Naše webové stránky používají k vylepšování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Rozumím

Severní Chile a Bolívie

Destinace
Chile
Doprava
Strava
Počet osob
  • Novinka
Termín Nocí Doprava Strava Cena za osobu
-

Nahrávám termíny

Trasa

Santiago de Chile • Valparaiso • Viňa del Mar • Calama • San Pedro de Atacama • Salar de Atacama • Valle de la Luna • El Tatio • Laguna Verde • Laguna Colorada • Salar de Uyuni • Potosí • Sucre • La Paz • Tiwanacu • Copacabana • jezero v Titicaca • Isla de la Luna • Isla del Sol

Program zájezdu

1. den: odlet z Prahy do Santiago de Chile s přestupem.
2. den: po příletu do Santiago de Chile transfer do hotelu. Po krátkém odpočinku prohlídka města s náměstími Plaza de Armas a Plaza de la Libertad, metropolitní katedrála, prezidentský palác La Moneda a řada koloniálních budov, dále návštěva starobylé tržnice Mercado Central, fakultativně návštěva muzea Předkolumbovského umění. Odpoledne výjezd na vrchol San Cristobal, odkud je krásný výhled na město i pohoří And. Nocleh.
3. den: po snídani přesun k Pacifiku vinařskou oblastí údolí Casablanca. Viňa del Mar – návštěva přímořského letoviska se spoustou zahrad. Poté prohlídka nejstaršího a nejoriginálnějšího chilského města Valparaiso - postaveného ve svazích nad Pacifikem, jehož spodní a horní části spojuje 16 lanovek, náměstí Sotomayor s památníkem hrdinů války za nezávislost, dům Pabla Nerudy, výjezd lanovkou s vyhlídkou na město, večer návrat do Santiago de Chile. Nocleh.
4. den: snídaně. Přelet 1 500 km na sever do města Calama, přejezd do ospalého kouzelného městečka San Pedro de Atacama - prohlídka místního kostela a věhlasného archeologického muzea, kde jsou k vidění mj. textilie, keramika, zlaté předměty a šperky nebo mumie předkolumbovských kultur. Odpoledne výlet do údolí Valle de la Luna - písečné duny, barevné skály a úžasný západ slunce. Nocleh.
5. den: brzy ráno odjezd k nejvýše položeným gejzírům na světě - El Tatio (4 320 m), pozorování kouřících fumarolů a gejzírů v ranním oparu v pozadí s vulkány, snídaně, možnost koupání v termálních bazéncích s vodou 35˚C. Cestou zpět zastávka v zapadlé indiánské vesničce Machuca s koloniálním kostelíkem. Po návratu do San Pedro de Atacama odpočinek, odpoledne výlet do pouštní oblasti Salar de Atacama k solnému jezeru Chaxa, kde lze pozorovat několik druhů ptactva včetně plameňáků, vesnice Toconao s kostelíkem s nabílenou zvonicí a opět nezapomenutelný západ slunce. Nocleh.
6. den: snídaně. Přejezd do Bolívie úžasnou krajinou, jedním z nejizolovanějších koutů planety, mj. kolem jezer Laguna Verde a Colorada, kolem vulkánu Licancabur (5 960 m). Přírodní rezervace Eduardo Avaroa, známý „zkamenělý strom“ Arbol de piedra, gejzíry a fumaroly, pozorování zvěře včetně až 3 druhů plameňáků a divokých vikuní v oblasti s nadmořskou výškou přes 4000 metrů. Nocleh.
7. den: po snídaní návštěva největší solné pláně na světě Salar de Uyuni, zastávka ve vesničce Colchani nedaleko sopky Tunupa. Velkou zajímavostí je ostrov Incahuasi, na kterém roste až 6 000 kaktusů, některé až do výšky 6 metrů. Prohlídka starých parních lokomotiv a vagonů na tzv. Cementerio de trenes. Ubytování v hotelu ze soli. Nocleh.
8. den: snídaně. Ráno přesun do Potosí, návštěva kdysi nejlidnatějšího města světa plného koloniálních domů, 35 kostelů a bohatých stříbrných dolů. Exkurze do dolu hory Cerro Rico a také bývalé mincovny Casa de Moneda. Nocleh.
9. den: po snídani přejezd do hlavního města Sucre. Prohlídka nejkrásnějšího města Bolívie, které je dodnes živým muzeem bohaté španělské aristokracie. Univerzitní městečko, příjemné klima a spousta bílých koloniálních staveb, např. klášter La Recoleta, katedrála, Casa de la Libertad, kde byla podepsána bolívijská nezávislost, dále úžasné muzeum textílii etnických skupin jako Tarabuco či Jalq’a. Nocleh.
10. den: snídaně. Dopoledne výlet na nedělní trh do indiánské vesnice Tarabuco, kam se sjíždějí místní domorodci z celého okolí, aby prodali nebo nakoupili nejen ovoce a zeleninu, ale také zvířata nebo ponča. Kromě výhodného nákupu je to úžasná podívaná. Odpoledne individuální volno v Sucre. Večer fakultativně návštěva folklorního představení. Nocleh.
11. den: snídaně. Ráno přelet do La Pazu, návštěva nejvýznamnějšího archeologického naleziště v Bolívii se známou Sluneční bránou - Tiwanacu, poté přejezd do městečka Copacabana na břehu jezera Titicaca, nejznámějšího poutního místa Bolívie, prohlídka kostela. Nocleh.
12. den: snídaně. Přejezd trajektem na ostrovy Slunce a Měsíce (Isla del Sol a Luna), kde se podle legendy narodil Inka, procházky po ostrovech s nezapomenutelnými pohledy na vzdálené bílé vrcholky Kordiller, odpoledne návrat do Copacabana. Nocleh.
13. den: snídaně. La Paz, prohlídka města založeného v kotlině pod majestátní horou Illimani (6 439 m), Údolí měsíce s úžasnými skalními věžemi a útvary vytvarovaných erozí, náměstí Murillo s prezidentským palácem a metropolitní katedrálou, kostel San Francisco, ulička Jaen s muzei a čarodějnický trh, nákup suvenýrů. Nocleh.
14. den: snídaně. Odlet do Prahy s přestupem.
15. den: přílet do Prahy.

Fakultativní služby

• příplatek za jednolůžkový pokoj 10 990 Kč
• muzeum předkolumbovského umění v Santiago de Chile cca 6 USD
• v San Pedro de Atacama cca 5 USD
• folklorní představení Orígenes v Sucre cca 18 USD (vč. večeře).

Tipy pro správnou volbu

- unikátní program po severním Chile a Bolívii

Informace

Vstupy v rámci programu zájezdu, které jsou v ceně: jízda lanovkou ve Valparaiso, výlet do Salar de Atacama, Valle de la Luna, El Tatio, rezervace Eduardo Avaroa, Salar de Uyuni vč. ostrůvku Incahuasi, vstupné do Casa de Moneda v Potosí, Casa de la Libertad v Sucre, Měsíční údolí v La Pazu, vstupné do Tiahuanaco a na ostrovy Slunce a Měsíce (Isla de la Luna a Sol). Doporučená částka kapesného na stravu cca 230 USD. Zájezd je pořádán ve spolupráci s CK FIRO tour.

Geografické údaje

Poloha: jihozápadní Jižní Amerika
Oficiální název: Republika Chile
Hlavní město: Santiago de Chile - 5 065 000 obyv.
Jazyk: španělština (úřední), indiánské jazyky
Náboženství: katolíci (77%), protestanti (13,2%)

Měna a kurzy

Měna: chilské peso (CLP) = 100 centávů
Aktuální kurz: 100 CLP = 3,60 Kč

Měnou v Chile je chilské peso (CLP). Bankovky jsou v hodnotě 1000, 2000, 5000, 10 000 a 20 000 chilských pesos, mince v hodnotě 500 chilských pesos, dva typy 100 pesos (staré a nové) a 50, 10, 5 a 1 peso. V turistických centrech je běžná platba kreditními kartami (nejčastěji MasterCard a Visa), ale vždy se raději informujte předem. Cestovní šeky lze směnit pouze v bankách, které jsou otevřeny obvykle výhradně ve všední dny, 9.00 resp. 10.00 – 14.00 hod.
Běžně směnitelnou měnou jsou USD nebo euro, které má dokonce výhodnější kurs. Nejméně příznivý kurs je na letišti, nejvýhodnější mají směnárny na hlavní třídě v centru města. Zpětná výměna chilských pesos je možná na letišti před odletem ze země, případně jejich výměna na jinou národní měnu, pokud pokračujete do jiné latinskoamerické země. Hodí se mít s sebou i drobné dolary, některé služby a nákupy (např. v obchodech se suvenýry) lze jimi platit i přímo, vždy je však třeba se předem zeptat.
Bankomaty jsou běžné, ale existují dvojí: bankomaty označené „Redcompra“ fungují pouze na debetní karty vydané místními bankami, bankomaty použitelné pro cizince jsou viditelně označeny logem mezinárodních kreditních karet. Instrukce jsou vedle španělštiny rovněž v angličtině.

Klimatické podmínky

Díky extrémně protáhlému tvaru země, sevřené mezi tichomořským pobřežím omývaným studeným Humboldtovým proudem a šestiapůltisícovými vrcholy And, je podnebí v konkrétních oblastech Chile velmi odlišné. Zatímco Norte Grande, Daleký sever, zasahuje do rozpálené a bezvodé pouště Atacama, jižní Patagonie a Ohňová země mají již znaky chladné a vlhké Antarktidy.
Oblast Norte Grande na hranici s Peru charakterizují průměrné teploty 11 – 17 °C v zimě, 17 – 24 °C v létě, ročně naprší zcela zanedbatelných 1 mm srážek. Mezi nimi převládají husté mlhy „camanchaca“, srážející se z vysoké vzdušné vlhkosti. V jižněji položené oblasti Norte Chico, Blízkém severu, už občas zaprší. Valle Central, zhruba uprostřed Chile, má podnebí optimální: průměrné teploty v zimě jsou 10 °C, v létě 28 °C, prší od května do srpna. Los Lagos, Jezerní oblast jižně od řeky Biobío, má v zimě kolem 4 °C, v létě 14 °C, se srážkovým maximem v květnu až září, ročně celkem 3000 mm. V zimě tu sněží a fouká silný východní vítr. Větry, bouře a deště ovládají rovněž ostrov Chiloé, kde prší asi 150 dní v roce. Opakem je Velikonoční ostrov Rapa Nui, v subtropickém pásu s celoročními teplotami 20 – 28 °C a srážkami 100 – 200 mm, kde je nejtepleji v lednu a únoru. Převážně sněhové srážky v extrémních hodnotách kolem 5000 mm ročně sytí Campo de Hielo Norte, Severní kontinentální ledovec, na 45 ° jižní šířky. Celoročně tu vane nepříjemný studený vítr.
Roční období jsou vzhledem k poloze na jižní polokouli opačná než v Evropě: optimální pro poznávání jsou říjen až listopad, kdy je v Chile jaro, odpovídající našemu dubnu – květnu.

