Naše webové stránky používají k vylepšování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Rozumím

Nejkrásnější místa Kostariky s pobytem u moře

Destinace
Kostarika
Doprava
Praha
Strava
dle programu
Počet osob
2+1
Termín Nocí Doprava Strava Cena za osobu
-

Nahrávám termíny

Trasa

San José / N.P. Poas / N.P. Arenal / Monteverde / Guanacaste

Program zájezdu

1. den: Odlet z Prahy (s přestupy) do San José - do hlavního města Kostariky. Transfer do hotelu. Nocleh. 
2. den: Po snídani odjezd do národního parku Poas, kde budeme obdivovat největší aktivní sopku na světě o průměru 1,6 km a hloubkou 320 metrů. Cestou zpět budeme míjet plantáže cukrové třtiny, kávy či jahod a sledovat i změnu vegetace od horské k deštnému pralesu. Ubytování v San José. Nocleh.
3. den: Po snídani odjezd do oblasti Arenalu, impozantního a stále činného vulkánu s perfektním kónickým tvarem. Návštěva městečka v Sarchi s možností nákupu místních suvenýrů. Oběd v místní restauraci. Odjezd do termálního parku Tabacón, kde můžete využít nepřeberného množství jezírek s příjemně teplou termální vodou, zasazených do nezapomenutelného prostředí kostarické přírody. Stylová večeře. Nocleh.
4. den: Snídaně, odjezd do oblasti pohoří Tillaran. Přejezd lodí přes impozantní jezero Arenal, největší a nejdůležitější jezero na Kostarice. Odpoledne návštěva přírodní rezervace, kde můžete na visutých mostech a lávkách obdivovat tropickou přírodu spolu s nepřeberným množstvím místní fauny, včetně rozmanitých druhů ptactva a motýlů. Večeře a nocleh v oblasti Monteverde.
5. den: Snídaně. Při zpáteční cestě opustíte mlžné pralesy a přejedete do suchých tropických, které jsou charakteristické pro pacifické pobřeží Kostariky. Cestou se vám naskytnou také nádherné panoramatické výhledy na zátoku Nicoya. Ubytování v hotelu Tamarindo Diria v oblasti Guanacaste. Nocleh.
6. – 7. den: Snídaně. Individuální volno, koupání na pláži se zlatavým pískem či možnost fakultativních výletů.
8. den: Snídaně, transfer na letiště v Libérii a odlet (s přestupy) do Prahy.
9. den:  Přílet do Prahy ve večerních hodinách. 

Fakultativní služby

• příplatek za jednolůžkový pokoj 16.290,- Kč

Informace

Minimální počet pro realizaci zájezdu 12 osob. Na cestu je nutný biometrický pas a registrace ESTA – let do Evropy je trasován přes USA. Informativní schůzka s průvodcem proběhne cca. 2 týdny před odletem. Tento zájezd je možné uspořádat pro nezávislé cestovatele i v jiném termínu. Sleva 22.600,-Kč pro děti do 9 let.

Geografické údaje

Poloha: střední Amerika
Oficiální název: Kostarická republika - República de Costa Rica
Hlavní město: San José (320 tisíc obyvatel)
Jazyk: španělština
Náboženství: křesťanství

Měna a kurzy

Měna: Kostarický colón (zkratka CRC) = 100 centavos
Aktuální kurz: 100 CRC = 3,86 Kč
Běžně se používají cizí měny, zejména americký dolar.

Pracovní doba bank je většinou od 9:00 do 16:00 hod.,
některé soukromé banky 8:00 - 17:00 hod. a v sobotu 9:00-12:00 hod.

V Kostarice je platnou měnou colón (CRC), pojmenovaný po Kryštofu Kolumbovi (Cristóbal Colón). Jedna setina colónu se nazývá centavo (množné číslo centavos). Mince v oběhu jsou 1 (prakticky už se s ním nesetkáte), 5, 10, 25, 50, 100, 500 centavos (dříve též 20 centavos); bankovky 1000, 2000, 5000, 10000, 20000, 50000 colónů.
Směnárny, banky a bankomaty jsou prakticky v každém městě; z bankomatů lze vybírat hotovost mezinárodními kartami (Visa, Eurocard/Mastercard, American Express a Diners Club). Jimi a americkými dolary lze platit prakticky všude, s výjimkou malých podniků a odlehlých oblastí. Při platbě kartou je někdy přirážka. Preferovány jsou bankovky nižších hodnot (do 20 USD) a nesmí být jakkoli poškozené. Stodolarovou bankovku vám mohou odmítnout z obavy před padělkem. Cestovní šeky American Express mění na hotovost banky. Jiná měna než USD je velmi špatně směnitelná; ani eurem nelze nikde platit a směňují ho jen některé banky (mj. Banco Nacional de Costa Rica). Nedoporučuje se měnit peníze na ulici pro vysoké riziko okradení. Zpětná výměna colónů na USD je možná na letišti, avšak jen malé částky; peníze proto směňujte jen postupně dle potřeby.
Banky mají otevřeno od pondělí do pátku 8.00/9.00 – 15.00/17.00/18.00, ale peníze vyměníte i ve směnárnách nebo velkých hotelích, kde je to též podstatně rychlejší. Při směně je nutné předložit pas.

Klimatické podmínky

Kostarika má tropické až subtropické klima (dle výzkumů NASA nejzdravější na světě; odborníci zde rozlišují jedenáct klimatických zón), s obdobím sucha od prosince do dubna a obdobím dešťů od května do listopadu (přitom na karibském pobřeží se sezónnost, včetně srážek, projevuje méně). Celoročně slunce vychází v 5 až 6 hodin ráno a zapadá v 17 až 18 hodin večer. Optimální doba pro návštěvu je od prosince do dubna, kdy jsou pláže zality sluncem a průměrná teplota vzduchu okolo 22 – 28 °C (na pobřeží 32 °C a ve vnitrozemí 17 – 22 °C). Ve vyšších nadmořských výškách klesají teploty až na 13 °C a okolo 3000 m n.m. pravidelně v noci mrzne. Nejchladnější měsíce jsou listopad a prosinec, nejteplejší březen až květen. Teplota vody v moři je celoročně průměrně 25 – 27 °C, ale může dosáhnout i 31 °C. Množství srážek závisí na poloze vůči oceánu a nadmořské výšce. Zatímco na pobřeží Tichého oceánu (například v Guanacaste) neprší i přes půl roku, na pobřeží Karibiku jsou srážky běžné. Srážek přibývá i se stoupající nadmořskou výškou, v Monteverde v pohoří Tilarán (1500 m n.m.) spadne průměrně 3000 mm ročně, běžné jsou mlhy a vlhkost vzduchu dosahuje 74 – 97 %.

Ceny

pohlednice = CRC 100
jednorázová jízdenka v místní dopravě = CRC 300 – 500
taxi nástup/ kilometrovné = CRC 650 / 500 – 800
vstupy do národních parků = USD 7 – 20 / os (většinou USD 10)
vstupné do termálních lázní = USD 20 – 45 / os
vstupné do botanické zahrady, motýlí či žabí farmy = od USD 10 / os
rafting (4 – 8 hod) dle konkrétní řeky a společnosti = USD 50 – 100 / os
sky trek (canopy tour, jízda na laně nad pralesem, dle délky a obtížnosti) = USD 20 – 45 / os

Clo, dovoz, vývoz

Od cla je osvobozeno zboží určené pro osobní potřeby cestujícího: oblečení a věci osobní potřeby, léky, potraviny, zdravotní a hygienické potřeby, sportovní náčiní, jedna videokamera, jeden fotoaparát, jedna filmová kamera, jeden magnetofon včetně příslušenství, jeden radiopřijímač, jeden televizor, jeden dalekohled; jeden počítač, jeden psací stroj, jedna kalkulačka; hudební nástroje, knihy, rukopisy, CD, DVD, fotografie neobchodního charakteru; dále 500 g zpracovaného tabáku, 3 litry vína nebo destilátu nebo likéru na každou osobu starší 18 let a maximálně 2 kg sladkostí.
Pro dovoz loveckých a sportovních zbraní je třeba povolení příslušných kostarických úřadů. Peníze lze dovézt do výše 10 tisíc USD a veškeré bankovní transakce nad 10 000 USD musí být registrovány. Povinná směna valut neexistuje.
Veškeré rostliny, rostlinné produkty a zvířata dovážená do Kostariky nebo odtud vyvážená musí mít speciální povolení k dovozu/vývozu, které vydává kostarické ministerstvo zemědělství a v případě vývozu ještě ministerstvo životního prostředí. Pro obě povolení je třeba řada podkladů, o nichž je třeba se informovat předem.
Ministerstvo zahraničních věcí ČR doporučuje českým občanům, aby si před cestou ověřili u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se podmínky pro vstup a pobyt nezměnily.

Časový posun

Časový posun vůči České republice je v době zimního času v ČR -7 hodin, v době letního času v ČR -8 hodin. Kostarika nezavádí letní čas.

Elektřina (proud, používaní redukcí)

Napětí v síti je 110 – 120 V / 60 Hz. Zásuvky jsou amerického typu, tj. na zástrčku s dvěma rovnoběžnými plochými kolíky, případně s delším zemnícím kulatým kolíkem navíc. Pokud si nevezmete adaptér již z domova, lze jej zakoupit na místě. Elektrická síť je občas postihována výpadky, zvláště na konci období sucha.

Fotografování a filmování

Vždy respektujte srozumitelné piktogramy s přeškrtnutým fotoaparátem či videokamerou. Při fotografování místních lidí vždy požádejte předem o svolení, alespoň gestem.
Nezapomeňte přibalit náhradní baterie a nabíječku a paměťové karty s dostatečnou kapacitou. Na mnoha turistických místech se nabízí i vypálení vašich snímků na DVD.

Internet

Možnost přístupu na internet je prakticky všude, ale spojení bývá pomalé a špatné. Cena za hodinu v internetové kavárně se pohybuje zpravidla od 0,8 USD (400 CRC) do 2 USD (1000 CRC). Připojení na wi-fi je k dispozici zejména v hotelích.

Jazyky, dohovoření

Úředním jazykem Kostariky je španělština, kterou mluví většina obyvatel. Asi 80 tisíc lidí hovoří indiánskými jazyky (bribrí, maléku, cabécar, ngäbere, teribe a boruca), jejichž výuka je v indiánských teritoriích nařízena zákonem. S personálem hotelů a turistických atrakcí se domluvíte anglicky, stejně jako s mladší generací, protože angličtina se povinně vyučuje na školách. Na pobřeží Karibiku uslyšíte kreolštinu a jamajštinu (patois). Při smlouvání na tržištích se používají kalkulačky a úsměv. Univerzálním pozdravem při setkání i loučení je „Pura vida“ (doslova „ryzí život“), používaný i místo dotazu „jak se máš“ či vyjádření toho, že je vše v pořádku, že jste spokojeni.
Doporučujeme naučit se alespoň několik slov španělsky (v závorce s výslovností), přiblížíte se tím místním obyvatelům a nebudou vás považovat za „namyšlené Američany“. Buenos días (dobrý den), adios (sbohem), por favor / gracias (prosím / grásias, děkuji), sí / no (ano / ne), dónde (kde), cuándo (kvándo, kdy), cómo (kómo, jak), izquierda (vlevo), derecha (dereča, vpravo), el médico (médiko, lékař), un robo (krádež), bueno / malo (dobře / špatně), buen provecho (buen provečo, dobrou chuť), quanto costa (kvánto kosta, kolik to stojí), caro / barato (drahé / levné), grande / pequeno (velký / malý), no entiendo (nerozumím), agua con gas / sin gas (kon gás, voda perlivá / neperlivá), con hielo / sin hielo (s ledem / bez ledu), cerveza (servesa, pivo), cafe solo / cafe con leche (kafe solo, káva černá / kafe kon leče, s mlékem), pan (chleba), un = 1, dos = 2, tres = 3, quatro = 4, cinco (sinko) = 5, seis = 6, siete = 7, ocho (očo) = 8, nueve = 9, diez = 10, zero = 0; další čísla můžete vytvořit kombinací.

Kriminalita

Kostarika je považována za jednu z nejbezpečnějších zemí světa, nicméně v posledních letech vzrůstá pouliční kriminalita, kapsářství a okrádání turistů dle hesla „příležitost dělá zloděje“. Proto vezměte rozum do hrsti, šperky a drahé věci nechte rovnou doma a cestujte nalehko: více zavazadel nemáte obvykle kam odložit a musíte je neustále hlídat. Kromě identifikační visačky na zavazadle vložte údaje se svým jménem, adresou a telefonním číslem i do vnější kapsy a dovnitř.
Velký pozor dávejte na své věci zejména v místech s větší koncentrací lidí, na nádražích, zastávkách, ale i v hotelových recepcích a v dopravních prostředcích. Zásadně s sebou nenoste větší finanční částky nebo dokonce veškerou hotovost. Pas, cenné předměty, šperky, peníze, letenky a podobně patří do hotelového nebo pokojového trezoru; pokud je musíte mít u sebe, pak ne všechny na jednom místě. Kopii pasu a pasovou fotografii uložte odděleně od originálu nebo ji můžete nosit u sebe; usnadní to vyřízení náhradních dokladů v případě jejich ztráty či odcizení. Je dokonce možné uložit si cestovní pas a další cennosti na velvyslanectví ČR a cestovat pouze s fotokopií pasu opatřenou vstupním razítkem a potvrzením velvyslanectví o uložení pasu. Odděleně od platební karty si uložte její číslo a telefon banky pro případ nahlášení její ztráty nebo odcizení. Poznamenejte si i důležitá telefonní čísla pro případ ztráty mobilního telefonu. Hotel neručí za věci ponechané volně v hotelovém pokoji. Pokud si kamery a fotoaparáty neberete s sebou ven, patří do trezoru nebo alespoň do kvalitně uzamčeného hlavního pevného zavazadla. Na vycházce či na pláži nikdy nenechávejte své věci bez dozoru. Po setmění nikam nechoďte sami; zvlášť to platí v centrech větších měst. V zapůjčeném autě zásadně nic neponechávejte a parkujte výhradně na bezpečných (hlídaných) parkovištích. Neberte stopaře, taxík objednávejte nejlépe prostřednictvím hotelové recepce a auto si pronajímejte jen prostřednictvím hotelu nebo u renomovaných půjčoven.
Pokud se míníte zúčastnit adrenalinových aktivit, zvažte pečlivě svůj zdravotní stav, schopnosti a samozřejmě si ověřte rozsah svého pojištění.

