodin.
Na cestu do Ruska se proto vybavte hotovostí v rublech nebo v amerických dolarech, které na místě směníte. Na výběr z bankomatů se nespoléhejte, jsou jen ve velkých městech a často nepřijímají zahraniční kreditní karty.

Klimatické podmínky

Díky obrovské rozloze jsou v Rusku zastoupena téměř všechna podnebná pásma; na většině území však převládá chladné a vlhké kontinentální klima, s velkými teplotními rozdíly mezi létem a zimou a dnem a nocí a průměrnými srážkami 400 – 700 mm. Na Kamčatce však srážky dosahují i 2000 mm. Na Sibiři a Dálném Východě je klima subarktické, s mrazivými zimami (naměřené minimum -70 °C) a chladnými deštivými léty; řeky zamrzají až na půl roku a půda je zmrzlá stále (permafrost). V jihovýchodních stepích jsou zimy studené, ale léta teplá a slunečná, téměř bez srážek.
Evropská část Ruska má podnebí převážně kontinentální, s dostatkem srážek. Teploty se mění od chladných na severu až po teplé na jihu. V pásu podél pobřeží Černého moře vládne klima středomořské, s letními teplotami až 25 °C. Průměrné teploty v Moskvě jsou v listopadu a březnu kolem nuly, v lednu a únoru -9 až -15 °C, v červenci a srpnu 22 – 24 °C; nejvíce prší na jaře a na podzim.

Ceny

Uváděné ceny jsou pouze orientační a mohou se místně i sezónně lišit. Ceny potravin jsou vyšší než v ČR, a Moskva patří mezi nejdražší města světa. Nejrozšířenější sítě supermarketů jsou Magnit, Pjaťoročka, Kvartal, Paterson, Perekrjostok, Dixi a Merkado. V pouličních kioscích se nesmí prodávat pivo. Na tržištích se smlouvá.

V obchodě: 
voda balená 1,5 l = RUB 30
mléko 1 l = RUB 40
chleba bílý/žitný bochník 500 g = RUB 20
vejce 12 ks = RUB 48
kvalitní sýr 100 g = RUB 30
kuře 1 kg = RUB 90 – 100
jablka, pomeranče 1 kg = RUB 60
rajčata 1 kg = RUB 80
okurky 1 kg = RUB 110
salám 1 kg = RUB 120
párky 1 kg = RUB 60 – 80
domácí pivo 0,5 l = RUB 40
pivo z dovozu 0,33 l = RUB 70
kaviár 85 g = RUB 180
láhev běžného vína = RUB 300
vodka 1 l = od 170 RUB

Další ceny:
známka na pohled = RUB 21,40
jízdenka v moskevském metru = RUB 28

Clo, dovoz, vývoz

Při turistické cestě lze přivézt zboží pro osobní potřebu v míře přiměřené trvání cesty. Bezcelně mohou osoby starší 18 let dovézt 200 cigaret nebo tabákových výrobků, 3 l alkoholických nápojů, odpovídající množství parfému pro osobní potřebu a dárky do hodnoty 1500 euro. Dovoz cizí měny i měny Ruské federace v hotovosti, cestovní šeky, cizí i ruské cenné papíry v celkové hodnotě přesahující 10 000 USD je nutno písemně deklarovat ruským celním orgánům. V případě vývozu cizí měny a měny RF v hotovosti v hodnotě přesahující 10 000 USD je nutné předložit deklaraci o dovozu hotovosti na území RF (ve dvojím vyhotovení). Také vývoz cestovních šeků v hodnotě nad 10 000,- USD podléhá písemné deklaraci celním orgánům.
Při dovozu i vývozu zvířat (psa, kočky) na území RF je nutné předložit mezinárodní zdravotní průkaz zvířete vydaný v zemi původu, tj. potvrzení o jejich příslušném očkování a vyhovujícím zdravotním stavu. Tato potvrzení by měla být opatřena překladem do ruského jazyka. Je zakázáno dovážet holuby.
Pozornost je nutno věnovat vývozu starožitností, historických zbraní, literatury a jiných uměleckých předmětů, protože celní orgány RF mohou požadovat povolení k vývozu těchto předmětů vydané Ministerstvem kultury RF. Zda je toto povolení v konkrétním případě potřeba, se informujte nejlépe hned při nákupu.

Časový posun

Vzhledem k obrovské rozloze je Ruská federace rozdělena do devíti časových pásem. Časový posun proti České republice činí v Moskvě +3 hodiny v době zimního času, +2 hodiny v období letního času; Rusko nezavádí letní čas.

Elektřina (proud, používaní redukcí)

Proudová soustava je shodná s českou, tedy 220 V/50 Hz. Zásuvky jsou totožné s českými, pro zástrčku s dvojicí kulatých kolíků, takže adaptér není třeba.

Fotografování a filmování

Striktní zákaz platí pro fotografování vojenských a průmyslových objektů, přístavů, letišť, nádraží apod., také policistů, celníků a vojáků. Nepříjemnosti a případné zabavení fotoaparátu za to nestojí.
Vždy respektujte srozumitelné piktogramy s přeškrtnutým fotoaparátem či videokamerou. V interiérech některých klášterů je zakázáno fotografovat s bleskem. Při fotografování místních lidí vždy požádejte předem o svolení, alespoň gestem.

Internet

Internet je dostupný ve všech větších městech, v hotelích, internetových kavárnách a barech, nejlevnější je na poště. Postupně se zvyšuje nabídka bezplatného připojení na wifi zejména v Moskvě ve většině kaváren, velkých obchodních centrech, na letištích a vlakových nádražích. Často se však hovoří o cenzuře internetu (znemožnění přístupu na konkrétní stránky).
Internetové kavárny jsou obvykle otevřeny nepřetržitě (24 hodin denně) a kromě připojení nabízejí další služby – skenování, ukládání dat apod. Ceny se pohybují zpravidla mezi 30 a 80 rubly za hodinu, v noci a pro studenty mají někde slevu. V Moskvě a St. Petersburgu, zejména v centru, jsou internetové kavárny hojné. Ve většině jiných měst je najdete také, jen bývá obtížnější je nalézt.
V poslední době se rychle rozšiřuje, zejména v Moskvě a St. Petersburgu, možnost připojení k wi-fi v hotelu nebo v internetové kavárně. Přístup může být zdarma, nebo také za 150 – 200 rublů za hodinu.

Jazyky, dohovoření

Na celém území Ruské federace je úředním jazykem ruština. V jednotlivých republikách, krajích, oblastech a autonomních okruzích jsou úředními jazyky také národní jazyky. Z nich se používají mj. tatarština (3 %) a ukrajinština (1 %). Ruština se zapisuje azbukou.
Pokud je pro vás ruština neznámá, nebo si ji už nepamatujete ze školy, hodit by se mohlo alespoň několik slovíček, zde přepisujeme podle výslovnosti: ano = da; ne = nět; dobrý den/ahoj = zdrávstvujtě/privět; dobré ráno = dobroje útro; nashledanou = dasvidáňja; dobře = charašo; děkuji = spasíba; není zač = ně za što; promiňte = prostítě meňá; jmenuji se = meňa zavut; kde je = kdě nachóditsa; kde je toaleta = gdě tualet; včera = včera; dnes = sivódňa; zítra = závtra; určitě = kaněšno; žiji v Praze = ja živu v Prage; jak se máte = kak u vas dělo; chtěl bych = ja chatěl by; kolik to stojí = skoľko eto stójit; to je drahé/levné = éto darogo, éto děševo; mohu zaplatit kartou = ja magu zaplatiť kartoj; rád jsem vás poznal = prijatno vstretiťsa s vami.

Kriminalita

Bezpečnost začíná již ve chvíli, kdy si připravujete zavazadla. Abyste se nestali cílem nežádaného zájmu, oblékejte se konzervativně. Cestujte nalehko, příliš mnoho zavazadel není kam odložit a musíte je neustále hlídat. Vizitku se svým jménem, adresou a telefonním číslem vložte dovnitř každého zavazadla a zároveň jako visačku zvenčí, abyste je mohli kdykoliv identifikovat mezi jinými jemu podobnými.
Rusko je v zásadě bezpečná země, ale na ulicích bývá mnoho policistů, protože pouliční kriminalita je vysoká a krádeže osobních dokladů, peněz a cenných předmětů jsou běžné zejména ve městech, v místech s větší koncentrací lidí, v parcích a také v noci, kdy byste neměli vycházet bez doprovodu. Turisté jsou drobnou kriminalitou ohroženi nejvíce, proto dodržujte doporučení, které vám dá místní průvodce. To platí zejména ve velkých městech. Nejbezpečnější je, když nebudete působit jako turisté, a tomu přizpůsobíte i své oblečení.
Na ulici s sebou zásadně nenoste větší finanční částky (nebo dokonce veškerou hotovost) a viditelně žádné cennosti, jako drahé fotoaparáty, kamery či mobilní telefony. Hotel neručí za věci ponechané volně v hotelovém pokoji; pokud si kamery a fotoaparáty neberete s sebou, patří do trezoru nebo alespoň do kvalitně uzamčeného hlavního pevného zavazadla. Cenné předměty, šperky, peníze, letenky, nápadné hodinky, kamery, mobilní telefony a podobně patří rovněž do trezoru. Odděleně od platební karty si uložte její číslo a telefon banky pro případ nahlášení ztráty nebo odcizení. Poznamenejte si i důležitá telefonní čísla pro případ ztráty mobilního telefonu. Drobné mince pro žebráky si nechte stranou. Nevyměňujte peníze na ulici. Na pláži nenechávejte své věci bez dozoru a vyhýbejte se nestandardním situacím (pozvání od neznámých osob do nočního baru apod.). V barech a nočních klubech sledujte své nápoje, abyste předešli tomu, že vám někdo do nápoje něco přimíchá. Při jakémkoli konfliktu je třeba ihned uvědomit místní policii a konzulární úsek příslušného zastupitelského úřadu ČR na území Ruské federace. Na veřejných prostranstvích je zakázáno konzumovat alkohol.
V případě ztráty pasu nahlaste ztrátu na místní policejní stanici; o vydání náhradního cestovního dokladu je třeba požádat na nejbližším zastupitelském úřadu ČR (k tomu je potřeba předložit kopii pasu a pasovou fotografii a policejní potvrzení o ztrátě pasu), vydaný doklad nahrazuje i vízum ztracené či odcizené spolu s pasem. Při ztrátě peněz lze využít služby Western Union pro zaslání nezbytných prostředků.
Nedoporučuje se cestovat do některých oblastí RF, kde je situace dlouhodobě problematická (mj. Dagestán, Čečensko, Severní Osetie, Karačevo-Čerkessie, Kabardino-Balkarie).

Kuchyně - jídlo a nápoje

Ruská kuchyně je rozmanitá a každá oblast má vlastní speciality; základem jsou brambory, maso (hovězí, telecí, vepřové, skopové, jehněčí, zvěřina), sladkovodní i mořské ryby a mořské plody (zejména jeseter, candát, losos, treska), obilné kaše (prosná, pohanková), zelenina (často konzervovaná; vedou kapusta, okurky, cibule a zelí), vejce a jogurty; z ingrediencí smetana, kopr, petržel, různé houby, lesní plody (maliny, borůvky, brusinky, klikva) a med. Nenahraditelný je tmavý žitný nebo pšeničný chléb.
Oblíbené jsou omáčky (zejména kyselé houbové) a dnes světoznámé polévky: boršč (hustá zakysaná, z masového vývaru a červené řepy), rassolnik (z nakládané zeleniny, s bramborami i droby), šči (kapustová, někdy s přídavkem zelí) nebo soljanka masová, rybí či houbová, vždy obsahující nakládané okurky, zelí, nasolené houby, smetanu a kopr (název je dle převládající složky; může obsahovat i olivy, citron či rajčata). Ucha je polévka rybí, lapša nudlová slepičí, okroška studená zeleninová, připravená z kvasu.
Další typická jídla jsou pelmeně (těstové taštičky plněné masem) se smetanou, šašlik (špízy z marinovaného vepřového nebo skopového masa, proložené zeleninou a hlavně cibulí), pirohy a pirožky (pečivo plněné mletým masem, vejci, bramborami, zelím, houbami), bramborové nebo pšeničné pampušky (obvykle smažené pečivo z kynutého těsta, někdy s náplní), hovězí stroganov (maso dušené v kyselé omáčce), bliny (tenké palačinky, často se slanou náplní), aladyj (lívance se sladkou náplní) a „jikra“ nebo „krasnaja jikra“ (černý kaviár z jiker jesetera nebo červený kaviár z jiker lososa). Preferovanou úpravou masa je grilování a uzení. Jako moučník je oblíbené maroženoje (zmrzlina) a vareniki (plněné ovocné knedlíky).
Nejznámějším ruským nápojem je vodka (40 %; Posolskaja, Rossijskaja, Stoličnaja, Ljuks, Smirnoff, nově i značky Flagman, Russkij standart a Gželka), destilovaná z žita, případně pšenice, ječmene nebo z brambor; dnes se nabízí nejen čistá, ale také se spoustou příchutí nebo bylinkami (mj. zubrovka, rjabinovka) či pálivou paprikou (percovka). Běžná jsou i piva nejrůznějších značek (místní mj. Afanasij, Babajevskoje, Baltika 3, Baltika 7, Bočkarev, Klinskoje, Něvskoje, Ostankinskoje, Parnas, Sibirskaja korona, Solodov, Staryj tělnik, Sokol, Zolotaja bočka a další, z dovozových mj. Heineken, Holstein, Miller, Corona a z českých např. Budvar, Kozel a Staropramen).
Světoznámý je také arménský koňak a ruské šampaňské („Igristoje“). „Nastojka“ je bylinné víno, „nalivka“ sladký likér z ovoce nebo bobulí, „krušon“ je koktejl ze šampaňského, brandy a ovoce, „kvas“ je fermentovaný, pěnivý mírně alkoholický nápoj, vyráběný zkvašením žitného chleba a ochucený ovocnými šťávami (třešně, jahody, maliny, citron) nebo rozinkami, zázvorem či mátou. Tradičními nápoji jsou mj. mědok (směs vody, medu a chmele, stavljennyj mjod (směs medu, vodky a ovocné šťávy), mors (jemně zkvašená ovocná šťáva) nebo šťáva ze zkvašeného zelí.
Po celý den se pije silný čaj, tradičně připravovaný v samovaru a silně slazený cukrem nebo džemem. Káva není tak oblíbená, pije se i kakao a mléko. Z nealkoholických nápojů jsou běžné limonády, ovocné šťávy a minerálky.

