Naše webové stránky používají k vylepšování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Rozumím

Nejkrásnější místa jižního Islandu s návštěvou Grónska

Destinace
Island
Doprava
Strava
Počet osob
  • Novinka
Termín Nocí Doprava Strava Cena za osobu
-

Nahrávám termíny

Trasa

Keflavík l Kulusuk l Eldhraun l Snafellsness l Djúpalon l Hraunfossar l Tingvellir l Gulfoss l Landamanalaugar l Thorsmork l Krísuvík l Modrá laguna

Program zájezdu

1.den: Odlet večer z Prahy s přestupem do Keflavíku, transfer do hotelu v Reykjavíku, nocleh.

2.den: Po snídani možnost nejpopulárnějšího fakultativního jednodenního leteckého výletu do Grónska, kde navštívíme nejvýchodněji položenou vesnici této země, Kulusuk. Po příletu a nezbytných formalitách asi hodinová procházka tundrou od letiště do městečka, kde navštívíme zajímavý místní kostel. Seznámíme se s životem místních obyvatel a některými jejich zvyklostmi, a podle možností uvidíme jízdu na kajaku i zajímavý tradiční tanec. Na zpáteční cestě možnost fakultativního výletu lodí mezi ledovými krami. Odlet zpět do Reykjavíku. Ostatní stráví příjemný den v Reykjavíku - možnost návštěvy termálního bazénu, botanické zahrady či lodního výletu za velrybami. Nocleh.

3.den: Po snídani pojedeme na jihozápad ostrova k návštěvě majestátního sopečného pole Eldhraun, poblíž krátera Eldborg. Přes divoký průsmyk Kerlingaskard dojedeme k návštěvě střediska poloostrova Snafellsness městečka Stykkisholmur. Podle časových možností fakultativní vyjížďka lodí mezi ostrovy, které jsou významným hnízdištěm vodního ptactva a kde je při troše štěstí možné spatřit nejen symbol Islandu papuchalka, ale i orla mořského. Podél pobřeží poloostrova pokračujeme přes Helisandur a Olafsvík a kolem ledovce Snafellsjoekull, odkud podle Julese Verna započala cesta do nitra země dojedeme k Djúpalonu, romantickému místu na pobřeží, kde lodní posádky zkoušely své síly. Zastavíme se i v Arnastapi, dalším významném hnízdišti vodního ptactva a z jehož rozeklaných pobřežních skal je při jisté dávce štěstí možné vidět velryby. Ubytování v okolí Borgarnes.

4.den: Po snídani pokračujeme k návštěvě kráteru Grábrók, výstup na kráter, odkud se otevírají nádherné pohledy na celou oblast. Odtud pokračujeme k návštěvě nejvřelejších vývěrů horkých vod na ostrově v Deidaltunguhveru, zastavíme se i na významném kultovním místě a středisku historické literatury Reykholt, sídlu významné osobnosti islandských dějin Snori Stúrlussona a dále pokračujeme k romantickým vodopádům Hraunfossar, kde si řeka našla novou cestu pod lávovým polem, zpod nějž vytéká nesčetnými drobnými proudy. Přes turistickou základnu Húsafell, krátká zastávka, vjedeme do divoké krásy údolí Kaldidalur, kde nás cesta dále povede mezi čtyřmi ledovci. V odpoledních hodinách se zastavíme v Tingvelliru, nejposvátnějším místě Islandu, kde byl založen první parlament. Po procházce údolím, kde se stýkají evropská a americká pevninská kra, dále pokračujeme do zóny gejzírů k návštěvě gejzíru Strókur, který tryská každých 5-10 minut do výšky 10-20 m a navštívíme další symbol tohoto ostrova, nejkrásnější vodopád Gulfoss. Ubytování v oblasti Selfoss.

5.den: Po snídani pojedeme vnitrozemskou silnicí kolem vodního díla Sigalda a s návštěvou kráteru Ljótipolur ke geotermální oblasti Landamanalaugar, kde si uděláme vycházku sopečným polem k sirným vývěrům a na blízkou vyhlídku a jistě nevynecháme ani příležitost relaxace v horkém potoce. Nocleh v oblasti Selfoss.

6.den: Po snídani odjedeme na výlet do národního parku Thorsmork, kde speciální autobus brodí až 20 toků. Dále navštívíme zajímavosti poloostrova Reykjanes, kde po zastávce na vyhlídce na jezero Kleiravatn navštívíme geotermální zóny v Krísuvíku, po procházce mezi bahenními sopkami /monetami/ a solfatarami pokračujeme k návštěvě jednoho ze symbolů tohoto ostrova, Modré laguny. Odtud pokračujeme na letiště, odkud následuje noční přelet do Prahy.

7.den: Přílet do Prahy.

Fakultativní služby

* příplatek za jednolůžkový pokoj 8 690,- Kč
* jednodenní letecký výlet do Grónska 28 590,-Kč

Tipy pro správnou volbu

- výborný letní termín
- při zakoupení zájezdu do 31.1.2016 knižní průvodce Islandem ZDARMA

Informace

Minimální počet účastníků je 12 osob. Cena nezahrnuje vstupy do objektů, přírodních a kulturních památek ani vstup do Modré laguny. Vzhledem k omezeným kapacitním možnostem může být ubytování poskytnuto ve více objektech. Změna programu dle aktuální situace vyhrazena např. s ohledem na počasí v Grónsku.

Geografické údaje

Poloha: severní Evropa, severní Atlantský oceán
Oficiální název: Islandská republika
Hlavní město: Reykjavík - 105 487 obyvatel
Jazyk: islandština, dánština, angličtina
Náboženství: evangelíci-luteráni (93%), katolíci (1%)

Měna a kurzy

1 islandská koruna (ISK) = 100 aurů

Měnou je islandská koruna (ISK), která se dělí na 100 aurů a není volně směnitelná. Papírové bankovky jsou v hodnotách 500, 1000, 2000 a 5000 ISK, kovové mince v hodnotách 1, 5, 10, 50 a 100 ISK. S menšími mincemi se v praxi nesetkáte.
Hotovost a cestovní šeky je možné vyměnit v bankách, na letišti, ve velkých hotelích, v některých restauracích a turistických kancelářích. Výměnu základní částky doporučujeme již ve směnárně na letišti (případně na trajektu), kde rovněž můžete nevyčerpané islandské koruny vyměnit zpět na některou ze světových měn nebo ještě utratit. V náročném poznávacím programu může být problém zajít do banky. Banky mají otevřeno v pracovní dny 9.15 – 16.00 hodin. Banka na letišti by měla být otevřena 24 hodin. Předem se informujte o výši poplatku, jednotný kurs vyhlašuje každý den Národní banka Islandu.
Prakticky všude lze platit běžnými mezinárodními platebními kartami (VISA, Mastercard, American Express, Diners Club), mimo Reykjavík však nejsou běžné bankomaty. Na výběr z nich se proto nespoléhejte a vybavte se hotovostí.

Klimatické podmínky

Island má subarktické podnebí, které je zmírňováno vlivem teplého Golfského proudu. Chladné a vlhké oceanické podnebí se vyznačuje nízkými ročními průměrnými teplotami (1 – 2 °C na severu, 3 – 5 °C na jihu). Nejchladnější leden má průměrnou teplotu 0,5 °C, nejteplejší červenec 15 – 18 °C. Srážky jsou rozděleny nerovnoměrně, na jihu ostrova jsou vyšší (průměrně 1300 mm ročně). Reykjavík má průměrné roční srážky 1100 mm, Akureyri 660 mm. Příznačné jsou náhlé a nečekané zvraty počasí, i několikrát během jednoho dne, vydatné přeháňky a prudké větry.
Známé islandské tlakové níže, dané specifickou polohou ostrova uprostřed oceánu, ovlivňují chod počasí i v naší republice. Poloha daleko na severu je příčinou střídání polárního dne a noci: zatímco v létě slunce po několik týdnů nezapadá, je v zimě na obloze jen několik hodin. Od srpna lze pozorovat polární záři. Teplota moře v zimě je na jihu 5 – 6 °C, na severu 1 – 2 °C, v létě na jihu 10 – 11 °C, na severu o dva stupně méně.

Ceny

Ceny jsou pouze orientační a mohou se lišit místně, sezónně i v konkrétních podnicích.

V obchodě:
coca cola 0,5 l / 2 l = ISK 120 / 250
mléko 1 l = ISK 90
chléb = ISK 250 – 350
hot dog = ISK 230
víno 0,7 l = od ISK 1000 (jen v obchodech Vínbúd)
V restauraci:
polévka s pečivem = ISK 500 – 800
hamburger s hranolky = ISK 800
denní polévka = od ISK 500
předkrm = od ISK 500
hlavní chod = od ISK 1300
moučník = od ISK 400
denní menu = od ISK 4500
večeře = od ISK 2500
pizza = ISK 1000
víno 2 dl = od ISK 700
víno láhev 0,7 l = od ISK 3000
nealko nápoje = ISK 250
káva = od ISK 250
mléko 2 dl = ISK 150
pivo = od ISK 350
Další ceny
vlněný svetr = od ISK 7500
vlněná čepice / rukavice / ponožky = od ISK 1000 / 1200 / 1100
stříbrný šperk s vikingským přívěskem = od ISK 2400
kus islandské lávy = od ISK 1100
vstupenka do termálního bazénu = ISK 300
lístek do kina = ISK 900
benzín 1 l = ISK 130

Clo, dovoz, vývoz

Přísné kontrole podléhá dovoz alkoholu. Maximálně lze dovézt 1 litr lihovin, 1 litr vína nebo 6 litrů piva na osobu starší 20 let, dále pak 200 ks cigaret na osobu starší 18 let. Dovoz potravin je možný v maximálním množství 3 kg, pokud jejich cena nepřesáhne 13000 ISK. Zakázán je dovoz masa a masných výrobků. Zvláštnímu povolení podléhají zbraně, munice, telekomunikační zařízení (kromě jednoho mobilního telefonu na osobu), živá zvířata, rostliny a léky, s výjimkou léků pro osobní potřebu. Dovoz zahraniční měny je neomezený, vývoz pouze do výše přivezených prostředků. Island nedovoluje držení ani minimální množství drogy pro vlastní potřebu.

Časový posun

Island má čas GMT během celého roku, letní čas se nezavádí. Proti České republice je tedy na Islandu o hodinu méně, v době letního času v ČR o dvě hodiny méně.

Elektřina (proud, používaní redukcí)

Napětí je 220 V, střídavý proud 50 Hz. Pro zásuvky není třeba adaptér.

Fotografování a filmování

Fotografování není omezeno, při fotografování místních obyvatel se řiďte citem a máte-li pochybnosti, dovolte se nebo nefotografujte. Nezapomeňte dostatek filmů, případně nabíječku do videokamery či digitálního fotoaparátu, náhradní baterie a přiměřenou paměťovou kapacitu karet.

Internet

Přístup na internet má každá domácnost i hotel, proto internetové kavárny nejsou téměř potřeba, přesto jich v Reykjavíku několik najdete, například v budově radnice nebo v BSÍ terminálu. Na internet se můžete připojit také v turistických informačních kancelářích a veřejných knihovnách, někde i zdarma.

Jazyky, dohovoření

Úředním jazykem je islandština, což je vlastně stará norština zakonzervovaná geografickou izolací. Islanďané zásadně nepřebírají cizí slova (výjimkami jsou snad jen hotel, benzín a motor), takže i vynálezy nové doby, v celém světě označované shodnými názvy, mají islandské ekvivalenty. Připomíná to snahy českých obroditelů 19. století ve stylu „břinkotruhla“. Takže na Islandu je telefon „sími“ (provaz), letadlo „flugvél“ (létající stroj), fantazie „hugarflug“ (let mysli), optimismus „bjatsýni“ (jasný pohled), pesimismus „svartsýni“ (černý pohled), fotografie „ljósmynd“ (světelný obrázek), radar „ratsjá“ (orientační vidění), video „myndband“ (obrázková páska) a AIDS „eydni“ (ničení).
Běžně se všude domluvíte anglicky, angličtina je ve škole povinná a americké filmy se nedabují, někdy jsou dokonce i bez titulků a řada televizních pořadů běží v angličtině. Bezbolestná a levná průprava pro komunikaci Islanďanů se světem a vstupenka na zahraniční univerzity. Přesto se naučte alespoň několiv slov, u místních zabodujete. Ano = já (vyslovuje se „jau“), ne = nei, dobrý den = gódan dag, na shledanou = bless, děkuji pěkně = takk fyrir.

