To nejlepší z Portugalska

To nejlepší z Portugalska Zvolit termín

  • Portugalsko
Destinace
Portugalsko
Typ zájezdu
Zahraniční poznávací zájezdy
Doprava
Letecky Praha
Strava
dle programu
Počet osob
2+0
Info
  • Zlatý tip Čedoku

Popis a informace k zájezdu

Program zájezdu

1. den: Odlet z Prahy do Lisabonu, portugalské metropole vystavěné na sedmi pahorcích. Transfer do hotelu, nocleh.
2. den: Snídaně, Lisabon, dopolední prohlídka města včetně středověké čtvrti Alfama a jejích romantických klikatých uliček, čtvrti Belém, odkud vyplouvali na své objevitelské výpravy významní portugalští mořeplavci, kláštera Sv. Jeronýma a dalších pamětihodností. Nocleh v Lisabonu.
3. den: Snídaně, odjezd do historické Evory, prohlídka Starého města s řadou kostelů a malebných maurských uliček. Odjezd na španělské hranice do městečka Monsaraz – opevněné městečko odkud je nádherný výhled do okolí. Nocleh v Evoře.
4. den: Snídaně, odjezd na sever do Tomaru, prohlídka památky světového významu, Kristova kláštera. Odjezd do městečka Batahla, prohlídka zdejšího kláštera patřícího k tomu nejlepšímu z portugalské gotiky. Poté odjezd do Alcobaca s prohlídkou kláštera. Pokračování do Fátimy,nejznámějšího poutního místa v Portugalsku spojeného s mariánským kultem a řadou zázraků. Prohlídka města, nocleh ve Fátimě.
5. den: Snídaně, odjezd do proslulého univerzitního města Coimbra. Prohlídka Universidade de Coimbra, nejstarší portugalské univerzity. Odpoledne odjezd na pobřeží do Porta, nocleh.
6. den: Snídaně, Porto, prohlídka druhého největšího portugalského města, rozkládajícího se na řece Doro, včetně paláce Burzy nebo sklepů s proslulým vínem včetně ochutnávky. Nocleh v Portu.
7.den: Snídaně, odjezd do Obidos. Odpoledne Cabo da Roca, Cascais a Sintra s návštěvou Paláce. Nocleh v Lisabonu.
8. den: Snídaně, transfer na letiště a odlet do Prahy.

Trasa

Lisabon | Evora | Tomar | Fatima | Coimbra | Porto | Batalha | Alcobaca | Obidos | Sintra

Fakultativní služby:

• příplatek za jednolůžkový pokoj 5.790,- Kč
• příplatek za 6 večeří 3.590,- Kč

Cestovní pojištění

• pojištění Evropa Light 300,- Kč
• pojištění Evropa Complex (limit plnění storna 30tis. Kč) 490,- Kč
• pojištění Evropa Complex Plus (limit plnění storna 80tis. Kč) 890,- Kč

Tipy pro správnou volbu

Intenzivní poznávání. Návštěva Lisabonu, Evora, Tomaru, Fatima, Coimbra, Porta, Batalha, Alcobaca, Obidosu, Sintra.

Informace

• minimální počet účastníků pro realizaci zájezdu je 20 osob
• změna programu dle aktuální situace vyhrazena
Čedok
garance kvality

98% spokojených zákazníků

100% osobního přístupu

Informace k cenám

Věková hranice dětských cen, popř. slev a příplatků, není-li uvedeno jinak, se rozumí do dovršení věku dítěte, kdy rozhodujícím je věk dítěte k datu odjezdu autokarového zájezdu nebo nástupu na služby u vlastní dopravy, u leteckých zájezdů je rozhodným datem věk dítěte v den příletu do ČR. Není-li uvedeno jinak, děti ve věku do 2 let hradí pouze manipulační poplatek 990,- Kč, event. také cestovní pojištění.

Cena zahrnuje

• leteckou dopravu v turistické třídě vč. tax a příplatků
• transfery a autokarovou dopravu po trase
• 7 noclehů ve *** hotelech, 7 snídaní
následující vstupy: Kristův klášter v Tomaru, Univerzita v Coimbře, Palác burzy v Portu, vinné sklepy v Portu, Palác v Sintře, klášter v Batalze, klášter v Alcobaca, klášter Sv. Jeronýma v Lisabonu
• průvodce
• pojištění dle zák. č. 159/99 Sb.

Cena nezahrnuje

• spropitné (místní personál, průvodce, řidič)

Objednávka zájezdu

To nejlepší z Portugalska
Portugalsko
Termín: 6. 7. 2015
Ubytování
Datum zahájení: 6.7.2015 00:00
Datum ukončení: 6.7.2015 00:00
Tento termín bohužel není možné objednat.
Slevový kód

Mapa

Albufeira
Jedno z nejvyhledávanějších letovisek na pobřeží Algarve bylo původně malou rybářskou vesnicí. Navzdory současnému turistickému ruchu si bílé domky místních obyvatel, šplhající do svahu nad plážemi a růžovými pískovcovými útesy, dodnes zachovaly původní atmosféru. Centrum střediska tvoří pláž Dos Pescadores, na niž každé ráno připlouvají rybáři s úlovky, které můžete obdivovat a poté případně zakoupit na rybím trhu. Z pláže vedou klikaté uličky se spoustou obchodů, kaváren, restaurací, barů a diskoték, ústící na náměstí s fontánou, jež je centrem místního života ve dne i v noci, často s koncerty pod širým nebem. Zajímavé je rovněž okolí Albufeiry s romantickými miniplážemi, ukrytými mezi skalisky.

Alvor
Středisko ležící asi 5 km západně od Portimao u přístavu, založeného již Kartaginci. Jeho historická část si dosud zachovala tvář tradiční rybářské vesnice, kde na starý přístav navazuje labyrint klikatých uliček s obchůdky, bary a restauracemi, z nichž mnohé vedou na vyvýšeninu s kostelem Igreja Matriz (16. stol.) a nádherným rozhledem. Pláže v okolí se vyznačují dunami zlatavého písku, směrem na východ jsou zajímavá skaliska s jeskyněmi. Vzdálenost od letiště ve Faro je necelé dvě hodiny.

Carvoeiro

Jedno z nejoblíbenějších letovisek na Algarve. Jako většina zdejších středisek bylo původně rybářskou vesničkou, která nyní nabízí svým návštěvníkům kromě zachované romantické části také moderní hotely, obchody, restaurace a bary. Hlavní písčitá pláž se nachází téměř v centru střediska, ale v přilehlých malebných zátokách najdeme několik klidnějších menších pláží. Zajímavé jsou také výlety nad pobřežními skalisky s úžasnými výhledy. Vzdálenost od letiště ve Faro je 60 kilometrů, transfer trvá asi hodinu.

Praia da Rocha
Středisko, ve volném překladu „Skalnatá pláž“, jež přilákalo turisty ze studenějších koutů světa na pobřeží Algarve mezi prvními, nabízí hojnost zábavy v řadě podniků, které jsou soustředěny na promenádě a mnohé otevřeny i po půlnoci. Široká a dlouhá písečná pláž je lemována zajímavě tvarovanými skalisky. Denně můžete využít široké nabídky vodních sportů i sportovních zařízení: jsou zde např. tenisové kurty, golfové hřiště i bowling. Vzdálenost od letiště je přibližně hodinu a čtvrt.

Geografické údaje

Poloha: západní Evropa
Oficiální název: Portugalská republika
Hlavní město: Lisabon - (Lisboa) 1 863 000 obyvatel
Jazyk: portugalština, galicijština
Náboženství: katolíci (90%)

Měna a kurzy

Měna: 1 euro (EUR) = 100 centů
Aktuální kurz: € 1 = 28,00 Kč

Měnovou jednotkou je euro (€), které se dělí na 100 centů. Bankovky jsou v hodnotě 5, 10, 20, 50, 100, 200 a 500 eur, mince v hodnotě 1, 2, 5, 10, 20, 50 centů a 1 a 2 eura. Peníze lze měnit v hotelích, ve směnárnách (na letištích otevřených pozdě do večera), směnárenských automatech nebo v bance.
Banky jsou otevřeny zpravidla jen ve všední dny od 8.30 do 15.00, na letištích a v turistických letoviscích i déle.
Akceptují se karty Visa (použitelnost karty Visa elektron je třeba předem ověřit v bance), EuroCard, MasterCard, American Express, Dinners Club, ale placení kartou zdaleka není běžné. Bankomaty najdete ve městech, ale počítejte s poplatkem za výběr hotovosti, přičemž maximální jednorázový výběr je 200 €. Se zahraničními šeky musíte většinou do banky.
Nezapomeňte počítat s finanční rezervou na drobné výdaje, zakoupení výletů, nákup léků a případně lékařské ošetření. Doporučená finanční rezerva na týdenní pobyt je 150 – 200 € na osobu.
Zásadně nedoporučujeme kupovat výlety u prodejců na ulici nebo na pláži: cestovní kancelář nemůže řešit problémy, jež z toho často vzniknou.

Klimatické podmínky

Na severu a západě země je podnebí mírné oceánské, na jihu subtropické středomořské. Díky vlivu teplého Golfského proudu panují na pobřeží Algarve suchá horká léta a mírné vlhké zimy. Průměrné červencové teploty jsou 20 - 24 °C, lednové 9 - 12 °C. Nejvíce prší na severu (roční úhrn srážek 1200 mm), směrem k jihu srážky klesají, na pobřeží Algarve naprší jen asi 500 mm ročně. Teplota mořské vody je v květnu 18 °C, v červnu 20 °C, v červenci 22 °C, v srpnu 23 °C a v září 22 °C.
Na Azorských ostrovech je díky Golfskému proudu celoročně příjemné klima bez velkých teplotních výkyvů: průměrná roční teplota je 18,5 °C, průměrné srážky 650 mm. Madeira má podnebí středomořské, s průměrnými teplotami 24 °C v létě a 19 °C v zimě. Teplota mořské vody bývá v létě 22 °C, v zimě 18 °C.

Ceny

Uvedené ceny jsou pouze orientační a mohou se lišit sezónně, místně a samozřejmě i v jednotlivých restauracích.

V obchodě:
chléb = od € 0,70
mléko 1 l = od € 0,80
máslo 250 g = € 1,50
olej 1 l = od € 1,00
cukr 1 kg = € 0,80
celé kuře = od € 1,50
jogurt = od € 0,40
brambory 1 kg = € 0,90
pizza mražená = od € 4,00
těstoviny 250 g = € 1,50
šunka, sýr 100g = € 0,65
broskve, melouny, pomeranče 1 kg = od € 0,80
banány, jablka 1 kg = od € 1,00
papriky, rajčata 1 kg = od € 2,00
balená voda 1,5 l = € 0,90
džus 1 l = € 1,20
mléko 1 l = € 0,70
cola 1,5 l = € 1,25
víno 0,75 l stolní/značkové = od € 0,70/2,50
pivo 0,3/0,5 l = € 0,60/0,90

Další ceny:
pronájem slunečníku na veřejné pláži = € 3,00/den
pronájem lehátka na veřejné pláži = € 2,50/den
představení fado = € 25 - 35
býčí zápasy = € 10 - 30
vstupné do muzea = € 1 - 5

Clo, dovoz, vývoz

Do Portugalska lze bezcelně dovézt k osobní spotřebě 200 cigaret, 1 litr alkoholu nad 22 % nebo 2 litry do 22 %, 50 ml parfému a předměty k osobní potřebě.
Zlato a drahé kovy je dovoleno dovážet a vyvážet pouze jako předměty pro osobní použití, jinak je nutné předchozí povolení portugalské centrální banky. Zakázán je vývoz léků. Přísně zakázán je dovoz syrového masa, dovoz i vývoz drog a jiných omamných prostředků, výbušnin, střelných zbraní a pohonných látek v kanystrech. Bez zvláštního povolení se nesmí vyvážet jakékoliv předměty starší než sto let. Platí zákaz vývozu ohrožených druhů živočichů, rostlin a přírodnin.

