telefon 800 112 112 po - ne 8:00 - 21:00 Letenky | Dovolená na míru | Fotbal | Čedok.com
GO
Můj Čedok | Katalogy | Platby online | Smluvní podmínky | Služby | O nás | Kontakt

Velká Británie - praktické rady a informace


vlajka Velká Británie
Velká Británie - mapa (klikněte pro větší náhled)
 

Geografické údaje

Poloha: západní Evropa
Oficiální název: Spojené království Velké Británie a severního Irska
Hlavní město: Londýn - (London) 7 300 000 obyvatel
Jazyk: angličtina
Náboženství: anglikánská církev (57%), ostatní protestantské církve (15%), katolíci (13%)
 

Měna, kurzy

Měna: 1 britská libra (GBP) = 100 pencí
Aktuální kurz: 1 Ł = 33,34 Kč

Oficiální měnou je libra šterlinků (GBP, Ł), která se dělí na 100 pencí (p, jednotné číslo penny). Bankovky jsou v hodnotě 5, 10, 20 a 50 liber, mince v hodnotách 1 a 2 libry, dále 50, 20, 10, 5 a 2 pencí a 1 penny. Skotsko a Severní Irsko vydávají vlastní bankovky, ale přestože jsou oficiálně platné po celém území Velké Británie, může se stát, že je mimo území Skotska či Severního Irska odmítnou přijmout.
Výměnu peněz nabízejí soukromé směnárny na letištích, nádražích a v turistických oblastech: spolehlivé jsou např. Exchange International, Travelex, American Express a Chequepoint. Vždy se vyplatí porovnat několik nabídek, co se týče kurzu i provize. Výhodnější kurs nabízejí banky, které ale mívají vyšší provize a potřebujete pas. Obvyklá otevírací doba bank je ve všední dny od 9.30 do 15.30, případně i déle, ve Skotsku mají některé banky hodinovou polední pauzu. Některé banky mají otevřeno i v sobotu dopoledne, v neděli je zavřeno.
Bankomaty jsou běžné, stejně jako platby mezinárodními kreditními kartami Visa, Diners Club, American Express či Mastercard. V menších obchodech si možnost platby kartou ověřte předem.

 

Klimatické podmínky

Klima převážné části území Velké Británie je oceánské, s malými teplotními rozdíly během roku. Zimy jsou mírné, s průměrnými teplotami 1 – 6 °C, léta chladná, s teplotami okolo 11 – 19 °C, Skotsko je asi o dva stupně chladnější. Typické jsou vysoká vlhkost vzduchu, oblačnost a hojné srážky. Západní pobřeží Skotska a přilehlých ostrovů je příznivě ovlivňováno Golfským proudem. Drsnější podnebí mají Shetlandy, ležící 6 zeměpisných stupňů pod polárním kruhem.
Srážkově se liší sever a jih, a hornatý východ a nížinatý západ. Zatímco průměrné roční srážky jsou 1016 mm a na jihovýchodě Británie spadne jen 650 mm, patří Skotsko, Lake District a Kambrické hory se srážkami nad 4000 – 5000 mm ročně k nejdeštivějším územím v Evropě, v Lake District s maximy až 6500 mm ročně. Vysoké srážky přináší vítr, dosahující ve Skotsku zejména v zimě rychlosti až 170 km/hod. Nejvíce naprší od září do ledna.
Severní Irsko má mírné oceánské podnebí, s úhrnem srážek 800 – 2550 mm ročně, přičemž vyšší srážky jsou na západě. Počasí je velmi proměnlivé.
 

Ceny

Uváděné ceny se mohou lišit místně, sezónně, i v konkrétních podnicích.
V obchodech
balená voda 1,5 l = od Ł 0,70
nealko (cola, pepsi) 2 l = Ł 1,55
Schweppes Tonic 1 l = Ł 0,90
Red Bull 0,25 l = Ł 1,05
džus 1 l dle druhu = Ł 1,45 –2,15
čerstvé ovoce (ananas, meloun, hrozny) 400 g = Ł 2,00
kivi 1 ks = Ł 0,35
rajčata 1 kg = od Ł 0,80
párky 400 g / minipárky 275 g = Ł 2,60 / Ł 2,00
mortadela plátky 130 g = Ł 2,00
uzená slanina 200 g = Ł 2,99
šunka 100 g = Ł 2,40
sýr 250 g (eidam) = Ł 1,40
kuře připravené k pečení 1,4 kg = Ł 3,80
řízky z kuřete / kuřecí stehna 500 g = Ł 4,00 / Ł 3,00
sekaná 400 g = Ł 3,00
6 vajec, 270 g = Ł 1,00
rýže 250 g = Ł 1,70
mléko 1 l = Ł 1,00
Aktivia jogurt 4x125 g = Ł 1,58
jogurt 200 g = Ł 0,54 / 0,37
čokoláda 125 g = Ł 1,05 – 2,20
croissant 6 ks = Ł 0,99
instantní káva Douwe Egberts 200 g = Ł 4,00
chleba bochník 800 g / 1,5 kg = Ł 1,05 / 1,50
máslo 250 g = Ł 1,00
víno 0,7 l = od Ł 4,60
pivo 0,5 l = od 1,50 GBP
pivo Budweiser ležák 0,3 l = Ł 1,55
pivo tmavé Newcastle 0,55 l = Ł 1,68
V běžných restauracích
vydatná snídaně (English Breakfast) = Ł 8,00 – 10,00
předkrm = Ł 4,50 – 8,00
hlavní jídlo s přílohou = Ł 11,00 – 18,00
salát = Ł 3,00 – 6,00
polední menu (polévka, jídlo) = Ł 8,00 – 12.00
pizza v italské restauraci = Ł 7,00 – 11,00
jídlo v indické restauraci včetně přílohy (s sebou – take away) = Ł 5,70 – 8,50
sendvič, hamburger = Ł 2,50 – 4,00
káva = od Ł 1,00
pinta piva v pubu = Ł 2,00 – 4,00
sklenice vína v pubu Ł 2,00 – 5,00
večeře v restaurantu (podle úrovně) = Ł 15,00 – 50,00 i více

 

Clo, dovoz, vývoz

Zboží určené pro vlastní potřebu či spotřebu nebo jako dárky lze dovážet volně. Pro vlastní spotřebu nebo jako dar (nikoli pro obchodní účely) se smí dovézt maximálně 200 ks cigaret, 200 ks doutníků, 400 ks doutníčků, 3 kg tabáku, 110 litrů piva, 90 litrů vína, 10 litrů lihovin a 20 litrů vína s vyšším obsahem alkoholu (portské, sherry). Pokud vezete více tabákových výrobků, musíte být připraveni prokázat, že jsou pro osobní spotřebu. Kromě plné nádrže lze ve vozidle převážet maximálně 10 litrů pohonných hmot v přenosném kanystru.
Kdo přijíždí do Velké Británie ze země mimo EU, nebo do takové země vyjíždí, je povinen písemně deklarovat na předepsaném formuláři dovoz a vývoz platidel, mincí, bankovních směnek a šeků v hodnotě 10 000 euro a více, nebo ekvivalent této částky v jiné měně. Při cestě uvnitř EU tato deklarace není potřeba.
Přísně zakázán je dovoz drog, obscénních materiálů zobrazujících děti; pornografie s výjimkou materiálů legálně dostupných v UK, které zobrazují dobrovolné sexuální praktiky mezi dospělými, zbraní včetně vystřelovacích nožů, teleskopických obušků, nožů maskovaných jako předměty denní potřeby a nástrojů používaných pro bojová umění; dále padělků a pirátských kopií a zboží porušujícího patentové zákony. Dovážet se nesmí nepasterizované mléko a výrobky z něj a živá zvířata. Pro dovoz koček a psů bez karantény je třeba dodržet zvláštní podmínky (Pet Travel Scheme). Některá plemena psů se nesmějí dovážet vůbec.
 

Časový posun

V Británii platí světový čas GMT (Greenwich Mean Time), který je o hodinu opožděný za středoevropským časem SEČ. Letní čas (+ 1 hod) se zavádí od poslední neděle v březnu do poslední neděle v říjnu. V Británii je tedy celoročně o 1 hod méně, než v ČR.
 

Elektřina (proud, používaní redukcí)

Síťové napětí v Británii je 220/240 V, 50 Hz. Zástrčky jsou hranaté tříkolíkové, potřebujete adaptér britského typu, který si obstarejte nejlépe ještě před odjezdem. Zásuvka mívá zpravidla vypínač. V hotelích vyšší kategorie jsou koupelny vybaveny dvoukolíkovými „evropskými“ zásuvkami pro holící strojky.
 

Fotografování a filmování

Respektujte veškeré zákazy fotografování, obvykle vyjádřené srozumitelnými a jednoznačnými piktogramy. Při neuposlechnutí nepomůže ani výmluva na „jazykovou bariéru“, britští policisté jsou nekompromisní. V interiérech se někdy smí fotografovat, ale bez blesku.
Nezapomeňte nabíječku do videokamery či digitálního fotoaparátu, náhradní baterie a dostatečnou paměťovou kapacitu karet.
 

Internet

Internetové kavárny jsou prakticky všude a připojení nabízí i většina hotelů. Tarify bývají minutové, mimo špičku jsou ceny nižší. Bezplatně přístup na internet nabízejí např. veřejné knihovny. Ceny v internetových kavárnách jsou dosti rozdílné a pohybují se mezi Ł 1,50 až Ł 5,00 za hodinu. Někde se neplatí při odchodu, ale předem za objednaný čas.
 

Jazyky, dohovoření

Velká Británie nemá oficiálně stanovený úřední jazyk, ale protože přes 90 % lidí mluví jen anglicky, je angličtina úředním jazykem de facto. Skotské dialekty angličtiny se v některých rysech od „jižní“ angličtiny liší, neboť jsou ovlivněny skotštinou (scots) a skotskou gaelštinou (gáidhlig). Dalšími jazyky jsou irština, velština a kornština.
Irštinu (irsky gaeilge) používá ve Velké Británii téměř sto tisíc lidí, je uznávaným menšinovým jazykem v Severním Irsku. Od 1.1.2007 je jedním z jazyků EU. Počet uživatelů přibývá, protože v Irsku je ve škole povinným jazykem.
Velština (cymraeg) je keltský jazyk, kterým hovoří asi pětina populace Walesu a je používána i v rozhlasovém a televizním vysílání.
Skotština (scots) je germánský jazyk, příbuzný se starou angličtinou. Mluví se s ní ve Skotsku, v Severním Irsku a v Irské republice. V 15. a 16. století byla i úředním jazykem, ale nebyla do ní přeložena bible a tak liturgickým jazykem zůstala angličtina.
Skotskou gaelštinu (gáidhlig) používá asi 60 tisíc obyvatel především Skotska. Je to jazyk příbuzný irštině a mluví se jí ve Skotsku včetně souostroví Hebridy, Shetlandy a Orkneje, v Severním Irsku a v kanadském Novém Skotsku, kde mnozí Skotové dodnes udržují tradiční zvyky.
Kornština (kernewek) je keltský jazyk z britské skupiny keltských jazyků, kdysi používaný v Cornwallu. Její běžné užívání prakticky zaniklo počátkem 18. století, dnes jí mluví plynně asi dva tisíce lidí.
Z praktického hlediska jsou významné jazyky imigrantů. Hlavní z nich jsou (v pořadí podle počtu uživatelů) bengálština, pandžábština, gujaratština, urdština, arabština, čínština a somálština. Řada z nich se vyučuje i ve školách a používají se při informačních materiálech pro veřejnost.
Přestože ve Velké Británii již od roku 1965 probíhá postupný přechod na metrický systém, setkáte se běžně s tradičními anglosaskými mírami a váhami: 1 inch (in, ") = 25,4 mm, foot (ft, ´) = 0,304 m, yard (yd) = 0,9144 m, mile (m) = 1,6093 km; 1 acre (ac) = 0,4047 ha; ounce (oz) = 28,35 g; pound (lb) 0,454 kg; 1 pint (pt) = 0,568 l, 1 quart (qt) = 1,136 l; 1 gallon (gal) = 4,5435 l.
 

Kriminalita

Británie je považována za bezpečnou zemi a kriminalita je srovnatelná s Českou republikou. Ve velkých městech a průmyslových aglomeracích, zejména v Londýně, dbejte samozřejmě zvýšené opatrnosti.
Nikdy neponechávejte bez dozoru osobní věci, fotoaparáty a kamery; cennosti a šperky nechte rovnou doma. Hotovost rozdělte na několik částek a ty uschovejte od sebe odděleně. Osvědčily se taštičky na krk, které se nosí pod oblečením apod. Na kapsáře dávejte pozor zejména v místech s vyšší koncentrací lidí – v dopravních prostředcích, na nádražích a tržištích. Pokud už musíte někam jít po setmění, vyhýbejte se čtvrtím se špatnou pověstí, bočním ulicím, neosvětleným parkovištím, odlehlým místům a parkům. Nepoužívejte taxi bez licence; přestože je to dražší, objednejte si raději hotelový taxík. Ženy by neměly nikam chodit samy. Dávejte si pozor také tam, kde je vaše pozornost obrácena jinam, například v internetové kavárně.
Originální pas, letenku a další doklady nenoste u sebe, ale uložte je do uzamčeného zavazadla nebo hotelového trezoru. Jestliže dojde ke ztrátě, odcizení nebo znehodnocení pasu, je třeba získat náhradní cestovní doklad na českém zastupitelském úřadu. Pro tento případ se doporučuje mít s sebou kvalitní fotokopii cestovního pasu (stránky, kde je fotografie a osobní údaje) pro urychlení vydání náhradních dokladů. Tuto kopii mějte uloženu odděleně od originálu. Pořiďte si rovněž kopie dokladů o pojištění, kopie či aspoň čísla kreditních karet a telefonní číslo banky pro jejich případné zablokování; to vše vám může pomoci, kdybyste o pas či karty přišli. Jakoukoliv krádež nahlaste ihned policii, o odcizení dokladů je třeba sepsat protokol. Pro případ ztráty mobilního telefonu si poznamenejte důležitá osobní telefonní čísla.
V Británii je zakázána pouliční prostituce a nošení zbraní (nože s čepelí delší než 7,5 cm, obušky, spreje se slzným plynem, střelné zbraně), i když jste si je pořídili na osobní obranu.
U moře je třeba dát pozor na velký rozdíl mezi přílivem a odlivem, který může činit až několik metrů a příliv přichází velmi rychle. V některých místech na pobřeží jsou nebezpečné tekuté písky. Při návštěvě odlehlejších pláží se doporučuje se předem informovat na situaci v konkrétním místě.
 

Kuchyně - jídlo a nápoje

Dnešní britská kuchyně je zajímavější, než odpovídá její tradiční málo lichotivé pověsti. Nabízí chutně upravenou zeleninu a zajímavé saláty, rybí a drůbeží pokrmy, výborné paštiky a samozřejmě rostbíf, stejně jako šťavnaté steaky nebo výborně připravené jehněčí. Často se připravují i vnitřnosti (ledvinky, játra), ryby (mořský jazyk, sardinky, makrely, pstruh, losos) a zejména na pobřeží mořské plody. Maso je obvykle pečené, zelenina (pórek, chřest, mrkev, brokolice) důkladně vařená nebo dušená. Přílohou jsou americké brambory, nejčastěji však bramborová kaše. Z omáček překvapí angreštová, křenová a mátová. Oblíbený moučník jsou drobenkové koláče, často podávané s pudinkem, v létě se sezónním ovocem, nebo se po jídle podává sýr.
Velmi sytá je tradiční anglická snídaně, v níž nechybí míchaná nebo smažená vajíčka, slanina, šunka, párky nebo klobása, dušené ledvinky, fazole v tomatové omáčce, restovaná rajčata či žampióny, doplněné opečenými toasty. Na slané máslo se maže džem nebo čokoládová pomazánka. Běžné jsou cereálie zalité mlékem, případně s oříšky, sušeným ovocem či čokoládou, nebo ve Skotsku oblíbená ovesná kaše (porridge). Na rozdíl od většiny evropských zemí se v Británii nedrží dlouhá polední pauza, takže oběd představuje rychlé občerstvení v sendvičovém baru nebo v pubu, někdy až okolo druhé hodiny odpoledne. V nabídce bývá polévka s pečivem, hranolky se sýrem nebo jen sendvič. Porce jsou oproti českým malé. Hlad zažene odpolední čaj, s mlékem, toasty s máslem a pomerančovou marmeládou. Hlavním jídlem dne je pozdní večeře (někdy až okolo deváté večer), která se vydatností blíží snídani.
Oblíbenými jídly jsou fazole v tomatovém protlaku (baked beans), rozmačkané brambory s uzeninou (bangers and mash), jelita (black pudding). Oblíbený „pie“ je hovězí maso, ledvinky a podobně, zapečené v troubě s bramborovou kaší. Ve Skotsku je svátečním jídlem haggis (ovčí žaludek naditý masem a zeleninou). Stále více se prosazují jídla z cizích zemí, například špagety nebo maso se zeleninou.
Pije se čaj s mlékem, káva, ovocné šťávy, pivo, víno a whisky.
Pivo má v Británii dlouhou tradici. Celkem se tu vyrábí přes 2000 druhů tradičního piva v asi 500 pivovarech. Nejběžnějšími typy jsou „bitter“ (hořký, silně chmelené pivo, 4,1%, jehož protikladem je tradiční anglický typ „mild“ (tmavší barvy, alkohol do 4 %, s nízkou hořkostí). Tmavé lehce nasládlé pivo „porter“ má vysoký obsah alkoholu (až 9 %), „stout“ je velmi tmavé, silně hořké, s kompaktní a trvanlivou pěnou (typickým představitelem je Guinness; anglický stout je sladší než irský). V pivu „real ale“ se po uvaření ponechají kvasnice, takže u něj probíhá druhotné kvašení.
Vedle piva nabývá na popularitě víno: vinná réva se pěstuje v přibližně 400 vinohradech zejména v Anglii a Walesu, některé vinné sklípky jsou přístupné veřejnosti (Denbies Wine Estate v hrabství Surrey, Three Choirs v Gloucestershire, English Wines Tenterden v Kentu či Camel Valley v Cornwallu). Vyrábějí se i vína šumivá a dezertní.
Real Cider („pravý cider“) je zkvašený jablečný mošt v surové podobě. Je tím lepší, čím větší byla rozmanitost použitých jablek. Nejlepší cider se vyrábí v hrabstvích Herefordshire, Sussex, Norfolk a Kent. Perry se vyrábí stejným postupem, ale z hrušek, tradičně pěstovaných zejména v hrabstvích Herefordshire, Worcestershire a Gloucestershire.
Whisky se pálí ve Skotsku od 15. století a palírny (Speyside, Strathisla, Glenlivet či Glenfiddich) jsou světoznámé. Další palírny jsou na ostrovech (např. Islay, Mull, Skye, Arran, Jura a na Orknejských ostrovech). Kromě whisky se vyrábějí rovněž Brecon Dry Gin a Merlyn Cream Liqueur.
Vybrané speciality:
bangers and mash: uzenky s bramborovou kaší
cornish pastries: taštičky plněné masem a zeleninou
fish pie: směs ryb s bramborovou kaší, zapečená v troubě
fish and chips: smažená ryba s hranolky
haggis: nasekané nebo mleté ovčí vnitřnosti s cibulí, ovesnými vločkami a přísadami, vařené v ovčím žaludku, podávané zpravidla se šťouchanými brambory a s tuřínem
jackets: brambory pečené ve slupce, plněné např. sýrem, pečenými fazolemi, tuňákem
Lancashire hotpot: směs vařené čočky, koleček párku, a na kostičky nakrájených brambor, mrkve a jiné zeleniny
laverbread: koláčky pečené ze směsi mořských řas a ovesné mouky se špekem, toasty, rajčaty, často i s plody moře
hovězí steak s yorkshirským pudingem
kidney pie and mash: bramborová kaše a kapsa z listového těsta plněná směsí ledvinek a jater
marmite: pomazánka ze směsi různých drcených semínek
shepherds´s pie / cottage pie: mleté jehněčí / hovězí s bramborovou kaší, zapečené v troubě
ploughman’s lunch: chléb se sýrem či paštikou, se salátem a nakládanou zeleninou
roasted meat: plátky hovězí či jehněčí pečeně v omáčce
steak and kidney pie: hovězí s ledvinkami ve vlastní šťávě, zapečené v listovém těstě
tatties: velké pečené brambory plněné různou náplní
welsh black beef: plátky hovězího s křenovou omáčkou
 

