Irsko - praktické rady a informace

Měna: 1 euro (EUR) = 100 centů
Aktuální kurz: € 1 = 25,06 Kč

Od 1. ledna 2002 je měnou Irské republiky Euro, přičemž jednotným motivem irských mincí je keltská harfa jako tradiční symbol a nápis „Éire“. Směnárny jsou v každé bance, někde je požadováno předložení pasu. Banky mívají otevřeno ve všední dny 10.00 – 12.30 a 13.30 – 15.00, v Severním Irsku do 15.30. O víkendu je zavřeno. Směnit peníze lze i na většině pošt, otevřených i v sobotu dopoledne.
Mezinárodními platebními kartami (American Express, Diners Club, MasterCard a Visa) lze platit v obchodech, hotelích, restauracích i půjčovnách aut. Bankomaty jsou běžné, přesto doporučujeme vybavit se i hotovostí.

Ceny jsou pouze orientační a mohou se lišit místně, sezónně i v konkrétních podnicích. Ve srovnání s jinými zeměmi EU patří ceny v Irsku k nejvyšším.
V obchodě:
balená voda 2 l = € 1,80
nealko 1,5 l = od € 2,00
pivo Guinness plechovka =  € 2,20
víno běžné 1 l =  € 8,00
mléko 1 l =  € 1,30
chléb toastový/klasický = € 1,00 / 2,00
sýr 100 g = € 1,20
jehněčí / skopový steak 225 g =  € 12,00 / 7,00
hovězí v konzervě 900 g =  € 12,00
párky 450 g =  € 4,90
uzená kýta 1 kg =  € 12,00
kuřecí křídla 20 ks =  € 9,20
máslo 250 g =  € 3,00
rajčata 1 kg =   € 2,50
zmrzlina porce = od € 1,50
V restauraci:
káva, čaj = € 2,00
voda/nealko =  € 2,00 / 2,50
víno 2 dcl =  € 4,50
pivo Guinness malé / velké = od € 3,00 / 5,00 
whisky v baru 0,2 cl = od 4,50 €
běžné polední jídlo v pubu = od € 8,00
běžné hlavní jídlo v restauraci = € 15,00 – 20,00
hlavní chod v čínské restauraci = € 10,00 až 16,00
večeře v restauraci = € 20,00 – 40,00
večeře v hotelové restauraci: předkrm / hlavní jídlo / moučník = od  € 11,00 / 24,00 / 6,00
láhev místního vína = € 20,00
pinta piva / Cideru v pubu v Dublinu = € 4,20 / 4,70
whiskey 35,5 ml v pubu v Dublinu = € 3,80
hamburger / BigMac  = € 1,00 / 3,50
hranolky = € 3,00
občerstvení (sendvič / polévka / bageta) = od € 4,50
Další ceny
městská doprava = od € 1,00 – 1,80 (dle vzdálenosti)
autobusová jízdenka „travel 90“ = 16,50 € (bloček 10 jízdenek platných 90 minut od označení) noční autobus = € 4,00
denní tisk = od € 1,00
vstupné do muzeí = od € 5,00
základní vstupné do památkových objektů (dle kategorie) = € 2,10 / 5,30 / 12,00

Základ irské kuchyně tvoří maso, zelenina a všudypřítomné brambory, dále jsou v nabídce ryby (lososi, sledi, makrely, platýsi, rejnoci, tresky, tuňák, ďas i žraloci, sladkovodní pstruzi a úhoři), levné jsou ústřice, garnáti, humři, mlži, krabi a mořské plody. Z masa vede vepřové (zejména šunka a slanina) a hovězí, dražší je jehněčí a skopové. Preferovaná úprava je dušení. Delikatesou je šunka kořeněná hřebíčkem, uzená v kouři z rašeliny a podávaná se zelím. Hlavní přílohou jsou brambory (v restauracích tak dva až tři na jeden talíř), často vařené i podávané ve slupce, někdy doplněné i opékanými bramborami, hranolky či bramborovou kaší, někdy dokonce tím vším najednou. Zeleninovou přílohu tvoří většinou mrkev, fazolové lusky, nedozrálá kukuřice, tuřín, zelí, kapusta a cibule. Běžné je solené máslo a smetana. Na rodinných farmách se vyrábějí sýry, například poloměkký Gubbeen nebo Giggistown, Cashel Blue (s modrou plísní), ořechy vonící Carrigaline a Cais nan Deise a řada dalších (Burren Gold, Gabriel, Desmond, Durrus, Milleens). Soda bread je tradiční celozrnný chléb vykynutý přidáním sody namísto kvasnic. Některé druhy černého chleba se vyrábějí z ovesné mouky, běžný je chléb pšeničný.
Pro irskou kuchyni je typická vydatná snídaně, obvykle ovesná kaše (porridge) nebo obilné vločky, míchaná nebo ztracená vejce, párky a klobásky, slanina, jitrnice a jelítka, fazole v rajčatové omáčce a tmavý chléb nebo toasty, čaj, káva a pomerančový džus. V poledne (lunch hour, 12 – 14.30) se obědvá skromněji, často jen hustá zeleninová polévka či sendvič. Mezi pátou a šestou se podává čaj nebo káva a koláč („high tea“). Večeře je hlavním jídlem dne a začíná obvykle až po 19. hodině či ještě později.
Oblíbené je irské černé pivo (stout), vyráběné z praženého ječmenného sladu, hořké a s hustou krémovou pěnou. Nejznámější je Guinness, následovaný značkami Beamish, Murphy`s a  Smithwicks. Pinta je asi půllitr piva, objednat lze také půl pinty nebo jen sklenku. Irská whiskey (nikoliv whisky) je drahá kvůli dani z alkoholu. Na rozdíl od skotské se destiluje třikrát, měla by být tedy jemnější. Oblíbené značky jsou Locks, Jameson, Paddy, Tullamore Dew a Middleton. Irská káva je silná, ochucená whiskey, hnědým cukrem, případně smetanou či šlehačkou. Z likérů jsou populární Irish Mist a Baileys (krémový likér z irské whisky a smetany). Čaj (např. značky Barry nebo Bewley) se pije silný, s mlékem a cukrem. Cider je jablečný mošt s nízkým obsahem alkoholu, ginger zázvorový sirup a „spring water“ lahvová pramenitá voda. „Minerals“ je obecné označení nealkoholických nápojů.
Vybrané speciality
barm brack: kořeněný sladký kvasnicový chléb se sušeným ovocem
boxty: zapečená směs ze syrových a vařených brambor rozmačkaných s máslem a moukou
coddle: obdoba české bramboračky se slaninou, klobásou a cibulí
colcannon: šťouchané brambory nebo bramborová kaše se zelím nebo kapustou, osmažená na cibulce nebo s česnekem
crubeens (cruibins): marinované či uzené vepřové nožičky
fish and chips: fritované rybí filety s hranolky
fried rashers: opečené plátky slaniny nebo šunky
fried woodcock: vcelku pečená lesní sluka s plátky slaniny
champ: bramborová kaše s cibulkou
Irish stew (irské národní jídlo): skopové nebo jehněčí dušené společně se zeleninou (zelí, cibule, petržel, mrkev) a brambory
kippers: pečenáče
lamb with mintsauce: jehněčí kotlety s mátovou omáčkou
shepherd's pie: masový nákyp zapečený s brambory nebo bramborovou kaší
smoked salmon: uzený losos
porridge: teplá ovesná kaše se smetanou či mlékem
irish coffee pudding: suflé z kávy, smetany a irské whisky, sypané drcenými vlašskými ořechy

Protože Irové jedí obvykle doma, najdeme restaurace, až na málo výjimek, jen ve větších městech, i když v poslední době přibývá kvalitních restaurací, kam se doporučuje si místa rezervovat předem. Typická irská jídla však v restauracích najdeme zřídka, protože Irové, pokud jdou do restaurace, dávají přednost jiným jídlům, než jedí doma. Přirážka za obsluhu ve výši 10 % bývá na účtu uvedena zvlášť.
Naproti tomu pub (zkratka z public house) je hostinec v každé vesnici, kam si kdokoliv může přijít povídat, poslouchat živou hudbu a dozvědět se novinky. V pubech je obvykle předsíň pro ženy s doprovodem (launge) a vlastní bar (výčep). Za barovým pultem stojí jen muži, k výčepu dáma nepatří. Nápoje se objednávají a platí u výčepu ihned, nikoli najednou před odchodem. Při objednávce je „a Pint of Guinness“ pinta, tj. 0,568 litru, „a glass of Guinness“ půl pinty. Kromě piva a whiskey lze v pubu dostat cider, jablečné víno, nebo Baileys, smetanový likér. Na zahřátí se hodí irská káva nebo bylinkový likér Irish Mist. Pokud jsou v nabídce jídla, tak jen jednoduchá („pub grub“: salát, sendvič či polévka), za přijatelné ceny. Kvalitní pub poznáte podle toho, že v něm v době oběda těžko najdete místo.
Restaurace a hostince (puby) mívají otevřeno od 10.30 do 23 až 24 hod, v neděli až odpoledne. Nesmějí sem děti, mládež má přístup až od 18 let. Některé puby drží odpolední přestávku mezi 14.30 a 15.30. V zimě se zavírá dřív, ve velkých městech je naopak večer někdy otevřeno i déle. Půlhodinu před zavřením se ohlašují poslední objednávky zvukem zvonku nebo hlasitým voláním.
Mezinárodní kuchyni zastupují zejména restaurace italské, čínské, japonské a indické. Tradiční rychlé občerstvení reprezentují zejména stánky s proslulými „Fish´n Chips“, ryba s hranolky. Z místních specialit je údajně nejlepší irský losos. Ryby a mořské plody jsou zpravidla připravovány kvalitně a chutně. Pub carveries jsou podniky specializované na pečené maso.