Ceny

Jsou pouze orientační a mohou se lišit jak v jednotlivých městech.

V obchodě:
víno stolní 0,7 l = CLP od 900
víno kvalitní 0,7 l = CLP od 3000 CLP
šunka / salám 100 g = CLP od 300
mléko 1 l = CLP 700
housky 4 ks = CLP 250
hot dog = CLP 1000

Další ceny:

metro v hlavním městě = CLP 370 (jednorázová jízdenka)
kabinková lanovka vrch Cristóbal = CLP 1000 (jednorázová jízdenka)

Clo, dovoz, vývoz

Bezcelně lze dovézt 400 ks cigaret, 50 ks doutníků, 500 g tabáku, 2,5 l alkoholických nápojů a parfém pro osobní potřebu, dále věci osobní potřeby a drobné dárky.
Do Chile se nesmí dovážet jakékoliv rostliny, ovoce, zelenina, maso a jiné potraviny, o čemž se vyplňuje vstupní formulář. Kontrola je namátková, ale v případě zjištění přestupku hrozí podle závažnosti provinění sankce od pokuty po odepření vstupu do země.
Není povoleno vyvážet jakékoliv živočichy odchycené ve volné přírodě a platí absolutní zákaz dovozu i vývozu drog.

Časový posun

Časový posun v Chile oproti našemu času je minus 6 hodin od dubna do října (letní čas v ČR), minus 4 hodiny od října do března (letní čas v Chile). V době mezi změnami letního času v ČR a v Chile je to minus 5 hodin. Chile zavádí letní čas od druhé neděle v říjnu do druhé neděle v březnu.

Elektřina (proud, používaní redukcí)

Soustava 220 V/60 Hz. V hotelích vyšší kategorie jsou dvoukolíkové zásuvky, adaptér by neměl být zapotřebí.

Fotografování a filmování

Ve většině muzeí se smí fotografovat za poplatek, zásadně bez blesku a stativu. Pokud je fotografování v interiérech zakázáno, upozorňují na to jednoznačné piktogramy. Nesmějí se fotografovat vojenské objekty, stavby strategického významu a vojenské lodě.
Pokud máte v úmyslu fotografovat místní obyvatele, zásadně se předem optejte na dovolení. Za tuto laskavost se nic neplatí.
Nezapomeňte nabíječku do videokamery či digitálního fotoaparátu, náhradní baterie, a dostatečnou paměťovou kapacitu karet, případně dostatek klasických filmů. Zejména v případě krásného počasí jich budete potřebovat více, než si před cestou myslíte.

Internet

Internetové kavárny jsou naprosto všude, i v těch nejmenších osadách. Cena je zhruba 1 USD/30 min. Hotely vyšších kategorií mají internet pro své klienty obvykle k dispozici zdarma.

Jazyky, dohovoření

V hotelích se dorozumíte anglicky, ale lidé na ulici mluví španělštinou promísenou původními indiánskými jazyky. Neuškodí, pokud se naučíte několik základních slovíček: sí/no (ano/ne), por favor (prosím), buenos días (dobrý den), buenas tardes (dobré odpoledne), buenas noches (nočes, dobrý večer, dobrou noc), muchas gracias (mučas grásias, děkuji), de nada (není zač), soy Checo (soj čeko, jsem Čech), la carta (jídelní lístek), la cuenta, por favor (kuenta, účet, prosím), cuanto costa (kvánto kosta, kolik to stojí), agua sin gas/con gas (voda neperlivá/perlivá), cervesa (serveza, pivo), tinto/blanco (červené/bílé víno), cafe con leche (kafe kon leče, káva s mlékem), puedo tomar una foto? (mohu udělat fotografii?), quiero cambiar dinero (kiero kambiar, chci vyměnit peníze), socorro (sokoro, pomoc), baňo (WC).
Při smlouvání na tržištích se používají kalkulačky, číslům a úsměvu rozumí každý.

Kriminalita

Kriminalita, zejména pouliční, je vyšší v Santiagu, Valparaísu a Viňa del Mar, tedy ve větších městech a letoviscích. Logicky tam, kde je vyšší koncentrace lidí (vlaková i autobusová nádraží, místní autobusy, trhy). Šperky a cenné věci nechte raději doma. Hotovost rozdělte na několik částek a uschovejte je od sebe odděleně. Při placení mějte v peněžence jen malou část peněz, další peníze je nejlepší mít v uzamčeném zavazadle nebo v hotelovém trezoru. Osvědčily se například taštičky na krk, které se nosí pod oblečením apod. Pokud povezete dražší elektroniku (videokamery, digitální fotoaparáty), je vhodné ji před odjezdem připojistit. Nikdy neponechávejte bez dozoru osobní věci, hotovost, fotoaparáty, videotechniku a osobní doklady.
Originální pas, imigrační lístek a letenku v Chile nenoste u sebe, ale uložte je do uzamčeného zavazadla nebo hotelového trezoru. Jestliže dojde ke ztrátě, odcizení nebo znehodnocení pasu, je třeba získat náhradní cestovní doklad na českém zastupitelském úřadu. Pro tento případ se doporučuje mít s sebou kvalitní fotokopii cestovního pasu (stránky kde je fotografie a osobní údaje), pro urychlení vydání náhradních dokladů. Tuto kopii uložte odděleně od originálu. Pořiďte si rovněž kopie dokladů o pojištění, kopie či aspoň čísla kreditních karet a telefonní číslo banky pro jejich případné zablokování; to vše vám může pomoci, kdybyste o pas či karty přišli. Pro případ ztráty mobilního telefonu si poznamenejte důležitá osobní telefonní čísla.
Pokud přijdete o větší hotovost, doporučuje se krádež ohlásit policii (ale s návratem odcizené částky nepočítejte). Pokud přijdete o cestovní doklady, sepisuje se oznámení o krádeži či ztrátě až na Velvyslanectví ČR v Santiagu. Individuálním turistům nabízí toto mimořádně vstřícné velvyslanectví uložení cenných dokumentů (letenek, kopií pasu, záchrannou peněžní částku apod.) zdarma, doporučuje se v pracovní době a po předchozím ohlášení.
Chile je tranzitní zemí pro drogy: nikdy neponechávejte svá zavazadla bez dozoru a nikdy od nikoho nepřebírejte „balíček“ k doručení přátelům či známým.
V příhraničních územích (hranice s Peru, oblast hory Aconcagua, celý region Magallanes y Antártica Chilena) by vás neměla překvapit namátková kontrola pohraniční policie nebo celní služby.

Kuchyně - jídlo a nápoje

Jídlo v mezinárodních hotelích je chutné a zdravotně nezávadné. K snídani bývá toast (pan tostado), vajíčka (huevos) v nejrůznější úpravě, jogurty, několik druhů sladkého pečiva, džus, káva a čaj. Hlavním jídlem dne je oběd, který obvykle začíná polévkou (saldo, sopa), jako hlavní chod převládá ve vnitrozemí jehněčí (cordero), na pobřeží ryby (pescado), smažené nebo grilované. Nejoblíbenější úprava masa je grilování (asado) a pečení (al horno). Přílohou bývá bramborová kaše, vařená zelenina, případně salát (ensalada). Na benzínových pumpách se nabízejí sendviče s různou náplní: avokádový (palta), sýrový (queso), kuřecí (ave), šunkový (jamón), šunkový s roztaveným sýrem (Barros Jarpa), se steakem (churasco), se steakem s roztaveným sýrem (Barros Luco), s biftekem a rajčaty (chacarero). Párek v rohlíku (s dresinky, kečupem, hořčicí a okurkou zcela dle vašeho výběru) se nazývá „completo“.
Pije se coca-cola, Sprite, 7-up, minerálky („con gas“ perlivá, „sin gas“ neperlivá), pivo a především víno („tinto“ červené, „blanco“ bílé). Oblíbené jsou čerstvé ovocné džusy (jugos) například z pomerančů (naranja), hroznů (toronja), meruněk (damasco), ananasu (piňa), melounu (sandía), marakuji (maracuyá), černého rybízu (mora), broskví (durazno) nebo hrušek (pero). Mléčné kokteily (licuados) bývají přeslazené, oblíbená příchuť je banánová (plátano). Nápoj často prodávaný pouličními prodavači, „mote con huesillo“, je specialita ze sušených a znovu namočených broskví se zrnky ječmene. Kvalitní značky piva jsou Escudo, Cristal, Becker a Kuntsmann.
Káva se podává jako presso, miniaturní espresso, café solo nebo negro (turecká káva), cortado (káva s trochou mléka) nebo café con leche (mléko s kávou). Čaj si můžete vybrat černý, bylinkový (aguitas, například heřmánkový) nebo yerba maté (paraguayský čaj), který se pije v celé Patagonii. Další specialitou je pisco sour: pisco je silná pálenka z destilovaného hroznového vína (nejlepšími značkami jsou Mistral a Monte Fraile), pisco sour je pisco smíchané s citrónovou šťávou, moučkovým cukrem, nahoře s pěnou z ušlehaného bílku. Piscola je směs pisca a coly, chilcano směs pisca a zázvorového piva, capitán směs pisca a vermutu. Základem speciality z ostrova Chiloé, licor de oro, je zkvašené mléko, s tajnými přísadami. Guindado je nápoj z ovoce guinda (něco jako třešně), smíchaným s brandy, skořicí a hřebíčkem, murtillado je totéž, ale z ovoce murtillo (něco jako nepodařené borůvky) a chicha je fermentované jablečné víno. Cola de mono („opičí ocas“) je třtinová kořalka aguardiente smíchaná s kávou, hřebíčkem a vanilkou, vaina typický chilský aperitiv, sestávající z portského, koňaku, kakaa a vaječného bílku.