Místní doprava a taxi

Velká Británie má jednu z nejlepších sítí veřejné dopravy na světě.
Letecká. V Británii je několik stovek letišť; nejznámější jsou londýnské Heathrow, Gatwick a Stansted, přičemž Heathrow s pěti terminály patří k nejrušnějším letištím světa. Pravidelné letecké spojení má celkem 53 britských měst, mj. Manchester, Birmingham, Glasgow, Newcastle a Edinburgh. Všechna mezinárodní letiště jsou moderní, s nepřetržitým provozem, propojená s centry měst veřejnou dopravou i taxíky, letiště Heathrow (a Newcastle) i metrem. Největší leteckou společností jsou privatizované British Airways, dalším větším dopravcem British Midland. Vnitrostátní lety se vyplatí jen na velké vzdálenosti, z Londýna do Skotska nebo na ostrovy, kdy ušetříte čas.
Železniční. Železniční doprava je rychlá a spolehlivá, síť má délku přes 16 tisíc km (třetina elektrifikovaná) a asi 2500 stanic. Protože je železniční jízdenka drahá v porovnání s autobusovou a dokonce i leteckou dopravou, slouží vlaky především k přepravě nákladů mezi vnitrozemím a přístavy, případně k příměstské dopravě (například rychlodráha Nottingham Express Transit). Jízdenky lze koupit v automatech, na nádraží a v cestovních kancelářích; na vedlejších tratích i u průvodčího. Vždy se vyplatí informovat se na slevy. Pro více cest je výhodná síťová železniční jízdenka (např. Euro Domino, InterRail, B.I.J., BritRail Flexypass, Freedom of Scotland-Travel Pass, All Line Rail Rover či Family Rail Card). Do první třídy se platí vždy plné jízdné. Na hlavní trasy se doporučují místenky.
Britské železnice jsou napojeny na rychlovlaky sítě Eurostar podmořským tunelem z Folkestone. Vlak společnosti Eurotunnel proveze cestující pod mořem za 35 minut; vlak vozí i auta a autokary.
Oblíbené jsou turistické vyhlídkové vlaky, např. Volks Electric Railway, nejstarší elektrická železnice světa, North York Moors Railway, Strathspey Steam Railway a další. Celá železniční síť je privatizovaná.
Lodní. Británii spojuje s Evropou hustá síť trajektových linek přes Lamanšský průliv i Severní moře. Cena trajektu závisí na sezóně a délce plavby: rychlejší plavba je dražší, na delší plavby se nabízejí i kajuty. Rychlou přepravu přes Lamanšský průliv (asi 30 min) zajišťují katamarány společností Seacat a Hoverspeed. Jízdenky lze zakoupit předem. Z námořních přístavů jsou nejdůležitější Londýn, Southampton, Liverpool a ropný terminál Milford Haven; další přístavy jsou Aberdeen, Belfast, Bristol, Cardiff, Dover, Glasgow, Hull, Manchester, Plymouth, Portsmouth, Scapa Flow, Sullom Voe a Tyne. Významná je pobřežní doprava mezi jednotlivými přístavy.
Turisticky atraktivní jsou splavné řeky a průplavy, celkem téměř 3200 km, využívané pro rekreační i sportovní plavbu (komerčně se využívá asi pětina). Vyhledávané jsou především trasy ve Skotsku (300 km). Unikátní je Kaledonský průplav napříč skotskou vysočinou s četnými zdymadly. Ostrovy jsou dostupné trajekty, ne všechny však přepravují automobily. Oblíbené jsou výlety na moře (např. okolí Isle of Wight, jižní pobřeží) i plavby po řekách, mj. po Temži v Londýně, nebo po Temži mezi Henley, Windsorem, Runnymede a Marlowem.
Autobusová. Autobusová síť pokrývá většinu území, doprava je levná, ale relativně pomalá. Zajišťuje ji několik desítek privátních společností: největším dopravcem je National Express s celostátní sítí. Tato společnost zajišťuje rovněž přímé spojení mezi letišti a centry měst a kyvadlovou dopravu mezi letišti Heathrow a Gatwick. Dálkové spoje jsou místenkové, obvykle vybavené i videem a toaletou. Jízdenky se kupují na autobusovém nádraží, výhodné slevy jsou např. Discount Coach Card, Britexpass, Tourist Trail Pass a další. Regionální spoje zajišťují místní menší společnosti, jízdenky se obvykle kupují u řidiče.
Městská doprava:
Každé větší město má síť místní dopravy, některá mají metro (Londýn, Glasgow, Newcastle). Londýnské metro je nejstarší na světě (1863), má jedenáct linek s více než 400 km drah a 270 stanic včetně Docklands Light Railway (DLR); jezdí denně od 5.30 přibližně do půlnoci. V Londýně jezdí rovněž patrové autobusy. Větší aglomerace mají síť příměstské dopravy. V řadě měst (Birmingham, Blackpool, Bristol, Leeds, London, Manchester, Nottingham, Portsmouth, Sheffield) jezdí tramvaje, případně rychlá „supertramvaj“ LRT (Light Rail Transit).
Jízdenky se kupují v automatech či u řidiče, v nabídce jsou i celodenní či zlevněné. V londýnských autobusech musíte mít přesně odpočítané drobné. Výhodnější je denní nebo týdenní návštěvnická časová jízdenka, případně elektronická Oyster Card, která se nabíjí předem, platí pro všechny prostředky místní veřejné dopravy i pro všechna pásma a je přenosná. Prodává se ve stanicích metra a v označených obchodech. V metru se přikládá ke čtečce ve vstupní i ve výstupní stanici, v autobuse jen při nástupu, v tramvaji na nástupní zastávce. Při jejím použití zaplatíte za jízdu méně, než činí běžné jízdné, s další slevou mimo špičku. Při libovolném počtu jízd nezaplatíte více, než za celodenní jízdenku.
Taxi. Taxislužbu mají všechna velká města, taxíky lze zastavit na ulici i objednat telefonicky. Měly by mít taxametr, přesto se doporučuje ověřit si cenu jízdy předem. Licencované taxíky jsou povinně vybaveny střešním transparentem s nápisem taxi. Příplatky jsou za dalšího cestujícího, velké zavazadlo či jízdu v noci.
 

Nákupy a suvenýry

V Británii lze nakoupit v podstatě cokoliv; nabídka je nepřeberná a nakupovat lze jak v luxusních obchodních domech, tak na tržištích a bleších trzích. Oblíbené suvenýry jsou obrazové publikace, porcelán a sklo, šperky, módní oblečení a pletené zboží, šály a šátky, řemeslné výrobky, nebo sušenky ve stylových plechových krabicích a anglický čaj: méně obvyklé suvenýry nabízejí starožitnictví, vetešnictví, muzea a prodejny organizací English Heritage a National Trust.
Otevírací doba většiny obchodů je obvykle ve všední dny od 9.00 do 17.00 až 18.00. V neděli je otvírací doba 12.00 – 18.00; menší obchody mívají i v neděli otevřeno neomezeně, zejména v turistických centrech. V supermarketech je otevřeno běžně celý týden od 9.00 do 20.00 i déle. Nejznámější londýnská tržiště jsou např. Jubilee and Apple, Piccadilly Crafts, Petticoat Lane, East Street či Portobello Road. Na tržištích se platí v hotovosti, velké a turistické obchody přijímají i mezinárodní platební karty.
 

Oblečení, zavazadla

Cestujte nalehko, budete svobodnější! Jedete si užívat, nestěhujete se. Pevný středně velký uzamykatelný kufr opatřete visačkou se svým jménem. Lístek se jménem, adresou a telefonním číslem vložte také dovnitř. Do odbavovaného zavazadla uložte všechny ostré předměty jako kapesní nůž, nůžtičky, pilníček na nehty apod., které nesmíte vzít s sebou do kabiny letadla. Jako příruční se nejlépe osvědčil pevný turistický batůžek na věci, které chcete či potřebujete mít stále u sebe (například léky, které užíváte pravidelně). Neberte si tašky do ruky nebo dokonce kabelky, překážejí a snadno je někde zapomenete.
Oblečení by mělo být příjemné, praktické a nemačkavé: počítejte i s deštěm a nižšími teplotami. Obuv doporučujeme hlavně pohodlnou, vhodnou i na delší vycházky jak v krajině, tak po městech. Všechno, co byste snad postrádali, lze však na místě bez problémů koupit.
Nezbytné jsou pokrývka hlavy, brýle proti slunci, osobní léky a náhradní dioptrické brýle, pokud je nosíte.
 

Opalování

Přestože Velká Británie není destinace, kam se klienti míří opalovat, pokud máte citlivější pleť, nezapomeňte přibalit kvalitní protisluneční krém.
 

Pláže a koupání

Koupání v moři bylo v Británii oblíbenou zábavou již od 18. století, kdy favoritem byla letoviska Blackpool v hrabství Lancashire a Scarborough v hrabství North Yorkshire, kde je dnes akvárium Sea-Life and Marine Sanctuary.
Británie má 8 tisíc km pobřeží, kde na útesech můžete pozorovat hnízdící ptáky, v zátokách tuleně a na stovkách pláží sbírat roztodivné mušle. Oblíbeným cílem výletů jsou romantické úseky pobřeží jihozápadní Anglie, od žulových útesů Land´s End po 29 km dlouhou oblázkovou kosu Chesil Bank. Následující pláže se pyšní prestižní Modrou vlajkou, která je zárukou čistoty vody a kvality vybavení pláže: Holkham Bay (Norfolk, písečná, 16 km dlouhá, přírodní rezervace, duny, slaniska a borový les), Bournemouth (Dorset, písečná, 11 km, dětská hřiště), Nairn Central Beach (Skotsko, spousta delfínů při pobřeží) a Benllech (Wales, výjimečné přírodní scenérie). Pláže vyhledávané pro rodinnou rekreaci jsou Ainsdale (Southport, přírodní rezervace, písečné duny, kite surfing), New Quay (Wales, Cardigan Bay Marine Wildlife Centre pořádá plavby za delfíny a tuleni), Three Shells Beach (Southend, zábavní park Adventure Island Theme Park), Burnt Island Beach (Fife u Firth of Forth, písečná se skalními jezírky na koupání, zábavní Seaside Park), Shell Beach (Herm, Normanské ostrovy, mušle a skalní jezírka), Filey Beach (Yorkshire, zlatý písek, promenáda, poníci), Blackpool Sands (Devon, pěkná krajinná scenérie, borový les, plovoucí odpočivadla), Lowestoft Beach (Suffolk, dvě přístavní mola, promenáda) a Benllech Beach (Anglesey, krásné scenérie, zlatý písek).
 

Pošta

Poštovní úřady se nacházejí prakticky všude: ve městech jako samostatné budovy, v menších místech jsou pobočky pošty v prodejně novin či potravin nebo v turistickém infocentru. Velké pošty bývají zpravidla otevřeny ve všední den od 9.00 do 17.30 hodin, v sobotu od 9.00 do 13.00, v menších lokalitách může být otevírací doba kratší.
Známky lze koupit na poště, v supermarketu či na čerpací stanici. Podle rychlosti doručení zásilky se rozlišuje „first class“ a „second class“, což platí pouze pro území Velké Británie. Známka na pohlednici (postcard) do ČR stojí 50 p.
Poštovní schránky jsou červené, různých tvarů i velikostí, někdy se zvláštním otvorem pro zásilky do zahraničí. Pohodlné a spolehlivé je odeslání pohledů prostřednictvím hotelové recepce.
 

Rent a car, dopravní předpisy a řidičské průkazy

Kromě renomovaných mezinárodních půjčoven (Rent a Car, Budget, Avis Thrifty, Hertz, Alamo, National) nabízejí služby i levnější Autos Abroad či malé místní společnosti, přesto je půjčení vozu v Británii drahé. Vyžaduje se kreditní karta nebo složení vysoké zálohy v hotovosti, pas a národní nebo mezinárodní řidičský průkaz, věkový limit je 21 – 70 let. Vždy se vyplatí porovnat více nabídek a nezapomeňte na VAT (daň z přidané hodnoty). Před podpisem smlouvy vždy důkladně prostudujte smluvní podmínky a rozsah pojištění zejména proti krádeži, nehodě a závažné poruše. Taxativně si nechte vyjmenovat, co v ceně není, osobně zkontrolujte stav vozu a nezapomeňte si poznamenat číslo smluvní havarijní služby.
Ceny půjčovného závisejí na typu vozu i místě vypůjčení; v Londýně začínají od Ł 55 za nejmenší vůz za den, resp. Ł 200 za týden. Ve vzdálenějších městech lze počítat s cenami až o čtvrtinu nižšími.
V Británii se jezdí vlevo a vzdálenosti se udávají v mílích. Silnic je přes 390 tisíc kilometrů, z toho asi 3500 km dálnic, které jsou bezplatné, s výjimkou krátkého úseku M6 u Birminghamu; jsou však zpoplatněny některé mosty a tunely. Dálnice jsou označeny „M” a číslem, silnice I./II. třídy jako A/B roads. Pro cestování po venkově se doporučuje automapa Ordnance Survey nebo kvalitní GPS. Dopravní značky jsou srozumitelné, Maximální povolená rychlost je v obcích 48 km/h (30 mph), na běžných silnicích 96 km/h (60 mph), na dálnicích 112 km/h (70 mph) pro osobní auta, pokud není značkami upravena jinak.
Používání bezpečnostních pásů je povinné, řízení pod vlivem alkoholu zakázané („zákonný limit” je 0,8 promile alkoholu v krvi). Telefonovat bez použití handsfree je zakázáno. Dále se nesmí používat klakson, když není vozidlo v pohybu, a v zastavěných částech obcí mezi 23.30 a 7.00 hodinou.
Pozor na zákazy parkování, zejména ve městech. Dvojitá žlutá čára při okraji vozovky znamená zákaz zastavení, jednoduchá žlutá čára zákaz parkování; běžné jsou parkovací hodiny, lístek umístěte viditelně za předním sklem, nebo se používají ruční parkovací hodiny (musíte si je koupit a vystavit za okno vozu). Doporučuje se využívat záchytná parkoviště. Čerpací stanice jsou většinou samoobslužné.
Dopravní značky jsou shodné nebo podobné českým. Na křižovatce, pokud značky nebo semafory neurčují jinak, se dává přednost vozidlu přijíždějícímu zprava („Right is Might“); vozidla na kruhovém objezdu mají vždy přednost (též přijíždějí zprava); totéž platí při zařazování na silnici s více jízdními pruhy. Příkaz „give way” znamená „dej přednost”. Na křižovatkách je však přednost většinou vyznačena, a to trojúhelníkem na vozovce nebo příčnou bílou čárou na hranici křižovatky; pokud je čára plná, znamená totéž jako značka “Stop”. Britskou specialitou jsou kruhové objezdy, které někdy mají několik “vnitřních” kruhových objezdů, pravidlo přednosti zprava se uplatní na každém z nich.
Za vjezd do centrální části Londýna ve všední den mezi 7.00 a 18.30 se platí zvláštní poplatek (congestion charge) ve výši 8 Ł za den bez ohledu na počet vjezdů nebo dobu pobytu v zóně a musí být uhrazen nejpozději do půlnoci téhož dne. Zaplatit je možné elektronicky (na webu nebo telefonem) nebo u automatu na velkých parkovištích nebo označených čerpacích stanicích.
Nepřetržitou havarijní službu nabízí motoristům AA (Automobile Association), RAC (Royal Automobile Club) a Green Flag: většina autopůjčoven má jejich služby zahrnuty v ceně pronájmu. V případě nehody se zraněním nebo poškozením dalšího vozu vždy volejte policii.
 