Relativně řídké jsou kavárny, Coffee Rooms, kde kromě čaje a kávy dostanete také zákusky nebo sendviče. Hojnější jsou Tea Rooms, kde se kromě výše uvedeného podávají jednoduchá jídla – polévka, hranolky s rybou nebo uzeninou, smažená vejce, pečené kuře a podobně. Jak Coffee Rooms, tak Tea Rooms jsou zpravidla „unlicensed“, takže zde nedostanete žádné alkoholické nápoje. Ve větších městech jsou běžné fastfoody, nabízející hamburgery, pizzu a kebab. Ve všech veřejných prostorách včetně restaurací platí zákaz kouření, s možnou pokutou až 3000 €. Stánky s občerstvením (většinou Fish&Chips, ryba s hranolky, nebo uzeniny) najdete ve velkých městech a v sousedství větších turistických zajímavostí.
Cenově výhodné je turistické menu (tři chody), nabízejí je restaurace označené nápisem Special Value – Tourist Menu. Nižší ceny a výborné jídlo mají rodinné podniky. V restauracích vyšší cenové kategorie uvádí hosty ke stolu obsluha, na uvedení čekáte na baru a doporučuje se vhodné oblečení, tedy dlouhé kalhoty a delší sukně.
V restauraci:
káva, čaj = € 2,00
voda/nealko =  € 2,00 / 2,50
víno 2 dcl =  € 4,50
pivo Guinness malé / velké = od € 3,00 / 5,00 
whisky v baru 0,2 cl = od 4,50 €
běžné polední jídlo v pubu = od € 8,00
běžné hlavní jídlo v restauraci = € 15,00 – 20,00
hlavní chod v čínské restauraci = € 10,00 až 16,00
večeře v restauraci = € 20,00 – 40,00
večeře v hotelové restauraci: předkrm / hlavní jídlo / moučník = od  € 11,00 / 24,00 / 6,00
láhev místního vína = € 20,00
pinta piva / Cideru v pubu v Dublinu = € 4,20 / 4,70
whiskey 35,5 ml v pubu v Dublinu = € 3,80
hamburger / BigMac  = € 1,00 / 3,50
hranolky = € 3,00
občerstvení (sendvič / polévka / bageta) = od € 4,50

Demografie
Obyvatel Irské republiky je asi 4,25 milionu, odhadem další dva miliony Irů žijí v zahraničí, zejména v USA, Kanadě, Austrálii a Velké Británii. Téměř 90 % obyvatel tvoří Irové (90%), zbývajících 10 % Skotové, Angličané, Welšané a v poslední době sem imigrují Číňané, Nigerijci, Poláci, Litevci a další. Průměrný věk obyvatel je 35 let, očekávaná délka života 77,4 let (muži/ženy 74,7/80,1). Gramotnost je 98 %. Přestože je školní docházka povinná, je problematická v případě tzv. „tinkers“ (travellers), žijících na okraji společnosti, obvykle v obytných přívěsech zaparkovaných na státních pozemcích v řídce obydlených oblastech, tedy bez trvalého bydliště. Mají vlastní hierarchii i hodnoty, svůj slang (cant) a zpravidla se po určité době přesunují z místa na místo. Jsou pověrčiví: červená stužka ve vlasech chrání jejich děti proti uhranutí, bílý šátek označuje dobro, černý zlo. Živí se prodejem resp. přeprodejem různých věcí, sezónními pracemi a příležitostnými brigádami. Stát je k nim shovívavý, takže neplatí daně. Odhadem se jedná asi o 25 tisíc lidí.
Druidové
Keltové uctívali mnoho různých bohů. Druidové byli kněží, kteří předvídali budoucnost, vykládali hvězdy, uzdravovali nemocné a zasedali u soudu – tedy šamani, léčitelé i věštci v jedné osobě. Posvátným stromem byl dub a každé roční období mělo svůj svátek: zima Imbolc (Imbalk, Imbolg), jaro Beltane (Beltaine), léto Lughnassah a podzim Samhain. Únorový Imbolc, „svátek světel“ (křesťanské Hromnice), oslavuje příchod jara a tepla a k jeho tradici patří rozžíhání světel. Květnový Beltane, spjatý s bohem Belenem, je svátek ohně: starý oheň v domě se uhasil a zapálil se nový. Síla ohně měla symbolicky očistit lidi od špatných myšlenek a lidi i zvířata od nemocí, které se nakupily během zimy. Snad z této doby pochází „pálení čarodějnic“ a líbání pod rozkvetlým stromem první májový den. Podzimní Samhain se slavil počátkem listopadu a pro Kelty byl začátkem nového roku: věřili, že duše zemřelých se tuto noc mohou vrátit na zem a živí mohou navštívit podsvětí. Předkřesťanský svátek nahradil novým svátkem „Všech svatých“ papež Bonifác IV., ale některé zvyky přetrvaly dodnes. Například se prostírá pro zemřelé příbuzné, za okno se dává zapálená svíčka, aby nebloudili (dýně vyřezaná do podoby  obličeje se zapálenou svíčkou uvnitř), lidé se převlékají a malují si obličeje jako ochranu před zlými duchy (anglický Halloveen, z All Hallows' Day).
Arthur Guinness
Poté, co úspěšně vařil pivo v Leixlipu, Arthur Guinness (1725 - 1803) založil roku 1759 pivovar St James's Gate Guinness Brewery v Dublinu, dnes jeden z největších pivovarů světa, s produkcí přes 83 milionů hektolitrů piva ročně. Černé pivo značky Guinness se stalo synonymem Irska a „stout“ se vyváží do 150 zemí. Guinnessova kniha rekordů se nazývá rovněž podle tohoto pivovaru: jako příručku pro rozsuzování hospodských hádek (kdo je nejrychlejší apod.) ji vymyslel ředitel pivovaru Sir Hugh Beaver, jenž rovněž inicioval první vydání roku 1954. Pivovar má kvalitní návštěvnické centrum a v ceně vstupenky je pinta piva v proskleném kruhovém baru na střeše pivovaru.
Irská hudba a tanec
Typická irská hudba je dodnes živá, po celém ostrově ji lze koupit na CD i DVD a v mnoha pubech se hraje denně. Světovou popularitu jí zajistily hudební skupiny šedesátých let 20. století (mj. The Dublinners). Tradiční hudební nástroje jsou harfa (symbol Irska), irské dudy (uilleann pipes), buben „bodhrán“, flétna a kovová píšťala, housle, melodeon (jednoduchá tahací harmonika), dále kytara, banjo a irská buzuki. Irské tance se rozlišují na ceilí, stepové a setové. Setové tance jsou původně francouzské, španělské, skotské i portugalské čtverylky: obvykle je tančí čtyři páry seřazené do čtverce, kdy se taneční figury opakují, v každé části Irska je ale konkrétní podoba tance jiná.
Irská whiskey
Základními surovinami pro výrobu irské whiskey (původně „uisce beatha“, živá voda) jsou ječmen, kvalitní voda a kvasinky. Proces začíná sladováním ječmene, což je několikadenní naklíčení. Vzniklý „green malt“ se ve speciálních pecích vysuší a rozemele. Vzniklý „grit“ se máčí v horké vodě, do níž se uvolní zkvasitelné cukry; výsledkem je sladká tekutina „wort“. Ta se přetankuje do nádrže („washback“) a přidané kvasnice zahájí fermentaci, která probíhá asi dva dny a během ní se „wort“ přemění na „wash“ s asi 8,5 % alkoholu. Nyní putuje „wash“ do palírny, kde proběhne třístupňová destilace v „pot still“, což jsou tři destilační přístroje zapojené za sebou. Skotská whisky je zpravidla destilovaná pouze dvakrát, americká pouze jednou. Dalším rozdílem proti skotské whisky, že při sušení ječmene nepřichází obilí do kontaktu s kouřem z ohně, výjimkou je např. Cooley Distillery s druhy Connemara a Magilligans Peated Malt. Čirý alkohol prošlý třetí destilací se přečerpá do dubových sudů, kde několik let dozrává a získává zlatavou barvu a nezaměnitelnou chuť. Sudy se používají nejčastěji od bourbonu nebo sherry: část, která se během zrání odpaří, se nazývá „andělský podíl“.
Klany
Slovo z gaelštiny (clann jsou děti, potomci) označuje příbuzenskou skupinu lidí, přesvědčených o společném předku, na rozdíl od rodu však nemohou svůj původ doložit výčtem jejich úplné posloupnosti. Příslušníci klanu mají navzájem povinnost solidarity, např. postarat se o sirotky, či užívají společné pozemky. Ve Skotsku se příslušnost ke klanu označovala předponou „Mac“ (př. McDonell), v Irsku předponou „O´“ (př. O´ Connor).
Megalitické památky
Název megalit, „velký kámen“, vznikl z řeckého „mega“ (velký) a „lithos“ (kámen). Jako megality se označují prehistorické stavby z obřích kamenů, rozlišují se menhiry, dolmeny, komorové a portálové hrobky.
Menhir, z bretaňského „men“ (kámen) a „hir“ (dlouhý), je vysoký štíhlý kámen, svisle zasazený do země, často neopracovaný. Bývá solitérní, vzácněji je více menhirů sestaveno do řad (alignement) nebo kruhů (kromlech). Většina byla vztyčena v neolitu a jsou známy i z České republiky.
Dolmen, jméno vzniklé zkomolením z bretaňského „taol maen” (kamenný stůl), je masivní stavba ze dvou až šesti vztyčených kamenů, přes něž je vodorovně položen velký kámen, který je zastřešuje, takže vzniká podivný kamenný stůl. Pokud dolmen sloužil jako vstup do hrobky, nazývá se „portálová“. V Irsku se dolmeny nacházejí zejména na západním pobřeží, v oblastech Burren a Connemara: za největší v Evropě je považovaný dolmen Brownshill v hrabství Carlow, jehož překladový kámen váží asi 150 tun, působivá portálová hrobka je Poulnasbrone v Burrenu.