Časový posun

V Portugalsku a na Madeiře je celoročně o jednu hodinu méně než v České republice, na Azorských ostrovech je méně o dvě hodiny.

Elektřina (proud, používaní redukcí)

Elektrické napětí je 220 V/50 Hz. Zásuvky jsou shodného typu jako v ČR, adaptér není nutný.

Fotografování a filmování

Platí zákaz fotografování vojenských objektů a staveb strategického významu. V interiérech obvykle není možné fotografovat s bleskem a s použitím stativu. Pokud je někde fotografování zakázáno, jsou na to návštěvníci upozorněni mezinárodně srozumitelnými piktogramy. Místní obyvatele fotografujte s citem pro situaci a pokud možno s jejich předchozím svolením.

Internet

Placený internet najdete v mnoha kavárnách a všech poštách, jež mají zavedenu službu Netpost. Zdarma umožňují přístup na internet lepší hotely a vybrané knihovny. Četné hotely a veřejná zařízení jako jsou letiště, konferenční centra, restaurace, obchodní a nákupní centra a dálniční motoresty umožňují připojení na Wi-Fi.

Jazyky, dohovoření

Úředním jazykem je portugalština, kterou dnes mluví přes 200 milionů lidí po celém světě, mimo jiné v Angole, Brazílii a na Kapverdách. Na první poslech se podobá španělštině, ale je „šišlavější“ a na naučení těžší. Pokud si osvojíte alespoň několik slovíček, místní obyvatele mile překvapíte. Velmi užitečné je por favor (prosím), obrigado/obrigada (děkuje muž/žena), de nada (není zač), bom dia/tarde/noite (dobrý den/odpoledne či večer/noc). Dále by se mohly hodit hoje/amanhă (dnes/zítra), aqui (tady), carte/conte (menu/účet), agua/cerveja/vinho (voda/pivo/víno), barco/maré alta/baja (loď/příliv/odliv), ponto de ônibus/rodoviária (autobusová zastávka/autobusové nádraží), direita/esquerdo (vlevo/vpravo), năo compreendo (nerozumím), socorro (pomoc) nebo základní „fala Inglęs?“ (mluvíte anglicky?) a „quanto custa?“ (kolik to stojí?), „posso ver?“ (mohu se podívat?) a „é muito caro“ (je to příliš drahé).
Minoritním jazykem je galicijština, jíž se mluví při severní hranici země, sousedící s Galicií (autonomní oblastí Španělska).
Mnoho Portugalců hovoří anglicky, především mladší generace, zdvořilé však je zeptat se „Do you speak English?“ Naopak španělštinu nemají v oblibě. V turistických lokalitách a hotelích se běžně dorozumíte anglicky, francouzsky, německy a španělsky.

Kriminalita

Celková bezpečnostní situace v Portugalsku odpovídá evropským poměrům. Turisté by měli být obezřetní zejména ve městech a na frekventovaných místech (letiště, nádraží, tržiště, restaurace, hromadné dopravní prostředky), kde je zvýšené riziko kapesních krádeží. Protože cílem jsou především turisté, je vhodné chovat se nenápadně, nevystavovat na odiv drahé hodinky a šperky (řetízky, náramky, náhrdelníky a prsteny), neprovokovat fotobrašnami s drahými fotoaparáty a videokamerami ležérně přehozenými přes rameno, mít v peněžence jen rozumnou zásobu peněz a nikoli veškerou hotovost, nenosit u sebe cestovní doklady, letenky a další dokumenty (jejich kopie zcela postačí). Zejména na pláž zásadně nenoste větší množství peněz a nikdy nenechávejte své věci bez dozoru.
Hotely neručí za věci ponechané volně v hotelovém pokoji. Pokud si kamery a fotoaparáty neberete s sebou ven, patří do trezoru společně s pasem a letenkou. Pokojový trezor (nebo bezpečnostní schránku na recepci) si lze obvykle pronajmout za poplatek přibližně 10 euro za týden, pokud není v ceně pokoje. Neponechávejte nic v autě, ať ve svém či vypůjčeném.
V případě ztráty, odcizení nebo znehodnocení pasu je třeba získat náhradní cestovní doklad na českém zastupitelském úřadu. Je dobré mít s sebou fotokopii zadní dvoustrany pasu, samozřejmě uloženou odděleně od originálu, kopie dokladů o pojištění, kopie či aspoň čísla kreditních karet i telefonní číslo banky pro jejich případné zablokování; to vše vám může pomoci, kdybyste o pas či karty přišli. Poznamenejte si také důležitá osobní telefonní čísla, pro případ ztráty mobilního telefonu.
Nenechte se zlákat k nákupu dražšího zboží a elektroniky u pouličních prodejců a na trzích, kromě zvýšeného rizika okradení hrozí u takového obchodu vysoká pokuta nejen prodejci, ale i zákazníkovi.

Kuchyně - jídlo a nápoje

Základem tradiční portugalské kuchyně jsou maso, ryby a mořské plody, zelenina, rýže a brambory, důležité jsou též fazole. Často je hlavním jídlem hustá polévka, případně ještě hustší „eintopf“, se zeleninou, rybami, mořskými plody, masem nebo uzeninou. U sladkostí se zachovaly prvky maurské tradice, a zejména ve městech se projevuje vliv bývalých portugalských kolonií. Některé rysy jsou shodné s kuchyní španělskou.
Národním jídlem je treska (bacalhau), která se většinou prodává nasolená a sušená a před kuchyňskou úpravou se musí na několik hodin namočit. Upravuje se mnoha způsoby a je tak oblíbená, že vlastní zdroje nestačí a musí se dovážet (dnes hlavně z Newfoundlandu). Ryby (kromě tresky je to beçogo, carapau, dourada, espada, robalo, tamboril a další) se nejčastěji grilují nebo pečou a podávají s bramborem a zeleninovým salátem. Kromě ryb je na jídelníčku vepřové a jehněčí, různé klobásy, kuřata, kachny, křepelky a králík. Oblíbeným způsobem úpravy je pečení na dřevěném uhlí a nikdy nesmí chybět hodně koření a omáčka piri-piri. Z mořských plodů jsou nejčastější krevety (camarao), sépie (choco), garnáti (gamba).
Masová jídla se připravují běžně z hovězího, ale i kozího (cabrito) a jehněčího (borrego). Koření je méně než ve španělské kuchyni; setkáme se zejména s česnekem, uplatňuje se koriandr, muškát, hřebíček, oregano, tymián, paprika a petržel. Specialitou jsou piri-piri, pálivé chilli papričky.
Sladkosti obsahují velký podíl cukru, často vaječný žloutek, hojně se používá skořice. Ze žloutků je uděláno Doce de ovo, Arroz doce („sladká rýže“) nebo Pudin flan, vanilkový pudink s karamelizovaným cukrem. Specialita je Toucinho do céu („nebeský špek“) z cukru, vaječného žloutku a mandlí. Do sladkého pečiva se přidávají fíky, mandle a datle, často se plní pudinkem, oblíbený je marcipán a smetanové dorty (tarte de natas).
Zvláštností je rozlišování typů nádobí (hrnce, vysoké pánve, nízké pánve, kamenina) pro přípravu konkrétních pokrmů. Jídla připravená v kameninové nádobě přebírají aroma z olivového oleje, jímž byly utěsněny póry nádoby před prvním použitím.
Snídaně bývá obvykle jen káva s mlékem (café com leite) nebo kakao a toast, ale oběd i večeře mají několik chodů a na stole nechybí chléb a máslo, sardelová pasta, nakládané olivy či česnek a další ingredience. Kompletní jídlo začíná předkrmem (olivy, sýr, sušená šunka), běžné jsou polévky, často velmi vydatné, se zeleninou, uzeninou nebo mořskými plody. Hlavním chodem je ryba nebo maso se spoustou zeleniny připravené na olivovém oleji. Na závěr se podává přeslazený moučník a velmi silná káva o velikosti náprstku (uma bica, malé černé espresso), případně ještě koňak nebo místní pálenka (agurdente).
Kromě vody (častěji bez bublinek) se pije víno, červené, bílé, růžové i „vino verde“ , pološumivé mladé víno, lisované z nedozrálých hroznů. Proslulé dezertní „portské“ se vyrábí z domácích modrých odrůd a muškátů. Po částečné fermentaci se dvakrát přidá vinný destilát, takže výsledkem je zvýšený obsah alkoholu (18 – 22 %). V sudech či lahvích pak zraje 15 i více let a získává specifické aroma. „Medronho“ je portugalský destilát, vyráběný z plodu planiky (Arbutus sp.), „melosa“ je medronho s medem.

Vybrané speciality:
arroz com mariscos: rýže s mořskými plody
Algarve gazpacho: studená polévka z rajčat, papriky, okurek a česneku
bife de atum: steaky z tuňáka
bife a portuguesa: biftek přelitý omáčkou
caldeirada: hustá rybí polévka
carapaus alimados: makrela
cataplana: dušená směs cibule, brambor, zeleniny (zejména papriky) a mořských plodů, šunky a uzeniny, připravená ve stejnojmenné nádobě
cozido a portuguesa: pokrm z vepřového, brambor, mrkve, hrášku, uzeniny, zelí a rýže
escabeche: syrové maso nebo ryba marinovaná v octu nebo oleji
espetada: kebab, často v česnekové marinádě
feijoada cozido á portuguesa: vepřové po alentejánsku
feijoada de buzinas: vepřové s fazolemi
frango piri-piri: pikantní kuře, dochucené obvykle feferonkami
palo: uzená vepřová klobása
sardinhas assadas: grilované sardinky

Místní doprava a taxi

Mezinárodní letiště mají Lisabon (Portela Airport), Porto (Dr. Francisco Sá Carneiro Airport), Faro (Faro Airport), Madeira (Funchal Airport) a Azory (Ponta Delgada Joao Paulo II Airport na ostrově Sao Miguel a Lajes na ostrově Terceira).

Vnitrostátní letecká doprava 
Národním leteckým dopravcem je TAP – Air Portugal, létající do 50 zahraničních destinací a zajišťující i vnitrostátní spojení. Společnost SATA se specializuje na Azory a jejich spojení s Madeirou a s pevninou. Portugália a ATA zajišťují vnitrostátní linky a charterové lety.