Kriminalita

Island je jednou z nejbezpečnějších zemí, kriminalita je prakticky nulová. Přesto dávejte pozor na své osobní doklady a letenky. Jestliže dojde ke ztrátě, odcizení nebo znehodnocení pasu, je třeba získat náhradní cestovní doklad na českém zastupitelském úřadu. Pro tento případ se doporučuje mít s sebou kvalitní fotokopii cestovního pasu (stránky, kde je fotografie a osobní údaje) pro urychlení vydání náhradních dokladů. Tuto kopii mějte uloženu odděleně od originálu. Pořiďte si rovněž kopie dokladů o pojištění, kopie či aspoň čísla kreditních karet a telefonní číslo banky pro jejich případné zablokování; to vše vám může pomoci, kdybyste o pas či karty přišli. Pro případ ztráty mobilního telefonu si poznamenejte důležitá osobní telefonní čísla. Případnou krádež nahlaste policii, o odcizení dokladů je třeba sepsat protokol.

Kuchyně - jídlo a nápoje

Islandská kuchyně je vynalézavá, uvážíme-li, že se většina potravin musí dovézt. V jídelníčku převažují ryby (losos, treska), zejména vařené, z masa skopové a jehněčí, jako příloha vedou hranolky. K islandské tradici patří „slátur“, jídla z různých zvířecích vnitřností, jež se obvykle turistům v hotelích nenabízejí. Hodně se pije přeslazená káva a slazené limonády vytlačují dříve tradiční mléko. Maltöl je národní nápoj chuťově podobný pivu, ale bez alkoholu. Islandská piva jsou Egils (Gull, Premium a Sterkur) a Viking (Gylltur, Lager a Lite). Místní kořalka Brennivín (40%) se vyrábí z brambor a anděliky (Angelika archangelica), přezdívá se jí „Černá smrt“.
Vybrané speciality:
hákarl: naložené, v podstatě syrové žraločí maso
hangikjöt: uzené skopové nebo jehněčí
svid: uvařená skopová hlava
skyr: kysaný jogurt, dochucovaný ovocnou dření nebo kaší

Místní doprava a taxi

Letecká. Na Islandu běžný způsob cestování, téměř každá osada má vlastní přistávací dráhu a nouzová letiště jsou i ve vnitrozemí, prozradí je větrný pytel, ukazující pilotovi směr větru. Ze stovky letišť má pouze pět zpevněnou přistávací dráhu. Mezinárodní letiště je v Keflavíku, odkud jezdí do 50 km vzdáleného Reykjavíku Flybusy (k hotelu Loftleidir v centru, z téhož místa odjíždějí ke každému odletu 2,5 hod předem, cena jednosměrné jízdenky 1100 ISK). Síť vnitrostátních linek je hustá, v nabídce jsou i zlevněné časové letenky nebo letenky kombinované se zpětnou dopravou autobusem. Vnitrostátní terminál je v centru Reykjavíku a létá se odtud i do Grónska. Mezinárodní linky provozuje Icelandair, vnitrostátní Air Iceland a Íslandsflug. Široká je i nabídka vyhlídkových letů.

Železniční. Na ostrově není železnice, jedinou lokomotivku lze obdivovat v reykjavíckém přístavu, kde je připomínkou výstavby města.

Lodní. Významné přístavy jsou Akureyri, Hornafjordhur, Isafjordur, Keflavík, Raufarhofn, Reykjavík, Straumsvík a mezinárodní Seydisfjordur, kam připlouvá loď Norröna společnosti Smyril Line z dánského Hirtshalsu a norského Bergenu, plavba trvá 33 hodin. Přístav mají též Vestmanské ostrovy. Výletní cruisery často kotví v Akureyri. Rozvinutá je trajektová doprava, pravidelné přívozy (ferries) spojují pobřežní města, některé ale neplují v zimě. Frekventované jsou trajekty Rykjavík – Akranes, Stykkishólmur – Brjánsleg přes ostrov Flatey, Akureyri – Grímsey, Eyjafjördur – Hrísey, Thórlákshöfn – Vestmanské ostrovy. Plavební řády jsou součástí autobusových jízdních řádů. Několik soukromých společností pořádá vyhlídkové plavby za západem slunce nebo za pozorováním velryb, zejména z Reykjavíku a Húsavíku. Na jihu na ledovcové laguně Jókulsárlón a ve Víku na pobřeží se organizují vyhlídkové plavby obojživelnou lodí.

Autobusová. Autobusové nádraží mají jen Akureyri a Reykjavík, ale zhruba dvacítka dálkových autobusových linek spojuje prakticky všechna místa na ostrově (většinou pouze jednou denně) a v létě jezdí i přes vnitrozemí. Na trase autobusy staví většinou na benzínové stanici na kraji města, na další zastávky se zeptejte řidiče nebo spolucestujících. Pro turisty jsou cenově výhodné jízdenky „Hringmidi“, které platí pro časově neomezený průjezd po hlavní silnici č. 1 okolo ostrova, nebo „Timamidi“, platné pro všechny autobusové spoje na ostrově po dobu jednoho až čtyř týdnů. Podrobné informace lze získat na internetu, na autobusovém terminálu BSÍ v Reykjavíku nebo u společnosti Austurleid tamtéž. Austurleid provozuje garantované trasy pro individuální turisty, kromě klasických lokalit též do oblastí, kam byste se jinak nedostali (Thórsmörk, vnitrozemí). Turistické vyhlídkové autobusy provozují i další společnosti.

Městská doprava. Je zavedena v Reykjavíku a Akureyri, jednotlivá jízdenka stojí 250 ISK, kupuje se u řidiče. Výhodnější je koupit blok 10 jízdenek za 2000 ISK. O přestupní jízdenku je třeba požádat řidiče. Výhodná je samozřejmě turistická reykjavická karta na 24, 48 nebo 72 hodin, která zahrnuje i neomezené využívání místní dopravy. Autobusy jezdí denně od 7.00 do půlnoci, v neděli od 10.00, obvykle v intervalech 20 minut, večer a v neděli 30 minut. Autobusová nádraží jsou v obou městech přímo v centru.

Taxi. Taxíků je dostatek, základní sazba je ve dne 470 ISK, v noci 550 ISK, kilometrovné ve dne 100 ISK, v noci 150 ISK. Taxi na letiště (max. 4 osoby) stojí 5700 ISK.

Nákupy a suvenýry

K oblíbeným suvenýrům patří originální stříbrné šperky (kombinované s drahými i „obyčejnými“ kameny), nápaditá bižuterie, výrobky z lávy, úžasné fotografické publikace islandské krajiny, ovčí kůže, výrobky z vlny a hřejivé svetry, vesty, šály, čepice a rukavice. Při nákupu zboží nad 5000 ISK je možná refundace ve výši přibližně 15 % ceny v rámci tax-free, u islandských svetrů již od 4000 ISK.
Obchody mají otevřeno obvykle od pondělí do soboty 9.00 – 18.00, v sobotu od 9.00 až 10.00 do 13.00 až 16.00, obchody se suvenýry mají v létě otevřeno i v neděli. Některé supermarkety s potravinami mají otevřeno do 23.00 nebo nonstop.

Oblečení, zavazadla

Cestujte nalehko, budete svobodnější! Jedete si užívat, nestěhujete se. Pevný středně velký uzamykatelný kufr opatřete visačkou se svým jménem. Lístek se jménem, adresou a telefonním číslem vložte také dovnitř. Do odbavovaného zavazadla uložte všechny ostré předměty jako kapesní nůž, nůžtičky, pilníček na nehty apod., které nesmíte vzít s sebou do kabiny letadla. Jako příruční se nejlépe osvědčil pevný turistický batůžek na věci, které chcete či potřebujete mít stále u sebe (například léky, které užíváte pravidelně). Neberte si tašky do ruky nebo dokonce kabelky, překážejí a snadno je někde zapomenete.
Oblečení by mělo být příjemné a praktické, nejlépe sportovní, teplejší. Kalhoty dlouhé i krátké (případně stačí jedny, s nohavicemi „na zip“), košile s dlouhým rukávem, teplý svetr, nepromokavou větrovku, pláštěnku a nepromokavou sportovní obuv, na přezutí sportovní sandály, lépe s profilovanou podrážkou. Islanďany uvidíte často v holinkách. Jste-li zimomřiví, přibalte i čepici, šálu a rukavice, ale to vše si na Islandu můžete i koupit.
Nezapomeňte opalovací krém s vyšším faktorem (i na Islandu svítí sluníčko), pokrývku hlavy, brýle proti slunci, plavky a náhradní dioptrické brýle, pokud je nosíte. Přes den využijete láhev na pití a při vycházkách do přírody oceníte repelenty proti komárům. Přibalte i deštník.

Opalování

Sluníčko ani na Islandu nepodceňujte a vybavte se opalovacími krémy s ochranným faktorem minimálně 16, dle typu vaší pokožky. Naprosto nezbytné jsou kvalitní sluneční brýle s UV filtrem a pokrývka hlavy.

Pláže a koupání

Pro milovníky koupání představuje Island atrakci svými horkými vývěry podzemních vod. Na většině zřídel byly postaveny veřejné termální bazény pod širým nebem (sundlaug), vysedávání v bazéncích s horkou vodou patří k životnímu stylu. Nejznámější je Modrá laguna.

Pošta

Známka do Evropy stojí 80 ISK (pro leteckou dopravu) nebo 70 ISK (pro dopravu lodí), prodávají se téměř všude, kde dostanete pohlednice. Pošty jsou ve všech větších městech a vesnicích a mají otevřeno v pracovní dny většinou 9.00 – 18.00, některé i déle, případně v létě i v sobotu. Lze využít poštovní schránky, ale pohodlné a spolehlivé je odeslání pohledů prostřednictvím hotelové recepce. Do ČR jde pošta asi týden.