Komorové (chodbové) hrobky získaly název dle chodby, která vede do hrobové komory či komor na jejím konci. Jsou staré přes 5000 let a skrývají zbytky kostí po spálení mrtvých a obětní dary. Byly pečlivě překryty plochými kameny a travními drny a v krajině tvoří nápadně kulaté pahorky. Vzácně se na kamenech zachovaly jednoduché rytiny, většinou geometrické nebo spirály. Unikátní lokalitou je v Irsku Newgrange, s více hrobkami.
Náboženství a sv. Patrik
Přes 92 % obyvatel Irské republiky jsou římští katolíci, 3 % protestanté (většina z nich se hlásí k Irské církvi, která je odnoží anglikánské církve, dále k presbyteriánské a metodistické církvi). Katolické jsou mnohé školy, university i kliniky a katolická církev je konzervativní: přestože byla povolena antikoncepce a rozvody, potraty jsou protiústavní. Arcibiskup sídlí v Armaghu, působišti sv. Patrika, patrona Irska. Svatý Patrik (385 - 461) se narodil ve Walesu, tehdy římské části Británie. Odtud ho jako šestnáctiletého římského občana uloupili piráti a do Irska se dostal jako otrok. Uprchl do Galie, kde se stal knězem a poté, co ho papež jmenoval biskupem, se roku 432 vrátil do Irska jako misionář. Ve velkém zakládal kostely, kláštery i školy a světil nové kněze, a je dnes jedním z mála světců, uctívaných katolíky i protestanty. Od 8. století je patronem Irska. Svátek sv. Patrika (17. března) je nejoblíbenějším irským svátkem, slaveným rovněž v USA, na Novém Zélandu a dalších zemích, kam Irové emigrovali. Oslavám dominuje zelená barva a trojlístek jetele „shamrock“, symbol Irska, na němž dle legendy sv. Patrik vysvětloval princip Božské Trojice.
Prsten Claddagh     
Tradiční irský prsten je výrazem přátelství a nosí se rovněž jako snubní. Nazývá se podle rybářské osady Claddagh u města Galway, a jsou na něm zobrazeny dvě ruce nesoucí srdce s korunou: srdce symbolizuje lásku, ruce přátelství a koruna věrnost či oddanost. Způsob, jak se darovaný prsten nosí, je důležitou informací: na pravé ruce čtyřlístkem ven značí, že nositel je svobodný a nezadaný, čtyřlístkem dovnitř, že je zamilovaný nebo má známost. Prsten na levé ruce čtyřlístkem ven znamená, že je zasnoubený, čtyřlístkem dovnitř že je ženatý/vdaná. Claddagh je cenný a často se v rodině dědí, z otce na syna a z matky na dceru.
Z mnoha legend o původu prstenu je nejdojemnější o Richardu z klanu Joyce, který odplul za prací do Indie. Po návratu se zamýšlel oženit se se svou dávnou láskou, ale loď byla přepadena piráty a skončil jako otrok maurského zlatníka. U něj se vyučil, a když získal na zásah krále Williama III. svobodu, nabídl mu zlatník polovinu majetku a dceru za manželku. On však lákavou nabídku odmítl a spěchal do Irska ke své věrně čekající milé, jíž věnoval jako snubní prsten Claddagh, který pro ni v zajetí vytvořil.
Severní Irsko (Ulster)
Ulster je jedním ze čtyř původních irských provincií. Má rozlohu 24 481 km2 a žije zde asi 2 milióny lidí, z nich asi polovina v hlavním městě Belfastu. Většina lidí hovoří anglicky.
Ve dvanáctém století zde normanští baroni založili samostatné hrabství Ulster. Po bojích na přelomu 16. a 17. století však bylo území kolonizováno Angličany. Střety irských katolíků a anglických protestantů spojené s vleklým bojem o moc trvaly celá desetiletí; nejvýznamnější událostí byla bitva u řeky Boyne v roce 1690, kdy katolický král Jakub II. prohrál v boji se svým synovcem a zetěm, protestantem Vilémem Oranžským. Staleté napětí mezi katolíky a protestanty v žádné době úplně nevymizelo, což společně s bídnými hospodářskými poměry vedlo během 17. a zejména 18. století k masové emigraci Irů do Ameriky. V průběhu 19. století se Ulster stal hospodářsky nejrozvinutější provincií Irska. Zároveň se zostřily rozpory mezi tzv. unionisty, kteří podporovali spojení s Británií a většinou byli protestanty, a tzv. nacionalisty, většinou katolíky, kteří podporovali zapojení Ulsteru do jednotného Irska.
V letech 1919 - 1921 vedli Irové válku za osvobození země od Velké Británie, která skončila rozdělením ostrova na Irskou republiku a Severní Irsko. Severní Irsko, které tvoří šest z devíti hrabství v Ulsteru (Antrim, Armagh, Derry, Down, Fermanagh a Tyrone), zůstalo součástí Velké Británie, neboť se tak rozhodli protestantští obyvatelé. Historické napětí však pokračovalo, teroristické útoky a pumové atentáty podněcovala zejména nacionalistická IRA (Irská republikánská armáda). Do obtížného řešení problému se zapojila též vláda Irské republiky, významným mezníkem byla Velkopáteční (též Belfastská) dohoda z 10. dubna 1998. V prosinci 1999 se ujalo své pravomoci nové národní shromáždění Severního Irska, v roce 2005 se IRA zavázala složit zbraně a nadále prosazovat své cíle pouze mírovými prostředky. Za posledních 25 let zde nebyl zabit žádný turista a faktické hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem neexistují: na dálnici si vůbec nevšimnete, že jste přejeli do jiného státu, kde již neplatí euro, ale br
itská libra.
Vlajka a erb
Státními symboly Irska jsou vlajka a erb. Vlajka z poloviny 19. stol. má tři svislé pruhy, zleva doprava v barvách zelená, bílá a oranžová. Zelená symbolizuje první keltské obyvatelstvo a irskou katolickou většinu, oranžová přistěhovalce ze 17. století, tedy protestanty (neboť byla barvou Williama Oranžského), bílá pak mír mezi oběma skupinami. Na státním znaku je v modrém poli zlatá keltská harfa se stříbrnými strunami, užívaná jako symbol Irska již ve 13. století; její dnešní tvar vychází z harfy legendárního krále Briana Boru, sjednotitele Irska. Hymnou je A Soldier´s song (Vojákova píseň). 
Zeměpis, geografické poměry
Irská republika o rozloze 70 282 km2 zaujímá většinu rozlohy ostrova Irsko (84 412 km2): ze severu na jih měří 486 km, z východu na západ 275 km. Na západě ji omývá Atlantický oceán, na východě Irské a na jihu Keltské moře. Západní pobřeží je velmi členité a skalnaté. Hranice se Severním Irskem (součást Spojeného království Velké Británie a Severního Irska) měří 360 km a v současné době není označena ani hlídána (září 2008). Hlavní město Dublin (Baile Átha Cliath, 510 tis., v aglomeraci 1,7 mil. obyvatel) leží na východním pobřeží ostrova, další města jsou Cork (130 tis. obyv.), Galway (70 tis. obyv.) a Limerick (76 tis. obyv.).
Nejdelší řekou je Shannon (386 km), pramenící jako krasová vyvěračka v pohoří Cuilcagh Mountains v hrabství Cavan a protékající jezery Lough Allen, Lough Ree a Lough Derg. Do Atlantiku se vlévá u města Limerick, mezi Killimerem a Tarbertem ji překonává přívoz. Většina jezer je ledovcového původu. Povrh ostrova tvoří pahorkatina, nejvyšší horou je Carrauntoohil (1041 m n.m.) v pohoří Macgillycuddy's Reeks v hrabství Kerry, další pohoří jsou i Wicklow Mountains nebo The Twelve Pins v kraji Connemara.
Fauna a flora, ochrana přírody, národní parky
Krajinný ráz určují především pastviny vymezené živými ploty i suchými kamennými zídkami, louky, pole, vřesoviště, slatiny a rašeliniště (bogs, 15 % území). Typická jsou borkoviště (místa, kde se ručně těží rašelina na tzv. „borky“, kterými se ve venkovských domácnostech topí, stejně jako třeba briketami. Problémem je velkoplošná těžba rašeliny pro spalování ve speciálních tepelných elektrárnách, kvůli které se zásoby rašeliny rapidně snižují. Kromě typické mokřadní a vřesovištní vegetace se díky mírnému podnebí daří středomořským druhům (vavřín, myrta, planika ap.). Nápadné jsou rododendrony, azalky, fuchsie a břečťany. Pouhých 5 % rozlohy zaujímají původní listnaté lesy, vykácené do konce 17. století. Nově se vysazují borovice a smrky.
Z irské fauny byly vyhubeni bobři, divoké kočky, medvědi a vlci, dosud se vyskytují lišky, jezevci, kuny, lasice, hranostajové, vydry, králíci, zajíci (zajíc irský), veverky, drobní hlodavci a netopýři. V odlehlých oblastech se potulují polodivoké kozy a v Connemara poníci. Introdukován byl jelen evropský. Vyskytují se ještěrky, ale ne hadi (dle legendy je vyhnal sv. Patrik), z obojživelníků jen ropucha a čolek. Ornitologové napočítali 400  druhů ptáků (včetně sokola stěhovavého a husy běločelé), z toho 135 druhů hnízdících, ptačí kolonie jsou na všech pobřežních útesech. Ze sladkovodních ryb se vyskytují pstruh, losos, siven, síh, úhoř, štika, v moři mj. makrela, losos, treska a sleď, při pobřeží lze spatřit tuleně, delfíny a velryby.
