Naše webové stránky používají k vylepšování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Rozumím

Podzimní květinové korzo

Destinace
Nizozemí
Doprava
Strava
Počet osob
  • Novinka
Termín Nocí Doprava Strava Cena za osobu
-

Nahrávám termíny

Trasa

Aalsmeer | Amsterdam | Zuiderzeemuseum | Zaanse Schans | Volendam | Haarlem

Program zájezdu

1. den: Odjezd z ČR po trase jen s bezpečnostními přestávkami průjezdem přes SRN.
2. den: V ranních hodinách příjezd do Amsterdamu – navštívíme slavnou květinovou burzu v Aalsmeeru, kde na ploše několika fotbalových stadionů můžeme zhlédnout vše, co tato země nabízí a nahlédnout do světa dražební místnosti. Následuje pěší prohlídka města Amsterdam, navštívíme brusírnu diamantů, projdeme se květinovým trhem, možnost fakultativní plavby po pověstných grachtech. Volno, které jistě mnozí využijí k návštěvě muzea Madame Tussauds, Rijksmusea, muzea Van Gogha či mnoha dalších atrakcí. V podvečer (po bezpečností přestávce autokaru) odjezd do místa ubytování. Ubytování, nocleh.
3. den: Po snídani navštívíme Zuiderzeemuseum, nádherného živého skanzenu zdejší rázovité architektury, pokračujeme do skanzenu Zaanse-Schans, kde se zblízka podíváme na větrné mlýny a výrobu dřeváků. Cestou návštěva farmy s ukázkou výroby a ochutnávkou sýrů – Alida Hoeve. Dojezd do Volendamu, procházka starobylou rybářskou vesnicí, odtud odjezd k prohlídce historicky významného městečka Haarlem náměstí Grote Markt, které je považováno za jedno z nejhezčích v zemi. Večer návrat do místa ubytování, nocleh.
4. den: Snídaně, dopoledne účast na jedinečné akci – podzimní květinové korzo Lichtenvoorde, odjezd po trase zpět do ČR. Příjezd do ČR v nočních hodinách.

Fakultativní služby

• projížďka lodí po grachtech v Amsterdamu 390,- Kč
• vstupné do Aalsmeeru 190,- Kč
• vstupné do Zuiderzeemusea 390,- Kč
• příplatek za jednolůžkový pokoj (na vyžádání)

Tipy pro správnou volbu

* návštěva podzimního květinového korza

Informace

Minimální počet účastníků pro realizaci zájezdu je 30 osob. Změna programu dle aktuální situace vyhrazena.

Geografické údaje

Poloha: západní Evropa
Oficiální název: Nizozemské království
Hlavní město: Amsterdam - 720 000 obyvatel
Jazyk: nizozemština
Náboženství: katolíci (36%), protestanti (26%)

Měna a kurzy

Měna: 1 euro (EUR) = 100 centů

Platnou měnou je v Nizozemí euro. Bankovky jsou v hodnotách 5, 10, 20, 50, 100, 200 a 500 euro; mince v hodnotách 1, 2, 5, 10, 20, 50 centů a 1 a 2 eura. Na mincích jsou dva motivy s portrétem královny Beatrix. Od 1. září 2004 se mince v hodnotách 1 a 2 centy nepoužívají, nerazí a obchody je nepřijímají. Ceny se nadále uvádějí přesně na cent, ale při placení se zaokrouhlují na nejbližší hodnoty s přesností 5 centů.
Směnárny, banky a bankomaty jsou téměř na každém kroku; z bankomatů lze vybírat hotovost mezinárodně uznávanými platebními kartami (Visa, Eurocard/Mastercard, American Express a Diners Club), doporučuje se informovat se předem na výši poplatků za výběr. České koruny lze na euro směnit ve směnárnách GWK Travelex.
Banky mají otevřeno od úterý do pátku 10.00 – 17.00, v pondělí až od 13.00. Některé banky jsou otevřeny i v době tzv. prodloužené otevírací doby v obchodech (obvykle ve čtvrtek).

Klimatické podmínky

Na celém území je chladné oceánské, s malými teplotními rozdíly mezi létem a zimou a dnem a nocí. Díky teplému Golfskému proudu jsou zimy relativně teplé, s průměrnými lednovými teplotami 3 °C; léta jsou však spíše chladná, s průměrnými červencovými teplotami 17,5 °C. Obloha je často zamračená, nejvíce slunečných dnů je v květnu (240 hodin sluníčka) a červenci (196), nejméně v prosinci (44). Roční srážky dosahují v průměru 790 mm; nejvíce prší v listopadu (80 mm), nejméně v dubnu (45 mm). Ve vnitrozemí jsou časté mlhy, na pobřeží silný západní vítr až vichřice či bouře, způsobující záplavy. Bezvětrné dny lze spočítat na prstech.

Ceny

Ceny potravin v obchodech jsou téměř dvakrát vyšší než v ČR, v restauracích i vícenásobně. Nejlevněji nakoupíte v supermarketech řetězců Albert Heijn, Agrimarkt, Aldi, A&P, Boni, C1000, COOp, DekaMarkt, Hoogvliet, KonMar, Jumbo, Lidl, PLUS, Sanders, Spar, Supercoop a dalších. Uváděné ceny jsou pouze orientační a mohou se místně i sezónně lišit.
V obchodě
tmavý chléb = od € 1,00
pečivo/koláč kus = € 0,20/1,00
jablka, banány, pomeranče 1 kg = € 1,10 – 1,40
mrkev 1 kg = od € 2,00
vejce 1 ks = od € 1,80
sýr 300 g = od € 3,50
jogurt = od € 1,45
balená/minerální voda 1,5 l = od € 0,70/0,90
coca-cola 1,5 l = od € 0,85
džus 1 l = € 1,25
mléko 1 l = € 0,55
pivo 0,33 l v plechovce = € 0,45 – 0,70
víno 0,7 l = od € 4,50

Další ceny
zapůjčení kola = od € 5,40/den, od € 22,00 týden (po předložení platné vlakové jízdenky; záloha € 35 – 145)
jednorázová jízdenka na městskou dopravu = € 1,60

Clo, dovoz, vývoz

Celní kontrola je standardní; při průchodu celní přepážkou je každý cestující povinen mít u sebe výhradně svoje vlastní zavazadlo. Fyzická osoba smí z ČR dovézt do Nizozemí zboží, pokud toto slouží osobní potřebě, s omezením na 10 l alkoholických nápojů s obsahem alkoholu přes 22 %, 20 l vermutu, likéru apod., 90 l vína, z toho 60 l šumivého, 110 l piva; 800 ks cigaret, 400 ks cigár a doutníků do váhy 3 g, 200 ks jiných doutníků, 1 kg tabáku.
Léky se smějí dovézt v obvyklém množství pro osobní potřebu (dávky maximálně na tři měsíce). Nesmějí se dovážet nebezpečné látky používané k dopingu (testosteron, nandrolon, clenbuterol), omamné látky ani produkty z chráněných rostlin nebo živočichů. Pokud jsou součástí užívaných léků omamné látky, je třeba mít u sebe potvrzení vydané ošetřujícím lékařem.
Speciálním předpisům ohledně dovozu podléhají zbraně (včetně loveckých zbraní a nožů s pevnou čepelí delší než 12 cm) a munice, pyrotechnika, pornografie, potraviny, surové diamanty, nebezpečná resp. bojová plemena psů a pirátské kopie. Zvláštní předpisy se vztahují i na ochranu ohrožených druhů a ochranu před možností zavlečení nebezpečných chorob zvířat i rostlin.
Pro dovoz ani vývoz valut nejsou stanovena žádná omezení. Peněžní hotovost nad 10.000 € (včetně obdobných prostředků – šeky, akcie, směnky, drahé kovy a drahokamy, pouze šperky se nepočítají) však musí být přiznána celním orgánům na jejich dotaz; jinak je výše převážených prostředků neomezená.
Spolucestující pes, kočka či jiné zvíře musí mít mezinárodní očkovací průkaz s platným očkováním proti vzteklině (případně adekvátní potvrzení veterináře v angličtině či němčině o tomto očkování) a zvíře musí mít čip nebo tetování.
Pokud používáte svoje auto či motocykl v Nizozemsku déle než tři měsíce, musíte se zaregistrovat. Podrobné informace je možno získat na webových stránkách české a nizozemské celní správy.
Je zakázáno dovážet narkotika. Pokud jsou u vás třeba při silniční kontrole v autě objeveny nebezpečné předměty, které mohou ohrozit ostatní, např. vystřelovací nože, motýlky, nunčaky, boxery, meče, baseballové pálky, pepřové spreje apod., hrozí vám pokuta.

Časový posun

Středoevropský čas
GMT: + 1 h

Elektřina (proud, používaní redukcí)

Napětí v elektrické síti je 220V/50 Hz shodně s českým, také zásuvky jsou shodné s českými.

Fotografování a filmování

Fotografování a natáčení není omezeno, s výjimkou vojenských objektů a strategických staveb. V interiérech samozřejmě respektujte mezinárodně srozumitelné piktogramy, a pokud fotografování není dovoleno, zákaz respektujte.
Nezapomeňte dostatek filmů, případně přiměřenou paměťovou kapacitu karet do videokamery či digitálního fotoaparátu, náhradní baterie a nabíječku.

Internet

Internetové kavárny jsou prakticky všude a spojení je rychlé a levné. Je dobře rozlišit internet cafe (kde si k počítači můžete objednat kávu) a internet coffeeshop (kde se kupuje a kouří marihuana). Internet nabízejí také veřejné knihovny. Počítejte s cenou kolem 1 € za hodinu.
Téměř všechny hotely nabízejí internet zdarma nebo zdarma přístup na wi-fi; některé však mají přístup na internet zpoplatněný a heslo i ceny vám sdělí recepce. I v případě, že máte svůj notebook, netbook, tablet, či mobilní telefon schopný připojení přes wi-fi, doporučuje se mít s sebou i vhodný kabel, protože ne vždy a všude funguje bezdrátové připojení.

Jazyky, dohovoření

Nizozemština i fríština patří mezi západogermánské jazyky a nizozemština je oficiálním jazykem také ve Vlámsku v Belgii, kde je nazývána vlámština. Mimo Evropu se nizozemštinou hovoří v Surinamu a na ostrovech Nizozemských Antil (Aruba, Bonaire, Curaçao, Saba, Sint Eustatius a Sint Maarten). Hovoří se i mnoha krajovými nářečími, mezi které patří dolnoněmčina, limburština, brabantština a zeelandština. Díky kvalitnímu vzdělání a výuce cizích jazyků už na základní škole se většina Nizozemců domluví i anglicky, německy nebo francouzsky.
Přesto je můžete překvapit znalostí alespoň několika slov. Hodit by se mohly: dobrý den / dobré ráno = goedendag / goedemorgen (chudendag / chudemórche); nashledanou = dag / tot ziens (dách / tot zíns); děkuji = dank u (dank y); prosím = alstublieft (alstyblíft); ano / ne = ja / nee (né); nerozumím = ik begrijp het niet (ik bechrejp het nít); mluvíte anglicky = spreekt u Engelsk (sprékt y engls); hledám toalety = ik zoek toiletten (ik zuk toalete); kolik to stojí = hoeveel kost het (huvél kost het); kde jsou = waar zijn (vár zejn); starý / nový = oud / nieuw (aud / ňjů); včera / dnes / zítra = gisteren / vandaag / morgen (chistere / fandách / morche); ostrov = eiland; kanál = gracht; most = brug; přístav = haven; náměstí = plein; dům = huis; kostel = kerk; mlýn = molen; sever / jih = noord / zuid; východ / západ = oost / west; nádraží = station; pošta = postkantoor (postkatór); poštovní schránka = brievenbus (brívebys); známka = postzegel (postzéchl); cyklisté = fietsers (fícers); chodci = voetgangers (futchangers); lékař = arts; nemocnice = ziekenhuis (zíkehöys).

Kriminalita

Přestože je Nizozemsko považováno za bezpečnou zemi, zejména ve městech je vyšší pouliční kriminalita a v noci a na místech s větší koncentrací lidí hrozí reálné riziko okradení (letiště, nádraží, veřejná doprava, obchodní domy, tržiště, turisticky atraktivní místa). Zásadně u sebe nenoste větší finanční částky nebo dokonce veškerou hotovost. Cenné předměty, šperky, peníze, pas, letenky, platební karty a podobně patří do hotelového nebo pokojového trezoru; pokud je musíte mít u sebe, pak ne všechny na jednom místě. Na vycházce či na pláži nikdy nenechávejte své věci bez dozoru. V odstaveném autě by žádná zavazadla neměla být na viditelném místě. Oblíbeným cílem zlodějů jsou také internetové kavárny.
Nedoporučuje se nocovat volně v přírodě a na místech, která nejsou k tomu určena (např. na pláži, v parku, pod mostem a podobně); za přespávání v autě hrozí pokuta. Nedejte se vtáhnout do hraní hazardních her a buďte obezřetní při vybírání peněz z bankomatu. Vyhněte se nákupu jakýchkoliv drog. Kolo nabízené k prodeji na ulici je kradené.
Pokud dojde ke ztrátě, odcizení nebo znehodnocení pasu či občanského průkazu, je třeba získat náhradní cestovní doklad na zastupitelském úřadu. Pro tento případ se doporučuje mít s sebou kvalitní fotokopii cestovního pasu (stránky, kde je fotografie a osobní údaje) nebo občanského průkazu pro urychlení vydání náhradních dokladů. Tuto kopii mějte uloženu odděleně od originálu. Pořiďte si rovněž kopie dokladů o pojištění, kopie či aspoň čísla kreditních karet a telefonní číslo banky pro jejich případné zablokování; to vše vám může pomoci, kdybyste o pas či karty přišli. Pro případ ztráty mobilního telefonu si zvlášť poznamenejte důležitá telefonní čísla, včetně čísla a adresy blízké osoby, kterou by bylo možno kontaktovat v případě nouze. Pokud dojde ke krádeži, nahlaste ji policii; o odcizení dokladů je třeba sepsat protokol.
Máte-li u sebe na dosah ruky předměty, které mohou být nebezpečné pro druhé (např. nůž, pepřový sprej apod.), hrozí vám udělení pokuty.

Kuchyně - jídlo a nápoje

Nizozemská kuchyně je jednoduchá, vydatná a zdravá, ovlivněná kuchyní německou, francouzskou a flanderskou. Jejím základem jsou ryby, zejména sledi (nieuwe haring), uzení úhoři (gerookte paling), tresky (kabeljouw) nebo platýzi (schol), různá masa, slanina, brambory, zelí a běžná zelenina (mrkev, cibule, červená řepa). Oživuje ji koření (tymián, skořice, muškátový oříšek, hřebíček) a exotické ingredience dovážené ze zámoří. Běžným jídlem jsou teplé eintopfy (stampott), jídla „z jednoho hrnce“ (hutspot), postavená na bramborách a zelí, a různé omelety nebo sladké i slané lívance (pannekoeken). Více svátečním jídlem jsou steaky (biefstuk, grilované nebo pečené na pánvi) nebo zvěřina. Originální jsou polévky, například hrachová (erwtensoep, snert), dýňová, rajčatová, třešňová, okurková, sýrová, zvěřinová nebo z červených fazolí (bruine bonensoep). Světoznámé jsou tvrdé holandské sýry, nazývané obvykle podle místa výroby: Edammer z Edamu, Goudse z Goudy, Leerdammer, Maaslander a další – drobných výrobců je mnoho. Nejznámější gouda o váze 4 – 20 kg mívá tvar kola, eidam o tvaru koule váží obvykle 1,7 kg. Sýry, zejména kravské, ale i kozí, se přidávají prakticky do všeho, do polévek i salátů, smažené se podávají jako hlavní jídlo, často se kombinují se šunkou nebo ananasem. Mladý sýr se nazývá jonge kaas, mladý odleželý jong belegen, odleželý belegen, extra odleželý extra belegen a přestárlý overjarig; čím je sýr starší, tím je i dražší. Oblíbené jsou sýry s přísadami ořechů, bylinek (kopřivový, bazalkový) nebo koření (pepřový, kmínový, paprikový, s koriandrem). Pinda saus je oříškový dip (omáčka). Jako moučník (toetje) se často nabízejí kořeněné sušenky (speculaas), sirupem slepované oplatky (stroopwafels) nebo vanilkový, karamelový nebo ovocný pudink (vla).
Nejoblíbenějším nápojem je pivo (podávané ve třetinkách), které se vyrábí světlé i tmavé, hořké i sladké, dokonce i ovocné a bylinkové; existuje i pivo s příchutí koriandru a pomerančové kůry (Hoegaarden). Nizozemské pivo je výborné a světoznámé, zejména značka Heineken; oblíbené jsou také značky Alpha, Amstel, Grolsch, Brandt, Skol, Oranjeboom a další. Vína jsou drahá. Pijí se „Advokaat“ (vaječný koňak) a „Geneva“ (jenever, jalovcová) již od 17. století vyráběný z bobulí jalovce a povyšovaný až na lék. „Jonge jenever“ (mladý) je bezbarvý a neutrální chuti, „oude jenever“ (starý) je žlutý a trpký; podává se i ochucený, například citrónem nebo černým rybízem. Z horkých nápojů se pije především káva, jejíž první vzorky byly do Amsterodamu dovezeny v roce 1706.
Vybrané speciality:
bitterballen: masové krokety z dušeného hovězího masa, ochucené muškátovým oříškem a smažené v trojobalu; podávají se teplé s hořčicí
boerenkool met rookworst: bramborová polévka, zelené zelí nebo kapusta a uzený salám
boerenkoolpott: šťouchané brambory s kapustou
broodje haring: předem ve speciálním nálevu naložený sleď, podávaný v housce
bruine bonen met spek: hnědé fazole se slaninou
dropjes: pendrekové bonbóny
frikandel: fritované mleté maso v těstíčku
hollandse nieuwe: jemně nasolený syrový sleď s nasekanou cibulkou
hutspott: šťouchaná směs společně vařených brambor, cibule, mrkve a párků nebo masa
koolsla: zeleninový salát dochucený majonézou, hořčicí a octem
loempia: zelenina se šunkou v těstíčku
patat met mayones: hranolky s majonézou
poffertjes: pohankové lívance podávané se sirupem
shoarmarol: jehněčí v těstíčku
zuurkoolstamppot: šťouchané brambory s kysaným zelím