Kuchyně - jídlo a nápoje

Kuchyně v Kostarice je jednoduchá, nepříliš kořeněná, ale chutná a na pohled barevně lákavá; ovlivnila ji zejména kuchyně americká a mexická. Základem většiny jídel je rýže, fazole a kukuřice, vepřové, kuřecí a hovězí maso (lomitos jsou steaky), ryby (mečouni, mořští okouni, delfíni, marlin, tuňák, solená treska) a mořské plody (humři, garnáti, mušle), zelenina (tykev, rajčata, zelí), sýry, vejce a sezónní exotické ovoce (mango, ananas, banány, papája, meloun). K ochucení se používá hlavně koriandr a česnek, na pobřeží Karibiku kokosové mléko. Preferovanou úpravou jídla je smažení, případně pečení nad ohněm ze dřeva. Zejména v turistických oblastech je všudypřítomná pizza, hamburgery a hranolky, ale v běžné nabídce vedou domácí casado (směs rýže, fazolí a masa s míchaným salátem ze zelí a rajčat) a národní pokrm gallo pinto, směs pečené rýže a černých fazolí, doplněné tortillou a zakysanou smetanou nebo pečenými banány, obě jídla podávaná i k snídani. Oblíbeným moučníkem je tres leches, třívrstvý dort s vaječným likérem, nebo flan (přepalovaný pudink). Určitě byste však měli odolat případné nabídce polévky ze žraločích ploutví.
K pití se nabízí voda (objednejte si výhradně balenou), „refresco naturale“ (voda se šťávou) a ovocné džusy (ovoce se sodou), ječmenná cebada nebo kukuřičný nápoj pinolillo, míchané ovocné koktejly frescas (s ledem, mlékem a cukrem) a pivo (oblíbená místní značka je Imperial). Silnější alkohol se v restauracích většinou nepodává. Z horkých nápojů vede vynikající kostarická káva. Cafe con leche je káva s mlékem půl napůl, kávový likér je považován za národní nápoj. Pipas jsou nezralé kokosové ořechy, z nichž se šťáva pije brčkem.

Vybrané speciality:
ceviche: syrová marinovaná ryba nebo mořské plody (garnáty, mušle) s limetkou a červenou paprikou, případně s česnekem a koriandrem
curtido: salát z kysaného zelí s červenými chilli papričkami a octem
empanadas: plněná pečená kapsa, většinou pšeničná, nejčastěji s masem nebo tuňákem
gallos: plněné tortilly nebo sendviče s masem, sýrem či fazolemi
chorreadas, tortillas: dva druhy placek z kukuřičné mouky
mazamorra: sladká kukuřičná kaše, často se skořicí a čerstvým ovocem
olla de carne: hovězí vývar s nakrájenými kousky hovězího masa, cibule, mrkve, kukuřice, tykve, celeru, ochucená česnekem, koriandrem a chilli; každá rodina má vlastní recept
palmitos: srdíčka (růstové pupeny) palem podávaná s dresingem jako salát (odříznutí pupene vede k zániku rostliny, proto je salát drahý)
picadillo: mleté dušené maso se zeleninou, obvykle s rajčaty a dalšími ingrediencemi; přívlastek v názvu označuje hlavní přísadu (brambory, tykev apod.); podává se s tortillami nebo rýží
patacones (tostones): dvakrát smažené plátky zelených banánů (případně předtím uvařené), osolené či s kořením
pupusa de queso / pupusa revuelta: tlustá kukuřičná placka plněná měkkým sýrem quesillo / plněná směsí sýra, vařeného vepřového (chicharrón) a pečenými mletými fazolemi (frijoles refritos)
sopa negra: polévka z černých fazolí, často s kousky masa, ochucená cibulí, česnekem a pepřem, případně s vejcem natvrdo
tamales: placky z kukuřičné mouky dušené nebo vařené, zabalené v kukuřičných listech, které se poté odstraní; mohou být plněné masem, sýrem, zeleninou, ovocem, chilli
tortas: obecně kukuřičné placky s náplní masa nebo zeleniny; každá může být originálem

Místní doprava a taxi

Letecká
Hlavní letiště Juan Santamaria International Airport se nachází ve městě Alajuela, 20 km severozápadně od centra hlavního města San José. S počtem 4,3 milionu odbavených cestujících (2010) je po panamském letišti Tocumen druhým nejfrekventovanějším ve Střední Americe. Pojmenováno bylo po národním hrdinovi z roku 1856. Při odletu se platí odletová taxa 28 USD (možno i kreditní kartou nebo ekvivalentem v místní měně; případně ji lze zaplatit i předem ve většině hotelů a bank). Spojení s různými destinacemi v Kostarice zajišťují autobusy, ale doporučuje se smluvit předem privátní odvoz, jehož cena je srovnatelná s letištním taxi. Licencované taxi (červené, se žlutým trojúhelníkem na dveřích, nebo oranžové) je možné platit v dolarech nebo colónech. Privátní transport lze zařídit i po příletu v příletové hale letiště.
Druhé významné letiště je Daniel Oduber International Airport v Liberii v provincii Guanacaste, asi 270 km severně od metropole, odbavující zejména turisty mířící na tichomořské pláže. Další menší letiště jsou Limón International Airport v Limónu, Tobías Bolanos International Airport v San José a letiště v Puntarenas. Pro vnitrostátní lety slouží asi 30 místních letišť v Barra del Colorado, Carillo, Golfito, Guápiles, La Fortuna, Palmar Sur, Puerto Jimenez, Tamarindo, Tortuguero, Quepos Managua a další. Národním dopravcem je TACA/LACSA, sjednocující všechny národní letecké společnosti ve Střední Americe s výjimkou Panamy. Pravidelné mezinárodní linky provozují mj. společnosti American Airlines, Aeromexico, Continental Airlines, COPA, Cubana de Aviación, Iberia, MartinAir, Mexicana, TACA a United Airlines.

Železniční
Celková délka železniční sítě se udává 278 km, tratě jsou úzkorozchodné a 260 km je elektrifikováno. Osobní železniční doprava je zcela bezvýznamná – příměstské vlaky San José (několik málo km) a Tico Train ze San José do Caldera (tichomořské pobřeží) – 91 km, spíš turistická atrakce.
Lodní: Kostarika má pouze dvě námořní lodě. Hlavním karibským (resp. atlantickým) přístavem je Puerto Limón se dvěma terminály Limón a Moín, zajišťujícími 80 % nákladní námořní přepravy včetně importu ropy a exportu banánů. Kotví tu i turistické cruisery. Na pobřeží Tichého oceánu leží rybářské a turistické přístavy Golfito a Puerto Quepos a nákladní Caldera, která nahradila již nevyhovující Puntarenas.
Splavných je 730 km toků, pro menší lodě a pouze sezónně. Pravidelná místní vodní doprava funguje v přístavech, mj. z Golfita do Puerto Jimenez a na Playa Zancudo. Vznášedla jsou dražší než klasické lodě.

Autobusová
Hlavním dopravním uzlem je San José, kde je dokonce několik autobusových nádraží (Coca Cola, Caribe), a dopravní síť je hustá po celé zemi. Vozy jsou obvykle v dobrém stavu, ale pro veřejnou dopravu slouží i vyřazené žluté školní autobusy, takže cestování autobusem je sice levné, nicméně ne moc pohodlné (zejména pro vyšší Evropany a objemnější Američany je místa v autobuse málo). Lepší komfort cestování nabízejí společnosti Grayline, Interbus a Easy Ride, sice o něco dražší, ale s pohodlnými sedadly a klimatizací, některé dokonce s toaletou, a ve všech je kouření zakázáno. Dálkové autobusy společnosti TRACOPA jezdí ze San José do Golfita a zpět jednou denně z nádraží Tracopa; jízda trvá 7 hodin.
Na všech autobusových terminálech věnujte zvýšenou pozornost svým zavazadlům. Pokud cestujete se skupinkou přátel (5 – 6 osob), vyplatí se privátní transfer, tedy pronájem minibusu s řidičem. Za několik dolarů navíc můžete po cestě kdykoliv zastavit třeba na fotografování.
Městská: V San José zajišťují městskou dopravu privátní autobusové společnosti, včetně spojení s letištěm. Ve všední dny jezdí příměstský vlak tren urbano z nádraží Estación Pacifico (trasa Sentido Belén – Pavas – San José – Lourdes de Montes de Oca – Curidabat) a z nádraží Estación Atlántico (trasa Universidad Latina – San José – Heredia). V roce 2013 má být zprovozněna trasa San José – Cartago a zpět, plánuje se i prodloužení do Alajuely. Jednorázová jízdenka stojí 200 – 350 colónů dle vzdálenosti.

Taxíky
Taxíky jsou nejpohodlnějším a relativně levným dopravním prostředkem v každém městě a lze je pronajmout i na celý den. Nástupní sazba je cca 650 colónů, kilometrovné cca 750 colónů; letištní taxíky jsou dražší, právě tak jako vozy s náhonem na čtyři kola a též v plážových destinacích. Spropitné se neočekává. Taxikář musí ze zákona používat taxametr; pokud by vám řekl, že nefunguje, vystupte.
Vodní taxi fungují v některých přístavech. Například z přístavu Golfito si je lze objednat na pláže Cacao, Zancudo, San Jocesito a Encanto; cenu si ověřte a dohodněte předem.

Nákupy a suvenýry

Nejlepším suvenýrem jsou vynikající kostarická káva, kávový likér a kávové bonbóny, dřevěné sošky, misky, vázy i originální dřevěná bižuterie a umně vyřezávané dřevěné krabičky, napodobeniny předkolumbovských šperků, kožené zboží (kabelky, peněženky, pásky), ručně malované obrázky i třeba na ptačích perech, miniatury barevných volských povozů, keramika, hamaky a kytary nebo jiné hudební nástroje. V obchodech i na tržištích je kromě toho spousta zboží (oblečení i rukodělných výrobků) dovezených z Panamy, Equadoru a Guatemaly.
Otevírací doba běžných obchodů bývá od pondělí do soboty od 8.00 až 9.00 do 12.00 a od 14.00 do 18.00 až19.00, někdy i déle, nebo bez polední přestávky. Pulperías jsou malé venkovské obchůdky.

Oblečení, zavazadla

Optimální oblečení je lehké a pohodlné, spíše sportovní a nejlépe vzdušné, nemačkavé. Vpodvečer a do vyšších nadmořských výšek se bude hodit svetr, na vycházku do pralesa dlouhé kalhoty a košile s dlouhými rukávy, šátek na krk a ponožky (preventivní ochrana proti hmyzu). Jako boty jsou optimální pohodlné pevnější sandály, případně pár bot navíc, které se mohou namočit, pokud počítáte s raftováním. Nezapomeňte nepromokavou větrovku, pevnější pláštěnku, deštník, pokrývku hlavy, láhev na vodu, kvalitní repelent a sluneční brýle, doporučujeme dalekohled a španělsko-český / česko-španělský slovníček.
Zavazadla si vyberte pevná a praktická. Odbavované zavazadlo (kufr nebo kabela) do 15 – 20 kg a příruční zavazadlo (nejlépe batůžek na záda) do 5 – 8 kg váhy, dle předpisů konkrétní letecké společnosti. Zavazadla podaná k letecké přepravě musí být uzamčena a opatřena vaší jmenovkou a adresou, příruční zavazadla do letadla nesmí obsahovat potenciálně nebezpečné předměty, vyloučené z přepravy. Zvažte, co všechno musíte mít s sebou: jedete si užívat, nestěhujete se. V Kostarice se vše, co byste snad postrádali, dá koupit.

Opalování

Používejte opalovací mléka a krémy s dostatečně vysokým faktorem odpovídajícím citlivosti vaší pleti. Neopalujte se přes poledne, protože svěží vítr u moře skutečnou teplotu vzduchu zdánlivě snižuje a vede k podcenění vlivu záření. Ve stínu a při plavání se opálíte také. Pokud se přesto spálíte, použijte pantenol gel nebo obyčejný bílý jogurt. Před sluněním nepoužívejte deodoranty a voňavky, mohly by se vám na pleti udělat nepříjemné skvrny. Pijte pravidelně, i když nepociťujete žízeň.

Pláže a koupání

Kostarické pobřeží měří 1228 km, z čehož 212 km náleží Karibskému moři na východě a 1016 km Tichému oceánu na západě. Pláží je přes tři sta a každá z nich jedinečná; dokonce i na nepříliš od sebe vzdálených plážích se může lišit barva písku a krajinná scenérie. Některé pláže jsou plné mušlí nebo jsou na nich jednotlivá skaliska, jiné jsou tvořeny jemným měkkým pískem. Některé jsou vhodné pro koupání, jiné zase pro surfing a windsurfing. Jenom na některých plážích jsou pobřežní hlídky, a proto buďte při koupání opatrní a neplavte daleko od břehu. Pozorně čtěte všechny výstražné tabule či jiná upozornění. Na mnoha plážích (mj. Playa Bonita u Puerto Limón, Playa Barranca a Playa Dona Ana u Puntarenas a playa Espadilla v NP Manuel Antonio) se vyskytují silné proudy, které mohou neopatrného plavce odnést daleko na moře a hrozí i utonutí. Kdybyste se dostali do tzv. zpětného (trhlinového) proudu, směřujícího kolmo od pláže do moře, vyplavte z něj směrem rovnoběžně s pobřežím. Pokud jsou pláže přímo u hotelu, bývají lehátka zdarma, ale slunečníky se obvykle platí; podmínky se u konkrétních hotelů liší.
Vyhledávané pláže (playas) na pobřeží Karibiku jsou Cahuita, Cocles, Puerto Viejo a Tortuguero. Pobřeží Pacifiku lze rozdělit do čtyř zón; v centrální části (Central Pacific) jsou nejznámější pláže Bejuco, Esterillos, Hermosa, Matapalo, Herradura, Jaco, Manuel Antonio a Puntarenas, v části Guanacaste Avellana, Azul, Bahia Salinas, Brasilito, Conchal, del Coco, Flamingo, Golfo de Santa Elena, Grande, Hermosa Guanacaste, Negra, Ocotal, Panama, Papagayo Gulf, Potrero a Tamarindo, na poloostrově Nicoya (Nicoya Penninsula) Carrillo, Coyote, Mal Pais – Santa Teresa, Manzanillo, Montezuma, Nosara, Punta Islita, Samara a Tambor a v jižní části pobřeží (South Pacific) Cabo Matapalo, Carate, Corcovado, Dominical, Drake Bay, Ojochal, Pavones Costa Rica, Puerto Jimenez, Uvita a Zancudo.
Za jedny z nejkrásnějších na světě jsou považovány pláž v NP Manuel Antonio (zátoka ve tvaru podkovy, s jemným bílým pískem a zelenomodrou vodou, obklopená džunglí s vodopády), 20 km odtud na jih pláž Dominical ideální pro surfing, stejně jako pláž Jaco v centrální části a pláž Tamarindo na poloostrově Nicoya, kde se nacházejí i ekoturisty vyhledávaná pláž Montezuma a želvami známá Playa Grande. Z pláže v NP Corcovado se podniká potápění u ostrůvku Isla del Cano a z pláže Mal Pais plavby člunem za pozorováním delfínů. Pláž Tambor ve tvaru půlměsíce je ideální pro bosé vycházky a šnorchlování u ostrůvku Tortuga. Na karibském pobřeží představuje ráj pro milovníky přírody pláž v NP Tortuguero (16 druhů ohrožených živočichů; tapíři, oceloti, mořské krávy, mořské želvy) a pláže jižně od Puerto Limón v NP Cahuita.