V Irské republice je 6 národních parků (NP). Connemara (Galway, 2000 ha, 1980) zahrnuje rašeliniště, jezera a hory, NP Glenveagh (Donegal, 16500 ha) jezero Lough Veagh a bažinaté údolí Poisoned Glen, NP Killarney (Kerry, 10236 ha, od roku 1981 biosférická rezervace UNESCO) jezera Muckross Lake, Upper Lake a Lough Leane s horou Purple Mountain (832 m n.m.), NP Wicklow Mountains (Wicklow, 17000 ha, 1991) skalnatá údolí, vřesoviště a rašeliniště, NP Burren (1500 ha) chrání svéráznou vápencovou plošinu s  typickými biotopy, NP Mayo, nejmladší NP Irska, leží v severozápadní části ostrova na horském hřbetu Nephin Beg. Významným mokřadem je ornitologická rezervace North Bull (13,90 km2, biosférická rezervace) poblíž Dublinu. V Severním Irsku žádný národní park nenajdeme.
Parky jsou otevřeny celoročně, každý má návštěvnické centrum a je v nich zakázáno volné stanování. Pro táboření je určeno 12 lesoparků. Piknik můžete uspořádat téměř kdekoli, dokonce i v arboretu.
Hospodářství, přírodní rizika a ekonomika
Nerostné bohatství je pestré: těží se zinek, olovo, měď a kobalt, železná ruda, stříbro, fosfáty, bauxit, baryt, sádrovec, vápenec a rašelina, v pobřežním šelfu zemní plyn. Ropu Irsko dováží.
Velkou tradici má zemědělství, zejména chov dobytka na malých farmách a mlékárenství, ale dnes zemědělství tvoří jen 5 % HDP. Pěstuje se oves, žito, ječmen, brambory, len, cukrová řepa, zelenina a houby; chová se skot (asi 2,1 milionů krav a 8,4 miliony ovcí), prasata, koně, drůbež. Významný je mořský rybolov, loví se hlavně treska, nyní chovaná i v sádkách.
Hlavní je průmysl energetický, těžební, strojírenský, automobilový, loďařský, elektrotechnický, chemický a petrochemický, hutnický a výroba cementu, dále průmysl cukrovarnický, pivovarnický, lihovarnický, masný, mlékárenský a mlynářský, v neposlední řadě textilní (vlnařský, bavlnářský, lnářský, oděvní a kožedělný). Stále významnější je počítačový software (distribuovaný do ČR právě z Irska), informační technologie a turistika (4 miliony návštěvníků ročně). HDP na obyvatele v přepočtu kupní síly je 46 000 USD (2008).
Irsko je jedním ze zakládajících členů eurozóny.
Státní zřízení, administrativní uspořádání
V čele republiky je prezidentka Mary McAleese, zvolena 1997, 2004 na sedmileté období. Prezident jmenuje vládu na návrh premiéra a se souhlasem dolní komory parlamentu. Parlament (Eierann) je dvoukomorový: dolní komora (Dail Eireann) má 166 poslanců, horní komora (Seanad Eireann, senát) 60 senátorů, členové obou komor jsou voleni na pět let. Od roku 1973 je Irská republika členem Evropských společenství.
Historicky se Irská republika člení do 26 hrabství (county), která mají samosprávu. Jsou to Carlow, Cavan, Clare, Cork, Donegal, Dublin, Galway, Kerry, Kildare, Kilkenny, Laois, Leitrim, Limerick, Longford, Louth, Mayo, Meath, Monaghan, Offaly, Roscommon, Sligo, Tipperary, Waterford, Westmeath, Wexford a Wicklow. Kromě nich mají samosprávu města Dublin, Cork, Limerick, Galway a Waterford. Vyšší, avšak mnohem méně významnou jednotkou než hrabství jsou čtyři provincie, Leinster (12 hrabství), Munster (6 hrabství), Connacht (5 hrabství) a Ulster (9 hrabství, z toho 6 v Severním Irsku). Pro parlamentní volby je zřízeno 42 volebních obvodů, kdy hrabství s více obyvateli jsou rozdělena, početně slabší naopak spojena.

Historie v datech
8000 př. n. l.: První osidlování Irska po konci doby ledové.
4000 př. n. l.: Počátky zemědělství.
3000 př.n.l.: Stavby megalitických hrobek.
2500 př.n.l.: Stavba megalitické hrobky v Newgrange, pěstování obilí.
500 př.n.l.: Zpracování železa.
400 př. n. l.: Ostrov osidlují Keltové, přicházející v několika vlnách. 
3. – 5. stol.n.l.: Vznik malých státních útvarů, irské nájezdy do Velké Británie.
432 n. l.: Sv. Patrik šíří křesťanství.
650 – 750 n.l.: Objevují se kamenné kříže.
7. stol.: Přechod od kmenové ke klanové společnosti.
795: První vikingské nájezdy na Irsko.
9. stol.: Vikingové zakládají osadu Dubh Linn, budoucí Dublin. Iry naučili umění navigace a stavby lodí, zavedli ražbu mincí.
976-1014: Sjednocení Irska.
1016 – 1014: Brian Boru z Munsteru, nejvyšší irský král, porazil roku 1014 Vikingy v bitvě u Clontarfu, v závěru bitvy však padl a s ním skončila i jeho říše.
1166: Vládce Leinsteru král Diarmuid Mac Murchada (Dermot MacMorrough) byl svržen, o pomoc žádá anglického krále Jindřicha II.
1169: Jindřich II. plní svůj slib pomoci, u Wexfordu se vyloďují Normané, kteří postupně splývají s místním obyvatelstvem.
1171: Po smrti krále Diarmuida Mac Murchada dědí jeho panství Jindřich II a věnuje ho svému nejmladšímu synovi Janovi, budoucímu králi „Bezzemkovi“.
1177: Jan Bezzemek, syn Jindřicha II., je v deseti letech prohlášen pánem Irska; „Panství Irské“ (Lordship of Ireland) je pod svrchovaností anglických králů.
1207: První státní mince nesou symbol harfy (stejně tak dnešní irská eura).
1297: Svolán první irský parlament.
1366: Po dvou stoletích asimilace Normanů je vydán zákon (tzv. Kilkennské statuty) zakazující sňatky mezi Angličany a Iry, mluvit irsky a praktikovat irské zvyky.
14. stol.: Řada povstání proti anglické šlechtě.
1536: Anglický král Jindřich VIII. potlačuje vzpouru rodu Fitzgeraldů, násilná reformace a konfiskace půdy katolíků ve prospěch anglických osadníků.
1541: Parlament v Dublinu prohlásil Jindřicha VIII. irským králem, ten prosazuje anglickou svrchovanost nad irskými klany.
1555: Irsko je bulou papeže Pavla IV. povýšeno na království.
2. pol. 16. stol.: Četná protireformační a protianglická povstání.
1607:  Po potlačení povstání proti anglické královně Alžbětě I. irská šlechta rezignovala a zvolila odchod do Francie (tzv.„útěk hrabat“).
1641: V Irsku začíná občanská válka, irští katolíci se osvobozují od anglické nadvlády.
1649 – 1652: Cromwell potlačil protianglické povstání, počet obyvatel klesl na polovinu.
1688 – 1691: Sesazený katolický anglický král Jakub II. prchá do Irska a proti Vilému Oranžskému brání své právo na trůn.
1690: Vítězství Viléma Oranžského nad Jakubem II. v bitvě u Droghedy na řece Boyne znamená pro Irsko období protestantské nadvlády. Katolické církevní orgány jsou postaveny mimo zákon, katolíkům je konfiskována půda.
1691: Limerická dohoda znamená konec války.
1695: Vydány další protikatolické zákony (Penal Laws), mj. zákaz kupovat nemovitý majetek, je zakázána irská hudba a tradice přežívají díky tajným mším pod širým nebem a ilegálním školám v přírodě („hedge schools“).
1784: Vzniká protestantské hnutí „Noční mládenci“ a katolické hnutí „Obránci“.
1798: Pronásledování protianglicky smýšlejících členů Irské jednoty vede k povstání, které je krutě potlačeno.
1800: Akt o Unii znamená zrušení irského parlamentu a násilné připojení Irska k Velké Británii.
1823: Daniel O'Connell zakládá Katolické sdružení s cílem dosáhnout rovnoprávnosti katolíků a protestantů.
1829: Zákon o emancipaci katolíků jim umožňuje přístup do parlamentu.
1840: Kvůli sporům s britskou státní správou sílí nacionalistická hnutí a probouzí se zájem o gaelskou kulturu.
1845 – 51: Plíseň bramborová zapříčinila neúrodu brambor, vypuká hladomor a umírá asi milion obyvatel. Zesiluje hromadná emigrace, zejména do Severní Ameriky: do roku 1900 klesl počet obyvatel z 8,2 milionu na 4,5 milionu lidí.
1870: Začátek masového politického hnutí za autonomii.
1879 – 82: V pozemkové válce získávají pachtýři možnost vlastnit půdu, kterou obdělávají.
1890: Irské národní obrození v čele s básníkem W. B. Yeatsem.
konec 19. stol.: Irští emigranti v Americe zakládají Feniánské bratrstvo (Fenian Brotherhood), z nějž později vyrostla Irská republikánská armáda (Irish Republican Army, IRA).
1914: Vyhlášena autonomie, měl být zřízen irský parlament.
1916: Vyhlášena Irská republika, poté co pod vedením Pádraiga Pearse a Jamese Connollyho obsadilo 24. dubna asi 1800 dobrovolníků dublinské veřejné budovy. Šestidenní tzv. Velikonoční povstání, počátek irské nezávislosti, je potlačeno a Connolly zastřelen.
