Naše webové stránky používají k vylepšování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Rozumím

Apartmány ROCKSRESORT

Destinace
Švýcarsko, Flims - Laax
Doprava
Strava
bez stravování
Ubytování
Budget
Apartmánový komplex tvoří několik budov, které se nacházejí nedaleko centra Laaxu u nástupní stanice lanovky na Larnags a Crap Sogn Gion.
  • Kuchyně / kuchyňský kout
  • Parkoviště
  • Připojení na internet
  • Wellness
  • Wi-Fi

Středisko

Laax

Poloha

Apartmánový komplex tvoří několik budov, které se nacházejí nedaleko centra Laaxu u nástupní stanice lanovky na Larnags a Crap Sogn Gion.

Stravování

Bez stravování.

Tipy pro správnou volbu

- vynikající poloha blízko sjezdovky a lanovky

Popis destinace

,,Hory jsou doma ve Švýcarsku.“ Tak zní užívaný propagační slogan, který výstižně akcentuje hlavní turistickou atrakci Švýcarské konfederace. Světoznámá horská střediska jako jsou Svatý Mořic, Davos či Zermatt stejně jako pohledy na slavné vrcholy Matterhorn a Jungfrau patří neodmyslitelně do programu většiny návštěvníků této malé a překrásné země. Nespornou výhodou vysokohorské turistiky ve Švýcarsku je dokonalá síť horských železnic a lanovek, která zpřístupňuje všechny hlavní velehorské scenérie. Mozaiku turistických atraktivit dotvářejí slavná jezera a ještě slavnější historická města na jejich březích, která jsou vítaným doplňkem v programu každého milovníka hor. A kdo by neznal tradici výroby švýcarských hodinek, čokolády a sýra. I tyto neodmyslitelné atributy helvétské reality lze prozkoumat při letní prázdninové cestě do Švýcar.

Dopravní informace
- Vzdálenost z Prahy: 700 - 1 080 km
- Doba jízdy z Prahy: 10 - 14 hod.



Tipy pro správnou volbu

- vysokohorská turistika
- výhodná poloha ubytování
- romantická a klidná dovolená
- kombinace poznávání a přírody

Střediska

Locarno
Locarno je situované na jihu Švýcarska v italském kantonu Ticino při severním břehu jezera Lago Maggiore na úpatí Alp. Je nejslunnějším švýcarským městem a díky zdejšímu klimatu se zde daří především středomořským druhům květeny. Za návštěvu rozhodně stojí centrum města s úzkými a středověkými uličkami a poutní kostel Madonna del Sasso shlížející na město z hor obklopujících město. Nezapomeňte též vyjet lanovkou na vrchol Cardada, ze kterého je nádherný výhled na jezerní oblast. Z Locarna je snadno dostupná historická a módní Ascona se svou jezerní promenádou plnou restaurací a kaváren, dále Bellinzona se svými třemi strážnými hrady, střežícími přístup do Alp či Lugano, nedaleko něhož se nachází Swiss Miniatur park.
Vzdálenost z Prahy je 780 km, doba jízdy z Prahy cca 8 hodin.

Luzern
Bývalé hlavní město Švýcarska s nejslavnější mostní stavbou této země, slavným Kapelenbrücke (Kapličkovým mostem), z nějž se stal jeden ze symbolů Švýcarska. Za pozornost stojí též krásný barokní jezuitský chrám, dochované městské hradby či jezerní promenáda s nádhernými výhledy. Navštívit můžete také Švýcarské dopravní muzeum. Z oblasti Luzernu je velmi snadno dostupné Vierwaldstätterské jezero, po kterém lze lodí doplout až do Vitznau, odkud můžete vyjet ozubnicovou železnicí na vrchol Rigi. Na jihozápadní straně zmíněného jezera se tyčí další neméně známý vrchol a to Pilatus. Tam vede nejstrmější švýcarská a světově unikátní zubačka se 48 procentním sklonem.
Vzdálenost z Prahy je 740 km, doba jízdy z Prahy cca 7 hodin.

Ženeva
Ženeva je hlavním městem stejnojmenného kantonu a z 95% sousedí s francouzským územím. Doporučujeme navštívit katedrálu sv. Petra s románskými a gotickými prvky, dále protestanský kostel Notre Dame la Neuve, proslavený reformátorskými kázáními Jana Kalvína, centrální náměstí Place Bourg de Four s malebnými domy, Radnici (Hotel de Ville), kde byla v přízemním sále Alabama podepsána roku 1864 první ženevská konvence Červeného kříže, Památník reformace s výjevy z dějin reformace či novodobý symbol města vodotrysk Jet d' Eau. Z Ženevy je snadno dostupná oblast Ženevského jezera, kde by návštěvník neměl vynechat Vevey - město spojené s firmou Nestlé a Charlie Chaplinem, Montreux - město s jedinečnou promenádou a přímořskou atmosférou, Chateau du Chillon, nejznámější hrad Švýcarska, Lausanne – Perla na jezeře, proslavená katedrálou – nejkrásnější gotickou stavbou ve Švýcarsku a proslavené olympijským muzeem a parkem, kde má sochu Emil Zátopek. Z Ženevy je také možné podniknout výlet na Mt. Blanc.
Vzdálenost z Prahy je 960 km, doba jízdy z Prahy cca 9 hodin.

Mapa

Arosa
Světoznámé středisko ve východní části Švýcarska v nadmořské výšce 1800 m n.m. v oblasti Graubünden nabízí návštěvníkům množství sportovních i kulturních aktivit. Pokud zde přenocujete, dostanete zadarmo kartu „Arosa Card“ pro bezplatné využití místních lanovek a dalších zařízení; podrobné informace poskytne hotelová recepce. Oblast je vhodná pro turistiku, cykloturistiku i nordic walking. Nepochybně lákavý je výstup na Weisshorn (2653 m n.m.), jehož vrcholu dosáhnete i lanovkou. Pro milovníky golfu je připraveno osmnáctijamkové hřiště. Vzdálenost z Prahy je 700 km.

Crans-Montana (Aminona)

Mondénní letovisko (1500 m n.m.) v kantonu Wallis, vzniklé spojením dvou obcí Crans a Montana, též známé jako Crans sur Sierre, je někdy uváděno ještě společně se střediskem Aminona jako „CMA“. Je to významný lyžařský resort se 300 slunných dní v roce nad městy Sierre a Sion v údolí Rhony, jemuž dominuje ledovec Plaine Morte (3000 m n.m., letní lyžování, z Crans-Montana na něj vede lanovka Funitel). V okolí zaujme návštěvníky kromě „papežského města“ Sion ještě další lázeňské středisko Leukerbad, Zermatt s Matterhornem a na opačné straně po dálnici snadno dostupné Ženevské jezero s městy Montreaux, Vevey, Lausanne a hradem Chillon. Celá oblast nabízí bohaté turistické a cykloturistické trasy, golf, tenis, rybaření, vodní sporty, jízdu na koních, adrenalinové sporty i množství kulturních nabídek. Vzdálenost z Prahy je 980 km.

Davos
Celoročně vyhledávané luxusní středisko, největší v kantonu Graubünden ve východní části Švýcarska, 1560 m n.m., klimatické lázně, které vždy v lednu hostí Světové ekonomické fórum. Nedaleký ledovec Engadin nabízí precizně upravené běžecké lyžařské stopy. Sportovní příležitosti představují horské túry, horská kola, vodní sporty, tenis. Vzdálenost z Prahy je 700 km.

Grächen

Idylické horské středisko (1620 m n.m.) v kantonu Wallis, jedno z nejkrásnějších ve Švýcarsku, leží na dohled vysněného cíle všech alpinistů, Matterhornu. Středisko obklopené zasněženými alpskými velikány má málo srážek a velký počet slunečných dní, a je ideálním východiskem pro výlety i vysokohorské túry. Cestu k vrcholům usnadňují lanovky přímo ze střediska, nebo lze využít zubačku z blízkého Zermattu, která turisty vyveze do výše 3000 m.n.m. na vrchol Gornergrattu, nebo lanovku až do výše 3820 metrů na Malý Matterhorn. Variantou může být návštěva italské Cervinie a přilehlého údolí Aosty. Vzdálenost z Prahy je 1050 km.

Interlaken, Wengen

Interlaken je horské městečko v srdci Švýcarska ve výšce 568 m n.m. mezi jezery Thun a Brienz, na dohled masivu Jungfrau. V okolí najdeme 50 km značených turistických cest s lavičkami. Wilderswill je klidné rekreační středisko 4 km jižně od Interlaken. Jen 10 km vzdálený a klidnější Wengen (1300 m n.m.) patří k známým horským střediskům Bernských Alp přímo pod trojicí vrcholů Jungfrau (4158 m n.m.), Eiger a Mönch. Středisko je dostupné jen zubačkou, auta parkují v krytých parkovištích v údolí. Vrcholem zdejších pobytů je návštěva právě této části Alp, s řadou významných lanovek a horských železnic; cílem může být vyhlídková plošina Schynige Platte nebo majestátní Schlithorn. Unikátní horská železnice vede po svazích a skrz tunely k „vrcholu Evropy" Jungfraujoch, kde v nadmořské výšce 3454 leží nejvýše položená železniční stanice Evropy. K dalším zajímavostem patří údolí vodopádů Lauterbrunnen, ledovec Eigerglescher nebo nejdelší sedačková lanovka Švýcarska na First. Výborná poloha středisek umožňuje navštívit metropoli centrálního Švýcarska Luzern nebo hlavní město Bern. Najdeme zde 50 km značených turistických stezek a stovku kilometrů tras pro horská kola, stoupajících z ledovcových karů do travnatých sedel s panoramatickými výhledy na tuto část Alp. Vzdálenost z Prahy je 860 km.

Leukerbad

Lázeňské středisko ležící v jižní části Švýcarska pod svahy hlavního hřebene Bernských Alp proslavily jeho termální prameny, nejvydatnější v Evropě. K dispozici jsou tři desítky soukromých a veřejných lázní s nabídkou jacuzzi, parních lázní, masáží a dalších procedur. Na aktivnější čekají tenisové kurty, squash, minigolf a 200 km turistických stezek. Milovníci kultury a historie jistě neopomenou navštívit galerii St. Laurent nebo farní kostel. Vzdálenost z Prahy je 900 km.

Leysin

Středisko Leysin leží ve švýcarském kantonu Waadt, 25 km od Ženevského jezera. Dominantou oblasti jsou vrcholy Les Diablerets. Díky dokonalé turistické infrastruktuře si na své přijdou příznivci sportu; věnovat se můžete tenisu, squashi, raftingu, pěší turistice nebo horským kolům. Nabídka střediska uspokojí i milovníky klidné dovolené, kteří mohou relaxovat při výstupech na vrchol La Berneuse (2048 m), na němž byla vybudována otáčivá restaurace Kuklos, s výhledem na okolní panorama. Vzdálenost z Prahy je 900 km.

Saas-Almagell

Jedno z nejvýznamnějších středisek zimních i letních sportů (1672 m n.m.) v jižní části Švýcarska, 20 km od Zermattu a magického vrcholu Matterhornu. Je to příjemné rodinné centrum, které si zachovalo původní ráz horské obce. Nedaleké středisko Saas-Fee, zvané „perla Alp“, nabízí turistům výjezd lanovkou na vyhlídku Mittel Allalin s nejvýše položenou otočnou restaurací světa (3500 m n.m.). V okolí je asi tři sta kilometrů značených turistických cest a tras pro horská kola. Vzdálenost z Prahy je 1060 km.

Zermatt – Täsch
Jedno z nejvýznamnějších horských středisek, ležící ve Walliských Alpách. Návštěvníky láká bezprostřední blízkost majestátního Matterhornu (4478 m n.m.) a neméně působivého vrcholu Dufourspitze, 4634 m n.m.V okolí jsou příležitosti pro letní lyžování (20 km stop na ledovci Theodul), 400 km značených cest pro horskou turistiku, 100 km cest pro horská kola. Zajímavou atrakcí je výjezd ozubnicovou železnicí na Gornergratt, odkud se otevírají úžasná panoramata. Obdivovat můžete i centrum města s muzeem a kostelem, obklopenými historickými dřevěnými domky. V Zermattu je zakázána automobilová doprava. Nejlépe se zaparkuje v 5 km vzdálené obci Täsch, odkud se pokračuje 12 minut vlakem Matterhorn Gotthard Bahn, nebo elektrobusem. Vzdálenost z Prahy je 1080 km.

Geografické údaje

Poloha: střední Evropa
Oficiální název: Švýcarská konfederace
Hlavní město: Bern - 125 936 obyvatel
Jazyky: francoužština, němčina, italština, rétorománština
Náboženství: protestanti, katolíci, muslimové (2%), bez vyznání (8%)

Měna a kurzy

Měna: 1 švýcarský frank (CHF) = 100 centimů (rappů)
Aktuální kurz: 1 CHF = 23,13 Kč

Oficiální měnou je švýcarský frank (CHF, SFR). Bankovky jsou v hodnotě 10, 20, 50, 100, 200, 1000 franků, mince v hodnotách 1, 2, 5 franků a 5, 10, 20, 50 centimů (rappů). Většina cen je uváděna i v eurech a obchodníci mohou euro přijímat, nicméně nazpět vrací ve švýcarské měně.
Švýcarské franky získáte výměnou za jinou světovou měnu ve všech bankách, na letištích, hlavních železničních nádražích, v pouličních směnárnách a ve většině hotelů. Nejlepší směnný kurs mají banky, které rovněž mění cestovní šeky. Předem se informujte na výši poplatků.
Banky jsou obvykle otevřeny od pondělí do pátku od 8.30 do 16.30, jednou týdně je otevírací doba prodloužená. O víkendech a svátcích je zavřeno. Banky jsou vybaveny i bankomaty, přijímající běžné mezinárodní kreditní karty Eurocard/ MasterCard, VISA a American Express. Obvykle lze platit i kartami Diners Club, EC Maestro a EC Cirrus. Hotovost je třeba jen na bezprostřední drobné výdaje.

Klimatické podmínky

Podnebí Švýcarska je v každé části země jiné, neboť se zde setkávají klima oceánské, středomořské a kontinentální, s odlišnými charakteristikami. V konkrétním území záleží rovněž na nadmořské výšce, konfiguraci terénu (návětrná nebo závětrná strana, oslunění) a převládajícím směru větru. Typické jsou větší teplotní rozdíly mezi létem a zimou a dnem a nocí. Průměrné denní teploty v létě se pohybují mezi 20 – 25 °C, na jaře a na podzim 7 – 14 °C, v zimě 2 – 6 °C: průměrné srážky činí 1200 – 1600 mm ročně a přibývá jich od východu k západu. Nejvíce prší v létě. V horách teploty klesají a srážek přibývá se stoupající nadmořskou výškou, nad 3800 m n.m. pouze sněží, v zimě je pravidlem vysoká sněhová pokrývka. Počasí se zejména na horách rychle mění, protože se nad nimi přetlačují vlhký oceánský vzduch od Atlantiku a studený suchý vzduch od severu. Teplý vítr od jihu umožňuje překvapivý výskyt subtropické vegetace (palmy v městských parcích jižního Švýcarska). „Fén“ je teplý alpský vítr, přinášející do hor jaro.

Ceny

Potraviny jsou ve Švýcarsku dražší než v ČR i v jiných evropských zemích. Vyplatí se nakupovat v supermarketech (řetězce MIGROS a COOP) a povečeřet například v horských domácích restauracích nebo v restauracích řetězce Globus. Uvedené ceny jsou pouze orientační, mohou se lišit místně, sezónně i v konkrétních podnicích.