Vybrané speciality:
ajiaco: kořeněné dušené hovězí
cevice: syrová ryba nebo mořský korýš, připravený v páře nebo jen naložený v citrónové šťávě, posypaný nakrájenou cibulkou
cazuela: směs brambor nebo kukuřice s dušeným hovězím nebo kuřecím masem
curanto: směs korýšů, kuřecího, vepřového, jehněčího a hovězího masa a brambor, podávaná s chapalele (noky z bramborového těsta), specialita zejména na ostrově Chiloé
empanadas: obdoba pirohů, které jsou pečené (al horno) nebo smažené (fritas) s různou náplní: pino (mleté hovězí s olivami), queso (sýr), nebo s mořskými plody či zeleninové
ensalada chilena: salát z nakrájených osolených rajčat a malých cibulek, zalitý olejem
humitas: kořeněné dušené sekané nebo mleté maso s paprikou, zabalené do kukuřičné placky či do kukuřičného listu a vařené v páře
lomo a lo pobre: hovězí s volskými oky a hranolky
chupe de mariscos: směs několika druhů mořských plodů vařených v kořeněné omáčce z másla, strouhanky, sýra. Mezi „mořské plody“ patří například almejas (slávky), calamares (olihně), camarones (krevety), camarones grandes (garnáty), cangrejos (krabi), erizos (ježovky), majas (škeble), mariscos (korýši), ostiones (hřebenatky), ostras (ústřice) či pulpo (chobotnice).
pastel de choclo: něco jako kukuřičný dort plněný zeleninou a kuřecím a hovězím masem
pobre: připomíná mexickou salsu, směs nadrobno nasekaných rajčat, cibule, česneku, chilli papriček, olivového nebo jiného oleje a citrónové šťávy
sapaipilla: smažená placka z rozmačkaného sezónního ovoce a mouky

Místní doprava a taxi

Letecká
Hlavní mezinárodní letiště je v Santiagu (Aeropuerto International Arturo Merino Benítez), dalších celkem 362 letišť (2006) je rozmístěno ve všech větších městech. Vzhledem k rozlehlosti země je síť leteckých spojení hustá a ceny letenek rozumné. Největšími vnitrostátními leteckými společnostmi jsou Lan Chile, LanExpress, Aerolíneas del Sur a Skyairlines. Monopolním přepravcem na Velikonoční ostrov Rapa Nui je LanChile, letenky se doporučuje rezervovat předem. Na souostroví Juana Fernándeze (konkrétně na ostrov Robinsona Crusoe) létají ze Santiago de Chile malá letadla soukromé společnosti Lassa nebo Transportes Aéreos Isla Robinson Crusoe. Finančně výhodné jsou speciální nabídky a slevové kupony. Povinná je mezinárodní odletová taxa ve výši 26 USD nebo ekvivalent v CLP. Místní odletové taxy činí cca 2100 – 4500 pesos nebo ekvivalent v USD.

Železniční
Celková délka železnic je 6585 km, z toho přes polovinu jsou úzkokolejky. V praxi však osobní doprava funguje pouze mezi hlavním městem Santiago a přístavem PuertoMontt, spací vozy), mezi přístavem Arica a bolívijským La Paz a z Calamy (San Pedro de Atacama) do Oruro v Bolívii, přičemž na konkrétní jízdní řády je třeba se informovat v místě předem a hustota provozu není valná. Vlaky mají tři třídy, economía, salón a cama (spací, dolní lehátka jsou dražší). Všechny jsou levné. Vlaky ze Santiaga odjíždějí z Estancia Central a jízdenky se kupují v místní pokladně nebo na stanici metra Universidad.

Autobusová
Je nejvýhodnější, síť linek je hustá a kvalitních autobusových společností funguje několik, přičemž služby a ceny jsou srovnatelné. Na autobusových nádražích jsou vyvěšeny cílové destinace, konkrétní jízdní řády i ceny. Významná města jsou spojena dálkovými linkami (pohodlné, se sklápěcími sedadly, vybavené videem a chemickým WC), na velké vzdálenosti lze využít speciálně upravené lůžkové autobusy, „coche semicama“ (pro 32 osob) nebo „salón cama“ (pro 24 osob, sedadla se sklopí téměř do podoby lůžek). Doporučuje se rezervace místa a včasné zakoupení jízdenky. Existují i mezinárodní spoje mířící do Argentiny, Bolívie, Brazílie, Peru a Uruguaye. Kouření v autobusech je zakázáno. Největším chilským autobusovým přepravcem je Tur Bus, tzv. „akce“ zlevňují jízdenky až o 50 %. V regionech fungují místní dopravci provozující autobusy nebo tzv. „micro“ (mikrobusy).

Městská hromadná doprava
V hlavním městě Santiago funguje hustá síť dobře označených a levných autobusů (jednorázové jízdenky bez omezení doby jízdy se kupují u řidiče nebo na ulici v automatu) a zejména čisté a bezpečné metrem, které má pět linek a další se budují. Značení je shodné jako v pražském metru a na jednorázovou jízdenku můžete libovolně přestupovat, dokud neopustíte placený prostor. Mnoho stanic je pojato originálně a slouží téměř jako umělecké galerie, což samo o sobě je příjemný zážitek. Mimo centrum jezdí metro po povrchu a nabízí tím úžasnou příležitost prohlédnout si okrajové části obří metropole prakticky zdarma. Jízdenka se kupuje při vstupu do metra (lze koupit i „boleto inteligente“, levnější, například na 10 jízd) a označuje se ve vstupním turniketu.

Lanovkové výtahy
v přístavu Valparaíso jsou zajímavým technickým unikátem, podobně i povrchové „metro“ mezi Valparaísem a letoviskem Viňa del Mar.
Taxi. Většina taxíků má taxametr a pokud nemá vyvěšen ceník, odmítněte ho. V každém případě se doporučuje ověřit si cenu do konkrétní destinace předem. Téměř po všech městech také jezdí po pevně stanovených trasách tzv. „taxi colectivos“ (sběrné taxíky). Jsou rychlé a levné.

Lodní
Trajektová doprava je využívána především v jižním Chile, kde turistické lokality i obydlené osady jsou rozumně dostupné pouze lodí nebo letadlem. Prakticky celá Patagonie a Ohňová země jsou protkány sítí trajektů, které provozuje řada soukromých společností. Nejznámější je Navimag, jenž zajišťuje i místní nejatraktivnější plavbu, z Puerto Montt do Puerto Natales (4 dny, 3 noci, 1460 km, přes Seno de Reloncaví, poloostrov Taitao, otevřený Pacifik, Golfo de Penas, ostrov Wellington, Paso Kirka). Další velké společnosti jsou Transmarchilay, Cruceros Skorpios, Catamaranes del Sur, nebo Cruz del Sur.

Nákupy a suvenýry

Spolehlivým dárkem jsou ponča, svetry, přehozy apod. z vlny lam nebo alpak, nebo tlusté svetry, hřejivé přikrývky a teplé papuče z ovčí vlny. Všude se nabízejí šperky z tmavomodrého lazuritu (lapis lazuli), který se donedávna v Chile těžil a je považován za „národní kámen“. Oblíbené jsou dřevořezby z kaktusu cardón (Cereus atacanensis). Neváhejte při nákupu, na stejný kousek už obvykle nenarazíte. Praktickým suvenýrem je chilské vína, pisco, med (miel de ulmo) a džem (mermelada de murtillo) z místního ovoce.
Při nakupování na tržištích se běžně smlouvá, obvykle až na třetinu původně požadované ceny. V kamenných obchodech jsou ceny fixní. Otevírací doba kamenných obchodů bývá od 9.00 do 20.00 až 21.00, obvykle s různě dlouhou polední přestávkou. Supermarkety bývají otevřeny až do 22.00 bez polední pauzy.

Oblečení, zavazadla

Cestujte nalehko, budete svobodnější! Jedete si užívat, nestěhujete se. Pevný středně velký uzamykatelný kufr opatřete visačkou se svým jménem. Lístek se jménem, adresou a telefonním číslem vložte také dovnitř. Do tohoto odbavovaného zavazadla uložte rovněž všechny ostré předměty jako kapesní nůž, nůžtičky, pilníček na nehty apod., které není povoleno vzít s sebou do kabiny letadla. Jako příruční zavazadlo určitě neberte tašky do ruky nebo dokonce kabelky: překážejí a snadno je někde zapomenete. Nejlépe se osvědčil pevný turistický batůžek na věci, které chcete či potřebujete mít stále u sebe (například láhev s vodou či léky, které užíváte pravidelně).
Vzhledem k aktuálním bezpečnostním přepravním předpisům je třeba léky, gely a tekutiny převážené v příručním zavazadle přepravovat ve speciálním průhledném plastovém sáčku, kterým vás vybaví letecká společnost. O podrobnostech je nejlépe informovat se před konkrétním letem.
Oblečení na poznávací zájezd by mělo být příjemné a praktické, nejlépe z přírodních materiálů, pohodlné a prodyšné, dlouhé kalhoty, košile s dlouhým rukávem, kvalitní nepromokavá a větruvzdorná bunda, teplý svetr, šátek, pokrývka hlavy. Obuv by měla být sportovní, nejlépe s profilovanou podrážkou, na přezutí robustnější sandály. Nezapomeňte opalovací krém s vysokým ochranným faktorem (minimálně 20), brýle proti slunci, lůj na rty, dostatek papírových kapesníčků a toaletní papír, deštník a také náhradní brýle, pokud je nosíte. Určitě využijete dalekohled.

Opalování

Na jižní polokouli je zejména v našem podzimním období zvýšený podíl UV záření, díky tzv. „ozónové díře“. Proto je zcela nezbytné používat kvalitní opalovací a ochranné krémy na obličej a další nezakryté části těla. Oči rozhodně chraňte slunečními brýlemi s UV filtrem.

Pláže a koupání

Tichomořské pobřeží Chile není destinací pro koupání v moři. Oceán je studený vlivem Humboldtova proudu, na mnoha plážích jsou buď velké vlny nebo neviditelné a o to nebezpečnější spodní mořské proudy. I vyhlášené pláže, například ve Viňa del Mar jsou využívány především ke slunění a plážovým rekreačním aktivitám. Rozhodně vždy respektujte varovné nápisy „no apto para baňar“ (nezpůsobilé ke koupání) nebo rovnou „peligro“ (nebezpečí). Na Velikonočním ostrově je možné koupání na severní písečné pláži Anakena.

Pošta

Kvalitních pohlednic v ceně 300 – 500 CLP je slušný výběr, ale problémem bývá koupě známky, kterou lze získat výhradně na poště. Pohledy tak můžete poslat rovnou z pošty (otvírací doba 9.00 – 18.00, v sobotu 9.00/10.00 – 12.00). Kromě vhození do schránky je spolehlivé také odeslání prostřednictvím hotelové recepce. Do ČR jde pošta asi 10 dní a známka do EU stojí 470 CLP.

