S Čedokem z Čech až na konec světa

Píše se rok 1920 a nevelká skupinka občanů z mladého Československa se vydává po stopách známého příběhu naší historie. Když na sklonku středověku čeští rytíři vyrazili do Portugalska na samý konec Starého světa šířit slávu Českého království určitě netušili, jaké budou mít po pár stoletích následovníky. Ti sice necestují koňmo, nýbrž pohodlně vlakem, avšak trasa i cíle jsou stejné.

Iniciátorem akce, jejíž účelem je popularizace naší nové státnosti v Evropě, je Čedok - čerstvě založená československá cestovní a dopravní kancelář.

Jeho počátky sahají již do roku 1918, kdy ruku v ruce se založením československého státu vzniká potřeba vytvořit silnou národní českou cestovatelskou organizaci, která by se stala jakousi protiváhou cizích společností Wagon-lits a Cook, které počátkem století ovládaly téměř celý cestovatelský trh Rakouska-Uherska.

Proto skupina vlastenců ze Zemského cizineckého svazu a Československých státních drah jako svůj příspěvek oslavám prvního výročí existence samostatného Československa zakládá 1.11. 1919 Informační kancelář, zárodek budoucího Čedoku. Tato kancelář poskytující informace a služby zahraničním návštěvníkům Prahy zařizuje své sídlo v pražské Hybernské ulici přímo naproti Prašné bráně v místech dnešní úřadovny České policie.

Trvá však skoro další celý rok, než se z ní uprostřed léta 1920 podaří vytvořit plnohodnotnou Československou cestovní a dopravní kancelář, společnost s ručením omezeným, která svou činnost zahajuje se základním kapitálem ve výši 2.5 mil. Kč. U jejího zrodu stojí čeští vlastenci ministerský rada Ing. Ctibor Fiala a zejména JUDr. Igor Geryk, vrchní ministerský komisař ministerstva železnic, jehož jméno je s Čedokem spojeno až do roku 1947.

Postavení mladé české cestovní kanceláře na prahu dvacátých let není nikterak jednoduché. Trh ovládá cestovatelský gigant Wagon-lits, jehož síla je založena na dokonalé organizaci cest salonními i lůžkovými železničními vozy po celé Evropě.

Geryk si jako bývalý šéf v ČSD uvědomuje, že dokonale organizovanou anglickou firmu, která monopolně ovládá cestování vlakem v celé západní Evropě nemůže porazit jejími vlastními zbraněmi.

Proto sází na vybudování cestovatelského impéria založeného na tehdy nových formách dopravy - autobusech a letadlech. Přesto i v železniční dopravě jistí Čedoku výhradní postavení alespoň na tuzemském trhu udělením výhradního práva k prodeji železničních jízdenek.

Celé čtyři roky se nová společnost připravuje na dobytí trhu zahraničních zájezdů. Mezníkem v dějinách Čedoku se stává klíčový rok 1925. V té době Čedok již zcela ovládl trh tuzemských zájezdů, kterému dominují zvláštní vlaky Čedoku směrované zejména do Krkonoš, na Štrbské Pleso a do Podkarpatské Rusi.

Čedok zakládá první autopark, který vybavuje tehdy nejmodernějšími turistickými autokary značky Praga. V témže roce je Čedok spolu s maďarskými Ibuszem a polským Orbisem iniciátorem vzniku AGOTu – středoevropské aliance 41 cestovních kanceláří, které se stávají baštou proti pronikání dravé západoevropské konkurence.

V tomto roce rovněž vydává svůj první souhrnný katalog tuzemských a zahraničních zájezdů nazvaný Naše cesty. I když v něm stále dominuje železniční doprava, zahrnuje i cesty do míst, kam železnice a tedy ani konkurence nemůže. Jsou to právě turistické autokary Čedoku, které jako první na světě šplhají do alpských průsmyků v Rakousku a Švýcarsku a zpřístupňují krásy alpských údolí a vrcholů jinak než pouze pěšky. Záhy se Čedok pouští i do složitých kombinovaných projektů založených na železniční, lodní i autokarové dopravě s hlavními cíli ve Francii a Itálii.

