Hotel Aelia Villa

Hlavní město ostrova leží na náhorní plošině obklopené zelenými kopci. V místě, kde kdysi stával starověký Thassos, založený v 7. století před naším letopočtem vyrostlo městečko, známé svým přístavem. Z historických památek můžeme ještě dnes obdivovat pozůstatky Apollónova chrámu, agory (tržiště), amfiteátru a nebo zbytky antických zdí. Pokud patříte mezi milovníky historie, určitě Vás potěší i archeologické muzeum, kde si přijdete na své. Hlavní město samozřejmě nabízí nespočet nákupních možností, taveren, restaurací, barů a diskoték. Zajímavostí je, že téměř všechny domy v Limenas jsou bílé s taškovými střechami.

Limenaria je druhým největším městem ostrova Thassos, žije tu zhruba 3000 obyvatel a nachází se na jihozápadním pobřeží ostrova, 38 kilometrů od hlavního města Limenas. Město obklopuje krásná, zelená příroda a písečné pláže. Na jedné z pláží se nachází přístav, kde kotví čluny a luxusní a rybářské lodě. Turisté zde najdou opravdu všechno: od taveren, kaváren, výroben ouza, barů, obchodů až po menší tržiště. Limenaria je velmi živým městem, které nikdy nespí a pro svůj noční život je vyhlášená v širokém okolí. Městská architektura je rozmanitá. Na jedné straně tradiční bílé domky s červenými střechami, které se tu mísí s neoklasicistními moderními budovami. K vidění jsou i pozůstatky původního starověkého osídlení.

Kinira si své jméno získala podle blízkého neobydleného ostrova, který leží na dohled od pláže. O vesnici se zmiňoval ve svých spisech i historik Herodotos. V oblasti se dříve těžilo zlato a je tedy historickým nalezištěm starodávných předmětů. Pobřeží letoviska je oblázkovo-písčité a místní pláže mají pozvolný vstup do moře. Asi 2 km jižně od vesnice se nachází jedna z nejhezčích pláží na ostrové – Paradise Beach s klidnou, křišťálově čistou vodou, vybavená barem s lehátky a slunečníky. Jedná se o jedinou nudistickou pláž na ostrově.

Kastro je malá vesnice ve vnitrozemí řeckého ostrova Thassos. Předpokládá se, že je nejstarší vesnicí na ostrově. Název vesnice pochází ze starého hradu, který zde existoval, aby chránil obyvatele. Obec se nachází ve středu ostrova, ve výšce 450–500 m nad mořem.

Bývalá rybářská osada a dnes oblíbené letovisko Potos se nachází v jihozápadní části ostrova mezi letovisky Kamari a Pefkari. V dřívějších dobách sloužila vesnice jako přístav starověkého hlavního města, kterým bývalo město Theologos, ale v současnosti patří Potos mezi větší letoviska ostrova a hlavně díky nočnímu životu získal oblibu zejména u mladých lidí.

Místo je obklopeno zelenými kopci a krásnými horami. V blízkosti letoviska se nachází malebný přístav, kde kotví menší loďky, ale i větší výletní lodě, které zajišťují pravidelné spojení s pevninským Řeckem. Pláže jsou pokryté pískem i oblázky a díky své čistotě jsou oceněny Modrou vlajkou. Nedaleko odtud se nachází vesnička PRINOS, kde můžete navštívit místní menší tržiště.

Thassos je proslulý výrobou olivového oleje, vína a medu (kromě klasického medu určitě ochutnejte tymiánový med nebo med s piniovými ořechy). Všechny tyto věci naleznete ve všech větších letoviscích. Obchody se suvenýry, šperky, bižuterií a nespočtem nejrůznějších dárkových předmětů najdete ve všech větších letoviscích. Na místním trhu ve středisku Prinos, který se koná každé pondělí dostanete sezónní ovoce a zeleninu přímo od farmářů z okolí.