Rent a car, dopravní předpisy a řidičské průkazy

Ve městech je půjčoven aut dostatek, včetně renomovaných mezinárodních (Avis, Hertz, u nějž kze auto objednat už z ČR). Mimo velká města mají půjčovny jen místní firmy, např. Dollar, Alamo, Budget a další. Pro pronájem auta by měl stačit cestovní pas a národní řidičský průkaz, doporučuje se však vybavit se mezinárodním řidičským průkazem.
Pečlivě si zkontrolujte podmínky smlouvy, rozsah pojištění (zejména proti krádeži a nehodě) a technický stav vozidla, včetně stávajících poškození např. karosérie. Na cesty do regionu XII. (Magallanes y Antárctica Chillena) se pojištění nevztahuje.
Silnic je dle statistik téměř 80 000 kilometrů, z toho pouze 16 000 kilometrů se zpevněným povrchem. Za použití dálnice a za průjezd tunely se platí poplatky, výhradně v hotovosti v chilských pesos.
Auto řiďte mimořádně opatrně, místními specifiky jsou mj. příliš rychlá nebo příliš pomalá jízda, nerespektování semaforů (nemají prostřední oranžové světlo), nepřehledné křižovatky, zvířata či cyklisté na jakékoli i víceproudé silnici, neosvětlená stojící auta apod.). Místní policie (carabineros) důsledně hlídá překročení povolené rychlosti (50 km/h v obci, 100 km/h mimo obec, na dálnici 110 nebo 120 km/h) a je nekompromisní. Na nezpevněné silnici hrozí zvýšené riziko poškození pneumatiky a rozbití čelního skla odletujícími kameny.

Restaurace, ceny, doporučení

Hotelové restaurace nabízejí jídla místní i mezinárodní kuchyně: snídaně, oběd i večeře bývá různě bohatý bufet, s výběrem teplých i studených jídel. Vynikající restaurace se nacházejí např. v Santiagu ve čtvrti Barrio Bellavista, v Pucónu, v přístavu Valparaíso, letovisku Viňa del Mar, zejména v části Reňaca, a na ostrově Chiloé. Běžné restaurace nabízejí levná menu (comida corrida, almuerzo del día). Ještě levnější jídlo pořídíte v cocinerías nebo comedores (jídelna). Kromě toho funguje síť pizzerií a fast-foodových restaurací, vedle McDonaldu i místní Dino´s nebo Bavaria, nabízející pizzu, hamburgery, hranolky a sendviče. Místní zajímavostí jsou „hasičské restaurace“ (casino de bomberos), kde si pochutnáte za rozumnou cenu. Parrillas jsou restaurace, kde grilují klobásky a steaky na dřevěném uhlí.

Orientační ceny v restauraci:
oběd „menu ejecutivo“ v levné restauraci = CLP od 2000
oběd „a la carta“ v restauraci střední kategorie = CLP od 3500
pivo 0,3 l = CLP od 800
točené pivo = CLP od 2000
káva = CLP od 500
nealko = CLP od 300
základní menu v Burger King = CLP 2000
pizza v Pizza Hut = CLP 3500

Různé

Baquedanos
Honáci dobytka, obdoba severoamerických kovbojů a argentinských gauchos, se dokázali přizpůsobit skutečně extrémním životním podmínkám v nehostinném koutě světa. Mají vynikající znalosti nejen co se týče chovu ovcí přivezených sem kdysi z Faerských ostrovů, ale zejména přírodních zákonitostí v místě, ať už to je klima nebo vegetace. „Huaso“ je jezdec na koni, tedy někdy rovněž kovboj.

Biogeografické pojmy
Jako altiplano se v Jižní Americe označuje travnatá step ve výškách cca 4000 m n.m., bahía nebo golfo je záliv, bofedal bezodtoká bažina na altiplanu, estero ústí řeky, istmo „šíje“, nevado vrchol pokrytý sněhem, pinguineria kolonie tučňáků, precordillera úpatí And, puna andská vysočina nad cca 3000 m n.m., salar slaný močál nebo občasné jezero, seno průliv nebo fjord.

Bolaso
Dvě kamenné koule, spojené koženým řemenem, byly typickou zbraní patagonských Indiánů, kterou používali při lovu lam guanaco a pštrosů ňandu. Řemen se omotá kolem nohou zvířete a tím je znehybní.

CONAF
Zkratka organizace Corporación Nacional Forestal, která mj. spravuje národní parky a další chráněná území. Rovněž provozuje turistické informační kanceláře, zřizuje naučné stezky a vydává informační brožurky.

Etnické složení
Území Chile před invazí Španělů obývaly různé indiánské kmeny. Na severu byli nejvýznamnější Aymarové a Atacameňos, dále směrem k jihu žili Changové, Diaguita, Huilliche, Cunco, Quawashqar, Alakalufové, Yámana (Yaghan), Tehuelche a Ona (Selk´nam). Jako Araucanians (Araukáni) jsou označováni Indiáni skupin Mapuche, Picunche a Pehuenche. Indiánské kmeny byly v rámci osídlování přímo i nepřímo de facto vyhlazeny. Dnes se udává „původních Indiánů“ 3 %, bílých a mesticů 95 %, ostatních 2 %. Gramotnost dosahuje celkově 96 %.
Hernando Magellan, též Fernao de Magalhaes (1480 – 1521), portugalský mořeplavec ve španělských službách. 20. září 1519 vyplul ze španělského San Lúcaru s pěti loďmi a 265 muži, aby našel cestu po moři mezi Atlantikem a Pacifikem. Plavil se směrem na západ, objevil 220 km široké ústí řeky La Plata, postupně čelil špatnému počasí, ztroskotáním i vzpourám posádky. 21. října vplul do průlivu který pojmenoval „Všech svatých“ (dnes Magellanův). Plavba průlivem o celkové délce 517 km mu trvala 38 dní. Přeplavil se přes Tichý oceán, na Filipínách se však připletl do místních sporů a byl zabit, na Molukách pak byly zbylé lodě a posádka zajaty Portugalci. Do Lúcaru se 6. září 1522 vrátila jediná loď, Victoria, s pouhými 18 přeživšími námořníky. Magellanova výprava dokázala, že Země je kulatá, a dnes má Magellan v Punta Arenas pěkný pomník.
Jako druhý proplul Magellanovým průlivem roku 1578 pirát Francis Drake, za rekordních 16 dní. Při plavbě objevil další, jižněji položený průliv mezi Atlantikem a Pacifikem, pojmenovaný po něm Drakeův. Jeho existenci potvrdil roku 1616 Holanďan Schouten, který nejjižnější bod Jižní Ameriky pojmenoval po svém rodném městě, mys Hoorn (dnes Horn).
Přestože byl roku 1914 vybudován Panamský průplav, proplouvá mnoho lodí Magellanovým průlivem dodnes.

Chilské víno
Je světoznámé a dováží se i do České republiky. Tradici vinařství přinesli do Chile conquistadoři, kteří společně s duchovními, kteří potřebovali mešní víno, dovezli první sazenice. Vinná réva tu našla ideální půdní, teplotní i vlhkostní podmínky a vinice postupně zaujaly tisíce hektarů. V 19. století, kdy místní smetánka zavedla pěstování kvalitních odrůd z Bordeaux, však nastal skutečný boom a chilský cabernet sauvignon, merlot a carmenére dobývají svět. Rozlehlé vinohrady dnes najdeme v sedmi údolích: Valle de Elquí (La Serena), Valle de Maipo (Santiago), Valle de Casablanca (Valparaíso), Valle de Rapel (okolí Santa Cruz a Rancaguy), Vallé de Curicó, Vallé de Maule (Talca) a Vallé de Itata (Chillán). Nejznámější vína produkují mj. rodinné podniky Undurraga, Concha y Toro nebo Cousiňo, které rovněž umožňují exkurze do svých vinohradů a především sklepů. Na památku dostanete obří číši.

Chilský ledek
Odborným názvem nitronatrit (nitratin), chemicky dusičnan sodný, je v přírodě se vyskytující bílý, nažloutlý nebo šedý měkký nerost, vytvářející shluky nebo vrstvy. Vyskytuje se zejména v aridních oblastech, nejznámější jsou naleziště v poušti Atacama. Od 18. století byl využíván jako cenné přírodní hnojivo, později byl nahrazen syntetickým ledkem. Jeho další sloučeniny slouží např. při výrobě buničiny, umělých vláken, plastů ale i výbušnin. O jeho cenná ložiska na hranicích Peru, Bolívie a Chile se vedla tzv. „ledková válka“.

Ledková válka (1879 – 1884)
Chile válčila s Peru a Bolívií o ložiska ledku v atakamské poušti, ve výsledku ztratilo Peru své jižní provincie a Bolívie dokonce i přístup k moři. Protože se válčilo zejména na moři, bývá tato válka nazývána i válkou o Pacifik. V bitvě o Iquique stály proti sobě kromě jiných též peruánská ocelová loď Huáscar a mnohem menší chilská stará dřevěná korveta Esmeralda. Na potopené Esmeraldě zahynul v boji proti přesile její kapitán Artur Prat (1848 – 1879), který projevil mimořádnou osobní statečnost. Stal se národním hrdinou a den výročí bitvy státním svátkem: přestože Chile tuto bitvu prohrálo, celkově bylo ve válce vítězem.

Pablo Neruda (1904 – 1973)
, nositel Nobelovy ceny za literaturu (1971) se narodil v Parralu v provincii Maule jako Neftalí Ricardo Reyes Basoalto, pseudonym si zvolil podle českého básníka Jana Nerudy. Většinu života prožil střídavě ve svých třech avantgardních domech v Santiagu (La Chascona, Vlasatá), Valparaísu (La Sebastiana) a malé osadě Isla Negra (La Casa, Dům), které zaplnil bizarními předměty zejména s námořnickou tématikou. Tyto domy jsou přístupné veřejnosti díky jím založené nadaci. Politicky byl Pablo komunista, přítel Salvadora Allendeho, prvního socialistického prezidenta Chile, ale osobnostně byl bohém, jehož povaze odpovídají tři manželství. Z Nerudových básnických sbírek jsou nejznámější Soumrak, Sídlo na zemi, Veliký zpěv, Dvacet básní o lásce a jedna píseň ze zoufalství, Sto milostných sonetů, Ještě.

Pinochet Ugarte (1915 – 2006),
celým jménem Augusto José Ramón Pinochet Ugarte byl vůdcem diktatury, která po vojenském převratu vládla v Chile v letech 1973 – 1990. Zrušil ústavu a kongres, zavedl cenzuru, zakázal levici a rozpoutal teror proti svým oponentům: na 30 tisíc lidí bylo zatčeno a mučeno, tisíce jich emigrovaly, asi tři tisíce osob zmizelo beze stopy. Za cenu násilí odvrátil v Chile hrozbu vlády komunismu a prosadil politiku volného trhu, což pozvedlo ekonomiku země. V roce 1998 byl ve velké Británii zatčen, v květnu roku 2004 byl za své zločiny souzen, ale odsouzen nebyl s odkazem na špatný zdravotní stav a stařeckou demenci. Zemřel lidským soudem nepotrestán. Názory na jeho osobu zůstávají natolik protichůdné, že i pokud se setkají členové jedné rodiny, je v rozhovoru téma Pinochet tabu.