V obchodě:
voda, minerálka 1,5 l = SFR 1,20
Coca-cola 1,5 l = SFR 1,50
pivo plechovka 0,5 l = SFR 0,80
mléko 1,5 litru = SFR 1,60
toastový chléb 0,5 kg = SFR 1,50
bageta = SFR 4,20
jogurt 150 g = od SFR 0,65
máslo 250 g = SFR 3,40
vejce 10 ks = SFR 2,50
sýr tvrdý 400 g = SFR 3,40
mozarela 400 g = SFR 2,80
salám, šunka 100 g = SFR 3,00 – 6,00
jablka, banány, pomeranče 1 kg = od SFR 2,00
okurka 1 ks = SFR 1,50
pizza mražená 3x300 g = SFR 5,50
sendvič mražený 240 g = SFR 4,20
klobása s chlebem = SFR 5,20
grilované kuře = od SFR 10,00
čokoláda 100 g = od SFR 1,00
zmrzlina = od SFR 2,00

Další ceny:

pohlednice = od SFR 0,50
známka = SFR 1,30
benzín / nafta 1 l = SFR od 1,70 / 1,90
zapůjčení auta 1 den = od SFR 50,00
dálniční známka 1 rok = SFR 40,0
parkování 1 hodina = od SFR 1,00

Clo, dovoz, vývoz

Bezcelně je povoleno dovézt v přiměřeném množství předměty osobní potřeby (oblečení, toaletní a sportovní potřeby, fotoaparáty a videokamery) a dále potraviny a nealkoholické nápoje v množství, jež odpovídá potřebě na 1 den.
Osoba starší 17 let smí dovézt maximálně 2 litry lihovin do 15 % obsahu alkoholu, 1 litr lihovin nad 15 %, 200 cigaret nebo 50 ks cigár či 250 g tabáku. Dále lze dovézt na 1 osobu dárky v ceně do 300 SFR (pro více osob nelze sčítat). Pokud celníci usoudí, že vezete nadměrné množství potravin (včetně konzerv), mohou zboží zabavit, případně i udělit pokutu. Je třeba sledovat aktuální zákazy dovozu vybraných potravin; možnosti dovozu potravin a živých rostlin jsou velmi omezené.
Přísně zakázán je dovoz čistého lihu. Pro dovoz čistících a chemických prostředků, laků a barev je třeba povolení. Dovoz zbraní a munice je třeba při dovozu, vývozu i tranzitu vždy nahlásit na celním úřadě. Předem je třeba si ověřit, na které je třeba povolení a které jsou úplně zakázány. Mezi zbraně se počítají i dýky a vystřelovací nože. Zcela zakázán je dovoz omamných prostředků, slonoviny a absintu.
Dovoz zvířat zapsaných na seznamu CITES (dohoda o ochraně ohrožených druhů) je zcela zakázán; zákaz se týká i předmětů vyrobených ze slonoviny, rohů, kostí, kůže apod. Bez povolení je možno dovézt morčata, zlaté křečky, krysy, potkany, myši, kanárky a akvarijní rybky. Spolucestující psi a kočky musí mít veterinářem vystavený průkaz s platným očkováním proti vzteklině.

Časový posun

Ve Švýcarsku je čas celoročně stejný jako v České republice; letní čas se zavádí shodně od poslední neděle v březnu do poslední neděle v říjnu.

Elektřina (proud, používaní redukcí)

Napětí v elektrické síti je 220V/50Hz, zástrčky jsou oválné tříkolíkové; je potřeba adaptér. Výjimkou jsou české ploché zástrčky se dvěma zaoblenými kolíky, které do švýcarských zásuvek obvykle jdou použít. Adaptér mívá k dispozici hotelová recepce.

Fotografování a filmování

Vždy respektujte zákaz fotografování, obvykle vyjádřený srozumitelným piktogramem. Je striktně zakázáno fotografovat vojenské základny a příslušníky bezpečnostních sil.
Pokud vám někdo dá najevo, že si fotografování nepřeje, nefotografujte.
Nezapomeňte dostatek filmů, případně nabíječku do videokamery či digitálního fotoaparátu, náhradní baterie a přiměřenou paměťovou kapacitu karet.

Internet

Internetové kavárny jsou prakticky všude, přestože většina domácností má doma počítač. Na hotelích vyšší cenové kategorie bývá internet pro hotelové hosty zdarma, včetně možnosti připojení na wi-fi. V internetové kavárně počítejte s cenou 6 – 10 SFR za hodinu, někde i více.

Jazyky, dohovoření

Úřední jazyky jsou čtyři: němčina (64 %), francouzština (20 %), italština (7 %) a rétorománština (1 %); zbývajících 8 % jsou jiné jazyky, zejména usedlých cizinců (převažuje španělština a srbochorvatština). Francouzština je hlavním jazykem v kantonech Genf, Waadt, Neuenburg a Jura; 3 kantony jsou dvojjazyčné (Bern, Freiburg a Wallis), v kantonu Ticino převládá italština a v kantonu Graubünden se používá i rétorománština. Na severu a východě Švýcarska (18 ze 26 kantonů). Švýcarská němčina, která se používá v 18 kantonech, je považována za variantu spisovné němčiny. V hotelích a turistických informačních kancelářích mluví personál anglicky.
Několik důležitých slov v němčině: guten tag / auf wiedersehen = dobrý den / nahledanou, danke / bitte = děkuji / prosím, ja / nein = ano / ne, ein moment = moment, entschuldigung = promiňte, ich verstehe / ich verstehe nicht (ich frštée nycht) = rozumím / nerozumím, sprechen sie englisch = mluvíte anglicky, der zug / der bus = vlak / autobus, das boot / die strassenbahn = člun / tramvaj, erste / letzte = první / poslední, nächste = příští, heute / morgen = dnes / zítra, wann kommt an = kdy přijede, ich suche = hledám, ich möchte = chtěl bych, wo ist = kde je.

Kriminalita

Kriminalita je srovnatelná s evropskými zeměmi, a pokud budete zachovávat základní pravidla bezpečnosti, žádné zvláštní nebezpečí vám nehrozí. Ve větších městech se doporučuje zvýšená opatrnost, zejména na osobní věci. Nenoste u sebe větší obnosy peněz a už vůbec ne šperky nebo jiné cennosti. Nikdy nenechávejte své věci a příruční zavazadla bez dozoru, zejména pokud v nich máte doklady a peníze. Pas, letenky, platební karty a vyšší částky v hotovosti patří do hotelového sejfu, při přesunech do uzamčeného kufru v zavazadlovém prostoru autokaru. Buďte obezřetní při vybírání peněz z bankomatu.
Pokud dojde ke ztrátě, odcizení nebo znehodnocení pasu či občanského průkazu, je třeba získat náhradní cestovní doklad na zastupitelském úřadu. Pro tento případ se doporučuje mít s sebou kvalitní fotokopii cestovního pasu (stránky, kde je fotografie a osobní údaje) nebo občanského průkazu pro urychlení vydání náhradních dokladů. Tuto kopii mějte uloženu odděleně od originálu. Pořiďte si rovněž kopie dokladů o pojištění, kopie či aspoň čísla kreditních karet a telefonní číslo banky pro jejich případné zablokování; to vše vám může pomoci, kdybyste o pas či karty přišli. Pro případ ztráty mobilního telefonu si poznamenejte důležitá osobní telefonní čísla. Pokud dojde ke krádeži, nahlaste ji policii; o odcizení dokladů je třeba sepsat protokol.
Na horách je největším nebezpečím špatné vybavení a podcenění hor. Při horské turistice je třeba mít kvalitní výstroj a být vždy připraven na náhlé zhoršení počasí. Držení a konzumace jak měkkých, tak i tvrdých drog jsou ve Švýcarsku trestné.

Kuchyně - jídlo a nápoje

Švýcarská kuchyně je překvapivě rozmanitá, v pohraničí ovlivněná kuchyní francouzskou a italskou. V horských údolích, kdysi v zimě odříznutých od světa, se z generace na generaci tradují rodinné recepty, založené na surovinách, které si místní sami vypěstovali a obstarali. Základem jednoduchých pokrmů byly brambory, kravské a ovčí sýry, mléko, smetana, vejce, ryby, cibule, česnek, pórek, mrkev, celer, majoránka a petržel, z ovoce jablka, švestky, třešně a višně. Oblíbeným kořením je jalovec, rozmarýn, celerové semeno, dále rajčatová pasta a hořčice. Z pečiva vedou briošky. Každá restaurace nabízí sladkovodní ryby (pstruhy, okouny, štiky, lipany, siveny), zeleninová a vaječná jídla, těstoviny a vynikající polévky: Busecca je držková, Alphüttensuppe zeleninová, Märitsuppe bramborová s hráškem, dále cuketová a hovězí vývar. Také uzenin najdeme nepřeberné množství druhů.
Maso se peče na rožni nebo na roštu; kuře na slanině často společně s brambory, které jsou nejčastější přílohou. Brambory si můžete vybrat opečené, ve slupce, šťouchané, gratinované (pommes de Terre Dauphinoise), jako bramborovou kaši, nočky se sýrem, nebo jako rösti v neuvěřitelném počtu variant: např. ofetori, züri gschnätzlets (připomínající český bramborák), appenzeller rösti (s těstovinami, sýrem a slaninou), basler rösti (s cibulovými kroužky), berner rösti (se slaninou mlékem a kmínem), glarner rösti (s kořeněným sýrem), tessiner rösti (se slaninou a rozmarýnem), westschweizer rösti (se šunkou, rajčaty, paprikou a gruyerským sýrem) nebo zürcher rösti (se slaninou, rajčaty, cibulí a kmínem). Jako přílohy se podávají i vařené fazolové lusky, zeleninové saláty, dušená rýže, houbové rizoto s cibulí, rýžovo-sýrové noky a kukuřičná kaše polenta (se smetanou „polenta grassa“).
Světoznámé jsou švýcarské sýry, kterých se vyrábí desítky druhů přidáním bylinek, koření (kopr, kmín, petržel) či ořechů. Podávají se k vínu nebo na závěr oběda, ale bývají i hlavním chodem. Do mezinárodní kuchyně pronikly raclette (rozehřáté plátky sýra, které doprovází nakládané okurky, cibulky, ananas, kysaná smetana a pikantní dipy) a fondue, připravované tradičně z jedné třetiny z ementálu a ze dvou třetin ze sýra Gruyere (slaný, s ořechovou příchutí). Oblíbené je fondue burgundské (sýr, hovězí řezy, koňak, sůl, olej, pepř, paprika, pikantní dip), flambované (sýr, česnek, máslo, bílé víno, sýr, škrob, pepř, višňovice), lesnické (žampiony, máslo, sýr, bílé víno, kondenzované mléko, pepř), meklenburgské (špek, bílé víno, šunka, škrob, majoránka, slivovice), vinné (mandle, bílé víno, masový vývar, sůl, zázvor) nebo ženevské (ementál, bílé víno, česnek, bílý pepř, muškátový oříšek, škrob, vodka). Vynikající je sýrové fondue s ořechy (špek, bílé víno, sýr, vlašské ořechy, škrob, meruňkovice). Každé fondue může být originál podle přidaných ingrediencí.
Vynikající švýcarské moučníky a dezerty obsahují často pálenku (třešňovici, meruňkovici). Známé jsou Engadinský ořechový koláč, mokka dort, tvarohový třešňový koláč, ořechovo-mrkvový dort Rüebli z kukuřičné mouky, višňový dort v kantonu Zug (Zuger Kirschtorte), basilejské perníčky, ovocný koláč (s jablky, višněmi, angreštem, rebarborou), kakaové mandle, koblížky plněné tvarohem, nastrouhanými jablky či rozinkami máčenými v rumu a moučníky z jedlých kaštanů. Typickým sladkým jídlem je krupicový nákyp se skořicí. Proslulou pochutinou je švýcarská čokoláda, zejména značek Tobler, Lindt, Sprüngli a Suchard.
K jídlu se podávají kvalitní místní vína z hroznů vinné révy, pěstované téměř všude: převládají bílá (Petite Arvine, Ermitage, Chardonnay, Pinot Blanc) nad červenými (Goron, Pinot Noir a Merlot). Churský schiller je směs červeného a bílého vína. Z pálenek vedou slivovice (Pfümli), třešňovice (Kirschwasser), hruškovice a pálenka z jablek. Na horách a v zimě se pije grog a punč. Pivo se podává v malých sklenkách; 2 dl (mini), 3 dl (pression). „Bierre limonade“ je pivo míchané se spritem a „panachée“ pivo se spritem a trochou malinového sirupu.

Vybrané speciality:

alpské makaróny: směs brambor a kolínek zapečená se smetanou a sýrem, ochucená cibulí a česnekem
bernský bramborový salát: plátky brambor přelité sýrovou omáčkou
bölletünne: cibulový koláč
bünder fleisch: sušené hovězí, před úpravou marinované ve směsi bylin
capuns: plněné kapustové závitky
fondue: směs nastrouhaného sýra Tilsiter, škrobové moučky, bílého vína, citronové šťávy, okořeněná třešňovicí, pepřem a muškátovým oříškem, servíruje se rozehřátá na speciálním vařiči
geschnetzeltes kalbfleisch: nakrájené telecí v husté smetanové omáčce
minestrone: sytá těstovinová polévka
ofetori: zapečená bramborová kaše se strouhaným sýrem, slaninou a muškátovým oříškem
papet vaudois: klobása s kysaným zelím
schüblig: vepřový párek
švýcarské brambory: zapečené plátky vařených brambor prostřídané vrstvami cibule, zalité kysanou smetanou a posypané strouhaným sýrem
švýcarský chlebíček: obdoba biskupského chlebíčku, moučník z kynutého těsta, do něhož byly přidány předem ve vodě namočené sušené švestky a hrušky, nasekané ořechy a rozinky
švýcarský sýrový salát: salát z brambor, okurek, cibulky a na nudličky nastrouhaného ementálu
„výstup na Matterhorn“: opečené vepřové plátky: na maso se navrství špenát (alpská louka), na něj kostky sýra a brambory seříznuté do špiček (hory) a křížek z párátek
zeleninový salát Gruyere: směs nakrájeného římského salátu, špenátu, cherry rajčat, grilovaného lilku, sýru Gruyere, olivového oleje, česneku, bazalky, červeného pepře a vinného octa, přílohou je bílá veka

Místní doprava a taxi

Letecká 
Hlavní mezinárodní letiště jsou Belp u Bernu, Kloten v Curychu (největší), Cointrin v Ženevě (společné s Francií) a St Gallen v Altenrheinu (u rakouské hranice). Pro Basilej slouží francouzské letiště Mulhouse. Největší švýcarská letecká společnost Swiss International Air Lines létá do 126 destinací světa.

Železniční 

Švýcarské železnice (4888 km, z toho třetina úzkokolejných, přes 90 % tratí je elektrifikovaných) mají jednu z nejhustších železničních sítí na světě a přepraví 50 % nákladní a 15 % osobní dopravy. Vlaky jsou rychlé, vagóny moderní, jízdní řád se dodržuje a spoje jsou perfektně koordinované, na hlavních tazích jezdí každou hodinu či půlhodinu. Jízdenku lze zakoupit v automatech.
Pro turisty jsou nabízeny zvýhodněné jízdenky. Univerzální Swiss pass opravňuje držitele (po 4, 8, 15 nebo 22 dní či celý měsíc) používat prakticky neomezeně dopravní prostředky sdružené do sítě Swiss Travel System (tedy vlaky, „žluté poštovní“ autobusy, parníky na vnitrozemských jezerech a městskou dopravu ve 38 lokalitách). Zdarma, za příplatek nebo 50 % ceny jsou zahrnuty i „vyhlídkové vlaky“; na lanovky bývá 50 % sleva. V ceně je i vstup zdarma do 450 švýcarských muzeí a slevy u vybraných partnerů. Swiss pass zakoupíte i v pobočkách Čedoku a ve Švýcarsku na větších nádražích (je nutné předložit pas nebo občanský průkaz, foto není třeba). Další jízdenky jsou Swiss Flexi pass (několik dní v měsíci zdarma, jinak 50 % sleva), Swiss Saver Flexi pass (sleva na více osob) a Swiss Youth pass (do 26 let). Swiss Transfer Ticket je výhodný pro jednorázovou cestu z letiště nebo z hranice do cílového místa a zpět. Swiss Card nabízí 50% slevu po dobu platnosti, Swiss Travel System-Familienkarte je výhodný pro rodiny.
Zajímavostí švýcarských tratí je přes 600 tunelů a nespočet viaduktů; světovým unikátem jsou ozubené i adhezní horské dráhy, po nichž jezdí „vyhlídkové vlaky“ a lanovky. Horské tratě provozují většinou soukromé společnosti.
Na rok 2017 se plánuje otevření kombinovaného železničního i silničního tunelu Gotthard Base tunel, svými 57 kilometry nejdelší na světě. Současná „nej“ švýcarské železnice jsou nejpříkřejší zubačka na světě (vysokohorský vlak Pilatusbahn, 1889, sklon až 48 %), nejstarší zubačka (1871, z Vitznau na Rigi) a nejdelší zubačka (10,4 km, z Montreux do Rochers de Naye).

Lodní 

Švýcarská jezera brázdí přes dvacet pravidelných linek a nespočet výletních lodí; jízdní řády získáte v turistické informační kanceláři. Na Ženevském, Curyšském a Brienzském jezeře plují historické kolesové parníky. Vyhlídkové plavby po Bodamském jezeře v letní sezóně zahrnují i nabídku doprovodných programů a výletů do Německa. Pro plavbu platí slevová karta Bodensee Erlebniskarte (resp. její varianty Seebärenkarte a Sparfuchskarte). Lodní výlety nabízí i Thunské jezero.

Autobusová
Silniční síť má 71 tis. km, z toho jsou 2 tisíce km dálnice. Žluté poštovní autobusy (Postbus) jezdí téměř nepřetržitě; jízdenky koupíte přes SMS z mobilu nebo u průvodčího. K oblíbeným spojům patří Palm Express (ze sv. Moříce přes průsmyk Maloja do Lugana, v létě denně oběma směry; potřeba je místenka a průkaz totožnosti. Napoleon Route Express jezdí v létě třikrát denně na trase Domodossola – Simplonpass – Brig – Saas Fee k ledovci Allalin ve Wallisu. Pro úsek Brig – Saas Fee jsou povinné místenky a potřeba je pas nebo občanský průkaz.