1918-1923: Poslanci za stranu Sinn Féin odmítli zasednout v britském parlamentu, vytvořili parlament vlastní a vyhlásili nezávislost Irska. Britská vláda vysílá do Irska vojenské jednotky.
1919: Založení IRA (původně vojsko dobrovolníků), později je kvůli teroristické činnosti zakázána, vypuká anglicko-irská válka (1919-1921), která nakonec vedla k rozdělení Irska.
1921: Smlouvou (6. prosince) ukončena válka a Irsko rozděleno na Svobodný irský stát (dominium v rámci Britské říše) a Severní Irsko, kdy šest hrabství provincie Ulster zůstává součástí Velké Británie. Irština (gaelština) se stává vedle angličtiny úředním jazykem.
1937: Vyhlášení nové ústavy, hlavou státu zůstává britský panovník (až do 1. dubna 1949).
1938: Douglas Hyde prvním presidentem Irska.
1939 – 1945: V průběhu II. světové války zůstává Irsko neutrální.
1948: Svobodný irský stát se stává republikou.
1949: Irská republika vystoupila z Britského společenství národů.
1973: Irsko se připojuje k Evropským společenstvím
1998: Velkopáteční dohoda nastoluje předpoklady usmíření v Severním Irsku.
2002: Od 1. ledna platí evropská měna euro.
2007: Irština se stala dalším oficiálním jazykem EU.

Irové jsou otevření a veselí, slaví často, rádi a naplno. Nejoblíbenější jsou festivaly (fleadh) s tradiční irskou hudbou, kdy se hodně pije, zpívá a tancuje. Celonárodním svátkem je Den svatého Patrika (St. Patrick´s Day, též „Paddy´s Day“), který slaví Irové po celém světě: všichni se obléknou do zeleného, všude je záplava trojlístků a černé pivo teče proudem. Slaví se několik dní, konají se velkolepé průvody městem s maskami a hudbou, pouličním divadlem a tancem. Kromě oficiálních svátků, kdy jsou obchody, banky, úřady a restaurace zavřeny, je tradičně volno ještě na Velký pátek. Pokud svátek připadne na neděli, je volno v pondělí. Kromě oficiálních svátků má každá větší obec též své vlastní svátky.
Oficiální svátky jsou:
1. leden: Nový rok (New Year's Day)
17. březen: sv. Patrik (St. Patrick's Day), národní svátek
březen – duben: velikonoční pondělí (Easter Monday, pohyblivý svátek)
první pondělí v květnu: den pracovního klidu (Bank Holiday)
první pondělí v červnu: Bank Holiday
první pondělí v srpnu: Bank Holiday
poslední pondělí v říjnu: Bank Holiday
25. prosinec: vánoce (Christmas)
26. prosinec: sv. Štěpána (St. Stephen´s Day)

Většina památek je přístupná sedm dní v týdnu, v turistické sezóně zpravidla od 9.00 do 18.00 hodin. Mnoho muzeí má zavřeno v pondělí nebo v úterý.
Dublin (Baile Átha Cliath)
Metropole Irské republiky (510 tis. obyv., aglomerace Greater Dublin Area asi 1,7 mil. obyv.) leží na východním pobřeží Irska. Oficiálním datem založení Dublinu je rok 988, ale již roku 841 byla zdejší keltská osada dobyta Vikingy. Jméno je zkomoleninou vikingského Dubh Linn, „Černá louže“, irské jméno Baile Átha Cliath znamená přibližně „Město u vrbového brodu“.
Řeka Liffey dělí město na chudší severní a bohatší jižní část, břehy spojuje řada mostů včetně dvou železničních, nejpopulárnější je litinový most pro pěší zvaný Ha'Penny Bridge (Půlpencový, podle mýtného). Dublinský hrad založili Normané (1213), dnes je tu sídlo úřadu vlády, věž Powder Tower a bohaté interiéry (Trůnní sál nebo síň Sv. Patrika, ve které jsou inaugurováni irští prezidenti). Další památky jsou: Anglikánská katedrála Christ Church (též Nejsvětější Trojice; 11. stol., novogotická přestavba 1871, sídlo dublinského arcibiskupa); dále katedrála irské církve sv. Patrika (1191, největší kostel v Irsku a hlavní chrám všech irských protestantů), s věží vysokou 76 m, působiště děkana Jonathana Swifta (1713-1745), autora Gulliverových cest, zde též pohřbeného; gotický kostel St. Audoen´s (12. stol.) a nejstarší irská univerzita Trinity College (1591), založená Alžbětou I., na které studovali mj. Jonathan Swift, Oscar Wilde a Samuel Beckett. Univerzitní knihovna opatruje Evangeliář z Kellsu, cenná je též zvonice a kaple. Budova hlavní pošty byla hlavním stanem Velikonočního povstání 1916. Na místě Nelsonova pomníku, který zničila IRA v roce 1966, se dnes tyčí ocelová jehla Spire of Dublin o výšce 120 m, v patě široká 3 m, na špičce jen 15 cm, přezdívaná „párátko“.

Další zajímavosti jsou Kilmainham Gaol (národní památník Irska, 18. stol.), klasicistní Bank of Ireland (do roku 1804 irský parlament), Národní muzeum, Národní galerie, klasicistní Customs House (celnice, 1791), Přírodovědné muzeum, radnice, Justiční palác (Four Courts), divadlo Abbey, Leinster House (dnes sídlo irského parlamentu) a Mansion House. Smithfield Chimney, 67 metrů vysoký komín, slouží jako rozhledna.
V parku Phoenix (700 ha, největší v Dublinu) se nachází prezidentský palác Áras an Uachtaráin, s pomníkem generála Wellingtona (63 m), bílý kříž v místě kázání papeže Jana Pavla II. (1979), hrad Ashtown Castle a zoologická zahrada. Další velké parky jsou St. Stephen´s Green (9 ha) a zdarma přístupná Národní botanická zahrada (19,5 ha). O´Connell Street a Grafton Street s krásnými domy z 19. století jsou luxusní bulváry s pěší zónou, obchody a butiky. V bývalém skladišti Guinness Storehouse je návštěvnické centrum pivovaru Guinness, z jehož vyhlídkové restaurace Skybar shlédnete celý Dublin i vlastní pivovar, založený 1759 a produkující 2,5 milionu pint piva denně. Přístav se nazývá Dun Laoghaire a letiště leží 10 km od centra.

Burren
Burren (Boireann) je unikátní krasová oblast v severozápadní části hrabství Clare, irsky výstižně zvaná „Kamenitá země“. Téměř bezvodá vápencová plošina, místy s plochými deskami šedomodrých břidlic a jinde s hladce modelovanými škrapy, prakticky bez stromů, je pozůstatkem doby ledové a domovem 1100 druhů rostlin, které tvoří směs alpinské, arktické a středomořské vegetace. Podél pobřeží leží pouze několik vesniček, mj. Doolin a Ballyvaughan, v dávnověku však bylo osídlení větší, o čemž svědčí více než 2500 historických nalezišť a téměř sedmdesát megalitických hrobek (5200 - 2500 př. n. l.). Jeskyně Aillwee Cave se zajímavým vstupním objektem je přístupná veřejnosti.
Poulnabrone (2500 př.n.l., irsky „Studna smutku“), je nejvýznamnější památka doby kamenné - dolmen, resp. portálová hrobka uprostřed krasové plošiny ve farnosti Killarney. Obří plochá kamenná deska je položena přes několik vztyčených kamenů, takže celek připomíná kamenný stůl. Chránil vstup do hrobové komory, jež obsahovala kosterní pozůstatky novorozence, šesti dospívajících a asi dvacítky dospělých. Poklady byly kamenná sekyra, náhrdelník, dva krystaly křišťálu, pazourkové hroty, škrabadla a zlomky keramiky.
Kilfenora: Osada se třemi nádhernými keltskými kříži s reliéfy.
Cashel
Městečko (3200 obyv.) v hrabství Tipperary proslavila impozantní Rock of Cashel (Skála králů), jedna z nejvýznamnějších irských památek, uctívaná již Kelty. Na vápencové skále vysoké 70 metrů se nachází několik středověkých budov, mezi nimi válcová věž (z roku 1100, výška 28 m) a románská Cormacova kaple (1127 – 1134) s chrámovou lodí, kněžištěm, dvěma věžemi a kamenným sarkofágem krále Cormaka MacCarthyho, se skandinávskými reliéfy. Gotická katedrála (1230 – 1270) má půdorys kříže, středovou věž, obytnou hradní věž (15. stol.) a tajné chodby v mohutných zdech. Na hřbitově stojí kříž z 12. století a desítky dalších náhrobních křížů. Již ve 4. století zde bylo sídlo králů Munsteru, v 5. století z něj sv. Patrik učinil sídlo biskupa. Podle legendy tady sv. Patrik utrhl trojlístek jetele, aby na něm demonstroval Svatou Trojici, a roku 450 zde pokřtil krále Aenguse. Roku 990 skálu opevnil legendární irský král Brian Boru, roku 1101 král Murtagh O'Brien daroval území církvi. Roku 1647 byli obyvatelé zmasakrováni Cromwellovými vojsky, poté bylo opatství opuštěno. Pod hradem leží zříceniny cisterciáckého opatství Hore Abbey (1266) a návštěvnické centrum Brú Ború Heritage Centre.