Restaurace, ceny, doporučení

Nabídka občerstvení je pestrá, od luxusních restaurací, kde se nenajíte pod 50 liber, až po stánky s hamburgery za ceny od 2,5 libry. Většina restaurací nabízí vydatné menu za cenu od 10 do 15 liber, někdy i včetně nápoje. Velmi oblíbené jsou typické „puby”, kterých je přes 60 tisíc, s otevírací dobou obvykle 11.00 (12.00) – 22.30 (23.00) hod. Na baru i u stolu se platí hned a v hotovosti, spropitné ani účtenky nejsou zvykem. Točené pivo se obvykle objednává v pintách (0,57 l), alternativou je půl pinty. Puby nabízejí i levná jídla, která se také objednávají na baru. V nabídce bývá steak, omeleta, lasagne, saláty a hranolky, někde i pečené maso s bramborami a zeleninou. V nově zaváděných „gastropubech“ se klade důraz na chutné jídlo z místních sezónních produktů. Mnoho restaurací nabízí po celý den tradiční snídani jako „all-day english breakfast“.
Alkohol se smí prodávat pouze odpoledne a večer a zavírací doba se striktně dodržuje. Kouření je ve všech uzavřených veřejných prostorách zakázáno.
Ve všech městech a zejména v Londýně je řada restaurací s kuchyní z celého světa, především čínské a indické. Velkou část jejich obratu tvoří prodej jídel s sebou (take away), který je u Britů velmi oblíben. Běžné jsou i restaurace mexické, italské, francouzské a mnoho dalších, včetně řetězců rychlých občerstvení.
 

Různé

Britská vlajka
Je přezdívána „Union Jack“ a tvoří ji tři kříže položené přes sebe v modrém poli. Vznikla složením vlajky Anglie (na bílém poli červený kříž sv. Jiří, patrona Anglie), Skotska (na modrém poli bílý úhlopříčný kříž sv. Ondřeje, patrona Skotska) a Irska (na bílém poli červený úhlopříčný kříž sv. Patrika, patrona Irska). Mohou ji používat všichni občané, ale výhradně na souši; na moři je vyhrazena lodím královského námořnictva.
Etnika
Z celkového počtu 61 mil. obyvatel je přibližně 90 % původních obyvatel britských ostrovů (z toho Angličané 83 %, Skotové 9 %, Velšané 5 % a Irové 3 %). Zbývající desetinu tvoří imigranti, největším podílem zejména Britové ze Západní Indie (karibští černoši) a přistěhovalci z Asie (zejména Indie, Pákistánu, Bangladéše a Číny) nebo jejich potomci narození v Británii (dnes již přes 50 % příslušníků těchto menšin). Usazují se zejména ve velkých městech, kde vznikají čtvrtě, v nichž převládají konkrétní etnika. V Londýně tvoří národnostní menšiny přibližně třetinu obyvatel.
Průměrný věk příslušníků menšin je nižší než u Britů, což je dáno vyšší porodností a trvalou migrací mladších lidí do Británie. Nejrychlejší přírůstek obyvatel a nejmladší průměrný věk vykazují míšenci (přes polovinu jich je mladších 16 let). Podíl menšin na populaci rychle narůstá.
Průměrný věk obyvatel je 40 let, očekávaná délka života 78,8 let (muži/ženy 76,3/81,5 let).
Gibraltar
Britské zámořské území (dříve korunní kolonie) na Pyrenejském poloostrově je strategicky významná vápencová skála, kontrolující Gibraltarskou úžinu, tedy vstup do Středozemního moře. Její rozloha je pouhých 6,5 km2 (k tomu další území o shodné rozloze, získané na úkor moře), nejvyšší bod je 426 m n.m., žije zde asi 30 tisíc obyvatel. Jeskynní systémy, využívané dnes vojensky, objevili a obývali již Neandrtálci před 24 tisíci lety, „Skálu“ znali i Féničané, Řekové, Římané a Kartaginci. Název vznikl zkomolením z Džebel Tárik (Tárikova skála), podle berberského vojevůdce Tárika Ibn Zijáda, který zde přistál roku 711. Po 400 letech maurské vlády a opakovaném obsazení Skály střídavě Araby a Kastilci bylo Španělsko nuceno postoupit Gibraltar Británii v roce 1713 Utrechtskou smlouvou, ukončující války o španělské dědictví. Roku 1830 se gibraltarská pevnost stala formálně britskou kolonií. Dnes je Gibraltar výsostným územím Britského království, a přestože Španělsko nabízí jeho obyvatelům statut autonomní oblasti, v referendech roku 1976 a 2002 byl tento návrh naprostou většinou odmítnut a pozemní hranice dlouhá 1200 metrů odděluje nadále Gibraltar od španělského městečka La Línea de la Concepción. Gibraltar přitahuje turisty polohou, přírodou (botanická rezervace, opice makak bezocasý, výlety za pozorováním delfínů, jeskyně), visutou lanovkou, botanickou zahradou a jako ráj levných nákupů alkoholu a cigaret, protože celé jeho území je bezcelní zónou. Unikátní je rovněž obranný systém skalních tunelů Great Siege Tunnels o celkové délce asi 70 km, vybudovaných během obléhání v letech 1779 – 1783, kdy se Španělé opakovaně neúspěšně pokusili získat toto území zpět silou. Pitná voda se získává odsolováním vody mořské a samozřejmě se zachycuje voda dešťová. Energii zajišťují solární panely a přílivová elektrárna, ekonomika je založená na turistice (ročně 7 milionů turistů), obchodu a finančních službách, jsou zde rovněž loděnice na opravu lodí. Přestože Gibraltar vydává svoje vlastní mince a bankovky, platí zde i britská libra a lze platit i eurem.
Irská republikánská armáda
Irish Republican Army (IRA) je militantní organizace působící převážně v Severním Irsku, resp. pojmenování užívané pro několik polovojenských hnutí v Irsku ve 20. a 21. století. Vznikla v roce 1919 přejmenováním a restrukturalizací polovojenských jednotek Irských dobrovolníků, které měly podpořit jednostranné vyhlášení Irska jako samostatné Irské republiky v roce 1916. V letech 1919 – 1921 byla IRA nejaktivnější organizací v irské válce za nezávislost proti britské nadvládě. Když Britové roku 1921 nabídli Irsku změnu statutu Irska na stát mimo Britské společenství (Commonwealth), rozštěpila se IRA na armádu Svobodného irského státu (Irish Free State), oficiální vojenskou sílu nově vzniklého státu Irská republika, a frakci, která nadále nesla jméno IRA. Její příslušníci nesouhlasili s rozdělením Irska, jež považovali za zradu republikánských ideálů, a byli proti vzniku Severního Irska jako součásti Spojeného království. V letech 1922 – 1923 proto proběhla irská občanská válka; koncem roku 1923 byly zbytky IRA irskou armádou poraženy. V roce 1969 se IRA rozdělila na dvě frakce, „oficiální“ OIRA, ideově marxistická, z jejíhož politického křídla Official Sinn Fein se stala Workers Party v Severním Irsku, a „prozatímní“ PIRA, která pokračovala v teroristických akcích, jako jsou bombové útoky, vraždy a vydírání zaměřené zejména na vládní britské činitele, a na niž se v současnosti běžně vztahuje označení „IRA“. Působí na území Velké Británie, Severního Irska a Irské republiky a je ozbrojeným křídlem politické nacionální strany Sinn Féin; údajně je též součástí mezinárodní teroristické sítě a udržuje kontakty s Kubou a Íránem. Roku 1998 byla oficiálně odzbrojena a stala se legální politickou silou; tato tzv. Velkopáteční dohoda byla uzavřena jako výsledek referenda v obou částech Irska. Dohoda zároveň stanoví, že pokud by se nadpoloviční většina obyvatel Severního Irska chtěla připojit k Irské republice, stane se tak.
Ostrovy
Falklandy (Falkland Islands, 12 173 km2). Zámořské území Velké Británie, které si pod názvem Malvíny nárokuje Argentina. Tvoří je dva hlavní ostrovy, Západní (West Falkland/Gran Malvina, 4530 km2) a Východní (East Falkland/Soledad, 6605 km2), a dalších asi dvě stě menších ostrovů a skalisek, všechny asi 500 km východně od pobřeží Argentiny. Mají členité pobřeží, povrch tvoří pastviny (99 %) a rašeliniště. Většina ze tří tisíc obyvatel jsou Britové, dalších dva tisíce Britů tvoří posádku na základně RAF Mount Pleasant. Mluví se anglicky a měnou je falklandská libra, pevně vázaná 1:1 k britské libře. Obyvatelé se živí chovem ovcí a rybolovem, také prodejem známek a místní měny.
Ostrovy patrně znali již Portugalci, Angličané zde poprvé přistáli v roce 1592 a vznesli na ně nárok. První osídlení založili až v roce 1764 (přístav Saint Louis na Východním ostrově) Francouzi z bretaňského přístavu Saint Malo, odtud název Malvíny. V roce 1766 předali Francouzi přístav Španělsku; po vyhlášení nezávislosti Argentiny na Španělsku si ostrovy začala nárokovat Argentina. Roku 1820 byly připojeny k Argentině, 1833 vojensky obsazeny Velkou Británií a následně kolonizovány zejména Skoty a Iry. Roku 1892 se staly britskou kolonií, ale Argentina britskou správu nikdy neuznala. Roku 1982 byly vojensky obsazeny Argentinou. V následující oficiálně nevyhlášené válce o souostroví Falklandy, Jižní Georgii a Jižní Sandwichovy ostrovy, která trvala dva a půl měsíce, zvítězila Velká Británie. Na britské straně padlo 258 a na argentinské 649 vojáků: hlavní události byly mj. potopení argentinského lehkého křižníku ARA General Belgrano britskou ponorkou HMS Conqueror, naopak argentinské letectvo těžce poškodilo britský torpédoborec HMS Sheffield.
Hebridy. Souostroví o celkové rozloze 7,5 tis. km2 tvoří asi 500 plochých ostrovů severozápadně od pobřeží Skotska, z nichž jen asi stovka je obydlených. Rozlišují se na Vnější Hebridy (Outer Hebrides, Innse Gall, 3 tis. km2, 26 tis. obyv.), vzdálenější od pevniny, a Vnitřní Hebridy (The Western Isles, Na h-Eileanan a-staigh, 4,5 tis. km2, 6 tis. obyv.). Ostrovy jsou skalnaté a bezlesé, klima je chladné a vlhké. Byly osídleny již ve střední době kamenné. Mluví se zde skotskou gaelštinou, ale začíná převládat angličtina. Se Skotskem jsou spojeny trajekty, mezi sebou trajekty, hrázemi a mosty. Pěstují se brambory, řepa, obiloviny; chová dobytek a ovce. Důležité je rybářství, zpracování ryb a pálení whisky. Nejzápadnější částí Hebrid je souostroví St. Kilda (světové dědictví UNESCO, 1986), dále na Hebridách najdeme 4 národní přírodní rezervace a přes 80 dalších území s různým režimem ochrany.
Vnější Hebridy (Na h-Eileanan Siar, Western Isles) jsou od Vnitřních Hebrid a Skotska odděleny průlivy Minch, Little Minch a Hebridským mořem. Hlavní skupině ostrovů se někdy říká Long Isle. Největšími ostrovy jsou Lewis and Harris, North Uist, Benbecula, South Uist a Barra. Většina ostrovů včetně přilehlého moře jsou chráněným přírodním územím. Osídleno je jich jen 14. Administrativním centrem je Stornoway (6 tis. obyv.).
Vnitřní Hebridy tvoří souostroví přiléhající k pobřeží Skotska, běžně rozdělované na severní část (s největším ostrovem Skye) a jižní část (s největšími ostrovy Mull, Islay, Jura). Nejznámější je Skye s městem Potree, spojený s pevninou Lochatským mostem (1995).
Normanské ostrovy (Channel Islands, 196,8 km2, 148 tis. obyv.) leží v Lamanšském průlivu při pobřeží francouzského poloostrova Cotentin. Patří k nim Jersey (116 km2, 91 tis. obyv., město Saint Helier, 28 tis. obyv.), Guernsey 65 km2 (město St. Peter Port, 16 tis.obyv.), Alderney 7,9 km2, Sark 5,5 km2, Herm 2 km2 a Jethou 0,2 km2 a další ostrůvky. Administrativně to jsou dvě správní oblasti, Bailiwick of Guernsey a Bailiwick of Jersey. Ostrovy byly od roku 933 součástí Normanského vévodství, za Viléma Dobyvatele roku 1066 spojeny s Anglií. Dnes jsou dependencí britské koruny (jejich hlavou je tedy britská královna), mají rozsáhlou autonomii a nejsou – společně s ostrovem Man – členem EU, ale pouze součástí jednotného celního území EU a umožňují volný pohyb zboží, nikoli však osob a služeb. Původní jazyky, guernsejština (dgernésiais) a jersejština (jerriais), přetrvávají jen v názvech.
Ostrov Man (Isle of Man, 572 km2, 80 tis. obyv.) leží v Irském moři mezi Anglií, Skotskem, Walesem a Severním Irskem. Osídlen byl od střední doby kamenné, na konci 8. století jej obsadili Vikingové, od roku 1079 byl norským královstvím „Ostrov Man a ostrovy“, v roce 1266 jej norský král Magnus VI. přepustil Skotsku. Ve 14. století jej získala Anglie, dnes je samosprávnou korunní dependencí Spojeného království, jež je zodpovědné za jeho obranu a zahraniční politiku. Panovníka zastupuje guvernér, domácí záležitosti spravuje parlament Tynwald, založený roku 979. Správním centrem je město Douglas (26 tis. obyv.). Převažují pahorkatiny, s nejvyšším bodem Snaefell (621 m n. m.). Obyvatelé se živí pastevectvím, rybolovem a turistickým ruchem.
Shetlandy (Shetlandské ostrovy, Shetland Islands, 1466 km2, 23 tis. obyv.) je skupina asi 100 ostrovů, ostrůvků a skalisek, z toho asi dvě desítky obydlených, severně od pobřeží Skotska. Tvoří pás mezi Atlantickým oceánem a Severním mořem, čemuž odpovídá chladné, větrné a deštivé klima: průměrná teplota v nejchladnějším měsíci (únoru) je 4,9 °C, v nejteplejším (září) 14 °C. Až 70 dní v roce sněží, 269 dní prší. Sněžit může kdykoliv kromě léta, ale sníh hned roztaje. Průměrné roční srážky jsou 1037 mm. Administrativně patří Shetlandy Skotsku, správním centrem je Lerwick (6 tis. obyv.) na největším ostrově Mainland (967 km2). Další větší ostrovy jsou Yell, Unst a Fetlar. Dávné osídlení dokládají megalitické stavby. Kelty v 9. století vystřídali Vikingové, do roku 1469 patřily ostrovy Norsku, poté byly společně s Orknejemi připojeny ke Skotsku. Obyvatelé se živili chovem ovcí, koní (plemeno shetlandský poník) a rybolovem, ale po objevu ropy v šelfu u pobřeží tu byl vybudován největší britský ropný terminál, Sullom Voe (1978). V krajině převažují pahorkatiny, ornitology přitahují hnízdiště mořských ptáků.
Orkneje viz „Zajímavá místa“.
Ostrov Wight (Isle of Wight, 381 km2, 140 tis. obyv.) při jižním pobřeží Anglie je samostatným hrabstvím s vlastním poslancem v parlamentu Spojeného království. Vlajka sv. Jiří (St George´s Ensigne) zaručuje členům místního exkluzivního jachtařského klubu Royal Yacht Squadron volný přístup do všech přístavů. Ostrov má řadu chráněných území (křídový hřbet, mořská skaliska – ornitologická rezervace) a pobřežní naleziště dinosauřích kostí evropského významu. Nejvyšším bodem je St Boniface Down (241 m n. m.). Původně normanský ostrov získal roku 1293 anglický král Edward I., opevnil ho Jindřich VIII. Královna Viktorie si tu zřídila letní rezidenci Osborne House (19. stol., muzeum), kterou ve stylu italské renesance navrhl její manžel, princ Albert. V roce 1901 zde zemřela. Správním centrem je Newport, zajímavosti jsou letovisko Ryde (30 tis. obyv.) s písečnými plážemi, hrad v přístavu Cowes, neorománský hrad Norris (East Cowes, 18. stol.) a normanský hrad Carisbrooke, původně římská pevnost. Lázeňské přímořské letovisko Ventnor je známé terasami Untercliff a botanickou zahradou, Needles (jehly) tvoří pět špičatých vápencových útesů v zálivu Alum Bay při západním pobřeží, kde je maják, sklárna, zábavní park a různobarevný písek na pláži.
Osobnosti
Arthur Ransome (1884 –1967), anglický spisovatel a novinář, se proslavil třináctidílným románovým cyklem pro děti o prázdninových dobrodružstvích dvou dětských skupin „Vlaštovky a Amazonky“, kdy inspiraci čerpal z vlastních zážitků v Jezerní oblasti (Lake District). Vystudoval přírodní vědy, v Rusku působil roku 1916 jako válečný zpravodaj (a jako agent pro britskou zpravodajskou službu). Jeho nejznámější romány jsou Boj o ostrov, Trosečníci z Vlaštovky, Petr Kachna, Zamrzlá loď kapitána Flinta, Klub lysek a Holubí pošta.
Královna Alžběta II., současná panovnice, vdaná za prince Filipa, vévodu z Edinburghu, nastoupila na trůn roku 1952 po smrti svého otce Jiřího VI., korunována byla roku 1953. Její úplný titul zní „Alžběta Druhá, z milosti Boží královna Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a dalších říší a území, hlava Commonwealthu, obhájkyně víry“. Královna je nejvyšším soudcem, vrchním velitelem ozbrojených sil a hlavou anglikánské církve. V praxi jedná dle doporučení vlády, jmenuje předsedu vlády a členy vlády, soudce a vedoucí hodnostáře církve, přijímá velvyslance a státní návštěvy. Oficiálním následníkem trůnu je její syn, princ Charles. Přes občasné spekulace o zrušení monarchie je dle seriózních průzkumů podpora pro přeměnu na republiku pouhých 15 – 25 % obyvatel.
Horatio Nelson (1758 – 1805), budoucí slavný admirál, nastoupil k britskému královskému námořnictvu jako dvanáctiletý. V osmnácti letech složil důstojnické zkoušky a stal se poručíkem: bojoval proti americké revoluci, roku 1773 se zúčastnil polární expedice, v letech 1784 – 1787 sloužil v Západní Indii. V bojích proti napoleonské Francii na Korsice přišel roku 1794 o oko a u Cádizu roku 1797 o část pravé ruky: téhož roku byl jmenován kontraadmirálem (bylo mu 39 let) a v roce 1798 zničil Napoleonovo loďstvo u Abúkiru, takže pro Brity se stal národním hrdinou. Poté (1798 – 1800) potlačil republikánské hnutí v jižní Itálii a dosadil zpět na trůn neapolského krále. Roku 1800 porazil Francouze v bitvě u Malty a roku 1801 Dány u Kodaně. Ve slavné bitvě u Trafalgaru, kde velel flotile z vlajkové lodi Viktoria, porazil přesilu spojeného francouzsko-španělského loďstva císaře Napoleona. Británie tak získala absolutní nadvládu na moři, ale Nelson byl v bitvě smrtelně zraněn a do vlasti se vrátily jen jeho ostatky. Dnes ho na Trafalgarském náměstí v Londýně připomíná sloup (75 m) s jeho sochou, bylo o něm sepsáno asi 1300 biografií a natočeno několik filmů. Do dějin vstoupil i jeho osudový mimomanželský vztah s ženou britského vyslance, lady Emmou Hamilton (s níž měl dcerku Horatii), přestože manželka Francis (Fanny) ho rovněž celý život milovala.
Walter Scott (1771 – 1832), skotský romantický básník a prozaik, zakladatel historického románu. Následkem dětské obrny byl ochrnutý na jednu nohu. Stal se právníkem a pracoval jako úředník nejvyššího soudu v Edinburghu. Jeho tvorbu ovlivnil anglický básník lord Byron, s nímž se seznámil roku 1812. Bestsellerem se staly Píseň posledního skotského barda (The Lay of the Last Minstrel) a Jezerní panna (The Lady of the Lake). Obrovský úspěch anonymně vydaného románu Waverley aneb Před šedesáti lety (Waverley, or, Tis Sixty Years Since), kdy hlavní hrdina bojuje po boku skotských horalů proti králi, ho podnítil k napsání dalších slavných románů Rob Roy, Ivanhoe a čtyř řad románů pod souhrnným názvem Příběhy mého domácího (Tales of My Landlord), které se váží zejména ke skotským, anglickým či evropským dějinám. Napsal celkem 26 románů a roku 1819 byl povýšen do šlechtického stavu. Jeho hrobka (kde je pohřben společně s manželkou a nejstarším synem) leží v postranní lodi zřícenin opatství Dryburgh Abbey ve skotském hrabství Berwicku na řece Tweed, nedaleko míst, kde prožil značnou část života. Místo je to stejně romantické, jako příběhy, které napsal.
William Shakespeare (1564 –1616), dramatik a básník se narodil i zemřel v městečku Stratford-upon-Avon, kde se jako osmnáctiletý oženil s Anne Hathaway, o osm let starší. Narodila se jim dcerka Susanna a později dvojčata Judith a Hamnet, který zemřel v 11 letech. Shakespeare se s kočovnými divadelníky dostal do Londýna, kde se posléze stal hercem a dramatikem divadelní společnosti Služebníci lorda komořího (Lord Chamberlain's Men), po nástupu Jakuba I. na trůn přejmenované na The King´s Men, s královou podporou a ochranou. Společnost existovala až do uzavření všech divadel na počátku anglické občanské války 1642. V nově postaveném divadle Globe (1599) pro 3 tisíce osob, kde vystupovali, měl spoluvlastnický podíl. Divadlo bylo uzavřeno 1642 a strženo 1644; současná stavba je rekonstrukcí (1997), kde se hraje divadlo, pořádají kulturní akce a je zde umístěna expozice věnovaná Shakespearovi a Londýnu v jeho době. Shakespeare se roku 1610 vrátil do Stratfordu, kde v nově zakoupeném domě (New House) žil až do smrti.
Jeho slavné historické hry jsou věnovány zejména anglickým králům (Jindřich IV., Jindřich V., Jindřich VI., Jindřich VIII., Richard II., a Richard III.), nejznámější komedie jsou Dva šlechtici veronští, Jak se vám líbí, Komedie plná omylů, Kupec benátský, Mnoho povyku pro nic, Sen noci svatojánské, Večer tříkrálový, Veselé paničky windsorské, Zkrocení zlé ženy. Mezi nejlepší tragédie patří Romeo a Julie, Antonius a Kleopatra, Hamlet, Julius Caesar, Othello, Král Lear a Macbeth. Z pohádek je nejznámější Zimní pohádka a z básní Vášnivý poutník a zejména cyklus 154 sonetů.
Společenství národů (Commonwealth of Nations)
Volné sdružení Velké Británie a jejích bývalých dominií a kolonií. Název do roku 1931 byl Britské impérium, v letech 1931 – 1947 Britské společenství národů. Dnes je členem Commonwealthu 53 samostatných zemí a dále závislá území a teritoria pod správou Velké Británie, Austrálie a Nového Zélandu. V Commonwealthu žije asi 1,8 miliardy obyvatel. Jeho hlavou je britský panovník (Alžběta II.), hlavním úřadem Sekretariát Commonwealthu se sídlem v Londýně.
Členskými zeměmi Commonwealthu jsou v Evropě Velká Británie, Kypr a Malta, v Severní a střední Americe Kanada, Jamajka, Dominika a dalších země, v Jižní Americe Guyana, v Austrálii a Oceánii Austrálie, Nový Zéland, Samoa a další, v Asii Indie, Srí Lanka, Bangladéš, Malajsie a další, v Africe Jihoafrická republika, Ghana, Keňa, Mosambik, Namibie, Nigérie, Tanzánie, Uganda a dalších 10 zemí. Mimo uvedené země jsou nepřímo členy Commonwealthu britské korunní kolonie, závislá území Austrálie a Nového Zélandu (teritoria) a zvláštní status přidruženého členství mají Cookovy ostrovy a ostrov Niue. Mozambik je jediný člen, který nikdy nebyl britskou kolonií. Samo členství ve Společenství národů nezahrnuje žádné právní závazky, je pouze nástrojem mezinárodní spolupráce.
V 15 státech, mimo vlastní Spojené království, označovaných jako Commonwealth Realm (Společenské království), má britský panovník zároveň i titul krále konkrétní země. Jsou to Antigua a Barbuda, Austrálie, Bahamy, Barbados, Belize, Grenada, Jamajka, Kanada, Nový Zéland, Papua-Nová Guinea, Svatá Lucie, Svatý Kryštof a Nevis, Svatý Vincenc a Grenadiny, Šalomounovy ostrovy a Tuvalu.