Městská doprava
Zajišťují ji tramvaje, trolejbusy a autobusy, většinou od 5.00 do 01 hod. Jízdenka se kupuje v novinových stáncích a automatech, případně u řidiče nebo v automatu v autobusu. Jízdné je drahé a při větším počtu jízd se vyplatí celodenní jízdenka. Ve 38 městech uplatníte i pro místní dopravu Swiss pass.

Taxi
Zastavit nebo zavolat taxi je možné prakticky všude; mají taxametry a platí se za ujeté kilometry. Ceny jsou vysoké a jízdné se zaokrouhluje nahoru

Nákupy a suvenýry

Tradičními suvenýry jsou kravské zvonce, kalendáře s motivy alpských scenérií a světoznámé švýcarské hodinky, zejména značky Rolex, Omega a Blancpain. Řádově levnější, ale stejně spolehlivá je značka Swatch (originální design, ale v plastové verzi). Cenným dárkem je švýcarský nůž firmy Wenger, jehož původní výbava pro vojáky byla ostří, šroubovák, otvírák na konzervy a šídlo; nyní jsou v nabídce nože s desítkami funkcí včetně USB disku. Dalším lákadlem jsou výšivky, dřevoryty či keramika a nezklamou ani doutníky značky Davidoff, z pochutin sýry, šunky, salámy, švýcarská čokoláda všech velikostí a tvarů, vína a ovocné pálenky (slivovice, Williamova hruškovice a Zugská višňovice), čaje a bonbony „Ricola“ ze 13 různých alpských bylinek a appenzellské „Hosen-Chnöpfli“ (sněhové pusinky).
Otevírací doba obchodů je obvykle od 8.00 do 17.00, někde s polední přestávkou; v turistických centrech i nepřetržitě od 9.00 do 18.30. V sobotu bývá otevřeno od 9.00 do 14.00, v neděli a někde i v pondělí dopoledne (nebo ve středu odpoledne) je zavřeno. Naopak jednou týdně bývá otevřeno až do 21.00. Obchody na letištích, nádražích a benzínových pumpách jsou otevřeny nonstop. Nejlevnější jsou řetězce MIGROS a COOP, širokou nabídku má Globus.
Pokud zakoupíte zboží v hodnotě 400 SFR (včetně DPH), můžete požádat o tzv. Global Refund Cheque (Tax-free Shopping Cheque, šek na daň z přidané hodnoty, která je ve Švýcarsku 7,6 %). Při odjezdu ze Švýcarska si musíte dát tento šek švýcarskými celníky orazítkovat (zboží musí být k nahlédnutí a v originálním balení). Zároveň na celnici můžete dostat hotovost v pokladně (Cash Refund Office) nebo si konkrétní částku nechat poslat na svůj účet.

Oblečení, zavazadla

Cestujte nalehko, budete svobodnější! Jedete si užívat, nestěhujete se. Pevný středně velký uzamykatelný kufr opatřete visačkou se svým jménem. Lístek se jménem, adresou a telefonním číslem vložte také dovnitř. Do odbavovaného zavazadla uložte všechny ostré předměty jako kapesní nůž, nůžtičky, pilníček na nehty apod., které nesmíte vzít s sebou do kabiny letadla. Jako příruční se nejlépe osvědčil pevný turistický batůžek na věci, které chcete či potřebujete mít stále u sebe (například léky, které užíváte pravidelně). Neberte si tašky do ruky nebo dokonce kabelky, překážejí a snadno je někde zapomenete.
Oblečení by mělo být příjemné a praktické, do města nemačkavé směsové, do přírody pohodlné sportovní. Pro výlety do hor jsou důležité pevné uzavřené boty, nejlépe vodovzdorné (kvalitní botasky nebo lehké goretexy), dlouhé kalhoty, košile s krátkými i dlouhými rukávy, hřejivý svetr a teplé ponožky. Vždy přibalte nepromokavou větrovku, silnější pláštěnku a deštník, pokrývku hlavy a náhradní dioptrické brýle, pokud je nosíte. Pokud cokoliv zapomenete, není problémem to koupit.

Opalování

Zejména ve vyšších nadmořských výškách a na ledovci se snadno spálí nezakryté části obličeje. Sluníčko na horách nepodceňujte a vybavte se kvalitním opalovacím krémem s vysokým UV faktorem. Nezapomeňte jelení lůj na rty.

Pláže a koupání

Koupání nabízejí aquaparky, termální lázně a kryté bazény; čtěte pozorně katalogovou nabídku. Otužilci se mohou koupat v jezerech i říčkách, například v Lago Lugano, Lago Maggiore, Caumasee, v Ticino v Ponte Brollo u Locarna, či v řece Maggia v obci Maggia. Voda v jezerech a řekách je prakticky pitná.
Vyhledávané jsou zejména Aquapark Le Bouveret u Ženevského jezera (kde jsou rovněž termální lázně Lindner Alpine Thermal spa, Saillon Thermal spa, Brigerbad Thermal spa s bazénem i v jeskyni, Burgerbad Thermal spa, Salina Maris Thermal spa a další), Saentis park v Abtwillu, zcela nový komplex Aqua Basilea (14 tis.m2, wellness, solné lázně) v Basileji, multifunkční park Westside u Bernu nebo Alpamare v Rapperswillu u Curyšského jezera.
Horské městečko Leukerbad (1411 m n.m.) ve Walliských Alpách má 22 termálních venkovních i krytých koupališť, do nichž nateče denně 3,9 milionů litrů vody o teplotě 51oC; největší veřejné lázně jsou Burgerbad a Alpentherme. Termální lázně jsou i v Bains de Saillon v údolí Rhony. Lázně Breiten (1000 m n.m.) mají v hotelu Saline Maris bazén s mořskou vodou.

Pošta

Pošty jsou v každé větší osadě, obvykle otevřeny ve všední dny od 8.00 do 12.00 a od 14.00 do 17.00. Pobočky v nákupních centrech otevírají shodně s centrem, včetně prodloužení do večerních hodin jednou týdně. V sobotu je otevřeno pouze ve městech (od 8.30 do 12.00), v neděli je zavřeno.
Známka do EU stojí 1,30 SFR, mimo EU 1,80 SFR. Známky se kupují na poště nebo zároveň s pohledy. Poštovní schránky jsou žluté. Pohodlné je odeslání pošty z hotelové recepce.

Rent a car, dopravní předpisy a řidičské průkazy

Půjčovny aut jsou na letištích i ve městech a vůz je možné objednat i předem přes internet (za výhodnější sazby) a obvykle i vrátit v jiném městě, než kde bylo vypůjčeno. Je třeba pas, platný mezinárodní nebo národní řidičský průkaz nejméně rok starý, minimální věk 20 let (jednotlivé půjčovny mohou mít přísnější podmínky). Některé půjčovny vyžadují složení zálohy pro případ poškození vozidla. V ceně zapůjčení je pojištění zákonné odpovědnosti. Vždy podrobně prostudujte smluvní podmínky, stav vozu a rozsah pojištění, zejména proti nehodě a závažné poruše.
V případě cesty vlastním vozem potřebujete platný řidičský průkaz ČR, platné osvědčení o technické způsobilosti vozidla (tzv. malý technický průkaz) a doklad o mezinárodním pojištění zákonné odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla (tzv. zelená karta).
Jezdí se vpravo a pravidla silničního provozu jsou obdobná jako v České republice. Maximální povolená rychlost na dálnici (Autobahn) je 120 km/h, na silnici dálničního typu (Autostrasse) 100 km/h, mimo obec 80 km/h a v obci 50 km/h. Za překročení rychlosti jsou vysoké pokuty (za zvlášť hrubé porušení hrozí i vězení). Během jízdy je striktně zakázáno telefonovat bez hands-free. Povolený limit alkoholu v krvi řidiče je 0,5 promile. Děti do 7 let musí být připoutány ve speciálních dětských sedačkách, děti od 7 do 12 let musí sedět ve speciálních sedačkách nebo být zajištěny bezpečnostními pásy na zadním sedadle. Pro řidiče motocyklu je povinná přilba.
Silnice jsou označeny písmeny: dálnice A (Autobahn / Autoroute) a bílé číslo na zeleném podkladě, mezinárodně významné silnice mají písmeno E. Nejfrekventovanější jsou dálnice A1 mezi Curychem a Bernem a Gotthardský tunel.
Pro využití dálnice je povinná dálniční známka (Autobahn Vignette, 40 SFR), platná kalendářní rok. Koupí se na hraničních přechodech, poštách, u čerpacích stanic a v autoopravnách, v ČR v Autoturistu. Průjezd tunely je bezplatný (s výjimkou Mont Blanc a Grand San Bernardo), povinné je rozsvítit světla. Některé horské průsmyky jsou v zimě uzavřeny. O průjezdnosti silnic informují turistická centra a internetové stránky.
Cyklisté musí povinně uzavřít zákonnou pojistku se Švýcarským sdružením silničních dopravních úřadů o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem svého jízdního kola. Uzavírá se na poště nebo v prodejnách sportovních potřeb zakoupením nálepky, která se vylepí na kolo.

Restaurace, ceny, doporučení

Všechny restaurace nabízejí výborná jídla, přičemž rodinné podniky se zaměřují na místní speciality. Zvláštností Švýcarska je velké množství místních a regionálních variant. Levná jídla nabízejí pizzerie a samoobslužné jídelny větších obchodních center (např. Coop). „Tagesteller“ (Plat du Jour) je nabídka dne, obvykle za 15 – 20 SFR.
V horských restauracích si na terase vychutnáte i panorama. Kruhové rozhledy nabízejí otáčivé restaurace, dostupné visutými lanovkami. Nejvýše položená na světě je Metro-Alpin na Mittel Allalin (3500 m n.m.) nad Saas-Fee pod vrcholem Allalin (4027 m n.m.). Neméně úchvatné jsou Rondorama na Stanserhornu (1890 m n.m.) nad Zermattem, s výhledy na Eiger i Jungfrau, Piz Gloria na Schilthornu (2970 m n.m.), prosklená Le Kuklos (2048 m n.m.) nad Leysinem, s vyhlídkou na Eiger a Mont Blanc a Hoher Kasten (1795 m n.m.) nad Brülisau, s výhledy i na východ či západ slunce.

káva, horká čokoláda = SFR 3,70
pivo malé / velké = od SFR 4,00/ 6,00
nealko / džus = od SFR 4,00
polévka = SFR 6,00 – 10,00
pizza = od SFR 10,00
rösti a bergkäse = SFR 15,50
tortellini s masem = SFR 18,50
levné menu (jídlo i s nápoji) = SFR 20,00 – 50,00

Různé

Červený kříž (Mezinárodní červený kříž)
Vznik světoznámé neziskové organizace podnítil roku 1863 švýcarský obchodník Jean Henri Dunant na pomoc obětem války poté, co viděl desetitisíce zraněných v bitvě u Solferina (1859); roku 1901 byl odměněn první Nobelovou cenou míru. Dnes Červený kříž (se sídlem v Ženevě) působí ve 185 zemích světa a zaměřuje se na poskytování humanitární pomoci a lékařské péče v oblastech postižených přírodními katastrofami, válečnými konflikty nebo extrémní chudobou. Zásady hnutí jsou humanita, nestrannost, neutralita, nezávislost, dobrovolná služba, jednota a univerzálnost. Symbolem je švýcarská vlajka v obrácených barvách. Červený půlměsíc na bílém poli je vlajkou sesterské organizace Červený půlměsíc pro muslimy a červený kosočtverec (krystal) pro státy Izrael či Japonsko, pro něž jsou kříž i půlměsíc jako symboly nepřijatelné.

Čokoláda

Přestože je dnes Švýcarsko symbolem čokolády, objevila se zde tato pochoutka poprvé až roku 1697, kdy ji přivezl starosta Curychu Heinrich Escher. První továrny na výrobu vznikly v 19. století (Francois Louis Cailler, 1819, Corsier u Ženevského jezera) a švýcarská čokoláda brzy dobyla světové trhy. Dnes je Švýcarsko jedničkou nejen ve výrobě, ale též ve spotřebě čokolády. Základem úspěchu je chuťově nedostižné mléko od krav, pasoucích se volně na horských pastvinách; kakaové boby se dovážejí.
Většina švýcarských čokoládoven nese jména svých zakladatelů; nejslavnější firmy jsou Suchard, Lindt & Sprüngli, Nestlé, Maestrani, Favarger, Aeschbach chocoltier, Alprose, Cartier, Pfister, Speck, Teuscher a další. Mnohé z nich umožňují exkurze a ochutnávku v návštěvnických centrech. Mléčnou čokoládu „vynalezl“ Daniel Peter, když do surové čokolády přidal kondenzované mléko, které „objevil“Henri Nestlé (1814 – 1890, dnes firma Nestlé ve Vevey u Ženevského jezera). Jakob Tobler (1868) vymyslel čokoládové jehlany, připomínající alpské vrcholy. Od roku 2005 se v Ženevě pořádá čokoládový festival, kdy lze ochutnat čokoládu všech švýcarských čokoládoven.

Demografie
Švýcarsko má 7,6 miliónů obyvatel (2009) o průměrném věku 41 let. Předpokládaná délka života je 81 let (muži / ženy 78 / 84 let). Rodiny mají 1 až 2 děti. Z pracovní síly 4 miliony osob pracují 4 % v zemědělství, 23 % v průmyslu a 73 % ve službách. Oficiální nezaměstnanost činí 3 % (2008). Obyvatelstvo je etnicky pestré: převažují Němci (64 %), Francouzi (20 %), Italové (8 %) a Rétorománi (romansch, 0,5 %); zbývající jsou přistěhovalci z Evropy a zemí třetího světa.