Vybrané speciality:
abchazský salát: směs nakrájených salátových okurek, krabích tyčinek a vajec natvrdo, ochucená majonézou (případně s jogurtem), dochucené nakrájeným koprem, solí a pepřem
kartoška kroška: rozkrojená brambora uvařená ve slupce, na kterou se pokládají různé přísady; běžné jídlo nabízené na stánku na ulici
kaviárový salát: směs dušeného masa ze štiky, červeného kaviáru a sterilovaného hrášku, ochucená citrónovou šťávou, cukrem olivovým olejem, solí a cibulí
ploft: obdoba rizota, směs kousků masa, rýže a mrkve
ruský salát: směs nakrájených brambor, bobů, mrkviček, kukuřičných klásků, bílé ředkve, mladých žampionů, vajec natvrdo a krevet, ochucená majonézou, olivovým olejem, citronem, kaparami, solí a pepřem, ozdobená ančovičkami
ruský bramborový salát: směs nakrájených brambor, vykostěných slanečků (nebo nakládaných hub a kyselých okurek), dochucená cibulí, zelenou petrželkou a kysanou smetanou
syrniky: tvarohové taštičky s medem, džemem nebo smetanou

Místní doprava a taxi

Letecká
Letišť je v Rusku asi 1800, z toho 630 se zpevněnou přistávací dráhou a přes pět desítek s dráhou delší než 3047 m. Většina těchto letišť se nachází v evropské části Ruska. Klíčová mezinárodní letiště jsou Šeremetěvo a Domodědovo v Moskvě a Pulkovo v Petrohradě, další se nacházejí ve Vladivostoku a Belgorodě.
Nejvýznamnější letiště v Moskvě jsou Domodědovo (spojené s centrem rychlovlakem Aeroekspress, doba jízdy na Běloruské nádraží 40 min); Vnukovo (expresní autobus do stanice metra Jugozapadnaja; cesta cca 50 min); pouze vnitrostátní letiště Bykovo (expresní autobus k metru jede asi 60 min) a letiště Šeremetěvo: Šeremetěvo 1 představuje vnitrostátní terminál, Šeremetěvo 2 (druhé největší v Rusku) je mezinárodní; obě jsou od sebe vzdálené 5 km a propojené autobusem, který z obou jezdí každých 15 minut i na konečnou zelené linky metra; jízdné stojí 7 rublů, metro do centra stojí dalších 7 rublů, z letiště tak trvá cesta celkem asi 60 – 70 minut. Taxi do centra stojí okolo 1300 rublů, mikrobus cca 40 rublů. Většina letů z ČR míří na letiště Šeremetěvo 2. V Jekatěrinburgu se nachází letiště Kolcovo, sídlo letecké společnosti Ural Airlines, provozující lety do Prahy a Karlových Varů. Do Petrohradu, Moskvy a Samary míří přímé lety ČSA.
Národním leteckým dopravcem je z poloviny státní Aeroflot Russian International Airlines (1923), další letecké společnosti jsou mj. Transaero (1991; druhá největší v Rusku), Jakutia (2002), S7 Airlines (1992) a Utair Aviation (2002). Cestování letadlem je téměř desetkrát dražší, než jízda vlakem, ale vzhledem k obrovským vzdálenostem je hojně využíváno, bez ohledu na jisté nepohodlí. Vybavení vnitrostátních terminálů je minimální (čekárna, toaleta), kontroly cestujících jsou důsledné a zpoždění letu běžná. Při nákupu vnitrostátní letenky je třeba předložit pas a vízum.

Železniční
Železniční síť o délce 87 157 km je druhá nejdelší na světě; je (až na 957 km úzkorozchodné trati na Sachalinu) širokorozchodná a přibližně 40 tisíc km na nejdůležitějších tazích je elektrifikováno. Většina tratí však slouží pro nákladní dopravu, osobní vlaky jezdí jen mezi velkými městy. Protože jsou jízdenky levné, je vlak nejoblíbenějším způsobem dopravy. Na kratší vzdálenosti se používá vlak „prigorodnyj“, na delší vzdálenosti nejlevnější „obščij“ (bez místenek), dražší „plackartnyj“ (vlastní lůžko) nebo „kupejnyj“ (uzamykatelné kupé pro 4 osoby; mnozí cestovatelé ho nedoporučují pro možnost okradení), v některých lehátkových vlacích jsou šestimístné kóje. Každý vagon má svoji průvodčí, nabízející ze samovaru vařící vodu (na čaj, kávu či polévku). V dálkových a nočních vlacích lze koupit i jídlo. Jízdenky koupíte po předložení pasu na pokladně konkrétního nádraží nebo v cestovní kanceláři. V místenkových vlacích se dá přikoupit polštářek a deka. Okna často nejdou otevřít, kouří se na vlakových plošinách, jídlo na cestu je lepší mít s sebou a nespoléhat na prodavače na perónech při zastávkách. Několikahodinová zpoždění jsou běžná. Mezinárodní spojení mezi Prahou a Moskvou zajišťuje rychlík Vltava (výhradně lůžkové vozy, doba jízdy asi 30 hodin, cena zpáteční jízdenky okolo 5,5 tis. Kč).
Hlavní železniční tratě jsou Transsibiřská magistrála a BAM – Bajkalsko-Amurská magistrála. Ta představuje soustavu železničních tratí na východní Sibiři a Dálném východě; hlavní trať vede asi o 150 až 700 km severněji od Transsibiřské magistrály a napojuje se na ni v Tajšetu v Irkutské oblasti. Má několik vedlejších větví, přičemž hlavní úsek z Tajšetu do Gavaně u Tichého oceánu měří zhruba 4200 km. Do běžného provozu byla uvedena až v devadesátých letech a některé části byly otevřeny až v roce 2003. Celkem je na ní 21 tunelů a 4200 mostů. Její význam je spíše vojensko-strategický než hospodářský.

Lodní
Vodních cest je v Rusku 102 tisíc km, z toho 48 tisíc km splavných i pro velké námořní lodě; vodní dopravou jsou propojeny Baltické, Bílé, Kaspické, Azovské a Černé moře. Na dálném severu a východě je námořní doprava často jediným spojením mezi osadami na pobřeží dlouhém přes 50 tisíc kilometrů, kde většina přístavů navíc v zimě zamrzá. Výjimkou je celoročně dostupný Murmansk. Další klíčové ruské přístavy a terminály jsou Kaliningrad, Novorossijsk, Primorsk, Saint Petěrsburg a Nachodka – Vostočnyj (největší na tichomořském pobřeží, na konci transsibiřské magistrály). Klíčová je levná lodní doprava po Volze a sibiřských veletocích a také po jezeře Bajkal.
Autobusová: Autobusová doprava je nejvíce využívána mezi menšími městy, často ji však suplují i „maršrutky“, svérázné taxíky, zajišťující spojení z konkrétního města do dalších nejbližších vesnic a měst.

Městská
V Moskvě je klíčovým dopravním prostředkem metro (312 km) obsluhující i Krasnogorsk. Jeho síť, budovanou od roku 1935, tvoří 12 většinou podzemních linek a 187 stanic a denně přepraví 8 – 9 miliónů lidí. Jednotlivé linky mají svůj název, číslo a barvu. Okružní linka Kolcevaja (č. 5, hnědá) propojuje všechny ostatní. Mnohé stanice zdobí mramor, žula, mozaika a reliéfy; pozoruhodné jsou mj. Ploščaď Revoljucii a Kijevskaja (č. 3, tmavě modrá), Kropotkinskaja a Komsomolskaja (č. 1, červená), Majakovskaja (č. 2, tmavě zelená; UNESCO); další zajímavé stanice jsou Novoslobodskaja, Komsomolskaja (č. 5, hnědá). Ze stanice metra Timirjazevskaja jezdí monorail (6 stanic, 20 minut jízdy) do ulice Ejzenštejnskaja. Jednorázová jízdenka pro dospělého činí 28 rublů a je časově neomezená, dokud neopustíte prostory metra; cestující procházejí turnikety. Jízdenky se prodávají u přepážek u vstupu do metra. Názvy stanic metra a informace jsou uvedeny pouze v azbuce. Více než autobusy se využívají minibusy (maršrutnoje taksi), jezdící po pevných trasách, ale stavící i mimo zastávky na znamení. Příměstské vlaky spojují předměstí s centrem a fungují podobně jako metro. Také v dalších velkých městech zajišťují městskou dopravu tramvaje a autobusy. Metro jezdí ještě v dalších šesti městech Ruska a ve třech se buduje.

Taxi
Jezděte výhradně označenými vozy taxislužby, do nichž nastoupíte na stanovišti nebo před hotelem; také na letišti funguje 24 hodin denně oficiální přepážka taxi, kde zaplatíte jízdu předem a poté nastoupíte do konkrétního vozu dle typu a jeho SPZ. Taxíky bez licence nejsou bezpečné, vystavujete se riziku přepadení a oloupení. Tato bezpečnostní opatření platí zejména v nočních hodinách, kdy byste neměli nastupovat do taxi, jehož řidič vám i sám nabízí svezení.

Nákupy a suvenýry

Suvenýrů se nabízí nepřeberně, zejména u všech památek. K oblíbeným patří tradiční malované matrjošky (kromě původních do sebe vložených několika panenek i pohádkové postavičky nebo postavy politiků či známých sportovců), dřevěné předměty (misky, lžíce, nádoby), ikony s obrazy Krista, Bohorodičky nebo ruských světců, skleněná těžítka s ruskými motivy, obrazové publikace a také upomínky na Sovětský svaz (trička se srpem, kladivem, pěticípou hvězdou apod.). Vítaným dárkem může být originální láhev vodky nebo krabička kaviáru (nejkvalitnější je zrníčkový).
Největší nabídku levných suvenýrů v Moskvě má Izmajlovské tržiště nedaleko stejnojmenné stanice metra. Suvenýry nabízejí též nákupní centra, supermarkety a hypermarkety, v Moskvě např. sítě supermarketů Merkado, Kopějka, Kvartal, Perekrjostok či Paterson, s vyššími cenami. Potraviny, ovoce a zeleninu nakoupíte nejlevněji na tržištích.
Otevírací doba běžných obchodů je po celý týden včetně sobot a nedělí od 08.00 – 09.00 do 20.00 – 21.00, ale větší obchody s potravinami mívají otevřeno i nonstop. Supermarkety bývají otevřeny od 9.00 – 10.00 do 21.00 – 24.00, včetně víkendů.

Oblečení, zavazadla

Optimální oblečení je lehké a pohodlné, nejlépe vzdušné, nemačkavé. Večer se může hodit svetr, a to i v teplejší části roku. Do hor musíte být samozřejmě vybaveni nepromokavou bundou, deštníkem, teplými ponožkami a zejména kvalitní obuví s profilovanou podrážkou. I na vycházky po městech si vezměte pohodlné boty, k tomu raději jedny rezervní nebo na přezutí. Prohlídka svatostánků je možná jen v přiměřeném oblečení (delší kalhoty či sukně a košile či halenka s rukávy), místní zvyklosti zásadně respektujte. Přibalte i pokrývku hlavy, repelent a sluneční brýle. Cokoliv zapomenete však můžete snadno dokoupit.
Zavazadla si vyberte pevná a praktická. Odbavované zavazadlo (kufr nebo kabela) do 15 – 20 kg a příruční zavazadlo (nejlépe batůžek na záda) do 5 – 8 kg váhy, dle předpisů konkrétní letecké společnosti. Zavazadla podaná k letecké přepravě musí být uzamčena a opatřena jmenovkou a adresou, příruční zavazadla do letadla nesmí obsahovat potenciálně nebezpečné předměty, vyloučené z přepravy. Zvažte obsah svých zavazadel: nestěhujete se, jedete si užívat.