Železnice
 
Národní železniční společnost (CP, Caminhos de Ferro Portuguese), provozuje železniční síť pokrývající téměř celé Portugalsko, včetně mezinárodních vlakových spojů do Vigo, Madridu a Paříže, jezdících denně. Pohodlné rychlíky „Alfa Pendular“ nabízejí komfortní spojení mezi Lisabonem a Algarve: na sever míří do Porto, Bragy nebo Guimaraes, se zastávkami v Coimbře a Aveiru. Vlaky označené Intercity („Intercidades“) vyjíždějí z Lisabonu do Porta, Guimaraes, Gardy, Covilhy, Alenteja a na Algarve: z Lisabonu vyjíždí rovněž mezinárodní „Sud-Express“ a „Lusitânia hotel-train“.
Síť místních, regionálních a příměstských vlaků pokrývá dobře pobřeží, železnice však chybí ve vnitrozemí. Vlaky jsou spolehlivé a jezdí načas, místní (Intercidades, Inter-regional) mají 1. a 2. třídu. Pro turisty jsou výhodné zlevněné nepřenosné jízdenky platné 7, 14 nebo 21 dní pro neomezený počet jízd a jakýkoliv typ vlaku (s výjimkou příměstských spojů). Existují rovněž zpáteční slevy v konkrétní dny, informace získáte na nádraží a v informačních kancelářích.

Autobusová doprava
 
Pravidelné spojení je zajištěno prakticky mezi všemi městy po celé zemi, jízdenku koupíte u řidiče, na autobusovém nádraží nebo po internetu. Hlavní dopravní společnosti jsou Eva, Renex, Rodovária Estremadura a Rede Expresssos (nejvíce rozšířená a nejrychlejší). Do Portugalska jezdí mj. i společnost Eurolines.

Říční lodní doprava
 
Přes řeku Guadiana z Ayamonte ve Španělsku do Vila Real de Santo António v Algarve přepravuje auta každých 40 minut přívoz, jízdenky se kupují v přístavu. Další přívozy jsou místní, např. přes řeku Tejo v Lisabonu. Po ní a řece Douro se pořádají vyhlídkové turistické plavby, stejně tak z každého letoviska zejména na pobřeží Algarve.
Místní námořní doprava funguje mezi jednotlivými Azorskými ostrovy a mezi Madeirou a nedalekým ostrůvkem Porto Santo. Hlavní námořní přístavy jsou na západním pobřeží Lisabon a Porto, na Algarve Lagos, Albufeira a Faro. Na Madeiře je to Madeira a na Azorech např. Horta (ostrov Faial), Angra do Heroismo (Terceira) a Pico (Pico), kde jsou i maríny vyhledávané jachtaři.

Místní doprava 
Velká města mají vlastní dopravní síť, v Lisabonu to jsou autobusy, tramvaje a veřejné výtahy, překonávající značné výškové rozdíly. V Lisabonu a Portu jezdí metro, od 6.00 do 01.00 hod. Na výzdobě stanic se podíleli slavní portugalští umělci. Lze zakoupit zvýhodněné turistické jízdenky.

Taxi
 
Většinou jsou béžové, se střešním světelným označením, starší typy byly černé se zelenou střechou. Ačkoliv jsou vybaveny taxametry, doporučujeme vždy raději ověřit cenu předem. Pokud pojedete mimo město, zaplatíte i návrat taxi do centra, včetně případného mýtného v obou směrech. V taxi je vyvěšen dvojjazyčný ceník, od 22.00 hod do 6.00 hod je sazba o 20 % vyšší. Za zavazadla se platí 1,50 euro, bez ohledu na jejich počet a váhu, pokud si taxi zavoláte telefonem, připlatíte 0,75 euro. Obvyklé spropitné je 10 % ceny, případně se cena zaokrouhluje nahoru.

Nákupy a suvenýry

K typickým suvenýrům patří malovaná keramika (kachle, mísy i figurky), ručně tkané vlněné koberce a přikrývky „mantas“, svetry, kožené a mosazné zboží, předměty z tepaného železa, ručně vyšívané přehozy, ubrusy, ubrousky, povlečení i prádlo, tradiční kroje a paličkované krajky, cokoliv z korku (včetně deštníků, basebalových čepic či zástěr), košíky z proutí, rákosu i palmového listí a stříbrné i zlaté filigránské šperky. Nezapomeňte na symbol země, kohouta v jakékoliv podobě, na CD s melancholickým „fado“ a ve Fátimě na cokoliv s náboženským motivem. Z potravin se vozí olivový olej, med a vynikající portské.
Při nakupování se nespěchá a ceny jsou rozumné. Smlouvá se pouze na trzích, a to jen mírně.
Otevírací doba většiny obchodů je od pondělí do pátku od 9.00 do 13.00 a od 15.00 do 19.00, v sobotu jen dopoledne. V neděli je většina obchodů zavřena, s výjimkou novinových stánků a obchodů s potravinami. Velká nákupní centra mívají otevřeno každý den od 10.00 do 23.00.

Oblečení, zavazadla

Cestujte nalehko, budete svobodnější! Jedete si užívat, nestěhujete se. Pevný středně velký uzamykatelný kufr opatřete visačkou se jménem a také dovnitř vložte lístek se jménem, adresou a telefonním číslem. Léky, které užíváte pravidelně, nezapomeňte přibalit do příručního zavazadla. Jako příruční se nejlépe osvědčil pevný turistický batůžek na věci, které chcete či potřebujete mít stále u sebe (například láhev s vodou). Neberte si tašky do ruky nebo dokonce kabelky, překážejí a snadno je někde zapomenete.
Oblečení by mělo být příjemné a praktické, nejlépe z přírodních materiálů (bavlněné, směsové), pohodlné, nemačkavé a prodyšné, kalhoty dlouhé i krátké, košile s dlouhým i krátkým rukávem, k moři co nejpohodlnější a vzdušné. Portugalcům na oblečení záleží a také vy se budete cítit v hotelu vyšší kategorie na večeři lépe v přiměřeně společenském oděvu než v „kraťasech“ a tričku.
Obuv volte podle toho, jak chcete trávit volný čas: na pláž a na promenádu stačí sandály, na výlety jsou lepší pevné sandály s páskem přes patu nebo botasky. Nezbytná je pokrývka hlavy, šátek a sluneční brýle, nezapomeňte plavky a náhradní brýle, pokud je nosíte. Do kostelů a klášterů je potřeba mít oblečení, které zakrývá ramena a kolena (tedy ne šortky a tílka). Určitě přibalte láhev na pití a nezapomeňte na repelenty proti komárům.

Opalování

Nepodceňujte slunce, zejména bezprostředně po příletu. Také v průběhu pobytu je rozumné nevystavovat se přímému slunci mezi jedenáctou a třetí odpoledne, což platí především pro děti (kojenci na slunce nepatří vůbec). Ve stínu, při plavání či šnorchlování se opálíte rovněž.
Používejte opalovací mléka a krémy s faktorem vyšším než 20. Krémy označené „waterproof“ poskytují ochranu 80 minut, „water resistant“ 40 minut. Před UVA a UVB zářením chrání nejlépe krémy se zinkoxidem nebo avobenzonem. Pokud se přesto spálíte, použijte pantenol gel. Před sluněním nepoužívejte deodoranty a voňavky, mohly by se vám na pleti udělat nepříjemné skvrny. Pijte pravidelně, i když nemáte pocit žízně.

Pláže a koupání

Portugalsko má několik set kilometrů pobřeží, ale zejména západní pobřeží není pro koupání ideální, voda je chladná a vlny velké: místní pláže vyhledávají zejména milovníci jachtingu, surfingu, winsurfingu a paraglidingu.
Pro koupání jsou lepší pláže na jižním pobřeží Algarve, od mysu Cabo de San Vicente po hranice se Španělskem. Velmi oblíbená je Praia Verde, další vyhledávané pláže jsou Plaia da Rocha (jedna z nejkrásnějších, jemný písek a pěkné skalní útvary), Cale (západně od Albufeiry, vhodná pro surfing), Plaia do Falesla (u Albufeiry, pozvolný vstup do moře, vhodná pro rodiny s dětmi) nebo Plaia Boca do Rio (15 km západně od Lagosu, s nedalekými římskými zříceninami). V západní části Algarve je pro surfing vyhledávaná pláž Castelejo.

Pošta

Pošty (Correio, CTT) jsou otevřeny ve všední dny od 8.30 do 12.30 hodin a od 14.30 do 18.00 hodin. Hlavní pošta v Lisabonu a pošta na letišti jsou otevřeny také v sobotu dopoledne. Poštovní známka na pohled do EU stojí € 0,61, kupte je nejlépe zároveň s pohlednicemi. Pohodlné a spolehlivé je odeslání pohledů prostřednictvím hotelové recepce.

Rent a car, dopravní předpisy a řidičské průkazy

Mezinárodní půjčovny Avis Budget, Europcar, Hertz a Sixt jsou ve všech velkých městech a turistických střediscích. Ceny začínají od 50 – 70 € za den včetně základního pojištění a daně, další dny jsou levnější; záleží tedy na tom, jaký typ auta chcete, na jak dlouho a na zvoleném typu pojištění.
Pro zapůjčení auta je třeba pas nebo jiný identifikační průkaz, kreditní karta, platný řidičský průkaz a věk nad 21 let, u silnějších vozů 23 let. Smlouvu pečlivě prostudujte, zkontrolujte povinnou výbavu (zejména výstražný trojúhelník) a zda vše funguje, stav pneumatik a místní název paliva, které budete tankovat. Zjistěte kolik můžete ujet kilometrů, požadované množství paliva v nádrži při vracení, rozsah pojištění a kontaktní telefon. Pokud pojedete vlastním vozem, nezapomeňte technický průkaz a zelenou kartu (doklad o pojištění).
Jezdí se vpravo a běžně se uplatňuje přednost zprava, pokud není vyznačeno jinak. Maximální povolená rychlost auta v obci je 50 km/h, mimo obec 90 km/h, na dálnici 120 km/hod. Na dálnicích se platí mýtné podle ujetých kilometrů, průměrně 6 € na 100 km. Placený je i průjezd přes lisabonské mosty Vasco da Gama (2,20 €) a 25 de Abril (1,25 €).
Ve voze je povinné používání všech bezpečnostních pásů a dětských autosedaček. Jízda ve městech vyžaduje maximální pozornost a pevné nervy: Portugalci jezdí rychle a razantně, nedodržují povolenou rychlost ani bezpečnou vzdálenost mezi vozy, ne vždy používají při odbočování blinkr, ale zato vždy klakson. Před přechodem pro chodce bezpodmínečně zastavte. Platí povinnost denního svícení mimo obec, dále též mít oblečenou reflexní vestu při vystoupení z vozu mimo místo obvyklé k parkování. Parkování je povoleno pouze ve směru jízdy, ve městech je obvykle placené. Na parkovištích není dovoleno nocovat.
Pokuty jsou vysoké, při nezaplacení na místě hrozí i zabavení vozidla. V případě nehody na dálnici použijte žlutý bezplatný telefon, v ostatních případech univerzální tísňovou linku 112, při poruše vozu asistenci 808 508 508. Síť čerpacích stanic je poměrně hustá, mají otevřeno obvykle od 7.00 do 22.00 hodin, některé mají provoz nepřetržitý.