Horské železnice

Specialitou Švýcarska jsou horské železnice s technicky zajímavými parametry, které návštěvníky přitahují i velkoryse prosklenými vagóny pro pohodlné sledování krajinné scenérie a bezchybným servisem. Na zastávky navazují lanovky či pěší fotograficky vděčné trasy. Nejznámější jsou:
Albulabahn (UNESCO 2008) je součástí trasy “Bernina express”, v úseku od obce Bergün do St. Moritz. Odtud železnička bez zubačky (!) překonává na šesti kilometrech převýšení 416 metrů pomocí šesti točitých tunelů a několika unikátních viaduktů. Strmá silnička, kterou vlak křižuje, slouží v zimě sáňkařům; vláčkům se proto přezdívá „schlittelzug“, sáňkařský vlak.
Bernina Express. Čtyřhodinová jízda po Rhätské dráze (1000 mm, 1908 - 1910, UNESCO 2008) na trase Chur (593 m n.m.) – Filisur – St. Moritz – Bernina Pass (2253 m n.m.) – Poschiavo – italské Tirano (429 m n.m.) nabízí pohledy na horská plesa a ledovce a uchvátí technickými parametry (196 mostů a 55 tunelů a stanicí Ospizio Bernina 2253 m n.m., jež je nejvýše položeným švýcarským nádražím konvenční železnice). Další skvosty jsou viadukt Landwasser (1902, 136 m dlouhý, na třech pilířích vysokých 65 m) a zejména úsek „Albulabahn“. Z průsmyku Bernina do italského Tirana klesá trať bez použití zubačky na 1800 metrech o 7 %, což architekti vyřešili kruhovým viaduktem, opisujícím zatáčku 360o. Vagóny mají částečně prosklenou střechu, provoz je celoroční, na vybrané spoje jsou povinné místenky.
Glacier Express (1930, 1000 mm, Rhätská dráha a Matterhorn-Gotthardská dráha). Celkem 7,5 hodinová trasa spojující Zermatt (1600 m n.m.) – Brig – Andrematt – Chur – a St. Moritz nebo Davos překonává průsmyk Oberalppass (2033 m n.m.) a pyšní se 291 mosty a 91 tunely. Většinu trasy tvoří „zubačka“: vagóny jsou komfortní, vyhlídkové, připojen je i stylový jídelní vůz. Kromě krajiny luk a pastvin jsou vidět i ledovce; nejhezčími úseky jsou „Albulabahn“ s točitými tunely, mosty a galeriemi, stoupání a klesání přes sedlo Oberalppass a cesta údolím k Brigu. Turisty přitahují i jízdy historickými soupravami (Alpine Classic Glacier Express a Nostalgie Glacier Express).
Golden Pass Line je trasa spojující Luzern s Interlakenem a Montreux, tedy Švýcarské Alpy s Ženevským jezerem; tři navazující vyhlídkové vlaky provozují tři soukromé společnosti, Montreux-Oberland Bernois (MOB, 1000 mm) z Montreux přes Gstaad do Zweisimmenu, BLS (standardní rozchod) z Zweisimmenu do Interlakenu a Zentralbahn (1000 mm) z Interlakenu přes průsmyk Brünig Pass do Luzernu. Ze Zweisimmenu do Montreux jezdí vlaky „Classic“ s vagóny ve stylu Orient-Expressu, anebo „Panoramic“ s částečně prosklenou střechou a s VIP místy v čele soupravy, strojvůdce má kabinu nad vámi. Místenka pro skupiny je povinná, pro jednotlivce doporučená. Z jednotlivých zastávek se nabízí atraktivní výlety (ledovcová Aareská soutěska, Reichenbašské vodopády, skanzen Ballenberg a další). Z Interlakenu lze vyjet na nejvyšší evropské nádraží Jungfraujoch (3454 m n.m.) elektrickou zubačkou, která je z větší části vedena tunely ve svazích Eigeru a Mönchu. Vyhlídky od dvou „tunelových“ zastávek a z terasy vrcholové vědecké observatoře berou dech.
Heidi Express vede hornatým kantonem Graubünden, mezi městy Landquart – Klosters – Davos – Filisur, kde se připojuje na trasu Bernina Express do Tirana. Krajinu vodopádů, ledovců a alpských luk (prostředí, kde žila Heidi, hrdinka dětských knížek) obdivují turisté z vagónů s částečně prosklenou střechou. Lahůdkou jsou viadukty včetně proslulého Wiesenského a točité tunely. Na vybrané spoje jsou povinné místenky.
Mont Blanc Express. Hlavním lákadlem trasy Martigny – Chamonix je pohled na Mont Blanc; celá cesta však nabízí rozhledy a atraktivní lokality (Trientská soutěska). Spojení několikrát denně, bez místenek.
Lötschberg Centovalli Express představuje nejkratší železniční spojení mezi Bernem a jezerem Maggiore. Úžasná vyhlídková trasa vede Lötschberským a Simplonským tunelem, v italském městečku Domodossola lze přestoupit na Centovallskou dráhu do Locarna. Spojení je několikrát denně, bez místenek.
St-Bernard Express jezdí z Martigny do Orsieres, odkud pokračuje autobus do Champex-Lac a La Fouly a v létě (od června do září) až do průsmyku St-Bernard. Turisté, kteří sem dorazili pěšky, na kole nebo na lyžích, mohou přenocovat v klášterním hospici, ostatní případní zájemci v hotelu. Spojení je několikrát denně, bez místenek.
Swiss Chocolate Train („Švýcarský čokoládový vlak“) firem GoldenPass Services Cailler a Nestlé vyjíždí v sezóně každé pondělí a středu z Montreux do Gruyeres a Broc a navečer se vrací zpět. Cestuje se v secesním vagónu „Belle Epoque Pullman“ z roku 1915 nebo v moderním panoramatickém voze s částečně prosklenou střechou. Součástí cesty je návštěva zámku a tradiční sýrové výrobny v Gruyeres a čokoládovny Cailler-Nestlé v Broc s ochutnávkami.
Voralpen Express jezdí mezi Bodamským a Vierwaldstättským jezerem po trase Romanshorn – St. Gallen – Rapperswil – Arth-Goldau – Luzern. Vagóny mají klimatizaci a v 1. třídě panoramatická okna. Jízda trvá 3 hodiny; k dispozici je jídelní vůz. Spojení je každou hodinu, bez místenek.
Wilhelm Tell Express spojuje centrální Švýcarsko a kanton Ticino po trase Luzern –Flüelen – St. Gotthard – Bellinzona – Locarno/Lugano, v sezóně dvakrát denně. Cesta začíná plavbou kolesovým parníkem po Vierwaldstättském jezeře (oběd v ceně). Z Flüelen cesta pokračuje vyhlídkovým vlakem s klimatizovanými vagony 1. třídy Gotthardskou trasou s množstvím mostů a tunelů do Ticina. V ceně jsou místenky na vlak i loď a jako upomínka dokumentace trasy.

Lanovky

Švýcarské hory jsou protkány lanovkami všech typů a velikostí, přičemž lanovky pozemní, visuté kabinkové a sedačkové jsou v zimě doplněny stovkami lyžařských vleků. Švýcarské lanovky drží několik rekordů. Originální Funitel je velkokapacitní kabinková lanovka DMC (Double Mono Cable), která má díky zdvojeném dopravnímu lanu o rozchodu až 3,20 m podstatně vyšší stabilitu, a to i při vyšších rychlostech větru. „Královnou lanovek“ je Rotair ve švýcarském Engelbergu ve vrcholovém úseku na Titlis. Aerodynamický tvar jí umožňuje jízdu i za větru a díky rotaci o 360o během jízdy nabízí panoramatický rozhled. Pýchou Saas-Grund je nejvyšší gondolová lanovka, přepravující lyžaře do výšky 3200 m, s výhledy na 18 čtyřtisícovek. Největší kabiny visuté lanovky mají dvouposchoďové kabiny lyžařské lanovky v Samnaunu, o kapacitě 180 cestujících. Nejdelší sedačková lanovka na ledovci je v Zermattu; v délce 2580 metrů ji podpírá 18 stožárů, z nichž 12 je zabudováno do ledovce Theodul, takže musí odolat pohybu ledovce, sunoucího se do údolí o 30 až 350 cm ročně. Stožáry jsou umístěny na hydraulických zdvihácích, umožňujících pohyb po směru i do stran a jejich otočné vrcholy zamezují kroucení lan. Kontrolní systémy zabezpečují správné napětí kabelů podle pohybu ledovce. Lanovka je šestisedačka o přepravní hodinové kapacitě 2400 osob, které z výšky 2939 m n.m. vyveze na italský hřeben Matterhornu do výšky 3365 m n.m. za 8,5 minuty.

Lokality UNESCO
Švýcarsko má devět lokalit světového kulturního dědictví UNESCO. Jsou to středověké jádro hlavního města Bern (12. – 15. stol.), ženský benediktinský klášter St. Johann v Müstairu s nástěnnými malbami a románskými freskami (8. stol.), benediktinský klášterní areál St. Gallen (z roku 613), soustava fortifikací a tří hradů v Bellinzoně na transalpské silnici z Curychu do Milána (Castelgrande 13. – 15. stol., Castello di Sasso Corbaro 15. stol. a Castello di Montebello 14. stol.) a oblast Jungfrau – Aletsch – Bietschhorn (2001) s Aletšským ledovcem (Aletsch glacier, 120 km2, délka 26 km) a ledovcovým jezerem Märjelen (2350 m n.m.), hora Monte San Giorgio (kanton Ticino, naleziště druhohorních mořských zkamenělin), horské železnice Albulabahn ze sv. Mořice do Zermattu (144 viaduktů, 42 tunelů), Bernina Express (Rhätská dráha) z Churu do italského Tirana (1908 - 1910, 1000 mm, 196 mostů, 55 tunelů, unikátní viadukty) a Glacier Express mezi Zermattem a St. Moritzem (1930, 1000 mm, 291 mostů, 91 tunelů).

Tunely

Protože alpské průsmyky bývaly v zimě nesjízdné, začaly se pod nimi prorážet tunely. Nejfrekventovanější je silniční tunel sv. Gottharda (1980, 16,9 km), spojující Luzern a Logano. Má průměr 7,6 m x 4,35 m a v každém směru jen jeden jízdní pruh, s maximální kapacitou 1800 vozidel za hodinu. Souběžně s ním vede únikový tunel, o průměru 2,7 x 2,4 m, který je každých 274 metrů spojen s hlavním tunelem. Je zde 6 stanic na odvětrávání výfukových plynů. Oba tunely jsou zakřivené, neboť se vyhýbají tvrdé skále. Stejnojmenný železniční tunel byl postaven v 19. století a měří 15 km.
Švýcarské železniční tunely Simplon I (1906, 19 km) a Simplon II (1922, 19,8 km), oba spojující švýcarský Brig s italským Milánem, patří k nejdelším na světě. Třetí nejdelší je v roce 2007 dokončený nový Lötschberský tunel (34,5 km) z Bernu do Brigu, vybudovaný 400 metrů pod starým Lötschberským tunelem (1913, 14,6 km). V současné době se razí železniční Gotthardský úpatní tunel (Basis tunel) z Curychu do Lugana, který má měřit 57 km. Zahájení provozu se předpokládá v roce 2015.

Zeměpis, geografické poměry
Vnitrozemský stát o rozloze 41290 km2 (z toho 1520 km2 vodní plochy), měří od západu na východ 350 km, ze severu na jih 250 km. Délka hranic je 1852 km (z toho Rakousko 164 km, Francie 573 km, Itálie 740 km, Lichtenštejnsko 41 km a Německo 334 km).
Většina území je hornatá. Na severozápad zasahuje vápencové pohoří Jura (cca 1600 m n.m.), střed vyplňuje Švýcarská náhorní plošina a jih zaujímají Alpy (60 % území). Nejnižší bod je jezero Maggiore (195 m n.m.), nejvyšší Dufourspitze (4634 m n.m.). V horách je okolo 1500 jezer ledovcového původu a 140 ledovců. Největší řeky jsou Rýn a Rhona, významná jezera hraniční Bodamské na severovýchodě a Ženevské na západě.

Fauna a flora, ochrana přírody, národní parky
Typickými prvky švýcarské krajiny jsou hory, lesy, pastviny a ledovce. Lesy pokrývají 26 % území; v nižších polohách převládají doubravy a bučiny, výše lesy smíšené, nad nimi smrčiny. Horní hranice lesa probíhá ve výšce 1800 – 2500 m n.m., v závislosti zejména na geologickém podloží, konfiguraci terénu a expozici; nad ní je pásmo kosodřeviny a druhově bohatých horských luk a pastvin. Alpské skalnaté terény s polštářovitými a cibulovými rostlinami daly název zahradnickému typu: skalku nazýváme „alpinum“ a tyto rostliny „alpinky“ (mj. lomikameny, netřesky, hořce, tařice a protěže). Místa, kde leží sníh celoročně, „sněžiště“, jsou akumulačním zdrojem ledovců; z přemrzlého sněhu vzniká firn a led.
Zákonem chráněno je okolo 700 přírodních rezervací a jeden národní park, Schweizerischer Nationalpark (174,2 km2, 1914) v Engandinském údolí, chránící unikátní ekosystémy horských masívů s vrcholy přesahujícími 3000 m n.m. Vedle svišťů, orlů, supů a dalších živočichů tu žije i několik set kozorožců. Nejsou zde lanovky ani turistická střediska, pouze jeden hotel a horská chata Chamanna Cluozza. Řídká síť cest je určena pouze pro pěší. Hlavní informační centrum v Zernezu nabízí v ultramoderní budově aktuální informace a multimediální projekci o přírodě parku, kde není dovoleno chodit mimo cesty, zakládat oheň a psi sem nesmí ani na vodítku.
Největší organizací na ochranu přírody je soukromá nezisková Pro Natura (1909), která má 100 tisíc členů a 45 tisíc sponzorů; v řídícím centru v Basileji a kantonálních pobočkách pracuje okolo 60 placených zaměstnanců, ostatní jsou dobrovolníci. Stála u zrodu národního parku a jejím cílem je mj. management stávajících chráněných území a zřizování dalších. Pětkrát ročně vydává bulletin „Pro Natura“, zdarma distribuovaný členům. Informační centra v Aletschi ve Valliských Alpách a Champ-Pittet na jezeře Neuchatel nabízejí programy pro mládež a školy. Pro Natura je zakládajícím členem Světové organizace na ochranu přírody (IUCN).

Hospodářství, přírodní rizika a ekonomika
Švýcarsko nemá významnější zdroje nerostných surovin; výjimkou je sůl těžená v povodí Rýna a Rhony a dřevo (stavby, výroba nábytku a hraček, buničina, papír a palivo). Přes 50 % energie pochází z vodních zdrojů (40 přehrad); dalších 37 % dodávají jaderné elektrárny. HDP na osobu v paritě kupní síly je 41 tis. USD (2008), na čemž se podílí zemědělství 1,5 %, průmysl 34 % a služby 64,5 %.
Hlavní průmyslová odvětví jsou strojírenství (motory a šicí stroje), potravinářství (výroba sýrů a čokolády), farmacie a chemie (výroba barviv) a textilní průmysl. Tradiční je výroba hodinek, nožů a přesných nástrojů. Klíčový je turistický průmysl, bankovnictví a pojišťovnictví.
Orná půda tvoří pouhých 10 % území; v zemědělství pracuje 4 % obyvatel. Převládají malé rodinné farmy. Pěstuje se pšenice, žito, oves, ječmen, len, konopí, tabák, cukrová řepa, zelenina, jablka, hrušky a vinná réva. Na pastvinách (asi 40 % území) se chovají krávy, ovce a kozy, dále prasata a drůbež. Módní jsou bioprodukty.
Přírodním rizikem jsou laviny a zemní sesuvy: problémem životního prostředí imise, kyselé deště, znečištění toků nadměrným používáním pesticidů a hnojiv a ztráta biodiverzity.

Státní zřízení, administrativní uspořádání

Švýcarsko je konfederace 26 spolkových států, resp. 20 kantonů a 6 polokantonů. Jsou rovnoprávné a každý má vlastní parlament, zákony, vládu, rozpočet i ústavu. Konfederace je podle ústavy kompetentní ve věcech zahraniční, bezpečnostní, celní a měnové politiky a ve spolkově platných právních věcech. Spolkový parlament (Bundesrat) tvoří Stavovská rada (Ständerat), která má 46 členů: 2 za každý kanton a 1 za polokanton. Národní rada (Nationalrat) má 200 členů volených proporčním systémem v každém kantonu zvlášť. Spolková rada (vláda) je sedmičlenná, s maximálním zastoupením všech politických stran. Členové parlamentu i Spolkové rady jsou voleni na 4 roky. Prezident konfederace (zároveň předseda vlády) je volen ze členů Spolkové rady na jeden rok oběma komorami společně. Švýcarsko je členem OSN a součástí schengenského prostoru. Není členem EU.
Administrativně se člení na 26 kantonů (cantoni, kantoni): Aargau, Appenzell Ausser-Rhoden*, Appenzell Inner-Rhoden*, Basel-Landschaft*, Basel-Stadt*, Bern, Fribourg, Geneve, Glarus, Graubunden, Jura, Luzern, Neuchatel, Nidwalden*, Obwalden*, Sankt Gallen, Schaffhausen, Schwyz, Solothurn, Thurgau, Ticino, Uri, Vaud, Wallis, Zug a Zurich. Hvězdičkou jsou označeny polokantony, které do Stavovské rady volí pouze jednoho zástupce a v případě federálního občanského referenda mají hlasy jejich obyvatel poloviční váhu. Kantony se dělí na obce, kterých je okolo 3000.

Spropitné

Spropitné bylo oficiálně zrušeno a je zahrnuto v ceně služeb. Samozřejmě můžete spropitné dát, ale není to běžné. Nosiče v hotelích potěší 1 – 2 SFR za větší zavazadlo.

Svátky

Státní svátky, které jsou dny pracovního volna:
1. leden: Nový rok
pohyblivé: Velký pátek, velikonoční pondělí
1. květen: Den práce
pohyblivý (čtvrtek): Nanebevstoupení Páně
pohyblivý: Svatodušní pondělí
1. srpen: založení Švýcarské konfederace (1291)
25. prosinec: Boží hod vánoční
26. prosinec: Druhý svátek vánoční, sv. Štěpána
Dalšími všeobecně dodržovanými svátky, které jsou však pracovními dny, jsou například Boží tělo (Fronleichnam), masopust (Fasnacht), popeleční středa (Aschermittwoch), Mikuláš (Nikolaus, 6. prosince) a řada místních svátků, zejména svatých patronů obce, nebo oslav tradičních místních zvyků. Akce spojené s oslavami najdete v kapitole „Zábava“.

Telefonování + roaming

Čeští operátoři Telefónica O2, T-Mobile i Vodafone mají ve Švýcarsku partnera. Ceny roamingu zjistíte u svého poskytovatele služeb. Signál je po celé zemi, síť Swisscomu pokrývá 99 % obývané části Švýcarska; výjimkou mohou být oblasti v horách.
Telefonní automaty najdete obvykle před poštou a vlakovým nádražím. Při volání z automatu je nutno vytočit nejprve 00, poté předvolbu země a volané číslo. V rámci Švýcarska je potřeba ještě místní předvolba (např. Bern 31). Čísla začínající 079 jsou místní mobilní telefony.
Předvolba při telefonování do Švýcarska je +41, předvolba při volání do ČR je +420.
Telefonní karty (taxcard) v hodnotě 10 a 20 SFR lze koupit v hotelové recepci, na poště nebo u novinového stánku. Některé telefony fungují i na kreditní karty. Od 22.00 do 6.00 je volání významně levnější.