Opalování

Na horách i u moře používejte opalovací mléka a krémy s faktorem odpovídajícím citlivosti vaší pleti. Neopalujte se přes poledne a obličej a oči chraňte zejména ve vyšších nadmořských výškách, kde je vliv UV záření silnější. Pokud se spálíte, použijte pantenolový gel. Pijte, i když nemáte pocit žízně.

Pláže a koupání

Rusko má přibližně 36 753 km mořského pobřeží, ale ke koupání jsou vyhledávána především pobřeží Černého a Kaspického moře, také některá jezera a řeky. Černé moře (461 000 km2; max. hloubka 2210 m) je v podstatě vnitrozemské. Nejvyhledávanějším ruským lázeňským letoviskem na jeho březích je Soči, s množstvím hotelů, zábavních i vodních parků. Teplota vody od června do září činí průměrně 23°C, voda je azurově modrá a průzračná, rozdíl mezi přílivem a odlivem nepatrný, salinita dosahuje 18 – 22 ‰. V zimě klesá průměrná povrchová teplota až k -1 °C. V roce 2014 bude Soči hostit Zimní olympijské hry. Kaspické moře (376 000 km2; max. hloubka 1025 m) je ve skutečnosti obrovským slaným jezerem, o jehož břehy se dělí Rusko, Kazachstán, Turkmenistán, Írán a Ázerbájdžán. Leží 28 m pod úrovní mořské hladiny a jeho rozloha se stále zmenšuje, vlivem vysokého výparu, ale také vybudování přehrad na Volze a odběru vody pro zavlažování. Teplota povrchové vody dosahuje v létě 24 – 29 °C. Průměrná slanost vody činí 12,8 ‰, voda navíc obsahuje také sulfáty, uhličitan vápenatý, hořčík a chloridy. Na území Ruska je v deltě Volhy vyhlášen Astrachaňský národní park a v Kizljarském zálivu Dagestánský národní park.
Koupání v Bajkalu je pouze pro otužilce, voda je průzračná, prakticky pitná, ale ledová (3,2 – 3,5 °C, v létě při povrchu 9 až 12 °C a u břehu někdy až 20 °C). Pláže v Listvjance jsou špinavé.

Pošta

Hlavní pošty jsou otevřeny ve všední dny od 8.00 do 20.00, o sobotách a nedělích je provoz omezený. Známka na pohled do EU stojí 21,40 rublů (2013). Do ČR jde pošta přibližně 2 – 3 týdny z Moskvy, z menších měst i déle.

Rent a car, dopravní předpisy a řidičské průkazy

Pronájem automobilu se doporučuje i s řidičem a rozhodně se vyplatí využít služeb renomovaných mezinárodních nebo místních půjčoven (Avis, Hertz), které se nacházejí zejména na letištích. Cena vozu včetně pojištění a neomezeného počtu najetých kilometrů se pohybuje kolem 500 USD na týden, záleží na půjčovně a rozsahu poskytnutého servisu. Ceny se liší také podle sezóny, nabídky a poptávky, značky a kvality vozu a jeho vybavení a délce pronájmu. Samozřejmě se vyplatí porovnat několik nabídek. Určitě se vyhněte nabídkám neoficiálních dopravců, nabízejících své služby většinou na autobusových nádražích.
Zájemce o pronájem vozu musí být starší 22 let. Obvykle je požadována předem platba kartou, případně složení zálohy nebo jistiny. Vždy pečlivě zkontrolujte technický stav vozu a podmínky smlouvy; zejména se ujistěte o celkové ceně (včetně poplatků a daní a pojistek), zda zahrnuje úplné i havarijní pojištění auta a jaká je výše spoluúčasti (CDW full insurance); zda je v ceně neomezený počet kilometrů a jaké palivo máte čerpat. Nezapomeňte si vzít číslo telefonu, kam volat, kdyby byl s autem problém. Od veškerých formulářů, které jste vyplnili, si nechte kopie.
Při cestě vlastním vozem je třeba platný řidičský průkaz ČR a platný mezinárodní řidičský průkaz. Pro jistotu přibalte i kopii českého řidičského průkazu s ověřeným překladem do ruštiny. Pokud vozidlo nevlastníte, musíte předložit rusky psanou plnou moc majitele k jeho užívání, která musí být notářsky ověřena. Řidič musí mít také pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorového vozidla (povinné ručení) platné pro území Ruska. Mezinárodní zelená karta v zemi neplatí. Při vjezdu do země jsou motoristé povinni zaplatit silniční a ekologický poplatek, jehož výše závisí na kategorii vozu.
V Rusku je 982 tisíc km silnic (7. místo na světě), z čehož 776 tisíc km má zpevněný povrch. Dálnic je asi 30 tisíc km. Pravidla silničního provozu jsou téměř shodná s českými, ale ve velkých městech platí zákaz odbočování doleva, které je možné pouze na některých světelných křižovatkách. Maximální povolená rychlost v obci je 60 km/h, na ostatních silnicích mimo obec 90 km/h, na rychlostních komunikacích 110 km/h (pokud vlastníte řidičský průkaz kratší dobu než 2 roky, tak všude maximálně 70 km/h). Policie tvrdě stíhá požití alkoholu před jízdou (oficiálně do 0,4 ‰, v praxi však žádný alkohol v krvi) a vysoké pokuty jsou také za překročení povolené rychlosti, nezapnuté pásy a dítě bez dětské sedačky. V případě, že jste účastníkem i sebemenší dopravní nehody, zastavte, zavolejte policii a počkejte na její příjezd. Pokud podepíšete něco, čemu nerozumíte, připište tuto skutečnost vedle svého podpisu. Stopování není dovoleno.
Benzín stojí od 12 do 17 rublů, nafta 14 rublů, LPG 6 rublů. Bezolovnatý benzín je dostupný pouze v západní části Ruska. Dovoz pohonných hmot v kanystrech není dovolen.

Restaurace, ceny, doporučení

Většina hotelových restaurací nabízí jídla jak ruské, tak i mezinárodní kuchyně. Širokou nabídku restaurací (včetně luxusních) najdete hlavně ve městech, kde jejich protipólem je síť restaurací Jolki-Palki, pouliční stánky s občerstvením (kartoška kroška, rozkrojená brambora ve slupce, s různými přísadami), četné bufety nabízející bliny, zmrzlinu nebo kaviár či fastfoody, včetně McDonalds, Pizza Hut, Rostik's s typickým sortimentem; síť Russkoje bistro podává zejména plněné pirohy. Za hlavní jídlo dne je považován oběd, většinou o třech chodech.
V lepších restauracích v Moskvě či v Petrohradě přijde účet za jednu osobu (bez alkoholu) zpravidla na 1500 až 2500 rublů, jen výjimečně více; najdete ale řadu kvalitních podniků, kde to bude polovina této částky nebo dokonce ještě méně. Platí, že úroveň restaurace se nedá jednoduše odvodit z cen na jídelníčku ani z názvu restaurace. Mimo metropole jsou ceny tím nižší, čím menší město a čím dále od Moskvy. Typická zavírací hodina je půlnoc.

Orientační ceny:
pirohy plněné masem nebo zelím u stánku = RUB 20
popcorn u stánku = RUB 40
šašlik (pečené maso na špejli) 100 g = od RUB 30
jídlo v levné/běžné/lepší restauraci = od RUB 200/400/700
rychlé občerstvení McDonalds apod. = RUB 250
nealko, džus = od RUB 40
pivo dle značky a typu restaurace 0,5 l = od RUB 50
pivo z dovozu 0,33 l = RUB 100
cappuccino = RUB 100

Různé

Demografie a náboženství
V Ruské federaci žije téměř 143 miliónů lidí (2012), jejichž průměrný věk je 38,8 let (muži/ženy 35,6/42,1 let); starších než 65 let je 13 % populace, mladších než 14 let 15,7 %. Očekávaný věk dožití činí 66,5 let (muži/ženy 60/73 let). Téměř 73 % obyvatel žije ve městech. Gramotnost dosahuje 99,6 %.
V pestrém národnostním složení více než 100 národností a etnických skupin převažují Rusové (80 %), významné zastoupení mají Tataři (3,8 %) a Ukrajinci (2 %), dále Baškirové (1,2 %), Čuvaši (1,1 %), Čečenci (1 %) a Arméni (0,9 %). Hlavní jazykové skupiny jsou indoevropská (Rusové, Ukrajinci, Bělorusové), ugrofinská (Karelové, Komijci), turko-tatarská (Tataři, Baškirci, Čuvaši) a kavkazská (severního Kavkaz a Dagestán).
V náboženském vyznání převažuje pravoslaví (75 % pokřtěných, 20 % alespoň částečně praktikujících), muslimové 7 %, katolíci 1 %, protestanti 1 %, buddhisté 1 %, judaismus 1 %. Bez vyznání („agnostiků“) je přibližně 14 % obyvatel. Velkým problémem je alkoholismus, vysoká inflace, nezaměstnanost a narůstající kriminalita. Výrazně se snižuje porodnost.

Kavkaz
Mohutná horská hradba o délce 1100 km a šířce okolo 150 km mezi Černým a Kaspickým mořem je hranicí mezi Evropou a Asií (dříve byla za hranici považována severněji ležící sníženina Kuma – Manyč). Na severu leží Velký Kavkaz, zahrnující všechny vrcholy přes 4100 m n. m., jižnější je Malý Kavkaz mezi Tureckem, Gruzií, Arménií a Ázerbájdžánem; pohoří zasahuje i do států Rusko a Čečensko. Jako Předkavkazsko se označuje oblast od hlavního kavkazského hřebene na sever, jako Zakavkazsko oblast od hlavního hřebene na jih. Nejvyšší horou Kavkazu (a celé Ruské federace) je neaktivní sopka Elbrus (5642 m n.m.) s ledovcem o rozloze 138 km2. Celkem kavkazské ledovce zaujímají přes 1000 km2, srážky dosahují až 4000 mm; nižší polohy jsou porostlé hustými lesy. Pohoří je seismicky aktivní, při zemětřesení v roce 1988 zahynulo přes 25 tisíc lidí. Většina místních obyvatel jsou muslimové. Přes hlavní hřeben Velkého Kavkazu prochází ve značných výškách Gruzínská vojenská cesta z Vladikavkazu do Tbilisi, Transkavkazská magistrála mezi Severní a Jižní Osetií a Osetská vojenská silnice; klíčové průsmyky jsou Mamisonský (2829 m n.m.), Kluchorský (2781 m n.m.) a Kodorský (2365 m n.m.). Východiskem pro horolezce i vysokohorské turisty jsou lázně Těberda a Dombaj, jsou zde i lanovky a turistické základny.

Poloostrovy Čukotka a Kamčatka
Čukotka (49 000 km2) se nachází pobřeží Severního ledového oceánu, mezi Čukotským mořem na severu a Beringovým mořem na jihu; nejvýchodnějším bodem je Děžněvův mys, od amerického kontinentu oddělený Beringovým průlivem. Nejvyšším bodem je Ischodnaja, 1158 m n. m. Osídlení je řídké, převažují Čukčové a Inuité; zdrojem obživy je lov ryb a zvěře. Největším přístavem je Providěnija (2,7 tis. obyv.). Subpolárnímu podnebí odpovídá tundra, v níž žijí mj. polární lišky a medvědi. Prokázána jsou ložiska cínu, wolframu a zlata. Turisty přitahuje liduprázdná krajina a polární stanice. Poloostrov Kamčatka (472 300 km2; 402 tis. obyv.) o délce 1250 km se nachází na ruském Dálném východě, mezi Tichým oceánem na východě a Ochotským mořem na západě. Původní obyvatelé, Korjaci (dnes 13 tis. obyv.), byli téměř vyhubeni nemocemi, které sem zavlekli Rusové. Nachází se zde přes 160 sopek, z toho 29 činných, nejvyšší z nich je Ključevskaja (4750 m n.m.), nejaktivnější Kronockij a Šiveluč (3283 m n.m.), která se probudila zatím naposledy 20. února 2013. Skupina 19 vulkánů byla vyhlášena přírodní památkou UNESCO. Se sopkami souvisí i výskyt gejzírů. Klima je subarktické, s vysokými sněhovými srážkami; turisty sem přitahuje i 414 ledovců a unikátní fauna (medvědi, sněžné ovce, rosomáci, v moři plejtváci a v Kurilském jezeře lososi). Veřejnosti nepřístupná je raketová střelnice Kura.