Rent a car, dopravní předpisy a řidičské průkazy

Velké půjčovny jsou Hertz, Avis, Geysir Car Rental, National Car Rental, Alp Car Rental, Iceland Car Rental, Budget Car Rental, Avis Iceland a Europcar Iceland. K zapůjčení vozu je třeba pas a národní nebo mezinárodní řidičský průkaz, auto lze rezervovat předem i přes internet. Zájemce musí být starší 21 let, při půjčení džípu 25 let. Vždy podrobně prostudujte smluvní podmínky, stav vozu a rozsah pojištění, zejména proti nehodě a závažné poruše. Zapůjčení vozu stojí v létě s limitem 100 km resp. bez omezení počtu km od 5900 resp. 9500 ISK/den, v zimě od 3500 resp. 5900 ISK/den.
Z celkem 13 tisíc kilometrů silnic má zpevněný povrch jen třetina. Hlavní okružní silnice č. 1, vedoucí po obvodu ostrova v délce 1460 km, je asfaltová z 80 %. Zajímavá místa ve vnitrozemí jsou dostupná pouze terénními vozy a jen v letních měsících. Většina horských silnic je uzavřena do konce června, některé i déle. Jízda mimo silnice a značené cesty je zakázána. Ve vnitrozemí se musí brodit řeky, proto je třeba mít vůz odpovídajícího typu, zásadně s náhonem na čtyři kola. Je důležité dodržovat bezpečnostní pravidla, protože řeky mění své koryto a průtok třeba i během dne a ledovcové řeky jsou skutečně ledové. Ve výbavě vozu nesmí chybět lano a záchranná vesta, velmi se doporučuje cesta s dvěma auty, kdy při brodění jedno čeká na břehu. Téměř ve všech případech je třeba brod nejprve osobně prozkoumat. Vyplatí se zeptat na stav konkrétní silnice ve vnitrozemí předem (ICERA, Islandská správa silnic, tel +5221000, +5221777) a na cestu zakoupit GPS, buzolu a podrobnou turistickou mapu. Islanďané nevyjedou bez vysílačky VHF a mobilu sítě NMT, jenž má (na rozdíl od GSM) signál i ve vnitrozemí. Záchranné chatky (Slysavarnafelag) jsou oranžové, vybavené pro přežití (kamna, dřevo, oděv, potraviny, lékárnička, vysílačka).
Na Islandu se jezdí vpravo. Nejčastější dopravní značky jsou „pozor, zúžená vozovka“ (např. most s jízdním pruhem pouze pro jedno vozidlo, přednost má ten, kdo přijel dříve), „blind ahead“ (terénní zlom, kdy nevidíte případné auto v protisměru), „padající kameny“, „jiné nebezpečí“ a „pozor brod“. Další značky upozorňují na ovce na silnici nebo nízko přeletující ptáky. Za střet se zvířetem je odpovědný řidič. Maximální rychlost v obydlených oblastech je 50 km/hod, mimo ně na asfaltových silnicích 90 km/hod, na ostatních 80 km/hod. Na všech sedadlech je povinné používání bezpečnostních pásů, alkohol v krvi se netoleruje, světla musí svítit i ve dne.
Většina čerpacích stanic je otevřena od 7.30 do 20.00, často však až do 23:30 hodin. Mnoho stanic je samoobslužných, fungují na kreditní karty nebo bankovky 1000 a 2000 ISK. V centru Reykjavíku jsou pro parkování parkovací automaty.

Restaurace, ceny, doporučení

Na Islandu je spousta restaurací, které nabízejí pestrý sortiment jídel, od místních rybích specialit, darů moře, skopového a jehněčího, až po mezinárodní, italskou či asijskou kuchyni. V Reykjavíku a Akureyri jsou i restaurace vegetariánské, indo-pákistánské, americké „steak houses“, italské pizzerie, McDonalds, grily a dokonce i „hot dog“. Luxusní restaurace jsou v Reykjavíku např. Perlan a VOX v hotelu Nordica, v Modré laguně proslulý Spa restaurant.
Obecně lze říci, že porce jsou v porovnání s našimi malé a obsluha pomalá. Alkoholické nápoje (které se, s výjimkou 8o piva, prodávají pouze v síti státních prodejen „Vínbúd“) smějí podávat pouze restaurace s licencí, za vysoké ceny.

Různé

Demografie
Obyvatelé Islandu jsou většinou potomky Seveřanů a Keltů (94 %), 6 % jsou cizinci, zejména Asiatky, pracující v mrazírnách a rybích konzervárnách. Hustota osídlení je nízká (2,5 obyv./km2) a nerovnoměrně rozdělená: asi 60 % obyvatel žije v oblasti Reykjavíku, vnitrozemí je liduprázdné. Průměrný věk je 34 let, ženy/muži se dožívají v průměru 83/78 let, na Islandu žije nejvíce stoletých lidí na světě. Životní úroveň je mimořádná (HDP na osobu 38 000 USD), přes 75 % lidí má vlastní dům a auto. Vysoké jsou i daně (přibližně 50 %), z nichž se financuje velkorysá sociální síť, takže na Islandu nejsou žebráci ani bezdomovci. V zemědělství pracuje 5 %, v rybolovném a ryby zpracujícím průmyslu 12 %, ve strojírenství 12 %, ve stavebnictví 11 % a ve službách 60 % obyvatel. Nezaměstnanost je 1,3 %. Školní docházka je povinná od 6 do 15 let, na ostrově je 213 základních, 42 středních a 5 vysokých škol.

Eroze půdy a znovuzalesnění Islandu
Vinou dávného neuváženého odlesnění ostrova a nadměrné pastvy ovcí působí neustávající vítr velkoplošnou erozi půd, které nemají jílovité částice. Lesy, pokrývající původně 25 – 28 % území, byly zredukovány na pouhé 1 % rozlohy. První zákon o znovuzalesnění země byl vydán roku 1907, další v roce 1974. Na výsadbách, jejichž cílem je rekultivace poškozených oblastí, se podílejí Společnost pro ochranu půdy (SCS), Svaz ochránců životního prostředí (Landvern), Islandská lesnická společnost (Skóguraektarféklag Íslands), Islandský svaz mládeže a každý turista, který vhodí peníz do kasičky označené „Leave your tree on Icenland“ (Zanech na Islandu svůj strom). Vhodné druhy ověřují botanické zahrady v Reykjavíku, v Akureyri a arboretum Hallorsstadaskógur, kde lze napočítat 38 druhů jehličnanů a 12 listnáčů. Původními dřevinami jsou zejména vrby (Salix phyllicifolia, S. herbacea, S. lanata) a břízy (Betula tortuosa, B. nana), k úspěšným cizincům patří muchovník olšolistý (Amelanchier alnifolia), střemcha obecná (Prunus padus), jeřáb obecný (Sorbus aucuparia), smrk ajanský (Picea jezoensis), smrk pichlavý (Picea pungens), borovice kleč (Pinus mugo), růže převislá (Rosa pendulina), jedle arizonská (Abies laesiocarpa), jilm drsný (Ulmus glabra) a douglaska tisolistá (Pseudotsuga taxifolia), hledají se další. Vysadí se kolem 5 miliónů stromků ročně, ale ne každý se uchytí.
Podmínkou pro zalesňování je zlepšení půdy, proto se z letadel plošně vysévá lupina, lidově vlčí bob (Lupinus nootkatensis), která na kořenech hostí hlízkové bakterie, jež váží vzdušný dusík, a díky jim roste i v extrémních podmínkách. Je pionýrskou rostlinou, která dokáže erozi zastavit a umožní uchycení dalších rostlin. Bohužel pochází z Aljašky, takže případné porosty na území národních parků jsou opět ničeny. Na pobřeží, na zasolených půdách, se proti erozi vysazuje statná islandská tráva s rozsáhlým kořenovým systémem, ječmenice písečná (Leymus arenarius).

Geologické zajímavosti
Island je viditelnou částí středoatlantského podmořského riftu, kde vystupující magma produkuje novou oceánskou kůru a odsouvá od sebe euroasijskou a severoamerickou pevninskou desku. Island protínají dvě protáhlé trhliny, rozšiřující se dle satelitních měření o 1 až 2 cm ročně. Ostrov je učebnicí vulkanologie, jsou tu sopky, geotermální oblasti, horké prameny, gejzíry, bahenní sopky, fumaroly, mofety i solfatary a rozsáhlá lávová pole (11 % území) s různými typy lávy. Plošně největší je Ódadahraun u sopky Askja (5 tis. km2). Vzhled ostrova formují i zemětřesení, mořská abraze a větrná eroze.
Geotermální oblasti. Je jich přibližně 250, nejvýznamnější jsou Torfajökull východně od Hekly, Grímsvotn pod Vatnajökullem, Henghill u Reykjavíku, Kerlingafjöll u Kjöluru, Námafjall u Mývatnu a Krísuvík na poloostrově Reykjanes. Nacházejí se vždy nad tzv. „horkou skvrnou“ (hot spot), kde je magma blízko zemského povrchu, takže se snadno projeví sopečná aktivita nebo se objeví gejzíry, horké prameny, výrony plynů a podobně. Získávání geotermální energie využívá vodu, která jako povrchová pronikne do podzemí a tam se od žhavého magmatu ohřeje, v některých případech až nad bod varu a promění se v páru. Na Islandu jsou tři velké geotermální elektrárny: Krafla u jezera Mývatn, Nesjavellir u jezera Thingvallavatn a Svartsengi u Grindavíku, jejíž „odpadní“ brakické (tedy sladké i mořské) vody napájejí Modrou lagunu. Energie z nitra země vytápí 85 % islandských domácností a všechny skleníky.
Horké prameny a gejzíry. Průměrná teplota pramenů je 75 °C, ale v oblasti Svartsengi přes 200 °C. Nejvydatnější horký pramen je Deidaltunguhver (97 °C, 180 l/s), zásobující teplem Borgarnes a Akranes. Vody Modré laguny na poloostrově Reykjanes, proslulé vysokou koncentrací solí, léčí kloubní i kožní onemocnění, včetně lupénky. Gejzír vzniká, když se voda nateklá do podzemí ohřeje nad bod varu a promění v páru, jejíž tlak vyvrhne výbuchem sloupec studené vody, který byl v komíně nad ní. Islandský Geysir, který všem těmto jevům dal jméno, se po dlouhé odmlce opět „probudil“ (ale vybuchne jen občas), sousední Strokkur („Máselnice“) je činný v nepravidelných intervalech desítek minut. Kromě Islandu se gejzíry nacházejí v Yellowstonském národním parku, na Kamčatce a na Novém Zélandě.
Ledovce. Dnešních 11 ledovců, pokrývajících přes 12 tisíc km2 (devítinu území Islandu), jsou zbytkem původně rozsáhlého čtvrtohorního zalednění. Celkem je na Islandu 49 samostatných ledovců, z toho pět větších než 100 km2. Vatnajökull (8300 km2) na jihovýchodě, o mocnosti až 1 km, je nejmohutnější ledovec v Evropě. Vyčnívá z něj nejvyšší hora Islandu Hvannadalshnjúkur (2119 m n.m.) a skrývá se pod ním vulkanický systém Veidivötn, se sopkami Bardarbunga a Grímsvotn. Na úpatí jeho splazu Breidamerkurjökull je ledovcová laguna Jökulsárlón: plavba obojživelnou lodí mezi krami je jedinečný zážitek. V pořadí rozlohy následuje Langjökull (950 km2), Hofsjökull (923 km2), Mýrdalsjökull (600 km2, pod nímž se skrývá sopka Katla), s vyhledávaným splazem Solmaheimajökull, a v Ísafjorduru Drangjökull (200 km2). Údaje se liší od starší literatury, protože se ledovce i na Islandu zmenšují v důsledku globálního oteplení (ale také díky aktivitě podledovcových sopek). Pohybují se rychlostí i několik metrů za den a pohyb po nich je nebezpečný. Dostupné ledovce jsou rovněž Eyafjallajökull (80 km2, 1666 m n.m., s podledovcovou sopkou), Tungnafellsjökull, Thórisjökull a Eiríksjökull. Morény, materiál, který ledovec hrne před sebou a vytlačuje do stran, jsou rájem pro mineralogy. Sandury (sandry) jsou ledovcové naplaveniny, tekuté písky.
Jezera, řeky a vodopády. Největší jezero Thingvallavatn (83 km2) vzniklo v příkopové propadlině, Mývatn (38 km2) je světoznámou ornitologickou rezervací, Öskjuvatn (38 km2, hloubka 220 m) je nejhlubší. Mnoho jezer vyplňuje sopečné krátery. Zajímavá jsou ledovcová jezera, například Jökulsárlón a Breidárlón na jižní straně ledovce Vatnajökull. Ve většině jezer jsou ryby, v některých se doknce lze koupat.
Řeky vytékající zpod ledovce se nazývají „Jökullsá“ (Ledovcová). Jsou kalné, protože unášejí sopečný popel, původně zamrzlý v ledu. Horské řeky jsou průzračné a voda je pitná. Mají krásná jména: Grímsá (Skalnatá), Fossá (Peřejová), Leirá (Bahnitá) či Hvítá (Bílá). Kvůli vodopádům a peřejím jsou nesplavné, jen na několika se provozuje adrenalinový rafting, a všechny jsou rájem sportovních rybářů. Asi 7 % jejich potenciální energie se využívá (např. hydroelektrárna Sigalda). Nejdelší jsou Thjorsá (230 km) a Jökullsá á Fjöllum (206 km), nejmohutnější Hvítá (185 km, průtok 390 m3/s). Z dalších jsou významnější Skjálfandáfljt (178 km), Markarfljót (100 km) a Laxá (93 km).
Nejznámějšími vodopády jsou Gullfoss (32 m) a mohutný Dettifoss (44 m, 200 až 500 m3/s, zvaný též Niagarou Evropy), na témže toku Selfoss a Hafragilsfoss. Nejvyšším vodopádem je Glýmur (190 m), nejdostupnějším Skógafoss (62 m), snad nejkrásnějším je vysoký a úzký Seljalandfoss (65 m), za nímž se dá projít po stezce; dále stojí za vidění Hengifoss (110 m), Hjálparfoss (13 m) a v národním parku Skaftafell Svartifoss. Hraunfossar je série vodopádů a peřejí o šíři 1 km na pravém břehu řeky Hvítá. Voda se doslova prodírá skrz lávové pole Hallmundarhraun, které původní vodní tok zavalilo.
Sopky. Je jich přibližně 200, některé dosud aktivní a všech typů (štítové, puklinové, stratovulkány). V závorce jsou data významných erupcí. Askja (1961; v roce 1875 popel dopadl až v 1300 km vzdáleném Norsku, průměr kaldery 50 km), Bardarbunga pod ledovcem Vatnajökull (2000 m n.m., 1996 její výbuch roztavil masu ledu a vzniklý „jökulhläup“, katastrofická záplava, způsobila škody za 15 milionů dolarů. Pod ledovcem Vatnajökull leží vulkanický systém Veidivötn, patří sem i podledovcová kaldera vulkánu Grímsvotn (40 km2), který je nejaktivnějším na Islandu (zatím poslední jökulhläup způsobil v roce 2004), Leirhnjúkr (1729, 1984-87), Helgafell a Eldfell na ostrově Heimaey ve Vestmanských ostrovech (1973), Hekla (1491 m n.m., hřeben 27 x 5 km, v historické době vybuchla sedmnáctkrát, mj. v letech 1104, 1845, 1947, 1970, 1980-81 a 1991, 2000). Hekla je velmi nebezpečná, při posledním výbuchu vznikla prasklina 7 km dlouhá, popel vyletěl do výše 15 km a proud lávy byl široký 4 km.
Dalšími sopkami jsou tefritový prstenec Hverfjall u Mývatnu (jediný výbuch před 2500 lety, vyhaslá), dokonalá kaldera Eldborg (vyhaslá), Katla pod ledovcem Mýrdalsjökull (aktivní), Krafla (1724-29, 1977, 1981-84, lávové proudy několika generací), Snaefell (1833 m n.n., podledovcová) a četné další. Specialitou Islandu jsou puklinové sopky, např. Lakagígar (roku 1783 výbuch sopky z praskliny dlouhé 25 km pokryl lávou o objemu 12 km3 přes 565 km2 území) a podledovcové magmatické kupy, např. „královna islandských sopek“ Herdubreid (1682 m n.m.) nebo Búrfell. Podmořskou erupcí vznikl ostrov Surtsey (1963-67, 174 m n.m., průměr 1,3 km2).
Se sopečnou činností souvisejí výrony plynů. Fumaroly jsou výrony plynů do 150 °C s převahou vodní páry, mofety výrony oxidu uhličitého, solfatary výrony oxidů síry a sirovodíku do 400 °C. Bahenní sopka vzniká, když směs plynů, vodních par a horkých vod rozmáčejí sedimenty nad sebou a jako vroucí bahno je v různých intervalech vyvrhují ze vzniklé kráterové prohlubně o průměru i několik metrů. Barevné výkvěty solí jsou žluté (síra), tmavošedé (pyrit), rezavé (hydráty železa) či bělavé (sádrovec). Geysirit je vodnatý oxid křemičitý, který se usazuje na okrajích prohlubní. Pseudokrátery vznikají při zalití mělké bažiny žhavým magmatem, nemají žádný sopečný sopouch. Magma je roztavená hornina pod zemskou kůrou, láva je magma, které se dostalo na povrch země a utuhlo. Lávová pole jsou rozsáhlé příkrovy utuhlé lávy. Dosud nevychladlé lávové pole vzniklo výbuchem sopky Leirhnjúkur (1984-87), přístup je dovolen po vytyčené stezce. Stará lávová pole zarůstá mech Rhacomitrium lanuginosum, později i kvetoucí rostliny a nakonec soliterní dřeviny. Pro turisty je nejzajímavější láva provazovitá; struskovitá sypká láva je špatně schůdná a o ostré hrany blokové lávy se lze i pořezat. Přírodní sklo je lesklý obsidián. Vzniká utuhnutím lávy bohaté na oxid křemičitý (až 60 %). Může být černý, šedý, červený i zlatooranžový, někdy se barvy mísí. Černý je zbarven magnetitem, červený hematitem. Čím méně oxidů železa obsahuje, tím je průzračnější.
Thufurové půdy. Odborný název pro pravidelné kopečky, z nichž každý je vyklenut díky ledovému jádru uvnitř. To se díky srážkám, které natečou dovnitř a přimrznou, stále zvětšuje, a tak narůstá i kopeček.