Místní doprava a taxi

Letecká
Hlavní a největší nizozemské letiště Schiphol je jedním z nejvýznamnějších mezinárodních letišť v Evropě; ročně odbaví okolo 48 miliónů pasažérů a předčí ho pouze letiště ve Frankfurtu nad Mohanem, Charles de Gaulle v Paříži a Barajas v Madridu. Nachází se 20 minut (17 km) jihozápadně od centra Amsterodamu a je domovským přístavem národního leteckého dopravce KLM (Koninklijke Luchtvaart Maatschapij, Královské nizozemské aerolinie), nízkonákladových společností Martinair a Transavia a severoamerické společnosti Delta Airlines. Má šest hlavních drah, sedmá se staví. V moderním terminálu slouží části A a B k přepravě cestujících v rámci Schengenského prostoru, část H pro nízkonákladové aerolinie. V podzemí letiště se nachází vlakové nádraží, které spojuje Schiphol se všemi většími městy Nizozemí. Na hlavní amsterdamské nádraží Centraal jezdí vlak ve dne každých 20 minut, lze využít i autobus nebo taxi (cca 40 eur).
Další významná letiště se nacházejí v Einhovenu, Groningenu, Maastrichtu a Rotterdamu. Nizozemská letiště v Karibském moři jsou mj. Flamingo International Airport na ostrově Bonaire, Aeropuerto Hato na ostrově Curaçao, Princess Juliana Airport na ostrově Sint Maarten, Queen Beatrix Airport na Arubě a Juancho E. Yrausquin Airport na ostrově Saba (s ranvejí dlouhou pouhých 396 metrů).


Železniční
V zemi je hustá železniční síť dlouhá 2896 km, sloužící především pro nákladní dopravu; klíčová trať Betuweroute z Rotterdamu k hranicím s Německem o délce 160 km má pět tunelů a 130 mostů. Vysokorychlostními vlaky Thalys je Nizozemsko propojeno s belgickými Antwerpami, Bruselem a Paříží; dále zde jezdí vlaky Intercity, Eurocity, rychlíky a zastávkové vlaky zvané Stoptrein. Cestování moderními soupravami je pohodlné až komfortní; vlaky jezdí často a bez zpoždění. Jsou rychlé: z Amsterodamu jste v Haagu za 50 minut (cca 10 eur), v Rotterdamu za 60 minut (cca 14 eur). Jízdenky se kupují na nádraží, v automatu nebo u pokladny, ale jednotlivé jsou drahé. Vyplatí se využít slevy, například měsíční jízdenku Eurodomino. Jízdenka platná 24 hodin stojí cca 47 eur. Vlaky mezi letištěm Schiphol a Amsterodamem provozuje státní společnost Nederlandse Spoorwegen; nákladní dopravci jsou ACTS Nederland (Afzet Container Transport Systeem) a ERS Railways (které vlastní rejdařství Maersk Line).


Lodní
Klíčovým a největším nizozemským i evropským přístavem je Rotterdam, kterým v roce 2011 prošlo 430 miliónů tun nákladů. Ve světovém měřítku ho předčí jen čínský Šanghaj a v rámci Evropy se tu ročně přeloží 37 % veškerých nákladů. Rotterdam je rovněž největším překladištěm ropy, největším přístavem světa (ročně tu zakotví 34 tisíc námořních lodí) a střediskem vnitrozemské plavby (ročně 100 tisíc říčních lodí). Hladký provoz zajišťuje automatický radarový systém, který s využitím telekomunikační družice zaznamenává pohyb všech lodí v přístavu a jeho blízkosti; řetězec jednotlivých měřících stanovišť od kotvišť až k ústí průplavu Nieuwe Waterweg do Severního moře měří 38 km. Radary monitorují polohu lodi, její jméno, ponor, náklad i vlajku pod kterou pluje. Radarové stanice si ji mezi sebou „předávají“ a situace se vyhodnocuje každé tři vteřiny. Lodě navádějí specializovaní lodivodi, kteří ji převezmou, nasměrují do přístavu a tam ji předají přístavním lodivodům, kteří ji navedou na přidělené kotviště. Celý přístavní komplex (včetně bazénu Botlek a uměle vytvořeného ostrova Maasvlakte, kde jsou další rafinérie a překladiště) dostal název Europoort (Europort, Brána Evropy). Zaujímá 4000 ha, s přístavními budovami a zařízeními 10 000 ha a funguje mj. jako exportní centrum EU pro zemědělské potraviny. Kapacita zásobníků ropy garantuje pokrytí roční západoevropské potřeby ropy. Historii přístavu dokumentuje Námořní muzeum v centru města.
Dalším námořním přístavem je Amsterdam; se Severním mořem a s dalším přístavem IJmuiden ho spojuje 24 km dlouhý průplav, zajišťující přístup nejen menších nákladních lodí, ale i velkých zaoceánských cruiserů. Turisticky atraktivní je Vlissingen na severní straně ústí západního ramene řeky Šeldy (Westerschelde) na poloostrově Walcheren, v 17. století hlavní přístav holandské Východoindické společnosti. Dnes je v zemi třetí nejdůležitější, s ročním obratem asi 20 miliónů tun zboží. Kromě vnějšího přístavu je zde i přístavní průmyslová zóna a ve vnitřním přístavu rybí trh. Atrakcí je i Fort Rammekens, nejstarší přímořská pevnost v západní Evropě. Přístav Terneuzen na jižním pobřeží estuária Západní Šeldy, při ústí průplavu Gand (Ghent) –Terneuzen, zajišťuje od 14. století lodní spojení s Belgií. Podle legendy se tu narodil kapitán Van der Decken, který uzavřel smlouvu s ďáblem a byl za to odsouzen k věčnému bloudění po mořích; jako první příběh zpracoval Frederick Marryat v novele Příšerná loď (The Phantom Ship; 1839), světoznámá se stala opera Richarda Wagnera Bludný Holanďan (Der Fliegende Holländer; 1843).
Nizozemí má nejhustší síť splavných vnitrozemských vodních cest na světě, celkem přes 5 tisíc km splavných řek a kanálů, které slouží nejen pro dopravu zboží, ale především jsou atraktivní pro turistické plavby. Kdekoliv uprostřed Nizozemska na nich uvidíte všemožné typy lodí, od kajaků a kánoí přes motorové čluny po historické vícestěžňové plachetnice. Informace o možnostech pronájmů motorových obytných lodí, hausbótů, o zajímavých trasách a infrastruktuře přístavních lokalit poskytuje i v češtině Holandská turistická informační kancelář.


Autobusová
Využívá se především na kratší vzdálenosti a zajišťuje ji společnost Connexxion. Informace o jednotlivých spojích získáte na jejích internetových stránkách. Pokud chcete jet autobusem opakovaně, vyplatí se koupit dlouhodobou jízdenku. Dálkové autobusy jsou označeny „Interliner“; jsou pohodlné a jezdí na čas. Dopravu z České republiky do Nizozemska provozují společnosti Eurolines a Student Agency.


Městská
Hromadná doprava autobusy případně tramvajemi funguje prakticky ve všech městech, přičemž v Amsterodamu a Rotterdamu je navíc metro. V Amsterodamu jezdí autobusy (nespočet linek; ve dne míří okrajových částí města, v noci nahrazují tramvaje), tramvaje (17 tras; nástup dveřmi u řidiče nebo vzadu u průvodčího), metro („M“, „snelttrain“; 3 linky, jezdí i po povrchu), jedna trasa městské železnice, několik lodních trajektů (pro pěší a cyklisty zdarma) a lodní linky Fast Flying Ferrie do Velsen-Zuid na pobřeží Severního moře. Jízdenky se kupují mj. na poštách, železničních a autobusových nádražích, turistických informacích a v supermarketech. Po nástupu se musí označit ve speciálním strojku, nebo je označí řidič. Jízdenky jsou rozlišené podle zón, přestupné a platí obvykle 60 minut. Centra menších měst odpovídají jedné zóně, větších dvěma. Pokud si nejste jisti, zeptejte se. Na většině zastávek jsou mapy, tramvajové linky mají červená čísla, autobusy modrá. Celostátně platná univerzální zónová jízdenka „Strippenkaart“ s patnácti proužky stojí 7,30 eur, jednotlivá jízdenka bez ohledu na vzdálenost 1,60 eur; při nákupu u řidiče s přirážkou. Turistům se vyplatí jízdenka „All In One 96 HRS“ cca za 22 eur, platná po 96 hodin na veškerou dopravu včetně spojů na letiště. Také turistická karta „I Amsterdam“ zahrnuje volné použití veřejné dopravy v Amsterdamu.


Taxíky
Taxíky jsou prakticky všude, označené svítícím panelem na střeše a vybavené taxametrem. Lze je objednat i prostřednictvím hotelu nebo dispečinku. Pokud není cena jízdného uvedena na taxíku, informujte se o ní předem. Spropitné se dává obvykle jedno euro.


Kola
Na kole jezdí v Nizozemsku každý, a mnozí kolu dávají přednost i před hromadnou dopravou. Ve městech mají kola vyznačeny zvláštní pruhy, v krajině jsou cyklostezky. Kolo musí být povinně vybaveno světlem a nesmí jezdit po pěší zóně. Turisté si mohou kolo pronajmout, za přibližně 8 euro na den. Velmi praktický je zvonek.

Nákupy a suvenýry

Nejčastějšími suvenýry jsou trička s originálním potiskem (větrných mlýnů, ale i lístků marihuany), poněkud nepraktické ale krásně malované dřeváky, dekorace a předměty s námořnickou tématikou (majáky, lodní uzly, modely lodí), porcelán nejlépe vyrobený v Delftu (značky Royal Delft), tzv. „delftský fajáns“, bílý s modrým zdobením (vázičky, talířky, hrníčky, dekorační předměty); ze dřeva vyřezávané tulipány, dobové černobílé fotografie holandských měst či nizozemské krajiny, obrazové publikace, módní oblečení, ale i klenoty s diamanty, v jejichž broušení jsou Nizozemci mistři. Přivézt si můžete i cibulky tulipánů, narcisů, frézií, hyacintů, modřenců a dalších rostlin. Nekupujte je však v obchodech se suvenýry, ale na místním tržišti, kde jsou „čerstvé“ a máte záruku, že z nich skutečně něco vyroste. Osvědčeným dárkem jsou holandské sýry, čokoláda, čokoládové bonbóny a pravé holandské kakao, stroopwafels (oplatky spojované sirupem) a pálenka jenever, nejlépe v dárkovém balení. Naopak marihuanu jako dárek určitě nekupujte ani nevozte.
Obchodní domy a větší obchody bývají otevřeny od 9.00 (10.00) do 18.00 hod, v pondělí často od 11.00 nebo 13.00 hod. V nákupní dny (čtvrtek nebo pátek) bývá otevřeno do 21.00. Potraviny a supermarkety otevírají v pracovní dny od 8.00 a zavírají ve 20.00 (případně až ve 22.00). V sobotu je obvykle otevřeno do 17.00 nebo 18.00 hod. V neděli mají otevřeno jen velké obchodní domy a některé obchody v centrech větších měst nebo turistických letoviscích (obvykle mezi 12.00 – 18.00).
Oblíbeným nákupním místem turistů jsou firemní prodejny se specializovanou nabídkou (sýry, diamanty) a tržiště zejména s květinami, cibulkami a místními produkty. Pravé poklady nabízejí „bleší trhy“. Každé město má svou „hlavní“ nákupní ulici a obchodní centra. V Amsterodamu jsou rájem pro nakupující třídy Kalverstraat, Leidstraat a P.C Hoofstraat (móda, obuv, kosmetika, knihy; značky mj. Armani, Chanel, Gucci a Mulberry), Negen straatjes mezi kanály Prinsengracht a Herengracht (menší obchůdky, galerie a second-handy), náměstí Dam (obchodní dům De Bijenkorf a Magna Plaza) a obchodní domy Maison De Bonneterie (oblečení, sportovní zboží) a Maison de Bonneterie. Úžasné trhy najdete na Koningsplein (květinový) a Albert Cuyp Straat (kromě neděle; 300 stánků, květiny, ryby, sýry, oděvy, boty, občerstvení). Sexshopy jsou soustředěny v Red Light District naproti hlavnímu vlakovému nádraží; obchod Absolute Dany je určen výhradně pro ženy a nabízí mj. erotické prádlo, korzety a šperky.

Oblečení, zavazadla

Cestujte nalehko, budete svobodnější! Jedete si užívat, nestěhujete se. Pevný středně velký uzamykatelný kufr opatřete visačkou se svým jménem. Lístek se jménem, adresou a telefonním číslem vložte také dovnitř. Pokud letíte, uložte do odbavovaného zavazadla všechny ostré předměty jako kapesní nůž, nůžtičky, pilníček na nehty apod., které nesmíte vzít s sebou do kabiny. Jako příruční se nejlépe osvědčil pevný turistický batůžek na věci, které chcete či potřebujete mít stále u sebe (například léky, které užíváte pravidelně). Neberte si tašky do ruky nebo dokonce kabelky, překážejí a snadno je někde zapomenete.
Oblečení by mělo být příjemné a praktické, do města nemačkavé směsové, do přírody sportovní. Důležité i do města jsou pohodlné boty nebo sandály. Přibalte svetr, bundu, kvalitní pláštěnku a deštník, pokrývku hlavy a náhradní dioptrické brýle, pokud je nosíte. Kdybyste ale cokoliv zapomněli, není problém to koupit.

Opalování

Zejména k moři se vybavte kvalitním opalovacím krémem s vysokým ochranným UV faktorem, podle citlivosti vaší pokožky. Důležitý je i lůj na rty a sluneční brýle s UV filtrem.

Pláže a koupání

Údaje o délce nizozemského pobřeží Severního moře se liší; obvykle se udává 350 km, z toho 250 km pláží. Přestože je moře (o salinitě 34,7 – 35,3 ‰) mělké a bezpečné, ke koupání příliš nesvádí, protože průměrná teplota vody v létě je 17 – 19 °C. Většinu návštěvníků přitahují lázeňská střediska Noordwijk, Scheweningen, Katwijk nebo Zandvoort s plážemi a pavilony s krytými nebo prosklenými verandami, kde můžete skryti před větrem pozorovat příboj a užívat si slunce. Promenády i pláže nabízejí procházky, nákupy suvenýrů i posezení v hospůdkách a barech, v nabídce je i plážový volejbal, plachtění, surfing a windsurfing. Pláž v Zaandwoortu se pyšní Modrou vlajkou, zaručující čistotu pláže i vody, spolehlivou první pomoc i přístup pro tělesně postižené. Nejvyhledávanější je pláž v Scheveningen (až 9 miliónů návštěvníků ročně), s rušnou promenádou, betonovým molem Pier a mořským akváriem Sea Life. Milovníci přírody a romantiky míří do pásma písečných dun (480 km2), které tvoří přirozenou ochranu pobřeží a jsou chráněny jako cenný biotop s mnoha vzácnými rostlinami a zvířaty. Umělci vyhledávají přímořská městečka Den Helder, Wijk an Zee či Bergen an Zee, kde jsou pláže a duny lemované borovými lesy, cyklostezky i cesty pro pěší, výborná infrastruktura a půjčovny kol.

Pošta

Klasické poštovní úřady (postkantoor) byly v roce 2008 zrušeny a nahrazeny poštovními prodejními místy, která se nacházejí ve vybraných obchodech, především knihkupectvích a velkoprodejnách.
Pohledy (ansichtkaart) je nejlépe koupit spolu se známkami (postzegels); známka do EU stojí 0,85 euro, mimo Evropu 0,95 euro. Odeslat je můžete prostřednictvím hotelové recepce nebo je vhodit do pouliční poštovní schránky (postbus, brievenbus).