Yerba maté
, „paraguayský čaj“
Usušené nadrobno nasekané lístky cesmíny Ilex paraguayensis (příbuzné naší známé Ilex aquifolium) se zalijí horkou, nikoli vařící vodou, nechají se chvíli vyluhovat a poté se značně hořký čaj pije po malých doušcích. Podobně jako v Peru „maté de coca“ zmírňuje údajně únavu, hlad i žízeň. V Jižní Americe jde při pití „yerba maté“ o doslova společenský rituál: kalebasa, jednoduchá nádobka vzniklá odříznutím vršku tykve, napěchovaná ze tří čtvrtin lístky a zalitá vodou z termosky (člověka bez termosky tu nepotkáte!) koluje od úst k ústům po směru hodinových ručiček a musí uzavřít kruh. Pije se kovovou trubičkou bombilla, opatřenou dole sítkem, a pozvání na „maté“ se neodmítá, protože je jednoznačným zviditelněním faktu, že vás místní přijali mezi sebe.

Spropitné

Místní průvodci a zejména řidiči očekávají spropitné, v případě organizovaných zájezdů to obvykle řešené hromadně průvodce. Hotelovým nosičům se dává 1 USD za zavazadlo (případně za pokoj), malou pozornost si zaslouží i pokojská. Přestože je v restauraci obsluha započtena v ceně, spropitné činí 10 % útraty a je téměř „povinné“. Určitě by nemělo být nižší než 1 USD na osobu.

Svátky

V Chile se bouřlivě slaví řada národních i náboženských svátků: kromě nich jsou celostátně populární i některé svátky místní. Některé náboženské svátky jsou časově pohyblivé. O následujících dnech je všude zavřeno:
1. ledna: Aňo Nuevo (Nový rok)
březen/duben: Semana Santa (velikonoční týden)
1. května: Día del Trabajo (Svátek práce)
21. května: Glorias Navales (den námořní bitvy u Iquique)
29. června: Día de San Pedro y San Pablo (den sv. Petra a Pavla)
15. srpna: Asunción de la Virgen (Nanebevzetí Panny Marie)
18. září: Día de la Indipendencia Nacional (Národní den nezávislosti)
12. října: Día de la Raza (svátek objevení Ameriky)
1. listopadu: Todo los Santos (Všech svatých)
8. prosince: Inmaculada Concepción (Neposkvrněné početí)
25. prosince: Navidad (Boží hod)

Telefonování + roaming

Prakticky „na každém rohu“ jsou tzv. „locutorios“, kde vám požadované telefonní číslo vytočí, vy se v kabince dohovoříte a poté zaplatíte skutečnou délku hovoru. Je to efektivnější a uživatelsky příjemnější, než házet mince do automatu a trnout, kdy hovor vypadne.
V Chile fungují sítě na frekvenci 1900 MHz, takže je třeba mít třípásmový mobil. Přestože všichni čeští operátoři mají v Chile smluvního partnera, může být problémem hustota pokrytí signálem, která je zejména v horách sporadická nebo žádná. Před cestou si ověřte, zda máte aktivován roaming a informujte se na ceny podle vámi používaného tarifu. Mimochodem, roaming je několikanásobně dražší, než volání na předplacenou kartu z automatu.
Předvolba do mezinárodní sítě je v Chile 00, mezinárodní předvolba do ČR 420. Předvolba z ČR do Chile je 0056.

Tísňová volání

státní policie (policia nacional): 133
záchranná služba (socorro): 131
hasiči (bomberos): 132
spojení na zastupitelský úřad: viz příslušnou kapitolu

Víza, vstupní formality

Občané ČR musí mít do Chile cestovní pas s platností minimálně 6 měsíců po návratu. Pas musí být v bezvadném stavu, fotografie nesmí být poškrábaná nebo napůl odlepená, stránky by neměly být pokroucené apod. Vízová povinnost pro turistický pobyt kratší tří měsíců byla zrušena v roce 1996. Na hranicích je třeba vyplnit imigrační kartu, jejíž druhou část orazítkovanou pasovým úředníkem je třeba předložit při výstupu ze země. Ztráta karty znamená komplikaci při odjezdu či odletu, protože je třeba vyřídit vystavení jejího duplikátu. V nejhorším případě můžete zmeškat i odlet. Při odletu se platí povinná odletová taxa ve výši 26 USD (může se v čase měnit).

Zajímavá místa

Z turistického hlediska se Chile dělí (od severu k jihu) na oblasti Norte Grande, Norte Chico, Santiago, Vallé Central, La Araucanía a Los Lagos, Ostrov Chiloé, Aisén a Carretera Austral, Magallanes y Tierra del Fuego, souostroví Juan Fernández a Velikonoční ostrov (Rapa Nui). Vybrané lokality odpovídají trasám poznávacích zájezdů Čedoku.

Oblast Norte Grande

Atacama
Nejsušší poušť světa (Puna de Atacama) se táhne podél tichomořského pobřeží od jižní hranice Peru do severních oblastí Chile, v celkové délce 1000 km. Je to úzký pás, který však místy zasahuje až 100 km hluboko do vnitrozemí k úpatí And, do nadmořských výšek 5000 metrů. Poušť je mozaikou písků, slanisk a lávových proudů, s enklávami, kde nepršelo už stovky let. Dešťová oblaka od Atlantiku nejsou schopna překonat mohutnou bariéru šestitisícových And. Vláha se sem nedostane ani od Pacifiku, kde podél pobřeží proudí studený Humboldtův proud a potenciální dešťová mračna se vlivem zemské rotace stáčejí zpět nad oceán. Zdrojem srážek jsou tak pouze konvekční mlhy. Poušť Atacama rovněž charakterizují extrémní teplotní výkyvy, od 0 °C v noci po +50 °C ve dne, které se významně podílejí na intenzívním zvětrávání hornin. Atacama je pro svůj vzhled často nazývána „měsíční krajinou“; skutečně se právě tady testovaly lunární moduly před přistáním na Měsíci. Odlehlost a mizivý počet oblačných dní jsou důvodem, proč tu byla zřízena astronomická zařízení ESO. Obrovské nerostné bohatství (mj. největší naleziště chilského ledku na světě a neméně významná ložiska železné a měděné rudy) postupně přitáhlo do nehostinné oblasti téměř milion lidí. Dnes je Atacama osídlena sporadicky. Turisty sem přitahuje atraktivní krajina a výjimečné jevy.

Calama

Rušné hornické město (2250 m n.m., 140 tis. obyv.) na severním břehu řeky Río Loa je východiskem do San Pedro de Atacama. Nejcennější jsou pěší zóna Callé Ramírez a archeologické a etnologické muzeum. Asi 16 km severně odtud se nachází Chuquicamata, městečko s obrovským nalezištěm měděné rudy, která se zde těží od roku 1915 a v současnosti je to největší povrchový měděný důl světa. Důlní jáma měří 4,3 x 3 km a dosahuje hloubky až 850 metrů. Dvouhodinové exkurze jsou nezapomenutelným zážitkem. Roční těžba převyšuje 600 tisíc tun mědi: měď ostatně tvoří 40 % objemu veškerého chilského exportu.

Chiu-chiu

Osada cca 30 km od Calamy. Impozantní kostel Iglesia de San Francisco, jehož strop je z kaktusového dřeva, je národní památkou.

Gejzíry El Tatio

Nejvýše položené gejzírové pole na světě (4321 m n.m.), s četnými fumarolami. Nejdramatičtěji vyhlížející fotografie pořídíte časně ráno. Určitě se vykoupejte v přírodním termálním jezírku.

Humberstone
Hornické městečko založené 1872 kvůli ložiskům ledku. Po zastavení těžby bylo opuštěno. Smutnou připomínkou jsou dosud stojící hotel, kostel či divadlo. Je výstižně přezdíváno „městem duchů“.

Iquique

Významný přístav (220 tis. obyv.) ležící 1850 km severně od Santiaga. Před conquistou zde žili pobřežní Indiáni kmene Chango, oblast byla bohatá na guáno a stříbrnou rudu. Důl Huantajaya byl druhým největším stříbrným dolem po bolívijském Potosí. Úzkorozchodnou železničkou se do přístavu dopravoval ledek. Dnes je nejdůležitější rybolov.
Město je vmáčknuto mezi oceán a pohoří Cordilléra Costa (600 m n.m.): větrné podmínky jsou ideální pro paragliding. Na pláži Cavancha pod písečnými dunami Cerro Dragón se lze koupat, ale na pláži Playa Brava jsou velké vlny a silné proudy. Historické centrum s pěší zónou u náměstí Plaza Prat se pyšní budovami z 19. století, kdy město prožívalo zlatý věk. Památky jsou neoklasicistní divadlo, věž s hodinami, kasino (z roku 1904, v maurském slohu), kostel sv. Antonína Paduánského a Palacio Astoreca, nádherná rezidence jednoho z důlních baronů, dnes kulturní centrum. Z původní celnice Edificio Aduana je námořní muzeum (Museo Naval, věnované Arturu Pratovi). Vyhlídkové plavby míří ke kolonii lachtanů hřívnatých a k bójce označující místo, kde se v roce 1879 za války o Pacifik potopila loď Esmeralda. Výhodně se nakupuje v obřím bezcelním obchodním centru (Zona franca, Zofri, 10 000 zaměstnanců), kde se prodává nač si vzpomenete, zejména elektronika. Oficiálně je bezcelní zónou celý region Tarapacá, kam Iquique spadá. V kamenných obchodech se nesmlouvá.

Los Flamencos

Národní rezervace (740 km2) zahrnuje odlišných krajinných typů, včetně Valle de la Luna, Salar de Atacama a slaných jezer na argentinské hranici. V osadě Solcor a u laguny Chaxa jsou malá návštěvnická informační centra. Vallé de la Luna (Měsíční údolí, cca 15 km od San Pedro de Atacama) nabízí vyhlídku na bizardní skalní útvary, jejichž pozoruhodná barevnost vynikne zejména při západu slunce. Solná pánev Salar de Atacama s lagunou Chaxa je významným hnízdištěm plameňáků.

Miscanti a Miňiques

Dvě laguny (4350 m n.m.) na pozadí zasněžených sopek jsou hnízdištěm plameňáka andského. V okolí žijí vikuně.

Pukará de Quitor

Asi 3 km od San Pedro nad řekou Río San Pedro se nachází zřícenina indiánské pevnosti ze 12. století, která byla baštou odporu proti španělským conquistadorům.

Pukará de Lasana

Rozlehlá předincká pevnost ze 12. století.

San Pedro de Atacama

Turistická Mekka severního Chile (2440 m n.m., 5 tis. obyv.) leží na severním okraji slaného jezera Salar de Atacama. Původními obyvateli byli Indiáni Atacameňos, později tu vznikla zastávka na trasách honáků dobytka. Dnes obyvatelé žijí z turistického ruchu a závlahového zemědělství. Zajímavosti jsou koloniální kostel Iglesia San Pedro, muzeum, a na horizontu hrozivé sopky (mj. Licancábur, 5916 m n.m.). Městečko je východiskem ke gejzírům El Tatio, do Vallé de la Luna s rezervací Los Flamencos nebo do laguny Chaxa.