Tísňová volání

policie: 117
požárníci: 118
autoopravy, pomoc na silnicích (nepřetržitě): 140
první pomoc: 144
záchranná služba Rega (vrtulník): 1414
záchranná služba Air Glaciers: 1415
informace o telefonních číslech (tuzemsko): 111
sjízdnost silnic: 163
lavinové nebezpečí: 187

Víza, vstupní formality

Občan ČR může cestovat do Švýcarska na základě platného cestovního pasu nebo občanského průkazu, který je vybaven strojově čitelnou zónou a nemá oddělenou vyznačenou část (odstřižený roh). Doklady musí být platné minimálně po dobu plánovaného pobytu na území Švýcarska. Pro pobyt delší než 3 měsíce je třeba povolení příslušného migračního úřadu. Úřady také mohou kontrolovat, zda má cizinec dostatečné prostředky pro cestu a pobyt.
Občan mladší 15 let musí být vybaven vlastním cestovním pasem, protože občanský průkaz slouží jako cestovní doklad pouze pro jeho držitele. Pokud rodič cestuje s občanským průkazem společně s dítětem mladším 15 let, nestačí, že je dítě zapsáno v jeho občanském průkazu.
V případě ztráty cestovního dokladu je nutné se obrátit na nejbližší zastupitelský úřad ČR, který za účelem návratu vystaví náhradní cestovní doklad, sloužící k jednorázově cestě do ČR.

Zajímavá místa

Bern
Hlavní město (130 tis. obyv.) a sídlo federální vlády, založené roku 1191 vévodou Berchtoldem V. ze Zähringenu na skalnatém ostrohu nad řekou Aare, se pyšní středověkým jádrem (UNESCO), 8 km arkád a nespočtem kašen. Ke švýcarské konfederaci bylo připojeno roku 1353 v průběhu bojů o nezávislost proti Habsburkům. Památky jsou gotická katedrála Münster (1421, desetitunový zvon, 254 točitých schodů na 100 m věž, nejvyšší ve Švýcarsku), barokní protestantský kostel sv. Ducha (Heiliggeistkirche, 1720), věž Käfigturm s informačním centrem, Kašna spravedlnosti v ulici Gerechtigkeitsgasse a Zähringenská kašna s ozbrojeným medvědem: medvěd je symbolem města a živého jej spatříte v Medvědím příkopu Bärengraben. Další zajímavosti jsou budova parlamentu Bundeshäuser, sídlo federálního shromáždění s unikátním lustrem (možná prohlídka), kašna s vlajkonošem (Vennerbrunnen) v gotické radnici a muzea: mj. Muzeum výtvarného umění se světově významnou sbírkou, Muzeum přírodopisu s expozicí Zvířata jako stavitelé, Einsteinův dům, v němž génius žil v letech 1903 až 1905, Švýcarské alpské muzeum s reliéfy hor a videoprogramy a Muzeum komunikace se sbírkou půl milionu dopisních známek. Botanická zahrada má sbírku 6 tisíc druhů rostlin.

Aigle

Hrad v kantonu Vaud, obklopený vinohrady, byl založen ve 12. století Savojci a na konci 15. století přestavěn rodem z Bernois. Vchod je bránou v jižní hradbě, ze čtyř věží jsou jedna hranolová a tři válcové; věžový palác má převýšené štíty. Hrad býval rezidencí bernských guvernérů, poté sloužil jako vězení i nemocnice, dnes je v něm muzeum vinařství a ve třech sálech se pořádají recepce, hostiny a semináře. Nedaleko se nacházejí tvrz Ollon a zřícenina hradu St. Triphon.

Altdorf
Náměstí zdobí bronzová socha středověkého zbojníka Viléma Tella a jeho syna (1895), neboť právě tady se údajně odehrál příběh, kdy byl legendární lučištník donucen sestřelit jablko postavené na hlavě svého potomka. Událost připomínají každoroční slavnosti a hitem divadla Tellspielhaus je hra Vilém Tell od Friedricha Schillera. Skutečným rodištěm hrdiny je pravděpodobně Bürglen, obec 2 km od Altdorfu.

Andermatt

Lázeňské městečko „Na louce“ (1447 m n.m., 1300 obyv.) v kantonu Uri pod úbočím Oberalppasu svírají tři údolí: směrem na sever je Luzern a Basilej, směrem na jih Lugano a Itálie (přes průsmyk San Gotthard), směrem na východ Disentis (přes Oberalppass 2040 m n. m.), na západ leží Brig (tunelem pod sedlem Furkapass 2430 m n. m.). Zajímavosti jsou farní kostel sv. Petra a Pavla, hrázděné domy a technické parametry silnice a železnice do sedla Oberalppass. Lyžařské středisko na hoře Gemsstock (2963 m n.m.) je vybaveno sedačkovou lanovkou a několika vleky. Strategicky položená lokalita je stanovištěm speciální jednotky „horských myslivců“ švýcarské armády.

Appenzell
Městečko na úpatí masivu Alpstein je centrem výroby aromatických sýrů, ručních výšivek, dřevěných věder a kravských zvonců. Zajímavosti jsou malované dřevěné domy, radnice, farní kostel sv. Mauricia (16. stol., barokní oltář) a muzeum, dokumentující historii a kulturu města.

Arth-Goldau

Železniční křižovatka, odkud jezdí modré vagónky ozubnicové železnice na vrchol Rigi s vyhlídkou a nabídkou vycházek po náhorní planině pod vrcholem. Druhá větev téže železnice, ale s červenými vagónky, míří k Vierwaldstättersee do Vitznau. Možná je i jízda parním vláčkem.

Bad Ragaz

Proslulé lázeňské letovisko (516 m n.m., 5 tis. obyv.) v kantonu St. Gallen, nabízí koupání v termálních bazénech na přírodních pramenech, s atrakcemi jako umělá řeka, vodní jeskyně a různé typy vířivek. Závěr údolí Tamina je východiskem pro vycházky k jezeru Wildsee (2438 m n.m.); kromě turistiky se nabízí i jízda na koni a golf, v zimě lyžování. Od poloviny června do poloviny října je v provozu visutá lanovka Pizolbahn, celoročně jezdí kočáry tažené koněm (Rössliposcht) a turistický autobus (Schluchten Bus). V městečku je klášterní muzeum a každý třetí rok výstava soch pod širým nebem.

Bäch

Městečko ve středním Švýcarsku, kde se již více než 125 let vyrábějí světoznámé kvalitní a hlavně víceúčelové kapesní nože Victorinox. Kromě klasického originálního typu se ve firemní prodejně nabízejí i modely až s 22 funkcemi.

Basilej (Basel)
Největší švýcarský říční přístav (180 tis. obyv.) na řece Rýn leží na severozápadě Švýcarska při hranicích s Francií a Německem. Je hlavním městem polokantonu Basilej-město a má mezinárodní letiště. Založili ho Římané (Basilea, 44 př. n. l.); po nich se zde vystřídali Frankové, Alemáni a Burgundi. V roce 1033 za císaře Konráda II. se stalo německým říšským městem; městské opevnění je z roku 1398. V letech 1431 – 1445 se zde konal koncil, který měl vyřešit rozkol v katolické církvi (Basilejská kompaktáta, smlouva katolické církve s husity). Z roku 1460 pochází nejstarší švýcarská univerzita. Ke Švýcarské konfederaci bylo město připojeno roku 1501. Památky jsou gotická katedrála Münster (11. stol., hrobka Erasma Rotterdamského), městská hradní brána (Spalentor, 13. stol., věž s hodinami a dvě věže s cimbuřím), rybí trh s gotickou fontánou, měšťanské domy a gotická radnice s věžičkami (16. stol.); zajímavostí je šest mostů a muzea, mj. etnografické. Nedaleko leží římské rozvaliny Augusta Raurica (43 př. n.l., „švýcarské Pompeje“) a Goetheanum (expresionistická architektura, divadlo a centrum světové Antropologické společnosti).

Bellinzona
Městečko (20 tis. obyv., správní centrum Ticina) leží na hlavní transalpské železnici a silnici z Curychu do Milána, mezi Svatogotthardským tunelem a tunelem pod průsmykem San Bernardino. Opevnění vybudované již Římany (Bilitio, 3. – 4. stol.n.l.) bylo během středověku zdokonaleno: výsledkem je unikátní komplex tří hradů, obranných zdí a fortifikací (UNESCO). Hlavní hrad, Castelgrande (1250 až 1500, později rekonstrukce), považovaný za nedobytný, má uvnitř opevnění na kopci uprostřed města kromě staveb i vinici. Další dva hrady jsou Montebello (1313) s mohutnými příkopy, spojený s Bellinzonou obrannou zdí, a Sasso Corbaro (1478). Na tyto hrady vedou od kostela sv. Štěpána strmé stezky se schody; odměnou je úžasný rozhled.

Brienz

Osada (566 m n.m., 3000 obyv.) v okrese Interlaken v kantonu Bern leží na břehu stejnojmenného jezera, na úpatí pohoří Brienzer Rothorn. Na stejnojmenný vrchol (2350 m n.m.) jezdí parní vláček po ozubnicové železnici a ze Sörenbergu visutá lanovka. Obyvatelé obce živí tradiční dřevořezbářství a turistický ruch: skansen Ballenberg schraňuje sto původních staveb z celého Švýcarska. Po jezeře, které připomíná norský fjord, plují vyhlídkové lodě. Vytéká z něj řeka Aare. K vodopádu Giessbach se 14 kaskádami vede Giessbach-Bahn, nejstarší lanovka v |Evropě. Letovisko nabízí turistické trasy, cyklotrasy, jízdu na koni, tenis, golf, vodní lyžování, horolezectví a paragliding.

Brunnen
Romantické lázeňské městečko na břehu Vierwaldstättského jezera, kde strávil líbánky Winston Churchill. Z města vede visutá lanovka na Urmiberg (1140 m n.m.), nabízející rozhledy na Alpy jak cestou vzhůru, tak z vrcholu, kde je restaurace a východisko turistických tras. Pěšky do města je odtud 90 minut chůze; další možností je tandemový paragliding.

Brünigpass
Průsmyk ve výšce 1008 m n.m., přes který vede silnice spojující Oberlandsko a centrální Švýcarsko (resp. Meiringen v kantonu Bern a Lungern v kantonu Obwalden) a úzkokolejná zubačka Brünigbahn, spojující Luzern a Interlaken, otevřená roku 1888. V průsmyku se od roku 1904 každoročně odehrává folkový festival, jehož součástí je Brünigschwinget („švýcarské zápasení“) a začíná zde několik turistických tras (mj. k soutěsce řeky Aare a na vrchol Brienzer Rothorn). Pod zem byla zabudována sportovní střelnice (Schiess-Sport-Zentrum Brünig).

Caslano
Obec (272 m n.m., 3800 obyv.) leží nedaleko italské hranice v kantonu Ticino. Turisty přitahuje nedaleké jezero Lugano a botanicko-geologická naučná stezka přes Monte Caslano; hlavní atrakcí je však expozice největší švýcarské čokoládovny, vyrábějící značku Alprose. Exkurze do továrny jsou možné denně (s průvodcem, v ceně je ochutnávka). Je tu i muzeum a firemní obchod.

Col des Mosses
Průsmyk (1445 m n.m.) v kantonu Vaud, který spojuje Aigle a Chateau-d'Oex a je evropským rozvodím.

Davos
Turistické a lyžařské centrum (1560 m n.m., 11 tis. obyv., kanton Graubünden) leží v údolí řeky Landwasser mezi Plessurskými Alpami a Albulou. Jeho historie sahá do 12. století, ale proslavil ho až v 19. století mannheimský lékař Alexander Spengler, který zde založil tuberkulózní léčebnu. Roku 1890 byla přivedena železnice (Rhätská dráha). První lanovka vznikla roku 1860; dnes na Schatzalp, kde je sáňkařská dráha, vedou lanovky Davos – Parsenn-Bahn (4 km) a Davos-Schatzalp-Bahn. Jsou zde ideální lyžařské terény a konají se tu mistrovství světa od krasobruslení a rychlobruslení po lední hokej a závody Světového poháru v alpském lyžování i běhu na lyžích. V lednu se tu každoročně konají výroční zasedání Světového ekonomická fóra WEF (soukromé nadace se sídlem v Ženevě). Kulturní památkou je kostel sv. Jana Křtitele (13. – 15. stol.).

Furka
Průsmyk ve výšce 2431 m n.m. mezi kantony Uri a Valais je bránou do jihovýchodního Švýcarska. Silnice vybudovaná v 60. letech 19. století je otevřena jen v letních měsících, v zimě se cestuje vlakem Glacier Express, využívajícím tunel pod horským masivem. V ledovci Rhonegletscher pod sedlem pramení Rhona. Přes sedlo Furka (a Oberalp) vede 97 km dlouhá elektrifikovaná úzkokolejka, která je prvořadou turistickou atrakcí. Maximální stoupání tratě je v adhezních úsecích 40 promile, v ozubnicových až 179 promile. Část původní trasy mezi stanicemi Oberwald-Gletsch-Realp pod sedlem Furka a kolem Rhónského ledovce slouží muzejní železnici „Dampfbahn Furka-Bergstrecke“. Na trati jezdí parní lokomotivy a historické vozy původní železniční společnosti Furka Oberalp. Plánuje se prodloužení trati.

Göschenen
V osadě (1111 m.n.m., 500 obyv., kanton Uri) v údolí Reus ústí severní portály Gotthardského železničního tunelu (1872 – 1882) a Gotthardského silničního tunelu (1980). Je rovněž výchozím bodem úzkokolejné ozubnicové dráhy vedoucí do Andermattu. Železnice stoupá údolím řeky Reuss do soutěsky Schöllenenschlucht s mostem Teufelsbrücke (Čertův most), kde je ve stěně soutěsky památník generála Suvorova. Nad údolím leží přehrada Göscheneralp-Stausee, sloužící hydroelektrárně v Göschenen. Unikátním technickým dílem je soustava vratných stoupajících tunelů u osady Wassen (928 m n.m.), které drážní těleso zvedají o 200 m k portálu Gotthardského tunelu.

Gotthardský železniční tunel

Prochází masívem Gotthard, je 16 km dlouhý a mezi městy Göschenen (1106 m n.m.) a Airolo (1142 m n.m.) jím projíždějí vlakové soupravy Gotthardbahn (SBB). Byl ražen v letech 1871 - 1881. Památník u nádražní budovy v Airolo je věnován všem, kteří při stavbě zahynuli (bylo jich na 200 včetně stavbyvedoucího Louise Favre, který zemřel pod zemí na infarkt). Trať je dvojkolejná, s normálním rozchodem, jízda tunelem trvá cca 7 - 8 minut. Tunel byl elektrifikován v roce 1920. Nedaleko se nacházejí další dva tunely: Gotthardský silniční tunel (16,4 km, otevřen v roce 1980) a rozestavěný kombinovaný Gotthard Base Tunnel (plánovaná doba dokončení 2015 - 2017), který by měl být nejdelší na světě (57 km).

Grächen
Horské letovisko (1620 m n.m.) s typickou dřevěnou architekturou leží na dohled Matterhornu, obklopeno čtyřtisícovkami, k nimž míří visuté lanovky Hannigalp (2272 m n.m.) a Seetalhorn (2868 m n.m., restaurace), a z nedalekého Zermattu zubačka, která turisty vyveze do výše 3000 m n.m. na vrchol Gornergrattu. Další z lanovek vede až na vrchol Malý Matterhorn (3820 m n.m.). V osadě nesmí jezdit auta a je zde „chodník slávy“ se „stopami“ celebrit. Turisty uchvátí malebné pastviny a chodníky kopírující zavlažovací kanály (bisses); za nejkrásnější je považován úsek několikadenní trasy “Europaweg” z Grächenu do Zermattu. Cyklisté mohou vyzkoušet sedmikilometrový sjezd z vrcholu Seetalhorn, pro děti je určena stezka Ravensburg Spieleweg a zábavní park Robi’s. V zimě jsou v provozu sjezdovky, 12 km běžeckých tratí, tobogán a stezky pro pěší vycházky.

Grimselpass
Horský průsmyk (2165 m n.m.) mezi údolím Rhony v kantonu Valais a údolím Haslital na horním toku řeky Aare v kantonu Bern, nedaleko vývěru Rhony zpod stejnojmenného ledovce.

Grindelwald

Středisko zimních sportů (1034 m n.m., 3800 obyv., okres Interlaken) leží při úpatí tří nejznámějších vrcholů Bernských Alp: Eigeru, Mönchu a Jungfrau. V létě nabízí desítky tras napříč Alpami, v zimě lyžařské terény pro začátečníky, pokročilé i zkušené (na ledovci Eiger), pro nelyžaře vycházky a tobogán. Je východiskem túr a horolezeckých výstupů na Eiger a Wetterhorn. Železnička Wengernalpbahn spojuje Grindelwald s Kleine Scheidegg, odkud další železnička Jungfraubahn sedmikilometrovým tunelem masívem Eiger dosahuje téměř vrcholu Jungfraujoch, s nejvýše položenou železniční stanicí v Evropě (3500 m n.m.). Odtud vlak sjíždí do Wengenu. Na gondoly lanovky z Grindelwaldu do Männlichen navazuje visutá lanovka Luftseilbahn Wengen-Männlichen a je zde nespočet kombinací túr. Severní stěna Eigeru je mekkou horolezců.
Gruyeres

Městečko v předhůří Alp bylo po 500 let sídlem hrabat z Gruyeres. Dnes turisty láká výrobna aromatického sýra Gruyere. Exkurzi do provozu a ochutnávku nabízí například „La Maison du Gruyere“, kde se nabízejí i další typická místní jídla, zejména fondue.