Guanacaste
Oblast na severozápadním pobřeží Kostariky, na rozhraní provincií Alajuela a Puntarenas, známá především díky svým nádherným plážím a výborným podmínkám pro surfování, šnorchlování, vyjížďky na koních či windsurfing na horských jezerech. Milovníci přírody ocení bohaté možnosti pozorování nespočetných druhů ptactva či možnost výstupu na vyhlášené kostarické vulkány. Hlavním městem této oblasti je Liberia, kde se nachází také mezinárodní letiště (na vyžádání je možné zajistit místní přelet San José – Liberia). Název je odvozen od „quahnacaztlan“, což je aztécký název stromu guanacaste (Enterolobium cyclocarpum), který je od roku 1959 národním stromem Kostariky.

Playa Arenilla

Pláž Arenilla o délce asi 100 m a šířce 30 m je příjemná a klidnější písečná a oblázková pláž s průzračně čistou vodou; je součástí zálivu Papagayo a nachází se pouhých 20 minut jízdy od Playa El Coco, ideálního místa pro nákupy, posezení s přáteli, poznání pravých Kostaričanů či jízdu na koních podél pobřeží se zlatavým pískem a panoramatem zdejších útesů a hor.

Playa Buena

Pláž Buena se nachází v zálivu Papagayo v severní části pobřeží Guanacaste, oplývajícím mimořádnými přírodními krásami: tropickými pralesy a vulkanickými útesy, které plynule přecházejí do písečných pláží, omývaných křišťálově průzračnou vodou. Je také domovem papoušků, opic a dalších exotických savců, ptáků i plazů, kteří zde žijí v četných rezervacích a národních parcích situovaných na pobřeží i ve vnitrozemí, jež rozhodně stojí za návštěvu.

Playa Conchal

Pláž Conchal, považovaná za jednu z nejvíce exotických v této části kostarického pobřeží, se nachází 2 km od pláže Brasilito a obě od nedalekých pláží Flamingo a Tamarindo odděluje skalnatý výběžek Punta Conchal, nazvaný dle písku z miliard drobných úlomků mušlí. Se svou délkou 4 km je pláž Conchal ideálním místem pro plavání a šnorchlování a je vyhledávána i díky vysokému počtu slunečných dní. Vyznavače golfu potěší golfové hřiště Garra de Leon, nabízející kromě požitku ze hry i nezapomenutelné pohledy na pobřeží; právem je považováno za jedno z nejlepších hřišť celé střední Ameriky.

Playa Flamingo

Pláž Flamingo, přezdívaná Playa Blanca, tedy bílá, se řadí mezi jedny z nejkrásnějších pláží v Kostarice. Nachází se na Zlatém pobřeží v Punta Salinas, asi 75 km od hlavního města provincie Liberia, mezi plážemi Potrero a Brasilito. Turisty je vyhledávána nejen díky křišťálově průzračné vodě a bílému písku, ale i díky ideálním podmínkám k rybolovu a potápění. Milovníky golfu jistě potěší nedaleké 18jamkové hřiště navržené Robertem Trentem Jonesem Jr., milovníky přírody nedaleký národní park Santa Rosa a přírodní rezervace Palo Verde.

Playa Tamarindo

Jedna z nejpopulárnějších pláží na pobřeží Tichého oceánu si získala věhlas nejen díky plážím a průzračně čistému moři, ale i širokému zázemí s hotely všech úrovní a živému turistickému ruchu. Zdejší městečko, bývalá rybářská vesnička, přímo vybízí k večerním procházkám a příjemnému posezení v jedné z místních restaurací s živou či reprodukovanou hudbou. Přes den upoutá návštěvníky bohatá nabídka vodních sportů, včetně surfingu, windsurfingu, šnorchlování, jízdy na vodních skútrech, sportovního rybolovu, ale i např. jízdy na koních a golfu na haciendě Pinilla. Návštěvníky přitahují i nedaleká rezervace Diria a Národní park Marino Las Baulas, kde každé léto kladou vejce želvy kožatky.

Punta Leona

Hotelový a plážový resort se nachází ve stejnojmenné soukromé přírodní rezervaci o rozloze 300 ha, která vznikla v 80. letech a stala se rájem pro milovníky přírody a pohodové rodinné dovolené. Nachází se ve střední části pacifického pobřeží v provincii Puntarenas. Místní tropický prales, představující unikátní přechod mezi deštným pralesem jihozápadu a suchým lesem severozápadu, je výzkumným centrem pro studium savců (z opic zejména chápanů a malpy kapucínské) a 330 druhů ptáků, mezi nimiž jsou i tukani, kolibříci a ara arakanga (Scarlet Macaw). Resort nabízí také téměř nedotčenou bílou pláž, tři vycházkové stezky, vlastní „canopy tour“, motýlí farmu a jízdu na koni; oblíbeným výletním cílem jsou národní parky Manuel Antonio nebo Carara. Velkou výhodou je pouhá hodina jízdy od mezinárodního letiště San José.

Pošta

Poštovní úřady (correos) jsou privátní, hlavní pošta (correo central) se nachází v hlavním městě San José; otevírací doba je obvykle v pondělí až pátek od 8.00 do 17.00/17.30 hodin, někdy i krátce o sobotách (ve velkých městech). Na mnoha poštách je k dispozici internet pro veřejnost a připojení na wi-fi.
Známky je možné koupit spolu s pohledy a do EU stojí 435 („priority“) resp. 375 („no priority“) colónů. Pohledy je ideální poslat z pošty, ale jejich odeslání zajistí i recepce lepšího hotelu. Do ČR jde pošta až 14 dní.

Rent a car, dopravní předpisy a řidičské průkazy

Doporučované společnosti jsou Adobe Rent a Car a Poás Rent a Car, samozřejmě zde operují i mezinárodní společnosti Avis, Hertz, Europcar a Sixt Rent a Car. Pronájem je možný i předem z České republiky prostřednictvím internetu.
Pronájemce automobilu musí být starší 21 let a uznává se řidičský průkaz platný v ČR, při pobytu do tří měsíců se mezinárodní řidičský průkaz nevyžaduje . Dále je třeba předložit pas a kreditní kartu. Platba kreditní kartou je obvykle požadována předem (případně složení zálohy nebo jistiny). Vždy pečlivě zkontrolujte technický stav vozu a podmínky smlouvy; zejména se ujistěte o celkové ceně (včetně poplatků a daní a pojistek), zda zahrnuje úplné i havarijní pojištění auta a jaká je výše spoluúčasti (CDW full insurance); zda je v ceně neomezený počet kilometrů a jaké palivo máte čerpat. Nezapomeňte si vzít číslo telefonu, kam volat, kdyby byl s autem problém.
Přestože je pronájem vozu drahý, pro bližší poznání země se určitě vyplatí. Zapůjčení vyjde přibližně na 800 – 2000 Kč/den, 3000 – 10 000 Kč/týden dle sezóny, nabídky a poptávky, značky vozu, jeho kvality a vybavení (klimatizace, rádio, automatická převodovka). Záleží také na rozsahu poskytnutého servisu, pojištění a připojištění. Adobe Rent A Car nabízí pronájem auta i s řidičem. Pokud pojedete jen po hlavních silnicích, stačí klasický vůz, ale do oblastí jako Arenal, Dominical, Monteverde, Quepos, Rincón de la Vieja, Tilarán a dalších (zejména do národních parků) je třeba automobil s pohonem 4x4 typu Suzuki, Toyota, Mitsubishi, nejlépe s automatickou převodovkou a velkou světlou výškou. Nejpoužívanější terénní auta v Kostarice jsou Daihatsu Terios a Suzuki Jimmy. Jednosměrný pronájem je běžný, často i bez příplatku.
Kostarikou prochází Panamerická dálnice a hlavní silnice spojují San José se všemi významnými přístavy; na některých se platí symbolické mýtné. Celkem je v zemi 35 tisíc km silnic, z toho však jen 8600 km se zpevněným povrchem. Stav i mnoha těchto silnic je špatný, zejména v horách jsou na nich nepřehledné zatáčky a za dešťů časté sesuvy zeminy. Mnohé jsou úzké, nemají středové značení ani krajnice; rozhodně se nedoporučuje jezdit po nich v noci. Nebezpečná je i jízda v mlze a za hustého deště. Místní řidiči dopravní předpisy nedodržují, jezdí agresivně a často i pod vlivem alkoholu; to platí též pro hojně se vyskytující motocyklisty. Řízení vozu je proto třeba věnovat maximální pozornost.
Litr benzínu stojí 700 – 800 colónů. Alkohol je zakázán, bezpečnostní pásy povinné. Při jakékoliv nehodě přivolejte policii a trvejte na sepsání protokolu; potřebujete jej pro půjčovnu. Neberte stopaře, parkujte jen na hlídaných parkovištích, vozidlo vždy uzamkněte a na sedadlech nenechávejte volně položené žádné věci. Pokud potřebujete pomoc nebo radu, zastavte na čerpací stanici.

Restaurace, ceny, doporučení

Kvalitní restaurace se nacházejí v hlavním městě San José, dalších větších městech (Limón, Cartago, Heredia, San Francisco, Alajuela, Puntarenas, Paraiso, Liberia) a v turistických oblastech. V nabídce téměř všech restaurací jsou jídla kostarické kuchyně, ale objevíte i restaurace čínské, mexické, thajské, indické a peruánské, dokonce i italské, francouzské či středomořské. Nechybí ani nabídka rychlého občerstvení typu McDonald. Levná a chutná jídla nabízejí jídelny „sodas“.
K hrubému rozdělení do kategorií podle ceny na osobu (se zahrnutím daně a příplatku za obsluhu, což na jídelním lístku nebývá uvedeno) lze považovat drahé restaurace přes USD 25, střední od 10 do 25 USD a levné, pod 10 USD. Ani v nejdražších provozovnách většinou neutratíte více než USD 50 na osobu, pokud neholdujete velké spotřebě alkoholu. Levněji je mimo hlavní město a luxusní hotely. V běžném restaurantu v turistických oblastech stojí večeře pro dva 12000 – 20000 CRC. Nejlevnější jídla jsou místní, „típico“, nabízené především v levných jídelnách „sodas“, kde menu (plato del día) pořídíte za 2000 – 3000 CRC na osobu. Místní lidé málokdy dávají spropitné; jse-li ale spokojeni, něco málo navíc můžete obsluze nechat.
V restauracích se k ceně počítá 13% daň a 10% příplatek za obsluhu, což obvykle není zahrnuto v cenách inzerovaných na jídelním lístku; případně je toto navýšení ceny uvedeno zvlášť, částkou se zkratkou „i.i.“. V bufetech a v rychlém občerstvení jsou uváděny ceny konečné. Spropitné, pokud jste opravdu spokojeni, můžete dát ve výši 5 až 10 % (a to bez ohledu na příplatek za obsluhu).

Uváděné ceny jsou pouze orientační a mohou se místně i sezónně lišit, v hlavním městě jsou ceny vyšší. Inflace je několik procent ročně. Poplatky při vstupu do národních parků a přírodních rezervací jsou pro zahraniční návštěvníky vyšší (nejčastěji 10 USD na osobu) než pro místní občany.

V obchodě:

mléko 1 l = CRC 700
bochník bílého chleba 0,5 kg = CRC 750
bageta = CRC 900
rýže 1 kg = CRC 1000
místní sýr 100 g = CRC 450
pomeranče 1 kg = CRC 01000
rajčata 1 kg = CRC 650
jablka 1 kg = CRC 1700
mango 10 ks = CRC 500
vejce 12 ks = CRC 1200
voda 1,5 l balená = CRC 800 – 1300
víno 0,7 l střední kvality = CRC 6000 – 7500
pivo domácí lahvové 0,5 l = CRC 750 – 900
pivo importované lahvové 0,33 l = CRC 1000 – 1800

V restauraci:
jídlo pro dva v levné restauraci / v San José = CRC 5000 – 10 000
jídlo pro dva v běžné restauraci (tři chody) v San José = CRC 10 000 – 20 000
menu v McDonaldu nebo jiném fastfoodu = CRC 3000 – 3500
domácí pivo 0,5 l točené = CRC 900 – 1300
importované pivo lahvové 0,33 l = CRC 1500 – 2200
cappuccino = CRC 1500 – 2000
Coca Cola, Pepsi lahvová 0,33 l = CRC 750 – 1000
voda lahvová 0,33 l = CRC 500 – 800

Různé

Demografie a náboženství
Kostarika je multietnická: z 4,6 miliónů obyvatel představují 94 % bílí a mesticové (míšenci bělochů a Indiánů); čtyři hlavní minority jsou černoši, mulati (míšenci bělochů a černochů), původní Indiáni a Asiaté (z Číny, Japonska a Tchajwanu). Indiánů je asi 80 tisíc a patří do osmi odlišných kulturních skupin (Quitirrisí v Centrálním údolí, Matambú = Chorotega v Guanacaste), Maleku (v Alajuela), Bribrí na jihovýchodním pobřeží, Cabécar v Cordillera de Talamanca, Guaymí u hranice s Panamou, Boruca a Térraba na jihu. Z cizinců žijících v Kostarice je nejvíce Němců, Italů, Francouzů, Holanďanů, Britů, Švédů a Řeků, ale domov tu našli i Dánové, Rusové, Belgičané, Portugalci, Chorvati, Maďaři, Turci a Arméni. Kostarika je rovněž útočištěm uprchlíků, zejména z Nicaragui, Kolumbie a Spojených Států.
Obyvatelům Kostariky se přezdívá „Ticos“ a dvě třetiny z nich žijí ve městech. Průměrný věk činí 29 let, průměrná očekávaná délka dožití 78 let (muži/ ženy 75/ 81 let). Na jednu ženu připadají v průměru dvě děti. Gramotnost obyvatel dosahuje 95 %, protože školství a vzdělání je věnována mimořádná péče ze strany státu (dle ústavy je minimem 6 % HDP).
Ústava zaručuje svobodu vyznání. Převládá římskokatolické náboženství a společnost je konzervativní zejména na venkově, nicméně i tam se do kostela chodí hlavně o svátcích, svatbách, pohřbech a křtinách. Karibští černoši jsou většinou protestanté. V San José je menší uzavřená židovská komunita (asi 3,5 tis. osob; synagoga Shaarei Zion). Mormonů (Církev Ježíše Krista Svatých Posledních dnů) je asi 35 tisíc.