 

Spropitné

Spropitné není povinností, ale dobrou službu můžete ocenit. Je běžné ve službách, očekávají je např. hoteloví poslíčci, nosiči a pokojské (ve výši podle vaší spokojenosti), naopak se nedává v pubech. Většina hotelových účtů již obsahuje poplatek za služby, obvykle 10 – 12 %. V restauraci se přesvědčte, zda obsluha již je zahrnuta do účtu, a v takovém případě je další spropitné zcela na vás; pokud na účtu není, je zvykem přidat 10 až 15 %. Taxikářům se platba zaokrouhluje.
 

Svátky

Svátky
Svátků je celá řada, k nejdůležitějším patří Den sv. Jiří, patrona Anglie (23. dubna), v Severním Irsku Den sv. Patrika, patrona Irska (17. března) a „Den Oranžistů“ (též Battle of the Boyne, průvod protestantské organizace Oranžského řádu, 12. července). Další svátky jsou Den sv. Valentýna (svátek zamilovaných), 1. máj s tancem okolo májky a Svatojánská noc. Davy obyvatel i turistů přitahuje druhou nebo třetí sobotu v červnu „Trooping the Colour“, průvod Londýnem u příležitosti královniných narozenin. Halloween, v předvečer svátku Všech svatých, milují hlavně děti, ale vyřezanými dýněmi je osvětleno snad každé zápraží. „Guy Fawkes Night“ se slaví 5. listopadu večer: ohňostroj má připomenout neúspěšný pokus katolíků roku 1605 vyhodit do povětří budovy parlamentu. Den příměří (Remembrance Day, druhá neděle v listopadu) je vzpomínka na padlé ve světových válkách.
Nejoblíbenějším svátkem jsou nepochybně vánoce, kdy zemi rozzáří záplava světýlek, všude zní koledy a vánoční strom tradičně z Norska rozsvítí na Trafalgarském náměstí starosta Osla. Santa Claus přijíždí na saních tažených soby, děti dostávají dárky do punčochy nachystané v nohách postele a rozbalují je až ráno 25. prosince. V kostelích se slouží půlnoční vánoční mše. Na Boží Hod v poledne je slavnostní rodinný oběd, tradičně pečený krocan a vánoční pudink; 26. prosinec se nazývá Boxing Day. Silvestr se ve Skotsku nazývá Hogmanay; všichni věří, že první novoroční návštěvník přináší do domu štěstí a rozdávají se kousky uhlí s přáním udržení tepla rodinného krbu. Pokud svátek padne na sobotu nebo neděli, je volno nejbližší pracovní den.
K velikonocům patří vajíčka, kromě slepičích i krocaní, bažantí či pštrosí, ale hlavně čokoládová: ukrytá vajíčka děti hledají po celém bytě i zahradě. Zajímavý velikonoční zvyk je spojen s britskou královskou rodinou už od 12. století, kdy na Zelený čtvrtek obdarovávali angličtí panovníci chudé. Dnes pro tuto příležitost speciálně ražené mince dostávají od panovníka např. sirotci, vdovy a lidé, pracující v charitě, přičemž počet obdarovaných žen a obdarovaných mužů se shoduje s věkem panovníka. Přestože mají mince nominální hodnotu jen několika pencí, je o ně mezi sběrateli obrovský zájem.
Zvláštností jsou dny volna zvané „bank holidays“, dle zavřených bank.
Státní svátky jsou:
1. leden: Nový rok
2. leden: (pouze ve Skotsku) Hogmanay (Bank Holiday)
17. březen: (pouze v Severním Irsku) St. Parick´s Day
březen/duben: velikonoce – Velký pátek, Velikonoční pondělí (jež není svátkem ve Skotsku)
první pondělí v květnu: Early May Bank Holiday
poslední pondělí v květnu: Late Spring Bank Holiday
14. července: (pouze v Severním Irsku) Battle of the Boyne (Orangemen´s Day)
první pondělí v srpnu: Summer Bank Holiday (pouze ve Skotsku)
poslední pondělí v srpnu: Summer Bank Holiday (s výjimkou Skotska)
25.-26. prosinec: Vánoce (Christmas Day a Boxing Day)

Svátky
Svátků je celá řada, k nejdůležitějším patří Den sv. Jiří, patrona Anglie (23. dubna), v Severním Irsku Den sv. Patrika, patrona Irska (17. března) a „Den Oranžistů“ (též Battle of the Boyne, průvod protestantské organizace Oranžského řádu, 12. července). Další svátky jsou Den sv. Valentýna (svátek zamilovaných), 1. máj s tancem okolo májky a Svatojánská noc. Davy obyvatel i turistů přitahuje druhou nebo třetí sobotu v červnu „Trooping the Colour“, průvod Londýnem u příležitosti královniných narozenin. Halloween, v předvečer svátku Všech svatých, milují hlavně děti, ale vyřezanými dýněmi je osvětleno snad každé zápraží. „Guy Fawkes Night“ se slaví 5. listopadu večer: ohňostroj má připomenout neúspěšný pokus katolíků roku 1605 vyhodit do povětří budovy parlamentu. Den příměří (Remembrance Day, druhá neděle v listopadu) je vzpomínka na padlé ve světových válkách.
Nejoblíbenějším svátkem jsou nepochybně vánoce, kdy zemi rozzáří záplava světýlek, všude zní koledy a vánoční strom tradičně z Norska rozsvítí na Trafalgarském náměstí starosta Osla. Santa Claus přijíždí na saních tažených soby, děti dostávají dárky do punčochy nachystané v nohách postele a rozbalují je až ráno 25. prosince. V kostelích se slouží půlnoční vánoční mše. Na Boží Hod v poledne je slavnostní rodinný oběd, tradičně pečený krocan a vánoční pudink; 26. prosinec se nazývá Boxing Day. Silvestr se ve Skotsku nazývá Hogmanay; všichni věří, že první novoroční návštěvník přináší do domu štěstí a rozdávají se kousky uhlí s přáním udržení tepla rodinného krbu. Pokud svátek padne na sobotu nebo neděli, je volno nejbližší pracovní den.
K velikonocům patří vajíčka, kromě slepičích i krocaní, bažantí či pštrosí, ale hlavně čokoládová: ukrytá vajíčka děti hledají po celém bytě i zahradě. Zajímavý velikonoční zvyk je spojen s britskou královskou rodinou už od 12. století, kdy na Zelený čtvrtek obdarovávali angličtí panovníci chudé. Dnes pro tuto příležitost speciálně ražené mince dostávají od panovníka např. sirotci, vdovy a lidé, pracující v charitě, přičemž počet obdarovaných žen a obdarovaných mužů se shoduje s věkem panovníka. Přestože mají mince nominální hodnotu jen několika pencí, je o ně mezi sběrateli obrovský zájem.
Zvláštností jsou dny volna zvané „bank holidays“, dle zavřených bank.
Státní svátky jsou:
1. leden: Nový rok
2. leden: (pouze ve Skotsku) Hogmanay (Bank Holiday)
17. březen: (pouze v Severním Irsku) St. Parick´s Day
březen/duben: velikonoce – Velký pátek, Velikonoční pondělí (jež není svátkem ve Skotsku)
první pondělí v květnu: Early May Bank Holiday
poslední pondělí v květnu: Late Spring Bank Holiday
14. července: (pouze v Severním Irsku) Battle of the Boyne (Orangemen´s Day)
první pondělí v srpnu: Summer Bank Holiday (pouze ve Skotsku)
poslední pondělí v srpnu: Summer Bank Holiday (s výjimkou Skotska)
25.-26. prosinec: Vánoce (Christmas Day a Boxing Day)

 

Telefonování + roaming

Telefonní automaty fungují na mince nebo karty a všechny mají srozumitelný obrázkový návod. Přístroje přijímají mince v hodnotách 10, 20, 50 pencí a 1 a 2 libry, výhodnější je platba v pencích, protože vraceny jsou jen zcela nevyužité mince (přístroj libru „nerozmění“). Telefonní kartu lze koupit v novinovém stánku nebo na poště.
Tarify závisejí na době, místu a délce hovoru: nejdražší je telefonování z hotelového pokoje. Ušetřit lze telefonováním v nočních hodinách a o víkendech, ale hovory z telefonních automatů mají pevnou sazbu za minutu. Na aktuální sazby hovorů a SMS z mobilních telefonů se informujte u svého operátora.
Předvolba do ČR je +420, předvolba do Velké Británie +44.
Tísňová volání, důležitá čísla
požárníci, policie i záchranná služba:
999 (z jakéhokoliv telefonu zdarma)
112 (jen z mobilního telefonu)
 

Víza, vstupní formality

Velká Británie je členskou zemí Evropské unie, občan ČR může cestovat do Velké Británie na základě platného cestovního pasu nebo občanského průkazu (nikoli však s odděleným rohem). Doklady by měly být platné minimálně po dobu plánovaného pobytu na území Velké Británie. Pro turistický pobyt nepřesahující 6 měsíců nejsou potřeba žádné další formality.
Občanský průkaz slouží jako cestovní doklad pouze pro jeho držitele; pokud rodič cestuje pouze s občanským průkazem a společně s dítětem, je třeba, aby dítě mělo vlastní cestovní pas. Děti zapsané v cestovním pasu rodiče před 1.9.2006 s ním mohou cestovat bez vlastního pasu do 15 let věku, u pasů vydaných po 1.3.2008 do 10 let věku.
 