Rent a car, dopravní předpisy a řidičské průkazy

Půjčovny automobilů společností Car Rental Netherlands, Avis, Europcar, Budget Rent-A-Car, Autoverhuur B.V., Hertz Automobielen Nederland a dalších najdete na letišti a ve všech větších městech. Mnoho měst má i místní půjčovnu. Pronájem je možný i předem z České republiky prostřednictvím internetu. Ceny se liší podle sezóny, nabídky a poptávky, značky vozu, kvality vozu a jeho vybavení; ceny začínají na € 20 – 28 za den. Záleží samozřejmě na lokalitě i na rozsahu poskytnutého servisu a délce pronájmu (od minimálně 24 hodin po více dnů). K zapůjčení vozu musíte být starší 21 let (25 let u vybraných kategorií vozů) a musíte mít řidičský průkaz platný minimálně 1 rok. Mezinárodní řidičský průkaz je uznáván pouze v kombinaci s národním řidičským průkazem. Obvykle musíte předložit i pas a kreditní kartu; předem platíte zálohu nebo skládáte jistinu. Případné další podmínky sdělí vybraná půjčovna.
Vždy pečlivě zkontrolujte technický stav vozu a podmínky smlouvy; zejména se ujistěte o celkové ceně (včetně poplatků a daní a pojistek), zda zahrnuje úplné i havarijní pojištění auta a jaká je výše spoluúčasti; zda je v ceně neomezený počet kilometrů a jaké palivo máte čerpat. Nezapomeňte si vzít číslo telefonu, kam volat, kdyby byl s autem problém.
Pokud cestujete vlastním autem, musíte s sebou mít platný řidičský průkaz, technické osvědčení a zelenou kartu mezinárodního pojištění. Parkovat se doporučuje výhradně na vyhrazených parkovištích; i z odpočívadla na dálnici může být vozidlo bez dozoru odtaženo policií z bezpečnostních důvodů.
Silniční síť v Nizozemsku měří 136 tisíc km, z toho dálnice 3 tisíc km. Jsou číslované a rozlišené barevnými symboly: národní dálnice začínají červeným A, mezinárodní zeleným E a národní silnice žlutým N. Za průjezd některých dálničních tunelů se platí mýtné. Dopravní předpisy jsou podobné jako v ČR, ale celoroční svícení není povinné. Maximální povolená rychlost v obcích je 50 km/h, mimo obec 80 km/h, na rychlostních silnicích 100 km/h a na dálnicích 120 km/h. Povolená hladina alkoholu v krvi je do 0,5 promile; pro řidiče s čerstvějším řidičským průkazem než 5 let je hranice 0,2 promile. Při poruše lze využít dálniční telefonní stojánky na hlášení poruch, napojené na centrálu pomoci. Přední a zadní bezpečnostní pásy jsou povinné. Telefonování bez použití handsfree je za jízdy zakázáno, včetně přijetí telefonátu či čtení a posílání SMS a mailů; při porušení zákazu hrozí pokuta 160 eur a mobil může být zabaven. Pokuty se hradí v hotovosti na místě a v extrémních případech může být zabaven i automobil.
Při parkování ve městech se musí na palubní desku umístit parkovací hodiny, které se kupují na čerpacích stanicích. Někde jsou parkovací stojánky a celodenní parkování může stát i 8 – 28 eur, dle konkrétní lokality. Vjezd do některých měst (Amsterodam, Delft a dalších) se nedoporučuje; zaparkujte na předměstí a pokračujte místní dopravou. Za špatné parkování hrozí pokuta 60 eur, za parkování na místě pro invalidy 150 eur. I další pokuty jsou citelné. Hrozí i chodci za přechod na červenou (45 eur), odhození nedopalku mimo koš 50 eur, a výčet je ještě mnohem delší.
Silnice i dálnice bývají často zahlcené, ale nizozemští řidiči jsou ohleduplní a trpěliví. Zahraniční řidič musí dávat pozor zejména na cyklisty, obzvlášť při odbočování vpravo. Navíc mají cyklisté téměř všude přednost. Pokud není vyznačeno jinak, mají přednost tramvaje a také autobusy vyjíždějící ze zastávky.

Restaurace, ceny, doporučení

V Nizozemsku se všude nabízí široká škála možností občerstvení, ve městě i na venkově. Místní podniky bývají označeny jako bistro, brasserie, broodjeswinkel (prodej sendvičů), café, eet cafe, koffieshop, pannekoekhuisje (prodej palačinek), petit-restaurant, restaurant-café, snackbar, tearoom nebo traiteur. Na ulici si můžete dát „kibbeling“ (kousky osmažené bílé ryby), „vlaamse frites“ (smažené hranolky s majonézou nebo tatarskou omáčkou) nebo „holandse nieuwe“ (malí slanečci naložení v sladkokyselém nálevu, kteří se pojídají s nasekanou cibulkou). Běžné jsou i automaty, které za 1,20 – 1,50 euro vydají párek, kroket, frikandel nebo hamburger. Ve větších městech narazíte i na globální fastfoody (McDonald´s, Burger King, KFC), stánky s kebabem, pizzou či paellou a restaurace s kuchyněmi celého světa (zejména čínské, francouzské, indické, indonéské, italské, mexické, řecké, surinamské, španělské, thajské a další). V restauraci je drahé zejména pití. A přestože je obsluha zahrnuta v ceně, očekává personál spropitné.
Na jídlo si Nizozemci příliš nepotrpí, ale snídaně bývá zdravá: kysané mléko, kefír, jogurty, tvarohy, sýry, cereálie, chleba s arašídovým máslem (pindakaas) nebo čokoládovými perličkami (hagelslag), skořicovo-zázvorová buchta (ontbijtkoek). Nechybí čerstvá černá káva, která se popíjí celý den. Oběd se obvykle odbude studeným sendvičem. Hlavním jídlem dne je teplá večeře, většinou o třech chodech.
Slovíčka, která by se mohla hodit: prosím = alstublieft (alstyblíft), chléb = brood (brót), máslo = boter (botr), sýr = kaas (kás), mléko = melk, zmrzlina = ijsje (ejšje), sklenice = glas (chlas), minerálka = spa (spá), červené víno = rood wijn (ród vejn), bílé víno = wit wijn, pivo = een pilsje (pilšje), káva = koffie (kofí), káva s mlékem = kaffie verkeerd, kakao = chocomelk, jídelní lístek = manukaart (menykárt), účet = de rekening.
Ceny v restauraci
občerstvení ve fastfoodu (hranolky, burger) = od € 2,50
menu v lepší restauraci = od € 75,00
menu v běžné restauraci = od € 25,00
hlavní jídlo v levné restauraci = € 5,00 – 10,00
káva, čaj = od € 1,60
nealko 0,2 l = od € 2,00
pivo 0,2 l = € 1,55
pivo točené Heineken 0,5 l = € 5,70
víno 0,15 l = € 2,00

Různé

Autonomní země Nizozemského království
Vedle pevninského Nizozemska to jsou ostrovy Aruba, Curaçao a Sint Maarten. Aruba (180 km2, 107 tis. obyv., hl. m. Oranjestad) leží v Karibském moři 30 km od severního pobřeží Venezuely, nejvyšším vrcholem je Jamanota (189 m n.m.), jižní pobřeží lemují korálové útesy. V roce 1499 byl objeven Španěly, roku 1636 dobyt Nizozemci; původními obyvateli byli Indiáni Arawakové. Od roku 1845 byl součástí Nizozemských Antil, v roce 1986 se stal autonomní zemí Nizozemského království. Má vlastní vlajku a měnu arubský florin. Pěstuje se aloe jako surovina pro farmaceutický průmysl a kosmetiku, hlavním zdrojem příjmů obyvatel je turistický ruch. Je zde mezinárodní letiště Reina Beatrix. Časový posun vůči ČR je mínus 6 hodin v létě a mínus 5 hodin v zimě. Curaçao (Korsou; 444 km2, 142 tis. obyv., hl. m. Willemstad), součást malých Antil, leží 60 km od pobřeží Venezuely; je zde několik chráněných památek UNESCO a rostou zde obří kaktusy; letiště se jmenuje Hato. Sint Maarten (34 km2, 37 tis. obyv., hl. m. Philipsburg) je pojmenování jižní části ostrova Svatý Martin (severní část náleží Francii). Nachází se zde mezinárodní letiště Královny Juliány, kdy letadla přistávají extrémně nízko nad pláží Maho Beach.
Nizozemské Antily
Šest ostrovů (Nederlandse Antillen; Antias Hulandes) Malých Antil byly jednou ze zemí Nizozemského království a jsou geograficky rozděleny do dvou skupin vzdálených od sebe přes 800 kilometrů. Do „Závětrných Antil“ v jižní části Karibiku u pobřeží Venezuely patřily Aruba, Bonaire a Curaçao, v severní části to byly ostrovy Saba, Sint Eustachius a Sint Maarten. V roce 1954 původní nizozemská kolonie „Curaçao a dependencie“ získala autonomii v rámci Nizozemského království a roku 1986 se odtrhl ostrov Aruba, který se stal další zemí Nizozemského království. V letech 1986 a 2010 byly tedy Nizozemské Antily tvořeny zbývajícími pěti ostrovy; 10. října 2010 formálně zanikly a Curaçao a Sint Maarten se staly rovněž autonomními zeměmi v rámci Nizozemského království, které dnes tvoří čtyři země: evropské Nizozemsko, Aruba, Sint Maarten a Curaçao. Ostrovy Bonaire, Saba a Sint Eustatius dostaly statut zvláštního správního obvodu, nazývají se „Karibské Nizozemsko“ a jejich měnou je od 1.1.2011 americký dolar. Původní společnou měnu, gulden Nizozemských Antil, dnes používají jen Curaçao a Sint Maarten; v oběhu jsou mince nominálních hodnot 1, 5, 10, 25 a 50 centů (1 gulden = 100 centů) a 1, 21 a 5 guldenů, bankovky mají hodnoty 10, 25, 50 a 100 guldenů; bankovky 5 a 250 guldenů jsou postupně stahovány z oběhu. Dřívější označování „ABC ostrovy“ zahrnuje Arubu, Bonaire a Curaçao; Úředním jazykem je nizozemština, ale mluví se tu i anglicky, španělsky a papiamentsky. Kreolský jazyk papiamento vznikl smíšením portugalštiny, španělštiny, angličtiny a jazyka původních obyvatel i dovezených afrických černochů. „SSS ostrovy“ zahrnují Sabu, Sint Eustatius a Sint Maarten a „BES ostrovy“ Bonaire, Sint Eustatius a Sabu. Toto rozdělení zohledňovalo nejen geografickou polohu, ale i geologický původ: jižně položené ABC ostrovy jsou vápencové, severní SSS ostrovy vulkanické. Průměrná roční teplota všech ostrovů je 27 °C, liší se ale průměrné srážky: na jižních ostrovech 550 mm, na severních 1200 mm ročně. Tomu odpovídá i vegetace, která je na jižních vápencových ostrovech chudá (převažují kaktusy a sukulenty), na severních sopečných tropická.
Nizozemské kolonie
V 17. století Nizozemsko zajišťovalo až polovinu světového obchodu a díky Východoindické a později též Západoindické obchodní společnosti se stalo koloniální velmocí. Dovoz exotických komodit, zejména koření, přinášel velké zisky, ale ještě výhodnější bylo uzavírání monopolních smluv s místními vládci a pronájem konkrétních území, která později výhodně odkoupili. Nové Nizozemí (1624 – 1674) byla nizozemská kolonie na území dnešních USA, s hlavním městem Nieuw Amsterdam, později přejmenovaným na New York; po válce s Británií ji vyměnili za britskou jihoamerickou kolonii Nizozemská Guyana (dnes Britská Guyana a nezávislý Surinam). Nizozemské Antily jako správní jednotka zanikly v roce 2010, ale šest ostrovů v Karibském moři je dodnes součástí Nizozemského království: Bonaire byl získán roku 1633, Curaçao 1634, Aruba a sv. Eustach 1636 a Svatý Martin a Saba 1816. Nizozemské Panenské ostrovy patřily Nizozemcům na počátku 17. století, dnes jsou rozděleny na Americké Panenské ostrovy (nezačleněné území USA) a Britské Panenské ostrovy (zámořské území Velké Británie). Tobago, spravované Nizozemci v letech 1628 – 1677 je součástí republiky „Trinidad a Tobago“, jež je členem Commonwealthu. Nizozemská Guyana byla získána od Británie výměnou za výše zmíněné Nové Nizozemí a Nizozemsku patřila v letech 1667 – 1815; poté byla rozdělena na nizozemský Surinam (nezávislost roku 1975) a Britskou Guyanu. Nizozemská Brazílie se v letech 1624 – 1654 rozkládala na severu dnešní Brazílie, ale území bylo ztraceno ve válkách s Portugalci (resp. ti si je dobyli zpět). Na africkém pobřeží od Senegalu po Mosambik měli Nizozemci několik opěrných bodů, zejména v dnešní Ghaně, ale tzv. Nizozemské Zlaté pobřeží bylo prodáno Velké Británii v roce 1871. Nizozemsko vlastnilo také Mauritius (1598 – 1710), Svatou Helenu (1600 – 1651) a Kapské město (1652 – 1806) které si založili u Mysu Dobré naděje; zde však postupně převážili britští kolonisté. V Asii byla nejvýznamnější kolonií Nizozemská východní Indie (1602 – 1949), kam patřily i ostrovy koření Moluky; dnešní Indonésii ovládali z Batávie (1619; dnes Jakarta na ostrově Jáva). Další nizozemské majetky byly Cejlon (do roku 1796), Maledivy (1654 – 1796), Malaka (1641 – 1806 a 1816 – 1824; oblast v dnešní Malajsii) a Dedžima (1641 – 1859), umělý ostrůvek poblíž japonského Nagasaki. Nizozemci se dokázali uchytit i v Indii, dnešním Iráku, Jemenu, Persii, Myanmaru, Thajsku, Tchajwanu a Vietnamu.
„Karibské Nizozemsko“ je souhrnný název pro ostrovy Bonaire, Saba a Sint Eustatius, které roku 2010 získaly statut „zvláštní správní obvod“ Nizozemska. Bonaire (Boneiru; 288 km2, 288 tis. obyv., hl. m. Kralendijk) leží v jižní části Karibského moře a je součástí Malých Antil. Původními obyvateli byli Arawakové a v několika jeskyních se dochovaly jejich skalní malby a petroglyfy; po objevení ostrova Španěly se tu odpařováním získávala sůl. Dnes je jeho okolí rájem potápěčů a obyvatele živí cestovní ruch. Ostrov má mezinárodní letiště Flamingo. Saba (13 km2, 1700 obyv., hl. m. The Bottom) jako nejmenší ze šesti karibských ostrovů bývalých Nizozemských Antil je součástí Malých Antil a geologicky je to spící sopka se čtyřmi krátery, strmě se svažujícími do moře. Kráter Scenery (877 m n.m.) je nejvyšším vrcholem Nizozemského království. Ostrov je zarostlý tropickým pralesem; na ostrově i jeho okolí jsou sirné horké prameny a zajímavostí je i neobydlený ostrůvek Green Island. Dříve se tu těžila síra, v současnosti se projevuje zvýšená seismická aktivita. Sint Eustatius (sv. Eustach; 21 km2, 2900 obyv., hl. m. Oranjestad), součást Malých Antil, je jedním z nejmenších karibských ostrovů. Jedná se pravděpodobně o spící stratovulkán, s kráterem The Quill na jihovýchodě ostrova. Kráter zarostlý tropickým pralesem byl roku 1998 prohlášen za národní park. Roku 1780 se přes Sint Eustatius, Martinik a Barbados přehnal hurikán, který je považován za atlantickou tropickou cyklónu s největším počtem obětí v lidské historii; zahynulo tehdy odhadem 22 tisíc lidí na pevnině i na moři.

Spropitné

Se spropitným se počítá, přestože většina účtů v restauraci nebo hotelu už v sobě zahrnuje 15 % určených pro obsluhu. Slušné je, nechat na stole o pár drobných více. Nosičům zavazadel se dává 1 euro, s touto výší spropitného počítají i taxikáři.

Svátky

Státní svátky (kdy se nepracuje a úřady, banky, pošty a většina obchodů mají zavřeno), jsou:
1. leden: Nový rok
březen/duben, pohyblivý: velikonoce (Velký pátek, neděle a pondělí)
30. duben: Den královny (Koninginnedag, narození královny Juliany v roce 1909 a nástup královny Beatrix na trůn v roce 1980)
5. květen: Den osvobození
květen,pohyblivý: Nanebevstoupení Páně
květen/červen, pohyblivý: Svatodušní svátky
25. prosinec: 1. svátek vánoční
26. prosinec: 2. svátek vánoční
Jedním z nejoblíbenějších svátků je Den královny, který se slaví spontánně a bujaře po celém Nizozemsku a zejména ve velkých městech; je to obrovský festival pod širým nebem, kdy si každý oblékne něco oranžového (národní barvu) a vyjádří tak mimo jiné hrdost na svoji zemi. Všude visí podobizny královny a nejen dospělí, ale i děti se stávají prodejci a obchodníky, protože v tento den může každý prodávat cokoliv a kdekoliv. Atmosféra je nepopsatelná.
Velká pozornost je věnována také svatému Mikuláši (Sinterklaas), který spolu se svým pomocníkem Černým Petrem projíždí zemi ve slavnostních průvodech a obdarovává hodné děti. V předvečer 6. prosince se pořádají setkání, kde si nejen děti, ale i dospělí vyměňují dárky a překvapení.
Vánoce jsou především náboženským a rodinným svátkem.