Clonmacnoise
Středověký klášter, spolu s Glendalough nejznámější irská zřícenina kláštera v rašeliništích při řece Shannon a kdysi dostupný pouze lodí nebo stezkou bažinami, se v 7. – 12. století stal útočištěm mnichů z celé Evropy a centrem evropské vzdělanosti. Podle legendy jej roku 545 založil svatý Ciarán (Kieran) a místo se stalo pohřebištěm irských králů, včetně slavného Roryho O´Conora. Klášter vyplenili postupně Vikingové i Anglonormané, a roku 1552 Angličané. Impozantní zříceniny dokládají, že zde stávala katedrála (910), osm kostelů  (10.-13. stol.) a dvě válcové věže, pozornost přitahuje i 200 náhrobních desek (10. – 12. stol.) a největší koncentrace keltských kamenných křížů v Irsku, mezi nimi tři vysoké kříže z 9. – 10. stol. Od roku 1979 je v areálu přístřešek, kde sloužil mši osobně papež Jan Pavel II. Celonárodní pouť se koná 9. září, na den sv. Ciarána.
Connemara
Národní park Connemara (2000 ha) v hrabství Galway je nejstarší a nejkrásnější v Irsku. Cílem ochrany jsou rašeliniště, vřesoviště, jezera a říční údolí. Návštěvníky přitahuje krajina s jezery a romantickými scenériemi i členité mořské pobřeží s pustými plážemi a mořskými zálivy, mezi nimi i s 15 km dlouhým Killary Harbour, jediným irským fjordem. Vodopád Aasleagh Falls napájí řeku Erriff River, ústící do fjordu. V parku leží Croagh Patrick, posvátná hora Irů (763 m n.m.), přitahující tisíce poutníků poslední červnovou neděli. Návštěvnické centrum v městečku Letterfrack (otevřeno březen – říjen) podává informace o možnostech rybaření v největším irském jezeře Lough Corrib. Ze vstupného do parku je hrazena údržba značených turistických stezek okolo Diamond Hill, s vyhlídkami na oceán a pohoří Twelve Pins.
Cork (Corcaigh)
Správní centrum stejnojmenného hrabství a druhé největší město (130 tis. obyv.) Irské republiky je zároveň přístavem v deltě řeky Lee. Název znamená irsky „bažina“ a mnohé ulice byly původně vodními kanály. Místo bylo osídleno od doby železné, ale historicky se Cork datuje od 5. století, kdy zde sv. Finbarr založil klášter. Následně vznikla osada, která přestála nájezdy Vikingů a vyrostla v město, jež dostal roku 1185 darem anglický král Jan. Hlavní památky jsou anglikánská katedrála sv. Finbarra, patrona města (tři věže, kamenné kružby, apsida s vitrážemi), katedrála P. Marie (19. stol.), protestantský kostel sv. Anny (St. Ann´s Shandon, 1722) se zvonicí, na níž lze za poplatek rozhoupat zvony, původní Máselná burza (1770 – 1924) dnes centrum pro mládež, galerie Crowford Municipal Art Gallery (1724, dnes škola designu), Red Abbey (augustiniánské opatství ze 13. století) a národní památník na počest irských vlastenců u bývalého průplavu Grand Parade. Hlavní ulice je Paul Street s restauracemi, bary a obchody. Největším místním je jazzový festival. Pivovar Beamish Brewery vaří černé pivo (stout) od 17. století, jež konkuruje Guinnessovi. Tradičními řemesly jsou broušení křišťálu a tkalcovství. V 19. století bylo město ohniskem fenianského revolučního hnutí.
Dundalk (Dún Dealgan)
Hlavní město (29 tis. obyv.) hrabství Louth leží na hranici se Severním Irskem, v místě brodu přes řeku Castletown. Jméno se odvozuje od opevněného domu (Dún Dealgan) legendárního válečníka Cú Chulainna, zmíněného i v městském znaku (nápis „zde se narodil statečný Cú Chulainn”). Městská práva získalo roku 1189, kdy bylo opevněno v normanském stylu. Na významu získalo postavením železnice, jež ho propojila s Dublinem a Belfastem (1849 – 1850). Památky jsou kostel St. Nicholas, katedrála sv. Patrika a hrad Seatown Caste and Friary. Vaří se zde pivo Harp Lager. V Ballymascanlon severně odtud se nachází dolmen Proleek (3500 př.n.l.), jeden z nejkrásnějších v Irsku.
Dunguaire (Dún Guaire)
Velmi fotogenický obytný věžový hrad ve vesnici Kinvara, stojí na skalním výběžku v zátoce Galway ve stejnojmenném hrabství. Přestože je relativně malý, pyšní se 25 m vysokou věží a dokonalým opevněním. Roku 1520 byl postaven klanem O'Hynes, který v oblasti sídlil od roku 660. V 17. století ho získal Richard Martyn, starosta Galway. Poté, co hrad na začátku 20. století koupil básník Oliver St John Gogarty, se tu scházeli představitelé keltského národního obrození, včetně spisovatele G.B.Shawa. Roku 1954 hrad koupila a dala zrestaurovat Lady Ampthill, která ho posléze za tisícinásobek původní kupní ceny prodala společnosti Shannon Heritage Development. Společnost na hradě od poloviny dubna do poloviny října organizuje večerní středověké bankety s herci v historických kostýmech, s irskou hudbou a poezií; vždy je vyprodáno předem. V letní sezóně (od května do září 09.30 – 17.00) je možná prohlídka hradu s místním průvodcem.
Galway (Gaillimh)
Galway (70 tis. obyv.) na říčce Corrib, třetí největší město Irska a správní centrum stejnojmenného hrabství, bylo vždy střediskem irské (gaelské) kultury. Královským městem bylo od roku 1396, v 17. století jej ale zpustošila Cromwellova vojska. Díky univerzitě a divadlu Druid je plné mládeže a bohémských umělců, koná se tu regata a řada festivalů. Zajímavosti jsou centrum s úzkými středověkými uličkami, náměstí Eyre s parkem, protestantský farní kostel sv. Mikuláše (Church of st. Nicholas of Myra, 1320), katolická katedrála sv. Mikuláše (1965), zámek Lynch´s Castle (dnes banka) a Španělský oblouk (1584), pozůstatek ochrany přístavu, kam připlouvaly španělské lodě. V době tahu lososů je nejlepší pozorovatelnou most Salmon Weir mezi jezerem Lough Corrib a mořem. Za mostem leží Claddagh, kdysi rybářská komunita, jejíž jméno proslavil stejnojmenný prsten. Z Galway plují trajekty na Aranské ostrovy.
Glendalough
Půvabná zřícenina kláštera, založeného sv. Kevinem v 6. století, leží v ledovcovém údolí poblíž Dublinu.  Ze stavby zbyla válcová věž, kamenný kostel a zdobené kříže. Je zde kvalitní návštěvnické centrum.
Kerry
Hrabství zaujímající hornaté poloostrovy jihozápadního pobřeží, rozeklané mořskými zálivy, je ideální pro pěší turistiku i cyklisty. Turistické autokary objíždějí trasy „Ring of Kerry“ a „Ring of Beara“. Zajímavosti na trase Ring of Kerry jsou mj. Killorglin, Cahersiveen, Waterville, Sneem, Moll´s Gap, Ladies View, Maam Cross a Killarney se stejnojmenným národním parkem, překrásnými krajinnými scenériemi a nejvyšší horou Irska (Carrantuohill, 1041 m n.m.).
Kildare (Cill Dara)
Na území hrabství Kildare (irsky „Dubový kostel“) jihozápadně od Dublinu se nachází přes sto hradních zřícenin a šestimetrový keltský kříž (Moone High Cross, 8. stol.). Ve městě Kildare je katedrála sv. Birgity (St. Brigid, 5. stol.), jež zde dle legendy založila klášter, společný pro mnichy i jeptišky. Zemřela roku 525 a je jednou ze tří svatých patronů Irska. Katedrála má kruhovou věž (10. stol., 31,5 m, vyhlídka). V okolí se chovají koně, je zde irský národní hřebčín (National Stud) a krásná japonská zahrada u hradu anglonormanského rodu Fitzgeraldů. Protože Sv. Birgita konala zázraky, plete se ze slámy „Birgitin kříž“, který místní věší nade dveře jako ochranu před nemocemi a neštěstím a turisté si jej kupují jako suvenýr.
Kilbeggan (Cill Bheagáin)
V překladu „Kostel sv. Bécána” je městečko v hrabství Westmeath, při brodu přes řeku Brosna, kde se odehrála bitva Irů s Dány v roce 972. St. Bécán na zde založil v 6. stol. klášter, později využívaný cisterciáckými mnichy z opatství Mellifont. Po rozpuštění řádu zchátral a na zříceninách byl postaven protestantský kostel. Roku 1798 tu vypuklo povstání proti britské nadvládě. Kilbeggan proslavila nejstarší palírna na světě, Locke's Distillery (1757), a dostihová dráha. Zajímavosti jsou klášter Milosrdných, nedaleké opatství Durrow Abbey a těžba štěrku a písků z eskerů, které v okolí zanechal ledovec.
Kilkenny (Cill Chainnigh)
Městečko (25 tis. obyv.) ve stejnojmenném hrabství na řece Nore má přezdívku „Marble City“ (Mramorové město), protože černý mramor se světlými zkamenělinami se v okolí těží na městské stavby i na export. Do dobytí Irska Cromvellem bylo v letech 1642 – 1649 hlavním městem Konfederace Irska: dnes je biskupským sídlem římskokatolické i Irské církve. Zajímavosti jsou normanský hrad s mohutným opevněním, válcovými věžemi a zahradami, raně gotická katedrála St Canice's (13. stol.), katedrála St. Mary´s, dominikánské opatství Black Abbey (1225) a nedaleké někdejší cisterciácké opatství Jerpoint Abbey nad řekou Arrigle u obce Thomastown, které patří k nejzajímavějším zříceninám klášterů v Irsku, s kostelem s románskými prvky. Ve městě je pivovar Francis Abbey Brewery (1710), dále přes 80 hospod a odehrává se tu řada festivalů.