Zajímavá místa

Londýn
Hlavní město (1580 km2, 7,7 mil. obyv., tzv. Great London 9 mil. obyv.) Anglie a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska leží na jihovýchodě země v ústí řeky Temže, kde v roce 43 n.l. vybudovali Římané osadu Londinium. Velký Londýn je rozdělen na City a 32 městských obvodů. Společenským centrem města je Westminster (Westminsterské opatství – místo korunovace a posledního odpočinku britských panovníků, hodinová věž Big Ben, Westminsterský palác - sídlo parlamentu, Buckinghamský palác – sídlo královny), finančním centrem „City“ (katedrála sv. Pavla ze 17. stol., Downing street č. 10, oficiální sídlo britského premiéra, a pevnost Tower (UNESCO) postavená Vilémem Dobyvatelem roku 1066. Moderní zástavbě City dominují mrakodrapy Tower 42 (NatWest Tower) a 30 St Mary Axe (180 m, dříve Swiss Re, přezdívaná „Gherkin“, okurka). Na významu nabývá prostor bývalých doků Docklands, kam jezdí dráha bez řidiče (Docklands Light Railway, DLR) a kde vznikl obří kancelářský komplex Canary Wharf se skleněnými mrakodrapy (např. One Canada Square – nejvyšší obytná budova v Británii, 235 m, 50 poschodí). Populární nákupní a zábavní zónou je West End (Trafalgarské náměstí s pomníkem admirála Nelsona, nákupní Oxford Street, Piccadilly Circus a obří kina Odeon a Empire). Čtvrť Soho je proslulá čínskými restauracemi, kluby, bary a hospůdkami. Luxusní rezidenční oblasti jsou Notting Hill (s proslulým trhem starožitností v Portobello Road), Chelsea a Kensington. V jižní části Londýna se nachází Wimbledon a nad řekou Temží Greenwich Royal Observatory (expozice Museum of time and space, historická hvězdárna a největší refrakční teleskop v Británii) s Nultým poledníkem, několika muzei a rozlehlým královským parkem Greenwich Park, založeným 1433. Další velké londýnské parky jsou Hyde Park, Green Park, St James Park a Hampstead Heath s Parliament Hill. Londýn se pyšní mnoha univerzitami, na nichž studuje okolo 350 tisíc studentů. Turisty přitahují rovněž Přírodopisné muzeum, Science muzeum, Victoria and Albert Muzeum, Národní galerie, Tateova galerie (Tate Britain a Tate Modern v budově bývalé elektrárny) a Britská národní knihovna.
K pozoruhodným stavbám, kromě již zmíněných, patří HSBC Tower a Citigroup Centre, obě v Docklands a obě vysoké okolo 200 m, Londýnská radnice poblíž Tower Bridge (o tvaru vejce a se spirálovým schodištěm uvnitř), Clarence House (dům z 19. stol. ve Westminsteru, oficiální sídlo prince Charlese, jeho druhé manželky Kamily a princů Williama a Harryho), Kensingtonský palác (s výstavou o princezně Dianě), Albertův památník v Kensingtonských zahradách, Millenium Dome (kupolovitá hala v Docklands o výšce 50 m a průměru 365 m s dvanácti 95 m vysokými podpůrnými sloupy a střechou z teflonu kombinovaného se skleněnými vlákny), Neasdenský chrám (Neasden temple, největší hinduistický chrám mimo Indii pro 5000 osob, je přístupný veřejnosti), válcová BT Tower, Kleopatřin obelisk (Cleopatra´s Needle na Viktoriině nábřeží, výška 21 m, červená asuánská žula, hieroglyfy z doby Ramsese II., Británii ho daroval egyptský místokrál Mehmed Ali), Památník princezny Diany (říční koryto z cornvalské žuly, na okraji Hyde Parku) a Monument (61 m vysoká věž u London Bridge, připomínající velký požár Londýna roku 1666).
Další turistické zajímavosti jsou London Eye (Millennium Wheel, největší vyhlídkové kolo na světě, vysoké 135 m s 32 prosklenými gondolami), Muzeum voskových figurín a Muzeum Sherlocka Holmese na Baker street, Leicester square s pomníkem Williama Shakespeara, London Dungeon (na Tooley street, moderní podání historických událostí) a zvedací Tower Bridge (1886 – 1894), nejznámější most přes Temži, na níž je zjevný příliv i odliv, vyhlídkové jízdy okružními autokary a plavby po Temži. Londýn obsluhují letiště Heathrow, Stansted, Gatwick, Luton a City, ročně do metropole zavítá 27 miliónů turistů.
Bath
Město v jihozápadní Anglii (80 tis. obyv., UNESCO) v údolí Avony mezi vápencovými kopci proslavily přírodní prameny o teplotě 40 °C, na nichž si svatyni postavili již Keltové. První lázně založili Římané (43 n.l.), kteří keltskou bohyni Sulis ztotožnili s římskou Minervou. V alžbětinské a georgiánské době přerostly lázně v móndénní letovisko. Vedle lázeňských domů zde jsou Royal Crescent (ulice ve tvaru půlměsíce), kruhový Circus, římské lázně a chrám Sulis Minerva a most Pulteney, přičemž stavby poničené německým bombardováním za II. světové války byly pečlivě zrekonstruovány. Turisty přitahuje živá pouliční zábava, veřejné termální lázně a vyhlídkové patrové autobusy.
Blair Atholl
Skotský zámek na úpatí pohoří Grampiany ve středním Skotsku je od 13. století sídlem rodu Murray, vévodů z Athollu, s právem držet si soukromou armádu (The Atholl Highlanders, asi 90 mužů). Interiéry zámku jsou přístupné veřejnosti, jsou zde rovněž toalety, restaurace a prodejna se suvenýry. K zámku patří překrásný park s mohutnými stromy, Herkulovy zahrady, zříceniny kaple St. Bride Kirk a lesní hřbitůvek.
Blair Distillery
První palírna whisky tu byla založena Johnem Stewartem a Robertem Robertsonem roku 1798 pod jménem Aldour. Název byl odvozen od jména pramene, jehož vodu využívá: gaelsky Allt Dour znamená „vydří pramen“ a vydra proto zdobí etiketu whisky „Blair Atholl Flora & Fauna“. Roku 1825 byla palírna znovu otevřena pod jménem Blair Atholl.
Brighton (Brighton and Hove)
Vyhlášené pobřežní letovisko (dvě města se společnou správou) bývalo rybářskou vesnicí až do 18. století, kdy zde lékař Rusell začal pacienty léčit mořskou vodou: poté se během sto let změnilo v lázně, podporované králem Jiřím IV. (viz exotický královský pavilon). Grand Hotel a Palace Pier byly postaveny za královny Viktorie (19. stol.). Dnes je Brighton sídlem společnosti American Express, a především rekreačním zázemím Londýna. Jsou zde celé obchodní a zábavní čtvrti (The Lanes, North Laine), obří nákupní centrum Churchill Square a pláže (včetně nudistických) s dokonalou infrastrukturou. Letovisko je plné muzeí, galerií a slavných škol, včetně University of Brighton a University of Sussex (celkem přes 35 tis. studentů). Další zajímavosti jsou kostel sv. Mikuláše (11. stol.), bývalý královský palác (19. stol., orientální interiér), molo Brighton Pier (1899, zábavní park a arkády) a podél pláže nejstarší provozovaná elektrická dráha světa (Volk´s Elektric Railway, 1883). Atraktivní jsou i pobřežní křídové útesy Seven Sisters.
Burghley House
Velkolepá venkovská zámecká rezidence ze 16. století leží u města Stamford, v hrabství Lincolnshire. Dodnes ji obývají potomci lorda Burghleye, Williama Cecila (1520 - 1598), který byl poradcem a správcem pokladnice královny Alžběty I. Přestože byl zámek, jehož stavbu započal roku 1555, v dalších staletích přestavován, celkový charakter z doby alžbětinské zůstal zachován. V současnosti jej vlastní charitativní nadace. V zámku je přes sto místností a nespočet chodeb, některé interiéry jsou přístupné turistům. K zámku patří velký park s monumentálními alejemi a solitérními dřevinami, jezerem, říčkou, altány, sochami a dalšími ozdobnými stavbami. Natáčelo se zde několik filmů, např. i Šifra Mistra Leonarda.
Cambridge
Starobylé univerzitní město (124 tis. obyv., z toho pětina studenti) je správním centrem hrabství Cambridgeshire. Římané na své silnici Via Devana postavili u místního brodu osadu Duroliponte, která je později v anglosaské kronice zmiňována jako Grantebrycge, „Velký most“. V roce 878 dobyli město Vikingové a roku 1068 Vilém Dobyvatel postavil hrad (který se nedochoval). Normané řeku přejmenovali Granta a město Grentabrige, z čehož pochází dnešní Cam a Cambridge. Studenti vyhnaní z Oxfordu konzervativními měšťany tu roku 1209 založili novou univerzitu. Městský status získala Cambridge až roku 1951: chyběla (a dosud chybí) totiž katedrála. Studenty přitahuje záruka kvalitního vzdělání: sídlí zde tzv. Open University a 31 kolejí, nejznámější z nich Clare College (1326), Pembroke College (1347), Trinity College (kde studoval též princ Charles), St John´s College, Saint Catharine's College a Corpus Christi College, nejmladší je Robinson College (1977). Většina kolejí je návštěvníkům přístupná za poplatek, do některých je vstup veřejnosti zakázán. Všechny jsou architektonickými skvosty, zejména jejich kaple. Cenné budovy jsou Peterhouse (nejstarší kolej, 1284) a King's College Chapel (1446 – 1515, s největší vějířovou klenbou na světě).
Další zajímavosti jsou radnice, univerzitní kaple Great St Mary (15. stol., vyhlídková věž), kostel sv. Benedikta (1025), románská rotunda Holy Sepulchre (Rotunda Svatého hrobu, 12. stol., z doby Viléma Dobyvatele), Králova kolej (King's College) a Queens' College (Královnina kolej), k níž patří dřevěný Matematický most přes řeku Cam, Fitzwilliamovo muzeum (galerie), botanická zahrada a Scottův polární institut a muzeum. Turisty přitahuje i kontrast anglické gotiky a moderní architektury (Cambridge University Library), hospůdky, parky, plavba na pramičkách „punt“ po řece Cam a celková atmosféra. Centrum je vyhrazeno pro pěší, cyklisty a místní autobusy. Zvláštností jsou celoročně obývané hausbóty.
Canterbury
Město (42 tis. obyv.) ve východním Kentu na jihovýchodě Anglie je sídlem Canteburského arcibiskupství a primase Anglikánské církve. Římané zde v 1. století př.n.l. zřídili administrativní centrum Durovernum Cantiacorum, dnešní název se odvozuje od staroanglického Cantwarebyrig („Pevnost obyvatel Kentu“). Zříceniny hradu jsou normanské. Roku 596 pověřil papež Řehoř I. Veliký benediktinského mnicha Augustina úkolem, přivést anglosaské obyvatelstvo k římskokatolické víře. Protože byli král a královna Kentu vstřícní, směl Augustin roku 597 postavit převorství (nyní zde stojí katedrála), opatství (od dob Jindřicha VIII. v ruinách) a kostel sv. Martina, dnes nejstarší nepřetržitě používaný kostel v Anglii. Uvedené stavby jsou chráněny UNESCO a Augustin, od roku 601 arcibiskup, byl prohlášen za svatého. Nejvíce turistů přitahuje katedrála, mj. s hrobkami Jindřicha IV. a Eduarda IV. Roku 1170 v ní byl zavražděn Tomáš Becket a město se stalo poutním místem (což se stalo inspirací pro Canterburské povídky Geoffrey Chaucera). Ve čtvrti Whitefriars zničené za II. světové války německým letectvem dnes vznikají moderní stavby (Whitefriar's development).
Dartmoorská blata
Národní park Dartmoor (1951, 954 km2) v hrabství Devon na jihozápadě Anglie je krajinou žulových skal („tors“), vřesovišť a mokřadů (50 % území). Asi desetinu pokrývají dubové lesy. Asi 32 tisíc místních obyvatel se živí pastevectvím, těžbou žuly (mj. kámen na Nelsonův pomník a Tower Bridge v Londýně), turistickým ruchem (chov poníků) nebo pracují pro správu národního parku. V parku je přes 700 km značených cest, z toho polovina jsou stezky pro pěší. Název je odvozen od řeky Dart, jež tu pramení, „moor“ je vřesoviště nebo mokřina. Zajímavosti jsou domky s doškovými střechami, rokle, jeskyně, žulové skalní útvary (Vixen Tor, Yes Tor), několik stovek mostků z velkých plochých desek („clapper bridge“, mj. Postbridge, Avon, Bellever, Dartmeet a další) a prehistorické památky, zejména z doby bronzové (přes 5 tisíc obydlí, tzv. round houses nebo hut circles, nebo osídlení na ploše 1,6 ha se základy 24 domů v lokalitě Grimspound), dále pevnost Iron Age Hill Fort na hradě Hembury Castle a megalitický komplex Merrivale (kamenné řady, kamenné kruhy, menhir a pohřební komora). Pro Dartmoor je typické mlhavé počasí, jež inspirovalo strašidelné příběhy (například Pes Baskervilský od sira Arthura Conana Doylea). Atrakcí jsou vyjížďky na ponících.
Dover
Přístav a trajektový terminál s impozantním hradem (Dover Castle, 1168), v jehož areálu se nacházejí zbytky římského majáku Pharos (1. stol.n.l., osmiúhelný půdorys), anglosaský kostel St. Mary in Castro (7. stol.), normanská tvrz z doby Jindřicha II. (expozice o špionáži, vyhlídka) a síť tajných chodeb „Hellfire Corner“ z napoleonských válek. Z nábřežní promenády vede značená vyhlídková cesta ke stametrovým křídovým útesům (White Dover Cliffs) a pokračuje i po jejich horním okraji. Doverská (Calaiská) úžina odděluje Francii od Anglie a spojuje Severní moře s průlivem La Manche. Minimální šířka je 33 km, maximální hloubka 63 metrů: britský Dover a francouzské Calais jsou pod ní propojeny podmořským Eurotunelem (1994, dva tunely pro osobní dopravu a jeden služební, 25 až 45 m pod mořským dnem, 50 km dlouhé). Plavba úžinou je pro časté mlhy a bouře nebezpečná, zároveň je to nejkratší možná námořní cesta mezi Atlantikem a Severním a Baltským mořem, takže jí denně proplouvá asi 400 nákladních i osobních lodí, jejichž plavební dráhu křižují trajekty mezi Anglií a Francií.
Dryburgh Abbey
Premonstrátské opatství Dryburgh na břehu řeky Tweed v hraniční oblasti („Borders“) na jihu Skotska, bylo založeno roku 1150, opakovaně zničeno a znovu postaveno; ve zříceninách je od roku 1544. Celý areál vyhlíží jako arboretum, kde mohutné cedry a sekvoje tvoří kulisu malebným zříceninám a náhrobkům. Odpočívá zde i spisovatel Walter Scott, jehož předkům kdysi opatství patřilo.
Edinburgh (Dun Eideann)
Hlavní město Skotska (460 tis. obyv., UNESCO), od roku 1999 sídlo obnoveného skotského parlamentu, leží na pobřeží Severního moře v ústí řeky Forth. Ročně jej navštíví asi 13 milionů turistů. Dominantou města je hrad, jehož vstupní bránu zdobí bronzové sochy W. Wallace a Roberta Bruce, národního hrdiny, jež ve 13. století odtrhl Skotsko od anglického království. V hradním areálu se nachází hradební věž (King's Bastion), kaple sv. Markéty (St Margarets Chapel,1090), Skotský národní památník válek (National Museum of Scotland), palác s expozicí historie Skotska (korunovační klenoty, meč a korunovační kámen Stone of Destiny – symbol Skotska, který byl teprve nedávno Skotsku navrácen) a hřbitůvek psů hradní stráže. S hradem je propojen tzv. Královskou mílí zámek Holyroodhouse, sídlo skotských králů (v době nepřítomnosti členů královské rodiny přístupný veřejnosti). Cenná je katedrála sv. Jiljí (High Kirk of St Giles, 14. – 15. stol.), s vyhlídkovou věží (59 m). Skotský parlament zasedá v moderní extravagantní budově (2004) na konci Královské míle. K řadě slavných rodáků patří spisovatel sir Arthur Conan Doyle, herec sir Sean Connery a politik Tony Blair.
Exeter
Správní centrum (118 tis. obyv.) hrabství Devon a univerzitní město na jihozápadě Anglie leží na řece Exe, v místě keltské osady, kterou roku 50 n.l. vystřídala římská pevnost. Roku 876 byl Exeter obsazen Dány, roku 1067 podlehl Vilému I. Dobyvateli. Motto „Semper fidelis“ (Vždy věrní) udělila městu královna Alžběta I. jako poděkování za lodě, které měšťané věnovali na obranu Anglie před útokem Španělské Armady Filipa II. Památkou je normanská katedrála sv. Petra, s nejdelší nepřerušenou gotickou klenbou na světě, sochami anglických panovníků na průčelí a orlojem z 15. století. Pobřeží v délce 150 km odtud na východ je tzv. Jurassic Coast (UNESCO).
Glasgow (Glaschu)
Největší město Skotska (581 tis., v aglomeraci 1,7 milión obyv.) na řece Clyde na jihozápadě Skotska mezi zálivy Firth of Clyde a Firth of Forth, je kosmopolitní a multikulturní. V roce 543 tu dle legendy postavil sv. Kentigern (sv. Mungo) kostel v místě dnešní katedrály sv. Munga, (12. – 13. stol.). Druhá katedrála (1817) je zasvěcena sv. Ondřeji. Klíčem k rozmachu se stal obchodní přístav a roku 1451 byla založena univerzita; dnes jsou tu tři, Glasgowská, Kaledonská a Strathclydská. Z 18. století pochází zástavba ve viktoriánském stylu, v 19. století se rozvíjí těžký průmysl (těžba uhlí a železa, stavba lodí a lokomotiv). Za prací se sem stěhovali Italové, Židé, Irové, později imigranti z Pákistánu, Indie a Číny, po roce 2004 z Polska, Ukrajiny, Rumunska, Slovenska ale i České republiky. S vysokým počtem přistěhovalců souvisí vyšší kriminalita, vandalismus a gangy. Lákadlem pro návštěvníky jsou megakoncerty a festivaly, např. Pipe Festival on Glasgow Green. Do muzeí a galerií je vstup zdarma, vyhledávané jsou mj. Muzeum zkamenělin (Fossil Grove), Galerie moderního umění, Muzeum náboženství a umění sv. Munga (St. Mungo Museum of Religious Life and Art), nejstarší dům (Provand's Lordship) z 15. století a Muzeum dopravy (Museum of Transport). Na nábřeží byly u příležitosti Milénia postaveny ultramoderní stavby.
Hastings
Přímořské letovisko (100 tis. obyv.) v hrabství East Sussex má překrásné okolí, zejména členité pobřeží s majákem na útesech. Každoroční ohňostroj 14. října připomíná výročí bitvy u Hastingsu (1066), kterou městečko vstoupilo do světových dějin. U dnešní osady „Battle“ (Bitva) byl poražen a padl poslední z anglosaských králů, Harold II. Godwinson, když se pokusil zastavit invazi Normanů. Vítězný Vilém získal anglický trůn a přízvisko „Dobyvatel“; na místě bitvy nechal postavit opatství Battle Abbey. Zajímavosti jsou historické centrum, starý rybářský přístav, rybí trh, miniaturní železnice, zábavní park, „pašerácké jeskyně“, podmořská akvária a na kopci zřícenina hradu z doby normanského vpádu.
Inverness (Inbhir Nis)
Městečko (45 tis. obyv.) ve Skotské vysočině v ústí řeky Ness, vytékající ze stejnojmenného jezera, proslulého lochnesskou příšerou. Je východiskem do překrásné krajiny kopců a jezer a centrem dudáků a dudácké hudby. Zajímavosti jsou zámecký hrad Inverness (z 19. stol. na místě hradu z 12. stol., vyhlídka), katedrála St Andrews (sv. Ondřeje, 19. stol.), kostel Old Gaelig Church (Greyfriars Free Church, po 1715), starý gaelský kostel (1649), radnice (1882, s překrásnou výzdobou), zvonice Tollbooth Steeple (45 m) a kostel St Columba´s High Church. Ústí zde Kaledonský průplav.
Jedburgh Abbey
Skotské městečko (4 tis. obyv.) na říčce Jed, 15 km od hranic s Anglií. Jeho pýchou jsou monumentální raně gotické zříceniny opatství Jedburgh Abbey, založeného počátkem 12. století francouzskými augustiniánskými mnichy. Stavby jsou v troskách od pohraničních anglicko-skotských válek v 16. stol. Další zajímavosti jsou Dům Marie, královny Skotska (Mary, Queen of Scots´ House, 16. stol.), původní věznice (Jedburgh Castle Jail, původně hrad z 12. století) a 2 tisíce let starý dub; všechny najdete na značené stezce „Town Trail“.
Kaledonský průplav
Vodní cesta napříč Skotskem spojuje západní pobřeží Atlantiku se Severním mořem, přičemž využívá protáhlého tvaru jezer Ness a Lochy v tektonické sníženině Great Glen. Kaledonský průplav měří od Fort William k Inverness asi 100 km, z toho třetinu délky tvoří uměle prokopaný kanál, 4,8 m hluboký a 15 m široký, umožňující plavbu lodí s ponorem do 4 m. Začíná v Loch Linnh (u Fort William), pokračuje jezerem Lochy, odtud do Loch Oich, přes Fort Augustus do Loch Ness a odtud u Fort George do zálivu Inverness Firth v Severním moři. Stavěn byl v letech 1803–1849, celkový výškový rozdíl hladin 32 m byl vyřešen vybudováním celkem 29 plavebních komor; největší kaskáda 8 zdymadel poblíž Fort William se nazývá „Neptunovy schody“, s rozměrem komor 45 x 10 m. Dnes je průplav vyhledávanou turistickou atrakcí a plaví se po něm vyhlídkové lodě i soukromé jachty.
Lake district (The Lakes, Lakeland)
Rekreační oblast a národní park v Kumbrijských horách v severozápadní Anglii, v nádherné krajině s romantickými jezery, proslavili romantický básník William Wordsworth (1770 – 1850, poéma “The Prelude”) a Arthur Ransome, jenž  sem zasadil své příběhy Vlaštovek a Amazonek. Jezera jsou ledovcového původu, je jich přes osm desítek, nejznámější jsou Buttermere, Coniston Water, Derwentwater, Ullswater a Windermere. Nejvyšší hora a zároveň nejvyšší hora v Anglii je Scafell Pike (978 m n.m.). Oblast je nejvlhčí v Anglii, průměrné roční srážky jsou 2000 mm, v Borrowdale 3300 mm, v Sprinkling Tarn přes 5000 mm, v Keswicku naopak pouze 1470 mm. Nejvíce prší od října do ledna, sněží obvykle 20 – 67 dní v roce. Mlha se může objevit kdykoliv. Centrální část je chráněna jako stejnojmenný národní park. Místní kámen z Langdale byl používán na výrobu zbraní a nástrojů již v neolitu, a jsou z něj i některé menhiry. Obyvatelé se živí pastevectvím, lesnictvím (výsadba nepůvodních borovic) a turistickým ruchem. Těží se kovy (měď, olovo, stříbro), baryt, grafit a břidlice. Centrem oblasti je letovisko Keswick (1240), s hotely, parky, sobotním trhem a pěší zónou s outdoorovými obchody a informačním centrem národního parku. Doporučuje se vycházka kolem jezera Derwentwater, výlet motorovou lodí a vyhlídka z Friar's Crag. Na nedalekém kopci Castlerigg se nachází 4 tisíce let starý kruh z kamenů.
Lincoln