Telefonování + roaming

Telefonních automatů stále ubývá, nacházejí se už jen na nádražích nebo v nákupních zónách. Je k nim potřeba telefonní karta, kterou lze koupit v novinových stáncích a na poštách v cenách od 4 €, případně na autobusovém či vlakovém nádraží. Všechny pevné linky provozuje KPN Telecom. Pouze na automaty na nádražích, které patří společnosti Telfort, je potřeba zvláštní karta, která se prodává na nádraží. Nejdražší je telefonování z hotelu.
Nizozemsko má roaming pro mobilní telefony sítě O2, T-Mobile a Vodafone. Pokrytí signálem je úplné, na ceny služeb se před cestou informujte u svého operátora. Největšími nizozemskými operátory jsou KPN, Vodafone, Telfort, Orange a T-Mobile.
Předvolba do ČR 00420, předvolba do Nizozemska +31, do Karibského Nizozemska + 599.

Tísňová volání

integrovaný záchranný systém: 112
lékařská pohotovost: 0900 1515
místní policie: 0900 8844

Víza, vstupní formality

Občan ČR nepotřebuje ke vstupu na území Nizozemska vízum ani pobytové povolení, protože může vstupovat a pobývat na území ostatních členských států EU na základě platného cestovního pasu nebo občanského průkazu se strojově čitelnými údaji, pokud nemá oddělenu vyznačenou část (tj. bez odstřiženého rohu). Občanský průkaz je cestovním dokladem pouze pro držitele dokladu. Děti mladší 15 let musí cestovat s vlastním cestovním pasem.
Občané ČR mohou pobývat na území Nizozemska bez registrace pobytu nanejvýš 3 měsíce. Při déletrvajícím pobytu je potřebné přihlásit se na příslušném obecním úřadu (Gemeente) a vyřídit si pobytovou kartu u imigračního úřadu.
Pro vstup na zámořská území Nizozemska v Karibiku (Bonaire, Svatý Eustach, Saba, Aruba, Curacao, Svatý Martin) je nutný cestovní pas, pro pobyt do 90 dnů není vízum potřeba. Doporučuje se před cestou ověřit u zastupitelského úřadu Nizozemska, zda se podmínky pro cestování nezměnily.

Zajímavá místa

Amsterodam
Největší město (Amsterdam; 762 tis. obyv.) a od roku 1808 hlavní město Nizozemska; královská rodina, vláda a parlament však sídlí v Haagu. Bažiny v oblasti Aemestelle byly odvodňovány již kolem roku 1000, ale teprve ve 13. století byla postavena hráz na řece Amstel, která dala městu jméno. První písemná zmínka je z 1275, městská práva z roku 1306. Od 14. století přístav obchoduje s hanzou, nové domy se staví na dřevěných kůlech. Po vzniku nábožensky tolerantní Republiky spojených nizozemských provincií v 16. století se sem stěhují Židé ze Španělska, protestantští Vlámové i hugenoti z Francie; za prací přicházejí Němci, Frísové i Skandinávci. V 17. století už má Amsterodam 100 tisíc obyvatel a nastává jeho „Zlatý věk“, kdy je nejbohatším městem Evropy, nejdůležitějším evropským přístavem a vzniká zde první finanční burza na světě. Místní obchodníci mají největší podíl v Nizozemské východoindické i Nizozemské západoindické společnosti. Vyplouvají odtud lodě do celého světa a tyto zámořské plavby jsou počátkem vzniku nizozemských kolonií. Na konci 19. století spojil město s Rýnem Amsterodamsko-rýnský kanál a se Severním mořem Severomořský kanál; staví se také muzea a vlakové nádraží a počet obyvatel vzrostl na půl milionu. Za 2. světové války město okupovali Němci a téměř celá židovská komunita zahynula v koncentračních táborech. Ve znaku města jsou tři ondřejské kříže, které symbolizují tři hlavní nebezpečí, která město ohrožují: záplavy, oheň a mor, a ve znaku má motto, které městu udělila královna Wilhelmina za hrdinství v době 2. světové války: „Heldhaftig, Vastberaden, Barmhartig“ („Stateční, odhodlaní, milosrdní“). Dnes je město multietnické; Čínská čtvrť vznikla po roce 1911, v padesátých letech se sem stěhují obyvatelé Surinamu a Nizozemských Antill, jako „gastarbeitři“ přicházejí Italové, Španělé, Portugalci, Řekové, Jugoslávci, Maročané i Turci, všichni s rodinami. Dalšími imigranty jsou Maďaři a Poláci, v devadesátých letech tu nacházejí azyl Somálci, Íránci i Íráčané. Dnes zde žijí obyvatelé 177 různých národností.
Zajímavosti jsou jedno z největších historických center v Evropě (na 90 ostrovech propojených 400 mostky se nachází 7 tisíc registrovaných historických budov); soustředné kanály ze 17. století (okolí čtyř nejznámějších – Singel, Herengracht, Keizersgracht a Prinsengracht – je od roku 2010 na seznamu UNESCO); další mosty (celkem asi 1200; původně kamenné klenuté, později zvedací: z nich zaujme Magere Brug na Kerkstraat, zdvíhaný každých 20 minut); Rijksmuseum (200 sálů, nizozemské dějiny, díla nizozemských malířů ze 17. stol.); Van Goghovo muzeum (největší sbírka van Goghových obrazů na světě, jeho korespondence, díla dalších malířů); muzeum Stedelijk (moderní umění); Dům Anny Frankové (kde židovská dívka psala svůj slavný deník); rušná třída Damrak mezi hlavním nádražím a náměstím Dam (srovnávaná s Wall Street; první amsterodamská burza, dnes Beurs van Berlage Museum); náměstí Dam z roku 1275 (symbol města, zde se konají oslavy i protesty; Královský palác, Burza, Nieuwe Kerk, sloup z bílého kamene, Národní památník obětem 2. světové války, Grand Hotel Krasnapolsky a obchodní dům De Bijenkorf z roku 1914); gotický Nieuwe Kerk (Nový kostel sv. Marie a sv. Kateřiny, 15. stol., korunovační kostel nizozemských králů; varhanní koncerty); neoklasicistní Koninklijk Paleis (Královský palác, postavený na 13659 kmenech (1655 – 1808 radnice a soudní dvůr; dnes se tu přijímají státní návštěvy; přístupný veřejnosti); Muzeum voskových figurín Madame Tussauds (kromě figurín slavných osobností i vyhlídka na náměstí a královský palác); další zajímavosti jsou Oude Kerk ve čtvrti červených luceren De Wallen (Starý kostel, nejstarší zachovaná stavba ve městě z roku 1306, varhany se 45 rejstříky ze 17. století, zvonkohra se 14 zvony z roku 1858 a 21 novějšími; originální malby na sklech, vyhlídka z věže); protestantský Westerkerk (vyhlídka z věže, s průvodcem); katolický neobarokní kostel St. Nicholas (1887) naproti hlavnímu nádraží; pozdně středověký Begijnhof neboli Dvůr bekyní s dosud funkčním ženským klášterem (charitativní náboženský spolek bekyní založený ve 12. století se mj. zabýval i výukou; členství nebylo podmíněno církevními sliby; nádvoří a zahrady jsou přístupné veřejnosti); Munttoren (Mincovní věž; 15. stol.), původně brána v městských hradbách na soutoku řeky Amstel a kanálu Singel, později renesanční se zvonicí a hodinami; mince se tu razily v 17. stol.
Scheepvaartmuseum (Námořní muzeum) v bývalé zbrojnici ze 17. stol. schraňuje nejen modely lodí, mapy a přístroje, ale pyšní se replikou námořní lodi Východoindické společnosti „Amsterdam“ z poloviny 18. století (potopila se roku 1749 u Hastingsu, vrak byl objeven roku 1969); zážitek z prohlídky lodi je umocněn průvodci v dobových kostýmech. Na náměstí Waterlooplein (1882) poblíž centra se nachází denní bleší trh a tržnice (tři stovky stánků) a navazuje na ně moderní komplex budov s radnicí (1988) a koncertním sálem Het Muziektheater Amsterdam (1986). Hlavní vlakové nádraží Centraal Station (1889, nizozemská gotika) stojí na třech umělých ostrovech. Zuider Kerk (Jižní kostel, 1614), dnes expozice výstavby Amsterodamu, má v manýristické věži umístěnou zvonkohru a je z ní možná vyhlídka. Proslulé jsou brusírny diamantů, jejichž tradice spadá až do roku 1586; dnes diamanty zpracovává asi šest set brusičů. Brusírny je možné zdarma navštívit; prohlídky umožňují mj. Coster Diamonds (1840), Koninklijke Asscher Diamant Maatschappij nebo Gassan Diamonds. Atrakcí je i Divadlo Tuschinski, dnes spíše kino pro 1300 diváků (interiér je mixem Art Deco a Amsterodamské školy), pivovar Heineken (exkurze a ochutnávka, ale pivo už se tu nevaří), okružní plavba po kanálech (Canal Bus jezdí po třech okružních trasách, které se protínají u mola naproti nádraží Centraal Station, 11 zastávek, jízdenka je přestupní, jednodenní) a samozřejmě drijvende bloemenmarkt (plovoucí květinový trh) na křižovatce kanálu Singel s ulicí Leidsestraat, kterému na jaře dominují tulipány, symbol Holandska. Známo jich je 100 – 150 druhů, pocházejí z Pamíru a Hindukúše a do Evropy se dostaly v 16. století přes Turecko. Dopravu po městě zajišťují vlaky, městská železnice, 3 linky metra, 17 linek tramvají, nespočet autobusových linek, několik trajektů (pro pěší a cyklisty zdarma) a lodní linky Fast Flying Ferrie do Velsen-Zuid na pobřeží Severního moře. Ve městě je systém cyklostezek (zvláštní pruh mezi silnicí a chodníkem); pro cyklisty jsou všude k dispozici i stojany a přístřešky. Parkovacích míst pro auta je málo a parkování je drahé. Necelých 20 minut vlakem z centra se nachází mezinárodní letiště Schiphol.

Aalsmeer
Město (30 tis. obyv.) ležící 13 km jihozápadně od Amsterodamu, obklopené jezerem Westeinderplassen a kanálem Ringvaart; první písemná zmínka je z roku 1133, kdy zde byla divočina s topoly a vrbami, později se tu těžila rašelina. Po vysušení jezer a bažin se pěstovaly jahody, první skleníky pro růže vznikly roku 1880. Dnes převažují květinové i lesní školky a pokusné plochy a odehrává se zde největší světová květinová aukce. V roce 1968 vznikla Verenigde Bloemenveilingen Aalsmeer (VBA, Spojená květinová aukce Aalsmeer), která má od roku 1999 aukční halu o podlahové ploše 999 tisíc m2, a je tak jednou z největších komerčních budov světa. V roce 2008 VBA splynula s aukcemi v Naaldwijku a Rijnsburgu a změnila jméno na FloraHolland. Toto družstvo pěstitelů dnes ovládá největší aukční trh s řezanými květinami a rostlinami na světě a odbavuje přes 90 % nizozemského exportu květin, které obchodníci draží na 39 aukčních hodinách systémem „holandské dražby“ (vyvolávací cena se nezvyšuje, ale naopak klesá). Má šest poboček a 4700 spolupracovníků; roční obrat činí přibližně 4 miliardy euro. Díky blízkosti letiště Schiphol mají pěstitelé zajištěn bezprostřední přístup na trhy prakticky po celém světě. V bývalých aukčních budovách je televizní studio a víceúčelové sportovní, kulturní a kongresové centrum. Největší událostí obce byl každoroční květinový průvod (Bloemencorso) druhou sobotu v září; tato tradice je však nyní z finančních důvodů přerušena.

Delft
Město (100 tis. obyv) ležící mezi Haagem a Rotterdamem se z původní vesnice vyvinulo v roce 1246 a dodnes si udrželo původní typický charakter s kanály. Proslavil je malíř Johannes Vermeer van Delft (1632 – 1675), delftská modrobílá fajáns (inspirovaná čínským porcelánem dováženým sem v 17. století Východoindickou společností), Technologická univerzita (1842; specializace na hydrauliku a vodní hospodářství i zemí třetího světa, 2700 vědců a 2000 dalších výzkumníků, 16 tisíc studentů) a vztahy k nizozemské královské rodině, kdy zde od roku 1572 sídlil Vilém I. Oranžský, organizátor nizozemského odboje proti Španělům a od roku 1584 hlava Spojených nizozemských provincií. Zde ho také zavraždil v jeho sídle Prinsenhofu francouzský katolický fanatik. Byl pohřben v místním Novém kostele (Nieuwe Kerk) a příslušníci rodu Oranžských jsou zde pohřbíváni dosud. Tragickou událostí byl i výbuch skladiště 30 tun střelného prachu v roce 1654, který zničil část města a usmrtil přes stovku lidí. Zajímavosti jsou Oude Kerk (Starý kostel, 13. stol., se šikmou věží o výšce 75 m a zvonkohrou); hrobka Johannese Vermeera a přírodovědce Anthonie van Leeuwenhoeka, Nieuwe Kerk (14. – 15. stol., hrobka nizozemské královské rodiny), Prinsenhof (Dům princů; dnes muzeum), radnice (17. stol., cenná obrazárna), Východní brána (14. stol., jediná zachovaná z původních hradeb) a Muzeum královské nizozemské armády. Delftská malířská škola proslula náměty domácností, interiérů kostelů, dvorků a uliček Delftu, historických událostí, portrétů a zátiší s květinami. Město ročně navštíví milión turistů; zázemím je rekreační Delftský les (cyklostezky, turistika, jezero i pro nudisty, kempink a veřejné zahrady).

Den Haag
Třetí největší město Nizozemska ('s-Gravenhage; 630 tis. obyv., z toho polovina imigrantů) a hlavní město provincie Zuid-Holland (Jižní Holandsko) je součástí aglomerace Randstad (Amsterdam, Haarlem, Den Haag, Rotterdam a Utrecht), kde žije přes 7 milionu lidí. Haag byl založen roku 1248 Vilémem II., hrabětem holandským a králem německým v místě loveckého zámečku (1230) holandského hraběte Florise IV., nikdy neměl hradby a dochovalo se jen několik kanálů; dnes je městem parků a zeleně, nejvyšší budovou je Hoftoren (142 m). Je městem kontrastů: nejbohatší čtvrti jsou severozápadní Statenkwartier, Belgisch Park ve Scheveningen, Marlot, Benoordenhout a Archipelbuurt, nejchudší naopak jihovýchodní Transvaal, Moerwijk, Schilderswijk a Duindorp. Významnými rodáky jsou mj. Johanna Bavorská (asi 1356 – 1386, první manželka Václava IV.), oranžský princ Mořic Nasavský (1567 – 1625, místodržící Spojených provincií nizozemských), Jan van Goyen (1596 – 1656, nizozemský krajinář 17. stol.) a Vilém III. Oranžský (1650 – 1702, s manželkou Marií II. Stuartovnou spolukrál Anglie, Irska a Skotska). Dnes zde sídlí nizozemská vláda, parlament i královna (soukromá rezidence palác Huis ten Bosch, oficiální rezidence od roku 1984 palác Noordeinde; přístupné pouze zahrady „Paleistuin“), Nejvyšší soud, přes 150 mezinárodních organizací (mj. Stálý rozhodčí soud, Mezinárodní soudní dvůr, Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii, Mezinárodní trestní soud a Europol) a ambasády, z komerčních podniků i Shell nebo telefonní společnost KPN (Koninklijke PTT Nederland).
Zajímavosti jsou skupina historických budov Binnenhof a středověký Ridderzaal (kde se schází parlament a vláda), třída Lange Voorhout s ambasádami, ulice Grote Markt zastavěná stolečky s křesílky, obrazárna Mauritshuis (Rembrandt van Rijn, Johannes Vermeer, Jan Steen), jezero Hofvijver, Grote Kerk sv. Jakuba, luxusní „Hotel des Indes“, Omniversum (první kino IMAX 360° v Evropě), Panorama Mesdag (panorama Scheveningen na plátně 14 krát 120 m z 19. stol., pojmenované po svém tvůrci), park Clingendael s japonskou zahradou a Vredespaleis (Palác míru, 1913, kde sídlí Mezinárodní soudní dvůr a Stálý rozhodčí soud). Město velmi utrpělo za 2. světové války, zejména špatně zaměřeným bombardováním Spojenců. Nedaleké zajímavosti jsou Madurodam a Scheveningen (viz kapitola „Místopis“). Ve městě se hraje fotbal, kriket, ragby, hokej i házená a 29. dubna, v předvečer Dne královny, se konají koncerty pod širým nebem. Třetí úterý v září se nazývá „Prinsjesdag“ a královna proslovem „Troonrede“ osobně zahajuje zasedání Parlamentu, kam přijíždí ve zlatém kočáře. Nejbližší letiště je v Amsterodamu nebo Rotterdamu, hlavní vlaková nádraží jsou Den Haag Hollands Spoor (zastávka na cestě do Bruselu) a Den Haag Centraal Station (výhodnější pro vnitrostátní dopravu). Po městě jezdí autobusy (společnosti HTM Personenvervoer) a tramvaje, s dvěma podzemními stanicemi „Spui“ a Grote Markt“. Příměstské vlaky RandstadRail jezdí do Zoetermeeru a Rotterdamu.