Osobní jména
Islanďané až na výjimky nemají příjmení, ale používají jméno po otci (patronymum). Syn se tak jmenuje například Peter Jónsson (Janův syn), dcera Sigrídur Jónssdóttir (Janova dcera). Když se žena provdá, své jméno nemění. Jejich děti získávají patronymum po otci. Při oslovování nebo označování osoby se vždy používá osobní jméno, patronymum se nikdy neužívá samotné. Každého Islanďana zajímá jeho rodokmen, a proto byla zřízena databanka Íslendingabók, v níž jsou uvedena jména všech lidí, kteří se na ostrově usadili od počátku 9. století. Zde každý může najít své předky. Unikátní databáze je cenná především pro lékařský výzkum, zkoumání genetické výbavy a objasnění příčin nemocí s vazbou na dědičnost.

Osobnosti
Halldór Kiljan Laxness (1902 – 1998), vlastním jménem Halldór Gudjónsson, byl islandský prozaik, básník a dramatik, zapálený pro socialismus. Proslavil se historickými a společenskými romány, roku 1955 získal Nobelovu cenu za literaturu. Jeho nejznámější díla jsou Gerpla, Islandský zvon, Křesťanství pod ledovcem, Salka Valka, Svobodný lid a Úsvit nad slatinami. Gudmundur Kamban (1888 – 1945), vlastním jménem Gudmundur Jónsson, byl islandský dramatik a novelista, jméno si změnil záměrně, aby překročil islandské konvence. Napsal mj. romány Panna na Skálholtu, Biskup na Skálholtu a Vidím krásnou a širou zemi, postavené na islandských ságách. Během německé okupace Dánska dostal na svoji práci dotaci a následně byl ve svém domě zavražděn dánskými partyzány, kteří ho považovali za kolanboranta. Snorri Sturluson (1178 – 1241), básník, později historik a vlivný soudce, sepsal ságy o norských králích do knihy Heimskringla („Okruh světa“, česky Královské ságy). V dobách špatných vztahů s Norskem se stýkal s norským králem Hákonem IV., zapletl se do politiky a považován posléze oběma stranami za zrádce, byl zavražděn v horkém bazénku na své farmě v Borgu. Jeho nejcennějším dílem je „Edda mladší“, v níž shrnuje starou pohanskou mytologii (král Gýlfi rozmlouvá s bohem Odinem), vysvětluje základy skaldské poezie (květnaté opisy reality, např. slunce může být „oheň nebe“, loď „kůň moře“ apod., fantazii se meze nekladly) a třetí část je oslavná báseň na norského krále Hákona IV.

Ságy
Vznikaly do konce 13. století. Popisují příběhy od počátků osídlování a jsou nejcennějším kulturním dědictvím Islandu. Rodových ság, vážících se ke konkrétním místům ostrova, se dochovalo asi čtyřicet, nejzajímavější sepsal ve 12. století Snorri Sturluson. Rukopis Kodex Regius, který přepsal z pergamenových svitků biskup na Skálholtu Brynjólfur Sveinsson, tzv. „Eddu starší“, a daroval je dánskému králi Frederikovi III., byl nedávno Islandu vrácen. Dalším pokladem Islanďanů je Flateyarbók („Kniha o osídlení“), dle níž hledají své kořeny. Genealogie je všeobecným koníčkem a každý si může vyhledat své předky v počítačové databázi.

Vikingové
Osmé až jedenácté století se v severské historii označuje jako doba vikingská. Zatímco Normané z Norska a Dánska se plavili na západ na Island, do Grónska a dnešní Severní Ameriky, Varjagové ze Švédska zamířili přes Rusko ke Kaspickému a Černému moři. Vikingské drakary s dračí hlavou na přídi byly geniálně stavěné štíhlé veslice se čtvercovou plachtou. Pružné a s mělkým ponorem pluly bezpečně a rychle po řekách i přes rozbouřený oceán. Vynikající vikingští mořeplavci se řídili podle slunce a hvězd a jako krutých námořních lupičů se jich svého času obávala celá Evropa. Ingolfur Arnarsson byl prvním Normanem, který se roku 877 usadil na Islandu v zátoce Röjkvik (dnešní Reykjavík), kterou pojmenoval „Kouřová“ podle výparů z horkých pramenů. Nezkrotný Islanďan Erik Rudý, který se stal po několika vraždách psancem, odplul roku 983 na západ, kde objevil ostrov, který nazval Grönland („Zelená země“, dnes Grónsko) a založil kolonii Julianehob. Jeho syn Leif Eríksson objevil jako první Evropan Ameriku, pobřeží, kde postupně přistál, pojmenoval Helluland, Markland a Vinland. Pohostinná místa nazval souhrnně Godaland, ale pokus o osídlení se nezdařil, Indiáni vetřelce vypudili.

Velryby
Vikingům občas vyplavilo moře velrybu na pláž, ale teprve s vynálezem harpuny začalo velrybaření ve velkém. Jediná velrybářská stanice na Islandu, kde se velryby zpracovávaly, byla ve Hvalfjordu („Velrybí zátoce“) severně od Reykjavíku. Velryby začaly postupně mizet. První Mezinárodní úmluva o omezení velrybaření byla podepsána roku 1931, roku 1946 byla založena Mezinárodní velrybářská komise (IWC), oficiálně Island zastavil lov velkých kytovců v roce 1989 a v roce 2003 ho obnovil „pro vědu“ a v sezóně 2007 naplno (resp. do kvóty několika desítek kusů). Argumentem je přemnožení plejtváků malých, kteří sežerou příliš mnoho tresek. Protestují ochránci přírody celého světa a Islanďané pracující v cestovním ruchu: plavby za velrybami jsou nesmírně populární a přinášejí ostrovu nejen peníze, ale i prestiž.
V okolních vodách se vyskytují tuleni, dva druhy delfínů a 11 druhů velryb, a to velryba malá, grónská a černá, plejtvák obrovský a myšok, keporkak, plejtvákovec šedý, vorvaň tuponosý, běluha severní, kulohlavec černý a kosatka dravá. Kosatka byla i slavná Keiko, kdysi zde jako mládě chycená a po letech navrácená do domovských vod. Výsadek na Vestmanské ostrovy se nezdařil, Keiko odplavala do norských fjordů a uhynula na zápal plic a celkové vyčerpání.