Termas de Puritama

Termální prameny o teplotě cca 33 °C jsou podchyceny do několika lagun, oživených pěknými vodopády. Platí se vstupné.

Toconao

Vesnička 40 km jižně od San Pedra, s domky a kostelíkem Iglesia San Lucas ze sopečného kamene. Díky obdivuhodnému zavlažovacímu systému se tu daří mandlovníkům, granátovníkům (Punica granatum) a vinné révě. V oáze Quebrada Jerez s kvalitním pramenem se pěstují rovněž fíky, kdoule, slívy a hrušky. Jako suvenýr si odvezete ponča a svetry z alpaky, nebo cokoliv ze sopečného kamene.

Region Metropolitana

Santiago de Chile.
Město na úpatí andských vulkánů (530 m n.m., 6 mil. obyv. na ploše 35 x 40 km) v údolí Rio Mapocho založil roku 1541 španělský conquistador Pedro de Valdivia. Dodneška vyrostlo v životem kypící metropoli s bulváry, pěšími zónami, neoklasicistní architekturou a prosklenými mrakodrapy, která díky četným parkům, pomníkům, fontánám a promyšlenému systému podzemního i pozemního metra působí velmi evropským dojmem. Městu bezprostředně dominuje vrch Cerro Cristóbal (863 m n.m.) s pozemní i kabinkovou lanovkou a uměleckou čtvrtí Bellavista s domkem „La Chascona“ Pabla Nerudy (dnes muzeum) a přímo v centru vrch Cerro Santa Lucía (630 m n.m.) s pozemní lanovkou, parkem a vyhlídkou. Výstavné jsou rovněž čtvrti París Londres, Concha y Toro, Brasil, Vitacura, El Golf, Las Condes či Providencia, okraje metropole však tvoří chudinské squaty „callampas“, nazývané houby, protože tak rychle a nekontrolovaně v 60. letech 20. století vyrostly. V historickém centru na šachovnicovém půdorysu s ústředním náměstím Plaza de Armas se sochou P. Valdivii se nachází katedrála, hlavní pošta, národní muzeum a radnice, impozantní kostel Santo Domingo a pěší zóny Paseo Ahumada, Paseo Estado a Paseo Huérfanos. Náměstí Plaza de la Constitución dominuje prezidentský palác Palacio de la Moneda. Na protilehlém náměstí Plaza de la Libertad je památník Altar de la Patria, s kryptou chilského osvoboditele, generála Bernarda O´Higginse. Úžasné je Museo Colonial v Iglesia de San Francisco a Palacio Cousiňo.
Obyvatelé hlavního města, Santiaguinos, jsou na své město pyšní, přestože bývá zahlceno smogem. V létě se odsud prchá na pláže letovisek Viňa del Mar a Valparaíso, v zimě na lyže v andských centrech typu Portillo. Indiány kmene Mapuche, kteří kdysi toto území obývali, už nejspíš nepotkáte.

Oblast Chile Central
Isla Negra

Na skalnatém mysu mezi Valparaísem a Cartagenou se nachází La Casa (Dům), nejoblíbenější dům Pabla Nerudy, který je zde i pohřben. Stejně jako dům La Chascona v Santiagu a La Sebastiana ve Valparaísu ho spravuje nadace Fundación Neruda a je zpřístupněn veřejnosti, která může obdivovat interiéry a sbírky vesměs s námořnickou tématikou.

Valparaíso

Třetí největší chilské město („Rajské údolí“, 300 tis. obyv.) a nejdůležitější přístav leží severozápadně od Santiaga, v zátoce obklopené 40 kopci (cerros), na nichž je soustředěna obytná zástavba překvapivě barevných domků. Ještě na přelomu 19. a 20. století byly kopce přístupné pouze schodišti a šikmými výtahy (ascensores), zřízenými v letech 1883 – 1916 jako unikátní systém městské dopravy. Dnes jich je plně funkčních 15 a jsou největší atrakcí města. Turisté vyhledávají zejména Cerro Concepción (ascensor Concepción = Turri), Cerro Alegre (ascensor El Peral), Cerro Cordillera (ascensor Cordillera), Mirador Diego Portales (ascensor El Baron), La Sebastiana (muzeum v domě Pabla Nerudy, ascensor Espíritu Santo = Bellavista) a úžasné námořní muzeum Museo Naval y Marítimo (ascensor Artillería). Na rovině pod kopci, zvané El Plan, jsou soustředěny obchody, banky a zajímavá náměstí. Plaza Sotomayor s mauzoleem námořníků padlých v bitvě u Iquique a přístavištěm vyhlídkových lodí Muelle Prat, historické jádro města Plaza Matriz s národním památníkem Iglesia Matriz, Plaza Victoria s katedrálou Iglesia Catedral de Valparaíso a Plaza O´Higgins s monumentální stavbou Národního kongresu z roku 1990, postavenou za 100 miliónů USD v místě Pinochetova rodiště. Do nedaleké Viňa del Mar jezdí autobusy a místní povrchové metro.
Do otevření Panamského průplavu v roce 1914 bylo Valparaíso důležitým přístavem při plavbě kolem Mysu Horn. Dnes zde kotví vojenské lodě a sezónně turistické cruisery. Nákladní přístav se přesunul do San Antonio a jachetní do Viňa del Mar. Historická část Valparaísa byla prohlášena kulturní památkou UNESCO. Do regionu Valparaíso patří i Velikonoční ostrov, Isla de Pascua (viz samostatný odstavec).

Viňa del Mar

Vyhledávané přímořské letovisko (350 tis. obyv.) s krásnými zahradami, palmovými promenádami a několika plážemi směrem k předměstí Reňaca, bohužel u ledově studeného oceánu. Po bohatých rodech Carrerových, Alvarezových a Vergarových tady zůstala řada nádherných koloniálních budov (např. PalacioVergara v zahradě Quinta Vergara, dnes park s amfiteátrem pro letní koncerty). Říčka Marga Marga odděluje původní zástavbu jižně od Estero (ústí řeky do oceánu) od nových obytných čtvrtí. Nachází se tu chilská národní botanická zahrada (61 ha, asi tři tisíce druhů), k nejnovějším stavbám patří hotel Sheraton a kasíno.

Souostroví Juan Fernández

Souostroví sestává ze tří ostrovů, z nichž na ostrově Robinson Crusoe, nejbližším k pevnině (670 km od Valparaíso) se odehrává příběh Skota Alexandra Selkirka, který tu o samotě prožil čtyři roky a jeho příběh zpracoval Daniel Defoe v knížce Robinson Crusoe. Dnes je tento ostrov národním parkem PN Juan Fernández a zároveň biosférickou rezervací UNESCO. Jedinou osadou je přístav San Juan Bautista (500 obyv.), kde je i letiště. Nedaleko leží malinký ostrůvek Santa Clara. Naopak o dalších 170 km dál se nachází třetí z ostrovů, Alejandro Selkirk (cca 30 obyv.), s nejvyšší horou Cerro Los Innocentes (1650 m n.m.). Ostrovy mají středomořskou a tropickou vegetaci s řadou endemických druhů, z živočichů přitahují pozornost lachtani a rypouši.

Jezerní oblast Los Lagos

Úžasná zelená krajina, kde se kužely sopek pokrytých ledovci odrážejí v modrých jezerech. Důležitými městy jsou Valdivia, Osorno a Puerto Montt, ale většina obyvatel žije na venkově, kde se živí zemědělstvím, chovem dobytka a těžbou dřeva. Území bylo dlouho ovládáno Indiány Mapuche (kteří zde žijí dodnes), od poloviny 19. století byla oblast kolonizována Němci.

Puerto Montt

Hlavní město (180 tis. obyv.) chilského Regionu X. Los Lagos. a významná křižovatka zejména letecké a vodní dopravy je od Santiaga vzdáleno 1020 km. Rybářský a osobní přístav se nazývá Angelmo, přímo nad městem se zvedají hory. Asi 40 km odtud leží národní park Alerce Andino 1982, 400 km2) s původním lesem alercií (dlouhověkými jehličnany, podobnými známějším sekvojím).

Puerto Varas

Město (33 tis. obyv.) ležící na jižním břehu jezera Llanquihue, pouhých 20 km severně od Puerto Montt, je centrem aktivní turistiky, včetně horolezectví: pro hazardéry jiného druhu nabízí kasíno. Nepřehlédnutelný je barevný kostel Iglesia del Sagrado Corazón a také architektura z dob německého osídlení. Jezero Llanquihue (740 km2, hloubka 108 m) je odděleno lávovým proudem ze sopky Osorno od jezera Todos Los Santos.

Río Petrohué

Nádherně modrá řeka je proslulá peřejemi III. a IV. stupně obtížnosti (Saltos de Petrohué), které umožňují adrenalínový rafting. Dobrodružné je rovněž zlézání stěn kaňonu, vytvořeného v mohutných lávových vrstvách. Plavba kaňonem na kajaku je možná jen v úseku pod vodopády.

Osorno

Vulkán (2652 m n.m.) s dokonalými tvary a typickou sněhovou čepičkou dominuje krajině obklopující sopečné jezero Llanquihue.

Oblast Patagonie

Patagonie je historický a přírodní region Jižní Ameriky, jehož západní část patří Chile a východní část Argentině. Vzhledem k nepřehledné geomorfologii území spolu oba státy vedou spory o detailní průběh státní hranice: hraniční smlouva z roku 1881 je pro úroveň dnešních měřících metod nekonkrétní. Pro Evropu objevil území Patagonie v roce 1519 portugalský mořeplavec ve španělských službách Hernando Magellan (Fernao Magalhaes).
Obě politicky oddělené části Patagonie se odlišují též krajinou. Zatímco chilské části dominují Andy s mnoha činnými sopkami, zejména vulkánem Psírno, a není nouze o srážky zejména na pobřeží a četných ostrůvcích, v Argentině převládá suchá náhorní planina vystřídaná ledovci a velkými jezery (Viedma 1088 km2, Lago Argentino 1415 km2).
Oblast Jižní Patagonie, omývaná Pacifikem i Atlantikem, představuje klimatický extrém. Ačkoli zeměpisně leží v mírném podnebném pásmu, klima je drsné a počasí nepředvídatelné. Větry dosahují přes 100 km/hod a vichřice trvají i několik dní. Nejlepší počasí je v lednu, s průměrnými teplotami 6 – 8 °C, v zimě však teploty klesají až na –40 °C. Směrem k jihu přibývá srážek, s maximem 8000 mm ročně. Ledovce Patagonských And mezi 46. a 51. rovnoběžkou jsou plošně nejrozsáhlejšími ledovci mimo polární oblast, Hielo Norte měří 4500 km2, Hielo Sur cca 14 000 km2.
Turisty do Patagonie přitahují pověstný Magellanův (Magalhaesův) průliv, příležitost stanout „na konci světa“ a unikátní národní parky: v Argentině Los Glaciares, v Chile Torres del Paine. Jižněji leží už jen Mys Horn a Antarktida.