Chateau d’Oex do Gruyeres
Alpské letovisko mezi městečkem Gruyeres a mondénním resortem Gstaad nabízí hlavně lyžování a snowboarding, na ledovci Diablerets i v létě. Lednovou atrakcí je mezinárodní přehlídka balónového létání.

Chateau de Chillon
Jeden z nejkrásnějších švýcarských hradů leží na břehu Ženevského jezera. Pevnost ze 13. století, přebudovanou později na romantický hrad, proslavil básní „Vězeň z Chillonu“ lord Byron (1816, vlastním jménem Francois Bonivard). Hrad má zachované opevnění a cennou raně gotickou kapli sv. Jiří.

Chur (Coira, Coire)
Hlavní město (594 m n.m., 34 tis. obyv.) kantonu Graubünden před ústím Rýna do Bodamského jezera. Místo bylo osídleno již 3900 př.n.l., za Římanů zde byl tábor Curia Raetorum a 15 př.n.l. se Chur stal hlavním městem římské provincie Rhaetia Prima. Několik místních biskupů prohlásila katolická církev za svaté (sv. Asimo. sv. Valentinian, sv. Ursicinus a sv. Adalbert). Voda z místního pramene se prodává jako Passugerská minerálka. Zajímavosti jsou katedrála sv. Luzia (patron města, 1178 - 1282), biskupský palác, Episkopální seminář a Raetické muzeum.

Interlaken

Turistické letovisko (570 m n.m., 5,7 tis. obyv., kanton Bern) leží na šíji Bödeli mezi Thunským a Brienzským jezerem: odtud jméno „mezi jezery“ (latinsky inter lacus). Protéká jím řeka Aare. V letech 1130 - 1528 zde byl klášter augustiniánů. Výrobu hodinek vystřídal turistický ruch. Kromě vysokohorské turistiky a lyžování se nabízí slézání kaňonů, paragliding a hang gliding. Hlavní atrakcí je majestátní Jungfrau (4158m n.m., UNESCO 2001) a nejvýše položená železniční stanice v Evropě, Jungfraujoch (3450 m n.m.), dostupná zubačkou vedoucí i sedmikilometrovým tunelem ve stěně Eigeru. Jsou zde dvě vlaková nádraží (Interlaken Ost a Interlaken West) a dvě pozemní lanovky (Harderbahn a Heimwehfluhbahn). Přes Brünig Pass je dostupný Luzern, lodí přes Brienzské jezero Brienz a přes Thunské Spiez a Thun (společnost BLS Lötschbergbahn). Jednou za dvanáct let se tu odehrává folklórní festival Unspunnenfest, kdy se mj. soutěží v tradičních disciplinách jako zvedání kamenů, zápasu a jódlování.

Julierpass (italsky Passo del Giulia)
Alpské sedlo (2284 m n.m.) v kantonu Graubünden spojuje údolí Oberhalbstein a Engadine. Prochází tudy rozvodí mezi povodím Rýna a Dunaje.

Lago di Maggiore (Lago Verbano, Langensee)

Jezero (212,5 km2, 193 m n.m., 66 km dlouhé, 2 – 4,5 km široké, max. hloubka 372 m) leží mezi Lepontinskými Alpami a Pádskou nížinou v italských regionech Piemont a Lombardie (80,1 %) a švýcarském kantonu Ticino (19,9 %). Díky tvaru a strmým břehům připomíná norské fjordy. Je ledovcového původu, v zimě nezamrzá. Protéká jím řeka Ticino (přítok řeky Pád) a vtékají do něj mj. řeky Verzasca (most Ponte dei Salti a přehrada s 220 m vysokou hrází) a Maggia. V jezeře jsou ostrůvky Isole di Brissago (botanická zahrada), Castelli di Cannero a čtyři Borromeovy ostrovy (Isola Bella, Isola Madre, Isola dei Pescatori = Isola Superiore a Isola di San Giovanni). Je na nich středomořská vegetace (olivovníky, citrusy a korkové duby). Na východním břehu se nachází skalní klášter Santa Caterina del Sasso. Po jezeře plují od roku 1826 vyhlídkové lodě, provozují se vodní sporty a rybolov (ročně 150 tun pstruhů a okounů).

Lausanne

Páté největší švýcarské město (495 m n.m., 130 tis. obyv.) ležící při severním břehu Ženevského jezera je hlavním městem kantonu Vaud; název pochází od římského kmene Lousonnů, kteří zde ve 4. století založili osadu. Dominantou středověkého jádra je gotická katedrála Notre Dame s cennou rosetou (13. stol.). Ve městě sídlí Mezinárodní olympijský výbor, který mj. spravuje Muzeum olympijských her (Musée Olympique), dokumentující historii olympijského hnutí od založení Pierrem de Coubertinem po současnost. Narodila se zde thajská princezna Ubol Ratana (5. dubna 1951), první dítě thajského krále Bhumibola Adulyadeje a královny Sirikit.

Landquart
Správní středisko (194 km2, 23 tis. obyv.) kantonu Graubünden zahrnuje 11 obcí. Vyjíždějí odtud mj. červené vagónky adhezní Rhätské dráhy směrem na Klistere, pokračující 19,4 km dlouhým tunelem Vereina a údolím Engadinu do Svatého Mořice.

Lauterbrunnen

Městečko (795 m n.m., 2,7 tis. obyv., kanton Bern) s rázovitými dřevěnými stavbami leží ve stejnojmenném ledovcovém údolí a zahrnuje vesničky Lauterbrunnen, Wengen, Mürren, Gimmelwald, Stechelberg a Isenfluh. Místní horská říčka Weisse Lütschine inspirovala Johanna Wolfganga Goetheho k napsání básně Gesang der Geister über den Wassern, když zde pobýval u vodopádů Staubbach. Vlaky Berner Oberland Bahn (BOB) jezdí do Interlakenu, Wengernalp Bahn (WAB) do Kleine Scheideggu a Grindelwaldu. Do Mürrenu vede adhezní panoramatická železnice. Gondoly visuté lanovky na Grütschalp (kde lze přestoupit na železničku) nabízejí úžasné pohledy na údolí, Jungfrau a stěnu Lauterbrunnen.

Locarno

Město (200 m n.m., 15 tis. obyv., kanton Ticino) na severním konci jezera Maggiore. Atrakcí je srpnový Mezinárodní filmový festival, zámek (údajně navržený Leonardem da Vinci) a model solárního systému „Astrovia Locarno“ (v měřítku 1 : 1 000 000 000). „Slunce“ leží na začátku cyklostezky kolem řeky, poslední planeta „Pluto“ ve vesnici Tegna, 6 km od výchozího bodu. Cílem poutí je svatyně Madonna del Sasso v Orselině na vyhlídce, kde se františkánskému mnichovi Bartolomeo d'Ivrea zjevila Panna Marie (ze 14. na 15. srpna 1480). Z Orseliny vede gondolová lanovka na Cardatu (1340 m n.m.) a sedačková na Cimettu (1671 m n.m.).

Lötschberg Basis Tunel (LBT)

LBT je nový železniční tunel dlouhý 34,6 km na trati protínající Alpy, asi 400 metrů pod původním Lötschberským tunelem. Spojuje Frutigen, Bern Raron a Valais a je to nejdelší pozemní tunel světa pro osobní i nákladní dopravu. Byl slavnostně otevřen 15. června 2007. Stavba stála přes 3,5 miliardy USD. Kompletně dokončený tunel (odhadem ještě za miliardu švýcarských franků) má sestávat ze dvou souběžných tunelů, propojených každých 300 metrů spojkami, umožňujícími použít druhý tunel v případě nebezpečí jako únikový. Tunel významně ulevuje silniční dopravě: nákladní auta a tahače naložené v Německu na vlak se přes švýcarské území do Itálie převezou. Zatímco „starým“ tunelem projede denně 66 vlaků, „novým“ 110 vlaků, z toho 30 osobních. Protože i v novém tunelu je dosud jeden úsek o délce 21 km jednokolejný, musí být zpožděné vlaky odkloněny do starého tunelu nebo čekat na časovou mezeru. Rychlost osobních vlaků je v tunelu maximálně 200 km/hod; teplo vznikající v tunelu se využívá pro vyhřívání skleníku Tropenhaus Frutigen, produkujícího tropické ovoce.

Luzern
Město (436 m n.m., 58 tis./aglomerace 200 tis. obyv.) na břehuVierwaldstättského jezera pod horami Pilatus a Rigi je hlavním městem stejnojmenného kantonu. Jeho symbolem je zastřešený dřevěný most Kapellbrücke (204 metrů, 14. stol., opravený po požáru 1993) přes řeku Reuss s malovanými stropními panely a osmiboká Vodní věž (Wasserturm, 13. stol.), která sloužila jako maják (lucerna); odtud jméno. Níže po proudu leží menší most Spreuerbrücke (1408) s malbami ze 17. století na téma Tanec Smrti od Kašpara Meglingera, s kaplí (1568). Historické jádro má dochovaný půdorys a fasády domů s freskami a sgrafity, zbytky opevnění a strážních věží a věžní bránu. Zajímavosti jsou renesanční kostel patrona města, sv. Leodegara (735 - 1633, jehlovité věže), socha umírajícího lva „Löwendenkmal“ od Bertela Thorvaldsena (památník švýcarských gardistů padlých během Francouzské revoluce 1792), muzeum Richarda Wagnera, moderní kulturní centrum od Jeana Nouvela a největší dopravní muzeum světa (Verkehrshaus) se sbírkou švýcarských lokomotiv. Turisty láká předvelikonoční karneval (Fasnacht) a nejstrmější ozubnicová železnice světa (na Pilatus, stoupání až 38 %).

Martigny

Městečko (471 m n.m., 15. tis. obyv., kanton Valais) leží mezi sady a vinicemi na řece Rhona. Je staré více než 2000 let; vystřídali se tu Keltové (oppidum Octodurus), Římané (47 n.l., lázně a ruiny chrámů, amfiteátr) i Napoleonova vojska. Je významnou křižovatkou cest – přes průsmyk sv. Bernarda vede silnice do italské Aosty, přes sedlo Forclaz do francouzského Chamonix. Do Orsieres jezdí “Sankt Bernhard Express“: cílem bývá hospic a muzeum věnované chovu a výcviku bernardýnů. V zimě lákají návštěvníky lyžařská střediska Verbiers, 4 Vallées, Portes-du-Soleil a Ovronnaz. Zajímavosti jsou Nadace Pierre Gianadda, pořádající výstavy světových umělců, muzeum Gallo-Roman s keltsko-římskou expozicí, soutěska Trient s 187 m vysokým mostem z předpjatého betonu, soutěska Durnand dostupná stezkou s tunely a zahradní bludiště Evionnaz (z 18 tisíc thújí). K přehradě Emosson (1120 m n.m.) vede úzkokolejka a nejstrmější pozemní lanovka světa (87 %).

Meiringen

Obec (595 m n.m., 4,5 tis. obyv., kanton Bern) v údolí Haslital mezi průsmyky Brünig, Grimselpass a Susten. Z Interlakenu sem vede úzkokolejka Brünigbahn a je zde konečná úzkokolejky Meiringen-Innertkirchen Bahn. Obec proslavily Giesbašské a zejména Reichenbašské vodopády, v nichž nechal Sir Artur Conan Doyle zdánlivě zahynout Sherlocka Holmese. K vodopádům jezdí pozemní lanovka z osady Willigen, 20 minut pěšky od nádraží. V původním kostele je muzeum a před ním Holmesova socha. V okolí je sedm přehrad. Zajímavosti jsou křišťálová jeskyně Gerstenegg, ledovcová roklina Rosenlaui, propast Aareschlucht (180 m), hřebeny Mägisalp a Planplatten a etnografické muzeum Ballenberg. Během červencových lidových slavností se soutěží i v dojení krav. V zimě je k dispozici 60 km sjezdovek (lanovka z Meiringenu do Bidmi), terény pro snowboarding (u Mägisalp), volné lyžování, 35 km běžeckých tratí, tři sáňkařské dráhy a stezky pro vycházky na sněžnicích.

Melide

Obec (279 m n.m., 1700 obyv., kanton Ticino) na jezeře Lugano pod horou Monte San Salvatore, proslavila expozice „Švýcarsko v miniatuře“ (14 tis. m2, od poloviny března do konce listopadu otevřeno denně). Je zde přes 120 typických švýcarských staveb, vytvořených dle originálu v měřítku 1:25, zejména hradů, zámků a katedrál, ale i ulic či vesniček; zpestřením jsou pohyblivé modely vlaků (3,5 km miniželeznice), automobilů, lodí a letadel. Slavným rodákem Melide je Domenico Fontana (1543 – 1607), autor Obelisku na Svatopetrském náměstí v Římě (1586) a spoluautor stavby Baziliky sv. Petra.

Moléson
Horská osada (100 obyv.) a lyžařské středisko 6 km jihozápadně od Gruyeres, odkud sem jezdí autobus. V centru obce je mlékárna ze 17. století, vyrábějící sýr dle tradičních receptur. Po kolejích kompletně vedených na sloupech odtud od roku 1998 jezdí do Plan-Francey moderní pozemní lanovka bez řidiče; z Plan-Francey pokračuje visutá lanovka na vrchol Le Moléson (2002 m n.m.), kde je hvězdárna, začátek lyžařských i turistických cest a možnost paraglidingu.

Monte Generoso (Calvagione)
Významná dominanta Lepontinských Alp mezi jezery Lugano a Como, jejíž západní a jižní svahy leží ve švýcarském kantonu Ticino a severovýchodní v italské Lombardii. Státní hranice prochází vrcholem (1701 m n.m.), pod který vede ze švýcarského Capolago (274 m n.m.) do Vetty elektrifikovaná zubačka, jejíž moderní modročervené vozy pro 120 cestujících připomínají tramvaje; cesta trvá 40 minut. Příležitostně zde jezdí i parní vlak. Na vrcholu je největší švýcarská astronomická observatoř s unikátním teleskopem (1996), přístupná veřejnosti, a celá oblast je na seznamu Federálních krajinných a přírodních památek. Místní vápenec s pazourky je starý 200 miliónů let a zkameněliny dokazují, že oblast bývala mořským dnem. Jsou zde i typické krasové jevy a dosud neprozkoumané jeskyně. Podél státní hranice vede naučná astronomická stezka, s tabulemi s popisy planet; další přírodovědná stezka je podél trati Bellavista - Vetta. Území je protkáno sítí turistických cest a cyklostezek, možný je paragliding.

Montreux
Mondénní letovisko (390 m n.m., 24 tis. obyv., kanton Vaud), kde se odehrává část románu Ernesta Hemingwaye, Sbohem armádo, leží na břehu Ženevského jezera. Bylo významné již za Římanů, od 12. století se tu pěstuje vinná réva. Na náměstí stojí pomník Fredyho Mercuryho, kterého připomíná festival Freddie Mercury's Memorial Day; další festivaly jsou jazzový, Golden Rose a Golden Award of Montreux. Město v minulosti zviditelnila skupina Deep Purple písní „Smoke on the Water“, připomínající že v roce 1971 zapálil Frank Zappa místní kasíno; dnes je nejznámějším obyvatelem Bill Gates. Turistickými lákadly jsou vycházky kolem jezera, zámek Chillon s vyhlídkou a plavby lodí po jezeře. Zubačka Montreux – Glion – Rochers-de-Naye (cca 8 km) má horní stanici ve výšce 1600 m n.m., s vyhlídkou na Ženevské jezero a expozicí věnovanou svišťům (Marmot Paradise) a alpinem Rambertia.

Romanshorn

Přístav a obchodní centrum (406 m n.m., 9,3 tis. obyv., kanton Thurgau) na břehu Bodamského jezera je zmiňován jako rybářská vesnice již v roce 779. Přes jezero plují osobní i nákladní trajekty do německého Baden-Württembergu.