Město vybudované ve strategické poloze na skalním ostrohu nad řekou Witham se pyšní zachovalým normanským hradem a historickou čtvrtí s dlážděnými uličkami. Hrad postavil v 11. století Vilém Dobyvatel na místě bývalé římské pevnosti. Je odtud rozhled na město, na katedrálu s proslulým západním průčelím a třemi věžemi (rovněž založenou Vilémem Dobyvatelem), jednu z nejkrásnějších gotických staveb Evropy, a okolní krajinu. Důkladné opevnění hradu včetně věží Lucy Tower a Square Tower bylo odpovědí na dvě krutá obléhání (1141 a 1217). Po staletí sloužil hrad jako vězení, dnes je zde muzeum. Nejcennější památkou je slavná Magna Charta (1215, součást expozice ve Victorian Prison Building). Z romantických příběhů byl hrad svědkem milostné epizody mezi pátou manželkou Jindřicha VIII, Kateřinou Howard a Thomasem Culpepperem. V zahradách se pořádají koncerty. Zajímavosti města jsou nábřeží Brayford Waterfront s bary a restauracemi, muzeum „The Collection“ a umělecké centrum „Lincoln Drill Hall“.
Liverpool
Velkoměsto (445 tis. obyv., 112 km2), metropolitní distrikt (1,4 mil. obyv) a rušný námořní osobní i nákladní přístav na severozápadě Anglie, v ústí řeky Mersey při stejnojmenné zátoce. Město se proslavilo populární hudbou, když se zde zrodila legendární skupina Beatles. Roku 1699 odtud vyplula první otrokářská loď do Afriky, 1715 byl postaven mokrý dok na stavbu a opravu lodí, počátkem 19. století prosperoval obchod. Za II. světové války bylo poničeno německými bombardéry, po válce byl vybudován Seaforth Dock, největší v Británii. Břehy Mersey spojují trajekty a most Silver Jubilee Bridge (Runcorn Bridge), pod řekou vedou tunely (železniční a dva silniční, Queensway a Kingsway). Logem místního letiště je skica od Johna Lennona a slova jeho písně Imagine. Zajímavosti jsou historické obchodní a přístavní centrum města (Liverpool Maritime Mercantile City, UNESCO, 2004), námořní muzeum a Pier Head s budovami, přezdívanými „Tři Grácie“: Royal Liver Building (na vrcholu se symbolem Liverpoolu, ptákem „Liver Bird“), Cunard Building a Port of Liverpool Building. Pozoruhodné jsou dvě katedrály, anglikánská (Liverpool Cathedral Church of Christ v novogotickém stylu, 1903, pátá největší katedrála na světě) a římskokatolická (Metropolitan Cathedral of Christ the King, kruhová, v duchu II. Vatikánského koncilu, 1967), které spojuje ulice Hope Street. Další zajímavé stavby jsou anglikánský farní kostel Our Lady and St Nicholas (13. stol.), řecký ortodoxní Church of St Nicholas v byzantském slohu, kostel švédských námořníků Gustav Adolfus Kyrka, synagoga Princes Road a mešita Al-Rahma. Neoklasicistní St. George's Hall slouží jako koncertní sál a soudní síň. Je zde Institut tropických nemocí a tři univerzity. V Aintree na předměstí Sefton se pořádají dostihy Grand National.
Loch Lochy
Protáhlé jezero (15 x 1 km, max. hloubka 162 m) leží v oblasti Highlands, asi 16 km jihozápadně od jezera Loch Ness. Jeho severozápadní konec spojuje Kaledonský průplav s jezerem Loch Oich, na opačném konci z něj vytéká řeka Lochy. Údajně v něm žije trojhrbá příšera Lizzie.
Loch Lomond
Největší skotské jezero (71 km2, 39 x 8 km, maximální hloubka 190 m) je součástí národního parku Loch Lomond and the Trossachs (2002), na východě se tyčí vrch Ben Lomond (974 m n.m.) a po obou hustě zarostlých březích vede silnice. V jezeře je několik desítek ostrovů, největší Inchmurrin (1,3 km2). Některé, tzv. crannogs, byly vytvořeny uměle v prehistorickém období; mají průměr 10 až 30 m a sloužily jako sídla. Jezero je vyhledávanou rekreační oblastí, plují po něm kajaky, kánoe, motorové čluny i vyhlídkové lodě (Sweeny´s Cruisers), hlavním letoviskem je půvabná vesnička Luss. Jezero proslavila písnička „The Bonnie Banks O' Loch Lomond” od neznámého autora.
Loch Ness (Loch Nis)
Nejznámější skotské jezero (56,6 km2, 34 x 1,5 km, největší hloubka 230 m) s vysokými skalnatými břehy v údolí Great Glen, asi 37 km od města Inverness v oblasti Highlands, od roku 1822 součást Kaledonského průplavu. Je ze skotských jezer největší co objemu vody a druhé nejhlubší, napájí je šest říček, z nichž hlavní je Oich, vytéká z něj řeka Ness. Zajímavosti jsou Fort August, opevněný cisterciácký klášter sv. Augusta (12. stol.), jediný ostrov (cranog) Cherry Island a romantická zřícenina Urquhard Castle. Jezero proslavila legendární lochnesská příšera (Nessie), která se v něm skrývá. Údajně vyhlíží jako plesiosaurus a pozornost vzbuzuje již od 16. století: její model lze vidět v osadě Drumnadrochit v jezírku u parkoviště, a v informačním audiovizuálním centru tamtéž je jí věnován celý pořad. Great Glen je výrazná tektonická sníženina mezi Fort William a Inverness. Vznikla na geologickém zlomu starém asi 400 milionů let, ve čtvrtohorách byla vyplněna ledovcem a jezera jsou tedy ledovcového původu.
Melrose Abbey
Zříceniny cisterciáckého kláštera z roku 1136 v jižní části Skotska poblíž hranic s Anglií, kde je pohřbeno srdce Roberta Bruce, národního hrdiny, který ve 14. století spolu s Williamem Wallacem bojoval za samostatnost Skotska a roku 1306 byl korunován skotským králem.
Nottingham
Univerzitní město (280 tis. obyv., z toho 40 tis. studentů), centrum hrabství Nottinghamshire, bylo založeno na březích řek Leen a Trent Anglosasy roku 660. Podle jeskyní vyhloubených v měkkém vápenci se nazývalo Tigguo Cobauc, „Místo jeskynních obydlí“. V 9. století bylo dobyto Vikingy, v 11. století byl na skále nad řekou Trent postaven hrad. Pod hradem se nacházejí přístupné katakomby, v hradu je Nottingham Castle Museum and Art Gallery. Dále je zde zámek Wollaton Hall z 16. století, jedna z nejzdobnějších tudorovských budov v Británii, dnes muzeum a galerie, s historickou jelení oborou (200 ha), sídlo Nottingham´s Natural History Museum. Pod hradem v parčíku stojí socha zbojníka Robina Hooda, který se dle legendy skrýval v nedalekém lese Sherwood a bojoval za práva slabých a chudých s nottinghamským šerifem. Zřejmě vymyšlená postava se stala ikonou města. Velkou tradici má krajkářství (expozice The Lace Centre), dnešní prioritou je vývoj a výzkum biotechnologií. Zajímavosti jsou náměstí Old Market Square, radnice, starobylé anglické hostince (Ye Old Trip to Jerusalem, The Bell a The Salutation), labyrint jeskyní pod městem, římskokatolická katedrála sv. Barnabáše (19. stol.), středověké kostely St Mary the Virgin (8./14. stol.) a St Peter's (12. stol.) a arboretum. Slavným rodákem je William Booth (1829), zakladatel Armády spásy. Ve městě se běhá maratón Robina Hooda.
Orkneje
Souostroví (1014 km2, 19 600 obyv., ve staré gaelštině: Insi Orc, v nové skotské gaelštině: Arcaibh), oddělené od severního pobřeží Skotska 11 km širokým zálivem Pentland Firth. Tvoří je více než 70 ostrovů, z toho je asi dvacet obydlených, propojených náspy, trajekty a některé i malými letadly. Ostrůvky se označují „holm“, skaliska „skerrie“, úžiny „sound“ nebo „firth“. Oblast severovýchodně od ostrova Hoy se jmenuje „Bring Deeps“, mezi Hoy a ostrovem Mainland „Scapa Flow“ a jihozápadně od ostrova Eday „Fall of Warness". Převážně nízké ostrovy mají členitá pobřeží někdy s útesy, nejvyšší bod je Ward Hill (479 mn.m., ostrov Hoy). Ostrovy jsou z červeného pískovce, pod nímž jsou ruly a žuly. Na větších ostrovech jsou jezera (lochy). V důsledku osídlení byly ostrovy odlesněny již v neolitu, dnes převažují rašeliniště. Obyvatelé se živí chovem dobytka a ryb v sádkách, výrobou piva a whisky a pletením svetrů z ovčí vlny. Průměrná letní denní teplota je 12 °C, průměrné roční srážky 900 mm, časté jsou mlhy. Zajímavosti jsou ornitologické rezervace a neolitické památky chráněné UNESCO, např. statek Knap of Howar (3500 př.n.l.), neolitické sídliště Skara Brae (nejrozsáhlejší v Evropě, 3100 př.n.l.), menhiry v Stenness, hrobka v Maes Howe a kamenný kruh Ring of Brodgar. Piktové, žijící zde od doby železné, zanechali podivné věže „brochs“ z doby kolem přelomu letopočtu, vystavěné ze zdiva kladeného na sucho. V 6. století se tu usadili Keltové, roku 875 Norové (Harald Krásnovlasý): Vikingy dodnes připomínají místní jména a runové nápisy. Křesťanství zavedl Olav Tryggvasson (995). Skotsku ostrovy připadly roku 1472 jako propadlé věno dánské princezny Margarety, zasnoubené Jamesi III. Během obou světových válek byla ve Scapa Flow hlavní základna Royal Navy: válečné památky jsou vraky německých lodí, které sem byly dopraveny po skončení války, než se rozhodne o jejich dalším osudu, a Němci je záměrně potopili roku 1919, a vrak bitevní loď HMS Royal Oak, potopené za II. světové války německou ponorkou. Po ochranným bariérách a valech, jež byly poté vybudovány, vedou silnice spojující ostrovy. Asi 20 % energie vyrábějí větrné elektrárny.
Největší ostrov je Mainland (523 km2), kde žijí tři čtvrtiny obyvatel ostrovů, je zde letiště, správní centrum Kirkwall a přístav Stromness. Mezi „Severní ostrovy“ (dle polohy vůči Mainlandu) patří Auskerry (pět obyvatel, hnízdiště ptactva), Eday (těžba rašeliny a vápence), Egilsay (kostel s kruhovou věží), Gairsay (žije zde pouze jedna rodina: má povoleno vydávat vlastní poštovní známky), North Ronaldsay (nejvyšší maják v Británii, hnízdiště ptactva), Papa Stronsay (s klášterem), Papa Westray (Papay, 70 obyv., ornitologická rezervace, neolitická lokalita Knap of Howar a kostel ze 12. stol.), Rousay (třetí největší, 200 obyv., zemědělství) a Shapinsay (věže z doby železné, hrad Balfour, mořské jeskyně a ptačí útesy). K „jižním ostrovům“, které obklopují Scapa Flow, patří např. Hoy (druhý největší, nejvyšší pobřežní útesy, nejvyšší hora Orknejí), South Ronaldsay (třetí největší, trajekt na skotskou pevninu z Burwicku do John O´Groats), Burray (350 obyv., muzeum zkamenělin) a Lamb Holm (kaple, postavená italskými válečnými zajatci). Jižní ostrovy jsou s Mainlandem spojeny náspy. Další zajímavé ostrovy jsou Graemsay (30 obyv.), Pentland Skerries a Flotta (hlavní námořní základna pro Scapa Flow, dnes ropný terminál).
Oxford
Kosmopolitní univerzitní město (150 tis. obyv., z toho čtvrtinu tvoří etnické menšiny) leží v hrabství Oxfordshire. Anglosaská kronika (912) zde v 8. století dokládá existenci kláštera sv. Frideswidy, dnešní patronky města i univerzity. V 10. století byl Oxford opakovaně napadán dánskými Vikingy. Za Jindřicha II. získal zvláštní privilegia, následně byla postavena řada klášterů různých církevních řádů, zejména cisterciáků (Rewleyské opatství), dominikánů, františkánů a karmelitek. První zmínka o univerzitě pochází z 12. století, nejstarší fakulty byly University College (1249), Balliol College (1263) a Merton College (1264). Christ Church Cathedral je zároveň katedrála i univerzitní kaple (1546). Od roku 1790 je Oxford spojen Oxfordským kanálem s Coventry a od roku 1796 kanálem Isy Lock s Temží. Dalšími zajímavostmi jsou radnice (1893), několik kostelů, Muzeum Oxfordu, Carfax Tower (část kostela sv. Martina), tržiště Covered Market, univerzitní park a botanická zahrada, v létě plavby po řekách Cherwell a Temži.
Salisbury
Malebné univerzitní městečko (45 tis. obyv.) na řece Avon. Zajímavosti jsou raně gotická katedrála, jedna z nejkrásnějších v Anglii (13. stol., věž 137 m, vyhlídka), pozůstatky původní osídlené lokality Old Sarum, malá kvalitní ZOO a údajně 1200 barů a klubů. Rekreačním zázemím města je národní park New Forest, se značenými stezkami a polodivokými koňmi. Ve vzdálenosti 13 km odtud na sever leží Stonehenge.
Southampton
Významný kontejnerový i osobní přístav na jižním pobřeží Anglie je centrem aglomerace označované jako Greater Southampton (samostatná správní jednotka). Místo bylo osídlené již v době kamenné, ale přístav založili až Římané pod jménem Clausentum: Anglosasové jej přemístili na druhý břeh řeky Itchen (dnes St Mary's area) a přejmenovali na Hamwic, později Hamtun a poté Hampton. Po vpádu Normanů roku 1066 význam města vzrostl vlivem kontaktů s Normandií a ve 13. století se díky obchodu s vlnou město stalo nejvýznamnějším přístavem země. Zbytky hradeb připomínají jeho vydrancování roku 1338 francouzským vojskem. V God's House Tower je muzeum archeologie. V bývalém skladišti Wool House (1417) se nachází námořní muzeum s expozicí věnovanou Titanicu, který odtud vyplul na osudnou plavbu, a v parku Andrews stojí dva pomníky, jeden věnovaný posádce, druhý hudebníkům: značná část posádky pocházela z města a jeho okolí. I dnes je Southampton přístavem, kde jsou na vodu spouštěny luxusní zaoceánské lodě, z nejnovějších to byly Queen Elizabeth II, Oriana a Queen Mary II. Roku 1620 vyplula ze Southamptonu loď Mayflower s poutníky (Pilgrim Fathers) do Ameriky a přístav se stal hlavním nástupištěm pro vystěhovalce do Nového světa. Za II. světové války bylo město poškozeno německým bombardováním, ušetřena však byla věž kostela sv. Michala (1070), sloužící jako navigační bod. Ve městě sídlí dvě univerzity, Státní geodetický úřad a Národní oceánografické centrum. Přes Southamptonský záliv (mezi Town Quay a Hythe) dopravují cestující trajekty: další trajekty (pro automobily) a rychlejší katamarány pro osobní dopravu plují do Cowes a na Isle of Wight. Populárním sportem je jachting.
Stonehenge
Jedno z nejstarších prehistorických kultovních míst na světě (UNESCO, 1986) je komplex menhirů a kamenných kruhů na Salisburské pláni v hrabství Wiltshire, asi 13 km severně od městečka Salisbury v Jižní Anglii. Sedmnáct vztyčených kamenných bloků, z nichž nejtěžší váží až 45 tun, spojených šesti překlady, je orientováno směrem k východu slunce v den letního slunovratu. Odborníci rozlišují několik stavebních fází. Mezi 3000 – 2400 př.n.l. byly vztyčeny první kameny, vytvořen val a příkop. Okolo roku 1900 př. n. l. byl vytvořen kruh o průměru 100 m, tvořený z vnější strany 2 m hlubokým příkopem a z vnitřní asi 50 cm vysokým valem. Roku 1750 př. n. l. byly uvnitř tohoto kruhu vztyčeny dva kruhy kamenů, přičemž kameny vnějšího kruhu byly asi 5 m vysoké a 2 m silné. Posloužily jako nosné pro umístění souvislé řady kamenů, položených přes ně vodorovně jako obří „překlady“. Kameny vnitřního kruhu byly nižší, o průměrné výšce 2 m. Při stavbě byly kameny vsazeny do jam a utěsněny kamennou drtí, po II. světové válce byly z důvodů ochrany před poškozením zality do betonu. Skutečný účel místa, které navštíví ročně přes 850 tisíc turistů, zůstává nejasný.
Stratford-upon-Avon
Půvabné městečko (24 tis. obyv.) na řece Avon v jižní Anglii, 35 km východně od Birminghamu a 13 km jihozápadně od Warwicku, centrum chovu ovcí a obchodu s ovčí vlnou, navštíví 3,5 milionů turistů ročně. Přitahuje je jako rodiště Williama Shakespeara, přestože jeho rodný dům na pěší zóně Henley street je bohužel jen kopií, neboť původní stavba v tudorovském stylu byla v 17. století zničena požárem. Poblíž se nachází Shakespeare Centre (1964) a nedaleko odtud Carnegie Library (1905) a kostel Nejsvětější Trojice (Holy Trinity Church), kde byl Shakespeare pokřtěn a kde odpočívá spolu s manželkou, nejstarší dcerou a jejím manželem. Ve městě je dalších pět budov spojených se Shakespearovým jménem: jejich vlastníkem i správcem je The Shakespeare Birthplace Trust. Patří k nim např. Hall's Croft (kdysi dům jeho dcery Susannah a jejího manžela Dr. Johna Halla) a New Place, dům ve vlastnictví básníka v době, kdy zemřel. Nedaleko města se nachází Anne Hathaway's Cottage, domov jeho manželky za svobodna, a Mary Arden's House, rodinný dům její matky. Královské Shakespearovo divadlo (Royal Shakespeare Theatre, RST), navržené anglickou architektkou Elisabeth Scott a dokončené roku 1932, domovská scéna Královské Shakespearovské společnosti (Royal Shakespeare Company), je v současnosti v přestavbě a přechodně se hraje na scéně divadla The Courtyard Theatre. Další zajímavosti jsou Shakespearův pomník, motýlí farma a Bancroft Gardens.
Tintagel
Romantické zříceniny hradu ze 13. stol., vypínající se na ostrově propojeném s pevninou úzkou šíjí na divokém pobřeží Cornwallu, jsou spojovány s legendou o králi Artušovi a rytířích kulatého stolu: dle legendy se právě tady Artuš narodil. Přímo pod hradem je ukryta Merlinova jeskyně, přístupná pouze za odlivu. V nedaleké stejnojmenné vesnici je nespočet obchůdků, barů a hospůdek. Místní památky jsou viktoriánská pošta Old Post Office, expozice King Arthur’s Great Halls s vitrážemi a světelnou show, muzeum minerálů a zkamenělin, návštěvnické centrum a katolický kostel sv. apoštola Pavla s mozaikami. Působivé pobřeží tvoří devonské břidlice, používané jako střešní krytina. Protože obsahují měď, je mořská voda při pobřeží neobvykle tyrkysově zabarvena a pláž Trebarwith, vzdálená asi 30 minut chůze od vesnice, patří k nejkrásnějším v Cornwallu. Roku 1998 byl objeven „Artušův kámen“, plát břidlice s rytinami.
Thurso
Nejseverněji položené skotské město a zároveň nejsevernější železniční zastávka. Za dobré viditelnosti lze odtud spatřit útesy na pobřeží poloostrova Dunnet Head na severovýchodě a ostrov Hoy na severu. Je východiskem na Orkneje (z přístavu Scrabster trajekt i pro auta do Stromnes, plavba trvá 2 hodiny). Divoké moře přitahuje zkušené surfaře a je možné také podniknout vyhlídkovou plavbu podél severozápadního pobřeží přes Durness do Ullapoolu (220 km). Přístav v ústí řeky založili Vikingové roku 900 n.l. Zajímavostí jsou zříceniny kostela Old St Peter's Church (1220).
York
Správní centrum (190 tis. obyv.) hrabství Yorkshire, ležící při soutoku řek Ouse a Foss v severní Anglii, je sídlem arcibiskupa a dvou univerzit, University of York (1963) a York St John University (založené 1841, oficiální statut 2006). Město založili Římané roku 71 n.l. jako hlavní město provincie Britannia Inferior, později bylo centrem vikingského království Jórvik, ve středověku jedním z nejvýznamnějších anglických měst a před Londýnem hlavním městem Anglie. Památky jsou hrázděné domy, středověké hradby a zejména největší katedrála svého druhu v severní Evropě, York Minster (1472, The Cathedral and Metropolitical Church of St Peter in York, s cennými středověkými okny, např. West Window, Great East Window, Rose Window a Five Sisters Window). Jedna z věží nese zvon Great Peter (10,8 tun) a šest dalších zvonů, druhá 14 zvonů velkých a 11 malých (pro zvonkohru zejména o nedělích). Katedrála má rovněž nejširší gotickou loď v Anglii a dřevěný strop, vyhlížející jako kamenný.
Warwick Castle
Zachovalý středověký hrad nad stejnojmenným městem a řekou Avon, v polovině cesty mezi Coventry a Stratfordem, patří mezi deset nejvýznamnějších stavebních památek v Británii. Byl postaven Vilémem Dobyvatelem (1068) na místě pevnosti, kterou vybudovala v 10. století Ethelfleda, dcera Alfréda Velikého, na obranu proti Vikingům. Mohutné hradby a obranné věže pocházejí ze 14. století, od 17. století jej vlastnili Grewillové. Dnešní podoba je výsledkem přestavby po požáru roku 1871. Současný vlastník, společnost Tussauds Attractions, hrad koupila v roce 1978, opravila a roku 1982 zpřístupnila veřejnosti. Interiéry oživují desítky voskových figurín, včetně osobností z viktoriánských dob. Pod hradem byla obnovena růžová zahrada.
Windsor Castle
Zámek, původně hrad, obývaný nepřetržitě od dob Viléma Dobyvatele, je jednou z oficiálních rezidencí královské rodiny (vedle Buckinghamského paláce v Londýně a Holyrood Palace v Edinburgu). Nachází se 30 km od Londýna, v hrabství Berkshire ve městě Windsor na levém břehu Temže a je největším obývaným hradem na světě (4,5 ha). Návštěvníci mohou shlédnout mj. interiéry s cennými sbírkami obrazů, tapisérií, nábytku i porcelánu a kapli sv. Jiří s hrobkami deseti anglických králů, v níž se každoročně scházejí držitelé slavného podvazkového řádu (Order of the Garter), po jehož zasedání a bohoslužbě následuje slavnostní průvod za účasti členů britské královské rodiny. Tento řád založil roku 1348 král Edward III., který se na hradě 13. listopadu 1312 narodil. V listopadu 1992 na hradě vypukl požár. Na obnově, provedené podle počítačové rekonstrukce, se podíleli nejlepší architekti i řemeslníci. Obnova s nákladem 37 mil. Ł byla financována ze 70 % zpřístupněním oficiálních místností Buckinghamského paláce veřejnosti a byla dokončena v roce 1997. Podle akvarelů namalovaných princem Philipem vytvořil umělecký sklář Joseph Nuttgens barevné výplně oken, zobrazující zápas hasičů s ohněm. Mezi zámkem a Temží se rozkládají parky a zahrady, založené již ve středověku, na severní straně Home Park, na jižní straně Great Park. Další zajímavosti města Windsor jsou Legoland (1996) a v létě Windsorské kolo. Severně od zámku stojí chlapecká škola Eton College, založená 1440 králem Jindřichem VI.
 