Keukenhof
Park s prozaickým jménem „Kuchyňská zahrada“, kde se původně pěstovaly bylinky a kde byl ještě v 15. století lovecký revír, je dnes rozlohou 32 ha největším květinovým parkem v Nizozemsku i Evropě. Nachází se poblíž městečka Lisse a na jaře zde vykvete téměř 7 milionů cibulovin, zejména tulipánů, hyacintů, krokusů, narcisů, lilií a dalších. První zahradní architekty, Jana Davida Zochera a jeho syna Louise Paula Zochera, sem pozval baron Van Pallannd s chotí v 19. století, ale výstavní zahrada vznikla oficiálně až v roce 1949 z iniciativy tehdejšího starosty Lisse, aby místní pěstitelé měli kde vystavit své výpěstky a byl tak podpořen export květin. Park je obvykle přístupný veřejnosti od poslední třetiny března po dobu dvou měsíců a o výsadbu cibulek dle každoročně inovovaného sadebního plánu se stará pouhých 24 zahradníků. K parku lze přijet autem nebo autokarem, veřejná doprava je organizována z Leidenu a z letiště Schiphol. Ve sklenících každý rok překvapí tematické výstavy hrnkových i řezaných květin.

Madurodam
Prvotřídní turistická atrakce (1952; 18 tis. m2) v Scheveningen představuje téměř všechny zajímavosti Nizozemska v miniatuře: všechno, od staveb po železnice a lidské postavičky, je provedeno v měřítku 1:25. Madurodam byl slavnostně otevřen v roce 1952 a pojmenován po Georgovi Maduro, židovském studentovi práv z ostrova Curacao, který byl členem protinacistického odboje během německé okupace Nizozemska; v roce 1945 zahynul v koncentračním táboře Dachau. Posmrtně mu bylo uděleno nejvyšší nizozemské vojenské vyznamenání a jeho rodiče poskytli prostředky pro založení městečka miniatur. První symbolickou starostkou se stala tehdy čtrnáctiletá princezna Beatrix, dnešní nizozemská královna (dnes starostu Madurodamu volí 25členná rada studentů regionálních škol). Ročně sem zavítá až 10 miliónů návštěvníků, kteří obdivují dokonale zpracované miniatury mj. Amsterodamu (grachty, paláce, kostely, muzea i přístav), Rotterdamu (přístav, Euromast, konkrétní lodě), Den Haag (Binnenhof, Mauritshuis, Paleis Huis ten Bosch, Vredespaleis), Utrecht (radnice), ale i další zajímavosti, jako sýrový trh v Alkmaaru, květinovou burzu v Aalsmeeru, větrné mlýny v Zaansche Schans, dům Jana Amose Komenského, protipovodňové hráze projektu Delta v Oosterscheldekeringu, letiště Schiphol a další. Navíc většina modelů jako přístavy, letiště, železnice a lanovky je pohyblivá, což zvyšuje jejich atraktivitu, stejně jako živá vegetace ve formě bonsají. V místě je i informační centrum, restaurace, prodejna se suvenýry, sociální zázemí a velkokapacitní parkoviště; otevřeno je od dubna do prosince, v červenci a srpnu od 9.00 do 21.00. Sleva se poskytuje při nákupu vstupenek přes internet.

Muiderslott
Cihlový zámek (anglicky Castle Muiden, UNESCO) o čtvercovém půdorysu 32 x 35 m se čtyřmi rohovými věžemi a mohutným vodním příkopem se nachází asi 15 km jihovýchodně od Amsterodamu v ústí řeky Vecht do bývalého Zuidersee; „muiden“ znamená říční ústí. První kamenný hrad tu v roce 1280 postavil hrabě Floris V., ovládl tak říční cestu do Utrechtu a mohl od obchodníků vybírat clo; v roce 1296 se však stal na vlastním hradě vězněm. V roce 1370 byl objekt přestavěn a v 17. století jej zviditelnili básníci a malíři, které sem zval spisovatel a historik P.C. Hooft (1581 – 1647). Na konci 18. století sloužil jako vězení, poté byl opuštěn a dokonce určen k demolici. Nakonec však byl restaurován a dnes je součástí státního muzea; cenná je mj. sbírka zbraní. Stal se známý i díky televizi, která ho opakovaně použila jako kulisu středověkých příběhů. Z Amsterodamu k němu jezdí autobus a přívoz a odehrávají se tu různé kulturní akce. Zpřístupněn je od 1.4. do 31.10., od 10.00 do 17.00, o svátcích a víkendech vstup omezen). V sezóně zde své dravce předvádějí sokolníci.

Naarden
Město (19 tis. obyv.) v provincii Noord-Holland (Severní Holandsko) získalo městská práva kolem roku 1300 a v letech 1675-85 bylo přebudováno podle projektu francouzského stavitele Vaubana na barokní vodní pevnost ve tvaru šesticípé hvězdy s šesti bastiony, kasematy a dvojitým vodním příkopem. V kasematech se dnes nachází Vestings museum, věnované historii opevnění a obrany města. Zajímavosti jsou gotický kostel Grote St. Vituskerk (sv. Víta, 1380 – 1440, vyhlídka z věže, výjevy ze Starého a Nového zákona), renesanční Stathuis (radnice, 1601), cihlové domy ze 16. – 18. století (tzv. Španělský dům) a památky na život a dílo Jana Amose Komenského (1592 – 1670). Komenský jako biskup Jednoty bratrské byl po bitvě na Bílé hoře nucen odejít z Čech a po mnoha peripetiích našel útočiště v Amsterodamu, kde ho v pedagogické, náboženské a filozofické činnosti podporovala rodina De Geer. V roce 1670 zemřel v Amsterodamu, pochován byl v kapli v Naardenu. Tato kaple byla za symbolickou cenu pronajata českému státu a v letech 1933 – 1937 přeměněna v Komenského mauzoleum, kde je kamenná deska vyznačující vlastní hrob a bronzová mříž s reliéfy, připomínající klíčové události z jeho života (1618 učitel ve Fulneku, 1623 pronásledování protestantů za třicetileté války, 1628 odchod do vyhnanství, 1641 přijetí v Anglii, 1642 přijetí ve Švédsku, 1650 založení školy v Maďarsku, 1656 požár v Lešně, 1670 úmrtí v Amsterodamu). Skleněné panely představují Komenského jako vydavatele, pedagoga a vychovatele, filosofa, biskupa, teologa, politika, diplomata i exulanta. V muzeu jsou od roku 1992 vystaveny doklady o pobytu a působení Komenského v Nizozemsku, různá vydání jeho děl, studovna a konají se zde tematické výstavy; stálá expozice se jmenuje „Vivat Comenius“. Komenského socha (V. Makovský, 1957) se nachází za bránou Utrechtsee.

Rotterdam
Město (616 tis. obyv., z toho jen 50 % Nizozemci; 319 km2, z toho jen dvě třetiny pevná půda) vzniklé vystavěním hráze na řece Rotte roku 1270 v místech, kde delty řek Rýn, Meuse a Schelde ústí do Severního moře; městská práva dostalo v roce 1340. Přístav získal na významu jako jedno ze sídel Východoindické společnosti. Dnes je s přístavním komplexem Europort, obrovským překladištěm ropy a sedmým největším kontejnerovým překladištěm na světě, největším přístavem Evropy, jehož součástí jsou historický Delfshaven, Lloydkwartier, komplex Maashaven/Rijnhaven/Feijenoord, přístavy okolo Nieuw-Mathenesse, Waalhaven, Vondelingenplaat, Eemhaven, Botlek, Calandkanaal, Nieuwe Waterweg, Scheur a nově vytvořená oblast Maasvlakte; ve výstavbě je Maasvlakte II. Umělý kanál Nieuwe Waterweg (Nová vodní cesta) otevřený v roce 1872 umožnil vplutí velkých zámořských lodí a délka přístavu dosáhla 40 km. Tzv. Velký Rotterdam, nazývaný „Rotterdam- Rijnmond“ má 1,3 miliony obyvatel. Po 2. světové válce architekti využili faktu, že původní město bylo téměř zcela zničeno bombardováním, a zahájili výstavbu moderních výškových budov. Výsledkem je unikátní panorama Rotterdamu, zcela se vymykající vzhledu ostatních nizozemských měst. Řeka Nieuwe Maas město rozděluje na severní a jižní část, které spojují tunely Benelux a Maas, tunel metra a železniční tunel, a mosty Willemsbrug, Koninginnebrug, Van Brienenoordbrug, již nepoužívaný železniční zvedací de Hef brug a nejnověji visutý Erasmusbrug. Centrum se nachází na severním břehu Nieuwe Maas; mnoho městských částí leží pod úrovní mořské hladiny a musí být chráněno hrázemi. Významné jsou místní loděnice a lodní společnosti (dnes patřící společnosti Maersk), univerzita Erasmus a mnoho nadnárodních firem.
Zajímavosti jsou muzea mj. Volkenkundig Museum (cizí kultury), Witte de With (centrum moderního umění), Námořní muzeum (historie přístavu a stavba lodí), Přírodovědné muzeum, Muzeum historie, historické loděnice, „Bílý dům“ (Witte Huis, 1898, 45 m), továrna Van Nelle fabriek (1929), secesní klubovna Královského jachetního klubu (Royal Maas Yacht Club; 1909), fotbalový stadion De Kuip (1936; 50 tis. diváků), krychlové domy (Kubuswoningen; 1984), 790 m dlouhý visutý most Erasmusbrug (1996; 138 m vysoký pylon), New Orleans Tower (158 m; nejvyšší obytná budova v Nizozemsku), nejvyšší kancelářská budova „Maastoren“ (165 m), budova „Delftse Poort“ (160 m; Nizozemská národní pojišťovna), vyhlídková věž Euromast (186 m; 1970) a NAI, Nizozemský Institut architektury, botanická zahrada a arboretum Trompenburg (zpřístupněné roku 1958), chodník slávy na nábřežní promenádě, centrum s pěší zónou, obchodními domy, restauracemi a kavárnami, přístavní čtvrť Delfshaven s indickými, čínskými i arabskými obchůdky. Vyhledávaná nákupní centra jsou Lijnbaan, Hoogstraat, Beurstraverse („Koopgoot“), Zuidplein a Alexandrium (Oosterhof). V Rotterdamu se pravděpodobně narodil Erasmus Desiderius Rotterdamský (Gerrit Gerritszoon, 1467 – 1536), filosof, augustiniánský mnich a humanista, zastánce náboženské tolerance; jeho nejznámějšími díly jsou Chvála bláznovství a O výchově křesťanského vladaře. Nejbližší letiště je Rotterdam The Hague Airport. Rotterdam má několik vlakových nádraží, kde staví mezinárodní rychlovlaky i vnitrostátní vlaky Intercity. Městskou dopravu zajišťují příměstské vlaky, tramvaje (14 tras, 94 km; turistická tramvaj), autobusy (38 linek, 433 km), dvě trasy metra (1968) a přívozy. Specialitou je vodní autobus z Rotterdamu do Dordrechtu (130 osob, 60 jízdních kol). Atraktivní je vyhlídková plavba přístavem. V Boompjeskade mezi mosty Erasmus a Willems byla zřízena umělá pláž, ale koupání je možné až na pláži Hoek van Holland, nebo ještě vzdálenějších Renesse, Ouddorp nebo Oostvoorne (Zeeland).

Scheveningen
Moderní přímořské lázně s rybářským přístavem (z roku 1904) jsou jednou z osmi čtvrtí Haagu, s jehož centrem je spojuje několik tramvajových linek; první osada zde zřejmě vznikla už v 11. století. První hotel „Kurhaus“ ve stylu italské renesance pro 2500 osob byl zřízen v roce 1886; čelní fasáda měří 500 m, uchvátí kryté galerie a skleněná kopule. Letovisko zviditelnilo několik malířů, na prvním místě Hendrik Willem Mesdag svým „Panorama Scheveningen“ (120 krát 14 m; 1881). Asi 20 tisíc turistů ročně přitahuje dlouhá písečná pláž, částečně krytá promenáda, výborná infrastruktura včetně kasina (Holland Casino; mj. americká ruleta, poker, 650 hracích automatů), patrové molo De Pier (1961) vybíhající 400 m do moře (stánky se suvenýry, butiky, občerstvení, zasklené i volné vyhlídky na moře a pláž, možnost bungie jumpingu), mořské akvárium Sea Life (40 nádrží a 8 m dlouhý podmořský tunel) a maják. Přijíždějí sem vyznavači windsurfingu a kitebordingu, svoji pláž mají i nudisté. Moře je ale studené, 17 – 20 °C, a pohodu může pokazit i vítr. Na nábřeží je řada zábavních atrakcí a ve stáncích nabídka čerstvých ryb. Diváky láká novoroční koupání, Den vlajky na jaře, výstava soch „Beeldenmuseum“ v létě a ohňostroj na podzim. Celoročně je možná také vycházka dunami, zejména v úseku mezi Hagem a Wassenaarem (informační centrum v Meijendelu, malá botanická zahrada, 250 druhů ptáků, tři značené stezky).

Zaanse Schans
Obydlený skanzen asi 35 obytných i hospodářských budov a osmi mlýnů ze 16. století v severním Holandsku na břehu řeky Zaan. Větrné mlýny nejen odvodňovaly území, ale i mlely hořčici či kakao, ječmen pro výrobu lodních sucharů, poháněly pily, lisovaly olej (1673, Oliemolen De Zoeker) nebo třely barvy (1784, Werfmolen De Kat). Původně na březích řeky Zaan stávalo asi 600 mlýnů; každý z nich měl svoji historii a obvykle i zajímavé jméno nebo přezdívku; například „De Ooievaar“ (Čáp), „De Held Jozua“ (Hrdina Jozue) a další. Dochované mlýny v Zaanse Schans se jmenují „De Huisman“ (Pan domácí; na mletí hořčice), „De Gekroonde Poelenburg“ (poháněl pilu), „De Kat“ (Kočka; Dyemill), „Het Jonge Schaap“ (Mladá ovce; poháněl pilu), „De Os“ (Vůl; na lisování oleje), „De Zoeker“ (na lisování oleje), „Het Klaverblad“ (poháněl pilu) a „De Bonte Hen“ (na lisování oleje). Další expozice jsou Muzeum holandských hodin (15. – 19. stol.), Muzeum holandských krojů a první prodejna potravin Alberta Heina z Oostzaanu (zakladatele sítě dnešních prodejen „Albert“). Samozřejmě i parkoviště, občerstvení, prodejny suvenýrů a odpočinkové zóny, neboť ročně sem zavítá asi 900 tisíc turistů.