Ruská jména a příjmení

Kromě křestního jména a příjmení používají Rusové ještě tzv. „otčestvo“, jméno po otci, neboli patronymum. Jmenuje-li se otec Sergej, otčestvo jeho syna bude Sergejevič (Alexandr Sergejevič Puškin), otčestvo ženy bude Olga Sergejevna. Také osoby se běžně neoslovují příjmením, ale právě jen jménem a otčestvem (Olgo Sergejevno).

Zeměpis, geografické poměry
Rusko se svou rozlohou 17 098 242 km2 zaujímá téměř 12 % světové souše; je největší zemí světa a napočítáme tu devět časových pásem. Zahrnuje část Evropy a prakticky celou severní Asii, patří mu Kurilské ostrovy nedaleko Japonska a ledem pokryté ostrovy Severní země. Hranice měří 20 241 km, z toho Ázerbájdžán 284 km, Bělorusko 959 km, Čína na jihovýchodě 3605 km, Čína na jihu 40 km, Estonsko 290 km, Finsko 1313 km, Gruzie 723 km, Kazachstán 6846 km, Severní Korea 17 km, Litva 292 km, Lotyšsko (Kaliningradská oblast) 227 km, Mongolsko 3441 km, Norsko 196 km, Polsko (Kaliningradská oblast) 432 km, Ukrajina 1576 km. Délka pobřeží činí 37 653 km; břehy omývají okrajová moře Tichého oceánu (Ochotské, Beringovo a Japonské) a okrajová moře Severního ledového oceánu (Barentsovo, Karské moře, Laptěvů a Východosibiřské); kromě toho má Rusko přístup k Baltskému moři (Finský záliv), Azovskému a Černému moři a vnitrozemskému Kaspickému moři. Většina území je osídlena jen řídce kvůli drsným klimatickým podmínkám.
Z fyzickogeografického hlediska se Rusko dělí na pět hlavních oblastí, jsou to Východoevropská rovina (od západních hranic Ruska po Ural; patří sem stepi Kubáňské nížiny, Kavkaz, poloostrov Kola, karelská jezerní plošina a Středoruská vrchovina), pohoří Ural, Západosibiřská rovina (přes 3 mil. km2, od Uralu po Jenisej, značně bažinaté území, významným tokem jsou i Ob a Irtyš, patří sem mj. Altaj, Západní Sajany a Východní Sajany a jezero Bajkal), Středosibiřská vysočina (oblast mezi řekami Jenisej a Lena; patří sem Středojakutská rovina a poloostrov Tajmyr) a horské oblasti jižní a východní Sibiře (patří sem mj. Verchojanské pohoří, pohoří Čerského, Kolymské pohoří, Čukotka a Korjatské pohoří na Kamčatce). Celá zabajkalská a tichomořská oblast je značně seismicky aktivní, s činnými sopkami na Kamčatce. Nejvyšší horou Ruska je Elbrus (5642 m n.m.) na Kavkaze; nejvyšší horou Uralu je Narodnaja (1895 m n.m.), Altaje Bělucha (4506 m n.m.) a Sajan Munku-Sardyk (3492 m n.m.). Většinu území Ruska však tvoří roviny, nejnižším bodem je Kaspické moře (-28 m). Ruské řeky představují asi desetinu světového hydroenergetického potenciálu; největší přehradní nádrže jsou Bratská, Buchtarminská, Irkutská, Kamská, Krasnojarská, Kujbyševská, Rybinská a Volgogradská. Nejvýznamnější hospodářsky využívanou řekou je Volha. Početné průplavy umožňující dopravní propojení řek i moří, zejména Bělomořsko-baltský, Moskevský, Volžsko-baltský a Volžsko-donský; spíše závlahovou funkci má mít Volžsko-uralský kanál. Jezer všech typů je okolo 2,8 milionů, největší jsou Kaspické moře, Aralské jezero, Bajkal, Balchaš, Čudské, Chanka, Issyk-Kuľ, Ladožské, Oněžské, Sevan a Tajmyrské.

Fauna a flora, ochrana přírody, národní parky
Hlavní biomy Ruska představují 1) pásmo trvalého ledu a sněhu (arktické ostrovy, severní pobřeží poloostrova Tajmyr): převažují mechy a lišejníky, žijí zde lední medvědi, mroži, tuleni, polární lišky, mořské ptactvo; 2) tundra (podél pobřeží Severního ledového oceánu): na často rašelinných půdách převažují mechy, lišejníky, ostřice, zakrslé vrby a břízy, žijí zde sobi, polární lišky, sněžné sovy, zajíci, lumíci); 3) smíšený les (Východoevropská nížina, jihovýchod země, Poamuří), dnes často přeměněný na zemědělskou půdu, a tajga (Západosibiřská nížina, Středosibiřská vysočina) s jehličnany (modřín, borovice, borovice limba, smrk); běžně se vyskytují vlci, losi, sobi, medvědi, rosomáci, jeleni, divočáci, lišky, soboli, veverky, tetřevi); velmi vzácně tygři ussurijští; v tundře i tajze jsou všudypřítomní komáři; 4) stepi a lesostepi (obrovské pásmo na jihu Východoevropské nížiny a jihovýchodě Západosibiřské nížiny); na černozemích se střídají smíšené nebo březové lesy a stepi, ve stepích dominují trávy, žijí zde hlavně hlodavci, tchoři, zemní veverky – burunduci, svišti, syslové, antilopa saiga, z ptactva orli, jeřábi a dropi; většina území byla přeměněna na zemědělskou půdu; 5) polopouště (u Kaspického moře; nejsušší oblasti s ročními srážkami okolo 200 mm), převládají trávy a slanomilné rostliny, živočichů je minimum; 6) subtropické pásmo (zanedbatelná rozloha, pouze u Černého moře) se subtropickou vegetací (palmy, citrusy).
Ochrana přírody. Na území Ruské federace byla vyhlášena celá řada chráněných území přírody s různým statutem a kritérii ochrany, o celkové rozloze přes 5 mil. km2. Národních parků je 41, jsou rozděleny na zóny a je v nich povolena regulovaná turistika. Přísnější statut ochrany mají tzv. „zapovědniky“ (rezervace určené především pro výzkum), kterých je 144 (s rozlohou celkem 132 tis. km2). Sedm chráněných území je zároveň biosférickou rezervací: Sichote-aliňská, Kavkazská, Repetek, Sary-Čelek, Prioksko-terasová, Berezinská a Černozemní. Národní parky a chráněná území spadají do působnosti Ministerstva přírodních zdrojů. Jedním z největších problémů je nelegální těžba dřeva.

Hospodářství, přírodní rizika a ekonomika
Nerostné bohatství: Je obrovské; těží se ropa a zemní plyn (jedny z největších zásob na světě), černé i hnědé uhlí, železná ruda a rudy barevných kovů (zejména cín, antimon, mangan, molybden, vanad, magnetit, hliník, olovo, zinek, wolfram), dále rtuť, zlato, platina, bauxit, vzácné prvky a uran, z nerudných surovin se vyskytují azbest, apatit, draselné soli, slída, tuha a diamanty. Dalším zdrojem je vodní energie, jejíž potenciál patří s desítkami přehrad mezi největší na světě (mj. kaskády volžsko-kamská a angarsko-jenisejská); stejně tak jsou nekonečné zásoby dřeva, zejména modřínového. Většímu využití zdrojů brání neprostupný terén, nepříznivé klima a nedostatečná infrastruktura (dopravní cesty).
Průmysl: Klíčový je těžký průmysl, zejména těžba nerostných a energetických surovin, metalurgie a petrochemie. Rozvinutý je průmysl letecký, jaderný, kosmický, letecký, zbrojní, strojírenský (zejména v urbanizovaných oblastech); výroba strojů, dopravních prostředků (auta, lodě, traktory, lokomotivy a zařízení pro průmysl), chemický (umělé hmoty a kaučuk, hnojiva, pesticidy), farmaceutický, dřevozpracující a papírenský, textilní (kožedělný, obuvnický), potravinářský (mlynářský, cukrovarnický, rybný, mlékárenský, mrazírenský, konzervárenský, lihovarnický, zpracování tabáku), sklářský a keramický, elektrotechnický, výroba elektrických a optických přístrojů. Významné je stavebnictví a těžba dřeva.
Zemědělství: Orná půda představuje pouhých 8 % celkové rozlohy země a nachází se zejména na jihu evropské části Ruska; dalších 5 % jsou louky a pastviny. Federace není soběstačná v produkci obilovin. Nejdůležitější plodinou je pšenice (4. místo na světě), ječmen, žito, oves, kukuřice, brambory (1. místo na světě), dále slunečnice, cukrová řepa, len, rýže, sója, na Předkavkazsku ovoce, zelenina, bavlna, vinná réva a tabák. Extenzívně se chovají skot, ovce, kozy, prasata, koně a drůbež, na severu sobi a kožešinová zvěř; chovají se i včely a bourec morušový. Dosud fungují sovchozy (státní zemědělské podniky), soukromých farem je minimum. Důležitý je mořský i sladkovodní rybolov (lososi, sledi, jeseteři pro kaviár). Námořní rybářská flotila patří k největším na světě. Klíčové úlohy zemědělství jsou meliorace, závlahy a zvýšení efektivnosti využitím mechanizace.
Ekonomika: Ruské hospodářství se po krizi 90. let zařadilo mezi první desítku světových ekonomik. Na světě má největší zásoby přírodních zdrojů – nerostných surovin, ropy, zemního plynu, dřeva a pitné vody, a je soběstačné ve výrobě energií.
Exportuje se ropa a zemní plyn (1. místo na světě), ropné produkty, elektrická energie, rudy železa, manganu, chromu, apatitové koncentráty, dřevo a řezivo, chemikálie a kožešiny. Dovážejí se stroje a přístroje, hutní výrobky, lodě, přírodní kaučuk, chemikálie, spotřební zboží, obilniny, káva, kakao a ovoce.
Hrubý národní produkt na hlavu je 16 700 USD (2011), na čemž se podílí zemědělství 4 %, průmysl 37 % a služby 59 %. Pracovní sílu představuje 75 milionů lidí, z toho v zemědělství pracuje 10 %, v průmyslu 27 % a ve službách 63 %.
Přírodní rizika: Rozvoj Sibiře omezuje permafrost, věčně zmrzlá půda; na Kurilských ostrovech a Kamčatce jsou častá zemětřesení a nachází se zde více než 29 v historické době aktivních vulkánů – nejznámější z nich, sopka Ključevskaja (4835 m n.m.), vybuchla naposledy v letech 2007 a 2010. Velkou hrozbu na celém území představují rovněž jarní záplavy po tání sněhu a letní lesní požáry. Klíčové problémy životního prostředí jsou znečištění vzduchu těžbou a těžkým průmyslem, imise z hnědouhelných elektráren, doprava ve velkých městech, znečištění vodních toků a mořského pobřeží komunálními i průmyslovými odpady, odlesnění a půdní eroze, kontaminace půdy zemědělskými chemikáliemi, několik území zamořených radiací, podzemní vody zasažené toxickými odpady a neadekvátní nakládání s městskými odpady a prošlými pesticidy.