Restaurace, ceny, doporučení

Hotelové restaurace servírují jídla portugalské i mezinárodní kuchyně, ale pokud chcete ochutnat to, co jedí místní, zamiřte do běžné hospůdky (tasca), kde nabízejí jednoduchá jídla (většinou sardinky nebo vepřové). Ve větších restauracích (restaurante) jsou v nabídce rovněž ryby a maso, k rybě jsou automatickou přílohou vařené brambory a salát, k masu rýže i hranolky. Přílohy zvlášť se obvykle neobjednávají. V letoviscích restaurace často nabízejí „turistické menu“ (ementa turística), zahrnující tři chody, jeden nápoj a kávu. Churrasqueira je podnik specializující se na grilovaná masa, marisqueira na ryby a mořské plody. Cervejaria je pivnice, kde se podává i občerstvení, adega je vinárna nebo vinný sklep, podávající rovněž jednoduchá jídla.
V kavárnách a cukrárnách můžete s přáteli prosedět celé hodiny, nikdo vás nevyžene. Ve většině restaurací se ale kouří, jste-li nekuřáci, hledejte podnik s nápisem „proibido fumar“. Ve vyhlášených podnicích se doporučuje zamluvit si místo předem.
V restauraci je považováno za běžné spropitné 5 – 10 % z účtu.

V restauraci:
káva = € 0,50
džus = € 1,50
čaj = € 1,25
pivo = € 0,75 - 1,00
oběd v běžné/luxusní restauraci = od € 15 /€ 30

Různé

Azorské ostrovy
Azorské ostrovy (Ilhas dos Açores, 256 tis. obyv.) znali již Féničané, Portugalci je objevili roku 1453 a dnes jsou autonomní oblast Portugalska. Celkem 12 ostrovů s celkovou rozlohou 2355 km2 je vulkanického původu, a protože leží v riftové zóně na styku dvou zemských litosférických desek, jsou zde častá zemětřesení. Ostrovy leží doslova uprostřed Atlantiku, asi 1500 km od pobřeží Portugalska a 3900 km od východního pobřeží Severní Ameriky. Obydlené ostrovy jsou Sao Miguel, Santa Maria, Faial, Terceira, Graciosa, Sao Jorge, Pico, Flores a Corvo, obyvatelé se živí lovem tuňáků, chovem krav na mléko a turistickým ruchem. Let z Lisabonu trvá asi 2 hodiny, ostrovy jsou vzájemně propojeny letecky i trajekty. Podnebí je subtropické, ale často zde vanou nepříjemné větry: pobřeží je vhodné pro windsurfing a plachtění.
Každý z ostrovů je jedinečný. Zelený Sao Miguel (největší, 747 km2) s hlavním městem celého souostroví Ponta Delgada, je sídlem regionální správy. Nejvýznamnějšími zajímavostmi jsou univerzita, pevnost Forte de Sao Brás, poutní klášter Nossa Senhora da Esperanca, přírodními unikáty obří kráter Caldeira das Sete Cidades s osadou a třemi jezery, rovněž sopečné jezero Lagoa do Fogo a lázně Furnas s gejzíry, horkými vřídly, léčivým bahnem a minerálními vodami. Terceira je ekonomickým centrem, pěstuje se tu obilí a rostliny k využití na přírodní barviva. Lákadlem jsou přístav Angra do Heroísmo a klášter Sao Francisco. Opomíjená Santa Maria má bývalé americké letiště a klášter Santo António ve Villa do Porto, Graciosa větrné mlýny a velrybářské muzeum. Faial je přezdíván „Modrý“ dle hortenzií a pyšní se přístavem Horta, světoznámou jachtařskou marínou, z něhož je dostupný nejmenší z ostrovů, Corvo. Nejvyšší bod Portugalska, sopka Pico (2351 m n.m.), leží na ostrově Pico. Sao Jorge je vyhaslý vulkán a nejzápadnější
Flores („Květy“) je zaplaven květinami.

Architektura

Zajímavostí portugalské architektury je tzv. „manuelský sloh“, nebo též portugalská pozdní gotika, pojmenovaný dle krále Manuela I., za jehož vlády se uskutečnily největší zámořské objevy. Sloh představuje přechod k renesanci; vychází z gotiky a je obohacen o motivy souvisejícími s mořem a plavbami – na fasádách domů se objevují mušle, mořští živočichové, lana, uzly, kotvy i celé lodě. Uplatňují se zde i vlivy vlámské, italské a španělského platereska. Pěknými příklady jsou např. hrad v Tomaru, Belémská věž a klášter Jeronýmů v Lisabonu, klášter v Batalha či klášter Svatého kříže v Coimbře.

Azulejos

Malované kachlíčky „azulejos“ jsou zjevně nejoblíbenějším dekoračním prvkem místní architektury a staly se jedním ze symbolů Portugalska. Barevné i pouze modrobílé už od 15. století zdobí obyčejné i významné budovy, fasády i interiéry, včetně metra, přičemž celkový obraz je sestaven z mnoha kousků jako mozaika. Název vznikl zkomolením z arabského „al-zuleycha“ (lesklý kámen), kachlíky se do Portugalska dostaly spolu s Maury, od nichž Portugalci typ výzdoby převzali a sami se do jejich výroby pustili na konci 16. století. Dnes je vyrábí např. keramická dílna na předměstí metropole, ročně až 3,5 milionu kusů, většinou velikosti 14 x 14 cm. Základní výroba je strojová, motivy se ale malují ručně technikou fajáns, kdy se na bílou glazuru nanáší motiv a kachlík se znovu vypaluje. Podrobně jejich historii i současnost podává lisabonské Musseu Nacional do Azulejo, které se pyšní jejich největší sbírkou na světě.

Fado, fados

Jsou to smutné až melancholické písně, které tvoří neodmyslitelnou součást portugalské kultury a s nimiž se setkáte v kavárnách, hospůdkách i barech po celém Portugalsku. Zpěvák nebo zpěvačka (fadista – fadistka) se obvykle doprovází na kytaru a neměl by vás překvapit silně emocionální projev: námětem je téměř vždy ztráta milované osoby, vlasti, čehokoliv. Něco je nenávratně pryč a zbývá jen tesknit.

Kapverdské ostrovy

Portugalsku patřily do roku 1975, kdy se 5. července po pádu salazarovského režimu osamostatnily a dnes jsou oficiálně Kapverdskou republikou. Celkem 10 ostrovů a 5 menších ostrůvků vulkanického původu leží v jižní části severního Atlantiku a jsou seskupeny do dvou souostroví. Severní návětrné Barlavento tvoří Santo Antao, Sao Vicente, Santa Luzia, Sao Nicolau, Sal a Boa Vista, jižní závětrné Sotavento Maio, Santiago, Fogo a Brava. Celková rozloha je 4033 km2, počet obyvatel 420 tisíc. Území je seismicky aktivní, sopka Mount Fogo (2829 m n. m.) vybuchla naposledy v roce 1995. Problémem je nedostatek vody, půdní eroze a ekonomická krize. Ostrov Boa Vista objevil Alvise Cadamosto, Benátčan v portugalských službách, ale větší část ostrovů Portugalec António Noli, který je pojmenoval dle poloostrova Cap Vert (Zelený mys), nejzápadnějšího bodu Afriky. Poté zde Portugalci zřídili základnu pro své plavby a obchod s otroky. Hlavní město je Praia na největším ostrově Santiago, měna kapverdské escudo (CVE), mluví se portugalsky a kreolsky. Průměrné roční teploty jsou 24 - 27 °C, srážky jsou zanedbatelné.

Madeira
Souostroví Madeira (celkem 741 km2, 250 tis. obyv.) leží v Atlantiku asi 500 km od afrického pobřeží a 1000 km od Evropy, asi 1,5 hodiny letadlem z Lisabonu. Tvoří ho ostrovy Madeira a Porto Santo a neobydlená skaliska Desertas a Selvagens, která jsou přírodními rezervacemi. Souostroví, objevené Portugalci v roce 1418, je od roku 1976 autonomní oblastí Portugalska a má svého zástupce v portugalské vládě. Hlavní město Funchal (130 tis. obyv.) leží na největším ostrově Madeira. Zajímavosti jsou turistická zóna s hotely, historické staré město, přímořská promenáda Avenida do Mar, františkánský klášter s vinnými sklípky Adegas de Sao Francisco, tržnice Mercado dos Lavradores, botanická zahrada, orientální zahrady paláce Monte a katedrála Sé s maurským interiérem. Atrakcí pro všechny věkové kategorie jsou proutěné koše na dřevěných saních, neobvyklý dopravní prostředek překonávající čtyři kilometry klesání z Monte do Funchalu za dvacet minut. Další pozoruhodnosti jsou stoleté domky ve vesnici Santana, útes Cabo Girao, dům Kryštofa Kolumba (Casa De Colombo, ke pobýval v roce 1478), hory (např. Pico de Arereiro a Pico de Ruivo) a stovky kilometrů turistických stezek doprovázejících zavlažovací kanály „levadas“. Oblíbenými suvenýry jsou světoznámé madeirské výšivky, proutěné zboží, pochoutky z medu, eukalyptové bonbóny a víno „Madeira“.

Název Portugalska

Ústí řeky Douro s osadou Cale dobyli Římané na Kartágu okolo roku 200 př. n. l., během druhé punské války. Přístav nazývali „Portus Cale“, což později Vizigóti zkomolili na „Portucale“ a „Portugale“ čili Portugalsko bylo na světě. Na místě původní osady Cale dnes leží město Porto.

Jindřich Mořeplavec (Henrique o Navegador, 1394 – 1460)
Nadaný a schopný syn portugalského krále Jana I. se narodil v Portu, a jelikož nebyl následníkem trůnu, zaměřil se na organizování zámořských výprav. Přestože se údajně nikdy sám neplavil, dostal přezdívku „Mořeplavec“ též díky tomu, že v Sagres na pobřeží Algarve založil slavnou námořní akademii. Zde soustředil tehdy nejlepší navigátory, kartografy, astronomy i stavitele lodí a na výuku i na stavbu lodí dohlížel osobně: pod jeho vedením vznikl nový lodní typ, caravela, ideální pro výzkumné plavby v dosud neznámých vodách. Od kapitánů vyžadoval podrobné lodní deníky a dokumentaci tras. Roku 1415 dobyl společně s bratry Ceutu ovládanou piráty, za to byl pasován na rytíře a roku 1417 byl jmenován velmistrem Kristova řádu (Lopo Dias de Sousa). Díky tomu zbohatl a mohl vystrojit další expedice, jež přistály na ostrovech Porto Santo a Madeira (1418) a poté postupně na africkém pobřeží objevily Bílý mys, Zelený mys, ústí řeky Senegal (1446) a pronikly i do Gambie a guinejské metropole Konakry, v roce 1456 pak objevily Kapverdské ostrovy. Tyto plavby položily základ pro pozdější vznik portugalské koloniální říše. Ekonomicky zdatný Jindřich založil také Společnost pro obchod s Kanárskými ostrovy (1441) a Koloniální obchodní společnost (Lagos, 1444). Na svou dobu skutečně výjimečný člověk, zemřel 13. listopadu 1460 v Sagres.