Punta Arenas

Přístav ležící na břehu Magalhaesova průlivu a hlavním město chilské Patagonie (125 tis. obyv.) žije z výroby metanu, zpracování ryb a turistického průmyslu. Byl založen roku 1848 jako vojenská pevnost a trestanecká kolonie, ale nejdůležitější byl vývoz tuleních kůží, vlny z lam guanaco, guána, dřeva, uhlí a zlata. Skutečný boom nastal v okamžiku, kdy sem byly dovezeny ovce z Falklandských ostrovů. Dnes turisty přitahuje možnost plavit se ve stopách Hernanda Magellana, jehož socha zdobí hlavní náměstí, kolonie tučňáků po něm pojmenovaných a pragmatičtější klienty zona Franca, kde lze bezcelně nakoupit. Zajímavá jsou muzea Museo regional Salesiano a Museo Naval y Marítimo. Nedaleko města se v lesní rezervaci Forestal Magallanes nachází vyhlídkový kopec Mt. Fenton, na který vede sedačková lanovka. Dobrodruhy láká možný výlet do chilské Antarktidy.

Zátoka Otway (Seno Otway)

Rezervace s početnou kolonií tučňáků magellanských (Spheniscus magellanicus), odhadem 6 tisíc párů. V druhé lokalitě, Monumento Natural Los Pinguinos, přístupné pouze lodí, jich žije na 50 tisíc párů.

Puerto Natales a Seno Ultima Esperanza

Významný přístav a půvabné městečko nízkých domků (20 tis. obyv.) se skrývá v zálivu Poslední naděje, 250 km severozápadně od Punta Arenas. Představuje konečnou zastávku trajektů a lodí, proplouvajících patagonskými fjordy. Společnost Navimag organizuje nezapomenutelné plavby (čtyři dny, tři noci) z přístavu Puerto Montt do Puerto Natales. Městečko je tak malé, že se dá všude dojít pěšky. Turisty přitahuje zejména nedaleko ležící národní park Torres del Paine.

Puerto Hambre a Fuerte Bulnes

V roce 1584 zde Pedro Sarmiento de Gamboa založil město, jehož obyvatelé zakrátko v drsných podmínkách zemřeli hlady, od čehož se odvíjí dnešní název místa, Přístav hladu. Také pevnost Fuerte Bulnes z roku 1843 byla ze stejných důvodů opuštěna, dnes je ale zrekonstruována a je vděčným turistickým cílem. Přeživší osadníci se přesunuli do dnešního Punta Arenas. Nejjižnějším bodem kontinentu je Mys Froward, kde na 365 m vysokém kopci je obrovský kříž. Mys leží 90 km jižně od Punta Arenas a cesta k němu trvá dva dny.

Národní park Torres del Paine

Krajinářsky neuvěřitelné území (1800 km2, od roku 1978 biosférická rezervace UNESCO), jehož jádrem jsou bizardní žulové věže Torres del Paine, tyčící se kolmo až do výše 3050 m n.m. Kolem nich se travnatou stepí a keříky ňirre (pabuku) a calafate (dřišťálu) vinou stezky s vyhlídkami, beroucími dech. Několik jezer hýří různě modrými barvami, podle toho, jak velký podíl vody v nich je ledovcového původu, jsou zde i soutěsky, peřeje a vodopády. K ledovci Grey je nejsnadnější přístup lodí. Park má dobře vyvinutou infrastrukturu, jsou zde informační centra, chaty, útulny, značené cesty. Pro horolezeckou činnost je nutné mít speciální povolení. Důležité je teplé a nepromokavé počasí, protože zde vždy vane silný západní vítr a počasí je zcela nepředvídatelné. V parku žijí lamy guanako, ňandu, lišky a spousta ptáků.

Los Glaciares

Národní park (4459 km2, vyhlášen 1937, od 1981 biosférická rezervace UNESCO), který leží převážně na území sousední Argentiny, východiskem do něj je městečko El Calafate. Cílem turistů je snadno dostupný překrásný modrý ledovec Perito Moreno, který je ve skutečnosti pouze jedním z několika set splazů ledovce El Hielo Sur. Z jeho čela o délce 6 km se ze šedesátimetrové výšky s rachotem řítí kusy ledových věží, které jako obří smaragdy a akvamaríny odplouvají Ledovcovým průlivem (Canal de los Témpanos) do jezera Lago Argentino. Nejlepší vyhlídka na ledovec je z dřevěných plošin na Península de Magallanes, ale nádherné pohledy jsou i z vycházky pod ledovec a z lodi, která pluje až k jeho čelu. Nejvyšším horským masívem na území parku je mohutný Fitzroy (3375 m n.m.).
Oblast Tierra del Fuego (Ohňová země)
Souostroví Ohňová země o rozloze asi 76 000 km2, s přibližně 75 tis. obyvatel) s největším ostrovem Isla Grande a stovkami menších ostrovů a skalisek leží v Patagonii, mezi Magalhaesovým a Drakeovým průlivem. Magalhaesův (Magellanův) průliv byl pojmenován po svém objeviteli, slavném mořeplavci Hernando Magellanovi. Drakeův průliv již odděluje Jižní Ameriku od Antarktidy. Severní část Isla Grande je plochá a travnatá, jižní část je hornatá, s četnými jezery a s nejvyšším vrcholem Cordillera Darwin (2469 m). Byl zde vyhlášen národní park Tierra del Fuego, ale na většině území se pasou ovce a leckoho překvapí ropné věže. Původně byla Ohňová země osídlena indiánskými kmeny (Ona, Haush, Yaghan): právě Yaghanové tu zapalovali ohně, podle kterých získalo souostroví jméno. V roce 1520 byla tato oblast objevena F. Magalhaesem a roku 1860 kolonizována. Souostroví bylo politicky rozděleno mezi Argentinu a Chile, kterému náleží přibližně 70 % celkového území. Největším městem je v argentinské části Ushuaia, v chilské Porvenir (5400 obyv.), nejjižnějším bodem Mys Horn. Klima je chladné a větrné, s převažujícími západními větry.
Puerto Edén
Osada (300 obyv.) na ostrově Wellington je jediným obydleným místem na námořní trase mezi Puerto Montt a Puerto Natales a je dostupná prakticky pouze lodí. Přežívají zde poslední příslušníci Indiánů Kawéskarů (Quawashqarové) a Alakalufů. Je zde zřízena důležitá radiová stanice a jediný veřejný telefonní automat. Obyvatelé se živí rybářstvím. V okolí je řada důležitých průlivů a úžin, mj. Messierova, Anglická, Dolní Cotopaxi, Růžová Annina zátoka, kanál Pulluche a severní a jižní Pérezův, jejichž břehy jsou osídleny stovkami lachtanů a kormoránů.
Ostrov Chiloé
Hlavní ostrov ze souostroví Archipiélago de Chiloé (155 tis. obyv.) s největším ostrovem Isla Grande (180 x 50 km), který je z pevniny dostupný z městečka Pargua přes Canal de Cacao. Na severu jsou zelené kopečky s četnými farmami a 150 dřevěnými kostely s nádhernými šindelovými vzory (některé chráněny UNESCO), jih je hustě zalesněný a prší zde téměř denně. Podél zálivů Golfo de Ancud a Golfo Corcovado jsou rozeseté další ostrůvky, obydlené rázovitými obyvateli, kteří věří ve zlomyslného trpaslíka Trauco a na moři prosí o záchranu bohyni Pincoyu. Živí se zemědělstvím a hlavně rybolovem: místní restaurace proslavila směs dušených mořských plodů, curanto. Nedávno se v sádkách začal chovat losos. Španělé ovládli Chiloé roku 1567 a postavili tu město Castro. Dalším větším městem je Ancud (40 000 obyv.). Po pěší lávce je dostupný ostrůvek Aucar s botanickou zahradou. K dalším zajímavostem patří ostrůvek Quinchao, dostupný trajektem z Dalcahue a proslulý typickými pastvinami a folklórem, osada Curaco de Velez s tradičními chiloeskými obydlími nebo osady Achao a Quinchao s originálními dřevěnými kostely, zapsanými na listinu UNESCO.
Castro
Do městečka (40 tis. obyv.) přitahují turisty čtvrtě „palafitos“ s domky vystavěnými na kůlech nad vodou, kde rybářské čluny kotví přímo u vchodů, růžovo-fialový kostel San Francisco, řemeslný trh, několik muzeí a historická lokomotiva.
Národní park Chiloé
Území (430 km2) na západě stejnojmenného ostrova chrání zbytky původních jehličnatých a listnatých stálezelených lesů, kde žijí lišky a jelínci, a jen málo dotčené pacifické pobřeží, s vesnicí Indiánů kmene Huilliche. V severní části parku, na ostrově Isla Matalqui je početná kolonie lachtanů hřívnatých. Turisté vyhledávají naučnou stezku pralesem Tepual, vybudovanou z kmenů stromů a dřevěných lávek. Pláž s písečnými dunami odděluje Tichý Oceán od jezera Cucao, ale voda je ledová.
Velikonoční ostrov – Isla de Pascua
Sopečný ostrov (117 km2, 24 x 12 km, cca 4 tis. obyv., z toho 70 % polynéského původu) je místními nazývaný Rapa Nui nebo dokonce „Pupek světa“ (Te Pito o te Henua). Leží uprostřed oceánu přibližně na obratníku Kozoroha, asi 3800 km západně od pobřeží Chile. Další nejbližší lidmi obydlené ostrovy jsou Pitcairn (2500 km západně, proslavený příběhem „Vzpoura na lodi Bounty“), Mangareva Islands (2500 km západně) a Marquesas (3200 km severozápadně). Mateřským jazykem je rapanujština, ale úředním jazykem je španělština a dohovořit se lze též anglicky. Pro začátek je dobré se naučit alespoň „iorana“ (dobrý den) a „maururu“ (děkuji).
Rapa Nui objevil roku 1722 Holanďan Jacob Roggeveen, který dal záhadnému ostrovu jméno „Velikonoční“, protože zde přistál o velikonoční neděli: v roce 1774 se zde zastavil kapitán James Cook. Chile ostrov anektovalo v roce 1888, v rámci euforie po vyhrané „válce o Pacifik“. Dnes patří do regionu Valparaíso, správním střediskem je Hanga Roa. Na ostrov létá společnost LanChile.
Geologicky tvoří ostrov tři vzájemně propojené vyhaslé vulkány: nejvyšší Maunga Terevaka (506 m n.m.) na severu, s kráterovým jezerem a dokonalým rozhledem, Maunga Pu A Katiki (400 m n.m.) na východě a Rano Kau (410 m n.m.) na jihozápadě, opět s kráterovým jezerem. Napříč ostrovem se táhne příkop Ko Te Ava o Iko, patrně vytvořený kdysi lidskou rukou. Ve vnitrozemí jsou lávová pole, na pobřeží lávové jeskyně a strmé až 300 metrů vysoké útesy. Písečná pláž je zde prakticky jediná, Anakena na severu ostrova. Klima je subtropické, nejteplejší je leden/únor (průměrně 28 °C), nejvíce přeháněk je v květnu. Někdejší lesy byly vykáceny již dávno. Původní obyvatelé byli zdecimováni vzájemnými klanovými válkami, nájezdy otrokářů a epidemiemi evropských nemocí (zejména zimnicí a neštovicemi). Potomci těch, co přežili, se vedle rybolovu živí převážně chovem ovcí. Stále významnější je turistický ruch.
Návštěvníky přitahují četné záhady: původ obyvatel, dřevěné tabulky rongo-rongo, a zejména nepřehlédnutelné obří kamenné sochy „moai“, postavené většinou na „ahu“, dlouhé plošině vyskládané z kamenů. Moai, kterých bylo vytvořeno asi 1000, jsou vytesány ze sopečného tufu, obvykle 6 – 7 metrů velké, nejmenší měří 2 metry, největší 21 metrů. Všechny mají podobně přísné rysy. V klanových válkách místních obyvatel byly poničeny a povaleny, ale ve 20. století byly některé znovu vztyčeny. Dostaly zpět své červené kamenné klobouky „pukao“ a byly dokonce nalezeny i jejich původní kamenné oči. Slavný Nor Thor Heyerdahl o nich napsal knihu Aku-Aku. Český inženýr Pavel Pavel je „rozchodil“, tedy pravděpodobně rozřešil záhadu jejich transportu z místa vzniku v lomu v Rano Raraku na místo definitivního umístění.
Jako „moai Kavakava“ se označují dřevěné sochy s nápadnými vystouplými žebry. „Hare paenga“ jsou doškové domy o tvaru a půdorysu převráceného člunu.
Po ostrově lze jezdit ve vypůjčeném autě, na čtyřkolkách Suzuki, na motocyklu, na horském kole nebo více romanticky na koni. Pěšky je všude příliš daleko a tak se využívají i taxíky. Prakticky všude lze kromě chilských pesos platit americkými dolary.
Anakena
Největší pláž, vhodná ke koupání a s bílým pískem, se nachází na severu ostrova. Na svahu nad ní je Ahu Ature Huki s první moai, kterou znovu vztyčil Thor Heyerdahl. Nedaleká pláž Ovahe je menší.
Ana Te Pahu
Příklad bydlení v lávové jeskyni, kdy se tunel vytvořený kdysi tekoucí lávou stal dokonalým úkrytem místních obyvatel.
Terasy Ahu
Ahu Akahanga: podle legendy se tu nachází hrobka prvního krále Hotu Matua. Ahu Tahai: nacházejí se zde tři ahu, na prostřední stojí velká moai. Na sever odtud je Ahu Ko Te Riku, kde je moai která má pukao i oči a na jih odtud Ahu Vai Uri s pěti moai. Nedaleko leží zajímavý polynéský hřbitov. Ahu Te Pito Kura se nachází na severním pobřeží a pyšní se největší moai na ostrově. Název má podle zvláštního magnetického kamene, který tu leží. Ahu Tongariki představuje je největší ahu s 15 moai, jednu z nich „rozchodil“ Pavel Pavel. Ahu Vaihu: ahu s osmi velkými ale poškozenými moai. Ahu Vinapu: dvě nápadné terasy, s povalenými a poničenými moai, při svém vzniku jemně opracovanými.
Hanga Roa
Jediné město ostrova (4 tis. obyv.), ležící na západním pobřeží. Katolický kostel se pyšní originálními dřevořezbami. Antropologické muzeum Sebastiána Englerta umožňuje pochopení historie ostrova, před vchodem stojí červená moai Mata Mea. Zajímavé a levné suvenýry nakoupíte na venkovním tržišti Feria Municipal.
Rano Kau
Vyhaslá sopka s kráterovým jezerem zarostlým totorou (druh skřípiny), na jejímž svahu leží vesnice Orongo, která je centrem kultu „Ptačího muže“, jehož zobrazují i záhadné petroglyfy. Rovněž se zde těžil obsidián, sopečné sklo potřebné pro výrobu nástrojů i oči soch.
Rano Raraku
Lom v sopečném kráteru je nepsaným symbolem ostrova, na mnoha nedokončených moai lze sledovat postup jejich opracování. V kráteru a na jeho svazích se nachází celkem asi 120 moai.