Karibské moře

Část (2 754 000 km2) Atlantického oceánu jihovýchodně od Mexického zálivu při východním pobřeží Střední Ameriky, jehož nejhlubším místem je Kajmanský příkop mezi Kubou a Jamajkou (7686 m). Hlavní ostrovy a souostroví Karibiku jsou Velké Antily, Kuba, Jamajka, Portoriko, Hispaniola a Kajmanské ostrovy, dále Malé Antily – Závětrné ostrovy, Návětrné ostrovy a Závětrné Antily (nizozemské Aruba, Bonaire, Curacao a venezuelské ostrovy včetně Isla de Margarita) a ostrovy při pobřeží Střední Ameriky (kam patří mj. atoly u pobřeží Belize a mexický Cozumel). Turisty přitahuje příjemná povrchová teplota moře 24 – 29 °C a korálové útesy. Přírodním rizikem jsou častá zemětřesení, výbuchy sopek a sezónní hurikány (tlaková níže v podobě obrovského víru, provázená silnými větry a bouřkovými jevy, vyvolávající na pevnině obvykle záplavy).

Káva

Kávovník pochází ze severovýchodní Afriky a první ho záměrně začali pěstovat Arabové. S expanzí islámu se rozšířil i do jihovýchodní Asie. Na Cejlonu a v Indii zakládali od 18. století kávové plantáže Nizozemci a Britové. Kávovník arabský (Coffea arabica) je stálezelený keř o výšce 5 – 8 m, se vždyzelenými vstřícnými listy a bílými květy. Plodem je žlutá nebo červená oválná peckovice, obsahující 2 semena s podélnou rýhou. Semena obsahují 1 – 1,5 % kofeinu. V druhé polovině 20. století se začaly pěstovat zakrslejší odrůdy s menšími požadavky na zastínění. Dnes jsou největšími světovými producenty kávy Brazílie, Kolumbie, Mexiko, Indie, Pobřeží Slonoviny, Indonésie a Etiopie. Asi 70 % produkce připadá na kávovník arabský, 30 % na kávovník statný (Cofea robusta = C. canephora; obsahuje více než dvakrát více kofeinu než arabica), v Kostarice je však zákonem povolenou pěstovat pouze Coffea arabica, která je považována za nejlepší. Kávovník byl na Kostariku dovezen z Kuby v roce 1779 a ukázalo se, že zde má vynikající podmínky, zejména úrodnou sopečnou půdu. Bylo zde vysazeno asi 400 milionů keříků a káva představuje asi 25 % výnosů z exportu. Balíčky s kávou se označují podle toho, v jaké nadmořské výšce byly sklizeny. S.H.B. (Strictly Hard Bean, nad 1500 m n.m.); L.G.A. (Low Grown Atlantic, 200 – 600 m n.m.); P. (Pacific, 400 – 1000 m n.m.); M.G.A. (Medium Grown Atlantic, 600 – 900 m n.m.); H.G.A. (High Grown Atlantic, 900 – 1200 m n.m.); M.H.B. (Medium Hard Bean, 500 – 1200 m n.m.); H.B.P. (Hard Bean Pacific, 800 – 950 m n.m.); G.H.B. (Good Hard Bean Pacific, 1100 – 1200 m n.m.) a S.H.B. (Strictly Hard Bean Pacific, 1200 – 1650 m n.m). Hlavní produkční oblasti jsou Alajuela, Heredia, Puntarenas, San Carlos, San Ramon a Sarchi. Na některých plantážích se pěstuje i organická káva, bez použití chemických postřiků a hnojiv. Příkladem je britská plantáž La Minita v oblasti Tarrazu. Kávové boby nižší kvality musí být na obalu označeny modrou barvou a jsou určeny výhradně pro domácí trh.

Banánové plantáže

Banánovník (Musa sp.) je bylina o výšce až 16 m, která se pěstuje pro plody banány; ročně se jich jako ovoce vyprodukuje asi 55 milionů tun. Největšími exportéry banánů jsou Ekvádor, Kostarika, Kolumbie a Filipíny. Kostarické pobřeží pokrývá zhruba 50 tisíc ha banánových plantáží (bananeras), ale malí farmáři produkují pouze pro vlastní spotřebu nebo místní trh. Přes dvě třetiny mezinárodního obchodu s banány ovládají americké společnosti Dole Food Co. a Chiquita Brands International a chilská Fresh del Monte. Tyto tři mají i dopravní lodě, sklady pro dozrávání a vlastní distribuční sítě v Evropě a USA; původní plantáže prodávají a banány v místě vykupují. Tím se zbavují odpovědnosti za znečištění prostředí vinou nadměrného hnojení a používání pesticidů v jiných zemích zakázaných a znehodnocení vod.
Banány byly známy již 600 let př.n.l., do Afriky je z jihovýchodní Asie rozšířili arabští kupci. Po roce 1502 zakládají první banánovníkové plantáže ve Střední Americe a v Karibiku Portugalci. Dnes se průmyslově pěstují speciálně vyšlechtěné bezsemenné odrůdy, které se však musí množit vegetativně a rostliny jsou proto geneticky identické (takže chorobě, houbě nebo plísni snadno podlehne celá plantáž). Rostlina vyroste za šest měsíců, za dvanáct týdnů dozrají banány, mateřský kmen se usekne a jeho místo převezme jeden z malých výhonků naspodu kmene. Trsy banánů (o váze až 60 kg) se sklízejí ještě nezralé a banány dozrávají až během transportu nebo ve skladech; to samozřejmě snižuje jejich hodnotu oproti banánům, které mohly dozrát na místě na rostlině. Banány obsahují v podstatě jen vodu a cukry, minimum bílkovin a vlákniny, neobsahují cholesterol. Významný je obsah draslíku a něco málo vitamínu C.

Kamenné koule

Tvarově dokonalé kamenné koule (Las Bolas) o průměru od několika centimetrů do tří metrů a váze i mnoha tun byly vytvořeny z pískovce, vápence, sopečného tufu, bazaltu, ale také z extrémně tvrdého granitu. Byly nacházeny jednotlivě nebo ve skupinkách, někdy seřazeny do řad, spirál nebo trojúhelníků, na mořském pobřeží i v horách, některé v hrobech. Odborníci dodnes nevědí, která kultura, za jakým účelem a jakými prostředky je vyrobila. Legendy o tom, že spadly z nebe, vedly dokonce k teorii, že jsou mimozemského původu, jiné teorie mluví o tom, že sem byly dopraveny předkolumbovskými obyvateli neznámo odkud. Americký archeolog Samuel Lothrop (1892 – 1965), který jich zdokumentoval 186 a jehož zpráva a náčrty jsou jedinou seriózní dokumentací koulí, se domníval, že mají souvislost s astronomií. Nejvíce koulí (asi 300) bylo nalezeno v deltě řeky Diquís, další v údolí řeky Terraba, u Palmar Sur, Golfita a v provincii Guanacaste, ale bohužel mnohé byly rozkradeny místními haqueros (vykradači hrobek) a při stavbě železnice a budování banánových plantáží; většinou skončily v soukromých sbírkách a zahradách. Největší škodu však způsobilo jejich přemístění z místa původního nálezu, neboť to znemožňuje najít mezi jejich umístěním logiku. Palmar Sur je zřejmě jedinou lokalitou, kde se dochovala neporušená sestava šesti koulí, a archeologický průzkum zde předpokládá objev dalších. Záhada asi 500 nalezených kostarických kamenných koulí není rozluštěna dodnes, včetně toho, jakými nástroji byly vyrobeny, odkud pocházel materiál na jejich výrobu ani jak byly z dosud neobjevených kamenolomů dopravovány; nepanuje shoda ani o jejich stáří (odhadované dokonce i na 10 tisíc let). Nebyly nalezeny žádné nedokončené koule a neznámé množství koulí bylo rozbito při hledání domnělých uvnitř ukrytých pokladů. Nejvíce kamenných koulí lze spatřit v Národním muzeu v San José, náhodně je uvidíte i na křižovatkách silnic, několik jich zdobí městský parčík města Palmar Sur, jedna větší je u místní školy.

Kvakeři

Křesťanské hnutí (z angl. Quakers) s oficiálním názvem Náboženská společnost Přátel založil v Anglii v polovině 17. století George Fox během anglické revoluce. Poněkud nelichotivé označení quaker (tj. třesoucí se) přijali za své. V dobách pronásledování se přesunuli do Severní Ameriky, kde kvakerskou kolonii vybudoval William Penn v Pennsylvánii. Věří, že Bůh působí v každém člověku skrze vnitřní osvícení, Bible není dogmatem, ale pomůckou. Nemají kněze ani církevní obřady, pouze vzájemná setkání, která jsou jak bohoslužbou, tak možností si navzájem promluvit. Věří, že skutečná víra se musí projevit v praxi, a z toho vycházejí jejich náboženské, morální a společenské principy: vystupují proti rasismu a sociálnímu útlaku a jsou aktivní v mírovém hnutí. V roce 1947 získali Nobelovu cenu míru (dosud jediný případ, kdy toto ocenění získala náboženská organizace jako celek). Věří, že v každém člověku je něco od Boha, a proto s každým jednají s respektem a úctou; snaží se, aby celý náš svět byl lepším místem pro život. Neuznávají autoritu státu, odmítají přísahu a vojenskou službu, řídí se přesvědčením, že násilí žádné problémy nevyřeší. Na světě jich je asi 400 tisíc, kvakerem byl například americký prezident Richard Nixon. V České republice jich je několik desítek. V Kostarice se usadilo 44 kvakerů vězněných v USA za odmítání služby v armádě; vybrali si městečko Santa Elena v oblasti Monteverde. Dnes na svých farmách produkují asi 1000 kg sýra denně.

Mořské želvy

V teplých mořích a oceánech jich žije osm druhů, všechny na seznamu CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými volně žijícími druhy). Na kostarických plážích kladou vejce kareta obrovská (Chelonia mydas, green turtle = tortuga verde; 70 – 153 cm), kriticky ohrožená kareta pravá (Eretmochelys imbricata, hawksbill sea turtle = tortuga carey; do 90 cm; neumí zatáhnout hlavu, má jeden z nejkrásnějších krunýřů, dožívá se až 50 let), kareta obecná (Caretta caretta, loggerhead sea turtle = caguama; do 110 cm), kareta zelenavá (Lepidochelis olivacea, Pacific olive ridley turtle = tortuga lora; 60 – 70 cm), kareta obrovská tichomořská (Chelonia agassizii = tortuga marina verde del Pacifico = tortuga tora) a největší želva na světě kožatka velká (Dermochelys coriacea, Giant leatherback = tortuga baula; 140 – 180 cm, až 200 kg; nemá krunýř, ale jen stovky kostěných destiček uložených v silném kožním krytu). Všechny mají neuvěřitelný orientační smysl a například kareta obrovská překonává vzdálenosti i několik tisíc kilometrů. Každé dva až tři roky se samice vydávají z moře na pevninu, aby nakladly vejce, dokonce na tutéž pláž, na které se samy narodily. Některé druhy jsou býložravé, ale většinou jsou to všežravci a živí se kraby, krevetami, langustami, medúzami, mořskými řasami a travou, šneky, rybami a drobnými bezobratlovci. Tito pozoruhodní tvorové přežili miliony let, ale dnes jsou ohrožení vyhynutím; ze sta nakladených vajec přežijí první rok jen jedna nebo dvě želvičky. Želvy jsou loveny pro krunýř a maso; vejce jsou považována za afrodiziakum a mnoho obyvatel na pobřeží si proto přilepšuje pytlačením, kdy vejce vyhrabávají a prodávají, přestože je to zákonem zakázáno. Ohrožuje je i těžba dřeva (splavené kmeny jim brání ve vylézání na břeh), rybolov (často uvíznou v sítích), znečištění oceánů odpady (udusí se plastovými sáčky, které považují za medúzy), úbytek vhodných pláží zástavbou a světelné znečištění pobřeží (ztráta orientace při kladení). V Kostarice se ochranou želv a želvích snůšek zabývá mj. Mezinárodní společnost ANAI, na karibské pláži Gandoca poblíž hranice s Panamou, která je od roku 1985 chráněným územím Gandoca/Manzanillo National Wildlife Refuge (44 km2); hlavním cílem je záchrana kožatky velké. Dobrovolníci z celého světa tu nejen drží protipytlácké hlídky, ale i přemísťují vejce, potenciálně ohrožená například spodní vodou nebo vodní erozí, do líhnišť mimo mořský příboj a chráněných i před kraby nebo toulavými psy. Unikátní lokalitou u Karibiku je národní park Tortuguero (1970), kde na pláže kladou vejce kareta obrovská (nejvýznamnější lokalita na celé západní polokouli a jediná v Kostarice), kareta pravá, kareta obecná a kožatka velká. Na tichomořském pobřeží u vesnice Tamarindo byl v roce 1990 vyhlášen mořský národní park Marino Las Baulas (1990), kde na plážích Playa Grande (3,6 km), Playa Langosta (1,3 km) a Playa Ventanas (1 km) klade vejce kareta pravá a až 800 samic kožatky velké; park ochraňuje rovněž nejrozlehlejší mangrovy v říčním ústí v Latinské Americe Estero de Tamarindo, o něco menší Estero de San Francisco a asi 15 km pobřeží. Zřízení parku iniciovala Maria Teresa Kobberg, přezdívaná „Matka kostarických želv“, která za pomoci skautů a přátel převychovala mnoho původních pytláků v ochránce želv a místní průvodce. Další „želví“ lokality u Pacifiku jsou NP Corcovado (1975; kareta pravá), NP Santa Rosa (1972) navazující na NP Guanacaste u hranic s Nicaraguou (kareta obrovská tichomořská, kožatka velká a kareta zelenavá) a Ostional WLR (1984, rezervace divoké přírody; kareta obrovská a kareta zelenavá) u osady Nosara. V listopadu 1995 zde byl zaznamenán početní rekord, kdy „arribada“ (připlutí želv a jejich výsadek na pláž) čítala půl milionu jedinců! Jednalo se však o „nejméně“ ohrožený druh, karetu zelenavou. Navíc odborníci zjistili, že většina vajec nakladených během prvních tří dnů arribady je zničena následujícími želvími snůškami, a proto je pláž v Ostionalu jediným místem v Kostarice, kde je sběr želvích vajec legální. Ale pouze během prvních tří dnů arribady, a poté naopak vesničané pláže hlídají a chrání před pytláky. Čerstvě vylíhlé želvičky pak při jejich běhu k moři chrání před psy a dravými ptáky.