Vasco da Gama (mezi 1460 a 1469 – 1524)

Portugalský mořeplavec, objevitel námořní cesty po moři z Evropy do Indie, se narodil bohatým rodičům a získal kvalitní vzdělání. Po pádu Cařihradu do tureckých rukou byl pověřen najít cestu do Indie obeplutím Afriky. Na několikaletou plavbu se vydal 8. července 1497 se dvěma trojstěžníky Sao Gabriel a Sao Rafael, karavelou Berio, zásobovací lodí a 160 muži, z nichž se vrátilo 55. Bojovat musel nejenom s mořskými bouřemi, ale i vzpourami posádky. Díky lodivodovi od sultána z Malindi přistál 20. května 1498 v Kalikatu (dnešní Kalkatě), ale po chladném přijetí místním vládcem (který správně odhadl, že Evropané mu mnoho štěstí nepřinesou) se vrátil do Lisabonu, kde se mu roku 1499 dostalo velkolepých poct. Unikátním dokladem plavby je dochovaný plavební deník (Roteiró) jednoho z členů posádky. Do Indie se Vasco da Gama vrátil roku 1502, aby pro svou zemi zabezpečil námořní cestu do Indie, a roku 1524, aby se tu stal místokrálem. Několik měsíců po přistání však zemřel. Vasco da Gama využil při plavbě znalostí, jež získal jeho předchůdce Bartholomeo Diaz, který se ve službách krále Jana II. Portugalského stal roku 1488 prvním Evropanem, který doplul z Pyrenejského poloostrova k nejjižnějšímu cípu Afriky, jenž výstižně pojmenoval „Mys Bouří“ (Cabo Tormentoso). Toto pojmenování však král změnil na „Mys Dobré naděje“, neboť jeho obeplutí znamenalo otevření námořní cesty do Indie.

Velké lisabonské zemětřesení

Lisabon stojí v seismicky neklidné zóně s pravidelným výskytem několika zemětřesení za století. V neděli 1. listopadu 1755, na svátek Všech svatých v půl desáté ráno, zasáhlo Lisabon zemětřesení o síle 9. stupně Richterovy stupnice. Otřesy trvaly deset minut, po další půlhodině bylo město zasaženo tsunami o dvacetimetrové výšce vln. V domech nezaplavených vodou vypukly požáry, které další tři dny pustošily zbylé trosky. Bylo zničeno pět šestin budov ve městě a o život přišlo 90 tisíc lidí, celkem třetina obyvatel. Byly ztraceny archívy, knihovny i vědecká a umělecká díla. Královská rodina vyvázla bez zranění, protože náhodou hned po ranní mši vyrazila za město, což napomohlo energickému obnovení veřejného pořádku a okamžitému zahájení záchranných a rekonstrukčních prací, kterých se ujal ministerský předseda Sebastiao de Melo (markýz Pombal). Byli povoláni odborníci, architekti a dělníci a do roka již nebylo po troskách ani památky. Pombalem nově postavené centrum (Baixa Pombalina) patří dnes k významným pamětihodnostem. Poprvé byly použity konstrukce odolné proti zemětřesení: byly zkonstruovány testovací dřevěné modely a zemětřesení bylo simulováno pochodováním vojenských jednotek. Kromě toho Pombal zorganizoval dotazníkovou akci po všech farnostech v zemi, jejímž výsledkem byla podrobná dokumentace jevů při zemětřesení, která je dodnes uložena v národním archivu a později posloužila jako zdroj pro moderní výzkumy.

Zámořské plavby a portugalská koloniální říše

Když skončila reconquista a Maurové definitivně vyhnáni, byly přebývající prostředky věnovány na expanzi do zámoří. Záminkou bylo šíření křesťanství, ale skutečným cílem nalezení námořní cesty do Indie, jež byla zdrojem exotického zboží včetně koření, ale nebezpečná „Hedvábná stezka“ po souši ho velmi prodražovala. Portugalští mořeplavci se proto vydali směrem na jih podél břehů Afriky a na dosažených strategických bodech vztyčovali kříže a datované kamenné sloupy „padrao“, aby zveřejnili své teritoriální nároky. V objevování byli mimořádně úspěšní: Bartolomeo Díaz dosáhl mysu Dobré naděje (1488), Vasco da Gama doplul do Indie (1498), Pedra Álvarese Cabrala zahnala bouře k pobřeží Jižní Ameriky (1500). Během 15. a 16. století se z malé země stala světová obchodní a námořní velmoc, ovládající polovinu tehdy známého světa. Do konce 17. století získalo Portugalsko kolonie v Africe, Americe, Indii a jihovýchodní Asii, většina z nich ale sloužila pouze jako opěrné body obchodních plaveb, protože na skutečnou kolonizaci nemělo Portugalsko dostatek lidí. Proto také nakonec rozlohou a počtem obyvatel větší země (zejména Britové, Francouzi ale i Nizozemci) získali v zámoří převahu.
První portugalskou kolonií se stala v roce Ceuta (1415), následovaly Madeira (1419), Azory (1427), Senegal a Sierra Leone (1445) a Kongo (1482). Aby se předešlo sporům mezi Španělskem a Portugalskem při případném objevení dalších zemí, byla uzavřena roku 1494 Tordesillaská smlouva, která stanovila hranici mezi oběma rivaly na poledníku 1550 km západně od Kapverdských ostrovů: protilehlý poledník definovala Smlouva ze Zaragozy (1529). Tak Portugalsko získalo východní část jižní Ameriky, Afriku a téměř celou Asii (monopol na obchod s Orientem), zatímco většina Nového světa měla připadnout Španělsku. První osady v Brazílii založil Pedro Álvares Cabral roku 1500, roku 1506 začala kolonizace Sokotry a Cejlonu, roku 1507 Tristao da Cunha prozkoumal Madagaskar, byl objeven Maurícius. Joao Fernandes „Lavrador“ objevil Labrador a bratři Miguel a Gaspar Corte-Real Newfoundland. Na přelomu 16. a 17. století se Portugalci neúspěšně pokusili kolonizovat pobřeží Persie.
Po druhé světové válce António de Oliveira Salazar považoval portugalské kolonie za nedílnou součást Portugalska a bránil jejich osamostatňování; „portugalská válka za zachování kolonií“ v letech 1961 – 1974 však přispěla k pádu jeho režimu a postupnému osamostatnění zámořských území. V Angole i Mozambiku propukla občanská válka, VýchodníTimor uchvátila Indonésie (nezávislost získal až roku 2002). Macao, poslední portugalské zámořské území, bylo předáno Číně roku 1999.
Bývalé portugalské kolonie jsou dnes sdruženy ve Společenství portugalsky mluvících zemí (Comunidade dos Países de Língua Portuguesa).

Zeměpis, geografické poměry
Portugalsko leží v západní části Pyrenejského poloostrova na jihozápadním cípu Evropy. Jeho jediným pevninským sousedem je Španělsko, západní a jižní břehy země omývá Atlantik. Portugalsku dále náleží souostroví Azory (skupina sopečných ostrovů v Atlantiku) a Madeira (ostrov v Atlantiku 978 km od Portugalska a 545 km od Afriky, oficiální název Autonomní oblast Madeira, hlavní město Funchal, 50 tis. obyvatel, mluví se portugalsky a 90 % obyvatel jsou katolíci).
Severní, střední a východní Portugalsko pokrývají horská pásma Serra de Nogueira, Serra do Gerez, Serra de Marao, Serra da Estrela (téměř 2000 m.n.m.), Serra de Sao Mamede, pahorkatina Alentejo a Serra de Monchique. Západní a jižní část tvoří nížiny se strmým skalnatým pobřežím. Významné řeky jsou Tejo, Douro a Guadiana, s kaskádami přehrad.

Příroda, flóra a fauna
Národní parky a chráněná území zaujímají 6500 km2, tj. 7 % celkové rozlohy země. Statut národního parku má pouze Parque Nacional da Peneda-Gerés, ale je zde dalších 24 přírodních parků (parque naturais) a desítky přírodních rezervací (reservas naturais) a chráněných krajinných oblastí (paisagens protegidas). Za chráněná území je odpovědná státní agentura Instituto da Conservacao da Natureza. Největším nebezpečím jsou dlouhodobá sucha, požáry a eroze půdy.
Nejznámější přírodní parky jsou Arrábida (na severovýchodním pobřeží Setúbalského poloostrova), Ria Formosa (slané pobřežní laguny a duny na Algarve mezi Faro a Cacela Velha ), Serra da Estrela (1011 km2, 1993 m n.m., žulový ledovcem vyhlazený masív ve vnitrozemí u Guarda), Sintra-Cascais (hory a pobřeží včetně Cabo da Roca), Douro International (852 km2, 120 km podél hraniční řeky Douro, skalní kaňon je rájem ptactva), Vale do Guadiana (údolí hraniční řeky), Sudoeste Alentejano e Costa Vicentina (pobřežní útesy a pláže na západním pobřeží Algarve mezi Cabo de Sao Vicente a Burgau). Nejznámějšími přírodními rezervacemi jsou Estuário do Sado (ústí řeky Sado, laguny a duny), Sapal de Castro Marim e Vila Real de Santo António (20 km2 bažin a solných pánví s těžbou soli u řeky Guadiana) a Estuário do Tejo (delta řeky Tejo u Lisabonu).
Ze zajímavých živočichů se v Portugalsku vyskytují chameleoni, promyky, ženetky, lišky, vlci (vyhynutím ohrožený vlk iberský, Canis lupus signatus), vydry, kanci a netopýři, nejvzácnější je však rys pardálový (Lynx pardinus), kriticky ohrožený druh. Žijí zde stovky druhů ptáků, zejména v horách, na pobřeží a v mokřadech: jejich pozorováním a studiem se zabývá ornitologická společnost Sociedade Portuguesa para o Estudo de Aves.
Bohatá květena odpovídá pestrému geologickému podloží a různým nadmořským výškám, pro Středoevropana je nejzajímavější středomořská flóra na pobřeží Algarve. Hojně vysazované eukalypty pocházejí z Austrálie, původními druhy jsou olivovníky (Olea europaea) a korkové duby (Quercus suber), poskytující korek. Portugalsko je největším výrobcem korku na světě, zpracovává více než polovinu jeho světové produkce.

Státní zřízení, administrativní uspořádání
Portugalsko je republikou v čele s prezidentem, voleným přímo na pětileté funkční období. Je vrchním velitelem ozbrojených sil, jmenuje a odvolává vládu i předsedu vlády, má pravomoc vetovat zákony, rozpustit parlament i vyhlásit válku, mnoho rozhodnutí však musí předem konzultovat se sedmnáctičlennou Státní radou. Jednokomorový parlament (Assembleia da República, republikové shromáždění) má 230 poslanců volených na čtyři roky, předseda parlamentu zastupuje prezidenta. Výkonnou moc má vláda.

Správní členění
Portugalsko se administrativně člení na 18 správních regionů (Aveiro, Beja, Braga, Bragança, Castelo Branco, Coimbra, Évora, Faro, Guarda, Lisboa, Portalegre, Porto, Santarém, Setúbal, Vila Real, Viana do Castelo a Viseu) a 2 autonomní oblasti (souostroví Madeira a Azory).