Zeměpis, geografické poměry
Island, druhý největší evropský ostrov, leží v severním Atlantiku, těsně pod polárním kruhem. Jméno („Země ledu“) mu dal norský Viking Flóki Vilgerdarson, když se roku 865 plavil podél severního pobřeží a ostrov vypadal, že je překrytý ledem celý. Island je nejzápadnější zemí Evropy a metropole Reykjavík nejsevernějším hlavním městem světa. Do Grónska je odtud 287 km, do Skotska 798 km, do Norska 970 km, na Faerské ostrovy 420 km a na ostrov Jan Mayen 550 km. Ostrov přibližně kulatého tvaru měří ze severu na jih 312 km a ze západu na východ 490 km, ale jeho pobřežní čára je dlouhá 6600 km. Teritoriální moře má dosah 12 námořních mil, exkluzívní ekonomická zóna 200 námořních mil. K Islandu patří Vestmanské ostrovy (z nich jediný obydlený je Heimaey, 13,4 km2). Další ostrovy patřící Islandu jsou Hrísey 11 km2, Hjörsey 5,5 km2, Grímsey 5,3 km2, Flatey 2,8 km2, Málmey 2,4 km2, Papey 2 km2, Videy 1,7 km2 a Surtsey 1,6 km2.
Geologicky je Island velmi mladý, představuje jednu z nejaktivnějších vulkanických oblastí světa s téměř dvěma sty zaznamenanými erupcemi během 1100 let osídlení. Nachází se tu více než 200 sopek, z toho 30 dosud aktivních.
Z celkového území Islandu 102 829 km2 tvoří asi 3 tis. km2 jezera, 11 tis. km2 lávové příkrovy a 4 tis. km2 pohyblivé sandury, ledovcové písčité naplaveniny. Vnitrozemská náhorní rovina o výšce 600 – 800 m n.n., vyzdvižená nad plochým pobřežím, je sopečná pustina. Východní a zejména severozápadní pobřeží je rozerváno fjordy, hlubokými mořskými zálivy. Přes 12 tis. km2 území je pokryto ledovci, z nichž Vatnajökull (8400 km2) je největší v Evropě s nejvyšším vrcholem Islandu Hvannadalshnjúkur (2119 m n.m.). Další dominanty islandské krajiny jsou Kverkfjöll (1920 m n.n.), Hofsjökull (1765 m n.m.), Eyafjallajökull (1666 m n.m.), Tungnafjallajökull (1540 m n.m.) a Snaefellsjökull (1446 m.n.m.). Na severním a jižním okraji jsou pobřežní mokřiny a chudé pastviny. Severozápadní fjordy jsou téměř liduprázdné.

Fauna a flora, ochrana přírody, národní parky
Květena Islandu má subarktický charakter, převládají trávy, mechy (500 druhů) a lišejníky (500 druhů), kvetoucích rostlin je 470 druhů. Březové křivolesy, původně pokrývající čtvrtinu ostrova, byly zdecimovány na současné 1 – 2 %. Domácí dřeviny jsou bříza trpasličí (Betula nana), bříza pýřitá (Betula pubescens), dřín švédský (Cornus suecica), jalovec obecný (Juniperus comunis), topol osika (Populus tremula), několik druhů vrb, např. vrba bylinná (Salix herbacea), vrba vlnatá (Salix lanata), vrba bobkolistá (Salix phyllicifolia), vrba jíva (Salix caprea) a jeřáb obecný (Sorbus aucuparius). Znovuzalesnění ostrova probíhá introdukovanými druhy. Úkolem botanických zahrad v Reykjavíku a Akureyri, stejně tak jako dendrologické výzkumné stanice v Hallormstadur, je hledat nové druhy rostlin a dřevin, které by bylo možné na ostrově vysazovat. Převládajícím krajinným typem je keříčkovitá tundra, ale pouze čtvrtina území má souvislý porost. Překvapením jsou zemní orchideje, např. vemeníček zelený (Coeloglossum viride), bradáček srdčitý a vejčitý (Listera cordata a L. ovata), vstavač plamatý (Dactylorhiza maculata), vemeník (Platanthera hyperborea) a Pseudorchis albida. Islanďané nesbírají houby, proto jsou hojné křemenáče, kozáky, suchohřiby i ryzce.
Původním savcem je pouze liška polární, lodní dopravou byly zavlečeny myši, myšice křovinné a potkani, záměrně byl vysazen sob polární (nyní asi 2 tis. kusů) a z farem utekl norek americký. Chybí ještěrky, obojživelníci, hadi, mravenci i denní motýli. Hmyzu je 800 druhů, včetně krvežíznivých muchniček a ovádů. Jezera a řeky jsou bohaté na ryby, nejvíce se cení losos. V moři se loví především sledi, tresky, sardinky a huňáčkové. Hojní jsou tuleni a vyskytuje se zde 17 druhů velryb.
Na Islandu lze pozorovat 240 druhů ptáků, z toho 72 druhů zde hnízdí. Pobřežní útesy (Látrabjarg, Dýrholaey) jsou obsazeny koloniemi alek, alkounů, terejů, buřňáků a několika druhů racků. Početní jsou rybáci, kajky a chaluhy. Na jezeře Mývatn se v době tahu napočítá 150 tisíc jedinců kachen celkem 16 druhů, bažiny preferují bahňáci (kolihy, sluky, vodouši), po plážích běhají kulíci a jespáci. Národním ptákem je „islandský sokol“, správně raroh lovecký, symbolem ostrova papuchalk ploskozobý (lundí), který hnízdí v norách.
Ochrana přírody má na Islandu prioritu. Národní parky jsou Thingvellir, Skaftafell, Snaefellsjökull a Jokullsárgljúfur. Nejznámější přírodní rezervace jsou Thórsmörk, Landmannalaugar, Látrabjarg a Dýrholaey. Dobrovolná organizace Landvern (Islandská ochranářská unie) představuje obdobu Českého svazu ochránců přírody.
Hospodářství, přírodní rizika a ekonomika
Island má nepatrné nerostné bohatství. V minulosti se těžila síra, dnes diatomit (křemelina), momentálně je však její těžba z důvodu ochrany přírody pozastavena. Klíčovým odvětvím ekonomiky je rybolov, který zaměstnává 12 % pracovní síly přímo a dalších 50 % zprostředkovaně (konzervárny, výroba rybího tuku a rybí moučky, mrazírny). Zatímco dříve se ryby (zejména tresky) sušily, dnes se 70 % veškerých úlovků mrazí. Za příjmy z pronájmu základny NATO v Keflavíku byla pořízena početná a moderní rybářská flotila asi 1000 lodí: na mrazírenských traulerech se ryby zpracovávají už na moři, další se na pevnině nasolují. Ročně se vyloví 2 miliony tun ryb (dříve zejména sleď obecný, dnes huňáček severní, treska obecná a skvrnitá, okouník mořský a bradatý, platýz černý), vyveze se 97 % všech ulovených ryb. Ryby a rybí produkty tvoří 75 % celkového exportu, proto si Islanďané rybí bohatství chrání: jedním z nejvážnějších důvodů proti vstupu do Evropské unie je právě politika EU v oblasti rybolovu, která je pro Island nepřijatelná. Kromě ryb se loví garnát severský, humr norský a hřebenatka islandská, v řekách lososi a pstruzi. Losos se od roku 1978 úspěšně odchovává v mořských sádkách.
Lov velryb, v rozporu s mezinárodními konvencemi, Island sám sobě pro sezónu 2006 – 2007 povolil. Protestují nejen ochránci přírody, ale i Islanďané zainteresovaní v turistickém průmyslu, plavby za pozorováním velryb jsou sice drahé, ale velmi oblíbené.
Ropa, ropné produkty, auta, strojní zařízení, textil a potraviny se dovážejí.
Zemědělství. Pouze 12,6 % rozlohy ostrova lze zemědělsky využít, přičemž jen 0,07 % je orná půda. Pěstují se brambory a zelenina, ve sklenících ovoce a květiny. Chová se asi 700 tisíc ovcí, 80 tisíc koní a 75 tisíc kusů skotu, zejména na mléko. Kvůli pokračující erozi půdy je počet ovcí striktně limitován. Venkov se vylidňuje, přibývají opuštěné statky (baery).
Průmysl. Zpracovatelský průmysl představují konzervárny a mrazírny ryb, vyrábějí se umělá hnojiva, ferosilikáty, cement v Akranesu a aluminiové obaly ve Straumsvíku (bauxit se dováží z Kanady a Austrálie). Stále významnější je turistický průmysl. Zatímco hydroelektrárny dodávají 90 % národní spotřeby elektrické energie, z obrovského potenciálu geotermální energie se dosud využívá jen zlomek.

Spropitné

Pokud necháte servírce spropitné, nebuďte překvapeni, že vám přesto drobné vrátí. Na Islandu spropitné není zvykem, všude vám vrátí do poslední mince.

Svátky

Kromě státních svátků se slaví v únoru „Thorrablót“, festival jídla a pití, kdy se Islanďané veselí, zpívají, pijí a jedí tradiční jídla, a třídenní „Festival světel“. V dubnu probíhá „Dead week“ – studentský týden, kdy budoucí maturanti zaplní ulice oblečeni v rozličných kostýmech. Na první letní den, což je první čtvrtek po 18. dubnu, se pořádají průvody v ulicích po celém Islandu. V květnu se odehrává třítýdenní Reykjavícký kulturní festival (koncerty, divadla a opera), druhý víkend v červnu Svátek moře, spojený s trhem, regatou a opět průvody. Třetí červnový víkend probíhá Vikingský festival v Hafnarfjördur. Dne 21. června se slaví letní slunovrat, nejdelší den v roce (od 2.54 do 00.04). Druhý srpnový víkend je „Gay Pride“, mezinárodní průvod homosexuálů a lesbiček, další víkend pak reykjavícký maraton a kulturní večer s ohňostrojem. V září se koná filmový a jazzový festival, v říjnu přijíždějí na čtyři dny do Reykjavíku hrát hudební skupiny z celého světa. Dne 1. prosince se slaví den nezávislosti (1918, školy mají volno), 23. prosince pak zimní slunovrat (Thorlákmessa).

Státními svátky jsou:
1. leden: Nový rok
velikonoce: čtvrtek až pondělí velikonoční
první čtvrtek po 18. dubnu: první letní den
1. květen: svátek práce (s průvodem)
květen (pohyblivý): Nanebevzetí
květen (pohyblivý): Bílé pondělí
17. červen: Národní den (samostatnost Islandu)
první pondělí v srpnu: Bank Holiday
1. prosinec: Den nezávislosti (připomínka roku 1818)
24.-26. prosinec: vánoce
31. prosinec: Silvestr

Telefonování + roaming

Čeští operátoři O2, T-Mobile i Vodafone mají na Islandu roaming. Ve městech je spojení dobré, ale ve vnitrozemí je pokrytí signálem slabé nebo žádné.
Telefonní budky jsou jak na mince, tak na karty, které se kupují na poštách a stojí 500 ISK. Zvýhodněný tarif je ve všední dny 19.00 – 8.00, o víkendech 21.00 – 8.00. Spojení přes spojovatele na čísle 115, informace o telefonních číslech 1800 nebo 1414, pohotovostní servis pro uživatele mobilních telefonů 800 7000.
Předvolba do ČR je +420 (00420), předvolba na Island +354.

Tísňová volání

integrovaný záchranný systém (policie, hasiči, první pomoc): 112
lékařská pohotovost: 1770
policie: 444 1000
V Reykjavíku:
rychlá lékařská pomoc: 5431000 (všední dny), 5251000 (soboty, neděle, svátky 08.00 – 16.00), 5521230 (soboty, neděle, svátky 16.00 – 08.00)
stomatologická pohotovost: 5750505 (v sobotu a neděli)
lékárenská pohotovost: 5333 2300
informace o sjízdnosti silnic: 5631500 (od června do srpna anglicky)
taxi: 588 5522

Víza, vstupní formality

Pro cestu na Island je třeba pas s platností minimálně 6 měsíců od data vstupu do země. Občan ČR může vstupovat a pobývat na území Islandu bez zvláštního omezení na základě platného cestovního dokladu nebo občanského průkazu se strojově čitelnými údaji, který nemá odstřižený roh. Občan ČR mladší 15 let potřebuje vlastní cestovní doklad. Vízová povinnost není, pokud se jedná o turistickou cestu.