Žraločí ploutve

Asi 36 hodin plavby od pobřeží Kostariky leží Kokosový ostrov, jehož jediným obydleným místem je stanice strážců, hlídajících stejnojmenný národní park (Isla de Coco, 1978). Park zabírá 23 km2 pevniny a přes 950 km2 vodní plochy. Hlavním problémem je zde nelegální rybolov, a to zejména žraloků pro jejich ploutve, z nichž se připravuje žraločí polévka. Ta údajně působí jako afrodiziakum, proti stárnutí organismu a univerzálně proti rakovině. Tato ničím nepodložená pověra připraví ročně o život 100 milionů žraloků (to není překlep), navíc způsobem, kdy jsou jim zaživa odříznuty ploutve a zmrzačený tvor je vhozen zpátky do vody. Boj ochránců zvířat (například organizace Sea Shepherd) je proti žraločí mafii téměř beznadějný, protože za rosolovitou polévku ze žraločích ploutví zaplatíte v asijských restauracích zejména Hongkongu, Japonska a Číny nehorázné sumy. Jde o velký byznys: kilogram sušených ploutví stojí několik set dolarů a pytláci, překupníci i restauratéři tak mají pohádkové zisky. Proti nim stojí jen samotný žralok jako predátor v mořském ekosystému, kdy udržuje rovnováhu mezi ostatními živočišnými i rostlinnými druhy a důsledkem jeho vyhubení může být i snížení kyslíku, produkovaného fytoplanktonem. A klima naší planety ovlivňuje na prvním místě stav oceánů.

Zeměpis, geografické poměry
Kostarika (51 100 km2) se nachází v jižní části Střední Ameriky, mezi Nicaraguou na severu (délka hranic 309 km) a Panamou na jihu (330 km). Patří k ní rovněž tichomořský ostrov Coco, vzdálený asi 500 km od pobřeží. Páteř země tvoří pohoří Cordillera Central (čtyři sopky: Barva, Poás, Turrialba a Irazú (3432 m n.m.) a Cordillera de Talamanca s nejvyšším bodem země Cerro Chirripo (3810 m n.m.), která jsou zároveň rozvodím mezi Karibikem resp. Atlantikem na východě (délka pobřeží 212 km) a Tichým oceánem na západě (délka pobřeží 1016 km, s poloostrovy Nicoya, Osa a Papagayo). Další významná pohoří jsou Cordillera de Guanacaste (sopky Orosí, Rincón de la Vieja a Miravalles, 2028 m n.m.) a Cordillera de Tilarán (sopka Arenal, mlžný prales Monteverde). Celkem je v Kostarice šest desítek vyhaslých a 6 aktivních sopek (Arenal, Irazú, Poás, Rincón de la Vieja, Tenorio a Turrialba). Pohoří rozdělují zemi na pět výrazných geografických částí: Severní centrální pláně, Severozápadní poloostrov, Tropická nížina u Pacifiku, Karibské pobřeží a úrodné Centrální údolí, kde žije 70 % obyvatel. Část pobřežních nížin tvoří mokřiny, bažiny a mangrove. Přímo do Karibiku se vlévají řeky Colorado, Pacuare, Parismina, Reventazon a Sixaola, do jezera Nicaragua nebo řeky San Juan (a tedy pak do Karibiku) Sapoá, Frio, San Carlos a Sarapiquí, do Tichého oceánu Abangares, Guacimal, Sierpe, Tempisque a Terraba. Největším jezerem je Arenal.
Hlavním městem je San José (1,5 mil. obyv.), další velká města jsou Alajuela (285 tis.), Cartago (155 tis.), Heredia (132 tis.), Limón (105 tis.), Puntarenas (106 tis.), San Francisco (60 tis.) a Liberia (54 tis.).

Ochrana přírody, fauna a flora

V Kostarice bylo vyhlášeno 26 národních parků, spadajících pod Národní systém chráněných oblastí SINAC (Sistema Nacional de Areas de Conservacion) a 11 chráněných oblastí. Politika ochrany přírody v Kostarice cíleně chrání všechny ekosystémy a přes 75 % veškeré kostarické fauny a flory, včetně druhů, které již v ostatních státech vymizely. Proto jsou zejména mlžné lesy, deštné lesy, tropické opadavé lesy, mokřady a mořské parky cílem mnoha mezinárodních projektů a studijních programů. Národní parky zaujímají asi 11 % území státu a dalších 17 % představuje 13 lesních rezervací, 8 biologických rezervací a 51 útočišť divoké zvěře; ochranu požívají i jejich nárazníkové zóny a indiánské rezervace. Více než 90 % návštěvníků míří do národních parků Manuel Antonio (považovaný za jeden z nejkrásnějších na světě), Braulio Carrilo, Tortuguero, Irazú a Poás. Světově významné jsou národní parky La Amistad (přesahující do Panamy) a Corcovado (unikátní nížinný prales). Vstup do národních parků je zpoplatněn. Největší ohrožení pro kostarickou přírodu představují rychle rostoucí počet obyvatel, výstavba hotelových komplexů zejména na pobřeží, odlesnění a intenzívní zemědělství.
Abecední seznam národních parků Kostariky: Arenal Volcano, Barbilla, Barra Honda, Braulio Carillo, Cahuita, Carara, Chirripó, Isla del Coco, Corcovado, Diria, Guanacaste, Irazú Volcano, Juan Castro Blanco, La Amistad, La Cangreja, Las Baulas, Manuel Antonio, Maquenque (v návrhu), Palo Verde, Piedras Blancas, Poás Volcano, Rincón de la Vieja Volcano, Santa Rosa, Tapantí, Tenorio Volcano, Tortuguero a Turrialba Volcano.

Fauna a flora

Díky své poloze mezi dvěma oceány a na migračním koridoru mezi Severní a Jižní Amerikou patří Kostarika mezi 20 zemí s nejvyšší biodiverzitou na světě, kde odborníci rozlišují 12 hlavních biomů, každý definovaný geomorfologicky, klimaticky a zejména zastoupením druhů živočichů a rostlin. Zatímco rozloha Kostariky zaujímá pouhá 0,3 % zemské pevniny, žijí zde 4 % předpokládaných druhů celé planety, tedy přes 505 tisíc, z toho asi 493 tisíc druhů bezobratlých, zejména hmyzu. Stovky druhů jsou endemity, nevyskytující se nikde jinde na světě, a další patří mezi ohrožené (8 druhů savců, 7 druhů plazů, 10 druhů ptáků a 456 druhů rostlin). Odhadem žije v Kostarice 250 druhů savců (mj. jaguár, puma, ocelot, tapír, mravenečník, pekari, nosál, pásovec, z opic mj. malpa, kotul, vřešťan, chápan, veverky, netopýři a kaloni, lenochod), 900 druhů ptáků (z toho 600 druhů zde hnízdících; mj. papoušci, tukani, harpyje, kolibříci), 175 druhů obojživelníků (mj. mořské želvy, šípové žabky rodu Dendrobates, tzv. skleněné žabky, salamandři), 225 druhů plazů (ještěrky, bazilišci, leguáni, hadi), téměř 1300 druhů motýlů, nechybí pro turisty atraktivní krokodýli, kajmani, kapustňák, škorpióni, tarantule či mravenci rodu Atta.
Botanikové uvádějí okolo 10 tisíc druhů kvetoucích rostlin, z toho asi 1400 druhů dřevin, přes 1200 druhů orchidejí a 2000 druhů bromélií, dále stovky kapraďorostů, mechorostů a vyšších i nižších hub.

Hospodářství, přírodní rizika a ekonomika

Nerostné bohatství: V zemi se vyskytuje bauxit a rudy barevných kovů (měď, zinek, olovo a mangan), ložiska železné rudy a síry, ale těží se jen zlato, stříbro a mořská sůl. Významným přírodním zdrojem jsou vodní energie (přes 60 % výroby elektřiny) a dřevo (46 % území pokrývají lesy).

Průmysl
Největší význam má elektronika, výroba lékařských přístrojů a zařízení, průmysl textilní a potravinářský, chemický (umělá hnojiva) a farmaceutický a výroba stavebních materiálů. Stále důležitější jsou turistický průmysl (zejména ekoturistika), bankovnictví, pojišťovnictví a obchod.

Zemědělství
Pro zemědělství se využívá téměř 40 % rozlohy země. Pěstují se cukrová třtina a rýže, kukuřice, brambory, maniok a proso, fazole, káva a kakao, sisal, tabák a bavlna, zelenina a ovoce (banány, ananas, citrusy, jahody, melouny, kokosové ořechy), květiny a okrasné rostliny, chová se hovězí dobytek, prasata, koně, drůbež a včely, důležitý je rybolov.
Vyvážejí se tropické ovoce (banány, melouny, ananas), káva, cukr, okrasné rostliny a mořské řasy, hovězí maso, elektronické komponenty, lékařská zařízení, léky, zdravotnický materiál a elektrická energie, dovážejí se suroviny, spotřební zboží, ropa a stavební materiály.
Ekonomika
Hrubý národní produkt na hlavu v přepočtu na paritu kupní síly je 12 600 USD, na čemž se podílí zemědělství 6 %, průmysl 22 % a služby 72 %. Pracovní sílu představují 2 miliony lidí, z toho v zemědělství pracuje 14 %, v průmyslu 22 % a ve službách 64 %. Stát kontroluje stavbu a provoz dálnic, telekomunikace a výrobu a distribuci vody a energie.
Přírodní rizika představují zemětřesení (v roce 1991 až do 7. stupně Richterovy stupnice), aktivní sopky, hurikány na pobřeží Karibiku a při silnějších deštích zemní sesuvy v horách a záplavy v nížinách.
Hlavní problémy životního prostředí představují odlesnění, nadměrná pastva, intenzívní zemědělství (používání pesticidů a hnojiv), půdní eroze, znečištění mořského pobřeží, znečištění vzduchu ve městech a nevhodné nakládání s pevnými odpady.

Státní zřízení, administrativní uspořádání

Kostarika je demokratická republika v čele s prezidentem, který je zároveň předsedou vlády a jmenuje členy vlády. Je volen na funkční období 4 let a znovu může kandidovat až pro další nenavazující funkční období. Od roku 2010 je prezidentkou Laura Chinchilla Miranda. Jednokomorový parlament se skládá z 57 poslanců, volených přímou volbou na 4 roky; nejbližší řádné volby se mají konat v roce 2014. Volební účast každého občana staršího 18 let je povinná.
Administrativně se Kostarika dělí na 7 provincií: Alajuela, Cartago, Guanacaste, Heredia, Limón, Puntarenas a San José.

Spropitné

Spropitné očekávají pokojské (obvykle 300 CRC za den) a nosiči zavazadel (500 CRC za zavazadlo) v hotelích. V restauracích se spropitné běžně nedává, obvykle je již zahrnuto do ceny účtu (položka „servicio“) a činí 10 %; přidat něco navíc můžete, pokud jste byli mimořádně spokojeni. V taxících se cena zaokrouhluje. Spropitné za mimořádné služby je v Latinské Americe běžné. Výše se velmi různí, například při individuální poznávací cestě se považuje za běžné 2 – 10 USD na osobu a den pro průvodce a 1 – 3 USD na osobu a den pro řidiče; někteří cestovatelé preferují malé dárky přivezené z domova.

Svátky

Státní svátky (kdy se nepracuje a úřady, banky a naprostá většina obchodů mají zavřeno):
1. leden: Nový rok
březen – duben (pohyblivé): Velikonoční svátky (Jueves Santo, Viernes Santo – Zelený čtvrtek, Velký pátek)
11. duben: Juan Santamaria Day (na paměť národního hrdiny, který zemřel ve válce 1856)
1. květen: Svátek práce (Día Internacional del Trabajo);
25. červenec: Guanacaste Day (Día de la Anexión del Partido de Nicoya a Costa Rica)
2. srpen: Día de la Virgen de los Ángeles – Panna Maria Andělů, patronka Kostariky
15. srpen: Nanebevzetí P. Marie; Den matek (Día de la Madre / Assumption)
15. září: Den nezávislosti (Día de la Independencia, 1821)
12. říjen: Den setkání kultur – Encuentro de Culturas y Carnavales (Kolumbův den)
2. listopad: Den všech svatých (dušičky, Día de todos los santos)
8. prosinec: Svátek Neposkvrněného početí
24. prosinec: Štědrý večer (Noche buena)
25. prosinec: Hod Boží = Natividad
31. prosinec: Silvestr (Nochevieja)
Další významné dny či svátky jsou 19. březen (sv. Josef), 16. červen (Den otců), 29. červen (sv. Petr a Pavel), 24. srpen (Den národních parků), 9. září (Den dětí) a 22. listopad (Den učitelů). Pokud svátek padne na víkend, může být přesunut na následující pondělí. Většina úřadů a obchodů v Kostarice je zavřená též v týdnu před Velikonocemi (Semana Santa) a v týdnu mezi Vánocemi a Novým rokem.