Státní zřízení, administrativní uspořádání
Ruská federace je republikou v čele s prezidentem, který je volen lidovým hlasováním na šestileté funkční období, maximálně na dvě volební období po sobě; od května 2012 je jím Vladimír Vladimírovič Putin. Prezidentovi je přímo podřízena prezidentská administrace (mj. koordinující spolupráci mezi vládními úřady a připravující návrhy prezidentských dekretů) a bezpečnostní rada. Vládu tvoří premiér, jeho náměstci a ministři, které jmenuje prezident; premiéra musí ve funkci potvrdit Duma. V čele vlády stojí od roku 2012 Dmitrij Anatolijevič Medvěděv.
Zákonodárnou moc má dvoukomorové Federální shromáždění, které tvoří horní sněmovna (Rada Federace, 166 poslanců, kteří jsou jmenováni ze všech 83 administrativních jednotek na funkční období 4 let) a dolní sněmovna (Státní Duma, 450 poslanců, zastoupených poměrně dle výsledků voleb ze stran, které dosáhly na minimálně 7 % hlasů voličů, rovněž na 4 roky). Nejbližší volby by se měly konat v roce 2015.
Ruskou federaci tvoří 21 republik, 2 města federálního významu (Moskva a Sankt Petěrburg), 9 krajů, 46 oblastí a 1 autonomní oblast (Židovská autonomní oblast). Hlavním městem federace je Moskva (12 mil. obyv.), další velká města s více než milionem obyvatel jsou mj. Petrohrad, Novosibirsk, Jekatěrinburg, Nižnij Novgorod, Kazaň, Samara, Omsk, Čeljabinsk, Rostov na Donu, Ufa a Volgograd. S počtem 143 miliónů obyvatel je Ruská federace devátou nejlidnatější zemí na světě.
Administrativně je Ruská federace rozdělena do 8 federálních okruhů: 1) Centrální federální okruh (oblasti Bělgorodská, Brjanská, Vladimirská, Voroněžská, Ivanovská, Kalužská, Kostromská, Kurská, Lipecká, Moskevská, Orlovská, Rjazaňská, Smolenská, Tambovská, Tverská, Tulská, Jaroslavská, správní centrum město Moskva); 2) Severozápadní federální okruh (Karelská republika, Republika Komi, oblasti Archangelská, Vologodská, Kaliningradská, Leningradská, Murmanská, Novgorodská, Pskovská, Něněcký autonomní okruh, správní centrum Sankt Petěrburg); 3) Severokavkazský federální okruh (Dagestánská republika, Ingušská republika, Kabardinsko-balkarská republika, Karačajevsko-čerkeská republika, Severoosetinská republika - Alanie, Čečenská republika, Stavropolský kraj, správní centrum Pjatigorsk); 4) Jižní federální okruh (Adygejská republika = Adygejsko, Kalmycká republika, Krasnodarský kraj, oblasti Astrachanská, Volgogradská, Rostovská oblast, správní centrum Rostov na Donu); 5) Povolžský federální okruh (Baškirská republika = Baškortostán, Marijská republika = Marij El, Mordvinská republika, Tatarská republika = Tatarstán, Udmurdská republika, Čuvašská republika = Čavaš respubliki, oblasti Kirovská, Nižegorodská, Orenburgská, Penzenská, Samarská, Saratovská, Uljanovská a Permský kraj, správní centrum Nižnij Novgorod); 6) Uralský federální okruh (oblasti Kurganská, Sverdlovská, Ťumeňská, Čeljabinská, Chantsko-mansijský autonomní okruh a Jamalsko-něněcký autonomní okruh, správní centrum Jekatěrinburg); 7) Sibiřský federální okruh ( Altajská republika, Burjatská republika, Tuvská republika, Chakaská republika, Altajský kraj, Krasnojarský kraj, Zabajkalský kraj, oblasti Irkutská, Kemerovská, Novosibiřská, Omská a Tomská, správní centrum Novosibirsk) a 8) Dálnovýchodní federální okruh (Republika Sacha = Jakutsko), Přímořský kraj, Chabarovský kraj, Kamčatský kraj, oblasti Amurská, Magadanská, Sachalinská, Židovská autonomní a Čukotský autonomní okruh, správní centrum Chabarovsk).

Spropitné

Spropitné se v Rusku stává stále obvyklejším. Očekávají je číšníci, pokojské i nosiči zavazadel. V restauracích je obvyklé 5 – 10 % z účtu, někdy i více, protože jeho výše často odráží nejen spokojenost s kvalitou služby, ale také sebeprezentaci zákazníka. Pro řidiče nebo průvodce skupiny je obvyklá výše až do 10 USD na den, pokojské v hotelu ekvivalent 1 až 2 USD v rublech na nočním stolku nebo v popelníčku. U skupinových zájezdů, pokud jste se službami spokojeni, se spropitné dává místním řidičům a průvodcům obvykle prostřednictvím českého průvodce.

Svátky

Všechny svátky bez rozdílu se slaví naplno a státní svátky jsou dny pracovního klidu (a některé i placeného volna). Populární jsou zejména novoroční svátky, pravoslavné vánoce a pravoslavné velikonoce (přibližně v polovině dubna). Světské svátky se slaví dle gregoriánského (západního) kalendáře, církevní svátky podle juliánského (východního) kalendáře. Vánocům předchází 40denní půst, o vánocích je v každé rodině nazdobený stromeček, dárečky nosí Děda Mráz doprovázený Sněhurkou, zpívají se koledy a podávají se tradiční jídla.

Státní svátky (dny pracovního klidu):
1. leden: Nový rok
první lednový týden: Novoroční prázdniny
7. leden: Narození Páně (pravoslavné vánoce)
23. únor: Den obránců vlasti
8. březen: Mezinárodní den žen
1. květen: Svátek jara a práce
9. květen: Den Vítězství
12. červen: Den Ruska
4. listopad: Den národní jednoty
Dále se slaví pohyblivé křesťanské svátky v termínech podle pravoslavného kalendáře – zejména velikonoce (duben – květen) a svatodušní svátky (květen – červen).

Telefonování + roaming

V Rusku mají roaming všichni tři operátoři, O2, T-Mobile a Vodafone. Místní sítě používají pásma 900 a 1800 MHz (tj. jako v ČR). Signálem jsou však pokryty jen velká města a oblasti s hustším osídlením, hlavní operátoři jsou MTS, BeeLine a MegaFon, kromě nich funguje nespočet malých místních. Hovory se rozlišují na místní a meziměstské, s odlišným tarifem. Platí se i příchozí hovory. Lze zakoupit i předplacené SIM karty. Pro datové přenosy je nutné mít aktivován roaming GPRS.
Hovor z hotelu je mnohem dražší než z pošty nebo automatu. Při volání do ČR z Ruska se vytáčí 8, po zaznění volacího tónu 10, poté předvolba ČR 420 a číslo volaného účastníka. Předvolba do Ruska je 007 (+7).

Tísňová volání

záchranná služba a první pomoc: 03
policie: 02
hasiči: 01
hlášení úniku plynu: 04
občan ČR na území RF v nouzi: +7 916 353 16 01

Víza, vstupní formality

Při vstupu do Ruska musí občan České republiky předložit pas s platností přesahující předpokládanou dobu pobytu o 6 měsíců a turistické vízum, vydávané maximálně na 30 dnů. Žádost o udělení ruského víza se podává výhradně elektronicky na stránkách visa.kdmid.ru. Je třeba mít pozvání k pobytu nebo potvrzení o organizaci pobytu od cestovní kanceláře a doklad o zdravotním pojištění na území Ruska; poplatek činí asi 2000 Kč. Získat ruské vízum až na hraničním přechodu není možné. Ani platné vízum však neopravňuje k bezpodmínečnému vstupu do země a cestující, který je ruským pasovým úředníkům z nějakého důvodu „podezřelý“, může být z hranice vrácen. Při vstupu do země se vyplňuje dvoudílná migrační karta, jeden díl se odevzdává pasové kontrole při vstupu a druhý při odjezdu. Pokud cestujete letadlem, je při vstupu potřeba předložit i zpáteční letenku. Pro pobyt na 7 a více pracovních dnů se cizinec musí registrovat; pokud bydlíte v hotelu, registraci za vás zařídí hotel.
Občané ČR, kteří cestují do třetí země a projíždějí přes území RF, musí mít ruské tranzitní vízum i v případě, že jen opustí tranzitní prostor mezinárodního letiště na území RF (tj. přestupují třeba z letiště Šeremetěvo na letiště Domodědovo nebo na Šeremetěvu mezi dvěma terminály. Pokud tranzitní prostor neopouští, tranzitní vízum nepotřebují a příslušným orgánům to prokazují letenkou (na přílet do RF navazující let z RF do třetího státu, včetně víza do tohoto státu, pokud je tam vízová povinnost).
Ministerstvo zahraničních věcí ČR doporučuje českým občanům, aby si před cestou ověřili u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se podmínky pro vstup a pobyt nezměnily; změnit se může i výše poplatku.
Do některých oblastí Ruska mohou cizinci vstupovat pouze na základě zvláštního povolení, o něž je třeba zažádat předem u místně příslušné pobočky Federální migrační služby; podrobnosti sdělí ruské vyslanectví. Jedná se zejména o území Čečenské republiky. Nedoporučuje se pohyb v blízkosti vojenských a jiných zakázaných prostorů ani v blízkosti hranic.

Zajímavá místa

Moskva
Hlavní město Ruska (12 mil. obyv.; 1091 km2, 156 m n.m.) a největší město v Evropě. Rozkládá se v údolí mezi řekami Volhou a Okou, na meandrech řeky Moskvy, protékající městem v délce 80 km (s řekou Volhou je spojena průplavem). Je politickým i kulturním centrem země, s nespočtem divadel a více než 60 vysokými školami, včetně Moskevské státní univerzity M. V. Lomonosova. Sídlí zde prezident, vláda, všechna ministerstva, státní úřady a patriarcha ruské pravoslavné církve. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1147; v roce 1156 byly postaveny základy dnešního Kremlu. Význam města vzrostl za vlády moskevské větve rodu Rurikovců a poté, když se stalo církevním centrem Ruska (14. stol.); její přední postavení udržel i Dmitrij Donský, vítěz nad Tatary (1380) a Ivan III., který se v roce 1472 oženil s byzantskou princeznou a její italští architekti postavili mj. první chrámy (Uspenský = Nanebevzetí Panny Marie, Archangelský = sv. archanděla Michaela a Blagoveščenský = Zvěstování) a kremelské hradby, vše z červených pálených cihel. Od roku 1990 chrání UNESCO historické jádro, zahrnující areál Kremlu s dvaceti cibulovitými kopulemi, palácem, 160 tun těžkým zvonem a zbytky hradeb a Rudé náměstí s chrámem sv. Vasila Blaženého, Kazaňským chrámem a mauzoleem V. I. Lenina. Další zajímavosti jsou Moskevský „Bílý dům“ (budova vlády), secesní luxusní obchodní dům GUM, chrám Krista Spasitele (1812; zbořen 1931, znovu postaven roku 2000, největší pravoslavný kostel na světě), Novoděvičij klášter a hřbitov, množství kostelů ze 16. století, Andronikův klášter, Danilovovův klášter (dnes sídlo ruské pravoslavné církve), Borodinské panorama (multimediální muzeum bitvy roku 1812 mezi Rusy a Napoleonem; 115 m x 15 m), Starý Arbat s bleším trhem, Nový Arbat s restauracemi, Velké divadlo, Treťjakovská galerie, Puškinovo muzeum, televizní vysílač Ostankino (1963; 540 m, dosud nejvyšší v Evropě), Památník pokořitelů kosmu (1964; 107 m, pokrytý titanem, s muzeem kosmonautiky a bustami významných kosmonautů), Vítězný oblouk na Kutuzovském prospektu (připomínka vyhnání Francouzů z Ruska v roce 1814); láká i obří ruské kolo a Tverský bulvár. V roce 2013 má být dokončena Věž federace, tři vzájemně propojené věže o výšce 506 m (včetně antény; 93 pater); v roce 2012 však budovu zachvátil požár. Asi třetinu rozlohy města tvoří parky s fontánami a lesíky s rybníky; rekreační zázemí nabízí až 40 km široký zelený pás okolo metropole, s různými atrakcemi. Nejznámějším stadionem jsou Lužniky (olympiáda v roce 1980). Administrativně je Moskva rozdělena do deseti okresů a ty na 125 čtvrtí; prefektové okresů jsou jmenováni starostou Moskvy a jemu jsou podřízeni. Dopravu po městě zajišťuje metro, příměstské vlaky, autobusy, minibusy a taxíky.