Řekové si rádi užívají života. Jídlo a pití si nejčastěji užívají s rodinou a přáteli. V Řecku se obědvá mezi 14.00-15.00 hodinou a večeří kolem 21.00-22.00 hodiny. Potrpí si na čerstvé ingredience, které jsou hlavní součástí středomořské kuchyně. Nejčastěji je řecká strava založená na zelenině (lilky, cukety, rajčata, papriky,cibule, brambory, zelené fazole, olivy a okra – jedlý ibišek). Z masa se nejčastěji používá skopové, jehněčí, kozí, kuřecí a vepřové maso. Na ostrovech se samozřejmě setkáte i s rybami a mořskými plody. Z koření se nejvíce používá oregano, rozmarýn, tymián, muškátový oříšek, kopr nebo máta. Nezbytnou surovinou při přípravě většiny jídel je olivový olej. Nejznámějším sýrem je „feta“ - z ovčího či kozího mléka ve slaném nálevu. Další známé sýry – většinou z ovčího mléka jsou např. „graviera“ nebo „kasseri“. Nedílnou součástí řecké kuchyně je i jogurt, vyráběný opět nejčastěji z ovčího mléka. Ke snídani si do něj Řekové rádi přidávají med. Na stole je vždy výběr čerstvého pečiva. Řada řeckých jídel a nápojů se stala dobře známými i v zahraničí a určitě je znáte i Vy. Zdravé „tzatziky“ jsou složeny z filtrovaného jogurtu, okurek, česneku, olivového oleje, octa a bylinek (např. kopr). Nejznámější „gyros“ je opékané kořeněné maso (kuřecí, vepřové nebo jehněčí), nejčastěji prodávané v chlebové placce „pita“ s rajčaty, cibulí, tzatziki a dnes i s hranolkami uvnitř. „Souvlaki“ jsou grilované kousky masa (vepřové, kuřecí, jehněčí) a zeleniny na špízu. Podává se na talíři např. s rýží nebo v pitě. Vesnický salát „choriatiki salata“ je všudypřítomný. Obsahuje rajčata, papriky, okurky, cibuli, olivy, fetu, oregano a olivový olej. „Mousakás“ neboli musaka se skládá ze tří základních vrstev. Jsou to vrstvy nakrájeného lilku (nebo cukety), mletého jehněčího masa a bešamelové omáčky. Přidávají se rajčata, koření a často brambory. Předkrm „taramosalata“ je pasta růžové barvy podávaná na chlebu. Připravuje se z rozmixovaných nasolených rybích jiker, česneku, cibule, olivového oleje a citronové šťávy. Někdy také s rozmixovanými bramborami, střídkou chleba nebo mandlemi. „Pasticio“ nebo „pastitsio“ je vrstvené, zapečené jídlo z těstovin spojených sýrem a vajíčkem, mletého masa a bešamelové omáčky. Přidávají se rajčata a koření. Pokrm může být připraven i v bezmasé verzi. Jelikož místní brzy ráno nesnídají, často si odskočí na malou svačinu nazývanou „bougatsa“ – závin z filo těsta plněný pudinkem, sýrem či mletým masem. Ze sladkostí je nejpopulárnější „baklava“ (filo těsto máčené v medu, plněné oříšky) a „chalva“ (sezamová pasta s medem, často v kombinaci s oříšky). V horkých dnech se nejlépe ochladíte kávovým „frappé“ z rozpustné kávy, vody a případně mléka. Někteří upřednostňují klasickou „řeckou kávu“, která je pozůstatkem z dob osmanské nadvlády a příprava je tedy stejná jakou originální turecké kávy. Podle přípravy a složení se nazývá:„sketos“ (silná bez cukru), „metrio“(silná, lehce slazená), „vari glikos“ (silná, sladká), „metrios vrastos“ (slabá, lehce slazená) a „glikos vrastos“ (slabá, sladká). Nejpopulárnějším pivem místní produkce je „Mythos“ a „Alfa“. Nejrozšířenějším vínem je tisíce let stará „Retsina“ obsahující borovicovou pryskyřici, kterou se vymazávají vinné sudy. Tradičními alkoholickými nápoji je „Ouzo“ anýzový likér z hroznů a „Metaxa“ destilovaná z několika druhů vína a obohacena tajnou směsí středomořských bylin.

Podrobnější informace k destinaci, naleznete v informační knize Čedok na vašem hotelu.