Zábava, kultura, sport

V Británii se rozhodně nikdo nudit nebude, během roku se odehrává plejáda celostátních slavností, květinových či zemědělských přehlídek a letních hudebních festivalů, k nimž přistupují události místní, takže následující přehled je pouze výběrem. V květnu se odehrává Furry Dancing Festival (příchod jara v Cornwallu) a International Highland Games (na zámku Blair Atholl ve Skotsku), v červnu koncerty a trhy uměleckých řemesel pod širým nebem prakticky po celé zemi, v červenci International Henley Royal Regatta (veslařské závody na Temži), v srpnu Edinburgh Festival Fringe (až 400 experimentálních představení denně), Beatles Festival (Liverpool, na památku slavné kapely) a Notting Hill Carnival (Londýn, západoindický karneval s alegorickými vozy), v září Royal Highland Gathering (Braemar, Skotsko, soutěž klanů v tradičních skotských disciplínách), v říjnu jsou všude dožínky a výstavy koní (př. Horse of The Year Show, Birmingham), v listopadu otevírá královna zasedání Parlamentu (Opening of Parliament), v prosinci jsou vánoce a v únoru oslavy Čínského Nového roku v Londýně.
Obdobný výčet zábavy nabízí téměř každé větší město. Například v Cambridge se během roku pořádá středověký Cambridge Midsummer Fair (obří festival folkové hudby), Strawberry Fair (tolik jahod už nikdy neuvidíte), pivní festival, červencový filmový festival a Cambridge Pink Festival (největší gay párty v Evropě); Glasgow je zase pyšný na Festival dudáckých kapel (World Pipe Band Championships), Festival jazzu, Keltský festival (Celtic Connections) a Glasgowský festival komedie (Glasgow Comedy Festival). Informace získáte v konkrétním městě.
Ze sportovních událostí jsou divácky vděčné Pohár šesti národů v rugby, Cheltenhamský Zlatý pohár ve steeplechase, Velká národní steeplechase v Aintree, Londýnský maraton, finále poháru anglické ragbyové ligy, finále Anglického poháru ve fotbalu, grandslamový tenisový turnaj ve Wimbledonu, Cartier International Polo, Velká cena Británie F1, závody motorových člunů na řece Humbley, jachtařský festival Cowes Week, golfový British Open, kriketový turnaj Cheltenham and Gloucester Trophy, mistrovství Británie v krasobruslení a mistrovství světa v šipkách, pořádané v Londýně.
Z běžných sportů jsou nejoblíbenější golf, tenis, fotbal, jezdectví, rugby a jachting, z méně obvyklých sportů soccer, kriket, vodní pólo, bowling, lov a střelba. Británie poskytuje množství příležitostí k rybaření; až na několik výjimek je ve všech sladkých vodách potřeba povolení k lovu, za cenu od přibližně 4 liber za jednodenní povolenku, kterou dostanete na každé poště, a je třeba si prostudovat předpisy.
Pro aktivní prožití dovolené se nabízí pěší turistika (zejména v národních parcích), cyklistika, jízda na koních nebo ponících, golf, surfování, plavby na člunech a jachting, a překvapivě i lyžování ve Skotsku.
 

Zastupitelské úřady

Velvyslanectví České republiky ve Velké Británii
Embassy of the Czech Republic
26 - 30 Kensington Palace Gardens
London W8 4QY
tel: +44-0-20 7243 1115
fax: +44-0-20 7727 9654
mobilní telefon +44-0-78 9998 0566 (v mimopracovní dobu, výhradně pro nouzová volání)
email: london@embassy.mzv.cz
web: www.mzv.cz/london
úřední hodiny: po – čt 8.30 – 17.15, pá 8.30 – 16.00 (mimo české státní svátky); z bezpečnostních důvodů je nutné si každou schůzku domluvit předem.
Konzulární oddělení:
úřední hodiny po – čt 9.00 – 12.00, 14.00 – 16.00; pá 9.00 – 12.00 (mimo české a britské svátky)
Britské velvyslanectví v ČR
British Embassy
Thunovská 14
Praha 1
úřední hodiny: po-čt 08.30 – 17.00, pá 08.30 – 16.00
tel: 257 402 111 (ústředna)
fax: 257 402 296
konzulární oddělení:
fax 257 402 280
úřední hodiny: po-čt 09.00 – 12.00, 14.00 – 16.30, pá 09.00 – 12.00
email: info@britain.cz
web: http://www.britain.cz

 

Zdravotní péče, očkování, hygiena

Občané České republiky mají ve Velké Británií právo být ošetřeni na oddělení pohotovosti a úrazů ve státních nemocnicích, což se týká i případné nezbytné hospitalizace, za stejných podmínek, jako domácí pojištěnci, tedy včetně spoluúčasti (maximální spoluúčast u stomatologa je 189 Ł, stomatologická prohlídka 5 Ł, za každý lék 6 Ł). Podmínkou je předložení Evropského průkazu zdravotního pojištění. Zdravotnické zařízení by mělo mít smlouvu s národním systémem zdravotního pojištění NHS (National Health Service). V případě, že jste museli za ošetření zaplatit v hotovosti, ponechte si originální účtenky a veškeré další doklady pro jednání s vaší zdravotní pojišťovnou. Rozhodně se doporučuje mít sjednané adekvátní cestovní pojištění včetně pojištění léčebných výloh. Součástí zájezdu u CK Čedok je pojištění u České pojišťovny, jehož rozsah a podmínky se dozvíte při koupi zájezdu.
Kromě klasických nemocnic a zdravotních středisek existují v Británii další alternativy. „Medicentra“ jsou soukromá praktická lékařská centra. Není třeba se do nich předem objednávat a čekat. V Londýně jsou např. na vlakových nádražích Victoria railway station a Waterloo railway station, za ošetření i vypsání receptu se ale platí. „NHS walk-in centres“ (Centra britské Státní zdravotní péče), které najdete po celé Británii včetně Londýna, nabízejí poradenství v oblasti zdravotnictví a ošetření méně závažných zranění a onemocnění, které neprovádí lékař, ale kvalifikovaná zdravotní sestra státní zdravotní péče. Ani zde nemusíte být předem objednáni, zahraniční turisté obvykle za ošetření platí.
Lékárny jsou označené zeleným křížem. Konzultace s lékárníkem se doporučuje ještě před návštěvou lékaře, může vám cestu k němu ušetřit nebo naopak poslat vás rovnou do nemocnice. Volně dostupné léky se platí v hotovosti, léky předepsané lékařem mohou být i zdarma, za každý předpis se však účtuje 6 Ł. Nezapomeňte si vzít v dostatečném množství léky, které pravidelně užíváte, nejlépe v originálním balení a včetně příbalového letáku. Trpíte-li chronickou nemocí nebo máte vážnější zdravotní potíže, poznamenejte si ke kartičce zdravotního pojištění názvy léků, které užíváte, krevní skupinu a případnou alergii.
Příruční lékárnička by měla obsahovat léky proti horečce (Anopyrin, Paralen, Acylpyrin), analgetika (Brufen, Korylan), léky na zastavení průjmu (Ercefuryl, Imodium, Reasec, Carbosorb), na střevní dezinfekci (Endiaron, Endiform, Mexaform), případně antibiotika předepsaná lékařem, antihistaminika na zklidnění při poštípání (Dithiaden, Fenistil), oční kapky (Ophtalmoseptonex), mast proti kožním mykózám (Canesten), mast na hnisající rány (Framykoin), mast na otoky (Ketazon, Yellon), obyčejné i pružné obinadlo, několik náplastí s polštářkem i bez, vodě odolnou náplast, Panthenol na spáleniny, malý dezinfekční sprej (Septonex, Jodisol), nerozbitný teploměr, nůžtičky, jehlu, pinzetu, jelení lůj a šátek.
Proti cestovnímu průjmu se kromě léků doporučují rehydratační a iontové nápoje, samozřejmostí je zvýšená hygiena. Voda z kohoutku je pitná, ale nevyrovnané kvality, dejte přednost vodě balené v láhvích. Zvýšené riziko může představovat nákup zmrzliny na ulici a jídlo na pouličních stáncích.
 