Hospodářství a ekonomika
Portugalsko je zemědělský a průmyslový stát se zásobami nerostných surovin. Těží se wolfram, cín, uran, černé uhlí, měď, stříbro, kaolín, sůl a mramor, chybí však ropa a zemní plyn, které se musí dovážet. Důležitý je průmysl těžební, hutnický, strojírenský, chemický, potravinářský, textilní a obuvnický, hlavními průmyslovými centry jsou Lisabon a Porto. HDP na osobu v přepočtu parity kupní síly činí 21800 USD.
V zemědělství převažuje rostlinná produkce, orná půda zabírá 18 % rozlohy státu. Těží se dřevo a korek (z korkového dubu Quercus suber): Portugalsko je největším producentem korku na světě, asi 180 tis. tun ročně. Pěstuje se oves, pšenice, kukuřice, rýže, brambory, cukrová řepa, olivy, vinná réva, zelenina a ovoce včetně subtropického, chová se skot, prasata, kozy, ovce, drůbež, osli a muly. Významný je rybolov a zpracování ryb (konzervy, rybí moučka).
Důležitý je cestovní ruch (ročně cca 20 milionů turistů), klíčové destinace jsou Lisabon, Porto, Coimbra, pobřeží Algarve, Madeira a Azory.

Spropitné

Spropitné očekávají všichni zaměstnanci v turistickém průmyslu (místní řidiči, průvodci, hoteloví nosiči, poslíčci a pokojské), mzdy jsou nízké a práce většinou jen sezónní. Nosič v hotelu očekává 1 – 2 €, pokojská 1 € denně.
Ve většině restaurací se účtuje kuvert, ale obsluha nebývá zahrnuta v ceně, takže je zvykem zaokrouhlit účet nahoru, obvykle na 10 % celkové útraty, případně i více podle spokojenosti hosta. Spropitné menší než 0,50 € se nedává. Taxikáři dostávají 10 %, minimálně 1 €, nebo se platba zaokrouhluje nahoru na nejbližších 5 €.

Svátky

Portugalci slaví rádi a často, zejména náboženské svátky. K nejoblíbenějším patří velikonoční Svatý týden, zjevení Panny Marie ve Fátimě (Fátima Romaris) v květnu, rovněž květnové lidové slavnosti křížů (Festa das Cruzes), v červnu oslavy Božího těla (Corpo de Deus), sv. Antonína v Lisabonu (Festa de Santo António) a sv. Jana v Porto (Festa de Sao Joao ) a v říjnu opět procesí ve Fátimě. Celá země se samozřejmě veselí při karnevalech na přelomu února a března. Velkolepou atrakcí je například karneval v Loulé a vyhlášená je Festa da Grande Fonte v Alte, oslava léčivých pramenů. Nejvíce hudebních a kulturních festivalů se odehrává v květnu a červnu, hojné jsou i slavnosti piva a vína. Každá obec má místní slavnost („romaria“) na počest svého patrona, kdy se střílí z hmoždířů a nechybí ohňostroj.
O svátcích se obvykle nepracuje, o státních svátcích jsou zavřeny i školy, úřady, banky a většina obchodů. Veřejná doprava je omezena na minimum.

Státní svátky jsou:
1. leden: Nový rok
únor/březen: karnevalové úterý (pohyblivý svátek, den před Popeleční středou)
březen/duben: Velikonoce (pohyblivý svátek, Velký pátek a neděle velikonoční)
25. duben: Den svobody (výročí revoluce v roce 1974)
1. květen: Svátek práce
10. červen: Den Portugalska (národní svátek)
květen/červen: Boží tělo (pohyblivý svátek, devátý čtvrtek po velikonocích)
15. srpen: Nanebevzetí Panny Marie
5. říjen: Den republiky (výročí převratu z roku 1910, jímž skončila monarchie)
1. listopad: svátek Všech svatých
1. prosinec: Obnovení nezávislosti (ukončení personální unie se Španělskem roku 1640)
8. prosinec: Neposkvrněné početí Panny Marie
25. prosinec: Vánoce

Telefonování + roaming

Společnosti O2, T-Mobile i Vodafone poskytují do Portugalska roaming a signál je prakticky všude. Telefonní čísla v Portugalsku jsou devítimístná. Volací číslo do České republiky je +420. Mezinárodní předvolba pro Portugalsko je +351.
Volání z hotelu je drahé, telefonní budky jsou na mince i na karty, které se prodávají na poště a v novinových stáncích v ceně 2,5 – 10 €. Většina volání je levnější v době od 21.00 do 09.00 hodin, o víkendech a svátcích. Pro mobilní telefony je možnost zakoupit portugalskou SIM kartu.

Tísňová volání

integrovaný záchranný systém (policie, záchranná služba, hasiči): 112
hasiči Lisabon: 342 22 22
policie Lisabon: 347 47 30, 346 61 41
zdravotní pohotovost Lisabon: 714 06 07, 395 21 14
„zelená“ informační linka pro turisty (9.00 – 24.00, v neděli jen do 20.00): 800 296 296

Víza, vstupní formality

Pro cestu do Portugalska potřebuje občan České republiky cestovní pas nebo občanský průkaz se strojově čitelnou zónou a bez odstřiženého rohu. Doklady by měly být platné minimálně po dobu předpokládaného pobytu. Občan mladší 15 let musí být zapsán do pasu rodiče, s nímž cestuje, nebo mít pas vlastní. Portugalsko i Česká republika jsou součástí Schengenského prostoru. Přihlašovací povinnost plní ubytovací zařízení.

Zajímavá místa

Vedle pobytových lokalit na Algarve uvádíme klíčová místa na trasách našich poznávacích zájezdů.

Lisabon (Lisboa)
Významný přístav a od roku 1255 hlavní město (860 tis., aglomerace 2,5 mil. obyvatel) leží asi 15 km od moře, v laguně řeky Tejo (Slaměné moře, Mar de Palha), kdy k moři je z centra až 20 minut vlakem. Archeologické nálezy dokládají řecké osídlení, podle pověsti založil město Odysseus, Římané je pak za Julia Caesara nazvali Felicitas Julia. Arabové je dobyli roku 719, v reconquistě je v roce 1147 získal portugalský král Alfons I. Dobyvatel. V 15. a 16. století už byl Lisabon jedním z nejbohatších měst Evropy.
Zajímavosti jsou mj. domy zdobené keramickými kachlíky „azulejos“, socha Ježíše Krista (vysoká 80 m, vyhlídka), náměstí Praça do Comércio, Salazarův most, pevnost Sao Jorge se zahradami, palác Paço de Alcaçova (kde v 15. století král Manuel I. přijal mořeplavce Vasca da Gama), křivolaké uličky Starého města, zříceniny kostela Igreja da Conceiçao Velha, dům Casa dos Bicos, katedrála Sé Patriarcal s hrobkami panovníků, dále kostely sv. Antonína a sv. Engrácie, klášter Madre de Deus (nyní muzeum „azulejos“) či klášter sv. Jeronýma. Objevitelé vyplouvali z přístavu ve čtvrti Belém (pomník), fotogenický je i přístav a kotviště jachet a cruiserů. Určitě se vyplatí „lisabonská turistická karta“ (Lisboa Card), jež umožňuje volné vstupy, využití různých slev či cestování městskou hromadnou dopravou zdarma; zakoupit se dá téměř všude.

Alcobaca

Město (55 tis. obyv.) s cisterciáckým klášterem Mosteiro de Santa Maria de Alcobaca, založeným ve 12. stol. (součást světového kulturního dědictví UNESCO od roku 1989).

Algarve
Název 230 km dlouhého jižního pobřeží Portugalska je zkomolenina arabského „Al Garbh“ (západní): tvoří ho dramatické útesy i překrásné pláže vyhledávané pro 1000 hodin slunečního svitu ročně. Atlantik je však zejména na jaře studený a ideální spíše pro jachting a surfing. Algarve má dvě geomorfologicky i klimaticky odlišné části. Východní Costa Windward a Leeward je teplejší a bezvětrná, s plážemi pozvolna sestupujícími do moře, západní Costa Vicentina má strmé útesy zejména mezi mysem Cabo de San Vicente (přírodní rezervace) a Sagres: na pláže se běžně sestupuje po schodech, ale i po žebříku. Vysoký příliv často malé pláže doslova „odřízne“, na to je třeba myslet zejména při návratu. Úžasný výhled je z Torre de Aspa (150 m n.m.) a také z útesu Cabo de Sao Vicente (za Římanů Promotorium Sacrum), nejjihozápadnějšího bodu Evropy, jemuž od 15. století dominuje nejsilnější evropský maják viditelný na 95 km. Sv. Vincent je patronem vína a mořeplavby (a také Lisabonu).

Batalha
Malé městečko (14 tis. obyv.) s impozantním goticko-manuelským klášterem Panny Marie Vítězné (Mosteiro de Santa Maria da Vitória, UNESCO), kde turisté obdivují zejména křížovou chodbu a postranní kaple. Klášter dal postavit portugalský král Jan jako poděkování za vítězství v bitvě u Aljubarroty roku 1385 proti obrovské kastilské přesile.

Braga
Město (100 tis. obyv.) založené Kelty pojmenovali roku 250 př.n.l. Římané „Bracara Augusta“ a bylo hlavním městem římské provincie Galie. Vystřídali se tu Vizigótové i Maurové, od roku 1040 bylo v rukou křesťanů a dnes se mu přezdívá „portugalský Řím“ dle množství barokních kostelů. Památky jsou mj. katedrála „Sé“ ze 12. stol. s prvky manuelské gotiky a východně od města svatyně Bom Jesús de Monte. V okolních vesnicích (Moncaa, Peňafiel, Ponte de Lima, Basta, Amarante a dalších) se lisuje z ještě nezralých hroznů „zelené víno“ (vinho verde).

Cabo da Roca

Strmý „Skalnatý mys“ o výšce 150 m n.m. leží 18 km od Sintry a je nejzápadnějším bodem Evropy: v turistické informační kanceláři lze získat certifikát o jeho návštěvě.

Cascais

Rybářský přístav (33 tis. obyv.) a letovisko s plážemi Ribeira, Rainha a Guincho je rekreačním zázemím obyvatel Lisabonu, ideální zejména pro vyznavače windsurfingu. Zajímavosti jsou muzea, pevnost, zahrady a rybí trh. Kostel Igreja de Nossa Senhora da Assuncao má pěkné azulejos.

Coimbra

Středověké město (102 tis. obyv.) na řece Rio Mondego, s prestižní universitou z roku 1290, bylo od roku 1145 hlavním městem Portugalska po více než sto let. Zajímavosti jsou románské a gotické stavby, centrum zdobené azulejos, schody Rua Quebra Costas do „horního města“, Sé Velha (12. stol.) a Sé Nova (stará a nová katedrála), barokní Capela de Sao Miguel, Biblioteca Joanina (300 tis. svazků), gotický klášter Convento de Santa Clara-a-Velha, historické budovy univerzity, akvadukt a další. Nedaleko leží římské rozvaliny v Conimbriga a po řece se lze plavit vyhlídkovou lodí nebo na kajaku či kánoi.