Je to Čedok, který otevírá světu do té doby neznámé a nepřístupné pobřeží jugoslávského Jadranu a rychle zde ovládá neuvěřitelných 90% cizineckého ruchu. I když první turisté přijíždějí do dalmatských letovisek povozy taženými koni, jsou to oni, kteří si vynucují budování přístupových cest a přímořských magistrál na pobřeží a doslova kolonizují ostrovy. Symbolem této turistické expanze se stává ostrov Krk, kde Čedok ovládá všechny dostupné ubytovací možnosti a kde se jinak než česky nedomluvíte.

Čedok jako první organizace ve střední Evropě zahajuje éru leteckých zájezdů. Otevírá první dvě letecké trasy do Casablanky v Maroku a do Káhiry v Egyptě. I když tyto lety mají až 10 mezipřistání a cesta trvá skoro dva dny, stávají se na dlouhá léta nejoblíbenějším zámořským produktem v nabídce Čedoku.

Vnějším projevem - dnešní terminologií řečeno - marketingová strategie po roce 1925 je i nová firemní identita. Objevuje se zkrácený název firmy ČEDOK vytvořený jako zkratkové slovo z původního dlouhého názvu ČEskoslovenská DOpravní Kancelář. Současně se poprvé objevuje firemní logo se symbolem čápa zasazeným v heraldické pavéze. Symbolika je jasná. Čáp je tuzemský stěhovavý pták cestovatel a pavéza je stylizací vzpomínky na slavnou cestovatelskou minulost českých rytířů.

Poprvé se objevuje i nový slogan "Vaše cesta - naše starost", jenž má symbolizovat základní obchodní filosofii firmy, kterou je jistota, kvalita a komplexnost služeb.

Zalistujeme-li v tehdejších katalozích Čedoku, narazíme na řadu odlišností od současného stylu cestování. Snad nejmarkantnějším rysem tehdejších cest bylo více klidu a méně stresu. Proto také typický evropský zájezd trval obvykle 18-20 dní, zájezd do zámoří až tři měsíce i více. Výjimkou nebyly zájezdy trvající půl roku nebo i celý rok. Prohlídka města, kterou dnes zvládneme za půl dne, trvala tři i více dnů.

Ceny se tvořily jako stavebnice skládající se z dopravy, ubytování a výletů, přičemž hlavní důraz při výběru zájezdu byl kladen na dopravní třídu. Zatímco hotely byly nabízeny pouze ve dvou kategoriích a příliš se v kvalitě služeb a cenách nelišily, doprava byla nabízena ve třech až čtyřech cenových třídách. Dnešní propastný rozdíl v cenách mezi luxusními a standardními zájezdy praktický neexistoval.

Na rozdíl od našich tradičních představ nebylo cestování v tehdejším Československu záležitostí pouze nejužší vrstvy nejbohatších. Dokumentují to například ceny zájezdů Čedoku, které rozhodně nelze označit jako závratně vysoké. Jednodenní výlet v Čechách stál tehdy kolem 30 Kč (dnes 250 Kč), týdenní okruh v Alpách se dal pořídit za 1 200 Kč (dnes 9 500Kč), okruh Anglií a Skotskem stál 2 500 Kč (dnes 16 000 Kč), jízdenka k moři na Jadran přišla na 500 Kč (dnes 2 000 Kč) a týden ubytování v hotelu stál asi 700 Kč (dnes 5 000 Kč), dohromady tedy 1 200 Kč (dnes 7 000 Kč). Vztaženo k tehdejší průměrné mzdě střední vrstvy byl takový zájezd pro státního úředníka dostupný téměř každý rok.

Dnešní Čedok navazuje na všechny dobré tradice své proslulé značky, která spolu se Škodovkou a Prazdrojem patří k rodinnému stříbru českého hospodářství.

I když se nabídka za 85 let činnosti firmy značně změnila, jedno zůstává stejné i dnes. Totiž firemní filosofie založená na jistotě, kvalitě a komplexnosti poskytovaných služeb.