Zábava, kultura, sport

Nejpopulárnějším diváckým sportem je fotbal a nejznámějším fotbalovým týmem amsterdamský Ajax (Amsterdamsche Football Club Ajax), založený v roce 1900. Celkem 29krát vyhrál nejvyšší nizozemskou soutěž Eredivisii a dle historických tabulek patří k deseti nejlepším na světě; multifunkční stadion Amsterdam Arena (1996; 180 x 235 m, výška 78 m, skleněná posuvná střecha) sdílí s týmem amerického fotbalu Amsterdam Admirals. Maraton v Amsterodamu měří klasické 42,195 km a patří mezi deset nejvýznamnějších na světě. Poprvé se běžel v roce 1928 během letních olympijských her. Každoročně se běhá od roku 1975; trasa začíná a končí na Olympijském stadionu a rekord drží Etiopan Getu Feleke (2:05:44; 2010).
Pokud jde o aktivní sporty, specialitou Nizozemska jsou plavby po kanálech, kdy si můžete pronajmout motorovou loď, plachetnici nebo hausbót a nepotřebujete k tomu kapitánský průkaz. Loď se pronajímá obvykle na týden, ale mimo sezónu na delší i kratší dobu. Stanování je povoleno jen v areálech kempů, jejichž kvalita, vybavení a cena se hodně liší; někde musíte zůstat minimálně dvě noci. Kempy mají i chatky, vybavené mj. vařičem. Ceny zjistíte na internetu, v nizozemské turistické informační kanceláři (VVV) nebo na místě. Pokud je v zimě opravdu zima, lze na zamrzlých kanálech bruslit. Cyklistika představuje v Nizozemsku běžný způsob dopravy a má zde ideální podmínky. Na kole (fiets) se jezdí do práce, do školy, na nákup, do kina i do vinárny; ve vlacích je pro kola zvláštní vagón a na stovce železničních stanic si lze kolo vypůjčit. Půjčovny má každé město, většina kempů, přírodní rezervace, národní parky i ostrovy. K dispozici jsou specializované průvodce městem na kolech, ANWB (Nizozemský turistický svaz) vydává mapy se značenými poznávacími trasami i „cyklistickými hotely“. Ve městech je pro cyklisty vyznačen zvláštní pruh mezi silnicí a chodníkem a cyklisté mají na křižovatkách zvláštní přejezdy i semafory; pokud semafor chybí, má cyklista absolutní přednost před auty. Modrá značka s bílým kolem označuje jízdní pruh pro cyklisty, který je součástí vozovky. Malé obdélníkové značky s nápisem „Fietspad“ nebo „Rijwielpad“ označují cyklistické stezky v parcích, sídlištích, na ostrovech či na venkově, společné pro chodce a cyklisty. Jízdní pruh pro cyklisty označují rovněž symbol kola a přerušovaná nebo plná postranní čára na vozovce. V krajině mají cyklostezky bílý symbol kola na červeném podkladu, rozcestníky ve tvaru houby udávají i vzdálenosti a dálkové národní trasy LF (Landelijke Fietsroutes) jsou číslované (2a, 3b apod.). Menší cesty, ale zajímavé a vhodné pro cyklisty, jsou označeny symbolem kola. Přilba povinná není, ale za tmy je nutné mít rozsvícené světlo nebo blikačku, bílou vpředu a červenou vzadu. Nezbytný je i řetěz a zámek proti krádeži.
Nizozemsko nabízí i přírodní parky, zoologické zahrady, tematické parky a aquaparky. Prvotřídní jsou například oplocený národní park De Hoge Veluwe (1939 km2, nedaleko Arnhemu, s písečnými dunami, vřesovišti i lesíky, muzeem a galerií), zoologická zahrada v Amsterodamu (1838) se pyšní 700 druhy zvířat a 200 druhy dřevin; je zde i akvárium, botanická zahrada, planetárium a muzeum zoologie; Burgers ZOO v Arnhemu (džungle, oceány, pouště, mangrove a safari); Delfinárium v Harderwijku (největší mořský zoopark v Evropě, představení delfínů, lvounů a tuleňů; kino); Natuurpark De Apenheul v Apeldoornu (jediný park na světě, kde volně pobíhá asi 400 opic z různých světadílů); Safaripark Beekse Bergen u Tilburgu (1250 zvířat od 150 druhů); mořské akvárium Sea Life Scheveningen (s podmořským tunelem, žraloky a mořskými želvami); zábavní parky De Efteling (horské dráhy), Drouwenerzand (horské dráhy, pirátská loď), prázdninový a zábavní park Duinrell (koupaliště, tobogány, horské dráhy, ubytování); Fort Kijkduin (akvárium a muzeum) a další.
Každoroční akce přitažlivé pro turisty jsou mj. jarní Květinové korzo (Bloemencorso, poslední víkend v dubnu) z Noordwijku do Haarleemu, průvod alegorických vozů ozdobených miliony řezaných květů, vždy jako soutěž na konkrétní téma; Den otevřených zahrad (třetí víkend v červnu), kdy na jedinou společnou vstupenku je zpřístupněno přibližně 30 zahrad (i soukromých), propojených za tím účelem zvláštní lodní linkou; Den královny (30. dubna), výstava květin v parku Keukenhof (od poloviny března do poloviny května), kde je k vidění na 7 miliónů květin, zejména cibulovin, v nádherném parku s mohutnými stromy, v překrásných aranžmá; jsou zde i skleníky a tematické expozice. Jen jednou za deset let se koná Floriade, obrovská výstava o zahradnictví i zahradách celého světa (v roce 2012 od dubna do října ve Venlo). Oficiálně se nazývá Světový zahradnický veletrh, poprvé se konala v roce 1960 a nenechají si ji ujít 2 miliony návštěvníků. Jednou za pět let (tj. v srpnu v roce 2015) se v Amsterodamu koná Sail Amsterodam, světová přehlídka největších současných plachetnic světa. Asi dvacet největších z nich slouží většinou jako školní lodě a na jejich palubu lze po šest dní vstoupit. Dalších lodí tu bývá až 500 a zážitkem je nejen vlastní Ship Parade, ale i atmosféra a doprovodné akce (defilé květinami vyzdobených lodí). Každoročně první sobotu v září se konal květinový průvod z Aalsmeeru do Amsterodamu, kdy se krajinou pohybuje 3 km dlouhý průvod květinami originálně ozdobených alegorických vozů, pro rok 2012 však byla tato akce z finančních důvodů zrušena. Vždy druhou sobotu v listopadu připlouvá na palubě lodi do Amsterodamu sv. Mikuláš; ve velkém průvodu pak zamíří do centra, kde ho vítají davy dětí, kterým jsou rozdány tuny sladkostí; průvod končí na Leidseplein, kde Mikuláše vítá starosta města.
Noční zábavu nabízejí všechna větší města, ale vede Amsterodam. Zde je jedním z přirozených zábavních center Leidseplein, k němuž přiléhají restaurace, bary, coffeeshopy, divadla a kina a také dva největší kluby v Amsterdamu – Melkweg na Lijnbaansgrachtu, kde se nabízí hudba, filmy, drama, o víkendech i disco, a Paradiso, kde se rovněž denně hraje hudba různých žánrů a stylů, včetně představení žonglérů, klaunů nebo hudebníků. Další vyhlášené kluby jsou mj. „Ministry“ na Regulierdwarsstraat (většinou R&B a hip hop), „Odeon“ na Singelu (první amsterdamská koncertní hala), „Zyon“ (futuristicky zařízený; house, techno, trance či R&B a hip hop) nebo megaklub v průmyslové zóně „The Power Zone“, kde se může najednou bavit přes pět tisíc lidí.

Zastupitelské úřady

České velvyslanectví v Nizozemsku
Embassy of the Czech Republic
Paleisstraat 4, 2514 JA Den Haag
tel.: +3170/3130031, sekretariát 3130011, konzulární úsek 3130018
fax: +3170/3563349, konzulární úsek 3560163
nouzová linka: +31/641/315128
e-mail: hague@embassy.mzv.cz
web: www.mzv.cz/hague
provozní hodiny úřadu: 08:30 – 17:00 (po – pá)
diplomatická působnost: diplomatická a konzulární pro Nizozemské království včetně Nizozemských Antil a ostrova Aruba

Velvyslanectví Nizozemského království v ČR
Gotthardská 6/27, Praha 6, Bubeneč, 160 00
tel.: 233 015 200
fax: 233 015 256
e-mail: pra@minbuza.nl
provozní hodiny úřadu 09:00 – 13:00, 14:00 – 17:00 (po – pá)
konzulární oddělení – e-mail: pra-ca@minbuza.nl, pra-za@minbuza.nl,
provozní hodiny konzulárního oddělení: 09:00 – 12.00 (po, st, pá) nebo dle telefonické dohody

Zdravotní péče, očkování, hygiena

V případě úrazu nebo jiné akutní situace má občan České republiky v Nizozemsku nárok na bezplatné nutné a neodkladné ošetření, přičemž je třeba předložit evropský průkaz zdravotního pojištění; náklady spojené s léčením uhradí příslušná česká zdravotní pojišťovna. Evropský průkaz zdravotního pojištění potvrzuje nárok na lékařsky nezbytnou zdravotní péči za stejných podmínek jako místní pojištěnci. To zejména znamená, že nizozemský systém zdravotního pojištění za vás zaplatí ošetření do té výše, jakou by zaplatil za svého pojištěnce. S evropským průkazem zdravotního pojištění (nebo s potvrzením dočasně nahrazujícím evropský průkaz zdravotního pojištění) navštivte v případě potřeby smluvního lékaře (Huisarts), zubního lékaře (Tandarts) nebo nemocnici. Přednostně je třeba obrátit se na smluvního lékaře nebo nemocnici vaší pojišťovny a předložit platný doklad totožnosti.
Je potřeba počítat s finanční spoluúčastí pacienta, která je ve většině Evropských zemí běžná. V každém případě, když budete v Nizozemsku jakékoli ošetření platit na místě, doporučujeme nechat si vystavit lékařskou zprávu s diagnózou a uschovat veškeré originály účtů, receptů a dalších případných dokladů (např. rtg snímků) pro pozdější jednání s pojišťovnami.
Dále se doporučuje uzavřít pojištění pro cesty a pobyt, které by pokrylo náklady nehrazené zdravotním pojištěním, včetně případné repatriace zraněného, nemocného či zemřelého; to samozřejmě součástí mezistátních dohod o zdravotním pojištění není.
Klienti Čedoku jsou pojištěni u České pojišťovny, rozsah pojištění si ověřte při zakoupení zájezdu.
Žádné očkování není povinné. Voda z vodovodu je všude pitná.
Lékárny
Lékárny jsou v každém větším městě, obvykle otevřené od 8.00 až 9.00 do 17.00 až 18.00 hodin. Pohotovostní služba funguje 24 hodin denně a za její využití se platí; která nejbližší lékárna má pohotovost, by mělo být uvedeno na dveřích každé lékárny.
Léky se platí v hotovosti, proto si nezapomeňte vzít v dostatečném množství ty léky, které pravidelně užíváte, nejlépe v originálním balení, případně i s receptem od svého lékaře.
Příruční lékárnička by měla obsahovat léky proti horečce (Anopyrin, Paralen, Acylpyrin), analgetika (Brufen, Korylan), léky na zastavení průjmu (Ercefuryl, Imodium, Reasec, Carbosorb), na střevní dezinfekci (Endiaron, Endiform, Mexaform), případně antibiotika předepsaná lékařem, antihistaminika na zklidnění při poštípání (Dithiaden, Fenistil), oční kapky (Ophtalmoseptonex), mast proti kožním mykózám (Canesten), mast na hnisající rány (Framykoin), mast na otoky (Ketazon, Yellon), obyčejné i pružné obinadlo, několik náplastí s polštářkem i bez, vodě odolnou náplast, Panthenol na spáleniny, malý dezinfekční sprej (Septonex, Jodisol), nerozbitný teploměr, nůžtičky, jehlu, pinzetu, jelení lůj a šátek.

Zvyklosti a obyčeje

Nizozemci jsou vstřícní, přátelští a otevření, pohodoví a slušní. Problémy řeší s nadhledem, nepotrpí si na tituly ani na formality a často si podávají ruce. Pokud vás pozvou na návštěvu, přineste pro paní domu květiny a láhev alkoholu pro muže; oblečení může být i neformální a pohodlné, cení se originalita. Nečekejte, že se budou probírat „rodinné záležitosti“, soukromí je prioritou. Každý má však právo na svůj názor; jsou velmi tolerantní zejména vůči cizím zvykům. Co se týče holandských tradic jsou však konzervativní. Historie a tvrdé životní podmínky je přivedly k pracovitosti a disciplinovanosti, cení se i skromnost, sebekázeň a sebeovládání. Navenek se nikdo nechlubí ani majetkem ani postavením. Být ženou v domácnosti je běžné i při odrostlejších dětech.
Všichni Nizozemci byli a dodnes jsou zdatní obchodníci, na jejichž slovo se lze spolehnout. Jsou známí svým liberálním přístupem k přistěhovalcům, i když dnes se jejich přístup k nim postupně mění. Benevolentní jsou i k „měkkým drogám“, prostituci, euthanazii a homosexualitě. Marihuanu lze v Nizozemsku koupit i kouřit beze strachu, nicméně nové zákony přijaté v roce 2012 podmínky nákupu drogy mění, a mění se i pravidla ohledně její konzumace. Provozování prostituce bylo v Nizozemsku formálně zlegalizováno v roce 2000; prostitutka musí být starší 21 let a mít u sebe průkaz s fotografií a registračním číslem. Prostitutky jsou mj. významnou turistickou atrakcí Amsterdamu.

Obecné vízové informace

Občané ČR a občané třetího státu, kteří mají v ČR dlouhodobý nebo trvalý pobyt, mohou cestovat do Nizozemska bez omezení. K cestě stačí platný cestovní pas nebo občanský průkaz vydaný od druhé poloviny roku 2000.

Historie

Nizozemsko o rozloze 42 508 km2 a 17 miliony obyvatel (2012) patří mezi nejhustěji osídlená území v Evropě. Ve městech žije 83 % obyvatel, nejvíce v konurbaci Randstad, tvořenou aglomeracemi měst Amsterdam, Haag, Rotterdam a Utrecht. Národnostní složení je velmi pestré; dle statistiky žije v zemi 80 % Nizozemců, 5 % obyvatel původem z EU, 2,4 % Indonésanů, 2,2 % Turků, 2 % Surinamců, 2 % Marokánců, 0,8 % obyvatel Antil a 4,8 % tvoří další menšiny. Původními obyvateli jsou Frísové. Konkrétně v Amsterodamu žijí příslušníci 177 národností, čemuž odpovídá také zastoupení snad všech světových církví. Nejvíce je římských katolíků (30 %) a protestantů (20 %), následují muslimové (5,8 %); 42 % obyvatel je bez vyznání. Ze 17 milionů obyvatel je 17 % mladších 14 let, 67 % mezi 15 – 64 lety a 16 % starších 65 let. Průměrný vek dožití je 81 let, z toho muži 79 a ženy 83 let. Na jednu ženu připadají v průměru dvě děti. Gramotnost dosahuje 99 %.

Název země
Nizozemsko (Nederland) je odvozen od slov neder = nízký/á a land = země podle polohy na mořském břehu. V letech 867 – 1678 náleželo k Burgundskému hrabství (dnes na území Francie) a v letech 1581 – 1714 je pod názvem Habsburské Nizozemí ovládala španělská větev Habsburků. V roce 1581 se odtrhla Republika spojených nizozemských provincií a zbylé území se poté nazývalo Španělské Nizozemí. Současný název Nederland pochází z roku 1830, kdy se osamostatnila Belgie. Ze starších historických názvů je v povědomí Batávská republika. Nizozemsko je velmi často nepřesně nazýváno Nizozemí nebo Holandsko. Nizozemí je označení historického území v ústí řek Rýn (Rijn), Šelda (Schelde) a Máza (Maas), zhruba odpovídajícího území dnešních států Nizozemsko, Belgie, Lucembursko a souhrnně nazývaného Benelux. Holandsko je název bývalého hrabství Holandsko, které zahrnuje dnešní provincie Severní a Jižní Holandsko.

Holandští malíři
Holandské malířství se výrazně rozvíjelo od poloviny 16. století a významně je ovlivnila renesance. V 17. století vznikly v Amsterdamu, Utrechtu, Haagu, Leidenu, Delftu i jinde jednotlivé malířské školy, podporované bohatými soukromými sběrateli umění, kteří si u nich obrazy objednávali. Převažujícími náměty byla zátiší, portrét a krajinomalba a malíři se často specializovali na jednotlivá témata: krajiny (P. Brueghel starší, Goyen, Ruisdael), interiéry (Vermeer), humorný žánr (Steen) a další.

Světově proslulí se stali mimo jiné:
Hieronymus Bosch (1450? – 1516; vlastním jménem Jeroen Anthoniszoon van Aken) se narodil v městečku ’s-Hertogenbosch (dnes zde má pomník). O jeho osobním životě není téměř nic známo. Většina jeho prací znázorňuje hříchy a morální úpadek lidstva, případně moralizující témata zobrazující boj dobra se zlem. Některé obrazy svojí fantaskností šokovaly natolik, že byl označován i za kacíře. Stal se slavným již za svého života, prvním sběratelem jeho děl byl španělský král Filip II. Jeho dílem se zřejmě ve 20. století inspirovali surrealisté Joan Miró a Salvador Dalí.

Pieter Bruegel starší (1525? – 1569) se narodil pravděpodobně v městě Breda; mládí prožil v Antverpách a na různých místech Itálie. Jeho oblíbeným výrazovým prostředkem byla mědirytina a tématem alegorie, biblické příběhy, scény z venkovského života a zejména krajiny, kdy dokázal zachytit jejich atmosféru. V jeho pojetí je člověk součástí přírody. Jeho obdivovateli byli Habsburkové a velkou kolekci jeho obrazů shromáždil Rudolf II.

Rembrandt Harmenszoon van Rijn (1606 v Leidenu – 1669) se narodil v Leidenu jako poslední z devíti dětí, z nichž jediného ho rodiče nechali studovat. Ještě za svého života se proslavil jako malíř, kreslíř, grafik a rytec doby „nizozemského zlatého věku“ (Gouden Eeuw), kdy v 17. století dosáhla nizozemská společnost a její kultura maximálního rozkvětu. Jeho dílo zahrnuje portréty a autoportréty (sám sebe zobrazil asi na 50 obrazech), holandské krajiny a obrazy s mytologickými či biblickými tématy. Mistrně ovládal šerosvit a figurální malbu. Ve svých 25 letech založil v Amsterodamu malířskou dílnu, kde vyučoval malbě, začal kupovat a sbírat obrazy a ve velkém maloval podobizny. I díky sňatku se Saskií Uylenburch zbohatl a stýkal se s významnými učenci a filosofy té doby. Po její smrti se zaměřil na méně okázalou tvorbu, postupně dostával méně zakázek a později přišel o téměř celý majetek. Za svůj život vytvořil přibližně 600 maleb, téměř 400 leptů a 2000 kreseb.