Zábava, kultura, sport

Chile je ideální destinací pro turistiku a vysokohorskou turistiku, zejména pro klienty zaměřené na poznávání přírody. Chilské národní parky jsou krajinářsky unikátní, mají promyšlený systém stezek, naučných stezek, v některých lokalitách i informačních center, tábořišť a útulen. Stále oblíbenější je cyklistika, přestože poznávání na kole je spíše pro zkušené cyklo-cestovatele. Oblíbené jsou zejména krajiny Jezerní oblasti a civilizací málo dotčené okolí silnice Carretera Astral. V Chile najdeme světoznámá lyžařská střediska: La Parva, El Colorado, Valle Nevado, Portillo, Termas de Chillán, Pucón na stejnojmenné sopce, Antillanca nebo La Burbuja na sopce Osorno. Tamější terény vyhledávají též snowboardisté a vyznavači „volného lyžování“, kteří míří nově i do Patagonie. Horolezci nacházejí v Chile skutečný ráj, ať už jde o výstupy na sopečné vrcholy, nejvyšší horu Ojos de Salado nebo žulové věže Torres del Paine, přičemž hraniční hřeben je přístupný pouze s povolenkou od pohraničního úřadu Dirrección de Fronteras y Límites. Téměř ve všech turistických lokalitách se lze projet na koních. Surfování je sice možné, ale Pacifik (až na oblast Antofagasta, Iquique, Arica) je velmi studený, proudy nevypočitatelné a příbojové vlny nepříjemné. To vědí i potápěči, kteří dávají přednost potápění na Fernandezově souostroví nebo rovnou na Velikonočním ostrově. Ráj pro paraglidisty nabízí pobřeží u Iquique.
Města, zejména ta větší, disponují standardní nabídkou komerční zábavy: návštěvník tu najde kina, divadla, bary i diskotéky. Na recepci kvalitního hotelu vám poradí, kam konkrétně se vypravit.

Zastupitelské úřady

Velvyslanectví České republiky
Embajada de la República Checa
Av. EL Golf 254, Las Condes, Santiago de Chile
tel: 00562/2321066, 00562/2311910, fax: 00562/2320707
mobil pro naléhavé případy 09/2492220
e-mail: santiago@embassy.mzv.cz
web: www.mzv.cz/santiago

Velvyslanectví Chilské republiky
U Vorlíků 4/623, 160 00 Praha 6 – Bubeneč
tel: 224 315 064, 224 313 176, fax: 224 316 069
e-mail: echilecz@mbox.vol.cz

Zdravotní péče, očkování, hygiena

Každý turista by měl mít pro pobyt v Chile sjednáno mezinárodně platné pojištění zdravotních výloh, protože mezi ČR a Chile neexistuje dohoda o bezplatném poskytování zdravotní péče, která je v Chile velmi nákladná. Součástí zájezdu CK Čedok je pojištění u České pojišťovny, jehož rozsah a podmínky se dozvíte při koupi zájezdu.
V případě ošetření v nemocnici si nechte vystavit lékařskou zprávu s diagnózou. Počítejte s tím, že budete platit na místě v hotovosti a uschovejte si všechny originály účtů a receptů pro pozdější jednání s Českou a vaší zdravotní pojišťovnou.
Mezinárodně srozumitelně označené lékárny se nacházejí prakticky ve všech městech. Veškeré léky (i předepsané lékařem) se platí v hotovosti.
Příruční lékárnička by měla obsahovat léky proti horečce (Anopyrin, Paralen, Acylpyrin), analgetika (Brufen, Korylan), léky na zastavení průjmu (Imodium, Reasec, Carbosorb), na střevní dezinfekci (Endiaron, Endiform, Mexaform, Ercefuryl), případně antibiotika předepsaná lékařem (Ampicilin, Augmentin, Deoxymykoin), antihistaminika na zklidnění při poštípání (Dithiaden, Fenistil), oční kapky (Ophtalmoseptonex), mast proti kožním mykózám (Canesten, Mykoseptin), mast na hnisající rány (Framykoin), mast na otoky (Ketazon, Yellon), obyčejné i pružné obinadlo, několik náplastí s polštářkem i bez, vodě odolnou náplast, Panthenol gel na spáleniny, malý dezinfekční sprej (Septonex, Jodisol), nerozbitný teploměr, nůžtičky, jehlu, pinzetu, jelení lůj a šátek.
Žádné zvláštní očkování není třeba. Přestože je voda ve vodovodu pitná, doporučujeme pít vodu balenou, která je běžně všude k dostání.
Pozor byste si měli dát na toulavé psy, kterých je opravdu hodně. Rozhodně je nehlaďte a neprojevujte jim ani jinou náklonnost, protože i kdyby vás neohrožovali, půjdou pak za vámi až do letadla.

Zvyklosti a obyčeje

Chilanům hodně záleží na tom, aby byli oblečeni dle poslední módy a doporučuje se, aby i turista byl slušně oblečen. Společnost je konzervativní, přestože do kostela se chodí méně než před lety a objevily se i rozvody a soužití párů bez svatby. V rozhovoru byste se určitě měli vyhnout ožehavým tématům, což jsou například názory na generála Pinocheta, Pabla Nerudu nebo Salvadora Allendeho. Zvolte raději krásy chilské přírody nebo zvraty počasí.
Při setkání je zvykem náznakem nebo i doopravdy se vzájemně políbit na pravou tvář, ale protože nejsme místní, nevadí, když dotyčnému jenom podáte ruku.

Obecné vízové informace

Pro občany ČR platí bezvízový styk pro pobyt do 90 dnů od prvního vstupu na území země.

Při pobytu nad 90 dnů se na nás můžete obrátit, rádi vám pomůžeme s vyřízením víza.

U občanů třetích států, kteří mají v ČR dlouhodobý nebo trvalý pobyt, je povinnost víza individuální. Záleží na příslušnosti a typu pasu.