Telefonování + roaming

Všichni tři čeští operátoři mají v Kostarice roaming. Signálem je pokryto prakticky celé území. Monopolním kostarickým operátorem je ICE. Dobíjecí SIM karty neexistují.
Telefonní automaty jsou na telefonní karty (tarjeta telefónica), které se kupují na poštách, v lékárnách, v obchodech s potravinami i v pouličních stáncích. Karty s číslem 199 jsou pro volání do zahraničí, karty s číslem 197 jen pro místní hovory. V automatu poté namačkáte 199 a 2 (pro další instrukce v angličtině). Telefonní automaty fungují i na kreditní karty; automatům na mince se vyhněte, jsou nespolehlivé. Telefonovat lze i přímo z pošty nebo z hotelu, což je však mnohem dražší než z automatu. Naopak nejlevnější je volání do ČR přes Skype.
Předvolba do ČR +420, předvolba do Kostariky +506. Všechna telefonní čísla v Kostarice jsou sedmimístná, bez místní předvolby.

Tísňová volání

univerzální číslo pro volání v tísni: 911
hasiči: 118
policie: 117
dopravní policie: 2222 9330
dopravní nehody: 800 800 8000

Víza, vstupní formality

Do Kostariky mohou občané České republiky cestovat bez víza, pokud doba pobytu nepřesáhne 90 dní. Cestovní pas musí být platný ještě nejméně 6 měsíců. Při přechodu hranice se doporučuje zkontrolovat (případně dokonce vyžadovat) udělení vstupního razítka do pasu, protože bez tohoto razítka hrozí zadržení, obvinění z nelegálního přechodu hranic, dokonce i vyhoštění. Ministerstvo zahraničních věcí ČR doporučuje českým občanům, aby si před cestou ověřili u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se podmínky pro vstup a pobyt nezměnily. Každý, kdo cestuje do země, musí mít také zpáteční lístek.
V případě ztráty či odcizení cestovního dokladu může zastupitelský úřad ČR v Kostarice vystavit občanům ČR tzv. náhradní cestovní pas ke zpáteční cestě do ČR, ale ještě před odletem či jezdem je nutné si do něj opatřit na centrálním imigračním úřadě v San José potvrzení o vstupu do země. Místní úřady potvrzení o krádeži či ztrátě cestovních dokladů nevydávají. Přihlašovací povinnost neexistuje.
Při odletu ze země se platí odletová taxa 28 USD; lze ji platit kartou.

Zajímavá místa

San José
Hlavní a největší město Kostariky (Sv. Josef Nazaretský; 1,5 mil. obyv.; 1170 m n.m., 45 km2) se nachází v Centrálním údolí, kde žije většina obyvatel státu, a spolu s městy Alajuela, Heredia a Cartago vytváří rozlehlou aglomeraci. Je sídlem vlády a prezidenta a nejvýznamnějším dopravním uzlem. Má vlhké tropické klima, s průměrnou roční teplotou 18 až 22 °C, 2000 mm ročních srážek a průměrnou vlhkostí vzduchu 68 % (55 % v březnu a 78 % v říjnu); ročně je zde 2040 hodin slunečního svitu a často zde vane vítr. Město založil v roce 1738 Cabildo de León, s cílem soustředit obyvatele údolí Aserrí do jednoho místa. V roce 1740 byla postavena první kaple; městská práva a městskou radu získalo město definitivně až v roce 1820. V letech 1843 – 1888 tu působila první kostarická univerzita, kterou od roku 1940 nahradila moderní University of Costa Rica (UCR). Zajímavosti jsou Národní divadlo, Divadlo Melico Salazara a divadlo Variedades, Muzeum zlata a Lankesterova botanická zahrada asi 20 km jihovýchodně od centra. Mezinárodní letiště Juan Santamaría International Airport se nachází 23 km od centra (30 minut busem), ve městě Alajuela. San José je východiskem k činným sopkám Poás a Irazú a celé řady výletů. Mezi oblíbené aktivity patří rafting na řece Sarapiquí nebo na řece Pacuare s kaskádovitými vodopády.

Alajuela

Druhé největší město Kostariky (170 tis. obyv., 952 m n.m.; 9 km2) leží 19 km severozápadně od centra San José a je zcela obklopeno konurbací Velké metropolitní oblasti (GAM). První španělská osada vznikla v roce 1650. V roce 1813 byla postavena radnice a město bylo pojmenováno Villa Hermosa, poté San Juan Nepomuceno de Alajuela a nakonec v roce 1824 Alajuela. Narodil se zde národní hrdina Juan Santamaría (který se proslavil sebevražednou misí ve válce 1856, když zapálil baštu Walkerových žoldáků), po němž je pojmenováno 3 km vzdálené mezinárodní letiště a výročí jeho smrti 11. dubna 1856 je státním svátkem, který v Alajuele provází průvod a ohňostroj. Průměrná roční teplota činí 23 až 26 °C a průměrná vlhkost vzduchu 20 %. Hlavním zdrojem obživy obyvatel je zemědělství a nově také bezcelní zóny. Zajímavosti jsou katedrála, Centrální park s mangovníky, hlavní tržiště, Historické muzeum (zaměřené na bitvu v roce 1856), ZOO, farma Flor De May (chovající papoušky) a motýlí farma. Město na svazích sopky Poás, v zemětřesné oblasti; zatím nejsilnější otřesy byly zaznamenány v roce 2009 (6 stupňů Richterovy stupnice).

Cano Blanco

Malý přístav, „Puerto ecológico“ je východiskem do NP Tortuguero, kam nevedou žádné silnice. Centrum parku je odtud vzdáleno asi 35 km a plavba motorovou lodí po spleti kanálů skrytých v husté tropické vegetaci trvá asi půldruhé hodiny

Cartago

Nejstarší město v Kostarice (v aglomeraci s městy San Rafael de Oreamuno a Tejar del Guarco 160 tis. obyv., 1435 m n.m., 153 km2) se nachází 25 km od San José na úpatí sopky Irazú a člení se na čtvrti Oriental, Occidental, San Nicolás, El Carmen, Dulce Nombre, San Francisco („Aguacaliente“) a Guadalupe („Arenilla“). V roce 1565 dostalo od španělského krále Filipa II. městský erb a v roce 1814 titul „Muy Noble y Muy Leal“ („Velmi šlechetné a velmi loyální“); do roku 1823 bylo hlavním městem. V letech 1822, 1841 a 1910 bylo značně poškozeno zemětřesením a v roce 1963 částečně zasypáno popelem při erupci sopky Irazú. Zajímavosti jsou bazilika Nuestra Senora de los Ángeles se zázračně uzdravující Černou Madonou „La Negrita“, jejíž sošku objevila indiánská dívenka v roce 1635 (svátek a pouť se koná 2. srpna), historické jádro města s rozestavěnou farností sv. Jakuba, Městské muzeum (2010), kostel Maria Auxiliadora a centrální tržiště (k návštěvě nejlépe ve čtvrtek a v sobotu). Hlavním zdrojem příjmů obyvatel je zemědělství. Asi 10 km od města se nachází univerzitní botanická zahrada El Jardín Botánico Lankester (11 ha, orchideje, motýli, kolibříci). Město je východiskem na sopku Irazú a k horkým minerálním pramenům v Aguacaliente.

Jacó

Největší, nejoblíbenější a nejrušnější kostarické plážové letovisko (10 tis. obyv.) se nachází v provincii Puntarenas na pobřeží Tichého oceánu, asi hodinu jízdy od San José a hodinu od NP Manuel Antonio. Klima je tropické, s výraznějším obdobím dešťů od srpna do prosince a obdobím sucha od prosince do dubna; vlhkost vzduchu okolo 80 %. Městečko leží mezi kopci, směrem na sever jsou pláže zátoky Herradura, směrem na jih Playa Hermosa. Letovisko nabízí širokou škálu ubytování, 3 km dlouhou čistou pláž, nespočet obchodů a restaurací, čilý noční život a bohatou nabídku aktivit (projížďky na koních, surfing, rybolov či mořské kajaky), při koupání je však nutno dát pozor na spodní proudy. Nedaleký NP Carara je známý hojným výskytem velkých papoušků Ara arakanga.

La Fortuna

Městečku dominuje 10 km vzdálená sopka Arenal, jejíž dokonale kónický kužel přitahuje fotografy a kterou odborníci řadí mezi 20 nejaktivnějších vulkánů světa. La Fortuna je východiskem do národního parku Arenal, přičemž vstup do chráněného území se nachází na opačné straně sopky než městečko (20 km). Zajímavosti jsou 70 m vysoké vodopády La Catarata de la Fortuna na řece Tenorio na úpatí spící sopky Chaco, horké prameny a na nich postavené bazény a lázně a široká nabídka aktivit (jízda na koni, horská cykloturistika, kajaky, čtyřkolky, bungee jumping), nedaleko je motýlí farma. Jsou zde banky, pošta, policejní stanice, obchod a několik restaurací.

La Paz Waterfall Gardens

Nejznámější a nejnavštěvovanější soukromý park v Kostarice (28 ha) v tropickém deštném pralese nedaleko San José se zaměřuje nejen na komerci, ale i ekologickou výchovu. Na jeho území se nachází pět nejznámějších kostarických vodopádů a vyskytuje se zde přes sto druhů zvířat. Vstupné pro dospělého činí 35 USD (2012) a v ceně je transfer z konce naučných stezek do vstupního areálu. Minimální doporučená doba prohlídky je 2 hodiny, ale snadno zde strávíte celý den. V místě nebo předem lze pro skupiny objednat dvoujazyčného průvodce (španělština, angličtina). Celoroční otevírací doba je 8.00 – 17.00, restaurace nabízí kostarickou kuchyni formou bufetu, ale i pizzu a salátový bar za adekvátní ceny. V zahradách návštěvníci nahlédnou do tropického pralesa, jsou zde dřevěné lávky (asi 4 km), několik vodopádů a asi 10 specializovaných expozic lenochodů, chápanů, jaguárů, pum, ocelotů, divokých koček, hadů, šípových žabiček, motýlů a ptáků (40 druhů, včetně krmítka pro 26 druhů kolibříků); naleznete zde i expozice orchidejí, helikonií a bromélií. Průměrné roční srážky činí 3500 – 3800 mm, nezapomeňte si vzít deštník.

NP Arenal

Národní park (1994; 121 km2) se nachází 15 km od města Fortuna na úpatí pohoří Cordillera Tilarán, zahrnuje stratovulkán Arenal (1657 m n.m.) a je součástí chráněného území „Arenal Tilaran Conservation Area“. Sopka se naposledy probudila 29. července 1968, od té doby je aktivní. Erupcí vznikly tři krátery, byly zničeny vesnice Tabacón, Pueblo Nuevo a San Luís a zahynulo 89 lidí. Láva a popel pokryly území o rozloze 15 km2 a sopečné pumy vážily až několik tun. I v současnosti je sopka činná a v intervalech 2 – 45 minut z ní vytékají praménky lávy, z podzemí se ozývá dunění, někdy z kráteru stoupá dým a po svazích se valí bloky lávy velké jako domy. Vrchol je však obvykle zahalen mraky. Národním parkem po úpatí sopky se vinou čtyři turistické stezky (senderos): Heliconias (1 km) vede k tokům lávy z roku 1968 a lze tu vidět obnovu vegetace, Coladas (2,8 km) obchází Arenal k tokům lávy z roku 1992 a má vyhlídku na jezero – rezervoár Arenal (86 km2; hydroelektrárna pokrývající 70 % elektrické energie Kostariky) a napojuje se na stezku Tucanes, procházející lesem a lávou z roku 1993. Los Miradores (1,2 km) směřuje na vyhlídkovou plošinu. Nejcennější ekosystémy jsou mlžný prales, tropický deštný les, nížinný prales a regenerující prales. Park je přístupný od 8.00 do 16.00, na vstupu do parku je stanice strážců parku, k dispozici jsou plánky tras a WC. Na horkých pramenech vyvěrajících pod sopkou vznikly termální lázně; největší jsou Tabacon, Eco Termales a Baldi (nejlepší pohled na noční Arenal). Nedaleko odtud jsou v pralese visuté mosty s výhledem na sopku (za vstupné).

NP Irazú

Národní park (Iaratzu, „bod hromu“; 1955; 23 km2, 3432 m n.m.) vzdálený asi 45 km od San José chrání okolí stejnojmenné sopky, nejvyššího stratovulkánu v Kostarice, který od roku 1723 vybuchl třiadvacetkrát, zatím naposledy v roce 1994. Stejně jako ostatní činné sopky v zemi je průběžně monitorován a společně s rezervací Prusia Forest tvoří chráněnou oblast „Central Volcanic Conservation Area“. Na vrcholu se nachází pět kráterů, z nichž hlavní o průměru 1050 m a hloubce 300 m je vyplněn sytě zeleným jezírkem, měnícím barvy podle rozpuštěných minerálů. V kaldeře dostupné po asfaltové silničce se nachází malé informační centrum zaměřené na vulkanismus, obchod se suvenýry a kavárna. Přes plochý kráter Hermosa vede stezka na vyhlídku do kráteru Principal (celkem 1 km). Vyhlídka do kráteru Diego de la Haya (průměr 690 m, hloubka 80 m), připomínajícího měsíční krajinu, se naskýtá od červenobílé meteorologické a seizmografické stanice, přístupné pěšky po silničce. Svahy Irazú poničené lávou jsou zalesňovány jehličnany i duby a topoly, aby byla chráněna zdrojnice vody řeky Reventado; nejcennějším ekosystémem jsou však vysokohorské louky parámos. Nejlepší pohledy ze sopky se naskýtají ráno, poté větrný vrchol obvykle zahalí mraky. Východiskem na vulkán je město Cartago, které bylo při zemětřeseních 1841 a 1910 téměř srovnáno se zemí.

NP Manuel Antonio

Nejmenší kostarický národní park (1972; 18 km2) ležící na pobřeží Tichého oceánu 130 km od San José chrání bílé písčité pláže Manuel Antonio, Espadilla Sur, Teldoro a Playita, korálové útesy a tropický prales, kterým vedou naučné stezky Punta Catedral (100 m n.m.), Waterfall, Lookout, Beach Espadilla, Beach Manuel Antonio, Congos, Beaches Gemelas, Port Escondido, Manglar a Perezosos, s odpočivadly, vyhlídkami a informačními tabulemi. Vyskytuje se zde přes sto druhů savců (včetně lenochodů, čtyř druhů opic a nosálů), bazilišci, leguáni, netopýři a téměř dvě stovky druhů ptáků (mj. tukanů a dravců). Ročně jej navštíví 150 tisíc turistů. Je zde možnost koupání, šnorchlování a potápění.