Královská rodina
V Nizozemsku vládne od roku 1980 královna Beatrix Wilhelmina Armgard Oranžsko-Nasavská, princezna oranžsko-nasavská, princezna z Lippe-Biesterfeldu (1938) z Nasavské dynastie, která byla do roku 1962 vládnoucí dynastií také v Lucembursku. Jméno je odvozeno z německého Nassavska, kde její příslušníci vládli jako hrabata a později jako vévodové. Slavnými osobnostmi této dynastie jsou mj. Vilém I. Oranžský (1533 – 1584), vůdce holandského povstání za nezávislost proti španělským Habsburkům, jeho pravnuk Vilém III. Oranžský (1950 – 1702), který se stal na přelomu 17. a 18. století anglickým králem, první nizozemský král Vilém I. Nizozemský (Vilém VI. Oranžský; 1772 – 1843), královna Wilhelmina (1880 – 1962; vládla v letech 1890/ 1898 – 1948) a královna Juliána (1909 – 2004; vládla v letech 1948 – 1980). Po genealogické stránce je dynastie Nassavských v hlavních liniích vymřelá, ale nizozemská ústava označuje jako vládnoucí rod Oranžsko-nasavský. Královna Beatrix (1938) je nejstarší ze čtyř dcer nizozemské královny Juliány a jejího manžela Bernharda z Lippe-Biesterfeldu; na universitě studovala sociologii, právo, ekonomii, dějiny parlamentu a ústavního práva, kulturu Surinamu a Nizozemských Antil i základy islámu. V roce 1966 si vzala německého diplomata Clause von Amsberga (zemřel v roce 2002), s nímž má tři děti: prince Viléma Alexandra (1967), následníka trůnu, prince Johanna Frisa (1968) a prince Constantijna (1969). Na trůn nastoupila 30. dubna 1980 v den narozenin své babičky, královny Juliány. Tento den zvaný Den Královny (Koninginnendag), je i dnes státním svátkem. V majetku královské rodiny je pět zámků v Nizozemsku, devět venkovských sídel v Evropě, 17 apartmá po celém světě a vily v Toskánsku a Rakousku; vlastní také pozemky v Tanzanii, Mexiku, Maroku a USA. Následníkem trůnu je Vilém Alexandr, princ oranžský (celým jménem Willem-Alexander Claus George Ferdinand; 1967); v roce 2002 se jeho manželkou stala Máxima Zorreguieta Cerruti (1971), Argentinka se španělskými a italskými předky, jejíž otec byl ministrem v dobách vlády diktátora Jorge Videla v 70. a 80. letech 20. století, což vzbudilo značný rozruch. Žijí ve Wassenaaru a mají tři dcery: Catharinu-Amalii (2003), Alexii (2005) a Ariene (2007). Princ Johann Friso (1968) přišel o možnost následnictví na trůn kvůli svému sňatku s Mabel Wisse Smitovou, která v minulosti udržovala kontakty s nizozemským narkobaronem. Mají dvě dcery: Luanu (2005) a Zariu (2006). Princ Constantijn (1969) vystudoval práva a s manželkou Laurentien a mají tři děti: Eloisu (2002), Clause-Casimira (2004) a Leonoru (2006). Žijí v Bruselu.

Marihuana
Droga („tráva“) získávaná usušením květenství samičích rostlin konopí. Tato rostlina (Cannabis) obsahuje přes 30 éterických olejů a alkaloidy cannabisativin a hordenin; spotřebitele však zajímají kanabinoidy, které mají psychotropní účinky. Konopí je jediná rostlina na světě, která je produkuje. Ve velkém se konopí pěstuje mj. v Maroku, Afghánistánu, Pákistánu, Nigérii, Nepálu, Indii a Kolumbii. V České republice je jeho pěstování nelegální. „Joint“ je cigareta obsahující sušenou marihuanu, případně smíchanou s tabákem, který podporuje lepší hoření. „Blunt“ je marihuanový doutník, kdy se čistá marihuana balí do tabákového listu. „Bong“ je přenosná jednoduchá vodní dýmka a mnozí se domnívají, že její kouření je méně škodlivé, protože značná část nečistot se zachytí ve vodě. „Skleněnka“ je malá skleněná trubička s rozšířením na konci, kam se nacpe marihuana, která se zapálí a vdechuje, existuje ve spoustě provedení a barvách. Nízké dávky marihuany vedou k navození klidu a vzrůstajícího pocitu dobré pohody a uvolnění, zesilují se zrakové, sluchové, čichové, hmatové i chuťové vjemy, prohlubuje se požitek z hudby a později se dostaví záchvaty smíchu. Po stavu euforie se dostaví pocit prázdnoty. U závislých vede k bronchitidě, rozedmě plic, apatii a letargii. Kanabinoidy však mají významné místo v medicíně, pro své antibakteriální, fungicidní a virostatické účinky. Konopné preparáty (hašový olej, sprej, čípky) se využívají ke zmírnění vedlejších účinků řady léčebných postupů, zejména v onkologii během chemoterapie a ozařování nádorů. Fungují též prokazatelně jako sedativum, anestetikum (při léčbě popálenin), omezují tvorbu jizev, zmírňují nechutenství, nutkání ke zvracení, deprese, křeče, bolesti kloubů a páteře, alergie a některé psychotické stavy, snižují nitrooční tlak (význam pro léčbu glaukomu). Potlačují symptomy Parkinsonovy choroby, Alzheimerova syndromu, roztroušené sklerózy, tachykardie, anginy pectoris, migrény, katalepsie, maniodeprese, epilepsie i anorexie. V posledních letech se využívá i při léčbě různých typů rakoviny, neboť brání růstu novotvarů. Jako zdroj léčiv se využívají prošlechtěné variety Cannabis indica; Cannabis sativa je pro příliš nízký obsah kanabinoidů nevyužitelná.

Protipovodňové hráze
Území dnešního Nizozemska ohrožovala odpradávna vysoká hladiny vody a záplavy. Archeologické nálezy dokládají, že již Frísové, kteří se zde usadili v 7. – 5. století př. n.l.,, budovali nejprve vyvýšeniny a teprve na nich svá obydlí. První hráze stavěli Římané s cílem zabránit vylití řek z břehů a umožnit přesuny vojsk. Nejprve to byly jen zemní valy zpevněné travními drny a od 14. století dřevěné palisády s balíky mořské trávy. Zatímco valy snadno rozplavily silnější přívaly vody, dřevěné kůly rozežíral měkkýš šášeň lodní (Teredo navalis). Proto se začaly stavět hráze kamenné, později i napříč toku vody, což mělo zabránit pronikání slané vody do vnitrozemí a zasolování půdy. Na přelomu 16. – 17. století se začalo s odvodňováním a vysoušením větších vodních ploch pomocí větrných mlýnů; získaná půda se nazývala „polder“, což znamená kus země obehnaný hrázemi, na kterém lze uměle regulovat úroveň vodní hladiny. Během 18. století tak bylo získáno asi 7000 km2 nové půdy. S technickým pokrokem, nejprve s objevem parního stroje a poté elektřiny, se v 19. století vysoušení urychlilo a větrné mlýny nahradila elektrická čerpadla. Polderů přibývalo rychleji a v letech 1927 – 1935 byla postavena 32 km dlouhá hráz Afsluitdijk, která oddělila od Severního moře záliv Zuidersee; jeho voda byla vyslazena a vzniklo jezero Ijlselmeer. V únoru 1953 však tragické záplavy zničily 500 km hrází, zatopily 2000 km2 souše a o život přišlo téměř dva tisíce lidí. Následně se okamžitě začal realizovat projekt DELTA, navržený již roku 1932, jehož započaté práce však přerušila 2. světová válka. Nyní se tedy začalo znovu, již za pomoci výpočetní techniky a modelů hrází, kdy se dalo simulovat chování vody u jednotlivých typů hrází a propustí. Nakonec bylo vyvinuto 11 typů hrází, byly vymyšleny nové technologie stavby a postaveny i stroje, které mohly stavbu realizovat. Výstavba hrází byla dokončena v 90. letech 20. století a pobřeží Nizozemska se jimi zkrátilo o 700 km. Po koruně hrází vede dálnice a dálniční most Zeelandbrug (5022 m) patří k nejdelším v Evropě. Unikátní je i průtočná hráz přes Oosterschelde, která má 65 betonových pilířů a během 85 minut může být uzavřena mohutnými železnými vraty. Skutečným problémem Nizozemska, jehož 60 % území leží pod úrovní mořské hladiny, je dlouhodobý pokles pevniny (15 – 30 cm za století). Hráze doplňuje složitý systém kontroly výšky vodních hladin ve vnitrozemí, které monitorují tisíce čidel na řekách, u jejich ústí do moře, na kanálech, jezerech i poldrech; pokud se hladiny zvyšuje, je přebytečná voda odčerpávána do řek a odváděna do moře důmyslným systémem asi 20 tisíc čerpadel; v záloze jsou stovky větrných mlýnů. Samostatným problémem je zakládání staveb na původních močálech a nezpevněných půdách: moderní stavby v mnoha městech tak spočívají na betonových pilířích, zaražených až do hloubky sedmdesáti metrů.

Slavní nizozemští mořeplavci
Šestnácté a sedmnácté století bylo vrcholem holandských plaveb a jména objevitelů najdeme na mapách světa. Willem Barents (Barentsz; 1550 – 1597) vedl v letech 1594 – 1596 několik námořních expedic s cílem proplout podél severních břehů Asie do Číny; během plavby objevil Špicberky a Medvědí ostrov a zmapoval Novou zemi. Jeho expedice byla první, která v Arktidě přezimovala poté, co jeho loď uvěznil led, ale při zpáteční plavbě do civilizace zemřel. Je po něm pojmenováno Barentsovo moře, Barentsův ostrov a osada Barentsburg na Špicberkách. Henry Hudson (1570 – 1611?) byl anglický mořeplavec a objevitel, který objevil ostrov Jan Mayen. V roce 1609 ve službách Východoindické společnosti založil v ústí řeky Hudson kolonii Nové Nizozemí na místě dnešního New Yorku. Jeho jméno nese Hudsonův záliv. Abel Janszoon Tasman (1603 – 1659) při plavbě roku 1641 objevil Nový Zéland, 1642 Tasmánii, 1643 souostroví Tonga a Fidži; hlavně však novou plavební trasu z Indického do Tichého oceánu v pásmu příznivých západních větrů. V roce 1644 zkoumal severní a severozápadní pobřeží Nového Holandska (dnešní Austrálie), ale protože při plavbách nenarazil na žádné zlato ani jiné bohatství, zůstaly výsledky jeho výprav utajeny a Austrálie „objevena“ až Brity a Francouzi. Za života se mu příliš ocenění nedostalo. Je po něm pojmenována Tasmánie (ostrov a australský spolkový stát, 68,4 km2) a na Novém Zélandu národní park.

Větrné mlýny
Jsou symbolem Nizozemska a dodnes se jich tu stojí přibližně 1200 (z původních asi 10 tisíc). Z tradičních i praktických důvodů má každá provincie jejich přesný soupis, včetně popisu, historie a fotodokumentace. V ploché krajině nebránilo cestě větrů žádné pohoří a síla větru se zde začala využívat v 16. století. Nejprve především k přečerpávání vody, později i ke šrotování krmiva pro dobytek, pohonu pil, mletí barev nebo lisování oleje. Byl zde vyvinut speciální typ mlýna zvaný „holandský“, kdy se neotáčí celá stavba jako u mlýna sloupového, ale jen stříška s lopatkami. Délka lopatek činí zpravidla 7 až 9 metrů, výplně tvořily dřevěné destičky. Uvnitř byla obvykle dvě ústrojí, jedno na mletí, druhé na šrotování. Nejznámější mlýny se nacházejí ve skanzenu Zaanse Schans (viz kapitola Místopis), 19 mlýnů z roku 1740 v Kinderdijku (UNESCO 1997) nedaleko Rotterdamu a mlýny u Schiedamu (pět nejvyšších větrných mlýnů na světě; šestý byl zrekonstruován v roce 2011). Původně jich bylo dvacet a sloužily k mletí obilí, z něhož se pálil „holandský gin“ jenever; v jednom z nich je dnes muzeum.
Nizozemsko tvoří nížina při pobřeží Severního moře dlouhého 451 km; hranice s Německem měří 577 km, s Belgií 450 km. Pro krajinu jsou typické mělké pobřežní prolákliny, rozlišované na „watty“ a „marše“. Watty jsou území periodicky zaplavovaná mořskou vodou, která za odlivu zůstávají obnažena. Na mnoha lokalitách byly záměrně trvale vysušeny a staly se z nich tzv. „poldery“. Marše jsou úrodné nížiny na říčních nánosech a snadno je lze přeměnit na pole. Pahorkatiny se vyskytují na jihu a východě. Nejvyšším vrcholem pevninského Nizozemska je Vaalserberg (322 m n.m.), nejnižší bod je Zuidplaspolder (mínus 7 m) v obci Nieuwerkerk aan den IJssel u Rotterdamu. Formálně je nejvyšším bodem celého Nizozemského království Mount Scenery (862 m n.m.) na ostrově Saba v Karibském moři.

Významné jsou řeky: Amstel (31 km, protéká městem Amsterdam, kde od náměstí Spui je do moře vedena kanálem), IJssel (123 km; je to pravé rameno dolního toku řeky Rýn; ústí do jezera Ijselmeer; je v celé délce splavná a navazuje na ni síť splavných kanálů), Máza (Maas; pramení ve Francii, měří 925 km a v Nizozemsku se vlévá do Severního moře deltou společnou s Rýnem; je splavná a podél toku musí být ochranné hráze), Nová Máza (Nieuwe Maas je říčním ramenem Rýna; měří 24 km a protéká Rotterdamem; vytváří rameno delty Rýn-Máza), Roer (pramení v Belgii, měří 208 km, je přítokem Mázy a břehy jsou chráněny hrázemi), Rijn (Rýn, pramení ve švýcarských Alpách, měří celkem 1230 km, v Nizozemsku vytváří spolu s Mázou a Šeldou deltu, kde se člení na tři hlavní ramena IJssel, Waal a Lek; většina vody teče ramenem Waal a poté umělým kanálem Nieuwe Waterweg; přes jezero Haringvliet se pak vlévá do Severního moře; z Leku se odděluje rameno Oude Rijn a rameno IJssel ústí do jezera Ijsselmeer), dále Overijsselse Vecht (pramení v Německu; ze 167 km je 60 km na území Nizozemska; splavná pomocí zdymadel), Waal (82 km dlouhé levé hlavní rameno dolního toku řeky Rýn) a Schelde (Šelda, celkem 350 km, pramení ve Francii, do Severního moře se vlévá estuáriem u Vlissingenu, voda je brakická, protože příliv zasahuje daleko proti proudu; tok je chráněn hrázemi; je splavná a kanály propojená s Mázou a Seinou).
Nizozemsku patří Západofríské ostrovy, oddělující mělké watové moře od Severního moře; typické jsou pro ně písečné duny, slaniska, slané louky, brakické mokřady a pobřeží se širokými plážemi a bahnitými mělčinami. Nejznámější jsou Schiermonnikoog a Texel s národními parky, další jsou Noorderhaaks, Vlieland, Richel, Griend, Terschelling, Ameland, Rif, Engelsmanplaat, Simonszand, Rottumerplaat, Rottumeroog a Zuiderduintjes. Větší z ostrovů jsou obydlené; celkem zde žije asi 23 tisíc obyvatel.