Bajkal
Jezero (31 500 km2; 456 m n.m.; UNESCO 1996, 636 km x 27 až 79 km) se nachází v jižní části Východní Sibiře v Burjatské republice Irkutské oblasti a je nejhlubším na zemi (1640 m; průměrná hloubka 730 m) a největší zásobárnou pitné vody na zemi (21 600 km3), což je pětina světových zásob povrchové sladké vody. Burjati ho považovali za sídlo bohů. Vzniklo v příkopové propadlině před 25 miliony let a je geologicky nejstarším jezerem na Zemi. Rozloha povodí činí 557 000 km2, pobřeží měří přibližně 2100 km, s několika zálivy a poloostrovem Svatý nos. Západní břehy jsou strmé, východní pozvolné, s mělčinami. Jezero je obklopené horami, tajgou i stepí a je v něm 27 ostrovů, z nichž největší jsou Oľchon (730 km2) a Velký Uškanij (9,4 km2). Okolí jezera je seismicky aktivní, rozestupují se zde dvě tektonické desky (eurasijská a amurská) a vyvěrají tu léčivé horké prameny. Do jezera vtéká 336 řek a říček, nejvýznamnější z nich Selenga (polovina ročního přítoku), Barguzin, Horní Angara, Turka a Sněžnaja, a několik podzemních toků; vytéká z něj pouze Angara (Dolní Angara). Hladina jezera stoupla o 1 m po postavení Irkutské přehrady. Průměrné teploty vzduchu v okolí jezera jsou 11 °C v létě a -19 °C v zimě. Vítr, dosahující na podzim rychlosti až 30 až 40 m/s, zdvihá vlny o výšce 3 až 5 metrů. Teplota vody na povrchu je v létě 9 až 12 °C, u břehu výjimečně až 20 °C, hlouběji je teplota stálá 3,2 – 3,5 °?. Prvním člověkem, který Bajkal přeplaval, byl Čech Jan Novák (1990). Voda je průzračná (viditelnost do 40 m), prakticky pitná, takže se z hloubek čerpá a stáčí do lahví. Od ledna do května bývá jezero zamrzlé, o tloušťce ledu 70 – 115 cm. Jeho biodiverzita je neuvěřitelná, odborníci napočítali 1200 druhů živočichů (včetně prvoků, měkkýšů, korýšů a 50 druhů ryb) a 600 druhů rostlin (včetně řas rozsivek). Přitom tři čtvrtiny organismů je endemických. Většinu vylovených ryb představuje omul (Coregonus migratorius, druh lososa), významný je také lipan, síh, jeseter, mník a sumec. Unikátním savcem je něrpa, tuleň bajkalský (Pusa sibirica), jediný sladkovodní ploutvonožec a kriticky ohrožený druh. Po jezeře se splavuje dřevo, funguje zde lodní doprava i místní vyhlídkové plavby. Osídlení se soustřeďuje na jižní a jihovýchodní břeh jezera, ve vsi Listvjanka je limnologický ústav a muzeum s expozicí o Bajkalu (nabízí mj. virtuální ponor v batyskafu), skanzen Talcy s ukázkami sibiřské architektury, kostel sv. Nikolaje, rybí trh a tzv. Šamanský kámen, který dle legendy hodil otec Bajkal po dceři Angaře, když chtěla, zamilovaná, utéci za bohatýrem Jenisejem (což se jí podařilo, neboť se do něj vlévá). Ve vsi Velké Koty je hydrobiologická stanice a narazíte i na turistické chaty. Významný je průmysl těžební, papírenský (odpady z provozu jsou vypouštěny do jezera), stavba lodí, rybolov a zpracování ryb.

Irkutsk
Hlavní město (590 tis. obyv.) stejnojmenné oblasti o rozloze 767 900 km2, s kontinentálním až subarktickým podnebím, bylo založeno v 17. století na soutoku řek Angary a Irkuty asi 70 km pod Bajkalským jezerem, kde byli původními obyvateli Burjati. Křesťanství odtud šířil pravoslavný kněz sv. Innocens. V 19. století sem byli posíláni odpůrci režimu a cara Mikuláše I. (děkabristé), což dokumentuje několik původních domů zdobených dřevořezbami. V červnu 1918 město obsadili českoslovenští legionáři. V únoru 1920 tu byl popraven protibolševický bělogvardějský admirál Alexandr Vasiljevič Kolčak (pomník z roku 2004), takže bolševici mohli ustavit svou vládu. Dnes je Irkutsk významnou zastávkou na Transsibiřské magistrále a je zde i důležité letiště. Zajímavosti jsou mj. katedrála Panny Marie Kazaňské, kostel Nanebevstoupení, dřevěná kaple (1678), univerzitní botanická zahrada (27 ha), Spasskij kostel (nejstarší kamenná stavba východní Sibiře, 1710), Muzeum Děkabristů, Znamenskij klášter a v přístavu zakotvený ledoborec z roku 1900. V erbu města je sibiřský tygr s uloveným sobolem v tlamě. Významným zdrojem příjmů obyvatel je hliníkárna a letecký průmysl, dopravu po městě zajišťují „maršrutky“ (mikrobusy), autobusy, trolejbusy, tramvaje a taxíky.

Jekatěrinburg
Čtvrté největší město v Rusku (1,3 mil. obyv., 490 km2), v letech 1924 – 1991 komunisty přejmenované na Sverdlovsk, se nachází na řece Iseť (přítok Tobolu) na východním úpatí Uralu a je hraničním městem mezi Evropou a Asií. Na jeho severovýchodním okraji leží jezero Šartaš. Město vzniklo v roce 1723 na místě bývalé osady z roku 1680, když zde byly postaveny hutě a bylo pojmenováno podle Kateřiny, tehdejší ženy cara Petra Velikého (pozdější carevny Kateřiny I.), městská práva získalo v roce 1796. Postupně se stalo velkým průmyslovým centrem, kde se ve vojenském komplexu vyráběl i antrax a další biologické zbraně (v roce 1979 zde došlo k úniku plynu a zahynul neznámý počet obyvatel). I dnes je zde kromě 8 vysokých škol mnoho vojenských výzkumných ústavů. Městem prochází Transsibiřská magistrála, je zde největší seřaďovací nádraží v Rusku a významné letiště Kolcovo. Místní doprava zahrnuje metro (1 linka, 30 stanic), trolejbusy a tramvaje. Hlavní památkou je pravoslavný chrám Na krvi z roku 2003, vybudovaný na místě, kde byla ve sklepení domu z rozkazu rudého komisaře Sverdlova postřílena rodina cara Mikuláše II.

Novgorod
Starobylé město (Nižnij Novgorod, 220 tis. obyv., od roku 1999 Velký Novgorod), ležící asi 150 km jihovýchodně od Petrohradu na soutoku řek Volhy a Oky, dnes centrum Novgorodské oblasti. Prvně je zmiňováno již v roce 862, archeologicky je doloženo z 10. století. Do dějin vstoupil novgorodský kníže Vladimír I. Svatý (980 – 1015), který v roce 988 povýšil křesťanství na státní náboženství. V roce 1052 byl v pevnosti Dětiněc postaven kostel sv. Sofie, historické jádro současného města (UNESCO 1992). V letech 1136 – 1478 zde byla bojarská republika (bojarové byli vlastníky velkých pozemků), od roku 1478 podřízená Moskvě. Za 2. světové války bylo město značně poničeno. Zajímavosti jsou Památník tisíciletí (1862, připomínka příchodu zakladatele první ruské dynastie, knížete Rurika), Kreml (13 věží s cibulovitými kopulemi, zmíněná katedrála sv. Sofie), klášter sv. Jiří se třemi kupolemi, Petropavlovský kostel v Koševnikách, kostel Uctívání Krista (fresky od byzantského malíře Theophana z roku 1378), novgorodské ikony v městském muzeu a Vitoslavlický skanzen lidové architektury. Místní dopravu zajišťují zejména trolejbusy.

Pavlovsk
Letní carská rezidence z 18. století, ležící asi 30 km jižně od Petrohradu, dnes muzeum. Pyšní se největším krajinným parkem v anglickém stylu. Vybudoval ji car Pavel I.; pozemky dostal od své matky carevny Kateřiny II. jako dar k narození syna, kterého mu porodila Marie Fjodorovna. Po její smrti v roce 1796, kdy nastoupil na trůn, přistavěl kostel, ale jeho vláda netrvala dlouho; byl zavražděn již roku 1801 a carem se stal jeho syn Alexander. Přes historické peripetie zůstal majetek v rukou rodiny.

Puškin
Město (95 tis. obyv.; UNESCO) se nachází v severozápadním Rusku 25 km jižně od Petrohradu, pod nějž administrativně spadá. Od 18. století až do revoluce v roce 1917 bývalo letní rezidencí ruských carů a nazývalo se Carskoje Selo. Protože zde po revoluci byly paláce využity jako dětské ústavy, bylo město přejmenováno na Dětskoje selo, po roce 1937 pak na Puškin. Turisty přitahují zejména paláce (nejhonosnější Kateřinský palác z roku 1756) a překrásné zahrady. Jantarová komnata byla restaurována v roce 2003. Dnes se zde staví luxusní obytné domy a město je vyhlášené i karnevalem. S Petrohradem je spojeno příměstským elektrickým vlakem.

Petrohrad
Rusky Sankt Petěrburg (5 mil. obyv; dříve Leningrad a Petrograd; UNESCO 1990), při ústí Něvy do Finského zálivu Baltského moře, je druhým největším městem Ruska. Bylo založeno roku 1703 Petrem Velikým na ostrovech obklopených močály a v letech 1712 – 1917 bylo metropolí Ruského impéria. Dnes je významným přístavem a stejně jako Moskva federálním městem. Pojmenováno bylo po patronovi zakladatele, apoštolu Petrovi. Po smrti V. I. Lenina v roce 1924 bylo přejmenováno na Leningrad, ale po rozpadu Sovětského svazu se v roce 1991 vrátilo k původnímu názvu Sankt Petěrburg (familiárně „Pitěr“). Do světových dějin vstoupilo 7. listopadu 1917 (dle juliánského kalendáře 25. října), kdy výstřelem z Aurory započal vojenský převrat, Velká říjnová socialistická revoluce. Následovala občanská válka, vznikl Svaz sovětských socialistických republik a komunismus se začal šířit do dalších zemí světa. Zajímavosti jsou petrohradské letní „bílé noci“ (díky poloze nedaleko polárního kruhu slunce zapadne jen málo pod obzor, takže nenastane úplná tma), Petropavlovská pevnost (1703) s katedrálou Petra a Pavla, komplex paláců Admirality se zlatou špicí a 72 m vysokou věží se 28 sochami, triumfální oblouk připomínající vítězství nad Napoleonem, monolitický Alexandrův sloup, Kazaňský chrám, legendární křižník Aurora, Vasiljevský ostrov, Smolenská katedrála, Něvský prospekt (4,5 km) a nejromantičtější ze spleti kanálů, Mojka. Je zde největší obrazárna světa Ermitáž v italském barokním paláci z 18. století (3 miliony uměleckých děl, dnes pět budov: Zimní palác, Malá, Stará a Nová Ermitáž a Divadlo Ermitáže). Jedním z největších chrámů světa je katedrála sv. Izáka (výška 100 m, 14 tis. věřících), s kupolí obloženou 100 kg zlata. Turisty přitahuje i palácový komplex Petrodvorec (palác s fantastickými interiéry a zahrady s 60 fontánami a nespočtem soch) a další rezidence ruských carů (Carskoje Selo = Puškin, Pavlovsk). Námořní pevnost Kronštadt (UNESCO, 1990) je jednou z nejmohutnějších na Baltu, vybudovaná v letech 1703 – 1704 na příkaz Petra Velikého na ostrově Kotlin ve Finském zálivu, asi 48 km od Petrohradu (dnes přístupná po sypané hrázi). Kromě loděnic zde vznikla i stejnojmenná osada (Kronštadt = Korunní město). V roce 1825 zde vypuklo povstání děkabristů a v roce 1917, kdy padl carismus, tu byla vyhlášena nezávislá republika. Krutě však byla potlačena i místní vzpoura proti bolševikům v roce 1921. Teprve od roku 1996 je ostrov zpřístupněn zahraničním návštěvníkům, které přitahují bitevní lodě Baltské flotily, ponorky, doky, kasárna, novobyzantská Mořská katedrála (1913, dnes námořní muzeum, kaple s ikonostasem), pravoslavný chrám Matky Boží, Fjodorovský chrám, Znamenský chrám, Sofijský chrám, chrám Narození přesvaté Bohorodice, secesní pomník s věčným ohněm a socha Petra Velikého. Kromě toho je v Kronštadtu námořní učiliště. Za války Němci ukradená Jantarová komnata z roku 1716 je dodnes nezvěstná, ale nová Jantarová komnata z roku 2003 se nachází v Puškinu (Carském Selu).

Transsibiřská magistrála
Nejdelší železniční trať na světě (Transsib) a klíčová dopravní tepna Ruska spojuje Moskvu a Vladivostok a měří 9288 km. Stavba byla zahájena v roce 1891 a postupovalo se z obou konců; některá města založená na trase existují dodnes. V roce 1890 trať překročila Ural (kilometrovník 1777 označuje hranici mezi Evropou a Asií), v roce 1898 dorazili stavbaři do Irkutsku na Bajkalu. Teprve v roce 1905 byl dokončen úsek po jižních březích Bajkalu a propojení Tichého oceánu a Atlantiku se stalo realitou. Elektrifikace trati započatá roku 1929 byla dokončena až v roce 2003. Dnes je trať využívána pro nákladní (ročně 20 tisíc přepravených kontejnerů) i osobní dopravu (každé dva dny expres „Rossija“; trasa z Moskvy do Vladivostoku trvá 6 dní, z 89 měst na trase jsou nejvýznamnější stanice Jaroslavl, Nižnij Novgorod, Perm, Jekatěrinburg, Omsk, Novosibirsk, Krasnojarsk, Irkutsk, Ulan-Ude, Čita a Chabarovsk). Mosty překonávají veletoky Volha, Irtyš, Ob, Jenisej, Selenga, Amur a Ussuri. Čedok nabízí cestu luxusním vlakem, který provozuje anglická společnost s pohodlím luxusních souprav ve třech typech kabin: Imperial Suite (11 m2), Golden Class (7 m2) a Silver Class (5 m2). Všechny kabiny jsou vybaveny vlastním sociálním zařízením, DVD/CD přehrávačem, LCD televizí, klimatizací a trezorem.