Monteverde

Městečko (750 obyv.; 1400 m n.m.) a stejnojmenný národní park se nacházejí v Cordillera de Tilarán a jsou považovány za hlavní centrum ekoturistiky v Kostarice, přitahující přírodovědce a milovníky přírody. Východiskem je Santa Elena. Průměrné teploty se pohybují okolo 18 °C, naprší až 3000 mm ročně a vlhkost dosahuje 74 – 97 %, často zde vane vítr a běžné jsou mlhy. V prehistorii zde žily původní indiánské kmeny, Španělé dorazili v roce 1502, ale hledané zlato (přestože se tu dnes nachází zlatý důl Guacimal) nenašli a o oblast ztratili zájem. Dnešní Monteverde založili kolem roku 1950 kvakeři ze Spojených Států, kteří sem odešli, aby nemohli být povoláni do Korejské války. Založili farmy na chov hovězího dobytka a začali produkovat mléko a ručně vyráběné sýry (dnes jimi zásobují celou Kostariku). Půdy bylo dostatek, a tak část ponechali nevyužitou; od roku 1972 je to „Reserva Biológica Bosque Nuboso Monteverde“ (často nepřesně NP Monteverde, 10 tis. ha), mlžný prales, který ročně obdivuje asi 70 tisíc turistů. Vyskytuje se zde řada epifytů, endemických orchidejí, 6 druhů vačnatců, 3 druhy ondater, 58 druhů netopýrů, z dalších zajímavých živočichů dikobraz, veverky, svišť, aguti, paka, tapír a 6 druhů kočkovitých šelem, 60 druhů obojživelníků, zastavuje se tu 91 druhů tažných ptáků, hnízdí tu vzácný quetzal. Přestože významným zdrojem příjmů je turistický ruch, obyvatelé opakovaně odmítli vybudování asfaltové silnice, která by sem přivedla zejména pasažéry výletních cruiserů ze zálivu Nicoya; jsou si dobře vědomi ceny svého ráje. Pro turisty vede parkem 9 hlavních a síť vedlejších stezek, jsou zde visuté lávky korunami stromů (např. Selvatura Park) a několik výzkumných stanic, motýlí, žabí a hadí expozice, lze zažít unikátní noční vycházky do pralesa. Západně od Monteverde se nachází projekt sponzorovaný školami celého světa, chráněné území Bosque Eterno de los Ninos (22 tis. ha). Další rezervací je Santa Elena, poskytující pohledy na vulkán Arenal.

NP Poás

Národní park (1971; 65 km2) uprostřed chráněného území „Central Volcanic Conservation Area“ v provincii Alajuela se pyšní aktivní sopkou Poás (2708 m n.m.), která od roku 1828 vybuchla 39krát. Na vrcholu se nacházejí dva atraktivní krátery: ve výšce 2300 m n.m. je to Laguna Caliente o průměru 1,7 km a hloubce 300 m, na jejímž dně je vrstva síry a její voda patří k nejkyselejším na světě (má pH až 0 a teplotu 40 °C). Odpařují se z ní plyny, které jsou příčinou kyselých dešťů, a mlhy, která může dráždit oči a plíce. Relativně často tu lze pozorovat gejzíry, probublávající bahno a fumaroly. Druhý, neaktivní kráter vyplňuje jezero Botos o průměru 370 m, se studenou zelenou až tmavomodrou průzračnou vodou, obklopené mlžným pralesem. Třetí (nejstarší, rovněž neaktivní) kráter se jmenuje Von Frantzius. V roce 2009 bylo pod sopkou Poás epicentrum zemětřesení o síle 6 stupňů Richterovy stupnice, při němž zahynulo asi 40 osob. V parku se nachází kvalitní informační centrum (8.00 – 16.00) a značené stezky Sendero Botos 1,4 km a Sendero Escalonia 1 km; pohled do kráterů umožňují vyhlídkové plošiny. Pokud jsou však naměřeny zvýšené výrony oxidů síry, je park pro veřejnost uzavírán. V parku žije 79 druhů ptáků, včetně kolibříků a vzácného quetzala.

NP Santa Rosa

Tento národní park (1971; 495 km2; UNESCO) se nachází 36 km od města Liberia na poloostrově Santa Elena a je součástí chráněného území „Area de Conservación Guanacaste“. Původně byl vyhlášen k ochraně území, kde se odehrála bitva u Santa Rosa (20.3.1856), kdy Kostaričané zvítězili nad žoldáky Williama Walkera. Hlavní budova bývalé farmy „La Casona“ byla přeměněna na památník, připomínající padlé hrdiny všech bitev, které se tu odehrály (1856, 1919 a 1955), dochovaly se i kamenné zídky a ohrady. Chráněné ekosystémy představují savana, listnatý les, bažiny a mangrove, mořské pobřeží a skály vyčnívající z moře (mj. Roca Bruja, Čarodějnice). Ze zajímavých živočichů se vyskytují kojoti, pekari, nosálové, tapíři, mravenečník, tři druhy opic (vřešťan pláštíkový, malpa kapucínská a chápan středoamerický), velké kočky (jaguarundi, ocelot, puma a jaguár) a mořské i suchozemské želvy, 250 druhů ptáků a 22 druhů netopýrů. Ze dřevin je nápadný národní strom Kostariky, Guanacaste tree (Enterolobium cyclocarpum), jeho dřevo se nazývá kelobra. Národním stromem se stal jako poděkování obyvatelům provincie Guanacaste za to, že se v roce 1824 odtrhli od Nikaraguy a připojili ke Kostarice. V jazyce nahuatl znamená guanacaste „strom ucho“, podle zkroucených lusků. Je zde kempink a výborné podmínky pro surfing.

NP Tortuguero

Národní park (1975; 312 km2) v provincii Limón je součástí chráněného území Tortuguero Conservation Area, a přestože je dostupný pouze malým letadlem nebo lodí, patří mezi nejnavštěvovanější. Turisty přitahuje extrémní biodiverzita (deštný prales, mangrove, bažiny, 35 km dlouhá pláž, laguny, spleť říčních kanálů) a jen málokoho odradí extrémně vlhké klima a téměř denní srážky (6400 mm ročně). Park je od roku 1991 chráněn i Ramsarskou konvencí na ochranu mokřadů. Navazují na něj další chráněná území a rezervace (Barra del Colorado Wildlife Refuge, Cariari National Wetlands a Dr. Archie Carr Wildlife Refuge, s biologickou stanicí pro záchranu mořských želv); dva vyšší vrcholy jsou Tortuguero Hill (vyhlídková věž, stezky La Ceiba a La Bomba) a Lomas de Sierpe (300 m n.m.). V parku žije 375 druhů ptáků (včetně harpyje) a 160 druhů savců (jaguár, lenochod, vřešťani, malpy, chápani, mravenečník), vyskytuje se i vzácná tzv. mořská kráva (manatee, kapustňák), sedm druhů suchozemských želv, krokodýli, kajmani, leguáni, bazilišci, endemické druhy žab a mloků či 30 druhů sladkovodních ryb. Roste zde 400 druhů dřevin a 2200 druhů rostlin, četné jsou zejména houby a kapraďorosty. Profesionální zaměstnanci parku spolupracují s místními obyvateli, provádějí ekologickou výchovu (zejména co se týče ochrany mořských želv, z nichž čtyři druhy zde kladou vejce) a podporují ekoturistiku. Hlavním vstupem do parku je centrum Cuatro Esquinas v obci Tortuguero, odkud vedou tři vodní cesty (Harold, Mora a Chiquero) a jedna suchozemská (Gavilan trail, 2 km); ubytování se nabízí v ekolodžích. Nezapomeňte si repelent a kvalitní nepromokavé oblečení; holinky lze půjčit na místě. Největším ohrožením je nelegální těžba dřeva, lov zvěře (aguti, pekari, tapír, pásovec) a sběr želvích vajec. Vážnou hrozbou je nový mezinárodní přístav Barra de Parismina, projekt hydroelektrárny a projekt stavby kanálu, který by propojil Pacifik s Karibikem.

Sarchí

Město (7 tis. obyv.; 1000 m n.m.) v provincii Alajuela na svazích Cordillera Central na východním okraji Centrálního údolí, asi 46 km severozápadně od San José, je vyhledávaným střediskem rukodělné výroby. Nachází se tu více než 200 rodinných dílen a obchůdků, nabízejících dřevěné mísy a další nádobí, skládací houpací křesla a další zboží. Zcela originální jsou nádherně pomalované dřevěné dvoukoláky „carretas“, původně využívané pro dopravu kávy z vysočiny do přístavů u Pacifiku. V roce 1890 tu byla zřízena první manufaktura na výrobu nábytku. Zajímavosti jsou kostel s cennými řezbami místních umělců, tržiště s rukodělnými dřevěnými výrobky, výrobna dvoukoláků poháněná vodním kolem, největší dvoukolák na světě (2006, Guinessova kniha rekordů), botanická zahrada Else Kientzler (7 ha, dva tisíce druhů rostlin) a moderní prodejna suvenýrů Plaza de la Artesanía. Patronem města je sv. Jakub.

Sopky

Na území Kostariky se nachází 61 vyhaslých a 6 aktivních sopek, což jsou Arenal, Irazú, Poás, Rincón de la Vieja, Tenorio a Turrialba. Rincón de la Vieja (1895 m n.m.) ležící ve stejnojmenném národním parku je největší z pěti sopek tvořících Cordillera de Guanacaste. Sestává z devíti samostatných, ale souvisejících kráterů, z nichž nejvyšší je spící Santa Maria de la Vieja (1916 m). K poslední větší erupci došlo v roce 1983. Na sopku stoupá 10 km dlouhá stezka tropickým pralesem a trpasličím mlžným lesem; výstup je náročný, ale rozhled z vrcholu nádherný. V současnosti je aktivní hlavní kráter, zvaný Von Seebach, z něhož se čas od času uvolní sloupec páry. Sopka Tenorio (1916 m n.m.) se nachází rovněž v Guanacaste a její pravidelný kužel se zdvihá z panenského tropického pralesa; v jejím okolí se nacházejí horké prameny a gejzíry, vlastní kráter je vyplněn jezerem. Na vrchol vede stezka Lago las Dantas Trail. K ochraně sopky Turrialba (3340 m n.m.) byl vyhlášen stejnojmenný národní park. Kráter byl v posledních staletích nejaktivnější kolem roku 1866, nyní z něj vycházejí pára a plyny obsahující oxidy síry a dusíku, oxid uhličitý a chlorovodík. Na vrcholu jsou tři krátery, největší z nich o průměru 50 m. Z vrcholu se nabízejí pohledy na sopky Barva, Poás a Irazú.

Tabacón Grand Spa

Termální lázně a luxusní pětihvězdičkový lázeňský hotel nabízejí unikátní kombinaci energie aktivní sopky Arenal a léčivou sílu celkem pěti horkých pramenů vyvěrajících v deštném pralese. Mají teplotu od 25 °C do 50 °C a nízký obsah síry. Do pramenů pod korunami tropických dřevin i do bazénů s horkou vodou mají kromě ubytovaných hostů přístup i příchozí, pro něž jsou k dispozici šatny, převlékárny a dvě restaurace.

Výlety z oblasti Guanacaste:

1) Canopy Tour
Obvykle půldenní výlet po lanových lávkách natažených mezi korunami stromů.
2) Plavba po řece Corobicí
Většinou osmihodinová plavba po řece pojmenované po náčelníku zdejšího původního indiánského kmene.
3) Sky Walk
Celodenní vycházka do pralesa, zčásti též po visutých lávkách a chodnících zavěšených mezi korunami stromů.
4) Výlet do NP Palo Verde
Celodenní výlet do pralesa (150 druhů dřevin), mangrove a vodního světa (55 druhů vodních rostlin).
5) Vycházka v NP Rincón de la Vieja
Celodenní výlet do oblasti aktivních sopek (330 druhů ptáků, opice).
6) Rafting na řece
Obvykle celodenní na řece Corobici (stupeň obtížnosti I – II, tedy i pro začátečníky a děti).
Podrobné informace, podmínky a ceny výletů je třeba zjistit na místě.

Zábava, kultura, sport

Konkrétní hotely nabízejí různé možnosti. Obvykle se jedná o aerobic či vodní aerobic, denní a večerní animační programy u bazénu a na pláži, fitness, hrací místnost pro rodiny s dětmi, masáže nebo salon krásy, minigolf, potápění a úvodní lekce potápění, saunu, solárium, tenis (noční osvětlení kurtu za příplatek) a stolní tenis, vodní sporty na pláži (šnorchlování, kajaky, plážový volejbal, vodní lyžování, surfing, windsurfing, jachting). Někde jsou v nabídce golfové balíčky, hodiny tance či výlety do národních parků, kde jsou vybudovány turistické stezky. Pečlivě prostudujte katalogovou nabídku, kde také zjistíte, které aktivity jsou v ceně pobytu a které za zvláštní poplatek.
Kostarika je ideální destinací pro aktivní dovolenou. Z mnoha golfových hřišť jsou nejvyhledávanější v Guanacaste 18jamkové Conchal Golf Club (originální, v překrásné divoké přírodě, těžké hřiště s jezery, roklemi a výhledy na moře) a Hacienda Pinilla (v přímořském letovisku se třemi kilometry panenských pláží, hřiště s přírodními překážkami) a v San José a okolí rovněž 18jamkové Los Suenos Golf Resort (v deštném pralese na pobřeží Pacifiku, s výhledy na oceán), Melia Cariari Golf Course (nejlepší ve Střední Americe, náročné a dlouhé, jen pro členy klubu) a velmi kvalitní Valle del Sol (z roku 1994, jezírka a vodní překážky, moderní technologie). Za nejkrásnější (a přitom liduprázdné) je považováno Garra de Leon Golf Course (nedaleko rezortu Conchal, 18jamkové, ráj pro ornitology a milovníky přírody). V mnoha resortech je v nabídce jízda na koni a zážitkem je koupání v horkých pramenech, zejména v okolí sopky Arenal, kde se nacházejí Eco Termales Hot Springs (4 bazény, restaurace), Titokú Hot Springs (8 bazénů, bar, občerstvení), Los Perdidos Hot Springs (7 vývěrů, tropická vegetace, vodní bar, skluzavka), Baldi Hot Springs (30 bazénů, 3 bary, 2 skluzavky, restaurace, lázně, převlékárny), Los Laureles Hot Springs (3 bazény, skluzavka, možnost pikniku), Los Lagos Resort and Spa (vířivka, skluzavky, bar a vyhlídka na sopku), Arenal Paraiso resort and Spa (nově vybudované, restaurace a bar), Arenal Kioro (8 bazénů) a Tabacón Hot Springs (luxusní; soustava bazénů a přírodních vývěrů v tropické zahradě, restaurace, bar, převlékárny). Adrenalinové zážitky nabízí canyoning (zlézání říčních kaňonů v oblasti sopky Arenal), ATV tour (čtyřkolky), rafting na řece Penas Blancas (pro naprosté začátečníky a děti), Balsa (II. a III. stupeň obtížnosti), Toro (III. a IV.), Sarapiqui (II., III a IV.) a na řadě dalších a mořský rybolov (exotické ryby jako marlín, plachetník, tuňák, mečoun, chňapal). Specialitou Kostariky jsou Sky Tram Canopy Tour (otevřené kabinkové lanovky v korunách stromů, např. v NP Arenal a NP Braulio Carillo), Sky Walk (dřevěné nebo kovové chodníky se zábradlím, zavěšené v korunách stromů na turistických stezkách, nebo unikátní Sky Trek (jízda v horolezeckém závěsu po laně ze stromu na strom i přes rokle a údolí, různé délky i různých stupňů obtížnosti; v ceně je doprovod instruktora a veškeré potřebné vybavení včetně přilby); obě atrakce najdete mj. v NP Monteverde a NP Arenal. Pro milovníky přírody je určena ekoturistika a rekreačně-vzdělávací parky typu La Paz Waterfall Gardens, motýlárium = Butterfly garden, mariposario a expozice exotických žab = Ranarium, další motýlária v Monteverde, v La Guácima de Alajuela nebo ve Spirogyra Butterfly Garden v San José, případně expozice jedovatých „šípových“ a „maskáčových“ žabiček zejména rodu Dendrobates v NP Braulio Carillo, Cahuita Frog garden či na haciendě Pozo Azul u Sarapiqui (též kvalitní motýlárium). Kostarika je rovněž rájem pro ornitology.
Unikátní je také místní hudba a folklór, které na severu ovlivnila kultura mayských Indiánů a na pobřeží Karibiku afro-karibská kultura.