Killarney
Správní středisko hrabství Kerry u jezera Lough Leane, jedno z nejoblíbenějších irských turistických středisek. Zajímavosti jsou katedrála St. Mary´s (19. stol.), hrad Ross Castle ze 14. století, poslední místo odporu proti Cromwellovi, nedaleké zříceniny františkánského kláštera, impozantní zámek Muckross House (1843) v alžbětinském stylu a trajekt přes řeku Shannon. Jižně odtud se rozkládá národní park Killarney (100 km2, s jezery Upper Lake, Muckross Lake a Lough Leane), s návštěvnickým centrem v Muckross House.
Kylemore Abbey
Neogotický klášter benediktinek v oblasti Connemara v hrabství Galway, s působivým cimbuřím a upravenými zahradami na úpatí pohoří Twelve Pins, postavil na břehu jezera Kylemore roku 1868 poslanec britské dolní sněmovny Mitchell Henry jako sídlo pro svoji manželku. Poté, co nečekaně zemřela, dům opustil. Roku 1920 se z něj stalo opatství, když v něm během 1. světové války našly útočiště belgické benediktinky, jež sídlo koupily a zřídily v něm internátní církevní školu. Protože funguje dodnes, mohou turisté obdivovat pouze část interiérů, gotickou kapli, mauzoleum a zahrady, do nichž je přepravuje zámecký autokar: o historii zámku se v informačním centru promítá videoprogram.
Mellifont Abbey
Zříceniny opatství Mellifont leží v hrabství Louth nedaleko Droghedy v údolí řeky Mattock. Tento nejstarší cisterciácký klášter v Irsku založil roku 1142 sv. Malachy, tehdy biskup z Downu, jenž sem přivedl mnichy z francouzského Clairvaux, kde osobně poznal zakladatele řádu, sv. Bernarda. Do řádu vstoupil a brzy se cisterciáci rozšířili po celém ostrově a opatství Mellifont zastřešovalo 21 klášterů se čtyřmi stovkami mnichů. Po zrušení klášterů králem Jindřichem VIII. bylo zbouráno a rozvaliny posloužily jako stavební materiál Edwardu Moorovi pro vybudování opevněného statku (1556), v němž se po porážce v bitvě u Kinsale (1603) skrýval poslední velký irský náčelník, Hugh O´Neil. Roku 1690 během bitvy na řece Boyne zde byl hlavní stan Viléma Oranžského. Místo bylo definitivně opuštěno roku 1727.
Moherské útesy, Cliffs of Moher (Aillte an Mhothair)
Impozantní útesy o délce 8 km leží ve farnosti Liscannor na jihozápadě oblasti Burren v hrabství Clare. Jsou převážně pískovcové a vysoké až 214 metrů, takže za pěkného počasí nabízejí daleké rozhledy. Zhruba uprostřed útesů byla postavena kruhová kamenná rozhledna, zvaná O´Brienova věž (1853), tzv. „Mohérská věž“ na Hag's Head je zbytkem strážní věže z dob očekávané napoleonské invaze. Mimo turistické chodníky, na útesech hnízdí přes 30 tisíc mořských ptáků 29 druhů, včetně kolonií papuchalků. Návštěvnické centrum “Cliffs of Moher Visitor Experience” z roku 2007 je neobvykle zabudováno kompletně pod okolní terén, nachází se v něm restaurace, WC, prodejny se suvenýry a video show (pohled na útesy z ptačí perspektivy a záběry z podmořských jeskyní vyhloubených mořskou abrazí, za vstupné). Turistů sem zavítá až milion ročně.
Monasterboice (Mainistir Bhuithe)
Zříceniny raně křesťanského kláštera Monasterboice leží severně od Droghedy v hrabství Louth. Založil ho v 5. století sv. Buit, na konci 11. století byl vypálen. V areálu jsou zříceniny dvou kostelů (14. stol.), válcová věž nejvyšší v Irsku (35 m, útočiště pro mnichy v době vikingských nájezdů) a tři výjimečné keltské kříže (10. stol.): Jižní, 5,5 m vysoký Muiredachův kříž z roku 923, s 22 reliéfními scénami z Nového i Starého zákona je považován za nejkrásnější v Irsku. Západní kříž je nejvyšší (6,5 m) a Severní zdobí motiv ukřižování. Vstupné je dobrovolné.
Muckross House (Theach Mhucrois)
Panské sídlo v tudorovském stylu, postavené v letech 1839 – 1843 na poloostrově mezi jezery Muckross Lake a Lough Leane v hrabství Kerry u města Killarney, uprostřed stejnojmenného národního parku. Je to kouzelný viktoriánský panský dům, jehož zahrady jsou světoznámé zejména svými rododendrony a azalkami. Impozantní stavbu o 65 místnostech navrhl skotský architekt William Burn pro Henry Arthura Herberta a jeho manželku malířku Mary Balfour Herbert a traduje se, že výslovně na její přání bylo upuštěno od původně navržené honosnější varianty. Byla předvídavá, protože nákladná rekonstrukce paláce a zahrad, prováděná od roku 1850 kvůli očekávané návštěvě Královny Viktorie v roce 1861, vedla k rodinnému bankrotu a prodeji domu. Nový vlastník, rodina Bourn Vincentů, dala začátkem 20. století vybudovat další půvabné zahrady od formální se stromkovými růžemi po alpínum s nevšedními kombinacemi barev. Zahrady a tradiční statek (skansen a rukodělné dílny) jsou přístupné veřejnosti, interiéry pouze s místním průvodcem.
Zahradami lze dojít až ke zříceninám františkánského kláštera (1448), nebo se tam svézt drožkou.
Newgrange (Brugh na Boine)
Prehistorická lokalita (UNESCO) v údolí řeky Boyne v hrabství Meath, s doloženým osídlením od mladší doby kamenné. Nacházejí se zde unikátní megalitické komorové hrobky, o 500 let starší, než pyramidy v Gize a o 1000 let starší než Stonehenge, z doby mezi 3300 – 2900 př.n.l., z nichž nejznámější jsou skupina hrobek Knowth, hrobka Dowth (2500 př.n.l., průměr 70 m, veřejnosti nepřístupná) a hrobka Newgrange (3200 př.n.l.), největší z nich, hruškovitého tvaru o větším průměru 80 metrů a výšce 13 metrů, jejíž stěny jsou obloženy 97 kamennými deskami, zdobenými zejména spirálami. Původně ji obklopoval kruh o průměru sto metrů, vytyčený z menhirů. Vstupní chodba o průměru 2 x 1 metr je dlouhá 19 metrů, vnitřní výška hrobky je 6 metrů, se třemi bočními pohřebními komorami. V den zimního slunovratu dopadá sluneční světlo několik minut přímo do hlavní chodby, což v jiných dnech průvodci předvádějí pomocí umělého paprsku. Návštěvnické centrum s kopií interiéru hrobky a krátkým video programem leží asi 2 km od vlastní lokality. Počet návštěvníků je striktně omezen a bez předchozí rezervace není na vstup do hrobek šance. Ke komplexu Knowth i Newgrange vozí turisty místní minibus a jsou přístupné výhradně s místním průvodcem.
Old Bushmills Distillery
Palírna whisky v hrabství Antrim v Severním Irsku, jen tři kilometry od úžasného Giant´s Causeway, získala povolení k produkci whisky od krále Jakuba I. v roce 1608, zřejmě jako první udělené právo na výrobu whisky na světě; pálilo se tu však ještě o dalších 400 let dříve. Výrobna whisky i dnes prosperuje a turisty láká kvalitním návštěvnickým centrem, kdy vstupenka je zároveň poukázkou na ochutnávku vybraného druhu whisky zdarma. Nezbytná voda pochází z pramene St. Columb´s a pro zrání whisky se dovážejí sudy z amerických států Minnesota a Tennessee, použité výhradně jednou (obvykle od bourbonu nebo sherry, pro limitované série též od portského či rumu, což whisky propůjčí jinou chuť). Whisky v nich dozrává minimálně 5 let, obvykle však 10, 12 i více let podle druhu.
Zahrady Powerscourt (Powerscourt Garden)
Italské zahrady o rozloze 20 ha patří k nejkrásnějším v Irsku. Nacházejí se u města Enniskerry na úpatí hory Great Sugar Loaf nedaleko Dublinu, a obklopují výrazné palladiánské sídlo, postavené na místě hradu z roku 1300 a zatím jen zčásti zrekonstruované po požáru roku 1974. Stromořadí k domu je dlouhé jednu míli a je tvořeno dvěma tisíci buků. Dnešní podoba zahrad pochází z 19. století: jsou plné okrasných prvků, váz a soch, včetně okřídlených koní, vodotrysků a bazénků. Dalšími zajímavostmi jsou věž ve tvaru pepřenky, hřbitůvek domácích zvířat, oblázkové mozaiky, japonská zahrada, nejdelší záhon kvetoucích trvalek na ostrově a nejvyšší ostrovní vodopád (Powerscourt Waterfall, 120 m). Do zahrad i návštěvnického centra se platí vstupné, za přístup k vodopádu se platí zvlášť.