Rheinfall (Rýnské vodopády)

Přírodní atrakce se nachází u městečka Neuhausen am Rheinfall poblíž Schaffhausenu, hlavního města stejnojmenného kantonu. Vodopády jsou 25 metrů vysoké a 150 metrů široké, hloubka pod vodní stěnou je 13 metrů a průměrný průtok vody v létě 700 m3/s. Vznikly během poslední doby ledové asi před 14 – 17 tisíci lety. Na severní straně vodopádů byly mlýny, využívané do poloviny 19. století jako pohon při tavbě železné rudy, kterou vápence obsahují. Po 2. světové válce bylo díky veřejnosti zabráněno postavení hydroelektrárny; dnes je potenciálem vodopádů turistický ruch (vstupné). Zajímavosti jsou zámky Wörth a Laufen, lodní výlety a vyhlídkové plošiny po obou březích (mj. Belvedere, Fischetz a Känzeli). V den oslav ustavení Švýcarské konfederace je nad vodopády ohňostroj.

Saas Fee

Horské letovisko (1800 m n.m., 1600 obyv., kanton Valais) přezdívané „Perla Alp“ v údolí Saastal vyhlíží romanticky, protože místní domy jsou povinně alespoň z poloviny postaveny ze dřeva a do centra nesmí auta. Díky ledovcům Dom a Allalinhorn se tu může lyžovat po celý rok, v nabídce je i lezení v ledu a slézání kaňonů, snowboarding, paragliding, jízda na laně a tobogán. Je zde 22 vleků, 3 visuté lanovky, pozemní lanovka Metro Alpin, 5 gondol a 2 sedačkové lanovky. Atrakcí je nejvýše položená podzemní lanovka světa, vedoucí tunelem k nejvyšší otáčivé restauraci na světě, Mittelallalin (3500 m n.m.). Horolezce lákají vrcholy Weissmies, Nadelhorn a Lenzspitze, turistické cíle jsou z Mittelallalinu na vyhlídku Přední Allalin, jeskyně v ledovci, Britaniahütte z mezistanice Felskin nebo výjezd lanovkou pod Seetalhorn, s vyhlídkou na Jungfrau, Mönch, Monte Rosu i Matterhorn.

Schwyz

Kanton (908 km2, 141 tis. obyv., 30 obcí) se stejnojmenným hlavním městem, se rozkládá mezi Alpami a Luzernským a Curyšským jezerem. Další jezera jsou Sihlsee, Lauerzersee, Zugersee a Wägitalersee, největší řeky Sihl a Muota. Nejvyšší hora je Bös Fulen (2802 m n.m.), ale známější je masív Rigi (Kulm, 1798 m n.m., Scheidegg, 1665 m n.m.). Značná část území je zalesněná, na pastvinách se pase dobytek a vyrábějí se tu světoznámé švýcarské armádní nože. Dne 1. srpna 1291 státní útvary Schwyz, Uri, Obwalden a Nidwalden založily švýcarskou konfederaci. Z německé verze názvu Schwyz „Schweiz“, je odvozeno jméno současného státu a státní vlajka od jeho erbu.

Simmental

Nejkrásnější údolí Bernských Alp, proslulé od středověku chovem dobytka. Tradiční zbarvení místních krav je s červenobílými nebo zlatobílými skvrnami, na pozadí od tmavě žluté po sytě červenou, s bílým obličejem (na rozdíl od typu Hereford, který má bílou celou hlavu). Dobytek je vyhledáván i zahraničními zájemci pro křížení na zvýšení produkce masa i mléka.

Simplonský průsmyk (Passo del Sempione)
Průsmyk ve výšce 2008 m n.m. mezi Penninskými a Lepontinskými Alpami spojuje švýcarský Brig v kantonu Valais s Domodossolou v italském Piedmontu. Vlastní průsmyk včetně vesnice Gondo náleží Švýcarsku a bylo pod ním proraženo několik tunelů. Nedaleko leží jezero Rotelsee (2028 m n.m.). Místní obyvatelé průsmyk překračovali po staletí, ale silnice byla vybudována až během napoleonských válek, s cílem transportovat vojenskou techniku. Později ji používaly poštovní dostavníky a poté poštovní autobusy. Na švýcarské straně je kamenná socha orla od Erwina Friedricha Baumanna. Ve skalní stěně nad silnicí E62 do Simplonského průsmyku je vojenskou památkou kavernová dělostřelecká tvrz Gondo (západně od stejnojmenné obce), na nenápadné odbočce mezi dvěma tunely. Hlavní chodbou tvrze prochází turistická značená cesta. U nádraží Brig leží vstup do dělostřelecké tvrze Naters, kde je muzeum švýcarské papežské gardy (otevřeno červen – říjen, pouze o sobotách od 14.00 – 18.00).

St. Gallen (Saint-Gall, San Gallo)

Hlavní město (675 m n.m., 75 tis./ aglomerace 160 tis. obyv.) stejnojmenného kantonu mezi Ženevou a Appenzellskými Alpami (Säntis 2502 m n.m.) odvozuje vznik od poustevny irského mnicha sv. Galla (550 – 620?), a protože leží uprostřed rašelinišť a močálů okolo řeky Steinach, byly domy stavěny na kůlech. Cennou památkou je opatství sv. Galla s knihovnou (720, fresky, rukopisy, UNESCO), barokní katedrála (UNESCO) a židovská synagoga St. Gallen. Obléhání Maďary roku 926 předpověděla sv. Wiborada, prohlášená později katolickou církví za svatou (jako vůbec první žena). Roku 954 bylo opatství opevněno proti Saracénům a roku 1311 se stalo svobodným říšským městem. V roce 1457 se město stalo na opatství nezávislé; po historii plné zvratů protestantské, zatímco opatství zůstalo do roku 1803 katolické. Nakonec byli mniši vyhnáni a poslední opat zemřel roku 1829. V roce 1846 tu bylo zřízeno biskupství. Město se proslavilo výrobou textilu a ručními výšivkami, které jsou dnes převážně strojové. Je zde univerzita a cizojazyčná internátní přípravka Institut auf dem Rosenberg.

Sustenpass
Jeden z nejkrásnějších průsmyků Švýcarska (2224 m n.m., délka 45 km), uzavřený od listopadu do května, spojuje kantony Uri a Bern. Silnice, postavená až v letech 1938 – 1945, slouží zejména turistům. Z Wassenu na severní straně průsmyku Gotthard stoupá údolím Meien přes vesnice Meien a Färnigen, přičemž stoupání i klesání přes průsmyk do Nessentalu činí 9 %. V Innertkirchen se spojí se silničkou z Grimselpass a dosáhne Meiringenu před soutěskou Aare.

St. Moritz (San Murezzan)

Světoznámé středisko (Svatý Mořic, 1822 m n.m., 5,6 tis. obyv.) zimních i letních sportů v Engandinském údolí na severním břehu jezera Moritzsee v kantonu Graubünden proslulo jako dějiště zimních olympijských her v letech 1928 a 1948 (lyžařské areály Lagalb, Corvatsch a Corviglia). Ze severu ho obklopuje pohoří Albula a z jihu Bernina, vyvěrají zde uhličito-železité minerální prameny a nedaleko u Pontresina leží ledovec Morteratsch. Nejbližším vrcholem je Piz Bernina, atrakcí je bobová dráha a dostihy na zamrzlém jezeře. Úředním jazykem je vedle němčiny rétorománština. Železniční trať dosáhla do St. Moritz roku 1904, kdy sem byla díky tunelu pod Albulským průsmykem prodloužena Rhätská dráha.

Täsch

Poklidná obec (1449 m n.m., 850 obyv., kanton Valais) leží 5 km od Zermattu v údolí Mattertal, s dominantními vrcholy Dufourspitze (4634 m n.m., druhá nejvyšší hora Alp i Evropy), Dom 4545 m n.m.) a jehlanem Weisshorn (4505 m n.m.). Nad vsí se vypíná Täschhorn (4490 m n.m.). Z Täsche do Zermattu jezdí ve dvacetiminutových intervalech vláček, auta dál nesmí.

Thun (francouzsky Thoune)

Městečko (560 m n.m., 42 tis. obyv., kanton Bern) při ústí řeky Aare do Thunského jezera, jehož jméno je odvozeno z keltského „dunum“ (opevněné město). Místo bylo osídlené již od neolitu. Roku 58 př.n.l. se tu usadili Římané, které 400 n.l. vytlačili Burgundi. Řeka Aare se stala hranicí mezi křesťanskými Burgundy a pohanskými Alemany. Roku 1033 se za Konráda II. Thun stal součástí Svaté říše římské, 1190 tu vévoda Berthold V. von Zähringen postavil zámek, 1384 koupil město kanton Bern. V roce 1819 byla založena vojenská akademie a dodnes je zde největší posádka v zemi. Zajímavosti jsou zámek (12. stol.) s historickým muzeem, radnice (16. stol.) a novogotický zámek Schloss Schadau (19. stol., muzeum gastronomie).

Trümmelbachfälle (Trümmelbašské vodopády)

Jsou zahrnuty do chráněné lokality UNESCO „Jungfrau-Aletsch-Bietschhorn“ a uvedeny na seznamu Federálních památek národního významu. Sérii deseti vodopádů v rokli horského masívu sytí ledovce Eigeru (3970 m n.m.), Mönchu (4099 m n.m.) a Jungfrau (4158 m n.m.): ledem a sněhem je pokryta polovina z jejich celkového povodí 24 km2. Mají průtok 20 tisíc litrů za vteřinu a jejich vody s sebou nesou přes 20 tisíc tun detritu ročně. V soutěsce návštěvníka překvapí tunely, schody, můstky a prosklený kolejový výtah (1983), který funguje jako tíhová lanovka. O délce 105 m a převýšení 100 m má stoupání 45 stupňů a kapacitu 40 osob. Délka prohlídkové trasy je 600 m, s převýšením 140 m; je zde 400 metrů galerií, 5 tunelů, 30 metrů můstků a nespočet uměle osvětlených míst. Zatím poslední spojky a vyhlídky byly vybudovány v letech 1986 – 1990. Vlhké nepřístupné svahy jsou porostlé kapraďorosty.

Visp

Městečko (658 m n.m, 6,7 tis. obyv., kanton Valais) na styku údolí Matterrtal a Saastal, kde se mluví převážně německy, je významnou křižovatkou: vede tudy trasa Brig-Visp-Zermatt-Bahn, propojená roku 2003 s tratěmi Matterhorn-Gotthard-Bahn a Furka-Oberalp-Bahn. V roce 2007 se Visp stal železničním uzlem „Neue Eisenbahn-Alpentransversale“ (NEAT), navazující na trať Basel-Bern-Lötschberg-Domodossola-Milan. Autobusové i železniční nádraží ve Vispu je východiskem turistických tras do oblasti Zermattu a Saas-Fee, díky poloze na úpatí téměř všech nejvyšších alpských vrcholů jako Matterhorn, Monte Rosa, Dom a Weisshorn.

Zermatt (Praborgne)

Světoznámé lyžařské a turistické letovisko (1620 m n.m., 6 tis. obyv., kanton Valais), kde se mluví převážně německy, leží na severním úpatí Matterhornu v Penninských Alpách, asi 10 km od italských hranic na konci údolí Mattertal. Je východiskem drah Patrouille des Glaciers a Haute Route. Do města nesmí auta, místní dopravu zajišťují elektromobily a koňské potahy. Lyžařské středisko disponuje 250 sjezdovkami a 71 lyžařskými vleky a lanovkami, včetně lanovky na Kleiner Matterhorn (nejvyšší zpřístupněné místo pro lyžaře v Evropě). Díky strategické poloze severně od hlavního hřebene Walliských Alp, soustavě lanovek a ozubnicové železnici, je Zermatt východiskem pro túry a výstupy na Dent Blanche, Breithorn, Lyskamm, Monte Rosu, Rimpfischhorn a Matterhorn (4478 m n.m.), který se svou nezaměnitelnou siluetou stal národním symbolem (prvovýstup 1865, skupina horolezců pod vedením Edwarda Whympera). Atrakcí je zubačka Gornergrattbahn na Gornergratt (2082 m n.m.), s kruhovým rozhledem na alpské panorama včetně Matterhornu a Monte Rosy. Je zde několik dobře značených tras pro vysokohorskou turistiku (např. jednodenní z Zermattu kabinovou visutou lanovkou na Fury (1864 m n.m.) a dále po trase Schwarsee (2853 m n.m., restaurace) – Hirli (2888 m n.m.) – chatka Hornlihütte (možnost občerstvení) – Stafelalp – Zmutt a zpět do Zermattu).

Zürich (Curych, Zurigo)

Největší švýcarské město (408 m n.m., 360 tis./ metropole 1,7 mil. obyv., kanton Zürich), mj. finanční centrum země (sídlo čtvrté největší burzy na světě a většiny švýcarských bank), je považováno za město s nejvyšší kvalitou života na světě. Obklopeno zalesněnými kopci leží při ústí řeky Limmat z Curyšského jezera, asi 30 km severně od Alp. Bylo osídleno již Kelty (osada Turicum, 1. stol. př.n.l.), později tu byla římská pevnost. Město je napůl katolické, napůl protestantské. Je významným dopravním uzlem, kde se křižují dálnice A1, A3 a A4. První železnice ve Švýcarsku, Spanisch-Brötli-Bahn z roku 1847, odtud jezdila do Badenu. Curyšské hlavní vlakové i autobusové nádraží je nejfrekventovanější v zemi a staví tu mj. vlaky InterCityExpress, Cisalpino i vysokorychlostní TGV. Mezinárodní letiště Kloten leží 10 km od centra. Po městě jezdí vlaky S-Bahn, tramvaje, autobusy a trolejbusy, po řece a jezeře čluny (Zürichsee-Schifffahrtsgesellschaft, ZSG, až do Rapperswilu), dopravu zajišťují i pozemní lanovky a visutá lanovka Adliswil-Felsenegg (LAF). Zakoupená jízdenka platí na všechny dopravní prostředky. Zajímavosti jsou mj. středověké centrum okolo Lindenhofu s katedrálou Fraumünster (13. stol., benediktinský klášter od 9. stol. s okny od Marca Chagalla), kostely Grossmünster (9. stol.) a St. Peter (s největšími věžními hodinami světa), galerie Kunsthaus Zürich (Münch, Picasso, Braque), Švýcarské národní muzeum (Landesmuseum), náměstí Parade Platz, ZOO a botanická zahrada. Vyhlídka na město je z Ütlibergu (813 m n.m.).
Ženeva (franc. Geneve, it. Ginevra, něm. Genf, rétorom. Genevra, angl. Geneva)
Kosmopolitní město (375 m n.m., 186 tis/ aglomerace 718 tis. obyv.) na břehu Ženevského jezera (Lac Léman, 582 km2) je správním centrem stejnojmenného kantonu, na soutoku řek Rhony a Aarve, mezi pohořím Jura a Alpami. Převládajícím jazykem je francouzština. Historie sahá ke Keltům, které vytlačili 121 př. n. l. Římané, v 5. stol. n.l. bylo sídelním městem burgundských králů a v 11. stol. součástí Svaté říše římské. Po příchodu Jana Kalvína roku 1536 se stalo baštou reformace a přitahovalo protestanty ze všech koutů Evropy. Sídlí zde přes 200 světových organizací (mj. OSN, Červený kříž, Světová zdravotnická organizace, Světová meteorologická organizace, Ekumenická rada církví, Evropská organizace pro jaderný výzkum). Symbolem města jsou jezerní vodotrysk Jet d´Eau (140 m výšky, 500 l/ sek.) a parkové květinové hodiny (6500 kvetoucích rostlin). Další zajímavosti jsou promenády a parky, historické centrum s katedrálou sv. Petra (13. stol., 9 zvonů, zvonkohra), bývalý biskupský palác Maison Mallet s muzeem reformace, gotický kostel sv. Marie Magdaleny, radnice (15. stol.), rodný dům Jean-Jacques Rousseaua, Zeď reformátorů na zbytcích hradeb (1909, mj. se sochou J. Kalvína), Palác národů (sídlo OSN), botanická zahrada a muzea (etnografické, přírodovědné, Červeného kříže a Červeného půlměsíce). Kongresové a výstavní centrum Palexpo je u letiště Geneve-Cointrin, napojeného na rychlovlaky TGV. Místní dopravu (včetně přeshraniční) zajišťují tramvaje, trolejbusy, autobusy i lodě.