Zajímavá místa

Reykjavík
V hlavním městě, resp. aglomeraci Velký Reykjavík, žije 60 % obyvatel ostrova. Patří do ní Mosfellsbaer, Kópavogur, Gardabaer, Hafnarfjördur a Seltjarnarnes. Prezidentské sídlo Bessastadir je v Álftanes, jižně od metropole. Tradiční stavební materiál dřevo a kámen vystřídal beton a město dále překotně roste.
Dominantou je kostel Hallgrímskirkja (73 m výšky, varhany mají 5275 píšťal), pojmenovaný po národním básníku Hallgrímu Péturssonovi (1614 – 1674), z věže dostupné výtahem je rozhled. Před kostelem stojí socha Leifa Erikssona, prvního kolonizátora Ameriky. Ingólfura Arnarssona, prvního osadníka na Islandu, připomíná pomník v centru města. Vyvýšenině Öskjuhlíd dominuje Perlan, sestava válcových zásobníků, každý na 4 miliony litrů geotermální vody pro vytápění města, zastřešených originální skleněnou kopulí, vyhlížející jako perla (1991). Hostí luxusní otočnou restauraci, umělý gejzír a galerii, z ochozu je vyhlídka. Střed města tvoří park s vodní nádrží Tjörnin, vodotryskem, spoustou vodních ptáků a strohou moderní budovou radnice z roku 1992, v níž najdeme velkou plastickou mapu Islandu. Vedle je stará a nová budova parlamentu. Hlavní ulice je Laugarvegur, největší nákupní komplex Kringlan. Ve městě je univerzita, Severský dům (dílo Alvara Aalta), opera a symfonický orchestr, řada galerií a muzeí (včetně jediného námořního muzea na Islandu, v přístavu) a dům Höfdi, kde se v roce 1986 setkali prezidenti Reagan a Gorbačov (konec studené války). Reykjavík má nejčistší ovzduší ze všech hlavních měst na světě. Je tu sedm termálních bazénů (největší Laugardalslaug) a Foosvogur, uměle vyhřívaná mořská zátoka, skansen Árbaer a botanická zahrada Grasagardur (1961). Je zde záplava soch, působivá je Sólfarid (Sluneční loď), evokující vikingské plavby. Soukromé kino Red Rock Villi Knudsena promítá „Volcano show“, filmy dokumentující sopečné erupce na Islandu, které on sám osobně natáčí.

Akureyri
Druhé největší město (16 800 obyv.) leží na konci Eyafjörduru na severním pobřeží, pouhých 40 km pod polárním kruhem. Pomník prvního osadníka (Helgi Magri). Od roku 1602 obchodní stanice dánských kupců, připomíná je původní architektura domů s předzahrádkami. Pýchou města je botanická zahrada (1912, 3,6 ha), nejsevernější osmnáctijamkové golfové hřiště na světě, univerzita, termální bazén a kostel (1940) s cennými vitrážemi. Místní umělecké muzeum je známé svými zajímavými výstavami.

Bessastadir
Původně sídlo Snorri Sturlusona, později rezidence dánského krále a pak guvernéra, dnes sídlo prezidenta republiky.

Bláa Lónid
V překladu Modrá laguna, umělé jezero na poloostrově Reykjanes, vytvořené na výtoku termální vody z elektrárny Svartsengi o teplotě 37 – 39 °C , oblíbené místo pro koupání. Je proslulá mléčně bílou barvou vody a vysokou koncentrací solí s léčivými účinky, zejména na klouby a kůži. Silný průtok vody obmění celý objem laguny za 40 hodin. Z důvodu velkého zájmu je zde vstup časově omezen na dvě hodiny.

Blönduós
Osada po obou březích řeky Blandá s luteránským kostelíkem ve tvaru sopky z roku 1993, architekt Maggi Jónsson. Oltář namaloval slavný islandský malíř Jóhaness Kjarval. Řeka Blandá je vyhledávaným lososovým revírem.

Borgarjördur
Úrodná zemědělská oblast na sever od Reykjavíku kolem ledovcové řeky Hvítá, v minulosti dějiště mnoha historických událostí. Krajinu ozvláštňují zajímavé lávové formace a intenzívní geotermální činnost, což vedlo mj. k rozvoji skleníkového hospodářství.

Deildartunguhver
Nejvýznamnější odběrní místo termální vody, jízž zde každou sekundu vyvěrá 180 litrů s teplotou 97 °C. Vede odtud nejdelší horkovod na Islandu (60 km) k městům Borgarnes a Akranes.

Djúpivógur
Malebná rybářská vesnička při ústí fjordu Berufjördur, obchodní přístav již od 16. století. Dřevěné stavby z 19. století, včetně obchodního domu Löngubúd, nejstarší zachovalé komerční stavby na Islandu. V blízkosti je několik ostrovů.

Dyrhólaey
Skalnatý mys na jižním pobřeží, tyčící se 120 m nad vodou, tvoří nejjižnější bod Islandu. Je významným hnízdištěm ptactva a přírodní rezervací.

Egilsstadir
První dům zde byl postaven v roce 1944, dnes centrum dopravy a obchodu na východě ostrova, ležící na řece Lagarfljót. Pořádají se zde jazzové festivaly. Městu dominuje moderní stavba kostela. Jižně od něj leží nejrozsáhlejší islandský les, Hallormsstadarskógur.

Eldgjá
Vulkanická brázda, 200 m hluboká a 600 m široká, s horninami v červené barvě. Nedaleko se nachází vodopád Ofaerufoss.

Geysir
Gejzír (též „Velký gejzír“), podle nějž tento přírodní úkaz dostal své jméno. Vytvořil bazén o průměru 18 m a voda tryskala do výše 60 m. Ve 30. letech 20. století erupce ustaly. V poslední době se činnost opět nepravidelně obnovuje. V současnosti je činný menší gejzír Strókkur, tryskající do výše 10 až 20 m několikrát za hodinu.

Glaumbaer
Statek, kde žili rodiče prvního evropského dítěte narozeného na území Severní Ameriky, je nádhernou ukázkou tradiční drnové architektury. Dnes je zde zajímavý skansen.

Godafoss
V překladu „Vodopád bohů“ leží na severu při okružní silnici, na řece Skjálfandafljót („Chvějící se“) v údolí Bárdardalur. Jméno údajně získal podle sošek pohanských bohů, které do něj vhodil Porgeir Zákonopravce, když se vracel domů na farmu v Ljósavatnu z Thingvelliru ze sněmu, který odhlasoval přijetí křesťanství na ostrově.

Grábrókarhraun
Rozeklané lévové pole v údolí Nordurárdalur v západní části ostrova, které vzniklo asi před 2300 lety, na mnoha místech zarostlé mechem a tundrou. Grábrokargígar je trhlina stará téměř 3000 let, se třemi krátery. Značená a pohodlná cesta vede na vrchol kráteru Grábrók, odkud je krásný rozhled.

Grímsey
Ostrov (5,3 km2, 105 m n.m., 90 obyv.) při severním pobřeží, 41 km od pevniny, probíhá jím severní polární kruh, návštěvníci obdrží certifikát o jeho dosažení. Ptačí kolonie.

Gullfoss
Nejnavštěvovanější vodopád („Zlatý vodopád“) leží na ledovcové řece Hvítá, ve dvou stupních měří 32 a 70 metrů. Jsou tu dvě vyhlídkové plošiny propojené schodištěm a informační centrum pojmenované podle Sigrídur Tómasdóttir, dcery farmáře, jemuž patřily tyto pozemky včetně vodopádu. Úspěšně se postavila se proti záměru postavit zde přehradu a hydroelektrárnu, pomník si zaslouží.

Hallormsstadur
Jeden z nejzajímavějších islandských skanzenů, jehož nejstarší části pocházejí z 18. století. Nalézá se v severní části ostrova, poblíž zálivu Skagafjördur.

Hekla
Nejznámější sopka Islandu (1491 m n.m.), první doložený výbuch v roce 1104, poslední v roce 1991. Výstup na vrchol je celodenním výletem, vhodným jen pro zkušené a dobře vybavené turisty. Okolí sopky je pokryto bílým sopečný popelem a lávou v rozloze 800 km2. V Leirubakki, na západ od hory, leží výzkumné středisko a muzeum „Hekla Center“.

Hraunfossar
Jedinečná kaskáda vodopádů v kaňonu řeky Hvítá, vyvěrající přímo z lávového pole Hallmundarhraun a spadající množstvím peřejí do řeky. Nedaleko je další krásný vodopád Barnafoss. Hrísey
Ostrov (11 km2, 180 obyv., 110 m n.m.) při severním pobřeží, na němž je karanténní stanice pro dovezená zvířata.

Húsavík
Rybářský přístav (v překladu „Zátoka domů“, 2300 obyv.) sevřený horami, centrum vyhlídkových plaveb za pozorováním velryb. Zajímavé je místní Velrybí muzeum.

Hvalfjördur
V překladu „Velrybí fjord“ severně od Reykjavíku, 30 km dlouhý, 5 km široký a 84 metrů hluboký, vede pod ním jediný podmořský tunel na Islandu (platí se mýtné). Kdysi tu byla velrybářská základna, za 2. světové války zde kotvily britské a americké ponorky. Východisko k nejvyššímu islandskému vodopádu Glymur (198 m).

Hveravellir
Jedna z nejznámějších geotermálních oblastí ve vnitrozemí ostrova, vyznačující se mnoha fumarolami a vývěry horkých vod a zajímavou geologickou skladbou, vytvořenou usazeninami z horkých pramenů. Významná meteorologická stanice.

Hveragerdi
V překladu „Zahrada na horkých pramenech“, město s 1600 obyvateli při údolí Gufudalur. Horké prameny a gejzíry jsou využívány pro vytápění domů a skleníků, v jejichž rozloze 75 tisíc m2 se pěstují dvě pětiny skleníkové produkce Islandu, zejména rajčata, okurky a další zelenina. Nejznámějším gejzírem je Grýla. Turisticky zajímavý je skleník Eden s teplomilnými rostlinami.

Hveragerdi
Osada (2 tis. obyv.) jihovýchodně od Reykjavíku na řece Varmá, oblast desítek skleníků, v nichž se pěstuje ovoce, zelenina a květiny. Zároveň je zde sídlo vysoké školy zahradnické.

Ísafjordur
Správní centrum (3,5 tis. obyv.) těžko dostupné a téměř liduprázdné oblasti Západních fjordů. Nejsevernější část, mys Hornstrandir (přírodní rezervace, 1975), je bez trvalého osídlení. Rozeklané fjordy lemují úzké štěrkové silničky. V městečku je zajímavé námořní muzeum.

Jökulsárgljúfur
Národní park (1973, 120 km2) na řece Jökulsá á Fjöllum („Ledovcová řeka na horách“), jedné z nejmohutnějších na Islandu. Pramení pod ledovcem Vatnajökull a měří 206 km. Po náhorní planině teče v mírném spádu, pak náhle spadá do nížiny kaňonem (délka 25 km, šířka 500 m a hloubka přes 100 m) se sérií pěti vodopádů, z nichž nejznámější je Dettifoss (výška 45 m, šířka 120 m, průtok 1500 m3/s). Park zahrnuje i skalní podkovu Ásbyrgi („Hrad Ásů“) se studenými prameny a zarostlou lesem, barevnou horu Rauthólar a vypreparovaný sopouch s dokonale šestibokými znělcovými sloupy Hljódaklettar („Skála ozvěn“) v idylickém údolí Vesturdalur. V parku je řada turistických stezek.

Kaldidalur
Vnitrozemská terénní silnice s nádhernými scenériemi mezi ledovci Eiriksjökull, Langjökull, Okjökull a Thorisjökull.

Keflavík
Vojenská základna USA a jediné mezinárodní letiště na ostrově v sousedství obchodního střediska, významného již v 16. století.

Kirkjubaer
Též Kirkjubaejarklaustur, vesnice v jižní části ostrova na místě irského kláštera z roku 1186, opředeného mnoha pověstmi. Dnes kulturní centrum. Malé muzeum tradičního farmářství.

Krísuvík
Centrum geotermální oblasti na poloostrově Reykjanes, jihozápadně od Rykjavíku, kde je možné zblízka pozorovat výrony horké páry a bahenní sopky. Kdysi se zde těžila síra. Původní sídlo téhož jména, které leželo nedaleko, bylo opuštěno kvůli vulkanické činnosti.