Tara (Teamhair na Rí)
Pahorek Tara (irsky „Pahorek krále“), archeologický komplex památek, leží jižně od stejnojmenného města u řeky Boyne v hrabství Meath. Místo bylo významné již od neolitu, později to byl posvátný okrsek spojený s královskými rituály; v době od 5. stol. př.n.l do 5. - 6. stol.n.l., možná až do 12. století zde byli korunováni irští králové. Na vrcholu kopce jsou zbytky oválného hradiště z doby železné (Ráith na Ríogh čili „Pevnost králů”, 318 x 264 m), a zbytky několika kruhových pevností (Teach Chormaic „Cormakův dům” a Forradh „Královský trůn). Uprostřed Forradhu stojí kámen zvaný Lia Fáil („Kámen osudu”), na němž dle legendy byli králové korunováni. Do chodbové hrobky Dumha na nGiall („Pahorek zajatců”, 2500 – 3000 př.n.l.), kruhového tvaru, 15 m v průměru, 3 m výšky, podobný Newgrange, pronikají sluneční paprsky 8. listopadu a 4. února, tedy o keltských svátcích Samhain a Imbolc.

V Severním Irsku:
Ballycastle
Městečko (5 tis. obyv.) na pobřeží hrabství Antrim je východiskem do severní části chráněného území Antrim Coast and Glens (706 km2), ke skalním útvarům Giant's Causeway, k ostrůvku Carrick-a-rede a na ostrov Rathlin. Marínu vyhledávají jachtaři celého světa a jsou tu bezpečné pláže.
Belfast
Hlavní město (Béal Feirste, 310 tis. obyv.) Severního Irska na hranici hrabství Antrim a Down a druhé největší město na irském ostrově po Dublinu leží v ústí řeky Lagan, na konci mořské zátoky Belfast Lough, kde byl v roce 1177 založen normanský hrad. Na významu nabylo v 17. století během kolonizace Ulsteru Angličany a Skoty, v 18. a 19. století se stalo průmyslovým centrem, kde se stavěly lodě, mezi nimi i Titanic v loděnicích Harland a Wolff, tehdy se 35 000 zaměstnanci největší společnosti světa. Dnes je jejich součástí největší suchý dok na světě a obří jeřáby „Samson“ a „Goliáš“. Belfast se zviditelnil i střety mezi protestanty (unionisty) a katolíky (nacionalisty), roku 1998 však byl uzavřen mír (tzv. Velkopáteční dohoda). Zajímavosti jsou parlament Stormont a hrad Belfast Castle s „kočičími“ zahradami na kopci Cave Hill (vyhlídka), ve městě obrovská radnice (1906, kupole 53 m výšky), hodinová věž Albert Memorial Clock Tower, viktoriánské budovy Královské univerzity, koncertní síň Waterfront Hall, mrakodrapy Windsor House (80 m), Obel Tower (81 m) a Aurora Tower (109 m), Muzeum Ulsteru, botanická zahrada, plastika Big Fish u jezů Lagan Weir Lookout  a nové interaktivní centrum „Whowhatwherewhenwhy“, zaměřené na přírodní síly a vědecké objevy. Působivé jsou politicky motivované malby za zdech, např. na Falls Road.
Carrick-a-rede
Ostrůvek („Kámen na cestě“) nedaleko městečka Ballycastle, na nějž lze přejít z pobřeží Giant's Causeway po vysoko zavěšeném lanovém mostě. Kdysi to byla pro rybáře možnost, jak se pohodlněji dostat ke svým sítím, dnes je to turistická atrakce, na níž se stojí fronta. Mírně adrenalinový zážitek a fotka nad propastí však za čekání stojí.
Dunluce Castle
Rozlehlé zříceniny středověkého hradu (Dún Lios, Krásná pevnost) jsou státní historická památka včetně pozemků. Leží v hrabství Antrim mezi Portballintrae a Portrush, na čedičové výspě mezi útesy. Hrad postavil Richard de Burgh, hrabě z Ulsteru roku 1200 na místě starší pevnosti, písemně je prvně zmíněn roku 1513, kdy ho koupili MacQuillinnové, poté se zde vystřídaly další rody. Hrad byl zrekonstruován z peněz za prodej nákladu španělské galeony Girona z loďstva slavné Armady Filipa II., jež na útesech v roce 1588 ztroskotala, dnes je však opět v rozvalinách.
Dunseverick Castle
Zřícenina hradu v hrabství Antrim na skále obklopené mořem, nedaleko Giant's Causeway. Toto místo patřilo k nejvýznamnějším v Irsku již v prehistorické době, s královskou pevností ze 16. století př.n.l. V 5. století tu sv. Patrik pokřtil budoucího biskupa Irska, sv. Olcana. Roku 870 hrad napadli Vikingové. Po staletí byl sídlem irského klanu O'Cahan, do tragické smrti náčelníka Gilladuffa O'Cahan, kterého za účast v povstání 1641, potlačeném Angličany, dal generál Munro oběsit a hrad rozbořit (1642). Roku 1962 Jack McCurdy věnoval zříceniny včetně pozemků státu. Roku 1978 se do moře zřítila obytná věž, nejstarší původní dochovaná část hradu. Pozůstatky jsou dnes památkově chráněny, zřejmě i proto, že hradní studna na okraji útesu nikdy v historii nevyschla a je proto nazývána studnou sv. Patrika (Tubber Phadrick).
Giant´s Causeway
Podivuhodný geologický a geomorfologický útvar (Clochán na bhFómharach, „Obrův chodník“, (UNESCO od roku 1986, národní přírodní rezervace 1987) na severním pobřeží Irska u města Bushmills tvoří téměř čtyřicet tisíc čedičových sloupů, sestupujících ze skalního defilé až do moře. Převážně šestiboké, ale výjimečně i čtyř, pěti, sedmi a osmiboké sloupy jsou pozůstatkem sopečné erupce asi před 60 miliony lety, zde extrémně řídká láva prorazila vápencové usazeniny a sloupy vznikly při jejím prudkém ochlazení. Ohromující je dokonalost tvarů sloupů a jejich výška až 15 metrů, mocnost lávy je místy 28 metrů. Území je majetkem státu (National Trust), východiskem pěší vycházky obec Portballintrae s návštěvnickým centrem (videoshow, suvenýry, restaurace, toalety). Pokud pěší okruh považujete za náročný, sveze vás do místa největší koncentrace sloupů minibus.
Larne
Průmyslové centrum (Latharna, 18 tis. obyv.) v hrabství Antrim, jehož lodní terminál celoročně obstarává osobní i nákladní dopravu mezi Severním Irskem, Anglií (Fleetwood) a Skotskem (Cairnryan, Troon). Vede odtud atraktivní pobřežní silnice Antrim Coast Road, s četnými přírodními i kulturními památkami na trase. Modré tabulky na domech připomínají emigranty, kteří odsud v 18. století odplouvali zejména do USA, pomník v parku Curran připomíná Friends Goodwill, první loď, jež s emigranty vyplula do Bostonu v květnu 1717.

Do Irska se vybavte evropským průkazem zdravotního pojištění, s nímž se v případě potřeby obrátíte na smluvního lékaře nebo nemocnici v Irsku; adresy získáte na pobočkách irského zdravotního úřadu (Health Board). Pokud budete ošetřeni, je nezbytné nechat si vystavit lékařskou zprávu s diagnózou a uschovat veškeré originály účtů, receptů a dalších dokladů (např. rtg snímků) pro pozdější jednání s pojišťovnami. Následná refundace je možná jen v případě, že k ošetření dojde ve smluvním zdravotnickém zařízení mezinárodní pojišťovny.
Zdravotnictví v Irsku má ve srovnání s ČR o něco nižší úroveň. Základní ambulantní ošetření se poskytuje v ordinaci praktických lékařů (GP - General Practitioner) nebo obvodních zdravotnických střediscích (community care). Nemocnice jsou státní (public hospitals), polosoukromé (voluntary) nebo soukromé (private). Za běžnou konzultaci u lékaře je účtována částka 50 €, přibližně stejná částka se účtuje za jednu noc pobytu ve státní nemocnici.
Rozhodně doporučujeme svěřit se v případě potřeby výhradně nemocnici, která je smluvním partnerem České pojišťovny, jejíž pojištění je součástí zájezdu u CK Čedok. Jeho rozsah a podmínky se dozvíte při koupi zájezdu.
Stomatologickou první pomoc a ambulanci zajišťuje zubní nemocnice Dental Hospital 20, Lincoln Place, Dublin 2, tel. (01) 679 4311, v době 9.00 – 11.00 a 14.00 – 16.00 hodin.
Lékárny
Léky koupíte v lékárně (Pharmacy) nebo v drogerii (Chemist´s). Lékárny jsou v každém větším městě a bývají otevřeny od pondělí do pátku od 08.30 do 18.00, některé až do 22.00 hodin. V neděli mají určené lékárny službu od 11.00 do 13.00, výjimečně do 22.00 hodin. Informace o otevírací době a přehled o pohotovostní službě jsou uvedeny ve výloze každé lékárny. Veškeré (i předepsané) léky se platí v hotovosti, proto si nezapomeňte vzít v dostatečném množství léky, které pravidelně užíváte, nejlépe v originálním balení.
Příruční lékárnička by měla obsahovat léky proti horečce (Anopyrin, Paralen, Acylpyrin), analgetika (Brufen, Korylan), léky na zastavení průjmu (Ercefuryl, Imodium, Reasec, Carbosorb), na střevní dezinfekci (Endiaron, Endiform, Mexaform), případně antibiotika předepsaná lékařem, antihistaminika na zklidnění při poštípání (Dithiaden, Fenistil), oční kapky (Ophtalmoseptonex), mast proti kožním mykózám (Canesten), mast na hnisající rány (Framykoin), mast na otoky (Ketazon, Yellon), obyčejné i pružné obinadlo, několik náplastí s polštářkem i bez, vodě odolnou náplast, Panthenol na spáleniny, malý dezinfekční sprej (Septonex, Jodisol), nerozbitný teploměr, nůžtičky, jehlu, pinzetu, jelení lůj a šátek.
Očkování není povinné, ale doporučuje se mít očkování proti tetanu, záškrtu a obrně.
Voda z vodovodu je pitná.