Ulan Ude
Hlavní město (360 tis. obyv.) Burjatské republiky bylo založeno roku 1666 ruskými kozáky a původně se jmenovalo Verchněudinsk. Leží na soutoku řek Selenga a Uda na úpatí hor Jablonovyj Chrebet, je třetím největším městem východní Sibiře a prochází jím Transsibiřská magistrála, z níž zde odbočuje Transmongolská magistrála, spojující Ulan-Ude přes Nauški a Ulánbátar s Pekingem. Nedaleko se nachází Ivolginskij dacan, centrum ruského buddhismu, kde je několik svatyní a je zde možno blíže nahlédnout do života Burjatů. Klima je výrazně kontinentální, průměrné červencové teploty dosahují 27 °C, lednové klesají na -24,8 °C. Zajímavostí jsou historické jádro města s dřevěnými domy a na hlavním náměstí největší busta Lenina na světě.

Ural
Pohoří (2500 km x 40 až 150 km) prvohorního původu, které je důsledkem srážky Baltského a Sibiřského štítu, se táhne severojižním směrem od Severního ledového oceánu až po jižní hranici Ruska s Kazachstánem. Je považováno za geografickou hranici Evropy a Asie, přestože skutečnou hranicí je jeho východní úpatí, takže formálně se nachází v Evropě. Dělí se na pět samostatných celků, Jižní Ural, Střední Ural, Severní Ural, Subpolární Ural a Polární Ural. Nejvyšší horou je Narodnaja (1895 m n.m.). Celá oblast Uralu je bohatá na přírodní zdroje, zejména zlato, platinu, železnou rudu, uhlí a nikl. Klíčovým městem oblasti je Jekatěrinburg, další významná průmyslová centra jsou mj. Perm a Čeljabinsk. Převládající biomy jsou tundra, tajga, lesostep a step, vrcholové partie jsou kamenné.

Vladivostok
Významný přístav a vojenská námořní základna (700 tis. obyv.) na pobřeží Tichého oceánu je centrem Přímořského kraje a konečnou stanicí Transsibiřské magistrály z Moskvy (zprovozněné až do Vladivostoku v roce 1916). První Evropané zde přistáli v roce 1855 a roku 1860 připadlo toto původně čínské území Rusku. Ještě v témže roce byly položeny základy města, v roce 1864 sem bylo přesunuto velení Ruských jižních přístavů, vznikly loděnice a v roce 1871 základna Sibiřské flotily a vojenský přístav. V roce 1880 byl Vladivostok prohlášen městem (7 tis. obyv.) a lodní dopravou spojen s japonskými přístavy. V roce 1918 byl obsazen vojsky Dohody a Japonci, za druhé světové války zde byl japonský zajatecký tábor, v současné době je centrem rybolovu. Do roku 1992 byl uzavřen cizincům, jistě i proto, že zde kotví nespočet vojenských lodí. Město v kopcovitém terénu obklopuje nádherná příroda, v níž dosud žijí mj. medvědi a kriticky ohrožený tygr ussurijský; je rovněž městem lázeňským s řadou sanatorií. Zajímavosti jsou kromě jiného nejdelší zavěšený most světa (3200 m, na ostrov Russkij přes průliv Východní Bospor, s pilíři o výšce 320 m) z roku 2012, nebo možnost prohlídky ponorky S-56, která v roce 1942 jako první proplula Severním ledovým oceánem a obeplula svět. Dopravu obstarávají lodě, autobusy, trolejbusy a tramvaje.

Zábava, kultura, sport

Nejpopulárnějšími diváckými sporty jsou lední hokej, atletika, basketbal, fotbal, lyžování, pozemní hokej, rychlobruslení, tenis a šachy. Ve dnech 7. – 23. února 2014 se budou konat v Rusku XXII. zimní olympijské hry ve dvou centrech, v pobřežním městě Soči a v horském středisku Krasnaja Poljana. Oficiálními maskoty her se stali lední medvěd, zajíc a leopard. Ruská banka se chystá vydat olympijskou bankovku v nominální hodnotě 100 rublů. Pochodeň, která příští rok zapálí olympijský oheň na startu zimní olympiády v Soči, vyzkoušeli potápěči i pod hladinou Bajkalu, takže jezero bude zařazeno jako jeden z úseků do olympijské štafety. Štafeta s olympijským ohněm vyběhne 7. října a překonanou vzdáleností 65 tisíc kilometrů má být nejdelší v historii zimních olympijských her. Celkem 14 tisíc běžců ji má pronést přes 2900 obcí a všech 83 ruských regionů.
Za aktivní dovolenou míří do Ruska zejména horolezci (především na Kavkaz, Ural, Čukotku, Kamčatku a Altaj; v oblíbenosti vede výstup na Elbrus) a vysokohorští a outdooroví turisté (tamtéž, dále též na Bajkal, Východní Sajany a do Běloruska).
K životnímu stylu Rusů patří „jezdit na daču“, tedy na chatu nebo i jednoduchou chatku, které po tisících obklopují každé větší ruské město.

Zastupitelské úřady

Velvyslanectví České republiky v Rusku
Posolstvo Češskoj Respubliki
ul. J. Fučíka 12/14, 123 056 Moskva
hodiny pro veřejnost: po–pá 9.00 – 12.00, 13.30 – 15.30
tel.: +7 495 2760 703
fax: +7 499 2501 523
nouzová linka (mobil): +7 916 3532 601
e-mail: moscow@embassy.mzv.cz
web: www.mzv.cz/moscow
provozní hodiny úřadu: po – pá 08.30 – 17.00
Konzulární úsek (pro Ruskou federaci s výjimkou území spadajících do konzulárních obvodů Sankt Petěrburg a Jekatěrinburg):
consulate.moscow@embassy.mzv.cz
úřední hodiny pro veřejnost: po – pá 09.00 – 12.00, 13.30 – 15.30
ověřování: po – čt 09.00 – 12.00 (vyjma poslední pracovní den v měsíci)

Generální konzulát České republiky Sankt Petěrburg
Působnost pro Sankt-Petěrburg, oblast Archangelskou, Leningradskou, Murmanskou, Novgorodskou, Pskovskou a Republiku Karélie, Republiku Komi, Vologodskou oblast, Kaliningradskou oblast a Něněcký autonomní okruh.
Generaľnoje konsuľstvo Češskoj Respubliki
Tverskaja 5, 191 015 Sankt Petěrburg
tel.: +7812/271 0459, 271 4612, KO 271 6101 (záznamník)
fax: +7812/271 4615
nouzová linka: +7921/965 1428
e-mail: Petěrsburg@embassy.mzv.cz
web: www.mzv.cz/petersburg
časový posun: časový posun +2/ +3 hod v době letního/zimního času v ČR
provozní hodiny úřadu: po – pá 09.00 – 12.00
úřední hodiny pro veřejnost: po – pá 13.30 – 15.00

Generální konzulát České republiky Jekatěrinburg
Působnost pro republiky: Altaj, Burjatie, Sacha (Jakutsko), Tyva, Chakasie; pro kraje: Altajský, Chabarovský, Kamčatský, Krasnojarský, Primorský a Zabajkalský; pro oblasti: Amurská, Irkutská, Kemerovská, Kurganská, Magadanská, Novosibirská, Omská, Sachalinská, Sverdlovská, Tomská, Tjumeňská, Čeljabinská a Židovská autonomní; pro autonomní okruhy: Chanty-Mansijský, Čukotský a Jamalo-Něnecký.
Generaľnoje konsuľstvo Češskoj Respubliki
ul. Gogola 15, 620075 Jekatěrinburg
tel.: +7343/379 4762, KO 376 1501, 376 1502 (automatická informační linka)
fax: +7343/379 4926, KO 376 1466
nouzová linka: +7912/247 43 23
e-mail: yekaterinburg@embassy.mzv.cz
web: www.mzv.cz/yekaterinburg
časový posun: časový posun +4/ +5 hod v době letního/ zimního času v ČR
provozní hodiny úřadu: po – pá 08.30 – 17.00
úřední hodiny pro veřejnost: út – čt 09.00 – 12.00, 14.00 – 16.00

Honorární konzulát Chanty-Mansijsk
Konsuľstvo Češskoj Respubliki
ul. Mira 38, 628012 Chanty-Mansijsk
tel.: +7346/739 0600
fax: +7346/733 0219
e-mail: priem1@khmb.ru
provozní hodiny úřadu: út – čt 14.00 – 17.00
časový posun +4/ +5 hod v době letního/ zimního času v ČR

Velvyslanectví Ruské federace v České republice
náměstí Pod Kaštany 1, 160 00 Praha 6 – Bubeneč
provozní hodiny: po – pá 8.00–13.00, 14.00–17.00
tel.: 233 374 100, 233 375 358, 233 371 548, 233 371 549, 233 371 545
fax: 233 377 235
e-mail: embrus@tiscali.cz, embrus@bluetone.cz, embczech@rambler.ru
web: www.czech.mid.ru
provozní hodiny úřadu: po – pá 08.00 – 13.00, 14.00 – 17.00
konzulární oddělení: Korunovační 34, 160 00 Praha 6 – Bubeneč
tel.: 233 375 650, 233 379 473, 233 374 093
fax: 233 371 492
provozní hodiny úřadu: po – pá 09.00 – 12.00

Generální konzulát Ruské federace v Brně
Hlinky 142b, 603 00 Brno
tel.: 543 232 157
fax: 543 244 429
e-mail: gkbrno@iol.cz
web: www.brno.mid.ru
provozní hodiny úřadu: po – pá 08.00 – 13.00 14.00 – 17.00
konzulární oddělení: po, st, pá 09.00 – 13.00

Generální konzulát Ruské federace v Karlových Varech
Petra Velikého 974/18, 360 01 Karlovy Vary
tel.: 353 221 325, 353 224 862, 353 226 844
fax: 353 226 261
e-mail: gk-karlovy-vary@rambler.ru, gkkv@iol.cz
web http://www.czech.mid.ru
provozní hodiny úřadu: po – pá 08.00 – 13.00 14.00 – 17.00
konzulární oddělení: po, st, pá 09.00 – 13.00

Honorární konzulát Ruské federace v Ostravě
Sokolská tř. 21, 702 00 Ostrava
tel.: 596 112 261
fax: 596 112 262
e-mail: info@honorarnikonzulat-RF.cz
web: www.honorarnikonzulat-RF.cz
provozní hodiny úřadu: pondělí 13.00 – 16.00

Zdravotní péče, očkování, hygiena

Před vstupem na území Ruska je nutné mít sjednáno zdravotní pojištění, které je podmínkou pro získání víza. V případě potřeby ošetření nebo hospitalizace se nejdříve obraťte na asistenční službu konkrétní pojišťovny, která vám vybere nejbližší vhodné zdravotní zařízení. Jejich úroveň se může značně lišit ve městech a na venkově a samozřejmě záleží i na odbornosti personálu, nicméně zejména ve velkých městech jsou zahraniční turisté obsluhováni ve slušném standardu. Vždy však respektujte pokyny vaší pojišťovny. V akutních případech lze využít i doporučení pracovníků zastupitelského úřadu. Zásadně mějte u sebe doklady o sjednaném pojištění, kontaktní adresu a telefon. U platebních karet (zejména Visa, MasterCard a American Express), jejichž součástí je pojištění nákladů léčebného pobytu v zahraničí, si před cestou ověřte rozsah a výši pojistného.
Mezi ČR a Ruskou federací není sjednána dohoda o bezplatném poskytování zdravotní péče; pokud budete cokoliv na místě platit v hotovosti (a přes zásah pojišťovny s tím raději počítejte a mějte s sebou finanční rezervu), pečlivě uschovejte veškeré doklady týkající se ošetření, včetně například rentgenů a účtenek i z lékárny pro pozdější jednání s pojišťovnou. Důrazně se doporučuje uzavřít i připojištění, které pokryje případné další náklady (spoluúčast, repatriace apod.).
Pro cestu do Ruska není vyžadováno žádné očkování, ale doporučuje se očkování proti žloutence typu A a břišnímu tyfu. Na území Ruska se dosud rovněž vyskytuje záškrt.
Lékárny se nacházejí pouze ve městech, léky se platí v hotovosti. Pokud užíváte nějaké léky pravidelně, nezapomeňte si jich s sebou vzít dostatečné množství, nejlépe včetně lékařského předpisu nebo lékařské zprávy o jejich užívání, abyste případně neměli problém s jejich dovozem.
Očkování není povinné. Nehlaďte volně se pohybující zvířata, mohla by mít vzteklinu. V případě kousnutí ránu vydezinfikujte a vyhledejte lékaře. Vyhněte se kontaktům s živými i uhynulými ptáky, protože i v Rusku byl zjištěn výskyt viru ptačí chřipky H5N1 (2009).
Pitnou vodu kupujte balenou, u vody z neznámých zdrojů hrozí nakažení bakteriálním průjmem, zejména voda na venkově může být zdravotně závadná. Upřednostněte stravování v restauraci před jídlem u pouličních stánků. V nich zásadně nekupujte jakýkoliv alkohol, riskujete zdravotní potíže, v horším případě i oslepnutí.