Zastupitelské úřady

Velvyslanectví České republiky v Mexiku
Embajada de la República Checa
Cuvier 22, Col. Nueva Anzures, Del. Miguel Hidalgo, 11590 México, Distrito Federal
tel.: +52-55-55312544, 55312777, nouzová linka: +52-1-5521092399
fax: +52-55-55311837
e-mail: mexico@embassy.mzv.cz
web: www.mzv.cz/mexico
provozní hodiny úřadu: pondělí – pátek 08.00 – 16.30,
provozní hodiny konzulátu: pondělí, středa, pátek 09.00 – 12.00
Diplomatická a konzulární působnost: pro Spojené státy mexické, Guatemalskou republiku, Kostarickou republiku, Honduraskou republiku, Nikaragujskou republiku, Panamskou republiku, Republiku El Salvador a Belize.
Konzulární působnost pro: Antigua a Barbuda, Barbados, Dominické společenství, Dominikánskou republiku, Grenadu, Haitskou republiku, Jamajku, Federaci Svatého Kryštofa a Nevisu, Svatou Lucii, Svatý Vincenc a Grenadiny, Republiku Trinidad a Tobago.

Velvyslanectví Kostarické republiky s působností pro ČR
Botschaft von Costa Rica
Dessauer Str. 28-29, 10963 Berlin, BRD
tel.: +4930-2639 8990
fax: +4930-2655 7210
e-mail: emb@botschaft-costarica.de, consulado@botschaft-costarica.de
web: www.botschaft-costarica.de

Zdravotní péče, očkování, hygiena

Mezi ČR a Kostarikou není sjednána dohoda o bezplatném poskytování zdravotní péče, proto se důrazně doporučuje před každou cestou mít uzavřeno cestovní zdravotní a úrazové pojištění. Ošetření a léky je nutné hradit v hotovosti a na výši platby se doporučuje informovat předem. Vždy byste měli mít pro tyto případy finanční rezervu. Pomoci mohou i platební karty (zejména Visa, MasterCard a American Express), pokud zároveň pokrývají pojištění na náklady léčebného pobytu v zahraničí; rozsah pojištění si však před cestou ověřte. Zásadně mějte u sebe doklady o sjednaném pojištění plus kontaktní adresu a telefon partnera pojišťovny v Kostarice. Vždy doporučujeme uzavření cestovního připojištění, které pokryje případné další náklady (spoluúčast, repatriace apod.).
Zdravotní péči poskytují soukromé a státní nemocnice. V soukromé nemocnici je nutné před ošetřením předložit akceptovatelné mezinárodní zdravotní pojištění nebo zaplatit zálohu v hotovosti (při hospitalizaci cca 1000 USD). Ve státní nemocnici vás nejprve ošetří a platit nebo předložit pojištění můžete až potom. Většina nemocnic v hlavním městě je dobré kvality a fungují nepřetržitě, ale mimo města nemocnici nehledejte. Hotely mají obvykle svého lékaře na telefonu. Ministerstvo zahraničních věcí doporučuje v San José nemocnice Hospital San Juan de Dios, Hospital México, Hospital Dr. Calderón Guardia, Hospital Nacional de Ninos, Clínica Católica, Hospital Clínica Bíblica, Clínica Santa Rita a Hospital Cima. Volbu nemocnice zásadně předem konzultujte s poskytovatelem vašeho pojištění. Vždy se snažte ještě před ošetřením telefonicky kontaktovat smluvního partnera České pojišťovny, jejíž pojištění je součástí zájezdu u CK Čedok (rozsah a podmínky se dozvíte při koupi zájezdu); případně využijte kontakt, který jste získali od své cestovní pojišťovny. V každém případě je nezbytné nechat si vystavit lékařskou zprávu s diagnózou a uschovat veškeré originály účtů o zaplacení ošetření či léků, receptů a dalších dokladů (např. rtg snímků) pro pozdější jednání se svou zdravotní pojišťovnou.

Lékárny (pharmacies, farmacias) jsou pouze ve městech a léky se platí v hotovosti, přičemž lze volně koupit i léky, které jsou v ČR pouze na lékařský předpis. Nicméně na to nespoléhejte, a pokud užíváte nějaké léky pravidelně, nezapomeňte si jich s sebou vzít dostatečné množství. Také není nutné kupovat celá balení (stačí třeba jen jedna tableta), a pokud vrátíte nespotřebované léky, jsou využity v rámci humanitární pomoci.
Žádné očkování se od občanů ČR nevyžaduje. Obecně se doporučuje očkování proti virové hepatitidě A a B, proti žluté zimnici a tetanu. Nehlaďte volně se pohybující zvířata, mohla by mít vzteklinu. V případě kousnutí ránu vydezinfikujte a vyhledejte lékaře. V pralese nesahejte na jedovaté žabky. Proti moskytům (zejména na pobřeží) přibalte účinný repelent a večer si oblékněte dlouhé kalhoty, košili s dlouhými rukávy a nezapomeňte na ponožky a šátek na krk. Spát se doporučuje pod moskytiérou.
Užívání antimalarik konzultujte před cestou se svým a s odborným lékařem. V Kostarice se občas vyskytne horečka dengue, kterou přenášejí infikovaní moskyti, proti ní zatím očkování neexistuje. Vyznačuje se vysokými teplotami, bolestí kloubů a svalů a extrémní celkovou únavou. Lze ji diagnostikovat rozborem krve a obvykle je nutný pobyt v nemocnici. Vyšší je i riziko nákazy střevními parazity.
Doporučuje se pít výhradně balenou vodu (agua purificada, agua mineral) a zkontrolovat neporušenost uzávěru, a také veškeré ovoce a zeleninu oloupat nebo dezinfikovat v antibakteriálním roztoku. Vynechte led do nápojů, pokud nemáte jistotu, z jaké vody byl vyroben. Doporučujeme nestravovat se na ulici a v levnějších restauracích si nejprve zkontrolujte čistotu prostředí. Vyhněte se nedostatečně upravenému masu a nebalené zmrzlině. Dodržujte běžné hygienické návyky, počínaje mytím rukou před jídlem.

Zvyklosti a obyčeje

Většina obyvatel Kostariky jsou temperamentní, přátelští, vzdělaní a laskaví lidé; k turistům jsou vstřícní a snaží se jim vyhovět či pomoci. Snaží se cizince neurazit, a tak jsou někdy až extrémně zdvořilí a nedokáží říci ne, nebo že něco nejde. Pokud se budete snažit naučit alespoň pár slovíček španělsky, získáte si je, protože to pro ně znamená, že si jich vážíte, že je respektujete. Ve společnosti stojí na prvním místě rozvětvená rodina. Pokud mají práci, velmi si toho váží. Všichni „Ticos“ také milují tanec a (hlasitou!) hudbu. Rodinné oslavy nebo setkání a párty přátel nebo jen známých jsou veselá a bujará, alkohol teče proudem. Pokud se zde cizinec ožení, nebere si jen nevěstu, ale celou její rodinu (a může být početná). Každé městečko i vesnice má katolický kostel a před ním fotbalové hřiště; v Kostarice vládne fotbal. A nikdo nikam nespěchá, kromě turistů; pěstování vztahů a harmonie mezi lidmi je důležitější, než přesné dodržování času. Při jednání dávají místní přednost spíše nepřímé komunikaci, při řešení problémů je důležitá společná shoda, i když to stojí více času. Jste-li pozváni do rodiny, je vhodné přinést květiny (kromě lilií, ty jsou symbolem smrti), víno, alkohol nebo čokoládu. Dárek by měl být pěkně zabalen.

Obecné vízové informace

Občané ČR mohou pobývat na území země do 90 dnů od prvního vstupu na území země.

Při pobytu nad 90 dnů se na nás můžete obrátit, s vízem Vám rádi pomůžeme.

U občanů třetích států,kteří mají v ČR dlouhodobý nebo trvalý pobyt, je povinnost víza individuální. Záleží na příslušnosti a typu pasu.

Historie

10 tis. – 7. tis. př. n.l.: První doklady existence člověka v oblasti.
5 tis. př.n.l.: Počátky zemědělství, později i výroba keramiky.
2 tis. př. n. l.: Trvalá zemědělská sídla, pěstování obilnin.
od 300 n.l.: Centralizace sídel, společnost se sociálně rozvrstvuje.
1502: Kryštof Kolumbus přistál během své čtvrté plavby nedaleko dnešního přístavu Limón a pobřeží od Hondurasu k Panamě nazval „costa rica“ (bohaté pobřeží).
1524: Nedaleko dnešního Puntarenas založena první španělská osada.
1550 – 60: Marný odpor Indiánů proti kolonizátorům vedou náčelníci Garabito a Coyoche.
1562: Počátek kolonizace – Juan Vázquez de Coronado.
1569: Zaveden systém encomiendy (nucená práce Indiánů na plantážích, přidělených osadníkům i s původními obyvateli).
1723: Výbuch sopky Irazú zničil město Cartago.
1821: Guatemalský kapitanát, jehož součástí byly dnešní Kostarika, Nikaragua, Honduras, Salvador a Guatemala (a zahrnující i dnešní mexický stát Chiapas) vyhlásil nezávislost na Španělsku pod názvem „Spojené provincie Střední Ameriky“ (Provincias Unidas del Centro de América), ale brzy se stal součástí prvního Mexického císařství.
1823: Rozpad tohoto celku na Mexiko a „Federativní republiku Střední Ameriky“ (República Federal de Centroamérica, tzv. Středoamerická federace). Bitvu u Alto de Ochomogo vyhráli republikáni (požadující samostatnost) proti zastáncům připojení k Mexiku.
1838 – 1840: Občanská válka. Kostarika vystupuje ze Středoamerické federace a vyhlašuje samostatnost.
1855: Prezidentem sousední Nicaragui se stal americký dobrodruh William Walker, jehož cílem bylo uchvátit celou Střední Ameriku (zároveň obnovit otrokářství a zavést angličtinu jako úřední jazyk; při druhém neúspěšném pokusu roku 1860 o totéž byl v Hondurasu popraven).
1856: Bitva u nikaragujského města Rivas, v níž se stal národním hrdinou Kostariky voják Santa María, když při sebevražedné misi vyhodil do povětří baštu Walkerových žoldáků. Cholera zavlečená přeživšími vojáky zahubila v Kostarice desetinu obyvatel.
1869: Zavedena bezplatná povinná školní docházka.
1890: Pěstitel banánů, Američan Minor Keith, dobudoval železnici spojující San José s přístavem Limón, s cílem usnadnit export do USA.
1899: Minor Keith ovládl konkurenční Boston Fruit Company a založil americkou korporaci United Fruit Company, obchodující s tropickým ovocem, zejména banány a ananasy. (Od roku 2002 funguje pod jménem Chiquita Brands International.)
1918 – 1921: Kostarika násilně získala část území Panamy.
1940 – 1944: Prezident Rafael Angel Calderón Guardia zavedl zdravotní péči pro všechny, sociální pojištění, minimální mzdy a zreformoval školství. Dochází k polarizaci společnosti, mj. protože se připojil k USA ve světové válce a zkonfiskoval majetek mnoha kostarických Němců, včetně kávových plantáží a bank.
1948: Calderón neuznal svoji těsnou prohru v prezidentské volbě, krátká občanská válka přinesla dva tisíce mrtvých. Prezidentem se stal José Figueres Ferrer.
1949: Prezident Figueres provedl řadu sociálních a hospodářských reforem a zrušil armádu; poté se dobrovolně vzdal moci. Znovu byl zvolen v letech 1953 a 1970.
1955: Neúspěšný Calderónův pokus, z exilu svrhnout Figueresovu vládu.
1979: V Kostarice si zřídili sídlo americkou vládou podporovaní Contras, jejichž cílem bylo svržení socialistické vlády Daniela Ortegy v Nicaragui.
1983: Kostarika vyhlašuje neutralitu vůči vojenským konfliktům ve Střední Americe.
1986: Prezident Oscar Arias vyhostil Contras ze země; v roce 1987 získal Nobelovu cenu míru za ukončení vojenských konfliktů a mediaci mírové dohody pěti středoamerických států.
1995: Zisky z turistického ruchu poprvé převýšily zisky z exportu banánů.
2006: Oscar Arias znovu zvolen prezidentem.
2010: Laura Chinchilla se stává první prezidentkou v historii Kostariky.