Fauna a flora, ochrana přírody, národní parky
Přestože většina nizozemské krajiny byla přeměněna (nebo dokonce vytvořena) člověkem, zachovaly se tu přírodovědecky cenné biotopy jako písečné duny, říční a přímořské náplavy, pobřežní mělčiny, bažiny, rašeliniště, vřesoviště, křídové útesy a dokonce i původní smíšené lesy (9 % rozlohy země), v nichž převládají břízy, duby a borovice.
Podle podmínek definovaných roku 1960 mohou být jako národní parky vyhlášena území o minimální rozloze 10 km2, kde se zachovaly původní přírodní podmínky a flóra a fauna. První dva národní parky byly vyhlášeny v roce 1930 soukromými organizacemi, ale prvním oficiálním národním parkem se stal až Schiermonnikoog až roku 1989. Některé parky mají informační centra. Národními parky pevninského Nizozemska jsou: Alde Feanen (2006, 25 km2, jezera, lesy, rašeliniště, louky, větrné mlýny); De Biesbosch (1994, 70 km2, říčky, potoky, vrbiny); De Groote Peel (1993, 13,4 km2, rašeliniště); De Hoge Veluwe (1935, 55 km2, vřesoviště, duny, lesy); De Maasduinen (1996, 45 km2, lesy, vřesoviště, písčiny); De Weerribben-Wieden (1882/2009, 100 km2, rašeliniště); De Zoom - Kalmthoutse Heide (2001, 37,5 km2, vřesoviště, přeshraniční s Belgií); Drents-Friese Wold (2000, vřesoviště, duny); Drentsche Aa National Landscape (2002, tradiční kulturní krajina); Duinen van Texel (2002, 43 km2, duny na ostrově Texel); Dwingelderveld (1991, 37 km2, vřesoviště, keltské osídlení); Lauwersmeer (2003, jezero), Loonse en Drunense Duinen (2002, 35 km2, písečné duny); Meinweg (1995, 18 km2, od roku 2002 přeshraniční s Německem); Oosterschelde (370 km2, slané vody a bažiny); Sallandse Heuvelrug (2004, ledovcová moréna, vřesoviště); Schiermonnikoog (1989, 72 km2, ostrov; slanomilná vegetace, tuleni); Utrechtse Heuvelrug (2003, 60 km2, morény, vřesoviště, duny, lesy); Veluwezoom (1930, 50 km2, lesy, vřesoviště, pohyblivé písky) a Zuid-Kennemerland (1995, 38 km2, duny, pláže, lesíky).
Kontrolou a ochranou nizozemských chráněných území je pověřena organizace Staatsbosbeheer (Státní správa lesů), založená v roce 1899. V současné době dohlíží na 2500 km2 území (z toho 900 km2 lesů), které je obecně přístupné veřejnosti, ale platí zde různá omezení. Mj. je to povinnost mít psa na vodítku nebo zákaz vstupu po setmění. Soukromou organizací na ochranu přírody je Vereniging tot Behoud van Natuurmonumenten in Nederland (Společnost pro ochranu přírodních památek v Nizozemsku), kterou založil v roce 1905 Jac. P. Thijsse, který začal skupovat, chránit a spravovat přírodní rezervace Nizozemska. V roce 2010 spravovala tato organizace 355 lokalit o celkové rozloze 1030 km2. Největší z nich je De Wieden (58,47 km2), nejmenší Fort Ellewoutsdijk (0,01 km2). Organizace rovněž vlastní 1700 nemovitostí, z nichž 250 jsou krajskými nebo národními památkami. V roce 2010 měla 768 tisíc členů. Sídlo jejího vedení je v 's-Graveland. Jako celek spadá ochrana životního prostředí pod ministerstvo pro bydlení, územní plánování a životní prostředí (Ministerie van Volkshuisvesting, Ruimtelijke Ordening en Milieubeheer).

Flora a fauna.
Na území pevninského Nizozemska se vyskytuje přes 35 tisíc druhů živočichů a vyšších a nižších rostlin. Lesy jsou velmi druhově chudé, ale bohatá a cenná je vegetace rašelinišť, bažin, písečných dun, vřesovišť, slanisek a přílivového pásma. Vysoká tráva na písečných dunách je dokonalým útočištěm například králíků, ale větší nebo zajímavější zvířata lze spatřit jen vzácně v některých národních parcích. Bohatá je naopak avifauna, kdy hnízdících a zejména migrujících ptáků zde odborníci sledují stovky druhů. Netopýrů se v Nizozemsku vyskytuje 17 druhů. Původními druhy savců jsou mj. prase divoké, jelen evropský, srnec obecný, norek evropský (v Evropě ohrožený druh), kuna skalní a kuna lesní, lasice kolčava, králík divoký, hranostaj, fretka, liška obecná, jezevec lesní, myška drobná, hraboš polní, plšík lískový, myšice lesní, myšice křovinná, křeček polní, plch zahradní, veverka obecná, krtek obecný, bobr evropský, vydra říční a vydra mořská; v pobřežních vodách se vyskytuje tuleň obecný, kulohlavec černý, velryba černá, plejtvák malý, běluha, sviňucha obecná, plískavice běloboká, několik druhů delfínů, chobotnice a přes 200 druhů mořských ryb. Nejvíce jsou zastoupeni platýsi, sledi, tresky, šproty, makrely, ďasi, sardinky, vlkouši, rejnoci, siveni, huňáčci, lososi a mníci. Ve sladkých vodách se nejvíce loví cejni, kapři, okouni, plotice, úhoři, štiky.

Hospodářství, přírodní rizika a ekonomika
Nerostné bohatství: Těží se přírodní plyn, ropa, rašelina, vápenec, sůl, písek a štěrk; přírodním bohatstvím je i úrodná zemědělská půda.

Průmysl: Nejdůležitější je průmysl chemický (petrochemie, plasty, gumárenství), strojírenský a kovodělný včetně výroby dopravních prostředků; dále potravinářský (produkce sýrů, mléčných výrobků a piva; 70 % produkce je exportováno), papírenský a polygrafický, elektrotechnika, elektronika (telekomunikace, osvětlovací technika, počítače), technologie materiálů a biotechnologie. Světově významné koncerny jsou například Univeler, Philips, Ahold a Shell; významná je námořní doprava, přeprava zboží i surovin a také turistický ruch. Vyváží se stroje a zařízení, chemikálie, paliva a potraviny.

Zemědělství: Zaměstnává minimum osob, ale má obrovskou produktivitu díky vyspělé technice a mechanizaci. Počet drobných farem se stále snižuje, v roce 2010 jich bylo asi 72 tisíc (ještě v roce 2000 o třetinu více). Zemědělské půdy je pouhých 22 % celkové rozlohy země, ta je však maximálně využita, takže 75 % produkce může být exportováno. Chová se hovězí dobytek, prasata, ovce a kozy, pěstují se obiloviny, brambory, cukrová řepa, ve sklenících ovoce a zelenina; vyváží se cibule, rajčata, sladká paprika, okurky, jablka a hrušky. Na světovém trhu s květinami činí podíl Nizozemska 60 %; země je největším exportérem tulipánů na světě. Nizozemsko ročně vyloví přibližně 450 tisíc tun ryb, z toho nejvíce v Severním moři.
Ekonomika: Hrubý národní produkt na hlavu je 42 300 USD (2011), na čemž se podílí zemědělství 2,7 %, průmysl 24,3 % a služby 73 %. Země je jednou z nejbohatších na světě, svým občanům nabízí vysoké platy a sociální zajištění. Základem hospodářství je průmysl, obchod a doprava; země má světovou reputaci v oblasti vodního hospodářství a technologií na ochranu životního prostředí. Pracovní sílu představuje 7,7 milionu lidí; pod oficiální hranicí chudoby žije asi 10 % obyvatel. Problémem je stále narůstající počet imigrantů a vláda se nyní snaží, aby cizinci, kteří nemají práci, v zemi nezůstávali. Nizozemsko je však nadále jedním z nejštědřejších poskytovatelů rozvojové pomoci v rámci bilaterálních programů i prostřednictvím mezinárodních organizací a cílevědomě bojuje proti chudobě v zemích třetího světa (ročně rozdá téměř 1 % hrubého národního produktu). Mezi příjemce pomoci patří nyní Afghánistán, Bangladéš, Benin, Burundi, Etiopie, Ghana, Indonésie, Jemen, Keňa, Mali, Mozambik, Palestinská území, Rwanda, Súdán a Uganda. Nizozemsko je členem eurozóny a součástí Schengenského prostoru.
Přírodním rizikem jsou záplavy, největším problémem životního prostředí znečištění vody těžkými kovy i organickými látkami (pesticidy, fungicidy, nitráty, fosfáty), znečištění ovzduší imisemi zejména z dopravy a kyselé deště. Potenciální nebezpečí představuje hrozba globálního oteplení a s tím související stoupnutí světové hladiny moří a oceánů.

Státní zřízení, administrativní uspořádání
Nizozemsko je konstituční parlamentní monarchie. Královnou je od 30. dubna 1980 Beatrix Wilhelmina Armgard Oranžsko-Nasavská, princezna oranžsko-nasavská, princezna z Lippe-Biesterfeldu (*1938); následníkem trůnu je její prvorozený syn, princ Willem Alexander (*1967). Od roku 1815 má zákonodárnou moc dvoukomorový parlament „Staten-Generaal van het Koninkrijk der Nederlanden“, který tvoří Dolní komora (Tweede Kamer der Staten-Generaal; 150 poslanců volených přímou volbou na 4 roky) a Horní komora (Eerste Kamer der Staten-Generaal; 75 senátorů volených nepřímou volbou radami provincií na 4 roky). Konzultace vládě poskytuje státní rada, jejíž členy jsou i královna a následník trůnu.
Administrativně se Nizozemské království skládá ze čtyř členských zemí, z nichž každá má vlastní vládu a premiéra, přičemž hlavu státu, královnu Beatrix, mají společnou. Hlavním městem celého království je Amsterdam, hlavní město má i každá země: Nizozemsko Haag, Curaçao Willemstad, Aruba Oranjestad a Sint Maarten Philipsburg. Zatímco pevninské Nizozemsko je plným členem EU, Aruba, Curaçao a Sint Maarten mají status oblastí k EU asociovaných. Statut zvláštního správního obvodu Nizozemska získaly roku 2010 ostrovy Bonaire, Saba a Sint Eustatius, souhrnně nazývané „Karibské Nizozemsko“.
Pevninské Nizozemsko se člení na 12 provincií: Drenthe, Flevoland, Fryslan, Gelderland, Groningen, Limburg, Noord-Brabant, Noord-Holland, Overijssel, Utrecht, Zeeland a Zuid-Holland.

Historie v datech
paleolit: Prokázané osídlení již od konce doby ledové.
5 tis. př.n.l.: Zemědělství, chov dobytka a výroba keramiky, zejména na jihu a západě území.
2000 – 800 př. n. l.: Doba bronzová, prakticky celé území je trvale osídleno.
600 př.n.l.: Germánské a keltské kmeny mezi sebou soupeří o moc. Nejznámější jsou Batávové a Frísové. Batavové později splynuli s příchozími Franky.
57 př.n.l.: Oblast ovládli Římané (Julius Caesar v tzv. galských válkách); vznik provincie Germania Inferior jižně a západně od řeky Rýn, která se stala hranicí Římské říše. Severně od ní žijí Frísové.
69 n.l.: Místní kmen Batavů povstal proti Římanům, o rok později bylo povstání potlačeno.
395: Rozdělení Římské říše na Západořímskou a Východořímskou.
476: Zánik Západořímské říše vojenským převratem a abdikací Romula Augusta.
481: Chlodvík sjednocuje francké kmeny, stává se prvním králem Franků a Nizozemí součástí Franské říše.
496: Chlodvík přijímá křesťanství. Šíří se křesťanství katolického ritu.
7.-8. stol.: Fríské království na území přiléhajícím k Severnímu moři, s centrem v Utrechtu. Zaniklo roku 734 připojením k Francké říši.
843: Verdunskou smlouvou po smrti Ludvíka Pobožného se Nizozemí stává součástí Středofranské říše, později zvané Lotharingie.
870: Lotharingie byla rozdělena mezi říši Východofranskou a Západofranskou; část zahrnující dnešní Nizozemsko připadla Východofranské říši resp. pozdější Svaté říši římské.
10. stol.: Rozdrobení země na jednotlivá knížectví, hrabství a vévodství; vznik měst.
1000: Západní pobřeží osídlují sedláci z Flander a Utrechtu; odvodňování bažin a kultivace půdy.
1384: Oblast Nizozemí zdědil burgundský vévoda Filip Smělý.
1433 – 1477: Nizozemí je součástí burgundského vévodství.
1477: V bitvě u Nancy padl burgundský vévoda Karel Smělý a jeho dědička, Marie Burgundská, se vdala za Maxmiliána I. Habsburského. Nizozemí tak připadlo Habsburkům a oficiálně se stalo součástí Svaté říše římské.
1482: Vládcem Nizozemí se stává syn zemřelé Marie Burgundské, Filip I. Sličný. V roce 1496 se oženil s Johanou Šílenou a Habsburkové se stali dědici španělského trůnu. Nizozemí zpočátku vládl jejich prvorozený syn Karel I. (císař Karel V. Svaté říše římské).
1555: Karel V. se vzdal vlády ve prospěch syna Filipa II., který pak španělské impérium řídil ze Španělska; v Nizozemí vládla v letech 1559 – 1567 jako regentka jeho nevlastní sestra Markéta Parmská.
1562: Vilém I. Oranžský (1533 – 1584; z luteránské rodiny (ale kvůli dědictví vychovaný jako katolík), místodržitel Hollandu, Zeelandu a Utrechtu, spolu s přívrženci vyvolal odpor šlechty a měst proti kardinálovi, který byl rádcem Markéty Parmské; jedním z požadavků byla náboženská svoboda.
1567: Filip II. nahradil slabou Marii Parmskou vévodou z Alby, měl zatočit s kacíři (protestanty, kalvíny) a upevnit královskou moc; dal popravit tisíce lidí a zkonfiskovat jejich majetky. Vilém I. Oranžský se postavil do čela povstání proti Španělům. Podporovalo ho i lidové hnutí geussů, kteří by se dali přirovnat k pirátům a partyzánům.
1568 – 1648: Osmdesátiletá válka (též „válka o nizozemskou nezávislost“) se částečně se překrývá s Třicetiletou válkou (1618 – 1648).
1573: Vilém I. Oranžský konvertoval ke kalvinismu a o deset let později je kalvínů již 10 %.
1579: Vznikla Utrechtská unie, spojenecká koalice sedmi severních protestantských provincií (Holland, Zeeland, Frísko, Utrecht, Geldern, Groningen, nadále „Spojené provincie“) a většiny brabantských a flanderských měst. Jižní provincie se přidaly k arraské unii, která usilovala o smír se španělským Filipem II.
1581: Na území Utrechtské Unie vznikla Republika spojených nizozemských provincií; Filip II. byl sesazen, místodržitelem zvolen Vilém I. Oranžský a dědičným panovníkem František, vévoda z Anjou (který však zemi v roce 1583 opustil).
1584: Vilém I. Oranžský zavražděn katolickým fanatikem, Spojené Nizozemí prohlášeno republikou v čele s místodržícím, kterým se stal jeho syn Mořic Nasavský.
1602: Založena holandská Východoindická společnost.
1609: Pax hispanica – tímto příměřím Španělsko uznalo existenci Spojených provincií.
1621: Nizozemí opět vyhlásilo Španělsku válku (Třicetiletá válka). Založena Západoindická společnost, pověřená kolonizací Ameriky.
1648: Vestfálský mír ukončil Osmdesátiletou i Třicetiletou válku. Mezinárodní uznání suverenity Nizozemska. Nastává nizozemský „Zlatý věk“, rozvoj vědy, umění i obchodu.
1651 – 1784: Anglo-holandské války o obchodní postavení na moři. Hospodářský rozmach, Nizozemsko jednou z nejmocnějších námořních a obchodních mocností Evropy.
1689 – 1702: Vilém II. Oranžský s manželkou Marií Stuartovnou je králem Anglie, Skotska a Irska.
1747: Formálně byla uzákoněna dědičnost funkce místodržitele v rodu Oranžsko-nasavském.
1795: Republika spojených nizozemských provincií byla obsazena Francouzi, kteří místo ní vyhlásili Batávskou republiku, později přejmenovanou na Holandské království, připojené v letech 1810 – 1814 přímo k Francii. Králem Ludvík Bonaparte.
1815: Na Vídeňském kongresu vyhlášeno Spojené království Nizozemské, tvořené Belgií, Lucemburskem a Nizozemskem, s novu ústavou. Králem Vilém VI. Oranžský.
1830: Oddělení jižních, katolických provincií Belgie. Nizozemsko s Lucemburskem spojeny personální unií.
1839: Nizozemí uznalo nezávislost Belgie.
1890: Na trůn nastoupila dcera Viléma III., Vilemína. Toho využilo Lucembursko k ukončení personální unie; králem Lucemburska se stal velkovévoda Adolf, synovec Viléma III. a Nizozemsko získalo současné hranice.
1914 – 1918: Během 1. světové války zůstává Nizozemsko neutrální.
1939 – 1945: Během 2. světové války bylo Nizozemsko obsazeno německou armádou, královská rodina a vláda uprchly do Anglie, odkud na dálku řídily nizozemský odboj. Po jejím ukončení přišlo Nizozemsko o většinu kolonií, jejich jediným pozůstatkem jsou zámořská území v Karibiku Aruba, Bonaire, Curaçao, Saba, Sint Eustatius a Sint Maarten.
1945: Vznik Beneluxu, celní unie mezi Belgií, Nizozemskem a Lucemburskem. Země přijímá Marshallův plán poválečné obnovy Evropy s pomocí USA.
1948: Po abdikaci královny Vilemíny nastoupila na trůn její dcera Juliána.
1949: Vstup do NATO. Uznání nezávislosti Indonésie.
1952: Nizozemsko zakládajícím členem EU.
1954: Nizozemské Antily a Surinam se staly rovnocennými partnery Nizozemska; společné jsou zahraniční vztahy a obrana.
1962: Západní Nová Guinea násilně připojena k Indonésii.
1963: Nizozemsko ztratilo Západní Irian.
1975: Nizozemská Guyana prohlášena nezávislou republikou Surinam.
1980: Po abdikaci královny Juliány nastoupila na trůn její dcera Beatrix.
1986: Aruba (část Nizozemských Antil) samostatnou zemí patřící ke království.
2002: Nizozemskou měnou je euro, které nahradilo nizozemský gulden.
2010: Nizozemské Antily jako správní jednotka oficiálně zanikly. Z jejich pěti ostrovů se Saba, Sint Eustatius a Bonaire staly plně integrovanou součástí Nizozemska zhruba na úrovni okresů a Curaçao a Sint Maarten de facto nezávislými státy v rámci nizozemské monarchie.