Zvyklosti a obyčeje

Rusové jsou velcí patrioti, hrdí na svou literaturu, architekturu, balet či divadlo, a v žebříčku hodnot zaujímají první místa rodina, děti a zdraví. Zejména starší generace je značně konzervativní, ale pokud se s vámi spřátelí, může to být i na celý život a osobní vazby mají velký význam. Při setkání i loučení se podávají ruce, starší muži ženám často líbají ruku. Pokud k někomu máte vztah, je při setkání běžná výměna kvalitních dárků (becherovka, české sklo, obrazové publikace apod.). Velmi jim záleží na důvěře, nemají rádi kompromisy. Rádi se poslouchají a při diskusi často přehánějí, přičemž oblíbeným tématem hovoru je politika a sport. Při rozhovorech nikdy nekritizujte „ruské poměry“ nebo alkoholismus; opakované přípitky vodkou na zdraví jsou stále běžné. Jsou velmi pohostinní, ale rádi se předvádějí a dávají na odiv svůj společenský statut a bohatství (např. módním značkovým oblečením). Také služebně nadřízený má vždycky pravdu. Na životním prostředí a ochraně přírody jim až na výjimky nezáleží (jejich země a přírodní bohatství je obrovské, zdánlivě tedy nevyčerpatelné). Podobně nezáleží na respektování času, z jejich pohledu není nedochvilnost prohřeškem. K Čechům mají Rusové dobrý vztah.

Obecné vízové informace

Občané ČR i občané třetího státu, kteří mají v ČR dlouhodobý nebo trvalý pobyt, potřebují do Ruska platné vízum.
O ruské vízum mohou občané ČR požádat pouze na ruských velvyslanectvích , konzulátech nebo prostřednictvím
naší CK ČEDOK.



Informace k získání víza do Ruska


K žádosti o vízum je potřeba:

- cestovní pas (platný min. 6 měsíců po návratu , kde musí být volná DVOUSTRÁNKA !!!!!!

- 1 formulář ("vizovaja anketka") elektronicky zadaný v systému

- 1 x barevnou fotografii o rozměru 3,5x4,5 cm se zřetelným zobrazením obličeje žadatele s předním čelním pohledem na bílém pozadí, bez tmavých brýlí a pokrývky hlavy/ výjimku z tohoto nařízení představují občané, kteří jsou s pokrývkou hlavy vyfoceni i v cestovním dokladu. FOTOGRAFIE MUSÍ BÝT AKTUÁLNÍ , TEDY NEPOUŽITA NA ŽÁDNÉ PŘEDCHOZÍ ŽÁDOSTI O VÍZUM

- kopie smlouvy o pojištění léčebných výloh do zahraničí na celou dobu pobytu

- pozvání z Ruska (tzv. "priglašenie" - ověřené cizineckou policií) nebo voucher na ubytování + "podverždenie" (pozvání z hotelu) nebo zajistíme tzv. "vízovou podporu".




Poplatky za vízum:



- při pozvání nebo voucheru a dobou vyřízení 10 pracovních dnů 2.520,- Kč / expresní vyřízení do 5 prac. dnů 3.730,- Kč



- při zajištění vízové podpory a dobou vyřízení 10-12 pracovních dnů (vízum do 30 dnů pobytu) 3.680,- Kč / expresní vyřízení do 5 prac. dnů (vízum do 30 dnů pobytu) 5.200,- Kč.




Vízum má podobu štítku, který se vlepuje do pasu. Při vstupní pasové kontrole cestující obdrží do pasu razítko, kde je uvedeno datum příjezdu,aby bylo možné určit přesný počet dní pobytu v RF. Počet dnů NESMÍ návštěvník RF v žádném případě překročit.



Do některých územních částí RF mohou cizinci vstupovat pouze na základě zvláštního povolení, o které je třeba zažádat u místně příslušné pobočky Federální migrační služby - s dostatečným předstihem.




POZOR!!!
Osobám, které se ocitnou na území RF bez víza hrozí vysoká pokuta a budou podrobeny zdlouhavé administrativní proceduře, která nevyhnutelně skončí okamžitým vyhoštěním ze země na vlastní náklady.


OHLAŠOVACI POVINNOST:
Dne 15/1/2007 vstupil v platnost zákon RF č. 109, který stanoví povinnost ohlásit adresu místa pobytu na území RF.
Občanům, kteří jsou ubytování v ubytovacích zařízeních /hotel, penzion, tábor, nemocnice a další, také v Českém domě při velvyslanectví ČR v Moskvě/ zajistí ohlašovací povinnost do 24 hodin příslušné ubytovací zařízení.
V případě, že je občan ubytován v soukromí - je povinnost se zaregistrovat při pobytu delším 7 pracovních dnů v RF.



Města s omezeným pobytem turistů, kde mohou nastat problémy s registrací kvůli speciální vojenské nebo strategické důležitosti těchto měst:

Novomoskovsk – Mirnyj – Novosibirsk – Adler – Kazan – Samara – Vladivostok – Habarovsk – Irkutsk – Barnaul – Petropavlovsk – Kamčatsky - Petrozavodsk – Sahalin – Stavropol – Perm – Rostov – Nerjungri.



POZOR!!!
Vízum do Vámi zvolené země lze vyřídit za předpokladu, že v cestovním pase nemáte žádné jiné platné vízum do RUSKA. Pokud budete chtít i přesto požádat o nové vízum, původní (dosud platné) vízum bude ambasádou zneplatněno.




Uvedené poplatky jsou pro občany ČR.
Na požádání můžeme zajistit i tzv. víza na 2 vstupy do 90 dnů a víza MULTIPLE na vícevstupů na dobu 1 roku. Při těchto typech víza musí být splněny podmínky ambasády


Doba vyřízení se rozumí od podání žádosti na velvyslanectví .

Historie

40 tis. př.n.l.: Nejstarší doklady osídlení (Kostenki u Donu).
8. stol. př.n.l.: Řekové zakládají osady na severním břehu Černého a u Azovského moře.
8. – 1. stol. př. n.l.: Skytská říše zahrnuje též jižní část dnešního Ruska.
6. stol.n.l.: Do oblasti dnešního západního Ruska se stěhují Chazaři (skupiny tureckých a íránských národů), kteří si podmaňují původní ugrofinské a slovanské obyvatelstvo.
8. stol.: S využitím řeky Dněpru si Vikingové probojovali obchodní cesty od Baltského po Černé moře a Konstantinopol (dnes Istanbul), na severu založili Novgorod, na jihu Kyjev. Okolo Kyjeva vznikla slovanská říše Kyjevská Rus.
965: Kyjevský kníže Svjatoslav porazil Chazary.
988: Svjatoslavův syn Vladimír (960 – 1015) přijal křesťanství a navázal vztahy s řeckou Byzantskou říší. Jeho vláda a vláda jeho syna Jaroslava Moudrého (1019 – 1054) je zlatým věkem Kyjevské Rusi.
1235: Invaze tatarských a mongolských nájezdníků z asijských stepí. Na severu čelí Novgorod útokům Švédů a Germánů.
1240, 1242: Novgorodský kníže Alexandr Něvský (1220 – 1263) porazil Švédy v bitvě na řece Něvě a poté řád německých rytířů na zamrzlém Čudském jezeře. Mongolové v Evropě zakládají říši Zlaté hordy s hlavním městem u Kaspického moře.
13. stol.: Daniil Alexandrovič (1276 – 1304), syn Alexandra Něvského, zakládá dynastii moskevských knížat, vládnoucí až do roku 1598. Rozmach Moskvy.
15. stol.: Vládne Ivan III. (Ivan Veliký, 1440 – 1505), který v roce 1480 vyhnal Mongoly a roku 1472 přijal titul „Vladař veškeré Rusi“.
1547: Jeho vnuk Ivan IV. (Ivan Hrozný, 1530 – 1584) byl korunován prvním ruským carem. Do roku 1649 ovládl Sibiř až k pobřeží Tichého oceánu.
16. stol.: Po smrti Ivanova syna Fjodora I. (1557 – 1598) se stal regentem tatarský šlechtic Boris Godunov; léta 1595 – 1613 jsou obdobím hladomoru, 18 občanských válek a polské invaze.
17. stol.: Carem je zvolen Michail Romanov (1596 – 1645); Romanovci vládnou až do roku 1917.
18. stol.: Petr. I. zvaný Veliký (1672 – 1725) zakládá nové hlavní město Petěrburg při ústí Něvy do Finského zálivu, modernizuje zemi, zavádí nové technologie a vládní reformy. V jeho díle pokračuje carevna Kateřina II. Veliká (1729 – 1796).
19. stol.: Vítězné války Kateřinina vnuka Alexandra I. (1777 – 1825) s Napoleonovou Francií; v Krymské válce (1853 – 1856) se však projevila celková zaostalost země. Alexandr II. (1818 – 1881) zrušil nevolnictví, podrobil si Kavkaz, Kazachstán a část Střední Asie, byl zavražděn nespokojenou inteligencí.
1904 – 1905: Po katastrofální válce s Japonskem byla moc cara Mikuláše II. (1868 – 1916) omezena zřízením dumy (parlamentu).
1914: Rusko se zapojilo do 1. světové války, padlo milion lidí, hospodářství se zhroutilo.
1917: Po březnovém (dle juliánského kalendáře únorovém) povstání v Petrohradu byl car přinucen k abdikaci ve prospěch Prozatímní vlády. Tu pak v listopadu svrhl a chopil se vlády vůdce bolševické strany Vladimír Iljič Lenin (původním jménem Uljanov, 1870 – 1924). Následovalo rozdělení půdy rolníkům.
1918: Rusko uzavřelo separátní tzv. Brestlitevský mír a tím ukončilo svou účast v 1. světové válce.
1918 – 1922: Období občanské války a intervence skončilo založením Svazu sovětských socialistických republik.
1924: Po Leninově smrti se chopil moci Josif Vissarionovič Stalin (původním jménem Džugašvili 1879 – 1953).
1928: Vyhlášena první pětiletka, plán industrializace a nucené kolektivizace zemědělství. Výsledkem byl hladomor, který zejména v roce 1932 zahubil miliony lidí.
1934: Masová likvidace Stalinových odpůrců, kteří jsou popraveni nebo deportováni do sibiřských pracovních táborů (gulagů). Do roku 1938 zahynulo v rámci jeho teroru odhadem 8 milionů osob.
1941: Velká část evropského území Ruska byla okupována nacistickým Německem. V boji proti Němcům zahynulo přes 20 milionů lidí.
1945: Po skončení války získal SSSR značný mezinárodní vliv. Vznikly satelitní komunistické režimy v sousedních státech střední a východní Evropy; následovala „studená válka“, vývoj atomových zbraní a závody ve zbrojení, které vedly k nastolení vojenské rovnováhy USA a SSSR, dvou světových velmocí, schopných se vzájemně zničit.
1962: Za vlády Nikity Sergejeviče Chruščova byly rozmístěny sovětské nukleární rakety na Kubě, vrchol studené války.
1964: Vlády se zmocnil Leonid Iljič Brežněv (1906 – 1982), který se po roztržce s komunistickou Čínou snažil o mírové soužití se Západem.
1980: Sovětská invaze do Afghánistánu vyvolala mezinárodni odsouzení.
1985: Generálním tajemníkem Komunistické strany SSSR se stal Michail Sergejevič Gorbačov, vyhlášena „perestrojka“, přestavba systému řízení a ekonomiky.
1988: Stažení sovětských vojsk z Afghánistánu, zahájeny odzbrojovací rozhovory se Západem. V SSSR stagnuje ekonomika, sílí snahy jednotlivých republik o národní suverenitu a propukají etnické konflikty. Gorbačov uznáván v zahraničí (ukončení „studené války“).
1990: Komunistická strana se vzdala mocenského monopolu.
1991: SSSR byl formálně rozpuštěn a 11 z 15 někdejších svazových republik (s výjimkou pobaltských států a Gruzie) vytvořilo Společenství nezávislých států (SNS). Gorbačov rezignoval a Boris Jelcin (1931 – 2007) se stal prvním svobodně zvoleným prezidentem Ruské federace. Rozpad hospodářství.
1993: Prezidentem zvolen Vladimir Volfovič Žirinovskij (1946), výrazný představitel ruského nacionalismu.
1996: Prezidentem znovu zvolen Boris Nikolajevič Jelcin.
2000 - 2008: Prezidentem Vladimir Vladimirovič Putin.
2008 – 2012: Prezidentem Dmitrij Anatoljevič Medvěděv.
2012: Prezidentem znovu zvolen Vladimir Vladimirovič Putin.