Zvyklosti a obyčeje

Všichni Britové milují zahrady a zahradničení, takže jistě nepřekvapí záplava květin, zelené trávníky a překrásné parky. Výlety na venkov a pikniky ve volné přírodě jsou součástí životního stylu. Ve společenském styku je důležitá zdvořilost, vhodné oblečení pro konkrétní příležitost a schopnost příjemně konverzovat zejména na témata sport, cestování, domácí zvířata či zmíněné zahradničení. Nežádoucí témata jsou mj. víra, politika a kritika královské rodiny. V obchodním styku i při běžné komunikaci se téměř okamžitě používá oslovení křestním jménem. Britové jsou zvyklí na věcné a přímé jednání.
 

Více informací

Zeměpis, geografické poměry
Spojené království Velké Británie a Severního Irska (Velká Británie) zahrnuje ostrov Velkou Británii a severovýchodní část ostrova Irsko, kde hraničí s Irskou republikou. Členité pobřeží dlouhé 12429 km omývají místní části Atlantiku, konkrétně Severní moře, Keltské moře, Průliv sv. Jiří, Irské moře a Lamanšský průliv, pod nímž Británii spojuje s pevninou Eurotunel. Významné zálivy jsou Bristolský, Cardiganský a Liverpoolský se stejnojmennými přístavy, největší poloostrovy jsou Cornwallský a Waleský na jihozápadě. Nejznámější ostrovy jsou Wight a Man, souostroví Hebridy, Shetlandy a Orkneje.
Geologicky je území Británie součástí Evropy. Nejvyšší hora Ben Nevis (1344 m n.m.) leží v pohoří Grampiany ve Skotské vysočině, další vrcholy jsou Can Eige (1082 m n.m.) v Severozápadní vysočině a Merick hill (842 m n.m.) v Jihoskotské vysočině. Na severozápadě Anglie se nachází oblast Lake District s Kumbrijským pohořím a jezery, z nichž nejznámější jsou Windermere a Derwentwater. Ze skotských jezer jsou nejvýznamnější Loch Ness a Loch Lomond. Severní Anglií procházejí v délce 230 km Penniny (230 km, Cross Fell 893 m n.m.), kde se střídají žuly, pískovce i vápence. Walesu dominuje Kambrické pohoří (Snowdon 1085 m n.m.). Jih Anglie je nížinný, zajímavější pahorkatiny jsou Cotswoldská, Chilternská a křídová Downs. Na jihozápadě převažují mokřady, vřesoviště (typickou ukázkou je NP Dartmoor). Významné řeky jsou v Anglii Temže (340 km), ve Skotsku Clyde a Forth.
Severní Irsko
Severní Irsko (Northern Ireland, Tuaisceart Éireann, 13 843 km2, 1,7 mil. obyv.) se často nazývá Ulster, protože je tvořeno šesti z devíti hrabství této historické provincie: Antrim, Armagh, Down, Fermanagh, Londonderry (Derry) a Tyrone. Severní Irsko zaujímá severovýchod ostrova Irsko, hranice s Irskou republikou měří 360 km. Hlavním městem je Belfast, další města jsou Armagh, Derry, Lisburn a Newry. Větší pohoří jsou Sperrin Mountains a Mournes (Slieve Donard, 848 m n.m.), geologicky zajímavá je vulkanická oblast Antrim. Největší irské i britské jezero je Lough Neagh (392 km2), největší řeky jsou Lagan, Bann, Foyle a Blackwater. Z pobřežních ostrovů je významný Rathlin. Díky vlhkému klimatu je krajina nápadně zelená, přízvisko „Ostrov čtyřiceti odstínů zeleně” je výstižné.
Flóra a fauna, ochrana přírody, národní parky
Na území Velké Británie bylo vyhlášeno 14 národních parků a 49 oblastí výjimečné přírodní krásy (Areas of Outstanding Natural Beauty, AONB) v Anglii, Walesu a Severním Irsku, kde pokrývají asi šestinu území. Ve Skotsku má obdobný statut 40 národních krajinných oblastí (National Scenic Area, NSA), chránících asi osminu území Skotska. Na seznamu světového dědictví UNESCO je zapsáno celkem 27 lokalit. Řadu z nich spravují organizace National Trust (Národní bohatství) a English Heritage (Anglické dědictví), které pečují o jejich ochranu. Pro návštěvu více památek se vyplatí zakoupit The Great British Heritage Pass, umožňující velkorysé slevy či vstupy zcela zdarma. Přírodními skvosty jsou rovněž některé zámecké parky a zahrady. Zemí prochází 14 národních stezek o celkové délce 4 tisíc km, přístupných pěšky, na kole nebo na koni; ve Skotsku se označují jako dálkové trasy. Uvažuje se o zřízení mořského národního parku (Coastal and Marine NP) při skotském pobřeží.
Turisty nejvíce přitahují plavby za pozorováním velryb a tuleňů, kde na pobřeží Kentu v zátoce Herne Bay spolu s nimi můžete i plavat: pozorování velryb nabízí i Wales z osady St Davids. V Dorsetu je atrakcí noční pozorování bobrů, lišek, sov a netopýrů. Británie je rovněž známa jako ráj ornitologů.
Světově proslulé jsou i britské zoologické zahrady, z nichž největší je v Chesteru. Většina se jich podílí na záchraně ohrožených druhů. Safari (vlastním vozem nebo vyhlídkovým autokarem) nabízejí např. Knowsley Safari Park (Merseyside), Longleat Safari Park (Wiltshire), Woburn Safari Park (Woburn) a West Midland Safari Park (West Midlands).
Průmysl, zemědělství, ekonomika
Hlavní nerostné suroviny jsou uhlí (těžba 120 mil. tun ročně), železná ruda, hliník, měď, olovo, zinek, cín, od roku 1962 rovněž ropa a zemní plyn, objevené v šelfu Severního moře. Dále se těží kaolín, magnezit, potaš, baryt, fluorit, sůl, křemitý písek, sádra a křída.
Tradiční hospodářská odvětví jsou ocelářství a stavba lodí, výroba dopravních prostředků, automobilů a letadel, energetických zařízení a textilních strojů. Významný je průmysl textilní (vlna, bavlna, len, juta), elektrotechnický, papírenský, potravinářský (pivo, whisky), petrochemický a chemický, na významu nabývá výroba elektroniky. Elektrická energie se vyrábí v tepelných (74 %) a jaderných elektrárnách (24 %, největší Heysham). Británii navštíví asi 20 milionů turistů ročně.
V zemědělství pracuje 2 % obyvatel; pěstují se brambory, cukrová řepa, chmel, len, luskoviny, olejniny, ječmen, oves, pšenice, ovoce a zelenina. Na rozlehlých pastvinách se chová skot, ovce, prasata, drůbež a sportovní koně. Těžba dřeva je zanedbatelná, rybí loviště vypleněná. Lososi se chovají v sádkách při pobřeží.
Británie je členem EU, nikoli však eurozóny. Hrubý domácí produkt na obyvatele v přepočtu parity kupní síly je 35 tis. USD, oficiální nezaměstnanost 5,5 %.
Státní zřízení, administrativní uspořádání
Spojené království Velké Británie a Severního Irska je konstituční monarchií, složenou ze čtyř historických zemí Anglie (130395 km2), Skotsko (78.313 km2), Wales (20.754 km2) a Severní Irsko (13.843 km2), s různým stupněm autonomie, a tří korunních dependencí (Ostrov Man, Jersey a Guernsey), které patří pod svrchovanost britského panovníka, ale nejsou součástí Spojeného království ani Evropské unie a mají vlastní zákonodárné sbory (parlament ostrova Man, Court Tynwald založený Vikingy, je označován za nejstarší nepřetržitě fungující parlament na světě). S Británií mají společné zahraniční vztahy a obranu, britský parlament vydává jejich zákony. Pozůstatkem bývalého britského koloniálního panství je čtrnáct zámořských teritorií (Overseas Territory), jejichž občané (s výjimkou kyperských základen) mají britské občanství a od roku 2002 právo žít kdekoliv ve Spojeném království. Jsou to Anguilla, Bermudy, Britské antarktické území, Britské indickooceánské území, Britské Panenské ostrovy, Falklandy, Gibraltar, Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy, Kajmanské ostrovy, kyperské vojenské základny Akrotiri a Dhekelia, ostrovy Montserrat, Svatá Helena, Pitcairnovy ostrovy a ostrovy Turks a Caicos. Hlavou státu je královna Alžběta II., jež je zároveň hlavou dalších patnácti států Commonwealthu (mj. Kanady, Austrálie, Nového Zélandu a Jamajky).
Dvoukomorový parlament je složen z panovníka, Sněmovny lordů (House of Lords, 618 poslanců, většinou jmenovaných a 92 pairů svá místa dědí) a Dolní sněmovny (House of Commons, 646 poslanců volených na 5 let). Panovník, jímž je od roku 1952 královna Alžběta II., má právo vetovat zákon. Vláda (government) má přes 100 členů, ale většinu pravomocí vykonává předseda vlády a kabinet (cabinet) složený přibližně ze dvou desítek nejdůležitějších ministrů. Premiér je hlavou státního aparátu, správcem státních financí a prostředníkem mezi královnou a vládou. Současným premiérem je Gordon Brown (2007, Labour Party). Spojené království nemá psanou ústavu (jako jeden dokument). Na základě referenda roku 1998 byl ustaven místní volený parlament ve Skotsku a národní shromáždění ve Walesu, zůstává však zachována centrální londýnská vláda.

Historie v datech
7. tis. – 6 tis. př.n.l.: Oddělení Británie od pevniny.
asi 3000 př.n.l.: Začátek neolitu, mohylové hroby a kamenné kruhy.
2500 př.n.l.: Neolitická vesnice Skara Brae na Orknejích.
2100 – 700 př.n.l.: Doba bronzová, nálezy šperků, kultura zvoncových pohárů.
700 př.n.l.: Začátek doby železné, vznik hradišť a ve Skotsku kruhových kamenných věží.
450 – 150 př.n.l.: Příchod Keltů ze střední Evropy.
43 př.n.l.: V Británii se vyloďují římská vojska a zřizují provincii Britannia.
120 n.l.: Císař Hadrian staví obranný val na severozápadní hranici říše.
350 – 369: Vpády Piktů a Skotů.
410: Římané se stahují z Británie, invaze Anglů, Sasů a Jutů ze severní Evropy. Vznik sedmi anglosaských království.
793: Vikingové plení ostrov Lindisfarne, následně ovládají severovýchod a východ Anglie.
878: Král Alfréd Veliký poráží Vikingy, ale dovoluje jim se v zemi usadit.
926: Zemi opět dobývají Anglosasové.
1016: Dánský král Knut II. Veliký se stává anglickým králem Knutem I.
1042 - 1066: Panuje anglosaský král Edward III. Vyznavač.
1066: Vilém I. Dobyvatel se domáhá trůnu a poráží anglického krále Harolda II. v bitvě u Hastingsu.
1215: Král Jan Bezzemek je donucen vydat „listinu svobod“ (Magna Charta Libertatum), která omezuje královskou moc; vzniká Velká rada, základ budoucího parlamentu.
1237: Smlouvou z Yorku jsou stanoveny hranice mezi Anglií a Skotskem.
1239 – 1307: Vláda Edwarda I.; roku 1256 se poprvé schází parlament, složený z běžných občanů.
1282: Edward I. zabírá Wales.
1314: Skotové porážejí Angličany v bitvě u Bannockburnu, Edward II. (1284 – 1327) uznává Roberta Bruce (1274 – 1329) skotským králem.
1337 – 1453: Stoletá válka s Francií, vyvolaná sporem o nástupnictví na francouzský trůn.
1455 – 1485: Občanská „Válka růží“; končí bitvou u Bosworthu, kdy trůn získává Jindřich VII.
1509 – 1547: Králem Jindřich VIII. Tudor (1491 – 1547): roku 1533 se rozvedl s Kateřinou Aragonskou: papežem byl exkomunikován a založil proto anglikánskou církev, jejíž hlavou se stal.
1535: Sjednocení Anglie a Walesu bylo formálně potvrzeno zákonem.
1558: Na trůn nastupuje Alžběta I. (1533 – 1603), dcera Anny Boleynové, druhé manželky Jindřicha VIII. Na trůn si činí nároky i skotská Marie Stuartovna. Jako první anglická kolonie na severoamerickém kontinentu založena Virgínie. Za vlády Alžběty I. se rozvíjí umění a kultura, Británie se stává velmocí na moři.
1587: Poprava Marie Stuartovny.
1588: Porážka španělské „Nepřemožitelné Armady“.
1600: Založení Východoindické společnosti.
1603: Personální Unie Anglie a Skotska, skotský král Jakub VI. (1566-1625, syn Marie Stuartovny) se stává anglickým králem Jakubem I. Stuartem. V Irsku se usazují tisíce skotských a anglických protestantů na pozemcích zabraných katolíkům.
1620: Z Anglie odplouvají do Nové Anglie „Otcové poutníci“ na lodi Mayflower.
1642: Vypuká občanská válka, Karel I. (1600-1649, syn Jakuba I.) bojuje s parlamentem o moc.
1649: Poprava Karla I., Oliver Cromwell (1599-1658) jmenován lordem protektorem; dva roky po jeho smrti na trůn povolán Karel II. (1630-85).
1688: Katolický Jakub II. (1633 – 1701), sesazený z trůnu parlamentem, hledá podporu ve Skotsku.
1690: Bitva na řece Boyne: anglicko-nizozemské vojsko protestanta Viléma III. Oranžského poráží irsko-francouzskou armádu katolíka Jakuba II., na trůn nastupuje Jakubova protestantská dcera Marie II. (1662-1695) s manželem, Vilémem III. Oranžským.
1707: Zákonem o Unii k Anglii a Walesu připojeno Skotsko, vzniká Království Velké Británie.
1714: Na trůn nastupuje Jiří I. (1660 – 1727) z hannoverské dynastie.
1715: Poraženo skotské povstání usilující o znovunastolení Stuartovců.
1746: Bitva u Cullodenu, potlačení další rebelie.
1770: Kapitán Cook objevil Austrálii a Nový Zéland, Británie se stává největší koloniální mocností světa.
1776: Deklarace nezávislosti USA.
1801: Spojení Velké Británie a Irska pod názvem Spojené království Velké Británie a Irska.
1805: Vítězství admirála Nelsona nad Napoleonem v bitvě u Trafalgaru.
1815: Vítězství vévody z Wellingtonu nad Napoleonem v bitvě u Waterloo.
19. stol.: Průmyslová revoluce, Británie světovou obchodní velmocí.
1837 – 1901: Panování královny Viktorie, největší územní rozmach Britského impéria.
1851 - 1902: Britské koloniální války. Kanada, Austrálie a Nový Zéland od konce 19. stol. samosprávné.
1914: Spojené království bojuje v 1. světové válce spolu s Francií a Ruskem.
1920: Zákon o rozdělení Irska na dvě administrativní části, ze šesti krajů provincie Ulster vzniká Severní Irsko, zbývající území ostrova je roku 1922 vyhlášeno jako nezávislá Irská republika.
1927: Změna názvu státu na „Spojené království Velké Británie a Severního Irska“.
1931: Z britských autonomních zámořských dominií vzniklo Britské společenství národů (Commonwealth).
1939 – 1945: Pod vedením Winstona Churchilla je Británie jedním z vítězů II. světové války.
1969: Občanská válka v Severním Irsku mezi protestantskou většinou, jež chce zůstat součástí Spojeného království, a katolickou menšinou, jež usiluje o sjednocení s Irskou republikou.
1982: Válka s Argentinou o Falklandské ostrovy.
1994: Uzavřeno příměří v Severním Irsku, přetrvávajícím problémem je odzbrojení IRA.
1998: Velkopáteční dohoda v Severním Irsku.
2002: Zemřela Elizabeth, matka královny Elizabeth II., ve věku 101 let.

 
 
Údaje o produktech uvedené na těchto stránkách byly zpracovány na základě informací dostupných v době jejich zpracování.
Čedok si vyhrazuje právo na změnu těchto údajů a opravu případných tiskových chyb respektive chyb při zadávání dat.

Veškerý obsah těchto stránek je majetkem společnosti Čedok a.s. a jeho další šíření bez souhlasu vlastníka je nezákonné.
Informace a rezervace na bezplatné modré lince Čedoku 800 112 112 nebo na tel. 221 447 777
©2014 cestovní kancelář Čedok a.s., držitel certifikátu ISO 9001:2000 | webmaster