Lakagígar
Jedna z největších erupcí na Islandu se odehrála v roce 1783, kdy 25 km dlouhá puklinová sopka Lakagígar vychrlila 12 km3 materiálu a láva pokryla 580 km2. Zahynulo 30 % dobytka, 76 % koní a deset tisíc obyvatel (pětina celkového osídlení), a okolní krajina se proměnila v sopečnou poušť.

Landmannalaugar
Jedna z nejhezčích oblastí na Islandu, „Duhové hory“ (dle barev kyselé ryolitické lávy, liparitu). Je zde parkoviště, tábořiště a komplex turistických chat, možnost koupání v potoce ohřívaném horkými prameny a východisko turistických cest. Čtyřdenní trek vede přes horské sedlo do Thórsmörku v údolí Langidalur. Bláhnúkur („Modrá hora“, 960 m n.m.) je skutečně modrá, Brennisteinsalda (Hořící hřeben) rudý a lávové pole Laugahraun, s obřími kusy obsidiánu, dosud černé.

Mödrudalur
Nejvýše položená islandská farma (469 m n.m.), obývaná nepřetržitě od osídlení Islandu. Je zde zajímavý kostelík, vysvěcený v roce 1949, který vlastnoručně postavil farmář Jón Stefánsson na památku své ženy.

Mývatn
Čtvrté největší islandské jezero („Komáří jezero“, 37,3 km2, 277 m n.m., max. hloubka 4,5 m), významná ornitologická lokalita, je mělké, nepravidelného tvaru s pobřežními bažinami. V některých letech se tu rojí statisíce muchniček (Simulida) a pakomáři (Chiromida), jejichž larvy jsou potravou jezerních ryb (čtyři druhy sivenů, pstruh jezerní a koljuška obecná). Jezero sytí podzemní prameny, vytéká jediná řeka Laxá (Lososí), jeden z nejdražších rybářských revírů. Ze dna jezera se těžil diatomit (křemelina, kiesilgur). Na jezeře se vyskytuje několik druhů kachen, mezi nimi kačka pestrá, hohol severní, turpan černý, polák tundrový, morčák prostřední, dále kachna divoká, ostralka štíhlá, lžičák pestrý, kajka mořská, potápka žlutorohá, labuť zpěvná, potáplice lední, husa velká a další; na jezeře jsou ptáků někdy desetitisíce.
V okolí je silná geotermální aktivita a horké prameny, neboť tady se na zlomu v zemské kůře od sebe vzdalují severoamerická a evroasijská deska. Dokladem je puklina Grjótagjá, s vodou horkou 50 oC, ohřívanou magmatickým krbem sopky Krafla, s kráterem Víti a geotermální elektrárnou. Sopka Leirhnjúkur má dosud horká lávová pole (1984 – 1987), bahenní sopky a thufurové půdy. Další bahenní sopky, fumaroly, mofety a solfatary jsou na úpatí kopce Námaskard. Nedaleko vyhaslé sopky Hverfjall je termální koupaliště, obdoba Modré laguny. Osada Reykjahlíd má pěkný kostelík, menší Skútusstadir pseudokrátery. Je zde řada turistických stezek, včetně lávového bludiště Dimmuborgir („Černé hrady“). Celé jezero, řeka Laxá a Skútusstadir jsou chráněným územím (vyhlášeno 1974).

Mýrdalsjökull
Ledovec o rozloze 595 km2, dosahující výšky 1493 m n.m. Pod jeho jižní částí leží aktivní vulkán Katla s kalderou o průměru 10 km, jejíž erupce se opakují jednou až dvakrát za století a způsobují vážné záplavy.

Námafjall
Kdysi se tu těžila síra, která se exportovala do Evropy pro výrobu střelného prachu. V oblasti zvané Hverir jsou bahenní sopky o průměru několika metrů, mofety i solfatary.

Núpsstadur
Bizarní skalní útvary, poblíž zemědělská usedlost a kaple ze 17. století se střešní krytinou z trávy, dotvářející obraz tradiční islandské krajiny.

Öraefajökull
Nejvyšší pohoří ostrova s vrcholem Hvannadalshnúkur (2119 m n.m.), pokryté ledovcem, jenž je součástí rozsáhlého ledovce Vatnajökull. Je to aktivní sopka s kalderou o rozměrech 4 x 5 km, která v historické době vybuchla dvakrát, a to 1362 (historicky nejsilnější sopečný výbuch na Islandu) a 1727.

Reykholt
Jedno z nejvýznamnějších míst islandské historie a kultury. Vedle původního domova básníka a učence Snorriho Sturlusona (s bazénkem, kde byl r. 1241 zavražděn, pojmenovaným po něm Snorralaug) je dnes starý a nový kostel, vikářství a vzdělávací centrum.

Reykjanes
Poloostrov západně od Reykjavíku, od roku 1975 národní rezervace pro ochranu místních geologických zajímavostí.

Saudárkrókur
Největší město v severozápadní části ostrova, na břehu zálivu Skagafjördur. Je zde moderní muzeum a dřevěný kostel z roku 1892. Další dřevěný kostel Sjávarborg, chráněná památka z roku 1853, leží při jižním okraji města.

Selfoss
Středisková obec (5 tis. obyv.) na velké řece Ölfusá (380 m3/s), s ocelovým mostem z roku 1945. Centrum mlékárenského průmyslu.

Seydisfjordur
Dobře chráněný přístav ve stejnojmenném fjordu na východním pobřeží. Od poloviny 19. století obchodní centrum, dodnes jsou zde zachované domy z tohoto období. V době druhé světové války jedna z hlavních spojeneckých základem. V létě odtud odplouvají pravidelné spoje do Dánska a Norska. Možnosti zajimavých výletů do okolních hor.

Skaftafell
Národní park (4800 km2), jehož cílem je ochrana horského masívu Öraefajökull s nejvyšší horou Islandu Hvannadalshnjúkur. Část parku zaujímá i ledovec a ledovcové naplaveniny. Park, vyznačující se neuvěřitelnými přírodními konstrasty, je dostupný z okružní silnice, má turistické informační centrum a několik značených cest. Oblíbený výlet je k ledovci Skaftafellsjökull nebo k vodopádu Svartifoss, přepadajícího přes hranu tvořenou pravidelně vykrystalovanými čedičovými sloupy.

Skálholt
V letech 1056 až 1801 zde bylo biskupství, kulturní, vzdělávací a politické centrum Islandu, známé z Kambanových románů Panna na Skálholtu a Biskup na Skálholtu. Do reformace v roce 1550 se tu vystřídalo 31 katolických biskupů, poté 13 luteránských. Biskup Jón Arason odmítl přestoupit na luteránskou víru a byl proto i s třemi syny popraven. Roku 1796 bylo biskupství přemístěno do Reykjavíku. Současná katedrála (vysvěcena 1963) má originální skleněný oltář.

Skógar
V osadě je jeden z nejkrásnějších islandských skanzenů s typickou drnovou architekturou a malým muzeem, nedaleký vodopád Skógafoss (60 m) je poslední z kaskády vodopádů na řece Skógaá.

Snaefellsjökull
Nejmladší národní park (2001, 171 km2) byl vyhlášen v nejzápadnější části poloostrova Snaefellsnes k ochraně mořského ptactva. Hnízdí tu alky, buřňáci, alkouni, pět druhů racků, táhnou tudy bernešky. V parku najdeme mimořádně krásné lávové formace. Dosud aktivní sopka Snaefell (1446 m n.m.), ukrytá pod ledovcem Snaefellsjökull, se stala dějištěm románu Julese Verna, „Cesta do nitra země“. Informační centrum parku je v obci Hellnar.

Stykkishólmur
Přístav v severozápadních fjordech, s moderním kostelem. Obstarává lodní spojení s ostrovem Flatey.

Surtsey
Unikátní ostrov, pojmenovaný po bájném obru Surturovi, vznikl podmořskou erupcí v letech 1963 – 1967, jihozápadně od vestmanských ostrovů. Dnes má rozlohu 2,7 km2 a je vynikající přírodní laboratoří, kde botanikové zkoumají primární sukcesi (osídlování rostlinami) a zoologové osídlování dalšími ogranismy. Geologové zde objevili šest nových minerálů. Ostrov je veřejnosti nepřístupný.

Thingvellir
Nejstarší islandský národní park (1930) a lokalita UNESCO (2004, první na Islandu), nejdůležitější místo islandské historie, leží 50 km od Reykjavíku. Puklina Almannagjá („Všech mužů“) je viditelnou geologickou hranicí mezi Evropou a Amerikou, kde se od sebe rychlostí 1 až 2 cm ročně rozestupují dvě zemské desky. Od roku 930 se zde každoročně v období letního slunovratu scházel první demokratický parlament světa, Althing („Věc všech“), dnes se sem vodí státní návštěvy a slaví národní svátky. Nejvyšší bod měří 1095 m n.m., část území je zalesněna, na řece Oxará je vodopád. Park je pod správou zvláštního parlamentního výboru, má informační centrum a řadu turistických stezek. Stejnojmenné město leží na jezeře Thingvallvatn, které je svou rozlohou 83,7 km2 největším islandským jezerem, s maximální hloubkou 114 m.

Thingvallakirkja
Zde stával jeden z nejstarších islandských kostelů, postavený v první polovině 11. století, se zvonem z téže doby. Na jeho místě dnes kostel z 19. století, jeden ze tří jeho zvonů je z původního kostela.

Thórsmörk
Národní park (v překladu „Thórův les“) a nádherná krajina sevřená ledovci Eyjafjallajökull, Mýrdalsjökull a Tindfjallajökull, je protkána turistickými stezkami. Nalezneme zde několik chat a tábořišť. Přístup je kolem vodopádu Seljalandfoss údolím divoké řeky Krossá (Markarfljót), jejíž přítoky a poté i hlavní tok je třeba přebrodit. Snadný výstup na horu Valahnúkur (465 m n.m.) od chaty Langidalur je odměněn úžasným rozhledem. Silný zážitek poskytuje také procházka soutěskou Stakkholtssá, hlubokou přes 100 m. Východiskem do oblasti jsou turistické základny Húsadalur, Básar a Thórsmörk.

Tjörnes
Poloostrov na severním pobřeží. Ve stratigrafických vrstvách obsahujících lignit jsou četné zkameněliny, dokládající bohatství teplomilných dřevin, které na ostrově rostly ve třetihorách. Pro vědce jsou důležitým dokladem klimatických změn.

Vatnajökull
Největší ledovec na Islandu s rozlohou 8100 km2, zároveň objemem nejmohutnější a plochou druhý nejrozlehlejsí v Evropě, leží na jihovýchodě ostrova a je přístupný z okružní silnice. Jako skalní útes (nunatak) z něj vyčnívá nejvyšší hora Islandu Hvannadalshnúkur (2119 m n.n.). Masa ledu je 500 až 1000 m mocná a skrývá se pod ní několik sopek, mj. Bardarbunga (2000 m n.m.) a Grímsvotn (1719 m n.m.). Celkem zpod ledovce odtéká 400 m3/s vody. Když v listopadu 1996 Bardarbunga vybuchla, vystoupal sloup popela do 10 km a poté, co roztavená voda z ledovce vyplnila podledovcovou kalderu Grímsvotnu, prořezala si 10 km dlouhý kaňon a její příval společně s kusy ledu a unášeným zemním materiálem, nazývaný odborně jökullhlaup, smetl na cestě do moře i část pobřeží včetně silnice a 1 km dlouhý most přes řeku Skeidará. Škody přesáhly 50 miliónů ISK, ale nikdo nebyl zraněn ani zabit, přírodní divadlo naopak přilákalo spoustu Islanďanů a všichni sledovali přímý televizní přenos.