Elvas

Hraniční městečko (23 tis. obyv.) pouhých 15 km od španělského města Badajoz se pyšní impozantním opevněním ze 17. století, jež je vynikající ukázkou portugalské vojenské architektury. Kromě mohutných hradeb ho chránilo několik valů, vodní příkopy, opevněné brány a více než sedm bašt: roku 1659 se tu úspěšně ubránilo 1000 Portugalců přesile 15000 Španělů. Zajímavosti jsou náměstí Praca da República, vojenské muzeum, hrad Castelo s cimbuřím (13.-15. stol.), kostel Igreja de Nossa Senhora da Assuncao s manuelským portálem, osmihranný kostel Igreja de Nossa Senhora da Consolacao s azulejos (17. stol.) a 6 km dlouhý akvadukt Da Amoreira (17. stol.).

Estoril
Přímořské letovisko (24 tis. obyv.) s palmami, promenádou a pláží Praia de Tamaria, kde je i bazén s mořskou vodou. Za II. světové války tu pobýval Graham Greene.

Évora
Nejzachovalejší portugalské středověké město (55 tis. obyv., světové kulturní dědictví UNESCO) s hradbami (3 km, 14. stol.) a universitou. Kelty vystřídali Římané, Vizigóti, Maurové a ve 12. století křesťané. Nejznámějšími památkami jsou katedrála Sé (14. stol., jedna z nejvýznamnějších portugalských gotických památek), palác vévodů z Cadavalu, zříceniny římského chrámu (jediná památka svého druhu v Portugalsku, zachováno 14 korintských sloupů), kostel Igreja de Sao Joao (sv. Jana Evangelisty, 15. stol., azulejos) s klášterem Convento dos Loios (dnes luxusní hotel), Igreja de Sao Francisco (16. stol.) v goticko-manuelském slohu a akvadukt Água de Prata ze 16. století, dlouhý 9 km. V okolí jsou megalitické stavby.

Fátima
Městečko (10 tis. obyv.) je nejznámějším poutním místem Portugalska, kam ročně míří šest milionů poutníků s vidinou, že se jim splní přání a stane se zázrak. Na místě, kde se dle legendy 13. května 1917 zjevila třem malým pasáčkům (Lúcii, Jacintě a Franciscovi) Panna Maria, stojí na rozlehlém náměstí bazilika s patnácti oltáři pro 9 tisíc věřících a kaple Capela das Aparicoes. Další bazilika je na dalším místě zjevení, u jeskyně Cova da Iria. Nejnovější je kostel Igreja da Santissima Trindade (Nejsvětější Trojice) na kruhovém půdorysu.

Faro
Největší město regionu Algarve, od roku 1756 jeho hlavní město (52 tis. obyv.). Mezinárodní letiště je vstupní branou na proslulé pláže, ale turisty přitahuje i národní park Ria Formosa (18,4 tis. ha, cca 1500 druhů živočichů), pobřeží s kanály, zálivy, bažinami a ostrovy. Zajímavosti jsou historické centrum se středověkými hradbami a arabskou architekturou, katedrála (17. stol.), arcibiskupský palác, kostely Sao Francisco a Sao Pedro, pěší zóna, park Manuel Bívar, nedělní tržiště Carneiro Square. Za 45 min vás člun doveze na ostrov Calatra s majákem na mysu Santa María.

Lagos

Přístav (18 tis. obyv.) na pobřeží Algarve v ústí řeky Rio Bensafrim, založený Féničany a Řeky, byl za Římanů nazýván Lacóbriga: ve 14. století byl obehnán hradbami a za Jindřicha Mořeplavce se stal základnou pro portugalské zámořské plavby. Mezi památkami najdeme pevnost Ponta da Bandeira s expozicí portugalských objevů, kostely Santa Maria da Misericórdia, Santo António a Sao Sebastiao, zajímavosti nábřeží Avenida dos Descobrimentos (Objevitelů) a zrekonstruované hradby s baštami. V maríně z roku 1993 může kotvit až 460 sportovních jachet. Nejlepší pohled na zátoku, chráněnou mysem Ponta da Piedade s pískovcovými skalisky a majákem, je z vyhlídky Miradouro da Atalaia (108 m n.m.). Z Lagosu je lodí do Sagres tři hodiny úchvatné plavby podle pobřeží.

Monsaraz

Starobylá opevněná vesnice (1 tis. obyv.) v distriktu Évora s hradem templářských rytířů ze 13. století na pahorku mezi olivovníky, do centra uvnitř hradeb se lze podívat jen pěšky. Hrad měl strategický význam díky poloze nedaleko hranic se Španělskem. V okolí je řada neolitických památek (dolmeny, menhiry).

Óbidos

Jedno z nejkrásnějších portugalských městeček (11 tis. obyv.) bylo vystavěno na vysokém vápencovém útesu a již ve středověku obehnáno hradbami. Vystřídali se tu Římané, Vizigóti i Maurové, a od 13. století bylo věnným městem královen. Památky jsou maurské hradby (muro), hrad (castelo, 13. stol., dnes luxusní hotel - pousada), akvadukt (16. stol.) a kostel Igreja de Santa Maria (v interiéru s azulejos ze 17. stol.).

Olhao

Největší rybářský přístav (41 tis. obyv.) na pobřeží Algarve je rovněž centrem konzervárenského průmyslu. Turisty přitahuje typická architektura, kdy se na plochých střechách suší ryby i ovoce. Na nedalekých ostrůvcích Parque Natural da Ria Formosa jsou vyhledávané pláže Ilha da Culatra a Ilhada Armona. Přírodní park chrání močály (sapal), spleť lagun, solné pánve (salinas), písečné duny a sladkovodní jezera s hnízdišti ptactva.

Porto

Druhé největší portugalské město (250 tis. obyv., aglomerace 1,4 mil. obyv.) leží na březích řeky Douro. Obyvatelé sami sebe nazývají „tripeiros“ a zdravě soupeří s obyvateli Lisabonu. Milovníky architektury přitahují moderní stavby muzea současného umění Siza Viera a koncertní budova Rem Koolhaas, ale již dříve se zde proslavil mj. Gustav Eiffel, který navrhl dvoupatrový most Ponte de Dom Luis I. (1886) a most Dona Maria Pia. Zajímavosti jsou dále čtvrť „Kaskáda“ s domky na strmé skále, secesní Avenida dos Aliados s radnicí, historické jádro – čtvrť Ribeira (světové kulturní dědictví UNESCO) s nábřežní promenádou, barokní zvonice kostela Dos Clérigos (76 m, nejvyšší ve městě, rozhled), arcibiskupský palác, katedrála Terreiro da Sé (azulejos), burzovní palác a vlakové nádraží Sao Bente (azulejos). Stará čtvrť Vila Nova de Gaia leží na svazích, pokrytých vinohrady. Většina úrody hroznů z údolí řeky Douro se zde lisuje a plní do sudů i lahví v několika desítkách vinopalen, protože pravé „portské“ může pocházet
výhradně odtud. Dnes představuje 54 různých značek a lze je na místě zdarma ochutnat téměř v každém vinném sklepě („cava“). Po řece Douro se pořádají hodinové vyhlídkové plavby na pestrobarevných bárkách s typickým plochým dnem (barcos rabelos). Cílem celodenních říčních výletů z Porta (5 hod plavby) je středověký klášter Alpendurada (11. stol., dnes restaurace a hotel) s krásnými interiéry i exteriéry na březích osázených vinohrady.

Reguengos de Monsáraz

Městečko (11,5 tis. obyv.) s vinařstvím Herdade de Esporao, kde lze ochutnat proslulá červená vína z oblasti Alentejo. V okolí je mnoho dolmenů a menhirů.

Sagres

Dnes vesnice (2 tis. obyv.) na okraji strmých srázů nad Atlantikem, jihozápadním cípem Evropy, s výhledem na mys Cabo de Sao Vicente, vzdálený 6 km. Sagres založil na místě staršího již neolitického osídlení (v okolí menhiry) Jindřich Mořeplavec, který zde spolu s pevností vybudoval námořní akademii, v níž soustředil nejlepší astronomy, kartografy, kapitány i stavitele lodí té doby. Zajímavosti jsou mohutná pevnost na útesu nad mořem, se dvěma baštami a kompasovou růžicí (rosa dos ventos) o průměru 43 metrů a kaple Nossa Senhora da Graca (16. stol.). Pod útesy je několik menších pláží, vhodných pro windsurfing.

Setúbal

Přístavní město (115 tis. obyv.), jehož největšími zajímavostmi jsou klášter Mosteiro de Jesus, první stavba vytvořená v manuelském stylu, kostel Sao Juliao a hrad Castelo de Sao Felipe (16. stol., dnes luxusní hotel). Sagres je východiskem do přírodní rezervace Parque Natural do Estuário do Sado, kde žijí delfíni skákaví a v době tahu odpočívají plameňáci. Na vinařské usedlosti Jose Maria da Fonseca se produkuje mj. růžové víno Lancers, balené v kameninových lahvích a je zde možnost ochutnávky.

Sintra
Městečko (27 tis. obyv., světové kulturní dědictví UNESCO) nedaleko Lisabonu bývalo letní rezidencí portugalských králů, jeho překrásné okolí inspirovalo romantického anglického básníka George Gordona Byrona k napsání eposu „Childe Haroldova pouť“. Zajímavosti jsou klášter ukrytý v háji korkových dubů, historické centrum Sintra-Villa (Vila Velha čili Staré město, kočáry tažené koňmi), letní královská rezidence Národní palác (Palácio Nacional, původně maurský) a nad městem zříceniny maurského hradu (Castelo dos Mouros, vyhlídka). Turistickým cílem v přilehlých lesích je kapucínský klášter Convento dos Capuchos (16. stol.).

Tavira
Malý rybářský přístav (13 tis. obyv.) na březích řeky Rio Gilao a zároveň jedno z nejzajímavějších městeček na pobřeží Algarve se pyšní 25 kostely a domy s typickými dřevěnými vyřezávanými dveřmi. Další zajímavosti jsou na kopci zřícenina maurského hradu (rekonstruován v 17. stol., osmiboká věž, vyhlídka) a sedmiobloukový Římský most, maurská stavba z 12. století na římských základech. V okolí jsou saliny, v nichž se získává kvalitní sůl, a chráněné území Reserva Natural de Sapal, hnízdiště až šesti tisíc plameňáků, volavek a čápů.

Tomar
Město (20 tis. obyv.), založené ve 12. století jako sídlo templářského řádu, se pyšní templářským opevněným klášterem Convento de Cristo (světové dědictví UNESCO), s hradbami ze 12. století a s gotickými, manuelskými i renesančními prvky. Další zajímavosti templářská rotunda Charola (12.-16. stol.) postavená podle kaple nad Svatým hrobem v Jeruzalémě, ambity ze 16. stol. s azulejos a slavné „Okno z Tomaru“, úžasná ukázka manuelského stylu s námořními prvky; dále akvadukt (Aqueduto de Pegóes, 16.-17. stol., 180 oblouků), několik dalších kostelů a synagoga, dnes muzeum.