Zábava, kultura, sport

Proslulé kulturní akce jsou například Appenzellský Silvestr (13. ledna), kdy se místní oblékají do kostýmů z rostlinných materiálů; Engadinská sanice (leden – březen), kdy o nedělích obyvatelé oblečení v krojích vyrazí na saních tažených koňmi (navíc 1. března práskají bičem a zvoní kravskými zvonci, aby zahnali zlé duchy); festival Maggiolata (1. května v Ticino, vystoupení pěveckých sborů); červencové Alpské slavnosti na hoře Rigi a Ovčácké slavnosti na hoře Gemmi; státní svátek 1. srpna se slaví vatrami a ohňostroji, druhou srpnovou neděli jsou Alpské slavnosti (Lüdern Chilbi) v Emmentalu. V září jsou nejznámější vinařské slavnosti v Neuchatelu, Locarnu a na Thunském jezeře a na podzim se na více místech konají tematické trhy (například Zibelemärit, cibulové slavnosti v Bernu). Prosincový kostýmový průvod v Ženevě připomíná prohrané válečné tažení Savojských roku 1602.
Nejoblíbenějším sportem je turistika a vysokohorská turistika. Žlutými směrovkami s udaným časem je vyznačeno 60 tisíc kilometrů tras různých stupňů obtížnosti, včetně Via Alpina, jedné z nejznámějších dálkových tras v Evropě. Některé stezky jsou naučné, s informačními tabulemi o přírodě, historii a kultuře. Náročné túry lze za úplatu absolvovat s profesionálním horským vůdcem, což se doporučuje zejména na ledovci. Švýcarsko je kolébkou lyžování: kromě sjezdu a běhu lze vyzkoušet volné lyžování (free ride) a extrémní lyžování, letní lyžování (například v Saas Fee nebo Zermattu), výpravy na sněžnicích či jízdu na skibobu. Typickou zimní atrakcí je jízda na saních tažených koněm, nabízená prakticky všude. Další atrakcí je jízda se psím spřežením. Snowboarding nabízejí dobře vybavené snowparky.
V létě lze zamířit do jízdárny na základní výcvik, nebo putovat na koních po krajině.
Specialitou Švýcarska je sáňkování na 270 km tratí: podmínkou je dostatek sněhu (doporučuje se ověřit předem). K vyhledávaným patří např. trať v Grindelwaldu (z Faulhornu, 2681 m n.m., 2 hod chůze od horní stanice lanovky ve Firstu, jízda trvá 60 min, převýšení 1500 metrů). Noční sáňkování nabízí osvětlená dráha pod severní stěnou Eigeru, mezi dvěma stanicemi místní zubačky. Sáňkařská „dálnice“ od stanice lanovky z Les Mosses dolů do Les Diablerets měří 7 km a má převýšení 560 metrů. Dobrodružnou jízdu nabízí sjezd na bytelných saních modelu „ghosky“ v kantonu Wallis, kde z osady Bürchen nad městem Brig vyváží sáňkaře do hor velkomístná rolba pro 18 cestujících. Dolů se sjíždí po sjezdovce, nebo po silnici. Ideální pro sáňkaře je osada Bergün na silničce do průsmyku Albula, jež se v zimě zavírá pro auta. Je zde největší výběr saní k zapůjčení a specialitou je nízkopodlažní Schlittelzug čili sáňkařský vlak, který vyjíždí každých 30 minut z Bergünu do Predy, odkud se po osvětlené dráze sjíždí dolů (délka trasy 6 km, převýšení 400 metrů).
Další možné aktivity jsou bobování a skeleton (sáně, na kterých závodník leží na břiše hlavou dolů: oba tyto sporty vznikly ve Švýcarsku), bruslení (brusle jsou k zapůjčení obvykle na místě) a méně obvyklý curling (metaná, původem ze Skotska). Cyklistické trasy jsou všech obtížností, od rodinných cyklostezek po náročné bikerské túry ve vysokohorském terénu. Cyklostezka „pro každého“ vede kolem Bodamského jezera (250 km). Kolo lze zapůjčit na vlakových nádražích a v turistických letoviscích. Ve Švýcarsku je 50 golfových hřišť, většinou v překrásných scenériích (např. v Crans Montana). Tenisové kurty jsou ve většině letovisek.
Alpské vrcholy jsou výzvou pro horolezce celého světa, zejména Matterhorn a severní stěna Eigeru. Zaučení i speciální výcvik nabízejí horolezecké školy. „Tyrolliene“ je jízda v závěsu (resp. v horolezeckém sedacím úvazku) po ocelovém laně nad ledovcem na Jungfraujoch, na poloviční cestě mezi Mönchsjochhütte a východem z vyhlídky Sphinx. Pohled na ledovcové trhliny pod vámi je strhující; atrakce provozovaná od června do září stojí okolo 20 SFR za jednu jízdu. Adrenalinovým sportem je i zdolávání zamrzlých vodopádů v Bernských Alpách, Graubündenu nebo Wallisu, a přechod lávek v lanových parcích u Saas Fee nebo v Monte Tamaro; dále paragliding a rafting, zejména na řekách Simme, Saane, Přední Rýn (17 km úsek mezi Ilanz a Reichenau), Inn a Lütschine. Pro jachting (na jachtě větší než 14 m2) je nutné mít kapitánské zkoušky, ale nabízí se pronájem jachty i s kapitánem: výcvik nabízí 60 jachetních škol. Řeky pro rekreační kanoisty jsou například Thurn, Rýn, Reuss, Aare a Ticino; veslovat lze například na jezeře Obersee. Vodní lyžování je povoleno jen na vybraných jezerech, kde jsou i školy tohoto sportu. Windsurfing se provozuje například na jezerech v Engandinském údolí, opět se školami windsurfingu. Rybolov je možný prakticky na všech jezerech, podmínkou je rybářský lístek, který lze koupit na jeden den, týden nebo třicet dnů.

Zastupitelské úřady

Velvyslanectví Švýcarské konfederace v České republice
Schweizerische Botschaft
Pevnostní 588/7,
P.O.Box 84,
162 01 Praha 6 – Střešovice (vchod z Dělostřelecké ulice)
tel: +420 220 400 611
fax: +420 224 311 312
e-mail pra.vertretung@eda.admin.ch; web www.eda.admin.ch/prag
úřední hodiny pro veřejnost: osobně po – pá 09.00 – 12.00, telefonicky po – pá 08.00 – 12.30, 13.15 – 17.00 (ve středu do 18.00), pátek 08.00 – 14.00

Velvyslanectví České republiky ve Švýcarské konfederaci
Botschaft der Tschechischen Republik / Ambassade de la République Tcheque
Muristrasse 53 (vchod z Burgernzielweg), P.O.Box 537, 3006 Bern 16
tel 0041/31/3504070, sekretariát /3504071, 72, víza /3504091, 92;
fax 0041/31/3504098, konzulární oddělení /3504097
e-mail: bern@embassy.mzv.cz
web: www.mzv.cz/bern
provozní hodiny úřadu po – pá 08.00 - 12.00, 13.00 - 17.00
úřední hodiny konzulárního oddělení pro veřejnost po – pá 10.00 - 12.00
konzulární služba (pouze pro naléhavé případy v mimopracovní době): 0041-79-6413300
Velvyslanectví je akreditováno i pro Lichtenštejnské knížectví.

Honorární konzulát Locarno

(konzulární obvod kanton Ticino)
Piazza Fontana Pedrazzini 7A, 6600 Locarno
tel: 0041/91/7516661
fax: 0041/91/7522710
provozní hodiny: út, čt 9.00 - 12.00

Honorární konzulát Curych
(konzulární obvod Curych)
Konsulat der Tschechischen Republik
Dufourstrasse 22, 8024 Zürich
Postfach 167
tel: 0041/44/2567398//
fax: 0041/44/2567399
e-mail: Zurich@honorary.mzv.cz
web: www.tschechien-schweiz.ch
provozní hodiny: po – pá 09.00 - 12.00, 14.00 - 16.00

Honorární konzulát Basilej

(konzulární obvod Basilej)
Konsulat der Tschechischen Republik
Gerbergasse 1, 4001 Basel
tel: 0041/61/7120070
fax: 0040/61/7139751
provozní hodiny: telefonicky v pondělí 14.00 - 16.00, osobně ve středu 14.00 - 16.00

Zdravotní péče, očkování, hygiena

Do Švýcarska se vybavte evropským průkazem zdravotního pojištění, s nímž se v případě potřeby obrátíte na smluvního lékaře nebo nemocnici ve Švýcarsku. Pokud budete ošetřeni, je nezbytné nechat si vystavit lékařskou zprávu s diagnózou a uschovat veškeré originály účtů, receptů a dalších dokladů (např. rtg snímků) pro pozdější jednání s pojišťovnami. Ošetření je často nutno zaplatit na místě. Následná refundace je možná jen v případě, že k ošetření dojde ve smluvním zdravotnickém zařízení mezinárodní pojišťovny.
Rozhodně doporučujeme svěřit se v případě potřeby výhradně nemocnici, která je smluvním partnerem České pojišťovny, jejíž pojištění je součástí zájezdu u CK Čedok. Jeho rozsah a podmínky se dozvíte při koupi zájezdu.
Pokud zamýšlíte podnikat extrémní sporty (horolezectví, vysokohorskou turistiku, rafting, volné lyžování) nezapomeňte si ověřit rozsah vašeho pojištění.
Do hor se vybavte kvalitním oblečením i výbavou a vždy počítejte s náhlým zhoršením počasí. Nepřeceňujte vlastní síly a včas se vraťte. Zamýšlenou trasu konzultujte se zkušenějšími nebo místními. Vždy dejte někomu vědět, kam odcházíte a kdy se přibližně míníte vrátit. Lyžujte výhradně na k tomu určených svazích a na ledovci neopouštějte vymezené trasy; ledovcové trhliny jsou smrtelně nebezpečné. Respektujte vyhlášená lavinová nebezpečí.
Očkování není povinné, ale doporučuje se mít očkování proti tetanu, případně proti klíšťové encefalitidě a hepatitidě B.
Voda z vodovodu je pitná.

Lékárny

Lékárny jsou v každém větším městě a bývají otevřeny od pondělí do pátku od 08.30 do 18.00, některé až do 22.00 hodin. V neděli mají určené lékárny službu od 11.00 do 13.00, výjimečně do 22.00 hodin. Informace o otevírací době a přehled o pohotovostní službě jsou uvedeny ve výloze každé lékárny. Veškeré (i předepsané) léky se platí v hotovosti, proto si nezapomeňte vzít v dostatečném množství léky, které pravidelně užíváte, nejlépe v originálním balení.
Příruční lékárnička by měla obsahovat léky proti horečce (Anopyrin, Paralen, Acylpyrin), analgetika (Brufen, Korylan), léky na zastavení průjmu (Ercefuryl, Imodium, Reasec, Carbosorb), na střevní dezinfekci (Endiaron, Endiform, Mexaform), případně antibiotika předepsaná lékařem, antihistaminika na zklidnění při poštípání (Dithiaden, Fenistil), oční kapky (Ophtalmoseptonex), mast proti kožním mykózám (Canesten), mast na hnisající rány (Framykoin), mast na otoky (Ketazon, Yellon), obyčejné i pružné obinadlo, několik náplastí s polštářkem i bez, vodě odolnou náplast, Panthenol na spáleniny, malý dezinfekční sprej (Septonex, Jodisol), nerozbitný teploměr, nůžtičky, jehlu, pinzetu, jelení lůj a šátek.

Zvyklosti a obyčeje

Švýcaři jsou skromní, šetrní a zdrženliví, přátelství navazují, až když vás dobře poznají. Udržují si odstup, nedávají najevo emoce a jsou dochvilní „jako švýcarské hodinky“. Na tituly ani na přepych si nepotrpí. Darujete-li květiny, je dobré vědět, že rudé růže jsou výhradně pro partnerku a bílé astry pro pohřby.

Obecné vízové informace

Pro občany ČR platí bezvízový styk pro pobyt do 90 dnů od prvního vstupu na území země.

Při pobytu nad 90 dnů se na nás můžete obrátit, rádi vám pomůžeme s vyřízením víza.

U občanů třetího státu, kteří mají v ČR dlouhodobý nebo trvalý pobyt, je povinnost víza individuální. Záleží na příslušnosti a typu pasu.

Historie

3800 př.n.l.: Doklady o osídlení z doby bronzové.
1500 př.n.l.: Příchod keltských kmenů.
400 př. n. l.: Keltský kmen Helvétů stojí za označením země Helvetia; kmeny Rétů jsou předchůdci Rétorománů.
58 př. n. l.: Římská kolonizace: Julius Caesar staví silnice a zavádí křesťanství. Po pádu Říše římské obsadili východní část Alemánové a západní Burgundové.
534 n.l.: Území získala Francká říše.
8. a 9. stol.: Švýcarsko je součástí Svaté říše římské: budují se opatství, centra vzdělání a kultury.
1291: (1. srpna, státní svátek) Kantony Uri, Schwyz a Unterwalden založily „Věčný spolek“ a „Spříseženstvo“ na obranu proti Habsburkům.
14. stol.: Spříseženstvo se rozrostlo na osm kantonů: přistoupily Luzern (1332), Zürich (1351), Glarus a Zug (1352) a Bern (1353). Společný nový název je „Schwyz“.
1481: Přistupují kantony Fribourg a Solothurn.
1499: Nezávislost na Svaté říši římské.
1515: Po porážce švýcarského vojska Francouzi vyhlašuje Spříseženstvo neutralitu.
16. stol.: Přistupují kantony Basel, Schaffhausen a Appenzell. Náboženská reformace, katolictví nadále převažuje pouze v kantonech Zug, Solothurn a Fribourg.
1648: Výsledkem Vestfálského míru je uznání Švýcarska jako suverénního státu.
1798: Konec Spříseženstva, Francouzi vyhlašují Helvétskou republiku. Přistupuje dalších šest kantonů a po pádu Napoleona Ženeva, Neuchatel a Valais (Wallis).
1798 - 1803: Helvétská republika.
1815: Vídeňský kongres potvrzuje „věčnou neutralitu“ Švýcarska.
1848: Nová ústava mění republiku ve spolkový stát.
20. stol.: Během obou světových válek byla vyhlášena mobilizace, ale zachována neutralita.
1971: Ženy získávají volební právo.
1986: V referendu odmítnut vstup do OSN.
1993: V referendu odmítnut vstup do EU.
2002: Vstup do OSN.
2008: Švýcarsko součástí Schengenského prostoru.

Popis destinace

Jedinečná lyžařská oblast spojující střediska Flims, Laax a Falera leží v nadmořské výšce asi 1 100 metrů nad údolím Rýna. Tato oblast nazývaná také Alpská aréna zabírá celkem 140 km čtverečních svahů mezi vrcholy Bündner Vorab a Cassongrat. Často se o ní hovoří jako o nejdobrodružnějším středisku Alp a to díky své pestré nabídce pro vyznavače snowparků a freeridu.

Terény:
Lyžování probíhá na většinou jižně orientovaných sjezdovkách. Milovníci klasického lyžování si mohou vychutnat 14 km dlouhý sjezd z ledovce do Flimsu s převýšením 1 900 metrů. Středně těžké sjezdy nabízí Grauberg (2 228 m) či jihozápadně orientované alpské louky od Nagens až po La Siala (2 810 m). Velmi dobrým lyžařům se doporučují závětrné sjezdy z Cassongratu (2 675 m) přes Alp Cassons. Boulovaté sjezdovky lze najít v horní části sjezdovky Sattel z ledovce Vorab. Vrcholem pro milovníky neupravených tratí je sjezd horským údolím z Vorab do Alp Ruschein. Středisko je také vyhlášenou mekkou snowboardistů, kteří naleznou nepřeberné množství atrakcí na megarampách a ve snowparcích. Vyznavači běžeckých tratí mohou využít na 60 km upravených tratí.

Après ski:
zimní bar na Crap Sogn Gion, hospůdky a bary s hudební produkcí, sport centrum s nabídkou tenisu, bruslení, ledního hokeje, ledové metané, curlingu, jezdectví nebo plavání.

Skipas:

Skipas platný pro celou oblast Flims-Laax-Falera. Platí na všechny vleky a lanovky v oblasti a dále na skibus v rámci celého střediska.

Výhody:
Vysoká záruka sněhu a první bündnerská destinace zahajující zimní sezonu - díky ledovci Vorab už v říjnu. Velké množství atrakcí ve snowparku a možnosti freeridu.

Nevýhody:
Vyšší cenová relace.

SNOWBOARD EXTRA:
Snowpark: Na svahu Crap Sogn Gion jsou dvě obří U rampy, snowboardpark, a boardercross/skicross areál měřící 600 metrů a nabízející halfpipe, jumps, SEtables, slides. Na Crap Langu je největší U rampa na světě. Třetí U rampa se nachází na ledovci Vorab ve výšce 300 metrů, zde jsou k dispozici halfpipe, jumps, SEtables, slides.
Freeride: Přes 40 km značených, ale neudržovaných sjezdových tras z Cassons, La Siala, Vorab, Alp Ruschein, Plaun, Curnius a Falera.

Střediska

Flims, Laax, Falera
Destinace Flims se třemi vesnicemi Flims, Laax a Falera je dobrodružné hřiště pro aktivní. Nachází se ve východní části Švýcarska. Vedle široké cyklistické nabídky cross country a freeridu nabízí Flims také širokou paletu rodinných túr na horských kolech. Pěšky vede objevná cesta do krajiny chráněné UNESCO přes historickou via ferratu Pinut nebo korunou stromu v závratných výškách v lanovém parku. Příležitost pro osvěžení se následně naskytne v jednom ze tří jezer pro koupání.
Vzdálenost z Prahy je 680 km, doba jízdy z Prahy cca 8 hodin.

Poloha hotelu na mapě