Vestmanské ostrovy
Šestnáct skalnatých ostrovů a několik desítek útesů, „Ostrovy západních mužů“, vzniklo u jižního pobřeží Islandu na vulkanické puklině, směřující od jihozápadu na severovýchod. Největší z nich a jediný osídlený je Heimaey (13 km2, 4 tis. obyv.), se stejnojmenným městem a důležitým rybářským přístavem (prochází jím čtvrtina islandského výlovu), který je trajektem spojen s malým, ale významným přístavem Thórlákshöfn.
V těsné blízkosti města Heimaey vybuchla v lednu 1973 bez varování sopka Eldfell jako nový kráter, necelý kilometr severně od starého vulkánu Helgafell. Většina domů byla pohřbena pod vrstvou popela, ale obyvatelé byli včas evakuováni a přestože láva zalila pětinu města, zbytek i s přístavem se podařilo zachránit jedinečnou operací, při níž byl proud lávy během několika týdnů ochlazován mořskou vodou a nakonec zastaven. Láva nateklá do moře vytvořila novou souš a zvětšila tak původní rozlohu ostrova o pětinu. Po půl roce se obyvatelé začali vracet domů, část materiálu vyvrženého sopkou použili na obnovu domů a rozšíření letiště a ostrov se stal atraktivním turistickým cílem. Obnova byla financována zvláštní islandskou daní a mezinárodní pomocí, zejména ze strany Dánska a USA.

Vidimýri
Pečlivě restaurovaný drnový kostelík, postavený roku 1834 ve stylu tradiční islandské architektury, leží při hlavní silnici na severu ostrova, mezi horským sedlem Vatnsskard a městečkem Varmahlíd.

Vík í Mýrdal
Původně rybářská vesnice na jižním okraji ostrova, od konce 19. století regionální obchodní centrum. Množství značených cest pro výlety do krásného okolí, zejména pro milovníky vodního ptactva.

Zábava, kultura, sport

Cyklistika a golf.
Přírodní podmínky jsou pro cyklistiku náročné, ale půjčovny kol jsou ve všech větších osadách a kola půjčují i některé hotely a kempinky. Podrobnosti zjistíte v turistických informacích. Na Islandu je více než 35 golfových hřišť a lze si zahrát i za půlnočního slunce.

Horolezectví a vysokohorská turistika.
Doporučujeme výhradně s místním průvodcem. Islandští horolezci jsou organizováni v Iceland Mountaineering Club, oblíbenými cíli jsou vrcholy Skryta, Súlur, Kaldfakur, Hraudrangar, Snaefellsness, Hekla a oblast Landmannalaugar. Celé dny se můžete pohybovat pustinou, potřebujete zkušenosti, expediční vybavení včetně vařiče, podrobnou mapu a případně vysílačku. Vždy někomu dejte zprávu, kam jdete a kdy se vrátíte. Pro případy nouze jsou na odlehlých místech oranžové záchranné chatky s vybavením, které v kritické situaci smíte využít. Turistické značky a směrovky jsou jen na frekventovaných trasách. Podrobné informace lze získat na Iceland Touring Club.

Jízda na koni.
Nesmírně oblíbená, i když dražší zábava, od hodinové vyjížďky po několikadenní výpravu. Nízký a podsaditý islandský kůň je houževnatý, otužilý a vytrvalý; vydrží a unese všechno, navíc je přátelský a mírný. Pokud spadnete, tak z malé výšky, ale „poník“ to není (na to jsou Islanďané obzvlášť citliví). Vybavení, nepromokavý oblek a přilba jsou v ceně. Islandských koní je asi 80 tisíc a z nich asi polovina žije celoročně polodivoce venku. Všichni ovládají pět různých chodů (fetgangur – krok, brokk – klus, stök – cval, skeid – pomalý mimochod a tölt – vrozený rychlý mimochod). Dřív byli využíváni jako dopravní prostředek a ke shánění ovcí, dnes slouží k vyjížďkám. Jsou populární i v zahraničí, kam se jich ročně vyveze několik tisíc. Žádný se však nesmí vrátit, aby se na ostrov nezanesly choroby.
Lyžování a sněžné skútry. V zimě je lze provozovat prakticky všude a v létě např. na ledovci Mýrdalsjökull, Kerlingafjöll nebo Snaefellsnessjökull.

Plavání.
Ve všech větších osadách a na většině ubytovacích míst jsou kryté i venkovní bazény, vyhřívané přírodní energií z nitra země. Kromě bazénu na plavání můžete zkusit i kruhové bazénky s různě horkou vodou, ve kterých se lze nádherně prohřát. Voda většinou obsahuje různé minerály a může být prosycena oxidy síry. Proto se nikdy nekoupejte se stříbrnými šperky, zčernaly by. U velkých bazénů je k dispozici sauna, pára či podvodní masáže. Platí se vstupné.
Rafting, jachting a vyhlídkové lety. Adrenalinové sjíždění řek na velkých nafukovacích člunech se organizuje např. v kaňonu řeky Hvítá pod vodopády Gulfoss. Na možnosti plavby plachetnicí a vyhlídkové lety se ptejte v místní turistické informační kanceláři.

Rybaření.
Nejoblíbenější zábava Islanďanů. Povolenky na lov v jezerech a řekách se kupují např. v informačních kancelářích, lososi se smějí chytat jen od konce května do konce září výhradně v řekách, v moři je jejich lov zakázán. Rybářské náčiní je nejlépe si vypůjčit na místě, protože pokud si povezete svoje, musí být před příjezdem na Island dezinfikováno (vyžaduje se potvrzení). Mořský rybolov organizuje pro zájemce National Angling Association.

Zastupitelské úřady

Velvyslanectví ČR v Norsku (s působností též pro Island)
Embassy of the Czech Republic
Fritzners gate 14, 0244 Oslo
tel.: +47/22121031
fax.: +47/22553395, konzulární oddělení 22548332
e-mail: oslo@embassy.mzv.cz
web: www.mzv.cz/oslo

Honorární konzulát České republiky na Islandu
Lágmúli 7, 108 Reykjavík
tel.: +354/5870860
fax.: +354/5680645
e-mail: reykjavik@honorary.mzv.cz
provozní hodiny: po – pá 9.00 – 17.00

Velvyslanectví Islandu ve Vídni (s působností též pro ČR)
Botschaft von Island
Naglergasse 2/3/8, 1010 Wien, Österreich
tel.: +43/15332771
fax.: +43/15332774
e-mail: emb.vienna@mfa.is
web: www.iceland.org/at
provozní hodiny: po - pá 9.00 – 16.00

Generální konzulát Islandu v ČR
Generální konzulát Islandské republiky
Karlova 20, 110 00 Praha 1
tel.: 222221218
fax.: 222221419
e-mail: thorir@mbox.vol.cz
provozní hodiny: po – pá 9.00 – 16.00

Zdravotní péče, očkování, hygiena

Zdravotní péče je na Islandu vynikající, problémem je spíše její dostupnost z vnitrozemí. Protože je velmi drahá, lze velice doporučit sjednání cestovního pojištění zdravotních výloh. Veškeré výdaje související s ošetřením i v nemocnici se hradí na místě v hotovosti, šekem nebo kreditní kartou. Je nezbytné nechat si vystavit lékařskou zprávu s diagnózou a uschovat veškeré originály účtů, receptů a dalších případných dokladů (např. rtg. snímků) pro pozdější jednání s pojišťovnami. Následná refundace je možná jen v případě, že k ošetření dojde ve smluvním zdravotnickém zařízení mezinárodní pojišťovny. Součástí zájezdu u CK Čedok je pojištění u České pojišťovny, jehož rozsah a podmínky se dozvíte při koupi zájezdu.

Lékárny. Veškeré léky (i předepsané lékařem) se platí v hotovosti. Nezapomeňte si vzít v dostatečném množství léky, které pravidelně užíváte, nejlépe v originálním balení. Lékárna Lyfja Apotek v Reykjavíku u hotelu Nordica je otevřena denně od 8.00 do 24.00 hod, ostatní lékárny obvykle ve všední dny 9.00 – 19.00, v sobotu 10.00 – 16.00, v neděli zavřeno.
Příruční lékárnička by měla obsahovat léky proti horečce (Anopyrin, Paralen, Acylpyrin), analgetika (Brufen, Korylan), léky na zastavení průjmu (Ercefuryl, Imodium, Reasec, Carbosorb), na střevní dezinfekci (Endiaron, Endiform, Mexaform), případně antibiotika předepsaná lékařem, antihistaminika na zklidnění při poštípání (Dithiaden, Fenistil), oční kapky (Ophtalmoseptonex), mast proti kožním mykózám (Canesten), mast na hnisající rány (Framykoin), mast na otoky (Ketazon, Yellon), obyčejné i pružné obinadlo, několik náplastí s polštářkem i bez, vodě odolnou náplast, Panthenol na spáleniny, malý dezinfekční sprej (Septonex, Jodisol), nerozbitný teploměr, nůžtičky, jehlu, pinzetu, jelení lůj a šátek.

Očkování. Zvláštní očkování není třeba. Je vhodné mít očkování proti tetanu. Proti případným muchničkám u jezera Mývatn přibalte účinný repelent. Nehlaďte zvířata, mohla by mít vzteklinu.
Voda z vodovodu je všude pitná. Pozor na horkou vodu. Protože je z přírodních geotermálních zdrojů, její teplota je značně proměnlivá. Zásadně vždy nejdříve pouštějte vodu studenou, abyste se vyhnuli opaření.

Zvyklosti a obyčeje

Alkohol.
Na Islandu vládne prohibice, alkohol je drahý kvůli záměrně vysoké dani, a s výjimkou nízkostupňového piva jej lze koupit jen ve specializovaných státních obchodech Vínbúd. Ještě dražší je alkohol v restauraci. Přesto (nebo snad právě proto) Islanďané pijí hodně, což může souviset s tvrdými přírodními podmínkami, zejména dlouhou, depresi vyvolávající zimou, kdy se sluníčko neukáže po celé týdny.

Kouření.
Od léta 2007 platí na Islandu zákaz kouření ve všech veřejných prostorách a všech provozovnách služeb včetně barů, restaurací a hotelů. Výjimkou mohou být pouze otevřené venkovní prostory.
Mentalita obyvatel. Islanďané jsou přímí, otevření, klidní a mají smysl pro humor. Protože od přírody nikdy nedostali nic zadarmo, jsou samostatní a podnikaví, z domova odcházejí co nejdříve, i když ještě studují. Jsou spontánní, milují děti a netrápí je, kdo je otcem a zda jsou „manželské“. Ženy jsou emancipované a naplňují své životní představy (polovina poslanců v parlamentu jsou ženy a Island vedla po 16 let prezidentka Vigdís Finnbogadóttir). Všichni jsou silní individualisté, dychtící po materiálních statcích, nic neplánují a nakupují jen to nejdražší a nejnovější, ať je to oblečení, elektronika, byt nebo auto (které má skutečně každý, nejlépe terénní a co největší). Oblíbené aktivity jsou šachy a plavání (dokonce i ráno, před odchodem do práce). Naloženi do bazénků s horkou vodou konverzují nejčastěji o lovu lososů a relaxují, i když jim pod širým nebem chumelí na hlavu.

Pověry.
Islanďané jsou pověrčiví, věří na předtuchy, převtělování i telepatii. Věří ve skřítky, troly a elfy, obry a duchy, kteří lidem pomáhají nebo naopak škodí. Věří také v bytosti podobné lidem, které nazývají „Neviditelní“. Pokud se například stavba nedaří, nejspíš tomu brání skřítci, které jste si pohněvali. Nejeden vysokoškolák dává na okno misku s mlékem, nikoli pro kočku, ale aby si naklonil nadpřirozené bytosti.

Obecné vízové informace

Občané ČR mohou pobývat na území země do 90 dnů od prvního vstupu na území země.

Jako cestovní doklad lze použít platný cestovní pas nebo občanský průkaz se strojově čitelnými údaji vydávaný po druhé polovině roku 2000.

U občanů třetího státu, kteří mají v ČR dlouhodobý nebo trvalý pobyt, je povinnost víza individuální. Záleží na občanství a typu pasu.