Zábava, kultura, sport

Na turisty čeká řada atraktivit: mj. vodní lyže, jízda na člunu, jízda na koni, paragliding, let balónem, výlety lodí, kanoistika, cyklistika, horolezectví, motokáry, off road, potápění, paintball, paragliding, sportovní rybolov, rafting a tenis. Zejména na pobřeží Algarve jsou desítky golfových hřišť a v březnu se tu odehrává turnaj Algarve Open.
Večery zpestří nespočet barů, restaurací, nočních klubů a kasín, pro děti i dospělé jsou zaručenou zábavou oceánografický park a delfinárium Zoomarine (Albufeira) nebo vodní parky Slide & Splash (mezi Lagoa a Portimao) a The Big One (Armacao de Pera, 15 km od Albufeira). Unikátní je lisabonské Oceanárium, největší v Evropě a druhé největší na světě, kde lze ve 30 nádržích obdivovat více než 450 druhů mořských živočichů. Ústřední nádrž o průměru 35 a hloubce 7 metrů představuje ekosystém otevřeného moře, další akvária se specializují na Atlantik, Severní Ledový oceán, Tichomoří a Indický oceán. V dalších expozicích nalezneme živočichy i rostliny z celého světa.

Zastupitelské úřady

Velvyslanectví ČR v Portugalsku
Embaixada da República Checa
Rua Pero de Alenquer, 14, Lisboa, 1400-294
tel: +351 213 010 487, +351 213001014, +351 213001012
fax: +351 213 010 629
e-mail: lisbon@embassy.mzv.cz
hodiny pro veřejnost: po – pá 9.00 – 12.00

Velvyslanectví Portugalské republiky v ČR
Pevnostní 929/9, 162 00 Praha 6
tel.: +420 257 311 230-1
fax: +420 257 311 234
web: www.embportugal.cz
e-mail: embport@embox.vol.cz
provozní hodiny úřadu: po – pá 09.00 – 16.00

Honorární konzulát Porto
Consulado Honorario da República Checa
Rua dos Arrependidos, Quinta dos Cisnes, Laborim de Baixo, Vila Nova de Gaia, 4430-099
tel: +351-252853351
fax: +351-252859011
e-mail: porto@honorary.mzv.cz
působnost: severní část Portugalska
hodiny pro veřejnost: po, st 10.00 – 12.00

Honorární konzulát Funchal
Consulado Honorário de República Checa
Rua Dr. José Joaquim de Freitas, 24, Funchal, 9060-143
tel: +351-291-228-654
mail: funchal@honorary.mzv.cz
působnost: ostrov Madeira
mobilní telefon pro občany v nouzi +351-919319422

Zdravotní péče, očkování, hygiena

Při cestách do zemí Evropské unie lze využít Evropský průkaz zdravotního pojištění. S ním se v cizině dostáváte do postavení místního pojištěnce, tedy využijete smluvní zdravotnické zařízení nebo lékaře a platí pro vás stejná pravidla spoluúčasti. Rovněž při vyzvednutí léků v lékárně je potřeba se prokázat tímto průkazem. Pokud cokoliv uhradíte v hotovosti, uschovejte lékařskou zprávu s diagnózou a originály účtů a po návratu se s nimi obraťte na svoji zdravotní pojišťovnu.
Při potřebě lékařského ošetření vyhledejte nejbližší Centro de Saúde, které vám na základě předložení průkazu zajistí ošetření u lékaře. Ve velkých městech jsou nemocnice s nepřetržitou službou, v menších jsou zdravotní střediska otevřena obvykle od 8.00 do 20.00. V nutných případech se lze obrátit přímo na pohotovost (označenou v Lisabonu CATUS, v Portu SASU, v jiných krajích SAP – Servico de Atendimento Permanente). Ceny zdravotnických úkonů jsou v Portugalsku vyšší než v ČR. Za samotnou návštěvu lékaře zaplatíte poplatek od 2 do 10 €.
Součástí zájezdu s Čedokem je pojištění u České pojišťovny, jehož rozsah a podmínky se dozvíte při koupi zájezdu. Ošetření ve smluvním zařízení České pojišťovny (Axa) se nehradí. Při jednorázových návštěvách lékaře nebo při ošetření malého rozsahu může být požadována hotovostní úhrada (zpravidla do 150 €), jejíž poměrnou část vám pojišťovna proplatí na základě předložení potvrzení a originálů všech účtů po návratu do vlasti. Pro tento účel doporučujeme počítat s finanční rezervou. Podrobné informace o podmínkách pojištění, rozsahu, výši pojistného plnění a pokyny k postupu při pojistné události najdete v pojistce.
Lékárny (farmacia) se nacházejí ve městech a většině letovisek a jsou označeny zeleným křížem. Otevírací doba je obvykle po – pá 9.00 – 13.00, 15.00 – 19.00, v sobotu od 9.00 do 13.00, v neděli zavřeno. Na lékárnu s pohotovostní službou se lze informovat na hotelové recepci. Léky se platí v hotovosti i v případě, že jsou předepsány lékařem. Spoluúčast je podle druhu léku od nulové až po 85 %.Všechny účty a recepty uschovejte pro jednání s pojišťovnou.
Vaše příruční lékárnička by měla obsahovat léky proti horečce (Anopyrin, Paralen, Acylpyrin), analgetika (Brufen, Korylan), léky na zastavení průjmu (Imodium, Reasec, Carbosorb), na střevní dezinfekci (Endiaron, Endiform, Mexaform, Ercefuryl), případně antibiotika předepsaná lékařem (Ampicilin, Augmentin, Deoxymykoin), antihistaminika na zklidnění při poštípání (Dithiaden, Fenistil), oční kapky (Ophtalmoseptonex), mast proti kožním mykózám (Canesten, Mykoseptin), mast na hnisající rány (Framykoin), mast na otoky (Ketazon, Yellon), obyčejné i pružné obinadlo, několik náplastí s polštářkem i bez, vodě odolnou náplast, Panthenol gel na spáleniny, malý dezinfekční sprej (Septonex, Jodisol), nerozbitný teploměr, nůžtičky, jehlu, pinzetu, jelení lůj a šátek.
Žádné zvláštní očkování není vyžadováno. Doporučuje se mít očkování proti oběma typům žloutenky a tetanu. Proti komárům přibalte účinný repelent. Voda z vodovodu je pitná.

Zvyklosti a obyčeje

Pro Portugalce není čas pánem a chodit pozdě je běžné: nikdo nikam nespěchá. Obědvá se co nejdéle a noční život začíná až po půlnoci a končí ráno. Pánové platí do klubů vstupné (5 – 15 €). Vždy mějte na paměti, že Portugalci jsou nesmírně milí a pohostinní a neumí přiznat, že něco neví. Každou informaci si proto raději dvakrát ověřte. Pokud zamíříte do přírody, je velká naděje, že nepotkáte příliš turistů: Portugalci neradi chodí pěšky.
Portugalci jsou velmi zdvořilí, zdvořilou prosbu (por favor) a poděkování (obrigado/obrigada) uslyšíte velmi často. Hlasité přivolávání obsluhy v restauraci vám vyslouží pověst hrubiána a chvilku přehlížení. Místní lidé jsou vždy ochotni pomoci, zejména v turistických oblastech.

Obecné vízové informace

Občané ČR a občané třetího státu, kteří mají v ČR dlouhodobý nebo trvalý pobyt, mohou pobývat na území země bez omezení.

Jako cestovní doklad lze použít platný cestovní pas nebo občanský průkaz se strojově čitelnými údaji vydávaný po druhé polovině roku 2000.

Historie

4000 – 3000 př.n.l.: Objevují se Iberové a Lusitané.
asi 1000 př. n. l.: Vpád Keltů ze střední Evropy a jejich mísení s původním obyvatelstvem.
1000 př.n.l.: Po moři přicházejí Féničané, po nich Řekové a Kartaginci.
219 př.n.l.: Římané vytlačují Kartagince v punských válkách, římská provincie Lusitania.
711 n.l.: Území obsazují Arabové.
868: Vímar Péres dobyl Porto a založil první Portugalské hrabství (Condado de Portucale), závislé na Leónu.
1093: Jindřich (Henrique) Burgundský dostal toto území od Alfonse VI. Kastilského za pomoc v bojích s Maury, vzniká druhé Portugalské hrabství.
1139: Alfonso Henrique se prohlásil prvním králem Portugalska.
1143: Portugalské království bylo formálně uznáno jako nezávislý stát.
1250: Alfonso III. definitivně vyhání Maury z území Portugalska, konec reconquisty.
1255: Hlavním městem se stává Lisabon.
1297: Smlouvou z Alcanices byla potvrzena hranice mezi Portugalskem a Španělskem, která trvá nezměněna dodnes.
1415 – 1560: „Zlatý věk Portugalska“ (Século de Ouro): Portugalsko se díky námořním objevům stává velmocí. 1418: Založena námořní akademie v Sagres; 1488: Bartolomeo Díaz obeplul Mys Dobré naděje; 1498: Vasco da Gama doplul do Indie; 1500: Pedro Álvares Cabral objevil Brazílii, 1511: Portugalci připlouvají do Číny; 1522: Fernando Magallanes uskutečnil první námořní cestu kolem světa, ale byl zabit na Filipínách; 1543: Portugalci připlouvají do Japonska.
1529: Tordesillaská smlouva: rozdělení sféry vlivu mezi Španělskem a Portugalskem.
konec 16. stol.: Ztráta afrických a asijských kolonií, zůstává Brazílie a několik menších území.
1578: Po smrti bezdětného Sebastiána I. získávají portugalský trůn španělští Habsburkové, následná „Iberská“ personální unie Španělska s Portugalskem trvala 60 let.
1640: Jan IV. se prohlásil portugalským králem.
1668: Lisabonskou smlouvou Španělsko uznává nezávislost Portugalska.
1755: Velké Lisabonské zemětřesení (1. listopadu).
1808: Napoleon Bonaparte obsadil Portugalsko, královský dvůr byl evakuován do Brazílie.
1815: Brazílie povýšena na království, Portugalsko se oficiálně stalo Spojeným královstvím Portugalska, Brazílie a Algarves (Reino Unido de Portugal, Brasil e Algarves).
1821: Královská rodina se vrací do Portugalska, kulminují snahy o nezávislost.
1822: Pedro I. Brazilský vyhlašuje nezávislost Brazílie, 7. září je korunován císařem.
1910: Atentát na posledního krále a následníka z dynastie Braganća vyvolal revoluci, 5. října Portugalsko vyhlášeno republikou.
1914 – 1918: V I. světové válce Portugalsko stojí na straně Dohody.
1926: Vojenský puč.
1928: António de Oliveira Salazar ministrem financí.
1932: Nastolení salazarovské diktatury.
1939 – 1945: Za II. světové války si Portugalsko zachovává neutralitu.
1949: Vstup Portugalska do NATO.
1961: Indie si přisvojila území Goa: počátek rozpadu portugalského koloniálního panství.
1974: Salazarův nástupce Caetano svržen vojenským převratem (25. dubna, tzv. "karafiátová revoluce"), nastolena demokracie.
1975: Samostatnost Východního Timoru, poslední portugalské kolonie.
1986: Vstup Portugalska do Evropských společenství.

Nahrávám termíny